JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA

JIHO Č ESKÁ UNIVERZITA V Č ESKÝCH BUD Ě JOVICÍCH ZDRAVOTN Ě SOCIÁLNÍ FAKULTA

ANALÝZA ÚZEMÍ Z HLEDISKA MOŽNÉHO VZNIKU MIMO Ř ÁDNÝCH UDÁLOSTÍ

Diplomová práce

Vedoucí práce: Autor práce:

plk. Ing. Martin Sviták Bc. Denisa Vacková

Datum odevzdání práce: 26. kv ě tna 2008

Summary

Hand in hand with the evolution of mankind and the improvement of scientific and technical progress of the society new risks and threats occurred, regardless of more suitable living conditions.

At the beginning there were only dangers caused by nature, but in the course of time new threats of anthropogenic origin emerged.

Even in the Czech Republic emergency risks or critical situations may appear.

Besides serious road accidents and natural disasters like floods, fires, hurricanes, erosions, and snow avalanches there is a big probability of disasters caused by leak of chemical substances. Therefore a timely prevention is important in order to avoid such events.

In the Czech Republic a system of crisis management was set up to deal with prevention and solution of emergencies and critical situations.

In my work I focused on the methods used for analysis of the area of South Bohemia,

because they provide us with a survey of risks and threats in a particular area and may

result in decreasing of these risks. This work will be used to work out an alarm plan of

an integrated safety system of South Bohemian region. It will form one of the

supplements of the study that is now being processed and that concerns the area

placement of fire brigades in South Bohemian region.

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Analýza území z hlediska možného vzniku mimo ř ádných událostí jsem vypracovala samostatn ě pouze s použitím pramen ů a literatury uvedených v seznamu citované literatury.

Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č . 111/1998 Sb. v platném zn ě ní souhlasím se zve ř ejn ě ním své diplomové práce, a to v nezkrácené podob ě / v úprav ě vzniklé vypušt ě ním vyzna č ených č ástí archivovaných Zdravotn ě sociální fakultou elektronickou cestou ve ve ř ejn ě p ř ístupné č ásti databáze STAG provozované Jiho č eskou univerzitou v Č eských Bud ě jovicích na jejích internetových stránkách.

V Č eských Bud ě jovicích ...

...

podpis studenta

Pod ě kování:

D ě kuji mému vedoucímu práce, panu plk. Ing. Martinovi Svitákovi, za cenné rady, podn ě ty a p ř ipomínky, kterými mi velmi pomohl p ř i zpracování mé diplomové práce.

Dále mu d ě kuji za jeho ochotu, vst ř ícnost a č as, který mi po celou dobu zpracování této

práce v ě noval.

OBSAH

Úvod………..7 1. Sou č asný stav………...8 1.1 Mimo ř ádná událost a riziko vzniku mimo ř ádné události……….8 1.1.1 Mimo ř ádná událost

1.1.1.1 Rozd ě lení mimo ř ádných událostí

1.2 Pojmy nebezpe č í, ohrožení a riziko……….9 1.2.1 Nebezpe č í

1.2.2 Ohrožení 1.2.3 Riziko

1.3 Bezpe č nostní rizika a hrozby………..10 1.3.1 Typové plány

1.3.2 Opera č ní plány

1.4 Integrovaný záchranný systém (IZS)……….14 1.4.1 Složky IZS

1.4.1.1 Základní složky 1.4.1.2 Ostatní složky IZS 1.4.2 Stupn ě poplach ů IZS

1.5 Analýzy……….17 1.5.1 Analýza rizik

1.5.2 Základní metody pro stanovení rizik

1.5.3 Analýza rizik teritoria metodou TEC DOC 727 a MEO 1.5.3.1 Souhrn krok ů metody

1.5.3.2 Priorizace rizik

1.5.3.3 Kritéria pro p ř ijatelnost rizika (priorizaci) 1.5.3.4 Vyhodnocení zdroj ů rizika

1.5.4 Metodika analýzy expertních odhad ů (MEO) 1.5.4.1 Definice jednotlivých faktor ů

1.5.4.2 Zpracování dat a priorizace zdroj ů ohrožení

1.5.5 Analýza vzniku mimo ř ádných událostí 1.5.6 Geografický informa č ní systém (GIS)

1.6 Modelování dopad ů pr ů myslových havárií………..32

1.6.1 Po č íta č ové programy 1.6.1.1 Rozex 1.6.1.2 Aloha 1.6.1.3 Whazan 1.6.1.4 Effects 1.6.1.5 Terex 1.7 Plánování……….37

1.7.1 Havarijní plánování 1.7.2 Havarijní plán 1.7.2.1 Vn ě jší havarijní plán 1.7.2.2 Vnit ř ní havarijní plán 1.7.2.3 Havarijní plán kraje 1.8 Plošné pokrytí sil a prost ř edk ů jednotek požární ochrany v Č eské republice 1.8.1 Posloupnost nasazování sil a prost ř edk ů 1.9 Charakteristika Jiho č eského kraje………...43

2. Cíle práce a hypotézy………47

3. Metodika………48

4. Výsledky……….49

5. Diskuze………..121

6. Záv ě r……….129

7. Seznam použité literatury………...130

8. Klí č ová slova………137

9. P ř ílohy………..138

Úvod

Lidstvo vždy muselo zápasit s p ů sobením p ř írodních sil a energií živelných pohrom o p ř ežití a také o záchranu hmotných a kulturních hodnot.

V souladu s vývojem lidstva a zdokonalováním jeho bytí, v ě deckotechnickým pokrokem spole č nosti nastaly, mimo p ř ízniv ě jších podmínek pro život lidí i nová rizika a ohrožení. Výroba nejr ů zn ě jších výrobk ů , budování energetických zdroj ů p ř ináší s sebou i rizika vzniku mimo ř ádných nebo krizových situací. P ř i jejich vzniku dochází ke ztrátám na lidských životech, ni č ení vyprodukovaných hodnot a devastaci životního prost ř edí.

I v Č eské republice hrozí riziko vzniku mimo ř ádné události nebo krizové situace.

Krom ě velkých dopravních havárií a živelních pohrom, jako jsou povodn ě , požáry, vich ř ice, sesuvy p ů dy, sn ě hové laviny, jsou pravd ě podobné havárie s únikem nebezpe č ných chemických látek. D ů ležité je proto provád ě t v č asná preventivní opat ř ení, která by t ě mto jev ů m p ř edcházela. V Č eské republice byl vytvo ř en systém krizového ř ízení, který se zabývá prevencí a ř ešením mimo ř ádných událostí i krizových situací.

V mé práci jsem se zam ěř ila na metody užívané pro analýzu území Jiho č eského kraje,

protože vedou k získání p ř ehledu rizik a ohrožení na daném území a mohou vést ke

snížení práv ě t ě chto rizik. Tato práce bude využita pro zpracování poplachového plánu

Integrovaného záchranného systému Jiho č eského kraje. Bude tvo ř it jednu z p ř íloh

zpracovávané studie o plošném rozmíst ě ní jednotek požární ochrany na území

Jiho č eského kraje.

1. Sou č asný stav

1.1 Mimo ř ádná událost a riziko vzniku mimo ř ádné události 1.1.1 Mimo ř ádná událost

Výraz mimo ř ádná událost vyvolává ve v ě domí č lov ě ka p ř edstavu velkého nešt ě stí, události s tragickými následky, pro kterou je v literatu ř e b ě žn ě používaným synonymem slovo ř eckého p ů vodu – katastrofa. Každá taková událost je tedy nositelem mimo ř ádných podmínek pro zasaženou oblast, ale i pro makroekonomiku a spole č nost.(2,3)

Mimo ř ádná událost je definována jako škodlivé p ů sobení sil a jev ů vyvolaných č inností č lov ě ka, p ř írodními vlivy a také jako havárie (v ě tšinou v d ů sledku č innosti č lov ě ka), které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prost ř edí a vyžadují provedení záchranných a likvida č ních prací.(45)

1.1.1.1 Rozd ě lení mimo ř ádných událostí 1. Podle druhu:

a) živelní pohromy - zem ě t ř esení, sesuv p ů dy, krupobití, blesky, p ř ívalové dešt ě , povodn ě , pohyby vzduchu, silné mrazy, nadm ě rná horka, sucha, nákaza atd.,

b) havárie - výbuchy, požáry, dopravní nehody, úniky nebezpe č ných látek, z ř ícení staveb a konstrukcí, protržení hrází a vodních d ě l, narušení energetických, inženýrských a technologických sítí,

c) kombinované události - kombinace živelních pohrom a pr ů myslových havárií a negativní sociální jevy jako je nap ř . žhá ř ství, kriminalita, sabotáže, terorismus.

2. Podle p ů vodu vzniku:

a) p ř írodních sil,

b) č lov ě ka (antropogenní),

c) kombinovanou č inností p ř írody a č lov ě ka.

3. Podle rychlosti nástupu:

a) bodové - jsou to náhlé, neo č ekávané, jednorázové události nap ř íklad výbuchy sopek, epidemie, svahové pohyby,

b) prahové - jsou to mimo ř ádné události vyvíjející se pomalu postupnými kvantitativními zm ě nami, p ř i č emž mimo ř ádná situace vznikne tehdy, až zm ě ny p ř ekro č í ur č itou hodnotu (práh). P ř íkladem m ů že být proces zne č išt ě ní ovzduší nebo jiného negativního p ů sobení lidí, vedoucího k postupným zm ě nám v ekosystému.

4. Podle rozsahu:

a) I. stupe ň - pohroma, rozsah mimo ř ádné události je lokální a zasáhne maximáln ě jedno území okresu,

b) II. stupe ň - katastrofa, mimo ř ádná událost má regionální charakter, nap ř íklad zasáhne více území okres ů č i celý region (kraj),

c) III. stupe ň - kataklyzma, rozsah této mimo ř ádné události je již zna č ný a zasahuje více region ů (kraj ů ) až celý stát,

d) IV. stupe ň - apokalypsa, rozsah mimo ř ádné události p ř esahuje teritoriální charakter a hranice jednoho státu. (41)

1.2 Pojmy nebezpe č í, ohrožení, a riziko 1.2.1 Nebezpe č í

je pojem, kterým se č asto ozna č ují možné zdroje nebo p ř í č iny havárie. Rovn ě ž je využívána definice, která uvádí, že nebezpe č í je p ř edm ě t nebo situace, které vytvá ř ejí hrozbu ztrát (= m ů že nastat negativní jev). Jako alternativní termín pro vysv ě tlení významu tohoto slova se užívá výraz „zdroj rizika“. (45)

1.2.2 Ohrožení

se používá k tomu, aby se vyjád ř ilo, že došlo k aktivaci zdroje rizika a k jeho p ů sobení

na okolí. (45) Ohrožení je stav systému, který vzniká a trvá v d ů sledku existence a

uv ě dom ě ní si potenciálního narušení jeho bezpe č nosti. Je to aktivizované riziko, které

p ů sobí proti zájm ů m subjektu a konkrétní situaci, které bezprost ř edn ě znemož ň ují napln ě ní jeho zájm ů .(48)

1.2.3 Riziko

je č asto definováno jako funkce pravd ě podobnosti vzniku mimo ř ádné události s ur č itou velikostí jejich následk ů , obecn ě rovn ě ž jako možnost vzniku nežádoucích následk ů . P ř i b ě žném používání se smysl pojmu posouvá mezi uvedené významy a pak se vztahuje k závažnosti následk ů události, která se p ř ihodila, nebo vysoké pravd ě podobnosti, že se tato událost p ř ihodí, p ř ípad ě jejich vzájemné kombinaci. (45)

1.3 Bezpe č nostní rizika a hrozby

Bezpe č nostní rizika jsou jevy a procesy, které mohou p ř ímo nebo nep ř ímo negativn ě p ů sobit na spole č nost, funkce státu č i ob č any Č eské republiky. Bezpe č nostní rizika mohou v n ě kterých p ř ípadech p ř er ů st v bezpe č nostní hrozby.

Bezpe č nostní hrozbou se rozumí situace, která ohrožuje Č eskou republiku a je zp ů sobilá ji poškodit.

P ř i zajišt ě ní bezpe č nosti vychází Č eská republika z pr ů b ě žného identifikování bezpe č nostních rizik a hrozeb pro spole č nost, stát a ob č any a jejich klasifikace z hlediska aktuálnosti, negativního potenciálu ohrožení zájm ů Č eské republiky a míry pravd ě podobnosti jejich uskute č n ě ní, a to pr ů b ě žným získáváním a vyhodnocováním relevantních informací.

Bezpe č nostní rizika, jimiž m ů že být Č eská republika ohrožena, jsou diferencovaná a jejich vznik a p ů sobení se prolínají v oblastech civiliza č ní a spole č enské, politicko - vojenské, ekonomické, ekologické a v oblasti kriminality a organizovaného zlo č inu.

Bezpe č nostní rizika, k jejichž eliminaci budou legitimn ě použity všechny prost ř edky státu v č etn ě vojenské síly v omezeném nebo plném rozsahu, klasifikuje Bezpe č nostní strategie z hlediska pravd ě podobnosti jejich aktivace v hrozby takto:

1. Živelní katastrofy (pohromy), pr ů myslové a ekologické havárie, vznik a ší ř ení

epidemií. Riziko je trvale vysoce aktuální, hrozící b ě hem n ě kolika hodin až dn ů

katastrofou, s obtížn ě p ř edvídatelným rozsahem a s možností jeho p ř em ě ny v hrozby dosud neznámého charakteru.

2. Narušení (zneužívání) standardních mezistátních ekonomických vztah ů , p ř erušení toku strategických komodit, surovin a informací. Ohrožení po č íta č ových sítí obecn ě a v souvislosti s nástupem roku 2000.

3. Jednotlivé teroristické akce a nebo organizované aktivity mezinárodního zlo č inu mimo ř ádného rozsahu.

4. Rozsáhlé migra č ní vlny, jejichž pronikání na území státu m ů že p ř er ů st do násilné č inností migrant ů .

5. Násilné akce subjekt ů cizí moci (státní i nestátní) proti osobám zdržujícím se na území Č eské republiky, majetku a jiným chrán ě ným zájm ů m státu (nap ř . vyvolané ú č astí státu v mezinárodních mírových a humanitárních misích).

6. Ohrožení základních hodnot demokracie a svobody ob č an ů v jiných zemích v takovém rozsahu a charakteru, že ohrožuje bezpe č nost mezinárodního prost ř edí.

7. Rozsáhlá a závažná diverzní č innost, jejímž cílem je v rámci zjevné p ř ípravy agrese znehodnotit prost ř edky obrany Č eské republiky a narušit její p ř echod na vále č ný stav.

8. Hrozba agrese.

9. Vojenské napadení.

Rizika 2 - 6 jsou aktuální a ve vzájemné kombinaci mohou p ř er ů st v hrozby s velmi r ů znorodým a obtížn ě p ř edvídatelným rozsahem a č asovou dimenzí jejich aktivace b ě hem n ě kolika dn ů až rok ů . Rizika 7 - 9 jsou aktuáln ě málo pravd ě podobná a snadn ě ji p ř edvídatelná, aktivující se v rozmezí m ě síc ů (7) až rok ů (8 - 9) v hrozby se zna č nými ni č ivými d ů sledky.

1.3.1 Typové plány

Typové plány p ř edstavují stru č ný textový dokument vypracovaný v gesci jednotlivých

úst ř edních správních ú ř ad ů a resort ů . Tyto plány mají strukturu, vypracovanou MV –

G Ř HZS Č R v návaznosti na Harmonogram p ř ípravy a zpracování krizových plán ů

podle usnesení Bezpe č nostní rady státu č . 295 z roku 2002 k jednotlivým specifickým zam ěř ením.

1. Dlouhodobá inverzní situace 2. Povodn ě velkého rozsahu

3. Jiné živelní pohromy velkého rozsahu

• Lesní požáry

• Sn ě hová kalamita

• Zem ě t ř esení 4. Epidemie

5. Epifytie - hromadné nákazy polních kultur 6. Epizootie – hromadné nákazy zví ř at

7. Radia č ní havárie

8. Havárie velkého rozsahu zp ů sobená vybranými nebezpe č nými chemickými látkami a chemickými p ř ípravky

9. Jiné technické a technologické havárie velkého rozsahu

10. Narušení hrází významných vodních d ě l se vznikem zvláštní povodn ě 11. Zne č išt ě ní vody, ovzduší a p ř írodního prost ř edí – nebude zpracován 12. Narušení finan č ního a devizového hospodá ř ství státu velkého rozsahu 13. Narušení dodávek ropy a ropných produkt ů velkého rozsahu

14. Narušení dodávek elektrické energie, plynu a tepelné energie velkého rozsahu 15. Narušení dodávek potravin velkého rozsahu

16. Narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu

17. Narušení dodávek lé č iv a zdravotnického materiálu velkého rozsahu 18. Narušení funk č nosti dopravní soustavy velkého rozsahu

19. – 20. Narušení telekomunika č ních a informa č ních systém ů velkého rozsahu 21. Migra č ní vlny velkého rozsahu

22. Hromadné postižení osob mimo epidemií

23. Narušení zákonnosti velkého rozsahu

24. Narušení funk č nosti poštovních služeb

1.3.2 Opera č ní plány

Opera č ní plány jsou dokumenty mající formu scéná řů . Obsahov ě vycházejí z informací, uvedených ve všech p ř ílohových č ástech krizového plánu, avšak za hlavní zdroj informací je ozna č ován typový plán a katalogy krizových opat ř ení. Opera č ní plány slouží k ř ešení již konkrétních krizových situací. (33)

Tyto opera č ní plány jsou zpracované pro ř ešení konkrétních krizových situací k jejich ř ešení na teritoriu Jiho č eského kraje a jsou sou č ástí krizového plánu.

1. Povodn ě velkého rozsahu a narušení hrází významných vodohospodá ř ských d ě l se vznikem zvláštní povodn ě

2. Jiné živelní pohromy velkého rozsahu - Dlouhotrvající silné mrazy 3. Jiné živelní pohromy velkého rozsahu - Rozsáhlé lesní požáry 4. Epidemie - hromadné nákazy osob

5. Epizootie – hromadné nákazy zví ř at

6. Narušení dodávek ropy a ropných produkt ů velkého rozsahu 7. Narušení dodávek potravin velkého rozsahu

8. Narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu

9. Narušení funk č nosti dopravní soustavy velkého rozsahu – silni č ní doprava, silni č ní hospodá ř ství

10. Narušení funk č nosti dopravní soustavy velkého rozsahu – drážní doprava Uvedené opera č ní plány jsou samostatn ě zpracované dokumenty podle zvláštních

p ř edpis ů a jsou p ř ílohou Krizového plánu Jiho č eského kraje.

1. Havarijní plán 2. Povod ň ový plán

3. Vn ě jší havarijní plán JETE

4. Plán veterinárních opat ř ení, „Pohotovostní plán SVS“

5. Traumatologický plán

6. Plán hygienických a protiepidemických opat ř ení

1.4 Integrovaný záchranný systém (IZS)

Integrovaný záchranný systém se používá jako prost ř edek pro ř ešení mimo ř ádných událostí. Integrovaný záchranný systém vznikl jako pot ř eba každodenní spolupráce hasi čů , zdravotník ů , policie a dalších složek p ř i ř ešení mimo ř ádných událostí (požár ů , havárií, dopravních nehod, atd.). Spolupráce na míst ě zásahu uvedených složek v n ě jaké form ě existovala vždy. Avšak odlišná pracovní nápl ň i pravomoci jednotlivých složek zakládaly a zakládají nutnost ur č ité koordinace postup ů . (32)

IZS je koordinovaný postup jeho složek p ř i p ř íprav ě na mimo ř ádné události (MU) a provád ě ní záchranných a likvida č ních prací (ZLP). Není tedy organizací v podob ě instituce, ale jen a p ř edevším vyjád ř ením pravidel spolupráce mezi jeho složkami. (40) Integrovaný záchranný systém se použije v p ř íprav ě na vznik mimo ř ádné události a p ř i pot ř eb ě provád ě t sou č asn ě záchranné a likvida č ní práce dv ě ma anebo více složkami integrovaného záchranného systému. (55)

Hlavním úkolem IZS je koordinace postupu orgán ů státní správy, samosprávy a záchranných složek p ř i p ř íprav ě na likvidaci havárií a jejich zdolávání v č etn ě odstra ň ování jejich následk ů . Takto chápaný IZS je z hlediska úkolového sou č ástí širší problematiky státem garantovaného komplexu ochrany, bezpe č nosti a obrany p ř ed negativními událostmi – systému civilního nouzového plánování. (30)

K provád ě ní záchranných a likvida č ních prací je t ř eba mít:

• síly a prost ř edky, kterými se rozumí zdroje lidských sil, pracovních nástroj ů , technického vybavení apod.,

• kompetence, kterými se rozumí oprávn ě ní k provád ě ní r ů zných č inností

k realizaci záchranných a likvida č ních prací dané zákony, kterými se ř ídí

jednotlivé složky IZS nebo dané zákonem o IZS. (46)

1.4.1 Složky IZS 1.4.1.1 Základní složky

Základními složkami integrovaného záchranného systému jsou Hasi č ský záchranný sbor Č eské republiky, jednotky požární ochrany za ř azené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany, zdravotnická záchranná služba a Policie Č eské republiky.

Základní složky IZS zajiš ť ují nep ř etržitou pohotovost pro p ř íjem ohlášení vzniku mimo ř ádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v míst ě mimo ř ádné události.

Za tímto ú č elem rozmís ť ují své síly a prost ř edky po celém území Č eské republiky. (40)

1.4.1.2 Ostatní složky

Ostatními složkami integrovaného záchranného systému jsou vy č len ě né síly a prost ř edky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpe č nostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany ve ř ejného zdraví , havarijní, pohotovostní, odborné aj. služby, za ř ízení CO, neziskové organizace a sdružení ob č an ů , která lze využít k záchranným a likvida č ním pracím.

V dob ě krizových stav ů jsou ostatní složkou IZS i odborná zdravotnická za ř ízení na úrovni fakultních nemocnic pro poskytování specializované pé č e obyvatelstvu. Ostatní složky IZS poskytují p ř i ZLP plánovanou pomoc na vyžádání. (40)

P ů sobením základních a ostatních složek v IZS není dot č eno jejich postavení a úkoly

stanovené zvláštními právními p ř edpisy. Složky IZS jsou p ř i zásahu povinny se ř ídit

p ř íkazy velitele zásahu, pop ř . pokyny starosty obce z rozší ř enou p ů sobností, hejtmana

nebo Ministerstva vnitra Č R, pokud provád ě jí koordinaci ZLP. (40)

1.4.2 Stupn ě poplach ů IZS

Stupn ě poplach ů IZS jsou č ty ř i a jsou definovány následovn ě :

1. první stupe ň poplachu je vyhlašován v p ř ípad ě že, mimo ř ádná událost ohrožuje jednotlivé

osoby, jednotlivý objekt nebo jeho č ást, jednotlivé dopravní prost ř edky osobní nebo nákladní dopravy nebo plochy území do 500m

, nebo záchranné a likvida č ní práce provádí základní složky, které není nutno p ř i spole č ném zásahu nep ř etržit ě koordinovat,

2. druhý stupe ň poplachu je vyhlašován v p ř ípad ě že, mimo ř ádná událost ohrožuje nejvýše 100 osob, více jak jeden objekt se složitými podmínkami pro zásah, jednotlivé prost ř edky hromadné dopravy osob, cenný chov zví ř at nebo plochy území do 10 000m

, nebo záchranné a likvida č ní práce provádí základní a ostatní složky z kraje, kde mimo ř ádná událost probíhá, nebo je nutné nep ř etržit ě koordinovat složky velitelem zásahu p ř i spole č ném zásahu,

3. t ř etí stupe ň poplachu je vyhlašován v p ř ípad ě že, mimo ř ádná událost ohrožuje více jak 100 osob a nejvýše 1000 osob, č ást obce nebo areálu podniku, soupravy železni č ní p ř epravy, n ě kolik chov ů hospodá ř ských zví ř at nebo plochy území do1 km

, povodí ř ek, produktovody, jde o hromadnou havárii v silni č ní doprav ě nebo o havárii v letecké doprav ě , nebo záchranné a likvida č ní práce provádí základní a ostatní složky nebo se využívají síly a prost ř edky z jiných kraj ů , nebo je nutné nep ř etržit ě koordinovat složky velitelem zásahu za pomoci štábu velitele zásahu a místo rozd ě lit na sektory a úseky,

4. zvláštní stupe ň poplachu je vyhlašován v p ř ípad ě že, mimo ř ádná událost ohrožuje

více jak 1000 osob, celé obce, plochy území nad 1 km

, nebo záchranné a likvida č ní

práce provádí základní a ostatní složky nebo se využívají síly a prost ř edky z jiných

kraj ů , Armády Č R nebo zahrani č ní pomoci, nebo je nutné nep ř etržit ě koordinovat

složky velitelem zásahu za pomoci štábu velitele zásahu a místo rozd ě lit na sektory a

úseky, nebo spole č ný zásah složek IZS vyžaduje koordinaci na strategické úrovni

hejtmanem kraj.(9)

1.5 Analýzy

Analýza je velmi frekventované slovo, které nemá v č eském jazyce sv ů j p ř esný prot ě jšek. Významem jsou nejblíže p ř íliš obecné výrazy rozbor nebo rozklad, které však nepostihují skute č ný obsah slova analýza. (25) Analýza není jen rozborem, ale je postupem, metodou jak abstraktní (odtržené od skute č nosti) p ř evést do konkrétního (p ř esného, skute č ného, hmatatelného). Principem každé analýzy je pomocí v ě deckých metod, majících na z ř eteli realizaci vyt č ených cíl ů , které se opírají p ř edevším o pozorování a popis zkoumaného systému, p ř edpov ě d ě t jeho chování jako celku za r ů zných situací a definovat možné zp ů soby spontánního nebo ř ízeného reagování. Tyto reakce se odvíjejí od vnit ř ních a vn ě jších podn ě t ů , p ů sobících na č ásti, celek a okolí zkoumaného systému.(49)

1.5.1 Analýza rizik

Pro kvalitní plánování opat ř ení proti p ů sobení možných mimo ř ádných událostí slouží metody analýzy rizik. Pro plánování ve ve ř ejné správ ě se nej č ast ě ji vypracovává analýza rizik na území. Vlastní p ř ístup k hodnocení je ú č elov ě skeptický. Vypracovat skute č n ě stoprocentn ě pravdivou analýzu v reálném č ase ve vazb ě na tvorbu plán ů zabývajících se bezpe č ností území nebo p ř esn ě ji hodnocením všech možných hrozeb pro obyvatelstvo na území prakticky nelze. Analytická práce je vždy závislá na kvalitní týmové práci. Pracovní tým p ř itom musí mít co nejp ř esn ě ji vymezený cíl analýzy rizik tak, aby m ě la vyváženou koncep č ní úrove ň . Analýza je ř ešena vždy projektov ě , jako sou č ást celého havarijního nebo krizového plánu.(37)

Na hodnocení rizika se m ů žeme dívat z pohledu kvalitativního a kvantitativního.(38) Kvalitativní aspekt hodnocení rizika m ů že být rozd ě len na identifikaci zdroj ů rizika, analýzu systému a analýzu dopad ů . Kvantitativní analýza rizika nezbytná pro efektivní bezpe č nostní management je pak dosažena pomocí frekvence ( č etností) událostí, pravd ě podobnostní analýzou a hodnocením dopad ů .

Kvalitativní aspekty hodnocení rizika se týkají náležitého popisu zdroj ů rizik z pohledu

p ř í č in a dopad ů . Klí č ovým bodem pro tyto aspekty jsou úplnost, d ů slednost a správnost.

Kvantitativní aspekty hodnocení rizika se týkají č íselného ohodnocení frekvence negativního uplatn ě ní zdroj ů rizika a nebezpe č ných událostí. Klí č ovým bodem jsou

spolehlivé matematické modely a hodnoty frekvencí ( č etností) a pravd ě podobností.

(4) Obecn ě jsou metodické p ř ístupy k analýze rizik velmi široké. Jejich spole č ným cílem je vyhodnotit a kvantifikovat všechny aktuáln ě známé neur č itosti v systému s p ř edpov ě dí možných výsledk ů a snahou identifikovat strategie pro snížení rizika na p ř ijatelnou úrove ň . (54) Analýza musí postihnout souvislosti mezi riziky na území a tyto souvislosti aplikovat do budoucích rozhodovacích proces ů . Musí p ř iznat p ř ípady špatné verifikovatelnosti dat a z nich vyplývajících hypotéz zejména v souvislosti se sociálními a politickými konflikty v oblasti antropogenních rizik a omezené poznatelnosti a p ř edvídatelnosti jev ů rizik p ř írodních. Analýza by m ě la také p ř edvídat, kde lze o č ekávat chyby v rozhodování.(30)

Zásady analýzy rizik a ř ízení rizik jsou:

• zajistit monitoring jevu, jehož rizika chceme ur č it. Jeho cílem je získat objektivní a spolehlivá data,

• provést interpretaci dat v ě rohodnými a spolehlivými metodami na základ ě spolehlivých a v ě rohodných model ů ,

• ur č it charakteristiky jevu, tj. v ě rohodnou velikost jevu, kterou lze na dané úrovni v ě rohodnosti o č ekávat za stanovený č asový interval, č etnost jevu, podstatu č i p ř í č inu vzniku jevu, místo výskytu jevu, dynamiku rozvoje jevu, velikost dopad ů jevu (schopnost ni č it),

• ur č it dopady jevu v daném míst ě pro veli č inu ,,ohrožení“ a dle místních zranitelností stanovit rizika a jejich velikost,

• ur č it nep ř ijatelná rizika a snížit zranitelnosti, která jsou jejich p ř í č inou, jestliže

to je možné a nebo alespo ň p ř ipravit technická a organiza č ní opat ř ení na

zmírn ě ní dopad ů jevu v p ř ípad ě výskytu.(39)

Základní úkoly monitoringu jsou:

• zajišt ě ní sb ě ru relevantních dat,

• zajišt ě ní systému zpracování a ř ízení datových tok ů ,

• rozd ě lení informací,

• vytvo ř ení podklad ů pro ú ř ední výkony a podklad ů pro plánování,

• vytvo ř ení dlouhodobého a krátkodobého harmonogramu krizového ř ízení,

• vytvo ř ení podklad ů pro rozhodování, hodnocení a predikci. (39)

Výb ě r vhodné metodiky ur č ení rizik velice závisí na tom, zda:

• známe nebo m ů žeme stanovit rozložení živelních pohrom, nehod, havárií, útok ů apod. v prostoru a v č ase a m ů žeme spo č ítat č etnostní rozložení živelních pohrom, nehod, havárií, útok ů apod. (po č et vs. velikost) pro ur č ité území a zvolený č asový interval, dále vypo č ítat a zmapovat ohrožení,

• známe nebo m ů žeme stanovit rozložení dopad ů živelních pohrom, nehod, havárií, útok ů apod., stanovit scéná ř e dopad ů ve variantním provedení a pravd ě podobnosti jejich výskyt ů .

Pro analýzu a hodnocení rizik je v sou č asné dob ě k dispozici ř ada metodik a v dnešní

dob ě i softwarových nástroj ů . Jsou založeny na fyzikálních modelech, které jsou

jednodušší č i složit ě jší, což pochopiteln ě p ř edur č uje lepší č i horší správnost a

spolehlivost výsledk ů . (17, 18) Proto každý uživatel musí z hlediska žádoucího cíle

hodnocení rizik nejprve vyhodnotit, zda jsou spln ě ny p ř edpoklady p ř edm ě tné metodiky,

poté musí zhodnotit, zda jeho datové soubory mají vypovídací hodnotu z hlediska

živelní pohromy, nehody, havárie, útoku apod., jejíž rizika chce sledovat a zda napl ň ují

požadavky metodiky. Teprve poté je možno provést výpo č et. Interpretaci výsledk ů lze

provést pouze v rozsahu, který je ur č en p ř edpoklady metody a modelu, který metodika

p ř edpokládá.(35)

1.5.2 Základní metody pro stanovení rizik

Každá z existujících metod pro stanovení rizik, v č etn ě t ě ch dále uvedených, byla generována pro ur č itý specifický problém, a proto jednotlivá paradigma nejsou vzájemn ě porovnatelná.

Charakteristika obvykle používaných postup ů pro stanovení rizik je následující:

1. Check List (kontrolní seznam)

Kontrolní seznam je postup založený na systematické kontrole pln ě ní p ř edem stanovených podmínek a opat ř ení. Seznamy kontrolních otázek (checklists) jsou zpravidla generovány na základ ě seznamu charakteristik sledovaného systému nebo č inností, které souvisejí se systémem a potenciálními dopady, selháním prvk ů systému a vznikem škod. Jejich struktura se m ů že m ě nit od jednoduchého seznamu až po složitý formulá ř , který umož ň uje zahrnout r ů znou relativní d ů ležitost parametru (váhu) v rámci daného souboru.

2. Safety Audit (bezpe č nostní kontrola)

Bezpe č nostní kontrola je postup hledající rizikové situace a navržení opat ř ení na zvýšení bezpe č nosti. Metoda p ř edstavuje postup hledání potenciáln ě možné nehody nebo provozního problému, který se m ů že objevit v posuzovaném systému. Formáln ě je používán p ř ipravený seznam otázek a matice pro skórování rizik.(36)

3. What – If Analysis (analýza toho, co se stane když)

Analýza toho, co se stane když, je postup na hledání možných dopad ů vybraných

provozních situací. V podstat ě je to spontánní diskuse a hledání nápad ů , ve které

skupina zkušených lidí dob ř e obeznámených s procesem klade otázky nebo vyslovuje

úvahy o možných nehodách. Není to vnit ř n ě strukturovaná technika jako n ě které jiné

(nap ř . HAZOP a FMEA). Namísto toho po analytikovi požaduje, aby p ř izp ů sobil

základní koncept šet ř ení ur č itému ú č elu.

4. Preliminary Hazard Analysis – PHA (p ř edb ě žná analýza ohrožení)

P ř edb ě žná analýza ohrožení – též kvantifikace zdroj ů rizik je postup na vyhledávání nebezpe č ných stav ů č i nouzových situací, jejich p ř í č in a dopad ů a na jejich za ř azení do kategorií dle p ř edem stanovených kritérií. Koncept PHA ve své podstat ě p ř edstavuje soubor r ů zných technik, vhodných pro posouzení rizika. V souhrnu se nej č ast ě ji pod touto zkratkou jedná o následující techniky posuzování: what-if; what-if/checklist;

hazard and operability (HAZOP) analysis; failure mode and effects analysis (FMEA);

fault tree analysis; kombinace t ě chto metod; ekvivalentní alternativní metody.

5. Process Quantitative Risk Analysis – QRA (analýza kvantitativních rizik procesu) Kvantitativní posuzování rizika je systematický a komplexní p ř ístup pro predikci odhadu č etnosti a dopad ů nehod pro za ř ízení nebo provoz systému. Analýza kvantitativních rizik procesu je koncept, který rozši ř uje kvalitativní (zpravidla verbální) metody hodnocení rizik o č íselné hodnoty. Algoritmus využívá kombinaci (propojení) s jinými známými koncepty a sm ěř uje k zavedení kritérií pro rozhodovací proces, pot ř ebnou strategii a programy k efektivnímu zvládání ( ř ízení) rizika. Vyžaduje náro č nou databázi a po č íta č ovou podporu. (23)

6. Hazard Operation Process – HAZOP (analýza ohrožení a provozuschopnosti)

HAZOP je postup založený na pravd ě podobnostním hodnocení ohrožení a z nich

plynoucích rizik. Jde o týmovou expertní multioborovou metodu. Hlavním cílem

analýzy je identifikace scéná řů potenciálního rizika. Experti pracují na spole č ném

zasedání formou brainstormingu. Soust ř e ď ují se na posouzení rizika a provozní

schopnosti systému (operability problems). Pracovním nástrojem jsou tabulkové

pracovní výkazy a dohodnuté vodicí výrazy (guidewords). Identifikované neplánované

nebo nep ř ijatelné dopady jsou formulovány v záv ě re č ném doporu č ení, které sm ěř uje ke

zlepšení procesu.

7. Event Tree Analysis – ETA (analýza stromu událostí) Analýza stromu událostí je postup, který sleduje pr ů b ě h procesu od inicia č ní události p ř es konstruování událostí vždy na základ ě dvou možností – p ř íznivé a nep ř íznivé.

Metoda ETA je graficko statistická metoda. Názorné zobrazení systémového stromu událostí p ř edstavuje rozv ě tvený graf s dohodnutou symbolikou a popisem. Znázor ň uje všechny události, které se v posuzovaném systému mohou vyskytnout. Podle toho jak po č et událostí nar ů stá, výsledný graf se postupn ě rozv ě tvuje jako v ě tve stromu.(36)

8. Failure Mode and Effect Analysis – FMEA (analýza selhání a jejich dopad ů ) Analýza selhání a jejich dopad ů je postup založený na rozboru zp ů sob ů selhání a jejich d ů sledk ů , který umož ň uje hledání dopad ů a p ř í č in na základ ě systematicky a strukturovan ě vymezených selhání za ř ízení. Metoda FMEA slouží ke kontrole jednotlivých prvk ů projektového návrhu systému a jeho provozu. P ř edstavuje metodu tvrdého, ur č itého typu, kde se p ř edpokládá kvantitativní p ř ístup ř ešení. Využívá se p ř edevším pro vážná rizika a zd ů vodn ě né p ř ípady. Vyžaduje aplikaci po č íta č ové techniky, speciální výpo č etní program, náro č nou a cílen ě zam ěř enou databázi.

9. Fault Tree Analysis – FTA (analýza stromu poruch) Analýza stromu poruch je postup založený na systematickém zp ě tném rozboru událostí za využití ř et ě zce p ř í č in, které mohou vést k vybrané vrcholové události. Metoda FTA je graficko analytická pop ř . graficko statistická metoda. Názorné zobrazení stromu poruch p ř edstavuje rozv ě tvený graf s dohodnutou symbolikou a popisem. Hlavním cílem analýzy metodou stromu poruch je posoudit pravd ě podobnost vrcholové události s využitím analytických nebo statistických metod. Proces dedukce ur č uje r ů zné kombinace hardwarových a softwarových poruch a lidských chyb, které mohou zp ů sobit výskyt specifikované nežádoucí události na vrcholu.

10. Human Reliability Analysis – HRA (analýza lidské spolehlivosti)

Analýza lidské spolehlivosti je postup na posouzení vlivu lidského č initele na výskyt

pohrom, nehod, havárií, útok ů apod. č i n ě kterých jejich dopad ů . Koncept analýzy lidské

spolehlivosti HRA sm ěř uje k systematickému posouzení lidského faktoru (Human Factors) a lidské chyby (Human Error). Ve své podstat ě p ř ísluší do zast ř ešující kategorie konceptu p ř edb ě žného posuzování PHA. Zahrnuje p ř ístupy mikroergonomické (vztah “ č lov ě k-stroj”) a makroergonomické (vztah systému “ č lov ě k- technologie” ). Analýza HRA má t ě snou vazbu na aktuáln ě platné pracovní p ř edpisy p ř edevším z hlediska bezpe č nosti práce. Uplatn ě ní metody HRA musí vždy tvo ř it integrovaný problém bezpe č nosti provozu a lidského faktoru v mezních situacích r ů zných havarijních scéná řů , tzn. paraleln ě a nezávisle s další metodou rizikové analýzy. (35)

11. Fuzzy Set and Verbal Verdict Method – FL-VV (metoda mlhavé logiky verbálních výroku)

Metoda mlhavé logiky a verbálních výrok ů je metoda založená na jazykové prom ě nné.

Jde o multikriteriální metodu rozhodovací analýzy z kategorie m ě kkého, mlhavého typu. Opírá se o teorii mlhavých množin a m ů že být aplikována v r ů zných obm ě nách, jednak samostatn ě s p ř ímým výstupem priorit, anebo jako stupnice v pomocných bodech [PB], namísto standardní verbáln ě -numerické stupnice v relativních jednotkách [RJ], tj. ve spojení s metodou TUKP – Totálního ukazatele kvality prost ř edí (možnost uplatn ě ní axiomatické teorie kardinálního užitku).

Umož ň uje aplikaci jednotlivcem i v kolektivu.

12. Relative Ranking – RR (relativní klasifikace)

Relativní klasifikace je ve skute č nosti spíš analytická strategie než jednoduchá dob ř e definovaná analytická metoda. Tato strategie umož ň uje analytik ů m porovnat vlastnosti n ě kolika proces ů nebo č inností a ur č it tak, zda tyto procesy nebo č innosti mají natolik nebezpe č né charakteristiky, že to analytiky oprav ň uje k další podrobn ě jší studii.

Relativní klasifikace m ů že být použita rovn ě ž pro srovnání n ě kolika návrh ů umíst ě ní

procesu nebo za ř ízení a zajistit tak informace o tom, která z alternativ je nejlepší nebo

mén ě nebezpe č ná. Tato porovnání jsou založena na č íselných srovnáních, která

reprezentují relativní úrove ň významnosti každého zdroje rizika.

13. Causes and Consequences Analysis - CCA (analýza p ř í č in a dopad ů )

Analýza p ř í č in a dopad ů je sm ě s analýzy stromu poruch a analýzy stromu událostí.

Nejv ě tší p ř edností CCA je její použití jako komunika č ního prost ř edku: diagram p ř í č in a dopad ů zobrazuje vztahy mezi koncovými stavy nehody (nep ř ijatelnými dopady) a jejich základními p ř í č inami. Protože grafická forma, jež kombinuje jak strom poruch, tak strom událostí do stejného diagramu, m ů že být hodn ě detailní, užívá se tato technika obvykle nejvíce v p ř ípadech, kdy logika poruch analyzovaných nehod je pom ě rn ě jednoduchá. Jak už napovídá název, ú č elem analýzy p ř í č in a dopad ů je odhalit základní p ř í č iny a dopady možných nehod. Analýza p ř í č in a dopad ů vytvá ř í diagramy s nehodovými sekvencemi a kvalitativními popisy možných koncových stav ů nehod.

14. Probabilistic Safety Assessment – PSA (metoda pravd ě podobnostního hodnocení) Metoda stanovuje p ř ísp ě vky jednotlivých zranitelných č ástí k celkové zranitelnosti celého systému. Tato technologie se používá nap ř . k modelování scéná řů hypotetických jaderných havárií, které vedou k tavení aktivní zóny a k odhadnutí č etnosti takových havárií. V zemích OECD byly doposud zpracovány stovky studií PSA. Metodika PSA se skládá z: pochopení systému jaderného za ř ízení a ze shromážd ě ní relevantních dat o jeho chování p ř i provozu; identifikace inicia č ních událostí a stavu poškození jaderného za ř ízení; modelování systému a ř et ě zc ů událostí pomocí metodiky založené na logickém stromu; hodnocení vztah ů mezi událostmi a lidskými č innostmi; vytvo ř ení databáze dokumentující spolehlivost systému a komponent. (23)

1.5.3 Analýza rizik teritoria metodou TEC DOC 727 a MEO

Základním cílem analýzy ohrožení teritoria kraje je získat ucelený p ř ehled o zdrojích ohrožení na daném teritoriu a jejich podílu na velikosti ohrožení z hlediska ohrožení obyvatelstva, ohrožení majetkových hodnot a ohrožení životního prost ř edí a dále ohrožení tzv. funkcí teritoria, což znamená ohrožení výkonu státní správy a samosprávy, ale i ohrožení dalších systém ů (nap ř . energetických, dopravních apod.), které teritorium zabezpe č uje pro obyvatelstvo.

Dalším cílem je vytipovat skupinu tzv. vrcholových ohrožení, která mají nejv ě tší podíl

na možném ohrožení teritoria a tudíž lze p ř edpokládat nutnost realizace opat ř ení (technických, organiza č ních, personálních apod.) k jejich snížení.

Cílem je též získat pot ř ebný informa č ní podklad pro kvalitní zpracování havarijního a krizového plánu kraje a vymezení funkcí jednotlivých orgán ů kraje v systému krizového ř ízení. Bez d ů kladného poznání ohrožení nelze p ř ijímat reálná opat ř ení k jeho omezení. (23)

Analýza rizika vyplývající z provozu vybraných objekt ů a za ř ízení na území velkých pr ů myslových region ů je vhodné provést metodou IAEA – TECDOC- 727 revize 1 (1996). Metoda je vhodná pro rychlé relativní hodnocení rizika, kterému je vystaveno obyvatelstvo zejména v osídlených oblastech v okolí pr ů myslových podnik ů .(31)

Zpracování analýzy pro vybrané pr ů myslové a zem ě d ě lské objekty zahrnuje:

• klasifikaci druh ů pr ů myslových č inností a inventuru nebezpe č ných látek v za ř ízení,

• ur č ení následk ů velkých havárií na obyvatelstvo,

• ur č ení pravd ě podobnosti vzniku velkých havárií pro stacionární za ř ízení,

• ur č ení pravd ě podobnosti vzniku velkých havárií pro transport nebezpe č ných látek,

• ur č ení sociálního rizika,

• priorizaci (stanovení naléhavosti) rizika,

• doporu č ení pro vyhodnocení možných kumulativních a synergických ú č ink ů .

Metoda je definována technickým dokumentem č . 727 z roku 1996, který je

revidovaným vydáním (revize č . 1) dokumentu z roku 1993, vydaným Mezinárodním

ú ř adem pro atomovou energii (IAEA) ve Vídni a slouží pro posuzování rizika v

chemickém pr ů myslu a p ř íbuzných odv ě tvích. Vývoj metody byl zadán a sponzorován

Organizací spojených národ ů . Na ř ešení se vedle IAEA podílely i další mezinárodní

organizace, zabývající se v rámci OSN problematikou rozvoje pr ů myslu (UNIDO),

ochrany životního prost ř edí (UNEP) a zdraví (WHO). (31)

1.5.3.1 Souhrn krok ů metody

• získání údaj ů o rizikových č innostech v hodnoceném subjektu,

• identifikace rizikových č inností a zdroj ů rizik v hodnoceném subjektu,

• ocen ě ní následk ů nehod p ř i rizikových č innostech,

• ocen ě ní pravd ě podobností nehod p ř i rizikových č innostech,

• ocen ě ní rizik jednotlivých zdroj ů rizik a jejich vzájemné porovnání.

1.5.3.2 Priorizace rizika

Kritéria p ř ijatelnosti rizika musí být ur č ena p ř edem. Zdroje rizik, které se nacházejí v pravé horní stran ě matice, tzn. č innosti s relativn ě vysokou pravd ě podobností a vysokými následky, jsou považovány za nep ř ijatelné. Do úvahy jsou p ř ednostn ě brány zdroje rizik s relativn ě vysokými následky.

1.5.3.3 Kritéria pro p ř ijatelnost rizika (priorizaci) a) podle nízké pravd ě podobnosti, (P)

b) podle nízkých následk ů , (N)

c) kombinace následk ů a pravd ě podobnosti (míra rizika - MR).

Konkrétní hodnoty kritérií pro priorizaci rizika jsou specifické pro každý stát. V Č eské republice nejsou stanovena kritéria pro spole č enskou p ř ijatelnost, resp. nep ř ijatelnost rizika, proto musí být p ř i použití této metody volena podle situace v jaké se hodnocený celek nachází. (23)

Hranice pro p ř ijatelné a nep ř ijatelné riziko byly stanoveny takto:

• hranice pro nep ř ijatelné riziko míra rizika = 1·10

, (pásmo p ř ijatelného rizika)

• hranice pro p ř ijatelné riziko míra rizika = 1·10

. (MR = P×N

Z toho vyplývá rozd ě lení na tato pásma podle míry rizika:

• pásmo nep ř ijatelného rizika P×N

 1·10

,

• p ř echodové pásmo 1·10

< P×N

< 1·10

,

• pásmo p ř ijatelného rizika P×N

 1·10

.

1.5.3.4 Vyhodnocení zdroj ů rizik

a) Ur č ení spole č enského rizika, ur č ení t ř íd následk ů a pravd ě podobností

Podle rozložení zdroj ů rizik v jednotlivých pásmech následk ů a pravd ě podobností jsou ur č eny t ř ídy následk ů a t ř ídy pravd ě podobnosti, které jsou využity pro klasifikaci zdroj ů rizik ve výsledné matici rizika.

b) Sestavení matic rizika, ur č ení pásem p ř ijatelnosti rizika

Sestaveny jsou celkové matice rizika na území, ve kterých jsou stanoveny hranice pro p ř ijatelné a nep ř ijatelné spole č enské riziko.

Z hodnocení jsou vy ř azeny zdroje rizik, které nespl ň ují n ě který z limit ů metody (nap ř . nebezpe č nost a množství látky, pr ů m ě r potrubí, dosah následk ů do obydlených oblastí nebo oblastí s výskytem osob, frekvenci manipulací a p ř eprav). (23)

1.5.4 Metodika analýzy expertních odhad ů (MEO)

Základem analýzy je identifikace zdroj ů ohrožení na teritoriu kraje. Ty jsou následn ě vyhodnoceny metodou odborného odhadu pomocí funkce míry ohrožení. Metoda umož ň uje jejich semikvantitativní ocen ě ní. Získané údaje lze použít k výb ě ru nejzávažn ě jších zdroj ů ohrožení.K t ř íd ě ní dle závažnosti slouží č íselné hodnoty funkce míry ohrožení. Č íselné údaje umož ň ují zdroje ohrožení vzájemn ě priorizovat ve vztahu k p ř ednostnímu uplatn ě ní plánovaných opat ř ení. Funkce míry ohrožení je definována n ě kolika faktory. Každý z t ě chto faktor ů je hodnocen metodou odborného stup ň ovitého odhadu v tabulkách použitého dotazníku. Pro posouzení každého faktoru je vytvo ř ena vlastní bodová stupnice.

Odhad provádí ur č ení odborníci z jednotlivých odbor ů . Úkolem hodnotitele je na

základ ě vlastní odborné a životní zkušenosti posoudit nebo odhadnout, jaký stupe ň

významnosti danému faktoru p ř ikládá, a bodov ě ho ocenit pro jednotlivé zdroje

ohrožení. Pro vypln ě ní dotazníku je t ř eba, aby hodnotitel vystupoval v roli nezávislého

odborníka bez jakéhokoli vztahu k vlastní specifické oblasti pracovní č innosti. Proto se

podle svého názoru vyjad ř uje i k otázkám, které se ho bezprost ř edn ě netýkají.

Vypln ě né hodnoty v jednotlivých dotaznících jsou konzultovány a ujednoceny formou ř ízené diskuse se specialisty, kte ř í se na jejich vypln ě ní podílí nebo vypln ě ní koordinují.

1.5.4.1 Definice jednotlivých faktor ů

Pro analýzu díl č ích proces ů jsou zvoleny faktory, které odpovídají danému cílí analýzy, nap ř . :

1. Faktor frekvence výskytu zdroje ohrožení (FV) (MU, škodlivého č initele, organismu nebo vlivu) - expertní odhad, jak č asto lze p ř edpokládat vznik dané mimo ř ádné události s dále definovanými následky (maximálními ztrátami).

2. Faktor závažnosti maximálních ztrát (ZZO) - osoby - expertní odhad stupn ě (rozsahu) postižení osob (obyvatelstva) vlivem p ů sobení zdroje ohrožení v maximální možné podob ě (bez p ů sobení odborných opat ř ení).

3. Faktor závažnosti maximálních ztrát (ZZM) - majetek - expertní odhad stupn ě (rozsahu) postižení majetku a životního prost ř edí (pop ř ípad ě funkcí teritoria) jak po kvalitativní stránce, tak po kvantitativní stránce, vlivem p ů sobení zdroje ohrožení v maximální možné podob ě (bez p ů sobení odborných opat ř ení).

4. Faktor ú č innosti odborných opat ř ení (UOO) - jde o maximáln ě realizovatelná odborná v ě cná opat ř ení, která mohou cíleným použitím zamezit č i snížit negativní dopad zdroje ohrožení na objekty ohrožení.

5. Faktor realizovatelnosti p ř ijímaných odborných opat ř ení (RO) - jedná se o č asový úsek, za který lze realizovat odborná opat ř ení, která mohou zamezit nebo snížit negativní dopad zdroje ohrožení na zasažené objekty ohrožení.

6. Faktor rychlosti vzniku mimo ř ádné události (RV) - jedná se o č asový úsek (interval), který je k dispozici k realizaci odborných opat ř ení od prvních p ř íznak ů vzniku mimo ř ádné události (indikace vzniku) po její plný rozvoj.

Jednotlivé faktory jsou u díl č ích proces ů ohodnoceny pomocí nominální stupnice -

bodového hodnocení. (23)

1.5.4.2 Zpracování dat a priorizace zdroj ů ohrožení

Hodnoty faktor ů jsou pro každý zdroj ohrožení matematicky zpracovány. Výsledkem je míra ohrožení, která je č íselným vyjád ř ením ohrožení teritoria zdrojem ohrožení. Pro každé stanovené území je provedena priorizace zdroj ů ohrožení na základ ě velikosti míry ohrožení ve vztahu k definovaným objekt ů m ohrožení, tzn. k osobám (obyvatelstvu), k majetku (životnímu prost ř edí, funkcím teritoria). Zárove ň je stanovena tzv. celková míra ohrožení (vychází z pr ů m ě rné hodnoty faktor ů závažnosti maximálních ztrát pro osoby a majetek).

Jednotlivé zdroje ohrožení byly rozd ě leny do p ě ti skupin závažnosti, kde:

Skupina 1 - minimální závažnost,

Skupina 2 a 3 - skupiny ohrožení se st ř ední závažností, Skupina 4 a 5 - vrcholová ohrožení.

Vymezující hodnoty jednotlivých skupin nelze využívat pro vyhodnocení analýzy ohrožení na jiném teritoriu! Jedná se o relativní za ř azení v p ř esn ě definované množin ě zdroj ů ohrožení.

Za ř azení zdroj ů do skupin pouze zjednodušuje prezentaci rozložení ohrožení na daném teritoriu a hovo ř í o tom, které zdroje ohrožení jsou závažn ě jší a které mén ě závažné v rámci teritoria. Nelze hovo ř it o p ř ijatelnosti nebo nep ř ijatelnosti ohrožení, jak je tomu v p ř edchozí metod ě ! (23)

1.5.5 Analýza vzniku mimo ř ádných událostí

Analýza vzniku mimo ř ádných událostí a z toho vyplývajících ohrožení území kraje se zhotovuje na základ ě analytických podklad ů p ř ipravených jednotlivými složkami v rozsahu jejich p ů sobnosti a jejím obsahem je:

• p ř ehled zdroj ů mimo ř ádných událostí,

• p ř ehled pravd ě podobných mimo ř ádných událostí, v č etn ě možnosti jejich vzniku, rozsahu a ohrožení pro území kraje,

• zásady pro záchranné a likvida č ní práce p ř i ř ešení mimo ř ádných událostí.(44)

Postup p ř i analýze a hodnocení rizika mimo ř ádných událostí pro zajišt ě ní bezpe č nosti

odborné stránce Definování rozsahu a cíl ů

Definování základu analýzy

Identifikace nebezpe č í (zdroj ů rizika)

Odhad

pravd ě podobnosti nebo č etnosti vzniku mimo ř ádné události

Odhad dopad ů mimo ř ádné události

Souhrn informací

(výsledk ů ) P ř ijetí

Bezpe č nostní management Hodnocení informací po

stránce ř ízení

Realizace a další sledování Hodnocení informací

po odborné stránce Revize (úpravy a

zdokonalení) operací

(proces ů )

1.5.6 Geografický informa č ní system - GIS

GIS je informa č ní systém, navržený pro práci s daty, která jsou reprezentována prostorovými nebo geografickými sou ř adnicemi. Je to automatizovaný systém pro sb ě r dat, jejich uchováváni, t ř íd ě ní, úpravu, analýzu a následné zobrazení.(13)

GIS poskytuje možnost znázor ň ovat realitu pomocí uskupení r ů zných mapových vyjád ř ení (nap ř . topografické, geologické, vegeta č ní, hydrometeorologické, katastrální a jiné mapy, letecké č i družicové snímky atd.), a to v libovolné kombinaci. Se všemi t ě mito informacemi lze nadále pracovat p ř i tvorb ě analýz, prognóz a model ů r ů zných situací. Tato grafická (mapová) vyjád ř ení jsou pomocí GISu úzce provázána s informacemi obsaženými v databázích, a to č iní GIS ú č inným nástrojem. Díky názornosti, kvantifikovatelnosti a p ř ehlednému grafickému vyjád ř ení poskytuje GIS významnou podporu managementu. Možnosti GISu (názorné grafické informace svázané popisnými informacemi) jsou významné obzvlášt ě ve státní správ ě , kde mohou usnadnit a zefektivnit rozhodování. Navíc umožní zrychlení p ř ístupu k r ů zným mapám a oborovým databázím a zlepšení jejich provázanosti.

7)

Geografický informa č ní systém umož ň uje:

• zobrazovat geografická data,

• ukládat množství popisných vlastností geografických objekt ů ,

• vybírat geografické objekty podle jejich vlastností,

• sestavovat dotazy na jednotlivé geografické objekty,

• vytvá ř et nová geografická data pomocí prostorových operací,

• vytvá ř et po č íta č ové mapy.(29)

Uplatn ě ní GIS ve státní správ ě je typické v následujících oblastech:

• nástroj pro tvorbu analýz a prognóz z hlediska regionálního rozvoje, jakož i pro porovnávání prognóz s realitou (p ř ímo v mapových vyjád ř eních),

• nástroj pro velkoplošnou kontrolu prostorových a stavových zm ě n nap ř .

lesních porost ů , zem ě d ě lských ploch, urbanizovaných prostor, zásah ů v

krajin ě (r ů zné stavby apod.), využití leteckých snímk ů ,

• nástroj pro podporu p ř i ř ízení povolování staveb,

• podpora p ř i vydávání souhlasu nebo nesouhlasného stanoviska k návrh ů m územn ě plánovací dokumentace pro velké územní celky,

• podpora k vyjád ř ení p ř i schvalování návrh ů tras celostátních a tranzitních liniových staveb a jejich staveb a jejich sou č ástí,

• nástroj pro optimalizaci (ochraná ř skou i ekonomickou) r ů zných zásah ů v krajin ě ,

• kontrola hospoda ř ení v lese, bezlesí, kontrola ochrany lesa,

• podpora managementu velkoplošných chrán ě ných území (národních park ů apod.) (14)

1.6 Modelování dopad ů pr ů myslových havárií

Pr ů myslová č innost p ř ináší krom ě pokroku celou ř adu negativních stránek. Jednou z nich je reálná možnost vzniku pr ů myslových havárií spojených s únikem nebezpe č ných látek toxického, ho ř lavého nebo výbušného charakteru. Existující rizika musejí být ze strany pr ů myslových podnik ů minimalizována a, pokud nejdou minimalizovat, je nezbytné se na n ě ř ádn ě a kvalifikovan ě p ř ipravit. Základem kvalifikované p ř ípravy je d ů kladné popsání a analýza dopad ů možných pr ů myslových havárií. Pot ř eba rychlé prognózy p ř ípadných dopad ů havárií na okolí si vyžádala vytvo ř ení nástroje, který by tuto problematiku ř ešil rychle a efektivn ě . (11)

P ř i ur č itém zjednodušení lze konstatovat, že existují dva základní p ř ístupy k hodnocení následk ů z hlediska použitých program ů .

Prvním je použití jednoduchých a na obsluhu nenáro č ných progran ů . Tyto programy jsou v ě tšinou provozované na PC sestavách. U t ě chto typ ů program ů hovo ř íme o tzv.

statistickém zp ů sobu modelování. Na základ ě provedených experiment ů a nam ěř ených

hodnot jsou odvozeny složité výpo č tové vztahy, pomocí kterých m ů žeme s ur č itou,

p ř edem stanovenou, p ř esností vy č íslit požadované veli č iny v daném rozsahu jejich

hodnot. Tyto modely p ř edpokládají advek č ní transport ve sm ě ru v ě tru, ve sm ě ru

vertikálním a horizontálním kolmém na sm ě r proud ě ní pak statisticky popisují

turbulentní difúzi pomocí normálního rozložení. Zanedbávají p ř itom, na rozdíl od

numerických model ů , pro rozptyl podstatné vlivy (konfigurace terénu, chemické reakce v ovzduší), meteorologické podmínky a vliv zástavby jsou zohledn ě ny jen č áste č n ě . Mezi tento typ program ů je možno za ř adit nap ř . programy Aloha, Effect, Rozex, Whazan, Degadis.

Druhou skupinu tvo ř í programy ř ešící problematiku ší ř ení látek zp ů soby numerického modelování. Tyto programy jsou založeny na principu rozd ě lení analyzovaného prostoru na malé objemy a p ř evedení ř ešení úlohy na soustavu diferenciálních rovnic.

Výpo č ty jsou pak provád ě ny množstvím interakcí s postupnou konvergencí k výsledným hodnotám. Mezi tuto skupinu pat ř í nap ř . programy Fluent, Fluindyn – Panache, CFX, FLOW3D. (3)

1.6.1 Po č íta č ové programy 1.6.1.1 Rozex

Program ROZEX 2001 je ur č en p ř edevším pro prognózování dopad ů havarijních událostí, o kterých je známo málo platných a ov ěř ených údaj ů . Tato situace, kdy je nedostatek údaj ů o havárii, je v praxi velmi č astá. Program je zam ěř en na prognózu dopad ů havárií v pr ů myslu, p ř i nichž dojde k úniku nebezpe č ných látek. Program rozlišuje jednorázové a déletrvající (kontinuální) úniky látek ze za ř ízení. Na základ ě charakteru úniku a fyzikáln ě chemických vlastností látky program rozlišuje zp ů sob tvorby oblaku a jeho ší ř ení krajinou s následkem intoxikace, výbuchu nebo ho ř ení látky (požár). (3)

Úniky toxických látek program ROZEX 2001 hodnotí z hlediska dosahu a tvaru toxického oblaku p ř i zvolené mezní koncentraci toxické látky. (11)

Úniky ho ř lavých výbuchu schopných látek program ROZEX 2001 hodnotí z hlediska dosahu vzdušné rázové vlny o stanoveném p ř etlaku, umíst ě ní pravd ě podobného epicentra výbuchu od místa a dosahu mezní koncentrace, odpovídající dolní hranici výbušnosti. (3)

U ho ř lavých látek program ROZEX 2001vyhodnocuje ú č inky tepelné radiace na osoby a na stavební konstruk č ní prvky. (11)

1.6.1.2 Aloha

ALOHA je nástrojem pro zjiš ť ování následk ů úniku nebezpe č né látky. Obsahuje databázi nej č ast ě ji používaných chemických látek a jejich fyzikáln ě - chemických vlastností. Výsledkem je jednoduchý pr ů m ě t p ř edpokládané hranice zra ň ující č i smrtelné koncentrace v terénu. (52)

Program umož ň uje modelovat rozptyl látek v ovzduší po jejich úniku, a to jak plyn ů , tak kapalin.

Program pracuje s následujícími vstupními informacemi:

• informace o uniklé látce – program obsahuje databázi 652 chemických látek používaných v pr ů myslu, v č etn ě jejich fyzikáln ě chemických vlastností,

• informace o stavu atmosféry – t ř ídy atmosférické stability, rychlost a sm ě r v ě tru, teplota vzduchu, drsnost zemského povrchu, obla č nost, vlhkost vzduchu,

• informace o zdroji úniku – lze zadat č ty ř i druhy zdroj ů a jejich parametry (p ř ímý zdroj, louže, zásobník, potrubí). (3)

Poslední verze ALOHA 5.4 (z února 2006) má dopln ě nou možnost modelování požáru a výbuchu. Uživatelé tak mohou hodnotit krom ě toxického ohrožení také nebezpe č í spojené s požáry typu Jet fire, požáry kaluže, výbuch mraku par (VCE - vapor cloud explosions), výbuch expandujících par vroucí kapaliny (BLEVE - Boiling Liquid Expanding Vapor Explosions) a požáry typu Flashfires. Program ALOHA je voln ě dostupný na internetových stránkách organizace US EPA (http://www.epa.gov/ceppo/cameo/aloha.htm). (6)

1.6.1.3 Whazan

Program byl vyvinut za ú č elem rychlého vyhodnocení následk ů únik ů nebezpe č ných toxických a ho ř lavých látek. Obsahuje celkem 17 model ů , které je možné rozd ě lit do p ě ti hlavních skupin

• únik látky,

• chování bezprost ř edn ě po úniku,

• rozptyl v atmosfé ř e,