Změny ve zdaňování příjmů fyzických osob od roku 1989

(1)

Bankovní institut vysoká škola Praha

Katedra finančnictví a ekonomických disciplín

Změny ve zdaňování příjmů fyzických osob od roku 1989

Bakalářská práce

Autor:

Lenka Englová

Bankovní management

Vedoucí práce: Ing. Zdeňka Suchomelová

Praha Duben, 2013

(2)

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

Ve Lhenicích dne 16. dubna 2013 Lenka Englová

(3)

Ráda bych poděkovala paní Ing. Zdeňce Suchomelové za její odbornou pomoc při vedení této práce a za poskytnuté rady a cenné připomínky. Poděkování patří také paní Jaroslavě Englové za pomoc se sestavováním praktických příkladů. Na závěr bych ještě poděkovala panu Danovi Dlouhému za pomoc s překladem a za projevenou trpělivost.

(4)

ANOTACE

Tato bakalářská práce se zabývá zdaňováním všech příjmů fyzických osob. Vymezuje rozdíly a změny ve zdaňování příjmů ze závislé činnosti, podnikatelské činnosti, kapitálového majetku, příjmu z pronájmu a ostatních příjmů. Stěžejní částí práce je vývoj a zmapování důležitých změn ve zdaňování příjmů fyzických osob probíhajících od roku 1989 až do současnosti. Cílem práce je porovnat zdaňování příjmů v roce 1993 a v roce 2012. Tímto porovnáním pak určíme, co bylo pro fyzické osoby výhodnější, zda být zaměstnanec nebo podnikatel.

KLÍČOVÁ SLOVA

Daň, příjem, daňová reforma, zaměstnanec, podnikatel.

ANNOTATION

This bachelor´s thesis deals with the taxation of all incomes of physical persons. It defines differences and changes in the taxation of dependent activity, business activity, capital assets, income from lease and other incomes. The main part of this thesis is development and mapping of the important changes in income taxes of physical persons running since the year 1989 up to the present. The target of the thesis is comparison of income taxes with the year 1993 and with the year 2012. By this comaparison we will determine then what was more advantageous for physical persons if to be an employee or a businessman.

KEY WORDS

Tax, income, tax reform, employee, businessman.

(5)

5 Obsah

Úvod ... 7

1. Vymezení pojmů ... 8

1.1 Daň z příjmů FO v daňové soustavě ČR ... 8

1.2 Poplatníci ... 9

1.3 Předmět daně ... 9

1.4 Co je předmětem daně ... 9

1.4.1 Co není předmětem daně ... 10

1.5 Osvobození od daně ... 10

1.6 Základ daně a daňová ztráta ... 11

1.7 Typy sazby daně ... 11

1.7.1 Jednotná sazba daně... 12

1.7.2 Diferencovaná sazba daně ... 12

1.7.3 Pevná sazba daně ... 13

1.7.4 Relativní sazba daně ... 13

1.8 Stručná historie daně z příjmů ... 15

2. Rozdělení příjmů a jejich charakteristika ... 17

2.1 Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ... 17

2.2 Příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti ... 20

2.3 Příjmy z kapitálového majetku ... 22

2.4 Příjmy z pronájmu ... 22

2.5 Ostatní příjmy ... 23

3. Nejdůležitější změny ve zdaňování příjmů FO od roku 1989 do současnosti ... 24

3.1 Zdaňování příjmů před rokem 1989 ... 24

3.1.1 Osvobození od daně a sleva na dani ... 24

3.1.2 Sazba daně, zvýšení a snížení sazby daně ... 25

3.1.3 Výdajové paušály ... 26

3.2 Daňová reforma 1993 ... 26

3.2.1 Zásadní změny ... 27

3.2.2 Odpočitatelné výdaje ... 28

3.2.3 Sazby daně ... 29

3.2.4 Slevy na dani u osoby samostatně výdělečně činné ... 30

3.3 Základní změny u daně z příjmů FO platné od roku 1995 ... 30

(6)

6

3.3.1 Změny týkající se osvobození některých příjmů ... 30

3.3.2 Změna nezdanitelné části základu daně... 30

3.4 Změny 2002 ... 31

3.4.1 Povodňová novela ... 31

3.5 Změny 2006 ... 32

3.5.1 Výdajové paušály ... 32

3.5.2 Sazba daně a sleva na dani ... 32

3.5.3 Společné zdanění manželů ... 33

3.5.4 Změny při uplatňování úroků z úvěrů použitých na financování bytových potřeb u zaměstnanců ... 34

3.6 Daňová reforma 2008 ... 34

3.6.1 Co bylo zrušeno ... 34

3.6.2 Jak se změnily sazby daně ... 35

3.6.3 Co se v roce 2008 přestalo zdaňovat ... 35

3.6.4 Jak se změnily slevy na dani... 35

3.6.5 Jak se změnil základ daně z příjmů fyzických osob ... 36

3.7 Změny 2013 s výhledem na roky 2014 - 2015 ... 37

3.7.1 Solidární zvýšení daně ... 37

3.7.2 Zrušení slevy na dani z příjmů u starobních důchodců ... 38

3.7.3 Omezení výdajových paušálů ... 38

3.7.4 Superhrubá mzda ... 39

3.7.5 Vývoj sazeb daní z příjmů a odečitatelných položek, resp. slev na dani v letech 1990 – 2013 ... 39

4. Praktická část ... 42

4.1 Rok 1993 ... 42

4.1.1 Zaměstnanec ... 43

4.1.2 OSVČ ... 43

4.2 Rok 2012 ... 44

4.2.1 Zaměstnanec ... 44

4.2.2 OSVČ ... 45

4.3 Grafické znázornění ... 46

Závěr ... 47

Seznam použité literatury ... 49

(7)

7

Úvod

Daňová soustava České republiky se snaží zajistit rovný přístup ke zdanění vůči různým subjektům. Daň z příjmu je jedna z daní, která se dotýká výdělečně činného obyvatelstva.

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, byl za 20 let mnohokrát novelizován.

Nejvýznamnějšími změnami, které v tomto období proběhly a týkaly se příjmů plynoucích fyzickým osobám, se budeme věnovat v následujících kapitolách.

V první kapitole si vymezíme základní pojmy související s daní z příjmů fyzických osob, dále jaké postavení má daň z příjmu v daňové soustavě České republiky a nastíníme si i stručnou historii daně z příjmů jak ve světě, tak v České republice. Tato kapitola je důležitá, jelikož díky vymezení pojmů budeme schopni hlouběji pochopit následující kapitoly zabývající se již konkrétním zdaňováním a změnami.

Druhá kapitola v sobě zahrnuje všechny typy příjmů, které fyzická osoba může nabýt. Příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků plynou zaměstnancům a fyzickým osobám vykonávajícím určitou funkci (např. jednatel ve společnosti). Příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti se týkají osob samostatně výdělečně činných, tzn. fyzických osob provozujících živnost. Příjmy z kapitálového majetku tvoří podíly na zisku majetkových společnosti, úroky plynoucí z držení cenných papíru apod. Příjmy z pronájmu řeší pronájem movitých a nemovitých věcí. Posledním typem příjmů jsou ostatní příjmy, kde jdou zahrnuty veškeré příjmy, jež nelze zařadit do předchozích čtyř typů příjmů.

Změnami daně z příjmu, které proběhly od roku 1989 až do současnosti, se podrobně budeme zabývat ve třetí kapitole. Stručně si nastíníme, jak vypadala daň z příjmu před rokem 1989, klíčově změny nám ukáže daňová reforma, která proběhla v roce 1993. Dále se budeme zabývat změnami v letech 1995, 2002, 2006 a dostaneme se k další významné reformě veřejných financí v roce 2008. V závěru kapitoly si shrneme změny platné pro tento rok a nastíníme si chystané změny pro roky 2014 a 2015.

Ve čtvrté kapitole se budeme zabývat cílem práce, tedy porovnáním zdaňování příjmů v roce 1993 a v roce 2012. Tímto porovnáním pak určíme, co bylo pro fyzické osoby výhodnější, zda být zaměstnanec nebo podnikatel. Toto srovnání provedeme pomocí komparativní analýzy a výsledky si shrneme v závěru práce.

(8)

8

1. Vymezení pojmů

Daň z příjmů fyzických osob je jeden z nejdůležitějších zdrojů příjmů státního rozpočtu České republiky. Pro pochopení této daně je zapotřebí si nejdříve vymezit některé pojmy, související s daní z příjmů FO. Dále rozdělíme typy daňových sazeb, u některých si uvedeme i konkrétní příklady. V závěru kapitoly se budeme věnovat nastínění vzniku a vývoje daně z příjmu jak z pohledu celosvětového, tak z pohledu České republiky.

1.1 Daň z příjmů FO v daňové soustavě ČR

Daň je povinná, zákonem stanovená platba do veřejných rozpočtů, kterou se odčerpává část majetku nebo důchodu jedince. Je založena na nenávratném principu (na rozdíl od poplatku, který je vybírán na principu návratném).¹

Principy daňové soustavy:

všeobecnost zdanění, daňová spravedlnost, jednoduchost,

přiměřené daňové zatížení, dostatečná daňová výnosnost, harmonizace.

Pro rozlišení jednotlivých druhů daní musíme vymezit pojmy poplatník a plátce daně.

Poplatník daně je ten, jehož majetek a důchod je zdaňován přímo, plátce je ten, kdo daň na svou odpovědnost státu odvádí.

V České republice daňovou soustavu tvoří daně přímé a nepřímé. Mezi přímé daně řadíme daně důchodové, tj. daně z příjmů fyzických a právnických osob a daně majetkové, tj. silniční daň, daň z nemovitosti, daň z převodu nemovitosti, daň dědická a daň darovací. Nepřímé daně dělíme též na dvě podskupiny, na daň univerzální, tj. daň z přidané hodnoty a na daň selektivní, tj. spotřební daň.

1 Kaleidoskop. [online]. [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://kaleidoskop.unas.cz/skola/DSCR.doc

(9)

9

1.2 Poplatníci

Poplatník (neboli daňový subjekt) je osoba, jejíž příjem, majetek či úkon přímo podléhá dani.

Poplatníky rozdělujeme dle teritoriálního rozsahu daňové povinnosti na dvě základní skupiny – na daňové rezidenty a nerezidenty.

Daňovým rezidentem jsou poplatníci, kteří mají na území České Republiky bydliště nebo se zde obvykle trvale zdržují. Rezidenti mají daňovou povinnost, která plyne jak z příjmů získaných ze zdrojů na území České Republiky, tak i na příjmy získané ze zdrojů v zahraničí.

Jako bydliště lze chápat místo, kde má fyzická osoba stálý byt a hodlá se v tomto bytě trvale zdržovat. Jedná se tedy o trvalý pobyt. Rezidentem, který se obvykle na území České republiky zdržuje, je myšlena fyzická osoba, která zde pobývá minimálně 183 dnů v příslušném kalendářním roce. Tento počet dnů zde může strávit souvisle nebo v několika obdobích.²

Za daňové nerezidenty jsou považováni poplatníci, kteří nemají trvalé bydliště (sídlo) na území České Republiky. Daňový nerezident má daňovou povinnost limitovanou pouze na příjmy získané ze zdrojů na území České Republiky. Jeho povinností je doložit potvrzení o tom, že je rezidentem určitého státu. Toto potvrzení musí doložit subjektům se sídlem nebo bydlištěm na území České Republiky, které mu vyplácejí úhrady za vykonanou činnost a plyne mu z ní příjem.³

1.3 Předmět daně

Při novelizacích zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů došlo k mnohým změnám u definování toho, co je a co není předmětem daně. V následujících podkapitolách si ukážeme, jaké typy příjmů jsou předmětem daně a jaké typy příjmů daně nepodléhají.

1.4 Co je předmětem daně

Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou daně za závislé činnosti a funkčních požitků, příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu, ostatní příjmy.

2 SOBOTOVÁ, Marta. Daňové chyby a problémy 2003: daň z příjmů fyzických osob. 6. vyd. Praha: Grada, 2003, s. 13-21. ISBN 80-247-0478-0.

3 SOBOTOVÁ, Marta. Daňové chyby a problémy 2003: daň z příjmů fyzických osob. 6. vyd. Praha: Grada, 2003, s. 13-21. ISBN 80-247-0478-0.

(10)

10

Těmito příjmy jsou myšleny příjmy peněžní i nepeněžní, či příjmy dosažené směnou.

Podrobně se jimi budeme zabývat v druhé kapitole.

1.4.1 Co není předmětem daně

Dále zde uvádíme příjmy, které nejsou předmětem daně:

příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů podle zvláštního právního předpisu, úvěry a půjčky s výjimkou

příjmu, který věřitel nabyl z vrácené půjčky nebo úvěru úplatným postoupením pohledávky vzniklé na základě této půjčky nebo úvěru, a to ve výši rovnající se rozdílu mezi příjmem plynoucím z vrácení půjčky nebo úvěru a cenou, kterou byla pohledávka postoupena,

příjmu plynoucího poplatníkovi, který vede daňovou evidenci, z eskontního úvěru ze směnky, kterou je hrazena pohledávka,

příjmy z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů,

příjem plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění nebo z titulu smírného urovnání záležitostí přiznaného Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika povinná uhradit,

příjem plynoucí daňovému rezidentovi, který vypomáhá s domácími pracemi v zahraničí, nebo příjem plynoucí daňovému prezidentovi, který vypomáhá s domácími pracemi na území České republiky, a to za stravu a ubytování, jedná – li se o příjem k uspokojování základních sociálních, kulturních a vzdělávacích potřeb (au – pair),

příjmy získané převodem majetku mezi osobami blízkými v souvislosti s předčasným ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele,

příjem plynoucí z vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením majetku podle velikosti jejich podílů, příjmy z vypořádání společného jmění manželů,

částka uhrazená zdravotní pojišťovnou, o kterou byl překročen limit regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny dle zvláštních právních předpisů.⁴

1.5 Osvobození od daně

Ne všechny příjmy fyzických osob podléhají dani. Existuje skupina příjmů, která je osvobozena od daně. Příjem, který je osvobozen od daně z příjmů nemůže být zdaňován

4 PELC, Vladimír. Zákon o daních z příjmů: komentář : platný pro rok 2012 s novelami účinnými od 1.4.2012 a od 1.1.2013. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, s. 20-45. ISBN 978-80-7400-364-6.

(11)

11

jiným typem daně. Jako příklady příjmů, které jsou osvobozeny od daně, můžeme uvést například tyto: stipendia ze státního rozpočtu, dávky sociální péče, kázeňské odměny poskytované příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, příjem plynoucí ve formě daňových bonusů atd.

1.6 Základ daně a daňová ztráta

Základ daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Pokud poplatníkovi plynou ve zdaňovacím období dva a více druhů příjmů, je základem daně součet dílčích základů daně podle jednotlivých druhů příjmů. Pokud podle účetnictví, daňové evidence nebo podle záznamů o příjmech a výdajích přesáhnou výdaje příjmy, je rozdíl daňovou ztrátou.

Tuto daňovou ztrátu lze odečíst od úhrnu dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů.⁵

Určením daňového základu u fyzických osob se podrobně budeme zabývat ve druhé kapitole této práce.

1.7 Typy sazby daně

Sazba daně je v podstatě jakýkoliv algoritmus, který nám ze základu daně stanoví velikost daně. Daňové sazby dělíme podle druhu předmětu daně (nebo poplatníka) a podle typu základu daně. Následující schéma nám toto dělení přiblíží a v dalších podkapitolách se budeme konkrétně zabývat jednotlivými typy sazeb a u některých si uvedeme i příklady pro lepší pochopení.

5 PELC, Vladimír. Zákon o daních z příjmů: komentář : platný pro rok 2012 s novelami účinnými od 1.4.2012 a od 1.1.2013. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, s. 114-130. ISBN 978-80-7400-364-6.

(12)

12 Schéma č. 1

Zdroj: http://nb.vse.cz/~klazar/vosoa/1a_Sazba_dane.pdf

1.7.1 Jednotná sazba daně

Jednotná sazba daně je taková sazba, která je stejná pro všechny typy a druhy předmětu dané daně. V posledních letech je daňovými teoretiky doporučováno sjednocení nebo alespoň sbližování sazeb této daně. Jednotná sazba se nyní platí u daně z příjmů FO, činí pro všechny druhy příjmů 15%.

1.7.2 Diferencovaná sazba daně

Výše diferencované sazby daně se odlišuje podle typu předmětu daně, resp. jeho kvality.

Známým příkladem diferencované sazby je daň z přidané hodnoty, která užívá nižší sazbu 15% pro knihy, léky, potraviny atd. a vyšší sazbu 21% pro služby a ostatní druhy zboží.

Sazba daně

dle druhu předmětu daně nebo poplatníka

jednotná

diferencovaná

dle typu základu daně

pevná relativní

proporcionální (lineární)

progresivní

(13)

13

1.7.3 Pevná sazba daně

Pevná sazba daně je taková sazba, která je vztažena k objemové jednotce základu daně.

To předpokládá, že základ daně je v objemových jednotkách také vyjádřen. Např. sazba daně na 1 m² zastavěné plochy nebo na 1 kus cigarety apod.⁶

1.7.4 Relativní sazba daně

Relativní sazbu daně užíváme tam, kde základ daně má hodnotový charakter. Sazba udává určitý podíl, resp. procento ze základu daně. Může být proporcionální k základu daně nebo může mít podobu progresivní daňové sazby.⁷

Proporcionální (lineární) sazba daně

Tato sazba je charakteristická růstem daně a zároveň základu ve stejném poměru. Je obvykle stanovena jako určité procento ze základu daně, které se nemění s velikostí základu daně.

Výhodou této sazby je jednoduchost při výpočtu daně.

Progresivní sazba daně

Konstrukce progresivní daňové sazby je trochu obtížnější. Říká se o ní, že nejlépe vyhovuje požadavku na daňovou spravedlnost, protože bohatší je schopen se stejnou újmou postrádat mnohem více než chudší. Tuto sazbu můžeme dále ještě rozdělit na stupňovitou progresi a klouzavě progresivní.

A. Stupňovitá progrese

Může mít podobu výpočtového algoritmu, který zajistí plynulé zvyšování míry zdanění pro každý přírůstek základu daně, v praxi se častěji používají tzv. pásmové sazby. Základ daně se rozdělí do několika pásem podle jeho velikosti a pro každé pásmo se stanoví jiná úroveň sazby, čím vyšší pásmo, tím vyšší sazba. Daňové pásmo je interval základu daně, ve kterém základ daně podléhá jedné úrovni progresivní daňové sazby.

6 Výpočetní centrum VŠE. ING. KLAZAR STANISLAV. [online]. [cit. 2013-03-16]. Dostupné z:

http://nb.vse.cz/~klazar/vosoa/1a_Sazba_dane.pdf

(14)

14 Tabulka č. 1

Zdroj:vlastní tabulka

Pokud bychom pro celý základ daně, tj. pro každou jednotku základu daně, použili úroveň daňové sazby příslušející daňovému pásmu, do kterého spadá poslední jednotka základu daně, mohla by nastat situace, že se zvýšením základu daně by poklesl disponibilní příjem.

Stupňovitá progresivní sazba by výrazně odrazovala v určitých intervalech velikosti základu daně poplatníka od zvyšování základu daně a tím i od jeho další ekonomické aktivity. Proto se s ní v praxi téměř nepotkáme. Pro lepší pochopení použijeme příklad progresivní sazby daně z předešlé tabulky a budeme předpokládat, že základem daně bude běžný příjem poplatníka.⁸ Příklad č. 1

Zadání:

Jak se změní disponibilní příjem poplatníka, vzroste-li jeho běžný příjem z 10 000 Kč na 11 000 Kč při použití stupňovité progrese?

Řešení:

Běžný příjem = 10 000 Kč Běžný příjem = 11 000 Kč

Daň (10% z 10 000 Kč) = 1 000 Kč Daň (20% z 11 000 Kč) = 2 200 Kč Disponibilní příjem = 9 000 Kč Disponibilní příjem = 8 800 Kč

Základ daně Sazba daně

do 10 000 Kč 10%

do 30 000 Kč 20%

nad 30 000 Kč 30%

(15)

15 Závěr:

Poplatníkovi se běžný příjem zvýší o 1 000 Kč, ale po zdanění na principu stupňovité progrese mu disponibilní zůstatek klesne o 200 Kč oproti situaci, kdy by se mu běžný příjem nezvýšil.

B. Klouzavě progresivní sazba

U této sazby se základ daně postupně zdaňuje jednotlivými úrovněmi daňové sazby, kterými základ daně prochází. Na rozdíl od stupňovité progrese tato sazba daňově tolik nezatěžuje poplatníky, jejichž běžný příjem je těsně nad hranicí jednotlivých intervalů pásem. Tento typ sazby se v České republice využíval od roku 1993. V roce 2008 byla klouzavě progresivní sazba nahrazena jednotnou sazbou, která se uplatňuje dodnes.

Tabulka č. 2

Základ daně Sazba daně

do 10 000 Kč 10%

nad 10 000 Kč do 30 000 Kč

1 000 Kč + 20% ze základu daně přesahujícího 10 000

Kč

nad 30 000 Kč

5 000 Kč + 40% ze základu daně přesahujícího 30 000

Kč Zdroj: vlastní tabulka

1.8 Stručná historie daně z příjmů

Daně z příjmů jsou přímou daní důchodovou. Důchodová daň byla poprvé zavedena v roce 1798 v Anglii. V podstatě nahradila tzv. daň z hlavy. Hlavní motivací pro její zavádění bylo zajistit pružný příjem pro státní pokladnu. Zpočátku však byly spíše doplňkovým zdrojem státních rozpočtů, protože až do 1. světové války byly za hlavní příjmy státní pokladny

(16)

16

považovány spotřební (nepřímé) daně a daně majetkového typu. Větší využití daní důchodového typu začalo až po 1. světové válce a zejména pak v souvislosti s Velkou hospodářkou krizí započatou v roce 1929. Postupně se daně důchodového typu staly pilířem daňových soustav a rozhodujícím zdrojem státních rozpočtů. Využívání těchto daní bylo spojeno se snahou o spravedlivější rozdělení daňového břemena. Po 2. světové válce se předmětem diskuzí stala progrese důchodových daní. Vysoká progrese daní zejména v 60. a 70. letech se začala projevovat jako destabilizátor ekonomiky západních zemí. Daňová reforma v 80. letech v USA provedena tehdejším prezidentem Ronaldem Reganem a Margaret Tchatcherovou ve Velké Británii znamenala začátek ústupu od silné progrese daňových sazeb.

Regulační funkce zdanění ustoupila a do popředí se opět dostala fiskální funkce.⁹

V České republice se důchodové daně staly rozhodujícím typem zdanění zejména po 2.

světové válce, právě pro svou daňovou výnosnost do státního rozpočtu. V roce 1953 byla uskutečněna reforma veřejných financí tehdejší komunistickou vládou. To vedlo zejména k vysokému zdanění zisků podniků a mělo nestimulační dopad. Zkušenosti vyspělých západních zemí byly vzaty v úvahu při konstrukci důchodových daní v nové daňové soustavě platné od 1. 1. 1993.¹⁰

Ke změnám, které proběhly v roce 1993, se vrátíme ve 3. kapitole této práce.

9 Daně 93: díl 2: daně z příjmů FO a PO. Říčany: Scientia, 1992, s. 25-29. ISBN neuvedeno.

10 Daně 93: díl 2: daně z příjmů FO a PO. Říčany: Scientia, 1992, s. 30. ISBN neuvedeno.

(17)

17

2. Rozdělení příjmů a jejich charakteristika

Rozlišujeme pět typů příjmů u fyzických osob. Prvním typem jsou příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou pro mnohé z nás velmi blízké, protože se stahují k velmi početné skupině fyzických osob – zaměstnanců. Druhý typ příjmu je příjem z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti, který se týká fyzických osob – podnikatelů, čili osob samostatně výdělečně činných, které provozují své podnikání na základě živnostenského oprávnění. Posledními třemi typy jsou příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu a ostatní příjmy. Charakteristice těchto pěti příjmů se budeme věnovat v následujících podkapitolách.

2.1 Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky

Pod pojmem příjmy ze závislé činnosti si můžeme představit příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního a členského poměru. V těchto poměrech je poplatník (zpravidla zaměstnanec) povinen pří výkonu práce dbát příkazů plátce (zpravidla zaměstnavatele). Mezi tyto příjmy počítáme i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku. Funkčními požitky rozumíme odměnu za výkon funkce, a to od poslanců a členů vlády až po odměny za funkce v orgánech obcí, státních orgánech, občanských a zájmových sdruženích, komorách. Dále mezi tyto příjmy řadíme příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností. Tito poplatníci však nemusejí být povinni při výkonu pro družstvo nebo společnost dbát příkazů plátce.¹¹

V tomto smyslu se příjmem rozumějí příjmy, které jsou buď pravidelné, nebo jednorázové a nezáleží na tom, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo osoba, na kterou toto příslušné právo přešlo.¹²

11 Česká republika. Zákon o daních z příjmů. In: 586/1992 Sb. §6 odst. 1. 2013.

(18)

18 Za příjmy ze závislé činnosti nepovažujeme:

náhrady cestovních výdajů, které jsou poskytnuty v souvislosti s výkonem závislé činnosti, hodnotu osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů,

částky, které přijme zaměstnanec od zaměstnavatele zálohově, aby je jeho jménem vydal, dále částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokazatelné výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil zaměstnanec ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel,

náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci dle zákoníku práce.¹³

Na příjmy lze samozřejmě uplatnit slevy na dani (v této části uváděné v Kč za měsíc). První slevou je základní sleva na daňového poplatníka ve výši 2070 Kč. Pokud má zaměstnanec hrubou měsíční mzdu nižší než 10 290 Kč, neodvede na dani z příjmu nic, jelikož vypočítaná daň z příjmu bude nižší než uplatňovaná sleva. Další sleva, kterou poplatník může uplatnit, je sleva na studující dítě ve výši 1117 Kč. Tuto slevu může uplatnit jen jeden z rodičů. Další často uplatňovanou slevou je sleva na studenta. Pokud si student měsíčně vydělá více jak 10 290 Kč, uplatňuje nejen slevu na daňového poplatníka ve výší 2070 Kč, ale také slevu ve výši 335 Kč.

Superhrubá mzda činí 134%, 100% představuje hrubou mzdu a zbylé navýšení 34% je součet veřejnoprávního pojištění, které za zaměstnance odvádí zaměstnavatel (25% sociální pojištění a 9 % zdravotní pojištění). Při výpočtu mezd se superhrubá mzda zaokrouhluje na celé stovky nahoru.

Poplatníka samozřejmě nejvíce zajímá sazba daně z příjmu a ta nyní činí 15%.

V následujících příkladech č. 2 a č. 3 si názorně ukážeme, jakým způsobem se daň ze závislé činnosti počítá.

13Česká republika. Zákon o daních z příjmů. In: 586/1992 Sb. §6 odst. 7. 2013.

(19)

19 Příklad č. 2 – přičtení daňového bonusu Zadání:

Pan Novák je zaměstnanec, jeho základní měsíční mzda činí 12 805 Kč. Tento měsíc obdržel navíc 3000 Kč odměnu. Má dvě studující děti a nechá si ze mzdy měsíčně srážet 1000 Kč na penzijní připojištění. Kolik Kč pan Novák dostane k výplatě a kolik Kč odvede na dani z příjmu, resp. kolik bude činit daňový bonus?

Řešení:

Hrubá mzda = 13 805 Kč Superhrubá mzda = 21 200 Kč (1,34 * 13 805 Kč)

Odečtení zdravotního pojištění = 711 Kč (4,5%) Daň 15 % = 3 180 Kč

Odečtení sociálního pojištění = 1 027 Kč (6,5%) Odečtení slevy daňového poplatníka = 2 070 Kč

Přičtení daňového bonusu = 1 124 Kč Odečtení slevy na vyživované děti = 2 234 Kč (2 * 1 117 Kč)

Čistá mzda = 15 191 Kč

Odečtení penzijního připojištění = 1 000 Kč K výplatě = 14 191 Kč

Závěr:

Pan Novák k výplatě dostane 14 191 Kč, na dani z příjmu neodvede nic a naopak získá daňový bonus 1124 Kč.

Příklad č. 3 – odvod daně Zadání:

Paní Nováková je zaměstnankyně, její základní mzda činí 13 525 Kč. Neuplatňuje slevu na děti. Kolik Kč paní Nováková dostane k výplatě a kolik Kč odvede na dani z příjmu?

Řešení:

Hrubá mzda = 13 525 Kč Superhrubá mzda = 18 200 Kč (1,34 * 13 525 Kč)

(20)

20

Odečtení zdravotního pojištění = 609 Kč (4,5%) Daň 15 % = 2 730 Kč

Odečtení sociálního pojištění = 879 Kč (6,5%) Odečtení slevy daňového poplatníka = 2 070 Kč Odvod daně z příjmu = 660 Kč

Čistá mzda= 11 377 Kč

Odečtení penzijního připojištění = 1 000 Kč K výplatě = 14 191 Kč

Závěr:

Paní Nováková k výplatě dostane 11 377 Kč a odvede na dani z příjmu 660 Kč.

2.2 Příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti

Za příjmy z podnikání můžeme považovat příjmy ze zemědělské výroby, lesního a hospodářského zemědělství, příjmy ze živnosti, příjmy z jiného podnikání dle zvláštního předpisu a podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku.¹⁴

Mezi příjmy z jiné samostatně výdělečné činnosti řadíme:

příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem,

příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním dle zvláštních předpisů,

příjmy znalce, tlumočníka a zprostředkovatele kolektivních sporů a hromadných a kolektivních smluv,

příjmy z činnosti insolvenčního správce,

příjmy z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku.¹⁵

14Česká republika. Zákon o daních z příjmů. In: 586/1992 Sb. §7 odst. 1. 2013.

(21)

21

Základem daně jsou příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení. Neuplatní – li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje ve výši:

80% z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů ze živností řemeslných,

60 % z příjmů ze živnosti s výjimkou příjmů ze živností řemeslných,

40 % z příjmů z jiného podnikání, z užití nebo poskytnutí práv průmyslového a jiného duševního vlastnictví, z výkonu nezávislého povolání. Dále také z příjmů znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů a hromadných a kolektivních smluv a z činnosti insolvenčního správce. Nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč,

30 % z příjmů z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku, nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč.¹⁶

Poplatník, který uplatňuje tyto výdaje, je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatně výdělečnou činností.

Příklad č. 4 – výpočet ročního odvodu daně z příjmů pomocí výdajového paušálu Zadání:

Pan Novák je podnikající hodinář, který se rozhodl, že bude výdaje uplatňovat procentem z příjmu. Provozuje řemeslnou živnost, bude tedy uplatňovat paušál ve výši 80%. Součet zdanitelných příjmů z pokladny za rok 2012 činí 246 680 Kč. Pan Novák je bezdětný.

Řešení:

Paušál 80% = 197 344 Kč (0,8 * 246 680 Kč)

Základ daně = 49 336 Kč (246 680 Kč – 197 344 Kč) Daň = 7 400 Kč (0,15 * 49 336 Kč)

Sleva daňového poplatníka = 24 840 Kč (12 * 2 070 Kč)

(22)

22 Závěr:

Po odečtení slevy daň. poplatníka od daně zbude záporný zůstatek, tudíž pan Novák neodvede za rok 2012 žádnou daň ze svého příjmu.

2.3 Příjmy z kapitálového majetku

Mezi příjmy z kapitálového majetku patří:

podíly na zisku (dividendy) z majetkového podílu na akciové společnosti, na společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti, podíly na zisku z členství v družstvu a dále úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů,

podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud se nepoužijí k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše,

úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na vkladovém účtu,

výnosy z vkladních listů,

dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem,

plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy,

úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, úroky z prodlení, poplatek z prodlení, úrokové a jiné výnosy z držby směnek.¹⁷

2.4 Příjmy z pronájmu

Příjmy z pronájmu jsou příjmy z pronájmu nemovitostí (jejich částí) nebo bytů (jejich částí) a příjmy z pronájmu movitých věcí, kromě příležitostného pronájmu. Pokud tyto příjmy plynou manželům z bezpodílového vlastnictví, zdaňují se jen u jednoho z nich.

Základem daně jsou příjmy z pronájmu nemovitostí, bytů a movitých věcí snížené o výdaje, vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Neuplatní- li poplatník tyto výdaje, může je uplatnit paušál ve výši 30% z těchto příjmů, nejvýše však do částky 600 000 Kč. Pokud poplatník uplatňuje tyto výdaje, je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s pronájmem.¹⁸

17 Česká Republika. Zákon o daních z příjmů. In: 586/1992 Sb. §8 odst. 1. 2013.

18 Česká Republika. Zákon o daních z příjmů. In: 586/1992 Sb. §9 odst. 1-4. 2013

(23)

23

2.5 Ostatní příjmy

Ostatní příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, jsou:

příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem,

příjmy z převodu vlastní nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru,

příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditisty na komanditní společnosti nebo z převodu členských práv a povinností k družstvu a majetkových podílů na transformovaném družstvu,

příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví včetně práv autorských a práv příbuzných právu autorskému,

přijaté výživné, důchody a obdobné opakující se požitky,

výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách a výhry z reklamních soutěží a slosování,

ceny z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ceny ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže.¹⁹

19 Česká Republika. Zákon o daních z příjmů. In: 586/1992 Sb. §10 odst. 1. 2013.

(24)

24

3. Nejdůležitější změny ve zdaňování příjmů FO od roku 1989 do současnosti

Od roku 1989 došlo k mnoha změnám u daní z příjmů fyzických osob. Zákon č. 586/1992, platný od roku 1993 prošel během dvaceti let četnými novelizacemi. Po událostech v listopadu 1989 byla změna daňové soustavy nevyhnutelná. Tyto změny a porevoluční nálada vyústily v daňovou reformu veřejných financí, která se důsledně připravovala od roku 1990 a v platnost vstoupila 1.1. 1993. Vzhledem k tomu, že byl zákon o dani z příjmů každý rok novelizován, někdy i vícekrát za rok, nastíníme si v následujících podkapitolách ty nejdůležitější změny.

3.1 Zdaňování příjmů před rokem 1989

V České Republice před rokem 1989 daň z příjmu nebyla jednotná, jako ji známe dnes.

Tvořilo ji několik druhů daní: daň ze mzdy, daň z příjmu obyvatelstva, daň z příjmu z literární a umělecké činnosti a zemědělská daň. Tato nejednotná koncepce činila daň z příjmu složitou a nepřehlednou. Díky reformě z roku 1993 se tyto daně sjednotily do daně z příjmu, touto reformou se budeme zabývat v podkapitole 3.2.

Stěžejní zákon, který upravoval příjmy obyvatelstva, byl zákon č. 145/1961 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva a vyhláška č. 146/1961 Sb., kterou se tento zákon prováděl.

V následujících podkapitolách si uvedeme přehled důležitých ustanovení tohoto zákona, které nám pomohou pochopit tehdejší zdaňování.

3.1.1 Osvobození od daně a sleva na dani

Od daně byli osvobozeni diplomatičtí zástupci, pověření v Československé socialistické republice, jiné osoby, které dle mezinárodního práva požívali výsad a imunity, a konzulové z povolení za předpokladu, že nebyli československými státními občany.²⁰

Sleva na dani nebyla využívána tak, jako po roce 1993. Zvýhodnění týkající se např.

vyživovaných dětí bylo zahrnuto již v sazbě daně. Slevou na dani byla myšlena výjimka, kdy

20 Česká republika. Zákon o dani z příjmů obyvatelstva. In: 145/1961 Sb. §3. 1989.

(25)

25

invalidním a starším živnostníkům (kteří dosáhli věku 65 let) mohly národní výbory povolit částečné nebo úplné osvobození od daně.²¹

3.1.2 Sazba daně, zvýšení a snížení sazby daně

Sazba daně byla progresivní a rozdělená do 8 pásem.

Tabulka č. 3

Při základu daně přes Kčs Při základu daně do Kčs Sazba

- 3 000 5%

3 000 6 000 10%

6 000 8 000 600 Kčs a 15% ze základu

přesahujícího 6 000 Kčs

8 000 12 000 900 Kčs 25% ze základu

12 000 18 000 1 900 Kčs a 35% ze základu

18 000 28 000 4 000 Kčs a 45% ze základu

18 000 Kčs

28 000 46 000 8 500 Kčs a 55% ze základu

28 000 Kčs

46 000 - 18 400 Kčs a 65% ze základu

46 000 Kčs Zdroj: Česká republika. Zákon o dani z příjmů obyvatelstva. In: 145/1961 Sb. §7. 1989.

O 40% se daň zvyšovala poplatníkům, kteří nevyživovali žádnou osobu, a o 20% se zvyšovala poplatníkům, kteří vyživovali jednu osobu. Naopak poplatníkům, kteří vyživovali více než 3 osoby, se daň snížila o 30%, nejvíce však o 1 200 Kčs.²² Za vyživovanou osobu byli považováni manželé (druzi), manželky (družky), nezletilé děti (tj. do 18- ti let), žili – li

(26)

26

s poplatníkem ve společné domácnosti. Dále zletilé děti a osoby žijící s poplatníkem ve společné domácnosti, které neměly vlastní příjmy přesahující více než 200 Kčs.²³

Provozoval – li poplatník jakoukoli živnost, zvýšil mu národní výbor daň nejvýše o 30%, nejméně však o 800 Kčs.²⁴

Pokud základ daně nepřesáhl 2 400 Kčs, daň se nevyměřovala. Daň mohla činit maximálně 85% z daňového základu a snižovala se pouze tehdy, pokud se z téhož důvodu poplatníkovi nesnižovala jiná daň.²⁵

3.1.3 Výdajové paušály

Nemohl – li poplatník prokázat výdaje vynaložené na dosažení příjmů hodnověrnými doklady, mohl uplatnit výdajové paušály:

u příjmu z podnájmu až do výše dvou třetin,

u příjmu z chovu kožešinových zvířat, laboratorních zvířat a včel, pokud tato činnost měla povahu živnostenského podnikání, až do 50%,

u příjmu ze specializované rostlinné výroby (zelenina, ovoce, léčivé a aromatické rostliny, květiny), pokud byla tato činnost provozována jako živnost, až do 30%,

u příjmu kamelotů z prodeje novin a časopisů 10%.²⁶

3.2 Daňová reforma 1993

Daňová reforma, která proběhla k 1. 1. 1993, je jednou z nejvýznamnějších reforem veřejných financí v historii České republiky. Daňová soustava před rokem 1993, resp. 1989 byla nepřehledná a nesourodná a bylo potřeba vypracovat nový koncept, který by se přiblížil daňovému modelu vyspělých západních zemí.

Páteř nové daňové soustavy tvořila daň z příjmů, daň z přidané hodnoty a spotřební daň. Co se týká typu plátců daně, stala se daň z příjmů zřejmě nejširší z celé soustavy daní.

Význam daně z příjmů můžeme odvodit tím, že zákon o daních z příjmů nahradil několik samostatných daňových zákonů, platících do roku 1993. Daň z příjmů mimo jiné nahradila např. zákon č. 78/1952 Sb., o dani ze mzdy, zákon č. 145/1961 Sb., o dani z příjmu

23 Česká republika. Vyhláška ministerstva financí, kterou se provádí zákon č. 145/1961 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva. In: 146/1961 Sb. k §8. 1989.

25 Česká republika. Zákon o dani z příjmů obyvatelstva. In: 145/1961 Sb. §11, §12. 1989.

26 Česká republika. Vyhláška ministerstva financí, kterou se provádí zákon č. 145/1961 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva. In: 146/1961 Sb. k §5. 1989.

(27)

27

obyvatelstva, zákon č. 36/1965 Sb., o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti, zákon č.

172/1988 Sb., o zemědělské dani, zákon č. 158/1989 Sb., o odvodech do státního rozpočtu, zákon č. 157/1989 Sb., o důchodové dani, zákon č. 389/1990 Sb., o dani z příjmu obyvatelstva ve znění pozdějších právních předpisů.²⁷

Nový zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů na jedné straně zjednodušil dosud velmi komplikovanou soustavu právní úpravu daní z příjmů, na straně druhé se však značně rozšířil okruh plátců a poplatníků daní z příjmů o subjekty, které do té doby neměly buď žádné, nebo jen zcela mizivé zkušenosti a představy o daňových povinnostech. Zákon tedy mohl působit pro běžné občany z počátku málo srozumitelně, zejména v oblasti souběžných příjmů a způsobu zjišťování a prokazování výdajů vynaložených na zajištění a udržení příjmů. To způsobilo po delší dobu problémy s řádným plněním daňových povinností, ať již z důvodu zapříčiněných nedostatečnou znalostí a zkušeností poplatníků nebo finančních úřadů.

3.2.1 Zásadní změny

V roce 1993 se uskutečnil přechod z důchodového typu daně na univerzální typ daně z příjmů. Tato změna zaručila souhrnné zdanění všech druhů příjmů. Dalším podstatným rysem bylo omezování výjimek, slev ze zdanění a odstranění tehdejších rozdílů v sazbách mezi poplatníky s ohledem na pohlaví, věk a rodinný stav. Podstatné bylo i vyloučení příspěvků na sociální pojištění z daní a jejich samostatné vybírání do zvláštních fondů.

Univerzálnost daně z příjmů fyzických osob se projevuje v tom, že se zdaňují všechny druhy příjmů. Nahradila tak dosavadní dílčí daně (tj. daň ze mzdy, daň z literární a umělecké činnosti, daň z příjmů obyvatelstva). Další změnou proti minulému stavu bylo zdanění příjmů kapitálové povahy ve formě dividend, úroků z cenných papírů a z vkladů i vkladových účtů.

Podstatnou změnou bylo také zdanění příjmů zaměstnanců a členů zemědělských družstev, zdanění peněžních i nepeněžních příjmů.²⁸

Zákon také umožňoval daňově zvýhodnit poplatníky, kteří zaměstnávají invalidy a tělesně postižené. Tato změna se snažila prostřednictvím daňové soustavy působit na zaměstnavatele, aby zaměstnali tělesně postižené občany a snižovali tak nebezpečí nezaměstnanosti této skupiny obyvatelstva. Některé druhy příjmů, které se vázaly k víceleté činnosti poplatníka daně, zákon umožnil rozdělit do základu daně na více zdaňovacích období (tj. kalendářních let).²⁹

27Daně 93: díl 2: daně z příjmů FO a PO. Říčany: Scientia, 1992, s. 21. ISBN neuvedeno.

28Daně 93: díl 2: daně z příjmů FO a PO. Říčany: Scientia, 1992, s. 31-32. ISBN neuvedeno.

(28)

28

3.2.2 Odpočitatelné výdaje

Vypočtený základ daně se mohl snižovat o tyto částky (uvedeno v Kč za rok).

Tabulka č. 4

Poplatník 20 400

Vyživované dítě (maximálně 4) 9 000

Na manželku/manžela žijící v domácnosti

poplatníka s max. příjmem 24 000 Kč ročně 12 000

Částečný invalidní důchod 6 000

Invalidní důchod 12 000

Držitel průkazu ZTP-P 36 000

Zdroj: Daně 93: díl 2: daně z příjmů FO a PO. Říčany: Scientia, 1992, s. 53-55

V případě důchodců se základ daně o 24 000 Kč ročně nesnižoval, jestliže starobní důchod z fondu sociálního pojištění činil více než 24 000 Kč ročně. Jestliže však starobní důchod nepřevyšoval 24 000 Kč ročně, snížil se základ daně ve výši snížení o vyplacené částky starobního důchodu.³⁰

Za vyživované dítě poplatníkem pro odpočet bylo považování:

nezletilé dítě,

zletilé dítě až do 26 let věku, jestliže se soustavně připravovalo na budoucí povolání studiem nebo výcvikem.

Pokud poplatník vyživoval dítě jen část roku, uplatňoval snížení daňového základu o 1/12 z částky 9 000 Kč za každý započatý měsíc, počínaje kalendářním měsícem narození dítěte.

(29)

29

Tímto způsobem se také postupovalo i v případě ukončení studia apod. V případě manželů mohl uplatnit nárok na snížení základu daně u vyživovaného dítěte jen jeden z poplatníků.³¹

3.2.3 Sazby daně

Sazby daně byly konstruovány progresivně, přičemž daň se vybírala na základě principu klouzavé progrese. Vypočtená částka daně se počítá ze základu daně zaokrouhleného na celé stovky Kč směrem dolů.

Tabulka č. 5

Do 60 000 Kč 15%

60 000 -120 000 Kč 9 000 Kč a 20 % ze základu nad 60 000 Kč 120 000 – 180 000 Kč 21 000 Kč a 25% ze základu nad 120 000 Kč 180 000 – 540 000 Kč 36 000 Kč a 32% ze základu na 180 000 Kč 540 000 – 1 080 000 Kč 151 000 Kč a 40% ze základu nad 540 000 Kč

1 080 000 Kč a výše 367 200 Kč a 47% ze základu na 1 080 000 Kč Zdroj: Daně 93: díl 2: daně z příjmů FO a PO. Říčany: Scientia, 1992, s. 56

Kromě tabulky č. 5 uvádějící sazby daně existovala ještě tzv. zvláštní sazba daně u fyzických osob a to:

25% u podílu ze zisku (dividend), úroků a ostatních požitků plynoucích z cenných papírů, 20% z cen veřejných soutěží a sportovních soutěží, z odměn členů statutárních orgánů a dalších orgánů společností,

15% z příjmů z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách, vkladních listech, vkladových účtech a z plnění pojištění pro případ dožití určitého věku nebo důchodového pojištění mimo fond sociálního pojištění,

10% z příjmu (tj. z honoráře) za přípěvek do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize a z příjmů z právního vztahu uzavřeného na dobu nepřesahující 5 kalendářních dnů v kalendářním měsíci v celkové výši nepřesahující 3 000 Kčs v kalendářním měsíci po snížení o pojistné sociálního a zdravotního pojištění a pojistné zaměstnanosti.³²

(30)

30

3.2.4 Slevy na dani u osoby samostatně výdělečně činné

Poplatníkovi se snižovala daň o 5 000 Kčs za každého pracovníka se změněnou pracovní schopností a 15 000 Kčs za každého pracovníka s těžším zdravotním postižením. Zákon tedy zvýhodňoval ty poplatníky daně z příjmů, kteří zaměstnávali tělesně postižené pracovníky.

3.3 Základní změny u daně z příjmů FO platné od roku 1995

V roce 1995 došlo ke změnám především u osvobození některých příjmů, daleko významnější změnou však byla změna nezdanitelné části základu daně.

3.3.1 Změny týkající se osvobození některých příjmů

V roce 1995 došlo k významnému osvobození příjmů z podpor a příspěvků od občanských sdružení. Jednalo se např. o výplaty z podpůrných fondů, které byly používány na podporu např. pozůstalých po úmrtí člena rodiny, dále se jednalo o příspěvky členům či rodinným příslušníkům na léčebné výkony. Toto osvobození zahrnovalo i příspěvky poskytované ve věcném plnění, např. osvobození poskytovaných zdravotnických pomůcek (invalidní vozíky) a pořádání kurzů pro invalidy.³³

Dalšími příjmy, které se staly v tomto roce osvobozenými od daně z příjmů, byly dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu měst, obcí, vyšších územních celků a státních fondů na pořízení hmotného investičního majetku nebo jeho technického zhodnocení.³⁴

3.3.2 Změna nezdanitelné části základu daně

Pokud byl poplatník studentem nebo žákem, který se soustavně připravoval na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, mohl uplatnit nárok na nezdanitelnou část ze základu daně ve výši 6 000 Kč ročně. A to nejen v případech, kdy měl příjmy z pracovněprávního, služebního, členského nebo obdobného poměru, ale také tehdy, kdy měl jiné příjmy. Jako společník nebo jednatel společnosti, člen statutárního orgánu, příjmy z provozní činnosti apod.³⁵

33 Daně z příjmů '95. Ostrava: Sagit, 1995, s. 61. ISBN 80-85789-55-8.

(31)

31

3.4 Změny 2002

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů byl během roku 2002 několikrát novelizován. Většinu změn bychom však mohli zařadit do oblasti méně frekventovaných ustanovení zákona. Ze změn, které v roce 2002 proběhly, se jeví jako nejzajímavější tzv. povodňová novela. Tato novela byla schválena v posledních dnech roku 2002 a zabývat se jí budeme v následující podkapitole 3.4.1.

3.4.1 Povodňová novela

Povodňová novela se snažila co nejvíce zmírnit následky povodní hned v několika daňových oblastech.

Obsahem této novely bylo:

rozšíření osvobození příjmů z titulu dotací nejen na pořízení hmotného majetku a jeho technického zhodnocení, ale nově i na odstranění následků povodní,

rozšíření osvobozených příjmů pro zaměstnance postiženého živelnou pohromou získaných od plátce (z prostředků po zdanění) až do výše 1 miliónu Kč a do výše 200 tisíc Kč k překlenutí tíživé finanční situace,

osvobození příjmu od zdanění pro zaměstnance až do výše 500 tisíc Kč, poskytnutých jako sociální výpomoc od plátce,

rozšíření titulů, na které je v případě poskytnutých darů nárok na odpočet od základu daně o titul „odstraňování následků živelné pohromy“,

za daňový náklad a výdaj začalo být považováno i vynaložení formou nepeněžního plnění v souvislosti s odstraňováním následků živelných pohrom z území České republiky,

speciálně pro fyzické osoby byla v přechodném ustanovení zvýšena možnost odpočtu od základu daně o dalších 10% z titulů darů na odstranění následků povodní a záplav. Tzn., že celkem mohl poplatník – fyzická osoba odečíst až 20% od základu daně (platilo pouze pro období roku 2002 a 2003).³⁶

36 PILAŘOVÁ, Ivana. Daňová přiznání v příkladech. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2003, s. 5-6. ISBN 80-86395-57-X.

(32)

32

3.5 Změny 2006

Zákonem č. 545 / 2005 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, byly schváleny významné změny pozitivně ovlivňující daňové povinnosti poplatníků. Nejvýznamnější úpravu představuje snížení daňového zatížení fyzických osob. Změny, které začaly v roce 2006 platit, si uvedeme v následujících podkapitolách.

3.5.1 Výdajové paušály

Pro poplatníky s příjmy plynoucími ze samostatně výdělečné činnosti a s příjmy z pronájmu došlo k úpravě výše procenta příjmů, kterým jsou vypočítávány výdaje.

Tabulka č. 6

Kategorie příjmů Nově zavedená výše výdajových

paušálů (v % z příjmů) Dosavadní výše výdajových paušálů (v % z příjmů)

Zemědělská výroba, lesní a

vodní hospodářství 80 50

Řemeslné živnosti 60 25

Příjmy z pronájmu (movitých i

nemovitých věcí) 30 20

Zdroj: http://business.center.cz/business/finance/dane/zmeny-zakon-o-danich-z-prijmu-2006.aspx

3.5.2 Sazba daně a sleva na dani

Tato změna klade důraz na snížení daňového zatížení s důrazem na nízko a středně příjmové skupiny poplatníků – fyzických osob. Spočívá ve snížení sazby daně v prvním daňovém pásmu z 15% na 12% a ve druhém daňovém pásmu z 20% na 19%. Dále také v rozšíření prvního pásma z 109 200 Kč na 121 200 Kč.

(33)

33 Tabulka č. 7

Dále snížení daňové zátěže fyzických osob spočívá v nahrazení vybraných nezdanitelných částí základu daně slevami na dani.

Tabulka č. 8

Položka Sleva na dani (v Kč) Nezdaň. část základu daně (v Kč)

Poplatník 7 200 38 040

Druhý z manželů 4 200 21 720

Částečný inv. důchodce 1 500 7 140

Plný invalidní důchodce 3 000 14 280

Držitel průkazu ZTP-P 9 600 50 040

Student 2 400 11 400

3.5.3 Společné zdanění manželů

Poprvé za zdaňovací období roku 2005 mohli manželé, kteří vyživovali alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti, uplatnit výpočet daně ze společného základu daně manželů.

Společné zdanění bylo nejvýhodnější pro manželské páry, které měly své příjmy zdaňované v odlišném daňovém pásmu. Čím větší byl rozdíl mezi příjmy manželů, tím se společně zdanění více vyplatilo.³⁷

37 Business center. [online]. [cit. 2013-04-03]. Dostupné z:

http://business.center.cz/business/finance/dane/zmeny-zakon-o-danich-z-prijmu-2006.aspx Základ daně

Daň Ze základu přesahujícího

od Kč do Kč

0 121 200 12% -

121 200 218 400 14 544 Kč + 19 % 121 200 Kč 218 400 331 200 33 012 Kč + 25 % 218 400 Kč

331 200 a více 61 212 Kč + 32 % 331 200 Kč

(34)

34

3.5.4 Změny při uplatňování úroků z úvěrů použitých na financování bytových potřeb u zaměstnanců

U zaměstnanců došlo ke zrušení odpočtů všech měsíčních nezdanitelných částí základu daně včetně 1/12 předpokládaného ročního úroku z úvěru použitého na financování bytových potřeb. Od roku 2006 uplatňovali zaměstnanci zaplacené úroky z úvěrů na financování bytových potřeb pro snížení základu daně až po uplynutí zdaňovacího období.³⁸

3.6 Daňová reforma 2008

Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, kterým byl naplněn jeden z cílů programového prohlášení vlády o zahájení reformy veřejných financí, přinesl poměrně rozsáhlé změny zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

3.6.1 Co bylo zrušeno

A. Minimální základ daně

Podnikatelé s příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, příjmy ze živnosti nebo s příjmy z jiného podnikání dle zvláštních předpisů, museli do roku 2008 odvádět daň z tzv. minimálního základu, který činil alespoň 50% částky, která se stanovila jako součin všeobecného vyměřovacího základu, přepočítacího koeficientu a počtu kalendářních měsíců, v jejichž průběhu poplatník provozoval činnost.³⁹

B. Výpočet daně ze společného základu daně manželů

Manželé, kteří vyživovali alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti, mohli uplatnit výpočet daně ze společného základu daně. Zavedením společného zdanění manželů byl splněn záměr daňově podpořit nízkopříjmové rodiny s dětmi. Manželé s výrazně odlišnou výší příjmu byli po rozdělení společného základu daně zpravidla zdaněni nižší sazbou daně

38 Business center. [online]. [cit. 2013-04-03]. Dostupné z:

http://business.center.cz/business/finance/dane/zmeny-zakon-o-danich-z-prijmu-2006.aspx

39 BANZETOVÁ, Eva. Průvodce do kapsy: Jaké změny nás čekají od 1.1. 2008 v zákoně o daních z příjmů, soc.

a zdrav. pojištění. Praha: BMSS-Start, s.r.o., 2007, s. 9. ISBN 12-14-0805.

(35)

35

oproti situaci, kdy by své příjmy zdaňovali každý samostatně. Tento instrument byl nahrazen výrazně vyššími slevami na dani.⁴⁰

3.6.2 Jak se změnily sazby daně

Do roku 2008 byla používána progresivní sazba daně z příjmů fyzických osob členěná do čtyř pásem podle výše základu daně. Tato progresivní sazba byla nahrazena jednotnou, která činila 15% pro zdaňovací období roku 2008 a 12,5 % pro zdaňovací období roku 2009. Tato úprava celkově zpřehlednila vyčíslení daňové zátěže, ale sama o sobě znevýhodnila nízkopříjmové skupiny poplatníků, kteří doposud své příjmy nebo jejich převážnou část zdaňovali sazbou 12% a naopak přinesla výhody pro poplatníky středně a zejména vysokopříjmové, jejichž základ daně byl v předchozím zdaňovacím období zdaňován sazbami 19%, 25% a 32%.⁴¹

3.6.3 Co se v roce 2008 přestalo zdaňovat

Příjmy získané darováním nebo převodem tzv. „rodinných farem“ (nemovitostí nebo ostatního majetku mezi osobami blízkými v souvislosti s předčasným ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele),

příjmy plynoucí z vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením majetku podle velikosti jejich podílů,

příjmy z vypořádání společného jmění manželů,

příjmy uhrazené zdravotní pojišťovnou, o které byl překročen limit regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny podle zvláštních právních předpisů.⁴²

3.6.4 Jak se změnily slevy na dani

Od roku 2008 šlo uplatnit základní slevu na poplatníka i u pracujících starobních důchodců.

Výrazné zvýšení slev na dani z příjmů fyzických osob mělo eliminovat negativní dopady jednotné sazby daně na osoby s nejnižšími příjmy.

a zdrav. pojištění. Praha: BMSS-Start, s.r.o., 2007, s. 11-12. ISBN 12-14-0805.