Hlavní práce4507_xciep01.pdf, 1.6 MB Stáhnout

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví

Diplomová práce

2007 Pavla Cieslarová

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta finance a účetnictví

Studijní obor: Finance

Název diplomové práce:

Finanční analýza společnosti První stavební Chrudim a.s.

Vypracovala: Pavla Cieslarová

Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Petr Marek, CSc.

Rok obhajoby: 2007

Č e s t n é p r o h l á š e n í:

Prohlašuji, že diplomovou práci na téma

„Finanční analýza společnosti První stavební Chrudim a.s.“

jsem vypracovala samostatně a veškerou

použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.

V Praze, dne 1. ledna 2007 podpis:………….…….

Anotace

Cílem mé diplomové práce je provést aplikaci finanční analýzy společnosti První stavební Chrudim a.s., která je vhodným nástrojem pro posouzení finančního zdraví firmy a jejího postavení vzhledem k okolí. Celá práce je rozdělena do tří základních segmentů: souhrnné informace o společnosti, metodická a praktická část. V první části představím společnost a prostředí, v kterém se pohybuje. V druhé části specifikuji metody a postupy, podle kterých budu následně v praktické části počítat výsledné hodnoty. Dále některé zjištěné ukazatele porovnám s průměrem stavebního odvětví. Na závěr vše zhodnotím prostřednictvím SWOT analýzy a navrhnu postupy, prostřednictvím nichž je možné řešit problematická místa.

OBSAH:

1 Úvod... 7

2 O společnosti První stavební Chrudim a.s. ... 9

2.1 Vznik společnosti ... 9

2.2 Základní informace o společnosti... 9

2.3 Obrat společnosti v minulých letech ... 10

2.4 Organizace společnosti... 11

2.5 Způsob ocenění... 11

2.6 Charakteristika stavebního odvětví ... 12

2.7 Charakteristika odvětví v Královéhradeckém kraji... 13

2.8 Rozdělení stavebních podniků s více než 20 zaměstnanci v ČR... 14

2.9 Stavebnictví v rámci EU... 15

3 Finanční analýza – metodická část ... 16

Metody finanční analýzy ... 16

Analýza rozdílových ukazatelů... 16

Analýza absolutních ukazatelů... 17

Analýza poměrových ukazatelů... 18

3.1 Ukazatelé rentability... 19

3.2 Ukazatelé aktivity... 20

3.3 Ukazatele likvidity ... 23

3.4 Ukazatelé zadluženosti a struktury kapitálu... 26

3.5 Ukazatelé kapitálového trhu... 27

3.6 Ostatní ukazatelé ... 27

3.7 Systém ukazatelů Du Pont... 28

3.8 Model EVA ... 29

Souhrnné modely... 31

3.9 Rychlý Králickův test... 31

3.10 Altmanova Z rovnice... 33

3.11 Taflerův test... 35

3.12 Indexy IN... 36

4 Finanční analýza – praktická část ... 39

Analýza absolutních ukazatelů... 39

4.1 Aktiva – vertikální a horizontální analýza ... 39

4.2 Pasiva – vertikální a horizontální analýza... 43

4.3 Výkaz zisků a ztrát – vertikální a horizontální analýza... 47

Analýza rozdílových ukazatelů... 50

4.4 Čistý pracovní kapitál... 50

Přímá analýza poměrových ukazatelů... 50

4.5 Ukazatelé rentability... 50

4.6 Ukazatelé aktivity... 52

4.7 Ukazatelé likvidity ... 55

4.8 Ukazatelé zadluženosti a struktury kapitálu... 57

4.9 Ostatní ukazatelé ... 58

4.10 Systém ukazatelů Du Pont... 59

4.11 Model EVA ... 60

Souhrnné modely... 63

4.12 Kralicekův Quicktest... 63

4.13 Altmanova Z rovnice... 64

4.14 Taflerův test... 65

4.15 Index IN... 66

4.16 Celkové zhodnocení modelů... 67

4.17 SWOT analýza ... 68

5 Závěr... 71

6 Seznam použité literatury... 74

7 Seznam Internetových zdrojů... 74

8 Seznam příloh ... 76

1 Úvod

Jako téma své diplomové práce jsem si zvolila finanční analýzu společnosti První stavební Chrudim a.s., která je menší firmou v Pardubickém kraji. Finanční analýzu jsem si zvolila, protože toto téma můžu v budoucnosti využít v praxi. Dalším důvodem je, že již v současném povolání pracuji denně s pokožkami účetních výkazů rozvahy a výkazu zisku a ztráty.

Společnost První stavební Chrudim jsem si zvolila, protože pocházím z města Chrudim a v této společnosti pracoval téměř celý svůj život můj děda.

Díky tomu jsem některé zaměstnance znala už z doby mého dětství. V ostatních firmách, které jsem zkoušela oslovit při počátečním hledání, mi vedení nebylo ochotno poskytnout potřebné informace.

Cílem mé diplomové práce je zhodnotit finanční zdraví firmy a její postavení na trhu. Finanční analýzu budu provádět z pohledu externího uživatele účetních výkazů. Budu se snažit odhalit případné slabé stránky společnosti nebo místa, kde dochází k negativnímu vývoji a následně nastínit možné řešení těchto problematických oblastí. Současně doufám, že najdu silné stránky společnosti.

Tyto slabiny a silné stránky firmy na konci zobrazím ve SWOT analýze.

Má práce je rozdělena do tří základních částí. V první části se čtenář diplomové práce seznámí se základními informacemi o společnosti První stavební Chrudim a.s., charakteru stavebního odvětví a o stavebnictví v rámci EU.

V druhé části nastíním způsob, jakým budu postupovat při jednotlivých krocích finanční analýzy. Nejprve vytyčím proces vertikální a horizontální analýzy, dále pak vytipuji rozdílové a poměrové ukazatele, které budu využívat a některé z těchto ukazatelů porovnám s průměrem odvětví. Poté se budu věnovat ukazatelům, které mi umožní komplexní zhodnocení finančního zdraví firmy např. EVA, Altmanův index,…

Ve třetí – praktické části provedu finanční analýzu na základě metod specifikovaných v metodické části. Na závěr této části zhodnotím globální situaci firmy prostřednictvím SWOT analýzy.

V závěru chci zhodnotit výsledky, ke kterým jsem došla v praktické části a navrhnout možná řešení problematických míst společnosti.

Součástí diplomové práce je seznam použité literatury a podklady pro finanční analýzu, které jsou uvedeny v příloze mé práce. Jedná se o roční účetní výkazy – rozvahy ve zkráceném rozsahu a výkazy zisku a ztráty za roky 2001 až 2005. Všechny číselné údaje uvedené v jednotlivých výkazech přílohy jsou v tisících Kč.

2 O společnosti První stavební Chrudim a.s.

2.1 Vznik společnosti

První stavební Chrudim a.s. byla zapsána do Obchodního rejstříku u Krajského soudu v Hradci Králové k 28. dubnu 1992. Tato společnost vznikla z původního Okresního podniku pro zemědělskou a místní výstavbu založeného v roce 1950. Právní forma, která předcházela akciové společnosti, byla ustanovena k 1.1. 1989 v podobě státního podniku Okresní stavební podnik Chrudim.

První stavební Chrudim a.s. byla privatizována v 1. vlně kupónové privatizace a akcie byly rozprodány mezi více než 1 000 drobných akcionářů, čímž bylo vlastnictví značně rozmělněno. V roce 1999 došlo ke změně vlastnické struktury a od té doby je společnost pouze ve vlastnictví majoritních akcionářů.

2.2 Základní informace o společnosti

Adresa sídla společnosti První stavební Chrudim a.s. je Tovární 1130, Chrudim, 537 01, ekonomický úsek a vozový park firmy jsou umístěny v nedalekém městě Slatiňany.

Jejím hlavním předmětem činnosti je stavební výroba, mezi další významné činnost patří projekce, řemeslné práce, doprava – mechanizace a prodej zboží.

Průměrný počet zaměstnanců podniku v roce 2005 byl 210, z toho 16 pracovníků se podílelo na řízení společnosti.

Celkové mzdové náklady byly v roce 2005 asi 39 917 tis. Kč a z této sumy byly mzdové náklady ve prospěch řídících pracovníků 8 979 tis. Kč.

Odměny členů statutárních a dozorčích nákladů byly v roce 2005 365 tis. Kč.

Náklady na sociální zabezpečení činily v roce 2005 celkem 14 002 tis. Kč a z této částky tvořily 3 143 tis. Kč náklady na sociální zabezpečení řídících pracovníků.

Hodnota zástavy dle tržního ocenění ve prospěch České spořitelny činila 18 620 000 Kč ke kontokorentnímu úvěru, který není ke konci účetního období čerpán.

První stavební Chrudim a.s. je menší regionální stavební firma, která poskytuje kompletní stavební služby na celém území České republiky. Firma má vlastní středisko projekce, disponuje vlastním parkem nákladních vozidel, jeřábů a zemních strojů pro provádění veškerých zemních prací. Ve firmě lze nalézt kompletní sestavu středisek hlavní a přidružené stavební výroby. Přidružená stavební výroba je zastoupena níže uvedenými činnostmi, a to včetně příslušného dílenského vybavení:

=> elektronické práce

=> střechy

=> instalatérské práce

=> topenářské práce

=> zámečnické práce

Součástí společnosti je také vlastní obchodní středisko, které působí v oboru stavebních materiálů a instalační topenářské techniky. Samotné sídlo společnosti, obchodní středisko a projekce jsou umístěny v Chrudimi. Druhá část

firmy se nachází nedaleko – ve Slatiňanech, kde jsou zastoupena střediska z přidružené stavební výroby, dopravy a mechanizace a nachází se zde i ekonomický úsek společnosti.

2.3 Obrat společnosti v minulých letech

Objem stavebních prací za roky 2001 – 2004¹: 2001 ...163 mil. Kč

2002 ...167 mil. Kč 2003 ...163 mil. Kč 2004 ...176 mil. Kč

1Obrat společnosti [on–line], Chrudim, První stavební Chrudim a.s., 2006 [cit. 10.12.2006], <www.psch.cz>

2.4 Organizace společnosti

Obrázek 2–1: Organizační struktura společnosti První stavební Chrudim a.s.

Zdroj: Organizační struktura [on–line], Chrudim, První stavební Chrudim a.s., 2006 [cit.

10.12.2006], <www.psch.cz>

2.5 Způsob ocenění

Nakupované zásoby se oceňují v cenách pořízení a zásoby vytvořené ve vlastní režii byly oceněny ve výši uplynulých nákladů.

Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek vytvořený vlastní činností podniku se oceňuje ve výši úplných vlastních nákladů.

Cenné papíry a podíly derivátů a částí majetku a závazku a zajištěné deriváty u a.s. se v rámci podniku nevyskytují.

Vedlejší pořizovací náklady, které se obvykle zahrnují do pořizovacích cen, jsou dopravné, poštovné, balné, nevratný obal, clo a provize.

Do cen stanovených na úrovni vlastních nákladů se zahrnují veškeré vlastní náklady.

V roce 2005 byly vytvořeny opravné položky k pohledávkám po lhůtě splatnosti podle § 8 a zákona č. 593/92 Sb. Ve výši 20 %.

2.6 Charakteristika stavebního odvětví

Počet stavebních podniků s více než 20 zaměstnanci v rámci celé České republiky byl v roce 2005 přibližně 2 400 a průměrný počet zaměstnanců kolísá okolo čísla 160 zaměstnanců. Do intervalu s 200 – 299 zaměstnanci patřilo v roce 2005 celkem 50 podniků, do tohoto rozmezí je zahrnut i sledovaný podnik. Více než 300 zaměstnanců mělo pouze asi 60 podniků. V roce 2005 dosáhl celkový počet zaměstnanců ve stavebnictví 457,5 tisíc osob a tvořil 9,5 % zaměstnanosti.

Z této sumy bylo asi 159 tisíc osob zaměstnáno v podnicích s 20 a více zaměstnanci.

V následující tabulce je uvedeno rozdělení stavebních podniků s více než dvaceti zaměstnanci dle majetkového charakteru firmy. Je zřejmé, že největší zastoupení mají nefinanční soukromé podniky pod domácí kontrolou. Do této skupiny patří i podnik První stavební Chrudim a.s. Dále je v tabulce vidět, že roste význam stavebních nefinančních podniků pod zahraniční kontrolou, jejichž počet se mezi roky 2000 a 2005 více než zdvojnásobil. Množství nefinančních veřejných podniků kleslo a je téměř zanedbatelné. Jedná se o společnosti, kde více než padesát procent vlastní stát.

Tabulka 2–1: Rozdělení stavebních podniků s více než 20 zaměstnanci dle typu majetkového uspořádání

Země Nefinan.veřejné podniky

Nefinan. Soukr.

Podniky

Nefinan. Soukr.

Podniky pod zahr.

Kontrolou

Sektor

domácností Celkem

2000 12 1884 51 369 2316

2001 10 1860 89 251 2210

2000 7 1920 96 219 2242

Země Nefinan.veřejné

podniky Nefinan. Soukr.

Podniky

Nefinan. Soukr.

Podniky pod zahr.

Kontrolou

Sektor

domácností Celkem

2003 5 1921 97 224 2247

2004 6 2058 114 226 2404

2005 7 2193 133 196 2529

Zdroj: Rozdělení podniků s více než 20 zaměstnanci [on–line], Praha, MPO, 2006 [cit.

10.12.2006], <www.mpo.cz>

Graf 2–1: Rozdělení stavebních podniků s více než 20 zaměstnanci dle typu uspořádání

Rozdělení podniků s 20 a více zaměstnanci podle sektorů - počet podniků v sektoru v roce 2005

133 7 196

2193 Nefinan.veřejné podniky

Nefinan. soukr. podniky

Nefinan. soukr. podniky pod zahr.

kontrolou

Sektor domácností

Zdroj: Rozdělení podniků s více než 20 zaměstnanci [on–line], Praha, MPO, 2006 [cit. 10.12.2006], <www.mpo.cz>

V posledních letech klesá objem stavebních prací vyprodukovaných podniky s 20 a více zaměstnanci. V roce 2000 realizovaly tyto podniky asi 75%

objemu stavebních prací a v roce 2005 už pouze 69%.

2.7 Charakteristika odvětví v Královéhradeckém kraji

V následující tabulce je ukázáno množství a rozmístění stavebních podniků s více než 100 zaměstnanci v Královéhradeckém kraji. V posledním sloupci jsou stavby v dané lokalitě v běžné ceně v milionech korun.

Tabulka 2–2: Množství a rozmístění podniku v Královéhradeckém kraji

Okres Počet podniků zúčastněných

na výstavbě Stavby celkem v mil. Kč

Chrudim 134 1 555

Pardubice 226 4 979

Svitavy 115 1 494

Ústí nad Orlicí 164 3 822

Pardubický kraj 639 11 850

Zdroj: Regiony za rok 2005 [on–line], Praha, MPO, 2006 [cit. 10.12.2006],

<www.mpo.cz>

2.8 Rozdělení stavebních podniků s více než 20 zaměstnanci v ČR

Následující graf zobrazuje počet stavebních podniků v letech 1998 - 2005 rozdělených do skupin podle množství zaměstnanců. Je patrné, že k nejvýraznější

změně došlo u podniků s 500 až 999 zaměstnanci, jejichž počet se snížil ve sledovaném období téměř o padesát procent. Podnik první stavební Chrudim

a.s. patří do skupiny s počtem zaměstnanců v rozmezí 100 až 299, jejichž počet mírně poklesl.

Graf 2–2: Rozdělení stavebních podniků s více než 20 zaměstnanci dle odvětví

Zdroj: Graf - počet podniků podle zaměstnanců [on–line], Praha, MPO, 2006 [cit. 10.12.2006], <www.mpo.cz>

2.9 Stavebnictví v rámci EU

Produkce stavebnictví dosáhla v rámci všech 22 států Evropské unie za rok 2004 asi 951 miliard euro. V tomto roce pracovalo ve stavebnictví celkem 12,7 milionu osob, což bylo asi 7 % ze všech pracujících. Přibližně tři čtvrtiny z celkové stavební produkce vyprodukovala tzv. velká pětka, tj. Německo, Francie, Velká Británie, Španělsko a Itálie. V rámci EU byl trend poklesu tempa růstu stavební produkce, ale v roce 2004 došlo k pozitivnímu obratu, a tedy bylo zaznamenáno zvýšení tempa růstu o 1,5 %. Mezi novými členskými zeměmi EU zaznamenalo nejvyšší tempo růstu Maďarsko, a to asi 6,2 %.

Podíl stavební produkce k HDP byl v České republice v roce 2004 asi 11 % a byla nad průměrem EU, který byl v tomto roce asi 9,9 %. Nejvyšší hodnoty ze zemí Evropské unie dosáhlo Španělsko, asi 18,1 %, nejméně naopak Slovinsko, asi 1,8 %.

Následující tabulka zobrazuje meziroční změny objemu stavební produkce podle směrů výstavby pro Českou republiku a pro průměrnou hodnotu všech zemí EU. Pouze v prvním sledovaném roce jsme byli pod průměrem EU. Od roku 2001 je vidět, že v České republice dochází k růstu stavební produkce, který je o mnoho vyšší než v případě průměru EU.

Tabulka 2–3: Meziroční změny objemu stavební produkce podle směrů výstavby pro Českou republiku a průměr zemí EU

Země 2000 2001 2002 2003 2004 2005

ČR 0,3 % 5,2 % 1,5 % 8,0 % 10,4 % 5,0 %

EU 3,0 % 1,0 % 0,1 % 0,6 % 1,5 % 1,9 %

Zdroj: Stavebnictví a EU [on–line], Praha, MPO, 2006 [cit. 10.12.2006],

<www.mpo.cz>

3 Finanční analýza – metodická část

Prostřednictvím finanční analýzy analyzujeme hospodaření subjektů, které účtují v soustavě podvojného účetnictví. Cíle finanční analýzy je poskytnout informace o vývoji hospodaření firmy. K vyhodnocení minulého, současného i budoucího postavení firmy využíváme různé finanční ukazatele.

Metody finanční analýzy

– Analýza rozdílových ukazatelů – Analýza absolutních ukazatelů – Analýza poměrových ukazatelů – Souhrnné modely

Analýza rozdílových ukazatelů

Tato metoda využívá přímo údaje z účetních výkazů. Toto označení vyplývá z toho, že data obsažená v těchto výkazech jsou považována za absolutní, protože je pro účely finanční analýzy nemusíme dále upravovat . Problémem v rámci této metody je obtížná srovnatelnost různě velkých podniků. Lze ji ale využít k srovnání dat v rámci jednoho podniku.

Čistý pracovní kapitál

Nejčastěji využívaný ukazatel z této skupiny je čistý pracovní kapitál (ČPK) vypočtený jako rozdíl oběžných aktiv a krátkodobých cizích zdrojů. ČPK je ta část oběžných aktiv (OA), která převyšuje krátkodobé závazky. V případě, že je hodnota ČPK kladná, převyšují OA krátkodobé závazky a podniku vzniká prostor pro financování běžné činnosti. Rozdíl mezi OA a KCZ ovlivňuje významně platební schopnost podniku.

Hlavním nedostatkem tohoto ukazatele je, že v rámci OA může být zahrnuta i určitá výše nelikvidních položek (např. nedobytné pohledávky, neprodejné zásoby,…). To může vést ke zkreslení celého ukazatele, protože i přes růst ČPK může platební schopnost podniku ve skutečnosti klesat.

KCZ COA

ČPK = −

kde ČPK = Čistý pracovní kapitál, COA = Celková oběžná aktiva, KCZ = Krátkodobé cizí zdroje.

Tento rozdíl má tedy velký vliv na platební schopnost podniku. V případě vyššího ČPK můžeme předpokládat, že firma má dobré finanční zázemí, protože podnik může zachovat určitou likviditu. Ovšem musí zvážit, zda pro něj tyto zdroje nejsou příliš drahé.

Analýza absolutních ukazatelů

Asi nejjednodušším prostředkem finanční analýzy je procentní rozbor absolutních ukazatelů. Tato metoda umožňuje vybrat problematické oblasti a těm se pak věnovat podrobněji. Realizuje se ve dvou formách:

Horizontální analýza

=> sleduje meziroční vývoj jednotlivých položek rozvahy a pomocí ní můžeme zhodnotit, jak se položky vyvíjely v celém sledovaném období. Porovnání jednotlivých položek výkazů v čase se provádí po řádcích, horizontálně, proto tedy hovoříme o horizontální analýze absolutních ukazatelů.²

Technika výpočtu:

1. Vypočte se jako rozdíl hodnot dvou po sobě jdoucích let = absolutní výše změny.

absolutní změna = hodnotat – hodnotat–1.

2GRÜNWALD, R., HOLECKOVÁ: J. Finanční analýza a plánování podniku, Praha: VŠE 2004, ISBN 80–245–0684–X.

2. Vyjádříme ji jako procentuální údaj k hodnotě výchozího roku.

procentní změna =

−1

hodnotat

změmě absolutní

* 100 %.

Já budu ve finanční analýze postupovat dle výše zmíněné metody.

Vertikální analýza

=> zobrazuje procentuální zastoupení jednotlivých položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty. V případě rozvahy budu položky poměřovat k celkové sumě aktiv, resp. pasiv, v rámci výkazu zisku a ztráty k celkovému objemu výnosů. Tato metoda umožní pozorovat relativní složení aktiv a pasiv a jak se jednotliví činitelé podílejí na tvorbě zisku. Díky tomu můžeme pozorovat i různé trendy ve vývoji položek. Hlavním nedostatkem je nemožnost tohoto postupu odhalit příčiny změn, může však odhalit místa, která je třeba podrobit podrobnějšímu zkoumání. Základním nástrojem jsou poměrové ukazatele.

Analýza poměrových ukazatelů

- Ukazatelé rentability - Ukazatelé aktivity - Ukazatelé likvidity

- Ukazatelé zadluženosti a struktury kapitálu - Ukazatelé kapitálového trhu

- Ostatní ukazatelé

Tyto ukazatele jsou jedním ze základních nástrojů finanční analýzy.

V průběhu doby se vyvinulo velké množství těchto ukazatelů. Je tedy vždy velmi důležité správně zvolit skladbu využitých nástrojů, aby nedocházelo k tomu, že se získané informace budou překrývat. Nemůžeme však vyvodit závěr pouze po použití jednoho ukazatele.

Poměrový ukazatel, jak už je v názvu naznačeno, představuje poměr mezi dvěma položkami účetních výkazů. Tedy dělíme jednu položku nebo skupinu

položek jinou položkou nebo skupinou položek (především účetních výkazů), mezi kterými existuje souvislost. Výslednou položku pak může porovnávat v čase nebo s průměrnými hodnotami poměrových ukazatelů, které jsou k dispozici na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.

3.1 Ukazatelé rentability

Ukazatelé rentability dávají do poměru výši celkového zisku a ve jmenovateli jsou zdroje, kterých bylo použito k jeho dosažení.

- Rentabilita celkového kapitálu - Rentabilita vlastního kapitálu - Rentabilita tržeb

3.1.1 Rentabilita celkového kapitálu ( = Rentabilita aktiv)

Ukazatel rentability celkového kapitálu vyjadřuje efektivnost podniku.

Zobrazuje, jak podnikový management využívá celková aktiva k uspokojení vlastníků. Obvykle bývá považován za nejvýznamnější ukazatel rentability, protože poměřuje výsledek hospodaření s celkovou hodnotou aktiv investovaných do podnikání, aniž by zohledňoval, zda se jedná o zdroje vlastní nebo cizí.

ROA = CA EBIT ,

kde ROA = rentabilita celkového kapitálu,

EBIT = výsledek hospodaření před úroky a zdaněním, CA = celková aktiva.

3.1.2 Rentabilita vlastního kapitálu

Rentabilita vlastního kapitálu měří zhodnocení té části kapitálu, který do firmy vložili její vlastníci či akcionáři. Tato hodnota je tedy velice významná při rozhodování, zda do společnosti investovat, nebo nikoliv. Důležitá je i pro akcionáře, kteří mohou srovnat tento ukazatel s požadovanou výnosností a zda

je pro ně investice výhodná. V případě tohoto ukazatele nemůžeme říci přesnou limitní hodnotu, kterou by měl dosahovat, ale víme, že by nikdy neměla klesnout pod hodnotu průměrné úrokové sazby na depozita v bankách. Kdyby se tak stalo, bylo by pro investory výhodnější uložit své prostředky na termínovaná depozita v některé z bank, přitom by podstupovali menší riziko. Vedlo by to tedy pravděpodobně k prodeji akcií ze strany investorů.

ROE = VK EBIT ,

kde ROE = rentabilita vlastního kapitálu, VK = vlastní kapitál.

3.1.3 Rentabilita výnosů

Ukazatel rentabilita vyjadřuje schopnost podniku dosáhnout zisku při určité úrovni výnosů. Tento ukazatel dává do poměru výsledek hospodaření před úroky a zdaněním a výnosy firmy. Zobrazuje tedy, jak velký zisk přinese jedna koruna výnosů (měří ziskovost výnosů).

ROS = V EBIT ,

kde ROS = rentabilita výnosů, V = výnosy.

3.2 Ukazatelé aktivity

Ukazatelé aktivity měří efektivnost využívání jednotlivých částí majetku (tedy částí aktiv) při podnikání. Pomocí této skupiny ukazatelů měříme rychlost obratu celkových aktiv nebo rychlost obratu jednotlivých skupin aktiv. Tyto hodnoty nám umožňují posoudit, jestli je velikost jednotlivých složek aktiv přiměřená pro náš konkrétní podnik. V případě, že podnik vlastní více aktiv, než je schopen účelně využívat, dosahuje tím zbytečně vyšších nákladů a prostřednictvím toho se mu snižuje zisk. V opačném případě má podnik zase nižší tržby, než by mohl dosahovat.

Existují dvě podoby těchto ukazatelů:

– Rychlost obratu kvantifikuje množství obrátek, tedy kolikrát se za určité časové období, v mém případě se jedná o kalendářní rok, daná položka přemění do jiné položky.

– Doba obratu představuje délku časového období, kterého je zapotřebí k uskutečnění jednoho obratu. Já budu ve své práci využívat tuto skupinu ukazatelů.

3.2.1 Doba obratu zásob ve dnech

Doba obratu zásob dává do poměru velikost zásob a hodnotu průměrných denních tržeb. Tento ukazatel zobrazuje počet dnů, po něž jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob. Cílem podniku je zvyšovat počet obrátek a tedy zkracovat dobu obratu, to vede k snižování potřebného kapitálu při dosahování stejného zisku. Obecně platí: „Čím vícekrát se zásoby otočí, tím vyšší by měl být zisk podniku.“

T365 DOZ = Z ,

kde DOZ = doba obratu zásob, Z = zásoby.

3.2.2 Doba obratu pohledávek ve dnech

Ukazatel doba obratu pohledávek stanovuje počet dní, po které dluží odběratelé podniku prostředky, a je konstruován jako poměr pohledávek a průměrných denních tržeb . Ukazuje délku období, za které jsou pohledávky

průměrně spláceny, proto někdy bývá označována jako inkasní období.

Za pozitivní jev je považováno, když je tento ukazatel co nejnižší.

Podnik může díky tomuto ukazateli zjistit platební morálku svých odběratelů a následně přijmout určitá opatření. Může využít různých zvýhodnění pro dlužníky platící v předstihu např. slevy nebo naopak u osob, které jsou

s platbami ve zpoždění, požadovat určitou výši penalizace a tím předcházet zpožďování inkasa pohledávek.

Potom provedu další výpočet, v kterém budu počítat s pohledávkami z obchodních vztahů očištěnými o pohledávky po lhůtě splatnosti (DOP´).

DOP = T365

POV ,

kde DOP = doba obratu pohledávek,

POV = pohledávky z obchodních vztahů.

3.2.3 Doba splácení závazků ve dnech

Doba splácení závazků měří délku časového období od vzniku závazku do okamžiku jeho splacení. Jedná se o poměr hodnoty závazků z obchodního vztahů k průměrným denním tržbám.

Dále provedu stejný výpočet, tentokrát ale od celkové hodnoty závazků z obchodních vztahů odečtu závazky po lhůtě splatnosti (DSZ´).

DSZ = T365

ZOV ,

kde DSZ = doba splácení závazků, CZ = celkové závazky,

ZOV = závazky z obchodního vztahů.

3.2.4 Obchodní deficit

Výše zmíněný ukazatel je rozdílem doby obratu pohledávek z obchodních vztahů a doby obratu závazků z obchodních vztahů.

OD = T365

POV – T365

ZOV ,

kde OD = obchodní deficit.

3.2.5 Relativní vázanost dlouhodobého majetku

Prostřednictvím tohoto ukazatele měříme efektivnost, s jakou podnik využívá svého dlouhodobého majetku, tj. pozemky, stavby, stroje, software, … Firmy využívají tento ukazatel při posuzování svých nových potenciálních investic. Vyjadřuje, jak velká část výnosů byla vyprodukována prostřednictvím jedné Kč stálých aktiv.

RVSA =

DM

V

kde RVSA = relativní vázanost stálých aktiv, DM = dlouhodobý majetek.

3.2.6 Obrat celkových aktiv

Obrat celkových aktiv je nejkomplexnějším ukazatelem z uvedených ukazatelů aktivity. Poměřuje hodnotu výnosů a celkových aktiv.

Výslednou hodnotu můžeme porovnávat s odvětvovým průměrem.

V případě, že je námi naměřená hodnota nižší než průměr odvětví, je podnikatelská aktivita příliš nízká, a je zapotřebí provést určitá opatření. Je možné toho dosáhnout prostřednictvím růstu výnosů, snížením některé z položek aktiv a tím i celkové sumy aktiv nebo kombinací obojího.

OCA =

AC V

kde OCA = obrat celkových aktiv, AC = aktiva celkem.

3.3 Ukazatele likvidity

Ukazatelé likvidity představují platební schopnost firmy, kterou odvozují

„od poměru mezi krátkodobými oběžnými aktivy jako nejlikvidnější skupinou aktiv a krátkodobými pasivy splatnými v blízké budoucnosti“. V závislosti

na stupni likvidnosti krátkodobého majetku v čitateli ukazatelů se vyskytují tři typy likvidity:

=> likvidita 3. stupně – běžná likvidita,

=> likvidita 2. stupně – pohotová likvidita,

=> likvidita 1. stupně – okamžitá likvidita.

3.3.1 Běžná likvidita

Běžná likvidita vyjadřuje poměr oběžných aktiv (OA) ku krátkodobým pasivům. Udává, kolikrát může podnik uspokojit své věřitele v případě, že by přeměnil okamžitě všechna svá oběžná aktiva na hotovost.

Z praktického hlediska nemá běžná likvidita příliš velký význam.

Problémem tohoto ukazatele je obsah jeho čitatele, kam jsou zahrnuty všechny položky OA. Z rozvahy se nám nepodaří zjistit, jaká suma pohledávek už nebude podniku pravděpodobně nikdy splacena, a tedy do jaké míry jsou pohledávky likvidní. Je tedy dobré čitatel snížit o hodnotu tzv. nedobytných pohledávek.

Položka oběžných aktiv by měla být snížena také o náklady příštích období, protože obvykle přesahují rámec jednoho roku. I přes tyto nedostatky je běžná likvidita velice často využívaným ukazatelem.

Považuje se za přiměřené, aby tento ukazatel nabýval hodnot z intervalu 1,5 – 2,5³. Ovšem vždy je nutno zohlednit typ a situaci daného podniku. I hodnota běžné likvidity nižší než 1,5 nemusí být negativním jevem. Je důležité srovnání s obdobnými podniky v odvětví. Důležité je taky srovnání běžné a pohotové likvidity.

BL =

KP OA

kde BL = běžná likvidita, KP = krátkodobá pasiva.

3 MAREK, P.: Studijní průvodce financemi podniku, Praha: Ekopress 2006, str. 274 ISBN 80–86119–37–8

3.3.2 Pohotová likvidita

Tento ukazatel odstraňuje výše zmiňovaný problém běžné likvidity, a proto je v čitateli zahrnuta pouze část oběžných aktiv a není zde komplikovaná položka zásob. Pod položkou krátkodobý finanční majetek nejsou zahrnuty pouze peněžní prostředky, ale patří sem i jejich ekvivalenty, jako jsou obchodovatelné cenné papíry podniku. Tyto cenné papíry mohou být sice zařazeny do skupiny dlouhodobého majetku, ale vzhledem k poměrně snadnému obchodování s nimi na sekundárním trhu jsou vysoce likvidní.

I v případě tohoto ukazatele je dobré snížit položku pohledávky o část nedobytných pohledávek a tím se zbavit zkreslení výsledné hodnoty. Obecně uváděná minimální doporučená hodnota je 1⁴. V tomto případě podnik není nucen prodávat své zásoby, chce–li uhradit své závazky.

PL =

KP KFM KPO+

, kde PL = pohotová likvidita,

KFM = krátkodobý finanční majetek, KPO = krátkodobé pohledávky.

3.3.3 Okamžitá likvidita

Ukazatel měří naprosto důsledně okamžitou schopnost podniku uhradit své splatné závazky do několika dnů. Tento třetí ukazatel likvidity zahrnuje v čitateli už pouze hodnotu krátkodobého finančního majetku. Ve jmenovateli je opět suma krátkodobých pasiv.

Tento ukazatel by měl dosahovat hodnot nižších než jedna, protože podnik nemusí držet v každém okamžiku takovou sumu finančních prostředků, aby mohl kdykoliv uhradit všechny své závazky. Část z těchto prostředků by byla zcela

4 GRÜNWALD, R.: Finanční analýza pro oceňování podniků, Praha: VŠE 2004, str. 40, ISBN 80–245–0700–5

nevyužita a vedla by k neefektivnímu nakládání podniku s jeho prostředky. Dolní mez pro tento ukazatel není nijak přesně stanovena, ale doporučuje se obecně hodnota minimálně 0,2⁵. Vždy je zapotřebí brát v potaz typ podniku a odvětví, v kterém provozuje svoji činnost.

OL = KP KFM .

3.4 Ukazatelé zadluženosti a struktury kapitálu

V této oblasti se zabýváme správnou volbou struktury finančních zdrojů podniku. Prostředky k financování má podnik možnost čerpat z vlastních nebo cizích zdrojů. Při využívání cizího kapitálu podnik porovnává výnosnost vloženého kapitálu s celkovými náklady, které musí vynaložit na jeho získání.

Požívání cizího kapitálu přináší firmě i určitou výši rizika. Ukazatelé zadluženosti

se zabývají sledováním toho, jak významnou složkou je cizí kapitál při financování činnosti podniku.

3.4.1 Celková zadluženost

Tento ukazatel je základním faktorem zobrazujícím míru zadluženosti firmy.

I v případě celkové zadluženosti neexistuje přesně stanovená maximální mez, kterou nesmí tento ukazatel překročit, ale v případě vysokých hodnot mohou vznikat pochyby ze strany současných. Případní budoucí věřitelé pak firmě budou nabízet nové úvěry s horšími úrokovými podmínkami, a tím se budou stávat pro firmu stále nákladnější. Tento ukazatel musíme tedy hodnotit v souvislosti s ukazateli ROA a ROE. Platí–li, že je ROE vyšší než ROA a současně je celková zadluženost vysoká, pak je pro podnik výhodné využívat takovýto objem cizích zdrojů.

5 MAREK, P.: Studijní průvodce financemi podniku, Praha: Ekopress 2006, str. 284 ISBN 80–86119–37–8

PC CZA = CZ

kde CZA = celková zadluženost, PC = pasiva celkem.

3.4.2 Úrokové krytí

Daný ukazatel podává informaci o tom, kolikrát převyšuje zisk vynaložené úroky, a informuje nás o tom, zda je podnik dostatečně ziskový. Jeho hodnota by tedy měla být vyšší než jedna, aby zisk převyšoval námi placené úroky, v opačném případě by byl celý využit pouze ke splacení úroků.

ÚK = NÚ EBIT ,

kde NÚ = nákladové úroky.

3.5 Ukazatelé kapitálového trhu

Předcházející poměrové ukazatele čerpaly informace vždy pouze z účetních výkazů, ale v případě této skupiny bývá využívána též aktuální hodnota tržní ceny akcie. Vzhledem k tomu, že akcie mnou sledovaného podniku nejsou obchodovatelné na sekundárních kapitálových trzích, kde vzniká jejich cena vlivem střetávání nabídky a poptávky nemůžu tyto ukazatele využít.

3.6 Ostatní ukazatelé

Mezi tyto ukazatele patří výsledek hospodaření na jednoho zaměstnance a výnosy na jednoho zaměstnance, kterými se budu podrobněji zabývat.

3.6.1 Výsledek hospodaření na jednoho zaměstnance

Tento faktor nám ukazuje, jak přispívá jednotlivý zaměstnanec ke vzniku výsledku hospodaření.

Výsledek hospodaření na jednoho zaměstnance = PZ EBIT ,

kde EBIT = výsledek hospodaření před úroky a zdaněním, PZ = počet zaměstnanců v daném roce.

3.6.2 Výnosy na jednoho zaměstnance

Výnosy na jednoho zaměstnance zobrazují část výnosů, kterou vyprodukuje jeden zaměstnanec. V krajním případě bychom mohli dojít k závěru, že zaměstnanec nám „přinese méně, než my mu vyplácíme“ a potom by bylo vhodné snížit i celkový počet pracovníků.

Výnosy na jednoho zaměstnance =

PZ V

3.6.3 Rozklad osobních nákladů

Budu sledovat vývoj poměru osobních nákladů ku počtu pracovníků. Tento poměr rozložím na dva dílčí ukazatele: osobní náklady ku počtu pracovníků a výnosy společnosti k počtu pracovníků. Poměr V/PZ se označuje jako produktivita práce. Následně pak zjistím, jak se v čase vyvíjely tyto dvě složky a jak každá ovlivnila výsledek.

V OSN

PZ V PZ OSN

,

kde OSN = osobní náklady, PZ = počet zaměstnanců.

3.7 Systém ukazatelů Du Pont

Du Pont diagram je asi nejznámější pyramidální rozklad, který zobrazuje, jak je rentabilita vlastního kapitálu určena rentabilitou výnosů, obratem aktiv a

poměrem celkových aktiv k vlastnímu kapitálu. Základem pro tento systém je následující rovnice.

Výnosnost celkových aktiv = rentabilita výnosů * obrat celkových aktiv

ROA =

CA VH =

V VH *

CA V

Když podnik používá k financování svých činností pouze vlastní kapitál, pak je výnos na aktiva roven rentabilitě vlastního kapitálu. Většinou však využívá i cizí kapitál, proto se základní Du Pont systém rozšiřuje takto:

ROE =

^{ROE = ROA ∗} _VK ^CA

3.8 Model EVA

Tento model je velice využívaný díky své komplexnosti a současně je relativně jednoduchý. Ukazuje, zda společnost tvoří hodnotu pro vlastníky.

Ukazatel EVA ( tj. ekonomická přidaná hodnota) je rozdíl mezi čistým ziskem podniku a kapitálovými náklady, jak ukazuje následující vzorec. Celkově tedy zobrazuje, zda je skutečná výnosnost podniku vyšší než požadovaná výnosnost.

Čím vyšší je toto rozpětí, tím je situace pro vlastníky lepší. Pokud tuto výslednou částku vynásobíme vloženým kapitálem, získáme ukazatel EVA, který vyjadřuje absolutní částku zvýšení hodnoty vlastnictví.

Pro zhodnocení podnikové situace z pohledu celkového vloženého kapitálu srovnáváme výnosnost celkového úplatného kapitálu s průměrnými váženými náklady na kapitál (WACC – Weight Average Capital Cost).

EVA = NOPAT – NOA * WACC

kde NOA = dlouhodobě investovaný kapitál WACC = vážené průměrné náklady na kapitál

NOPAT = výsledek hospodaření z operační činnosti po zdanění

NOPAT zobrazuje výsledek hospodaření po zdanění z operační činnosti podniku. Při získání této hodnoty můžeme vycházet z provozního výsledku hospodaření, který však musí být upraven o určité položky. Do hodnoty NOPAT nezahrnujeme například zisk či ztrátu z prodeje dlouhodobého hmotného majetku a zásob, protože se jedná o mimořádné hodnoty a nesouvisí s operační činností podniku. Dále do této položky také nezapočítáme mimořádné výnosy a mimořádné náklady.

Hodnotu dlouhodobě investovaného kapitálu můžu získat prostřednictvím dvou metod přes aktiva nebo přes pasiva. V případě první metody se jedná o součet dlouhodobých aktiv a pracovního kapitálu. V případě postupu přes pasiva , který budu využívat já ve své analýze, se sčítá účetní hodnota vlastního kapitálu a cizí úročený kapitál.

Náklady na vlastní kapitál jsou dány výnosovým očekáváním příslušných investorů.⁶ Určit náklady na vlastní kapitál je poměrně složité. Použít pro určení této veličiny lze metodu CAPM, stavebnicový model, odvození od průměrné rentability. Já jsem se rozhodla, že odvodím náklady vlastního kapitálu na základě průměrné rentability vlastního kapitálu příslušného odvětví. Tento model je využíván v USA a především pak v Evropě.

Jeho velkou výhodou je, že data o rentabilitě jsou většinou velmi snadno dostupná.

Tento model má však následující nevýhody:

- regulace účetní rentability pomocí tvorby a rozpuštění tichých rezerv. Zejména v našich podmínkách je rentabilita podniků velmi nízká.

- Jestliže můžeme předpokládat větší rozdíly mezi účetní a tržní hodnotou kapitálu, pak by bylo žádoucí mít informace o tržní a nikoliv účetní rentabilitě⁷

Vypočítat náklady na cizí kapitál není příliš složité, většinou se určí jako vážený průměr z efektivních úrokových sazeb. Náklady na cizí kapitál jsou v mém případě téměř nulové, protože společnost nemá skoro žádné dlouhodobé

6MAŘÍK, M. a kol.: Metody oceňování podniku Praha: Ekopress 2003, str. 180, ISBN 80–86114–57–2

7MAŘÍK, M. a kol.: Metody oceňování podniku Praha: Ekopress 2003, str. 218, ISBN 80–86114–57–2

dluhy, náklady na cizí kapitál tedy nemůžu vyčíslit klasickým způsobem.

Společnost splácí leasing na dva osobní automobily. Bohužel se mi nepodařilo zjistit bližší informace o leasingových splátkách a placeném úroku. Budu tedy předpokládat maximální hodnotu úroku ve výši 7% a tuto míru budu považovat za náklady na cizí kapitál.

WACC = n_ck * (1 – t) * K CK +

K

VK * n_vk,

kde n_ck = náklady na cizí kapitál,

n_vk = náklady na vlastní kapitál, t = daňová sazba,

K = CK + VK.

Souhrnné modely

Bonitní modely nám globálně pomáhají rozpoznat, zda–li se jedná o firmu zdravou či ne a zda bude dlouhodobě podnik existovat.

Pro můj případ jsem se rozhodla použít tzv. Kralicekův Quicktest a faktorovou analýzu.

3.9 Rychlý Králickův test

Kralickův test (Quick test) zkonstruoval v roce 1990 P. Kralicek.

Tento model se skládá ze čtyř základních následujících ukazatelů R1, R2, R3 a R4, dle kterých jsou firmě přidělovány body:

=> ukazatel R1 je kvóta vlastního kapitálu a informuje nás o finanční síle společnosti

– poměřuje vlastní kapitál a celková aktiva ,

=> ukazatel R2 je označován jako doba splácení dluhů z cash flow a ukazuje, za kolik dní by byl podnik schopen splatit

všechny své dluhy, pokud by každý rok generoval stejné cash flow jako v právě analyzovaném období ⁸

– získáme jako podíl krátkodobých a dlouhodobých dluhů společnosti ku provoznímu Cash flow,

=> ukazatel R3 je výše zmiňovaná rentabilita tržeb

– je podíl provozní cash flow a provozních výnosů,

=> ukazatel R4 je také již zmiňován výše a je označ. jako rentabilita aktiv

– je podílem, kdy v čitateli je zisk před úroky a zdaněním a ve jmenovateli se nachází suma celkových aktiv.

Vzhledem k tomu, že společnost První stavební Chrudim a.s. každoročně nezpracovává výkazy cash flow, nemůžu odtud čerpat informace o hodnotě provozního cash flow v sledovaných letech. Získám ho tedy jako součet výsledku hospodaření za účetní období plus odpisy plus změna stavu rezerv⁹.

Výše zmíněným ukazatelům jsou následně přidělovány body vždy v rozmezí od 0 do 4 podle toho, do jakého intervalu výsledek patří. Vymezení

intervalů ukazuje následující tabulka.

Tabulka 3–1: Hodnocení Králickova quicktestu

výborně velmi dobře dobře špatně ohrožení Ukazatel

1 2 3 4 5

kvóta vlastního kapitálu > 30 % > 20 % > 10 % > 0 % negativní doba splácení dluhu z CF < 3 roky < 5 let < 12 let > 12 let > 30 let CF v tržbách > 10 % > 8 % > 5 % > 0 % negativní rentabilita aktiv > 15 % > 12 % > 8 % > 0 % negativní Zdroj: KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J.: Finanční analýza krok za krokem, Praha: C. H. Beck 2005 , str.77, ISBN 80─7179─321─3

8 KISLINGEROVÁ Eva, HNILICA Jiří: Finanční analýza krok za krokem, Praha: C. H. Beck 2005 , str.76, ISBN 80─7179─321─3

9 KISLINGEROVÁ Eva, HNILICA Jiří: Finanční analýza krok za krokem, Praha: C. H. Beck 2005 , str.76, ISBN 80─7179─321─3

Z těchto ukazatelů dále vypočteme:

=> hodnocení finanční stability – FS = (R1 + R2) / 2 => hodnocení výnosnosti – VS = (R3 + R4) / 2 => hodnocení celkové situace podniku – CS = (FS + VS) / 2

Výsledné globální hodnocení situace firmy je následující:

Je-li výstup větší než nebo roven 2, je postavení podniku dobré.

Když je výsledek modelu menší než 3, jedná se o špatný podnik.

3.10 Altmanova Z rovnice

Klasická finanční analýza sleduje pouze dílčí aspekty finančního zdraví společnosti a při používání velkého množství ukazatelů je velmi náročné celkové hodnocení podniku. Z těchto důvodů je snaha najít jeden syntetický ukazatel, v kterém by se odrážely všechny silné a slabé stránky finančního zdraví podniku.

Tento ukazatel by měl přesně určit, zda lze či nelze zabránit následnému úpadku podniku.

Tento model sestavil profesor Altman v roce 1968 a patří k nejznámějším a často využívaným modelům, prostřednictvím kterých lze zhodnotit finanční zdraví firmy.

Při posuzování finančního zdraví podniku prostřednictvím jednotlivých dílčích ukazatelů můžeme dojít k rozdílným závěrům. Tento problém odstranil E. I. Altman, který uspořádal určité poměrové ukazatele do soustavy, v níž mají přiřazenou určitou váhu. Celý model byl sestaven po rozsáhlém šetření u podniků,

které byly ve finančních potížích, i u podniků zcela finančně zdravých.

Tuto metodu tedy můžeme použít pro kompletní posouzení finančního postavení podniku. Celý model umí poměrně přesně předpovědět bankrot společnosti na dva roky dopředu. Výstupem celého modelu je výpočet koeficientu Z, tzv. ukazatel bankrotu.

Altmanova rovnice:

Z = 1,2 * x1 + 1,4 * x2 + 3,3 * x3 + 0,6 * x4 + 1 * x5,

kde Z = zeta skóre,

x1 = čistý pracovní kapitál / celková aktiva, x₂ = zadržený zisk / celková aktiva,

x₃ = zisk před úroky a zdaněním / celková aktiva, x4 = tržní hodnota vlastního kapitálu / celkové dluhy, x₅ = výnosy / celková aktiva.

Pokud je ukazatel bankrotu Z vyšší než 2,99, jde o podnik, který je finančně silný a nehrozí mu žádné nebezpečí. Můžeme o něm říci, že se nachází v zóně prosperity. Jestliže je hodnota Z skóre nižší než 1,81, má podnik velké finanční problémy a je přímo ohrožen možností bankrotu. Je-li Z skóre sledovaného podniku v intervalu mezi 1,81 až 2,99, nemůžeme blíže říci nic o jeho finančním postavení bez další analýzy. Toto rozmezí se označuje jako tzv. pásmo šedé zóny.Výše uvedené parametry platí pro veřejně obchodovatelné podniky.

V roce 1983 upravil E. I. Altman model pro neveřejně obchodovatelné podniky. Do této skupiny patří i mnou sledovaný podnik a proto budu postupovat při výpočtu podle následující rovnice:

Z = 0,717* x₁ + 0,847 * x₂ + 3,107 * x₃ + 0,42 * x₄’+ 0,998 * x₅

kde x₄’ = účetní hodnota vlastního kapitálu / celková aktiva

Jestliže je v tomto případě výsledek této rovnice vyšší než 2,9 říkáme, že je podnik finančně zdravý a silný. Když je hodnota ukazatele nižší než 1,2, potom je podnik ve velice problematické situaci a může mu hrozit bankrot. Je–li Z skóre tohoto podniku v rozmezí mezi 1,2 a 2,9¹⁰,, platí výše uvedené, tedy podnik není finančně vyhraněn a nemůžeme říci, zda podnik směřuje do pásma prosperity nebo směrem k bankrotu.

10 MAREK, P.: Studijní průvodce financemi podniku, Praha: Ekopress 2006, str. 303 ISBN 80–86119–37–8

Ve snaze minimalizovat vliv oboru podnikání na hodnotu Zeta, vytvořil E. I. Altman v roce 1995 nový model, který vylučuje z konstrukce ukazatel obratovosti x_5.¹¹

Z´ = 6,56 * x₁ + 3,26 * x₂ + 6,72 * x₃ + 1,05 * x₄’.

Je-li výsledné číslo vyšší než 2,6¹², jedná se o společnost, která prosperuje.

V případě, že je vstup modelu nižší než 1,1¹³ jde o podnik, který se blíží bankrotu.

Mezi těmito dvěma limitními hodnotami se nachází šedá zóna.

Chceme-li použít Altmanův model v našich podmínkách, můžeme mít následující problémy:

=> jak dosadit do rovnice z našich finančních výkazů

=> velmi komplikovaný je ukazatel x_4, protože zde dosazujeme tržní hodnotu vlastního kapitálu a tato částka může být zkreslena vlivem českého kapitálového trhu, další problém nastává, protože většina podniků není veřejně obchodována.

Tržní hodnotu stanovíme v tomto případě jako pětinásobek ročního cash flow firmy

=> do Altmanova modelu není zařazena problematika vysoké platební neschopnosti, která je charakteristická pro naši zemi

3.11 Taflerův test

Tento index byl vytvořen už v roce 1977.

TAF = 0,53 * KZ

Z + 0,13 * CK

OA + 0,18 * AC

KZ + 0,16 * AC

V

11 MAREK, P.: Studijní průvodce financemi podniku, Praha: Ekopress 2006, str. 304 ISBN 80–86119–37–8

12 MAREK, P.: Studijní průvodce financemi podniku, Praha: Ekopress 2006, str. 304 ISBN 80–86119–37–8

13 MAREK, P.: Studijní průvodce financemi podniku, Praha: Ekopress 2006, str. 304 ISBN 80–86119–37–8

kde TAF = taflerův test Z = závazky

KZ = krátkodobé závazky

Vyhodnocení modelu¹⁴:

TAF < 0,2 podnik je v špatné pozici a má blízko k bankrotu TAF > 0,3 podnik má dobré postavení na trhu a je bonitní

3.12 Indexy IN

Tento index vypovídá o tom, jakou má podnik schopnost tvořit přidanou hodnotu. Ukazatel je původně českým pokusem Inky a Ivana Neumaierových.

Snažili se o způsob, kterým by bylo možno posoudit finanční riziko podniků v České republice z pohledu zahraničních ratingových agentur. Tento ukazatel je modifikací Altmanova Z skóre pro Českou republiku, která je, jak už jsem výše uváděla, typická platební neschopností. Index IN umožňuje použít informace z našich účetních výkazů a přitom zahrnout i zvláštnosti současné ekonomické situace v ČR.

Postupně vznikly tři indexy důvěryhodnosti ─ Index95, Index99 a Index01 ─ označované podle let, kdy byly sestaveny. Každý následující vznikl vlivem snahy odstranit nedostatky, a tedy vylepšit index předchozí.

3.12.1 Index

Celý index je složen z čtyř dílčích ukazatelů: 1) zadluženosti (finanční páka), 2) likvidity (běžná likvidita), 3) aktivity (obrat aktiv), 4) výnosnosti (produkční síla).

Tento index respektuje pohled vlastníka, hodnotí dosahování kladné hodnoty ekonomického zisku.

Index99 = V1 * CK

CA + V2 * CA

EBIT + V3 * CA

V + V4 * KZ OA,

14 Aktuální rating vašeho podniku [on–line], Praha, U-invest a.s., 2006 [cit. 15.12.2006],

<www.podnikinfo.eu>

kde V1 až V4 = jsou váhy pro jednotlivá odvětví,

EBIT = výsledek hospodaření před zdaněním a úroky,

CK

CA – finanční páka,

CA

EBIT – produkční síla,

CA

V – obrat aktiv,

KZ

OA – běžná likvidita.

V1 až V4 jsou váhy jednotlivých ukazatelů. Tyto váhy vyjadřují podíl významnosti ukazatele, která je dána na základě srovnávacích analýz nebo dle odvětvového třídění OKEČ. Index99 používá pro váhy následující hodnoty:

prvního ukazatele V1 = – 0,017, druhého ukazatele V2 = 4,573, třetího ukazatele V3 = 0,481, čtvrtého ukazatele V4 = 0,015.

Dosadíme–li váhy pro celou ekonomiku, potom hodnotíme podnik jako finančně zdravý nebo nezdravý z hlediska celé ekonomiky ČR. Když využijeme váhy pro dané odvětví, pak nám vyjde, zda je podnik dobrý nebo špatný z hlediska odvětví.

Vyhodnocení modelu¹⁵:

IN > 2,070 => jedná se společnost o s velice dobrým finančním zdravím,

1,420< IN< 2,070 => podnik se nachází ve spíše lepší situaci,

1,089< IN> 1,420 => podnik se nachází v šedé zóně a je bez prognózy, 0,684< IN > 1,089 => podnik se nachází ve spíše horší situaci,

15 Aktuální rating vašeho podniku [on–line], Praha, U-invest a.s., 2006 [cit. 15.12.2006],

<www.podnikinfo.eu>

IN < 0,684 => podnik je na pokraji bankrotu.

3.12.2 Index

Spojením dvou předchozích modelů vznikl Index01, který získal jméno po roce svého vzniku.

Index01

=

CK

CA

+

U

EBIT

+

CA

EBIT

+

CA

V

+

KZ OA,

Váhy: prvního ukazatele V1 = 0,13, druhého ukazatele V2 = 0,04, třetího ukazatele V3 = 3,92, čtvrtého ukazatele V4 = 0,21, pátého ukazatele V5 = 0,09.

Vyhodnocení modelu¹⁶:

IN > 1,77 => podnik tvoří hodnotu,

0,75 < IN< 1,77 => podnik se nachází v šedé zóně, IN < 0,75 => podnik je na pokraji bankrotu.

16Aktuální rating vašeho podniku [on–line], Praha, U-invest a.s., 2006 [cit. 15.12.2006],

<www.podnikinfo.eu>

4 Finanční analýza – praktická část

Analýza absolutních ukazatelů

4.1 Aktiva – vertikální a horizontální analýza

V následující tabulce je uvedena vertikální a horizontální analýza aktiv společnosti První stavební Chrudim a.s. za roky 2000 – 2005.

Tabulka 4–1: Vertikální analýza aktiv

Rozvaha ve zkráceném rozsahu

Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005

AKTIVA CELKEM 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % Pohledávky za upsaný zákl. kapitál 0 % 0 % 0 % 0 % 0 % 0 %

Dlouhodobý majetek 36 % 49 % 48 % 44 % 38 % 29 %

Dlouhodobý nehmotný majetek 0 % 0 % 0 % 1 % 0 % 0 % Dlouhodobý hmotný majetek 36 % 49 % 47 % 43 % 38 % 29 % Dlouhodobý finanční majetek 0 % 0 % 0 % 0 % 0 % 0 % Oběžná aktiva 63 % 48 % 48 % 52 % 59 % 67 %

Zásoby 25 % 8 % 20 % 9 % 8 % 23 %

Dlouhodobé pohledávky 0 % 0 % 0 % 0 % 0 % 0 %

Krátkodobé pohledávky 32 % 29 % 21 % 38 % 46 % 43 %

Dohadné účty aktivní 0 % 0 % 0 % 0 % 0 % 0 %

Krátkodobý finanční majetek 6 % 12 % 7 % 5 % 5 % 1 %

Časové rozlišení 1 % 3 % 4 % 4 % 3 % 4 %

Tabulka 4–2: Horizontální analýza aktiv

Rozvaha ve zkráceném rozsahu

Rok 2001/2000 2002/2001 2003/2002 2004/2003 2005/2004

AKTIVA CELKEM –34 % 0 % 9 % 15 % 13 %

Pohledáv. za upsaný zákl. kapitál 0 % 0 % 0 % 0 % 0 % Dlouhodobý majetek –10 % –3 % 1 % 0 % –14 % Dlouhodobý nehmotný majetek 4 % 10 % 62 % –17 % –86 % Dlouhodobý hmotný majetek –10 % –3 % 0 % 0 % –13 %

Dlouhodobý finanční majetek 0 % 0 % 0 % 0 % 0 %

Oběžná aktiva –49 % 0 % 18 % 30 % 28 %

Zásoby –80 % 163 % –50 % –2 % 234 %

Dlouhodobé pohledávky 0 % 0 % 0 % 0 % 0 %

Krátkodobé pohledávky –39 % –28 % 98 % 39 % 5 %

Dohadné účty aktivní 0 % 0 % 0 % 0 % 0 %

Krátkodobý finanční majetek 25 % –38 % –26 % 17 % –75 %

Časové rozlišení 70 % 63 % 4 % –22 % 79 %

4.1.1 Celková aktiva

Celková aktiva mezi roky 2000 a 2001 výrazně poklesla téměř o jednu třetinu celkové hodnoty, v následujících letech už měla rostoucí charakter, nejvyšší růst zaznamenala tato položka v roce 2004, kdy vzrostla téměř o 15 %.

Následující graf zachycuje, jak se vyvíjel podíl tří základních složek rozvahy na celkových aktivech v šesti sledovaných letech. Na obrázku můžeme vidět, jak od roku 2001 dochází k postupnému snižování objemu dlouhodobého majetku a naopak nárůstu oběžných aktiv vzhledem k celkovým aktivům.

Graf 4–1: Vývoj tří základních složek aktiv

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

2000 2001 2002 2003 2004 2005 Rok

Dlouhodobý majetek Oběžná aktiva Časové rozlišení

4.1.2 Dlouhodobý majetek

V roce 2000 tvořil dlouhodobý majetek asi 36 % celkových aktiv v roce 2001 tato položka významně poklesla, v dalších letech byly už hodnoty téměř vyrovnané, až v posledním sledovaném roce opět došlo k propadu asi o 14 %.

Dlouhodobý majetek v podnicích tohoto odvětví tvořil průměrně 26 % až 31 % celkových aktiv ve sledovaných letech. Tento podnik má tedy vždy větší množství této stabilní složky než podniky zahrnuté do reprezentativního vzorku.