VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV EKONOMIKY
FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF ECONOMICS
PODNIKATELSKÝ PLÁN NA ZALOŽENÍ JAZYKOVÉ ŠKOLY
BUSINESS PLAN FOR ESTABLISHING LANGUAGE SCHOOL
DIPLOMOVÁ PRÁCE
MASTER'S THESIS
AUTOR PRÁCE Bc. PAVEL ŽATEK
AUTHOR
VEDOUCÍ PRÁCE Ing. PAVEL BREINEK, Ph.D.
SUPERVISOR
Vysoké učení technické v Brně Akademický rok: 2009/2010
Fakulta podnikatelská Ústav ekonomiky
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE
Žatek Pavel, Bc.
Podnikové finance a obchod (6208T090)
Ředitel ústavu Vám v souladu se zákonem č.111/1998 o vysokých školách, Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně a Směrnicí děkana pro realizaci bakalářských a magisterských studijních programů zadává diplomovou práci s názvem:
Podnikatelský plán na založení jazykové školy v anglickém jazyce:
Business Plan for Establishing Language School
Pokyny pro vypracování:
Úvod
Vymezení problému a cíle práce Teoretická východiska práce
Analýza problému a současné situace Vlastní návrhy řešení, přínos návrhů řešení Závěr
Seznam odborné literatury:
BLACKWELL, E. Podnikatelský plán. Praha: Readers International Prague, 1993. 134 s. ISBN 80-901454-1-8.
HISRICH, R. D., PETERS, M. P. Založení a řízení nového podniku. 1. vyd. Praha: Victoria publishing, 1996. 501 s. ISBN 80-85865-07-6.
KORÁB, V., MIHALISKO, M. Založení a řízení společnosti. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2005. 252 s. ISBN 80-251-0592-X.
VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol. Podnikání malé a střední firmy. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 320 s. ISBN 978-80-247-2409-6.
WUPPERFELD, U. Podnikatelský plán pro úspěšný start. 1. vyd. Praha : Management Press.
2003. 159 s. ISBN 80-7261-075-9.
Vedoucí diplomové práce: Ing. Pavel Breinek, Ph.D.
Termín odevzdání diplomové práce je stanoven časovým plánem akademického roku 2009/2010.
L.S.
_______________________________ _______________________________
Ing. Tomáš Meluzín, Ph.D. doc. RNDr. Anna Putnová, Ph.D., MBA Ředitel ústavu
ABSTRAKT
Tato diplomová práce se zabývá návrhem podnikatelského plánu na založení malé regionální jazykové školy. Na základČ teoretických poznatkĤ, analýzy souþasné situace trhu a dalších analýz, obsahuje návrh Ĝešení, který firmČ umožní úspČšný vstup na trh.
Finanþní plán sestavený jako souþást této práce dokládá životaschopnost celého zámČru.
ABSTRACT
This thesis deals with the design of a business plan for the establishment of small regional language schools. On the basis of theoretical knowledge, analysis of the current market situation and further analysis, proposes a solution which will enable us successful market entry. Financial plan drawn up as part of this work demonstrates the viability of the project.
Klí þ ová slova
podnikatelský plán, založení jazykové školy, zakládání podniku
Key words
business plan, estabilishing language school, estabilishing a new business
Bibliografická citace
ŽATEK, P. Podnikatelský plán na založení jazykové školy. Brno: Vysoké uþení technické v BrnČ, Fakulta podnikatelská, 2010. 99 s. Vedoucí diplomové práce Ing.
Pavel Breinek, Ph.D.
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatnČ pod vedením Ing. Pavla Breineka, Ph.D. a v seznamu literatury uvedl všechny použité literární a odborné zdroje.
V BrnČ 19.05.2010 ...
podpis
Pod Č kování
Na tomto místČ bych chtČl podČkovat Ing. Pavlu Breinekovi, Ph.D. za jeho ochotu a vČcné vedení pĜi zpracování této diplomové práce. PodČkovat bych chtČl rovnČž všem tČm, kteĜí umožnili vznik této práce aĢ už radou þi jinou formou pomoci a také bych zde chtČl podČkovat svým rodiþĤm za podporu aĢ už pĜi vypracování této práce, tak bČhem celého studia.
Obsah
ÚVOD 8
VYMEZENÍ PROBLÉMU, CÍLE A METOD PRÁCE 9
1 TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE 10
1.1 Podnikání a podnikatel 10
1.2 Desatero úspČšného podnikatele 11
1.3 Bariéry pro vstup na nový trh 12
1.4 Právní formy podnikání 13
1.4.1 Podnikání fyzických osob 14
1.4.2 Živnost 15
1.4.3 Sdružení fyzických osob 15
1.5 Podnikatelský zámČr 17
1.5.1 Charakteristika podnikatelského zámČru 17
1.5.2 Požadavky na podnikatelský plán 18
2 ANALÝZA SOUýASNÉ SITUACE A PROBLÉMU 25
2.1 Vyhodnocení marketingového prĤzkumu 25
2.2 Analýza odvČtví 32
2.2.1 Charakteristika trhu 32
2.2.2 Analýza zákazníkĤ 34
2.3 SLEPT analýza 36
2.3.1 Sociální faktory 36
2.3.2 Legislativní faktory 41
2.3.3 Ekonomické faktory 42
2.3.4 Politické faktory 44
2.3.5 Technologické faktory 46
3 NÁVRH PODNIKATELSKÉHO ZÁMċRU 48
3.2 Exekutivní souhrn 49
3.3 Popis podniku 50
3.2.1 Popis þinnosti 50
3.2.2 Financování 50
3.2.3. Dlouhodobé strategické cíle spoleþnosti 50
3.2.4 Založení spoleþnosti 51
3.3 Externí prostĜedí – trh 53
3.3.1 PorterĤv model konkurenþních sil 53
3.3.2 SWOT analýza 60
3.4 Marketingový plán 63
3.4.1 Marketingový mix 63
3.5 Operaþní plán 69
3.6 Personální zdroje 71
3.6 Finanþní plán 72
3.6.1 Odhad ziskĤ a ztrát za první tĜi roky þinnosti 75 3.6.2 Odhad rozvahy pro první tĜi roky podnikání 76 3.6.3 Odhad finanþních tokĤ v prvních 3 letech podnikání 77
3.6.4 Vybrané ukazatele finanþní analýzy 77
3.7 Hodnocení rizik 78
3.8 Plány na budoucí rozvoj 80
ZÁVċR 81
PěÍLOHY 90
Úvod
Založení nového podniku se dá s nadsázkou pĜirovnat výpravČ do nitra tropického pralesa za pokladem. První z možností je, že za své úsilí budeme náležitČ odmČnČni, aĢ už bohatstvím nebo pocitem osobního uspokojení. Prales ale zároveĖ skrývá rĤzná nebezpeþí a snadno se v nČm dá ztratit smČr.
S malým podnikáním navzdory velkým rizikĤm zaþíná každý rok velké množství lidí. Klíþovou roli pĜi jejich vstupu na trh hraje vidina urþité pĜíležitosti þi mezery na trhu. K tomu aby þlovČk byl v podnikání úspČšný ale nestaþí jen dobrý nápad, zapotĜebí je i dobrý podnikatel. Aþkoli žádný ideální podnikatel neexistuje, jsou známé nČkteré rysy spoleþné úspČšným podnikatelĤm. Podnikatel musí být pĜedevším inovátor, flexibilní, otevĜený k novým tendencím na trhu, pilný, cílevČdomý a rovnČž dobrý manager. To, že podnikatel ve výše uvedených oborech vyniká, ještČ automaticky neznamená, že bude úspČšný. Aby své šance pro úspČšný vstup na trh maximalizoval, potĜebuje plán, podnikatelský plán.
Plánování je základem každého úspČšného podnikatele. Slouží k uspoĜádání podnikatelovy vize a fakt, že je vypracován písemnČ je mnohem pĜesnČjší než snít o budoucím úspČchu. Jedná se tedy o pĜíležitost pĜesnČ si promyslet a kriticky prozkoumat vlastní podnikatelskou koncepci.
Tato diplomová práce se zaobírá návrhem takovéhoto podnikatelského plánu pro založení malé jazykové školy. Toto téma jsem si zvolil zcela zámČrnČ, a to z toho dĤvodu, že cizí jazyky vždy byly mojí velkou zálibou a v budoucnu bych tuto zálibu rád pĜemČnil na zdroj obživy. Nabyté znalosti pĜi studiu na vysoké škole mi vČĜím poskytují dostateþné odborné zázemí pro zaþátek podnikání. Jelikož je ale známé, že víc hlav víc ví, rozhodl jsem se navrhnout tento podnikatelský zámČr jako spoleþný podnik s mým dlouholetým kamarádem.
Vymezení problému, cíle a metod práce
Tato diplomová práce se zabývá návrhem podnikatelského plánu pro regionální jazykovou školu. V souþasné dobČ svČtové hospodáĜské krize je oblast dalšího vzdČlávání a rozšiĜování si kvalifikace velmi aktuálním tématem pro vČtšinu pracujících. AlespoĖ základní znalost anglického jazyka je stále þastČji standardním požadavkem zamČstnavatelĤ. SouþasnČ je realitou, že aþkoliv je tomu již více jak dvacet let od Sametové revoluce, jazyková vybavenost školákĤ napĜíklad angliþtinou je tristní. Kvalifikovaní lektoĜi, a lidé s mezinárodními zkušenostmi vezmou povČtšinou zavdČk lépe placenému místu ve firemní sféĜe, než pozici uþitele na malém mČstČ. Je zĜejmé, že jak v dnešní globalizované dobČ, tak v budoucnu, bude jedním ze základních kritérií rozhodujícím o úspČchu þi neúspČchu jedince rozhodovat právČ znalost cizího jazyka, a tím i možnost dorozumČt se s celým svČtem.
Hlavním cílem této práce je zpracovat podnikatelský plán pro malou, regionální jazykovou školu. Tato práce má posloužit jako kvalifikovaný podklad pro podnikatele a dát mu odpovČć na otázku, zda-li má tento podnikatelský zámČr uskuteþnit þi ne.
Dílþími cíly pĜi vypracování této diplomové práce je zhodnocení informací týkajících se podnikání z literatury a jiných dostupných zdrojĤ. Dále kriticky zhodnotit souþasnou situaci na trhu a v poslední þásti navrhnutí samotného podnikatelského plánu. Nakonec bude následovat finální hodnocení plánu a hodnocení práce jako takové.
V první teoretické þásti práce budou pĜevážnČ použity metody empirické, což pĜedstavuje analýzu dostupné literatury, þasopisĤ, internetových zdrojĤ a metodu osobních rozhovorĤ. Hlavním bodem teoretické þásti je definice podnikatele a podnikání jako takového. Dále výþet možných právních forem podnikání a definice podnikatelského plánu, vymezení jeho nutných þástí a celkové struktury. Základním pravidlem pĜi zpracovávání teoretické þásti by mČlo být opatĜování jen skuteþnČ dĤležitých informací, které jsou relevantní vzhledem k souvisejícímu tématu.
V analytické þásti, a þásti samotného návrhu podnikatelského plánu budou využity metody komparace a syntézy na základČ získaných teoretických poznatkĤ. Dále budou využity informace získané na základČ dotazníkĤ a informace ýeského statistického úĜadu. RovnČž se v analytické þásti budu opírat o informace získané z Porterovy analýzy, SLEPT analýzy a SWOT analýzy.
1 Teoretické východiska práce 1.1 Podnikání a podnikatel
Hned na úvod je dobré vysvČtlit nČkteré základní pojmy, se kterými by se mČl zaþínající podnikatel seznámit. Zaprvé se jedná o pojem obchodní zákoník1, což je legislativní pĜedpis s cílem upravovat postavení podnikatelĤ, právní formy podnikání þi obchodní vztahy. Jsou v nČm definovány základní pojmy související s podnikáním jako podnikatel, podnik, obchodní majetek, obchodní firma, obchodní tajemství a jiné.
Dalším dĤležitým pojmem je živnostenský zákon2, který se zamČĜuje na vztahy mezi státem a podnikatelskými subjekty provozující svou þinnost na základČ živnostenského oprávnČní. Stanovuje základní podmínky pro provozování živností jak živnostníkĤ, tak i velkých podnikĤ nebo zahraniþních subjektĤ. Vymezuje pojem živnost, stanoví základní podmínky pro získání živnostenského oprávnČní a vyjmenovává þinnosti, které nejsou živnostmi. Upravuje pĜekážky pro provozování živnosti, provozovny a jejich náležitosti, živnostenskou kontrolu a pĜípadné sankce za porušování zákona.
Obchodní zákoník dále podle zákona þ. 513/1991 Sb., vymezuje podnikání následovnČ3. Podnikání se rozumí soustavná þinnost provádČná samostatnČ podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovČdnost za úþelem dosažení zisku.
Podnikatelem je podle toho zákona osoba zapsaná v obchodním rejstĜíku, která podniká na základČ živnostenského oprávnČní nebo jiného oprávnČní. Jak uvádí Koráb (2007) samotný výraz podnikatel (entrepreneur), pochází z francouzštiny a ve svém pĤvodním stĜedovČkém významu znamenal prostĜedník þi zprostĜedkovatel. Byl to výraz, který odpovídal tehdejší realitČ. Postupem þasu v 18. století R. Contillon definoval podnikatele jako osobu pĜejímající riziko úspČchu nebo neúspČchu. ÚspČch podnikání je tak do znaþné míry vázán na schopnosti podnikatele. Ve dvacátém století se pak podnikateli pĜisuzuje i další rys, atribut inovátora. PrávČ ona inovace a schopnost nabídnout zákazníkĤm nČco nového a originálního je v souþasné dobČ klíþovým prostĜedkem pĜi získávání zákazníkĤ a zajištČní úspČšnosti podnikání.
1 viz http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-c-513-1991-sb-obchodni-zakonik
2 viz http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-c-455-1991-sb-o-zivnostenskem-podnikani-zivnostensky- zakon
1.2 Desatero úsp Č šného podnikatele
Fotr (2005) uvádí nČkolik zásad podmiĖující úspČch v podnikání.
Vytrvalost
Podnikání je dlouhodobou þinností a je pro nČj typická vysoká míra setrvaþnosti.
Reakce na podnikatelské zásahy se neprojeví okamžitČ, ale s þasovým odstupem.
PĜípadné nezdary nesmí podnikatele odradit od další þinnosti. Z nezdarĤ by mČl þerpat pouþení, aby se jich pĜíštČ vyvaroval.
SebedĤvČra
Podnikatel musí mít dĤvČru ve vlastní schopnosti. Musí umČt zhodnotit rizika, neustupovat pĜed pĜekážkami a dílþími neúspČchy. Je pochopitelné, že sebedĤvČru podnikatele posilují dílþí úspČchy, ale i informovanost a pĜipravenost na jednání a rozhodnutí.
OdpovČdnost
Dalším rysem je odpovČdnost, kterou je myšlena odpovČdnost jak za dodržování zákonĤ, ale i morální odpovČdnost za zamČstnance, životní prostĜedí a v neposlední ĜadČ odpovČdnost k obchodním partnerĤm.
Informovanost
Podnikatel musí mít Ĝadu pĜedpokladĤ vrozených a þást získaných vzdČláním, praxí, životními zkušenostmi apod. Dále je dĤležitá schopnost podnikatele informace hromadit, tĜídit, vyhodnocovat a použít k rozhodování. podnikatel by si mČl vybudovat a využívat co nejefektivnČjší informaþní kanály, aby prĤbČžnČ získával aktuální informace o zákaznících, konkurentech a situaci na trhu.
Iniciativa
Podnikatel by mČl konat dĜíve, než jej nČkdo upozorní, pĜípadnČ než je ke konání událostmi donucen. To znamená, že musí být vždy o krok napĜed.
Monitoring a využití pĜíležitostí a svých silných stránek
Podnikatel by mČl znát své pĜednosti a umČt je využívat. NemČl by se uzavírat do ulity vlastního stávajícího podniku. Neustále by mČl sledovat vývoj okolí a zkoumat, zda pro jeho podnikání nevzniká zajímavá pĜíležitost.
Koncepce cena – kvalita – flexibilita
Má-li být podnik úspČšný, musí za samozĜejmé považovat základní konkurenþní atributy: cenu, kvalitu, flexibilitu. V souþasné dobČ již nestaþí spoléhat na nalákání zákazníkĤ na nižší cen, ale na kvalitu produkce nebo služby.
Úsilí o úspČch
ÚspČch má dvČ stránky – objektivní a subjektivní. Objektivní stránka úspČchu podnikání lze vyjádĜit hospodáĜskými výsledky (ziskem), zhodnocením majetku jak firmy, tak osobního majetku podnikatele. Subjektivní stránka úspČchu podnikání je výsledkem vnímání jedince nebo skupiny lidí. I když podnikání mČĜeno hospodáĜskými výsledky mĤže být hodnoceno jako úspČšné, podnikatele nemusí uspokojovat a mĤže dokonce vést k jeho demotivaci.
Racionální chování
Tržní ekonomika vyžaduje, aby podnikatel uvažoval ve variantách, vybíral z rĤzných alternativ, predikoval své podnikatelské aktivity a nebál se pouštČt do perspektivních projektĤ.
Respektování okolní reality
Podnikatel se nepohybuje ve skleníku oddČlen od reality. Podniká v prostĜedí, ve kterém existuje daná struktura, platí Ĝada zákonĤ a které se globalizuje. Tyto skuteþnosti musí respektovat nebo se jim pĜizpĤsobit.
1.3 Bariéry pro vstup na nový trh
Podle Korába (2005), je pĜi vstupu na trh malý podnik nucen pĜekonávat celou Ĝadu bariér, aby mohl úspČšnČ zaþít podnikat. NČkteré z tČchto bariér jsou pĜíþinou konkurenþních tlakĤ, které jsou vyvolány podniky pĤsobícími na trhu v souþasnosti.
Jiné bariéry mohou být produktem malých zkušeností nebo nedostateþnou informovaností podniku, který na trh vstupuje. Za další pĜekážky mĤžeme považovat byrokracii nebo napĜíklad nevhodnou vládní politiku.
Každý rok zaþíná s podnikáním velký poþet zaþínajících živnostníkĤ. Z tohoto celkového množství však jen zlomek dokáže zrealizovat svĤj nápad v praxi. NapĜíklad pokud si podnikatel vytyþí pĜehnané cíle, je možné, že již koncem prvního roku neskonþí v þerných þíslech a bude nucen podnikatelskou þinnost ukonþit. Obranou proti tomu je stĜídmost v plánování a co nejvČtší informovanost ještČ pĜed samotným
odpovČdČt si na otázku, proþ si zákazník bude kupovat službu právČ u nás? Pravdou je, že v pĜípadČ finanþního plánování neexistuje v pĜípadČ nového podniku žádná finanþní historie, kterou by šlo zpČtnČ analyzovat. Zaþínající podnikatel je tedy z velké þásti odkázán na svou intuici, popĜípadČ pomoc expertĤ, kteĜí mají zkušenosti v oboru.
Základem je mít co nejvíce informací reálnČ podložených informací z trhu a na základČ tČch se snažit co možná nejpĜesnČji odhadnout možné tržby.
Další pĜekážkou je také stupeĖ nasycení souþasného trhu. Je tĜeba analyzovat souþasnou situaci a získat co nejvíce relevantních dat o tom zda má vĤbec cenu se do pĜípadného podnikání pouštČt, þi ne. Zde je tĜeba upozornit také na možnost substitutu jelikož kde dnes konkurence není, zítra mĤže neþekanČ pĜijít a v pĜípadČ nediferencovaného produktu kompletnČ zmČnit situaci na trhu.
Ze strany státu neþekáme v našem odvČtví, tedy výuce jazykĤ, výrazné možnosti ovlivĖování situace na trhu jelikož se nejedná o státem regulovanou þinnost. Mezi vládní zásahy, které by naopak mohly zabraĖovat ve vstupu na trh þi brzdit rozvoj patĜí novely daĖových zákonĤ, vytváĜení zbyteþné administrativy pĜi zakládání nového podniku a jeho administraci a také nevhodná politika negativnČ ovlivĖující celý chod ekonomiky zemČ.
1.4 Právní formy podnikání
PĜi zakládání nového podniku mĤže budoucí podnikatel volit z nČkolika typĤ podnikatelských právních entit. Jednotlivé formy podnikání upravuje obchodní zákoník, v pĜípadČ obchodních spoleþností a družstev. Živnostenský zákoník se zamČĜuje na þinnosti provozované na základČ živnostenského oprávnČní, což je rovnČž pĜípad tohoto podnikatelského zámČru. Každá z právních forem má svá specifika, své klady i zápory.
Každý zaþínající podnikatel si tedy musí dobĜe zvážit v jaké formČ svĤj podnik založí, a která forma pro nČj bude v budoucnu nejvýhodnČjší, napĜ. minimalizací daĖových odvodĤ nebo poplatkĤ spojených s administrativou. Každý podnikatel také musí vČdČt, kde jsou jeho priority. Zda chce být výluþným vlastníkem své firmy nebo zda chce realizovat svĤj podnikatelský zámČr se spoleþníky. Jak uvádí Wupperfeld (2003), volba právní formy má nesmírný význam pro každou firmu. Jde o rozhodnutí s dlouhodobými dĤsledky. AĢ již ekonomickými, právními nebo daĖovými. Pro podnik neexistuje žádná optimální varianta. Také nemusí být trvale výhodné zachovávat jednu zvolenou právní formu, protože podmínky pro podnik se mĤžou dĜíve þi pozdČji zmČnit.
1.4.1 Podnikání fyzických osob
Podnikání fyzické osoby má obvykle formu živnosti. Dle Wupperfelda (2003) se živností rozumí pravidelná výdČleþná þinnost provozovaná samostatnČ, vlastním jménem, na vlastní odpovČdnost a vlastní riziko za úþelem dosažení zisku. Fyzická osoba mĤže provozovat živnost koncesovanou nebo ohlašovací. O tom co pĜesnČ je a co není živností pojednává blíže zákon þ. 455/91 Sb.4. Velké zmČny nastaly v oblasti volné živnosti v roce 2008 pĜijetím novely živnostenského zákona. Živnostenské listy a koncesní listy byly nahrazeny jediným dokladem a to výpisem z živnostenského rejstĜíku. To pro nás jako pro podnikatele pĜedstavuje znaþnou úlevu, protože oproti dosavadní povinnosti mít na každou živnost samostatný doklad staþí povolení k provozování více þinností.
Podnikání ve formČ fyzické osoby má svá pozitiva i negativa. Podle Barrowa (1996) patĜí mezi výhody podnikání fyzických osob pĜedevším minimum formálnČ právních povinností pĜi zakládání firmy. Dále také velmi nízké správní výlohy nutné pro založení firmy. Oproti obchodním spoleþnostem také není stanoven minimální povinný vklad pĜi zakládání spoleþnosti. RovnČž není povinnost zveĜejĖovat úþetní uzávČrky a tím pádem se také zjednodušuje administrativa potĜebná k provozování þinnosti. Mezi další z výhod patĜí možnost zahájení podnikatelské þinnosti ihned po ohlášení a tedy minimální þasové ztráty, které by mohly mít na podnik negativní dopady. PĜípadné zmČny týkající se vlastnické a majetkové struktury probíhají pomČrnČ rychle a pokud není podnikatel zapsán do obchodního rejstĜíku, mĤže vést místo úþetnictví pouze daĖovou evidenci což rovnČž snižuje þasovou a finanþní nároþnost na podnikání.
Mezi hlavní nevýhody podnikání fyzických osob autor zmiĖuje vysoké riziko vyplývající z neomezeného ruþení majetkem podnikatele, toto hledisko ale díky zamýšlenému rozsahu podnikání nepĜedstavuje zásadní nedostatek. Naopak skuteþnost, že možné finanþní problémy v podnikání se mohou projevit v rodinČ podnikatele je jednou z velkých nevýhod, které si jako zaþínající podnikatelé musíme být velmi dobĜe vČdomi. Podnikatelská þinnost rovnČž požaduje odborné i ekonomické znalosti, v našem pĜípadČ by studium na vysoké škole s ekonomickým zamČĜením mČlo poskytnou dostaþující základ pro založení a Ĝízení podnikatelské þinnosti. ýastým
jevem je rovnČž funkþní pĜetížení podnikatele, které se budeme v našem pĜípadČ snažit zmírnit pĜevedením þástí povinností na spolumajitele. V neposlední ĜadČ je záporem také omezený pĜístup k bankovním úvČrĤm, jelikož banky jsou k zaþínajícím podnikatelĤm pĜirozenČ nedĤvČĜivé a v pĜípadČ ochotu pĤjþit podnikateli finanþní prostĜedky se tak dČje pouze za cenu vysokých úrokĤ.
1.4.2 Živnost
U živnosti je administrativa spojená se vznikem podnikaní jednoduchá. Staþí vyplnit jednotný formuláĜ a zaplatit poplatek 1000 Kþ za vystavení živnostenského listu. Není nutný poþáteþní kapitál a podnikatel není nucen shánČt vysoké finanþní prostĜedky pro rozjezd podnikání. Další výhodou u živnosti je možnost zaþátku podnikání prakticky okamžitČ po získání živnostenského oprávnČní. Pro navrhovanou jazykovou školu bude velice dĤležité být dostateþnČ pĜipraven na zaþátek nového školního roku v záĜí, a tedy þasové hledisko zaþátku podnikání je velmi dĤležité. Mezi hlavní výhodu z pohledu administrativy je tĜeba zmínit povinnost vést pouze daĖovou evidenci na místo úþetnictví, jak je tomu napĜ. u s.r.o. Zisk je zdaĖován jednotnou rovnou daní ve výši 15 % pro všechny fyzické osoby.
Živnostenské oprávnČní5 nutné k provozování jazykové školy, podléhá zákonu þ. 455/1991 Sb. jako živnost volná, obor þinnosti þ. 72. což je Mimoškolní výchova a vzdČlávání, poĜádání kurzĤ, školení, vþetnČ lektorské þinnosti.
1.4.3 Sdružení fyzických osob
Tato forma je upravená obþanským zákoníkem jako sdružení fyzických osob bez právní subjektivity. Cílem sdružení je dosažení sjednaného úþelu. Sepsáním smlouvy o sdružení fyzických osob nevzniká právní subjekt a sdružení jako takové nemĤže vstupovat do žádných obchodních ani právních vztahĤ. ýlenové takového sdružení jednají navenek vždy vlastním jménem nebo jako zmocnČnci ostatních úþastníkĤ. Ruþení þlenĤ za závazky vzniklé z þinnosti sdružení je neomezené.
Mezi hlavní výhody tohoto druhu podnikání patĜí podle Graye (1993) jednoduchost vzniku, kdy smlouva o sdružení nemusí být písemná, jakkoliv je však doporuþena. Podnik se také nezapisuje do obchodního rejstĜíku a snižují se tak náklady spojené s tímto zápisem. Velice dĤležitou výhodou u tohoto druhu podnikání je využití tzv. synergického efektu skupiny, neboli ono známé, že víc hlav, víc ví. V pĜípadČ
5 viz http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/priloha4.aspx
vystoupení þlena nebo pĜijetí nového je celá tato procedura jednoduchá a rychlá.
V pĜípadČ zaþínajícího živnostníka je urþitČ také velice dĤležité sdružování finanþních prostĜedkĤ a podnikatelských zkušeností, jelikož obstarávání cizích penČžních prostĜedkĤ je právČ na zaþátku podnikání pomČrnČ obtížné. Další výhodou je možnost pĜerozdČlovat pĜíjmy a výdaje z podnikání na úþastníky v dohodnutém pomČru, popĜ. zmČna tohoto pomČru. DĤležitým aspektem u tohoto typu podnikání je také úspora na režijních nákladech. Grey (1993) uvádí jako hlavní nevýhody fakt, že je tento druh podnikání založen na velké dĤvČĜe a solidaritČ mezi úþastníky, kde mĤže nastat možný konflikt zájmĤ. Dále mohou vznikat neshody pĜi zmČnách osob úþastníkĤ nebo pĜi vypoĜádání v souvislosti s ukonþením smlouvy o sdružení. S tím jsou dále spojeny problematické vlastnické vztahy u vkladĤ a spoleþnČ nabytého majetku.
Forma sdružení fyzických osob je z mého pohledu pro podnik nejvýhodnČjší a proto ji v textu podrobnČji rozeberu. Sdružení fyzických osob se zakládá na smlouvČ o sdružení. Dle zákona je tato smlouva velice benevolentní a mnohé záleží na tom, co si její úþastníci ujednají mezi sebou. Sdružení, jelikož není právnická osoba nemĤže vlastnit bankovní úþet, nemĤže ani nikoho zamČstnávat, jelikož tato práva jsou vyhrazena pouze jednotlivým þlenĤm sdružení. Sdružení nevede ani úþetnictví, ani nepodává daĖové pĜiznání. Úþetnictví vede, buć každý þlen sdružení samostatnČ, nebo jeden ze þlenĤ sdružení za všechny ostatní. ObdobnČ pĜiznání k dani podávají buć všichni spoleþnČ nebo každý za sebe. Minimalizovat tyto nedostatky lze tak, že si každé sdružení v zakládající smlouvČ ustanoví, která osoba bude ve sdružení osobou hlavní.
Na jméno této osoby by mČl být veden bČžný bankovní úþet a ona by mČla pĜijímat do pracovního pomČru nové zamČstnance. PĜi rozpuštČní sdružení mají úþastníci nárok na vrácení hodnot, poskytnutých k úþelu sdružení a vypoĜádají se mezi sebou o majetek získaný výkonem spoleþné þinnosti, zpĤsobem stanoveným ve smlouvČ, jinak rovným dílem.
Smlouva o sdružení6
Tato smlouva mĤže, ale musí být písemná. NicménČ je doporuþeno, nechat si ji úĜednČ ovČĜit. Smlouva o sdružení, by mČla obsahovat mimo jiné údaje jako vymezení jednotlivých úþastníkĤ, jakým zpĤsobem se budou úþastníci sdružení podílet na þinnosti a také jakým zpĤsobem si budou úþastníci sdružení rozdČlovat zisk popĜ. uhrazovat
ztrátu. Je nutné urþit, kdo z úþastníkĤ bude uzavírat smlouvy se zamČstnanci a kdo z úþastníkĤ povede úþetnictví. Dále se musí urþit kdo bude podávat daĖové pĜiznání v pĜípadČ plátcĤ DPH. Pokud je už nČkterý z úþastníkĤ sdružení plátcem DPH, mají ostatní úþastníci povinnost se také zaregistrovat jako plátci DPH a to nejpozdČji k datu, kdy uzavĜou smlouvu o sdružení. Jestli není žádný z úþastníkĤ plátcem DPH, pak se posuzuje pro povinnost registrace obrat souhrnnČ za všechny úþastníky sdružení, stejnČ jako u fyzických osob, které podnikají. Podle platných právních pĜedpisĤ se plátcem DPH stává ten, kdo pĜekroþí obrat 1 milion Kþ za 12 mČsícĤ po sobČ jdoucích mČsícĤ.
1.5 Podnikatelský zám Č r
1.5.1 Charakteristika podnikatelského zámČru
Každý kdo vstupuje do podnikání chce být podnikatelem úspČšným a pevnČ vČĜí, že se mu to podaĜí. Chce-li však tohoto cíle dosáhnout musí velmi peþlivČ a objektivnČ posoudit, jaká je souþasná situace na trhu a jaké má sám podnikatel možnosti. Základním nástrojem této strategie je návrh studie, který je také nazývána plánem nebo zámČrem. Podnikatelský plán pĜedstavuje písemný dokument popisující všechny dĤležité vnitĜní i vnČjší faktory, které se založením nového podniku souvisejí.
Studie by mČla pĜedevším obsahovat informace o vzdČlání a zkušenostech vedoucích pracovníkĤ podniku, odhadem trhu a tržeb, zpĤsoby získávaní financí a rovnČž finanþní plán. Tento plán mĤže podnikatel sestavit buć samostatnČ, anebo si na jeho vypracování najmout externího poradce.
Podle Vebera (2008) se dá takový podnikatelský plán pĜirovnat k autoatlasu.
Ten by nám mČl usnadnit odpovČć na otázky kde jsme, kam se chceme dostat a jak se tam dostaneme. ZpĤsob a rozsah plánu závisí na druhu podnikání, jeho rozsahu, formČ a rovnČž na požadavcích napĜ. investora pro kterého se zhotovuje.
Jak uvádí Synek (2000), podnikatelský plán slouží pĜedevším ke dvČma úþelĤm.
UvnitĜ firmy slouží jako plánovací nástroj, podklad pro rozhodovací proces a rovnČž jako nástroj kontroly. Zejména v situacích kdy podnikatel firmu zakládá a kdy firma stojí pĜed výraznými zmČnami, které mohou mít dlouhodobé dĤsledky na její chod.
Druhou skupinou pro kterou bývá podnikatelský plán zpracováván jsou externí subjekty, jako napĜíklad banky, u kterých podnikatel žádá o zapĤjþení penČz na financování svých projektĤ.
Synek (2000) dále uvádí, že jako první a nejzásadnČjší, by si mČl podnikatel hned na zaþátku zodpovČdČt na tĜi základní otázky a to jak, co a hlavnČ pro koho bude vyrábČt nebo poskytovat službu.
1.5.2 Požadavky na podnikatelský plán
Jak zmiĖuje Blackwell (1993), mezi hlavní rysy podnikatelského plánu patĜí srozumitelnost. BankéĜi nebo jiní investoĜi, kteĜí budou þíst podnikatelský plán mají mnoho práce a styl podnikatelského plánu by jim mČl být pĜizpĤsoben. Tento aspekt v sobČ rovnČž zahrnuje jednoduchost a logiþnost, což znamená, že to co je napsáno v jednom odstavci musí být v souladu s tím, co je uvádČno jinde. Dále je to struþnost, což znamená, že by dokument nemČl pĜekroþit rozsah 30-40 stran. Pokud se pĜi jeho þtení bankéĜ bude nudit, šance na pĜíznivé pĜijetí se výraznČ sníží. Jedním ze zásadních požadavkĤ je pravdivost, což si mĤžeme jednoduše vyložit tak, že údaje obsažené v plánu by se mČly maximálnČ shodovat se skuteþností.
Blackwell (1993) dále zmiĖuje, že velice dĤležitá jsou pro bankéĜ a investory þísla, jelikož uvažují numericky. Pokud nejsou slova podložena þísly, šance na zapĤsobení se snižuje. Podnikatel by rovnČž nemČl zatajovat slabá místa projektu a to pĜedevším z dĤvodu pozdČjší ztráty dĤvČry bankéĜe þi investora. PĜílišný optimismus mĤže vyvolat nízkou dĤvČryhodnost pĜedkládaného zámČru,stejnČ tak, jako pĜíliš pesimismus mĤže zapĤsobit neatraktivnČ pro investora nebo bankéĜe. Zaþínající podnikatel by mČl být schopen upozornit na konkurenþní výhodu svého plánu. Výhody, které náš výrobek nebo služby pĜinesou mohou být tím, co investora v pĜípadČ nutnosti cizího financování nejþastČji zaujme.
1.5.3 Struktura a dílþí þásti podnikatelského zámČru
Podle Strucka (1993) nelze strukturu podnikatelského plánu striktnČ stanovit.
Plán by mČl být specifický pro každou organizaci zvlášĢ. ZpĤsob a rozsah zpracování závisí na tom co je pĜedmČtem podnikání, tedy služba nebo výroba. Dále se odvíjí od velikosti plánovaného podniku, na oboru v nČmž podnik hodlá podnikat a také na tom, zda-li se podnikatelský plán sestavuje za úþelem požádání o úvČr nebo o založení podnikání.
Struktura a obsah podnikatelského plánu se Ĝídí tím, jaké informace potĜebují poskytovatelé kapitálu. Ti oþekávají údaje týkající se historie firmy, podnikatelských
cílĤ, právních vztahĤ, managementu, inovativního produktu, tržní a konkurenþní situace, plánování, potĜeby kapitálu, možných výnosĤ, jakož i pĜíležitostí a rizik.
Titulní strana7
Podává struþný výklad obsahu podnikatelského plánu. Obvykle by zde mČly být uvedeny skuteþnosti jako název a sídlo spoleþnosti, jména podnikatelĤ a spojení na nČ jako napĜ. telefonní þíslo. Dále krátký popis spoleþnosti a povaha podnikání, zpĤsob a þástka potĜebného financování a jeho struktura. PĜípadnČ také prohlášení o dĤvČrnosti zprávy, které se zaĜazuje z bezpeþnostních dĤvodĤ a umisĢuje se na konec.
Exekutivní souhrn
Tato kapitola se zpracovává až po sestavení celého podnikatelského plánu, a to v rozsahu tĜí až þtyĜ stránek. Jejím úkolem je podnítit zájem potenciálních investorĤ. InvestoĜi se na základČ exekutivního souhrnu rozhodují, zda má vĤbec cenu þíst podnikatelský zámČr jako celek. Souhrn by mČl proto struþným a pĜesvČdþivým zpĤsobem vysvČtlit klíþové body plánu, tj. povahu podniku, rozsah potĜebného financování a tržní potenciál, jakož i zdĤvodnit podnikatelĤv optimismus.
Popis podniku
V této þásti podnikatelského plánu by mČl být uveden podrobný popis nového podniku tak, aby potenciálnímu investorovi poskytl pĜedstavu o jeho velikosti a zábČru.
Klíþovými prvky této þásti jsou popis výrobku nebo služby, umístČní a velikost podniku, pĜehled personálu podniku, veškeré kanceláĜské zázemí a prĤprava podnikatele.
Analýza externího prostĜedí - trhu
Nový podnik je nutno zaĜadit do pĜíslušného kontextu. Mimo jiné v jakém konkurenþním prostĜedí bude podnikatel pĤsobit. S tím souvisí analýza významných konkurentĤ, kteĜí už na trhu pĤsobí, vþetnČ jejich silných a slabých stránek možností, jak by mohli negativnČ ovlivĖovat potenciální úspČšnost nového podniku. PatĜí sem i pojednání o vyhlídkách odvČtví, vþetnČ vývojových trendĤ a historických výsledkĤ. Podnikatel by mČl rovnČž popsat proces vývoje produktĤ v daném odvČtví. Kdo bude zákazníkem? Na základČ segmentace vytipovat cílový trh pro nový podnik.
7 viz HISRICH, R. D., PETERS, M. P. Založení a Ĝízení nového podniku. 1. vyd. Praha: Victoria publishing, 1996. 501 s. ISBN 80-85865-07-6.
Pro urþení velikost potenciálního trhu bude nezbytné zajistit poþet potenciálních klientĤ zainteresovaných navštČvovat jazykové kurzy. To znamená provést analýzu struktury zákazníkĤ, jak z hlediska místa bydlištČ, tedy geografického hlediska, tak vymezit míru zákazníkĤ, kteĜí by mČli zájem jazykové kurzy reálnČ navštČvovat. Tento odhad se vytváĜí pro horizont jednoho roku. PĜi analýze zákazníkĤ z hlediska místa bydlištČ budu v práci vycházet z dat ýeského statistického úĜadu a informací poskytovaných mČstem Rožnov pod RadhoštČm a jednotlivých spádových obcí.
Z tČchto dat dále odhadneme potenciální objemy našich vlastních prodejĤ v uvažované þasové periodČ. NejþastČji se takovýto odhad, podle Korába (2007), provádí jako procentní þást z výchozího trhu. K penČžnímu odhadu trhu pak nejþastČji využijeme pĜedpokládanou prĤmČrnou þástku za jednu naši službu, v našem pĜípadČ cenu jednoho jazykového kurzu. SamozĜejmČ by jsme v tomto odhadovaní mČli pamatovat být umírnČní a logiþtí. I tak ale vždy pĤjde o více þi ménČ úspČšný odhad a v naši víru v jeho reálnost. Samotný odhad lze provést na základČ scénáĜĤ vývoje typu pesimistický, realistický a optimistický8. Tento odhad potom lze dále v prĤbČhu roku zpĜesĖovat s ohledem na skuteþný vývoj situace. Lze též uvažovat, co a jak by pozitivnČ ovlivnilo nárĤst naší individuální poptávky (slevy, pĜístup k prodeji, marketing).
VČtšina novČ zakládaných podnikĤ je schopna úþinnČ vstoupit do konkurenþního prostĜedí jen v nČkolika segmentech, a to právČ v tČch, ve kterých je konkurence zranitelná.
Podle Korába (2007) v praxi analýza probíhá cyklicky, postupným a opakovaným zpĜesĖováním a strukturováním vstupĤ a jejich odhadĤ potĜebných k rozhodování v podniku. Mezi metody externí analýzy se pĜedevším využívá PorterĤv model pČti konkurenþních sil a dále SLEPT analýzy okolního prostĜedí. Dále sem rovnČž patĜí þást SWOT analýzy, jmenovitČ pĜíležitosti a hrozby. Jako nástroje interní analýzy se nejþastČji používá druhá þást SWOT analýzy, tedy analýza silných a slabých stránek podniku. Dále se dá pĜi analýze využít urþitých precedentních pĜíkladĤ.
PorterĤv model konkurenþních sil slouží k zhodnocení konkurenþního prostĜedí.
Tento model je založen na vzájemném pĤsobení pČti sil na trhu. Jsou to rivalita konkurentĤ, vyjednávací síla dodavatelĤ, vyjednávací síla odbČratelĤ, hrozba substitutĤ
8 viz KORÁB, V. , PETERKA, J. a REŽĕÁKOVÁ, M. Podnikatelský plán. 1. vyd. Brno: Computer
a hrozba nových konkurentĤ. SLEPT analýza slouží jako analýza zmČn prostĜedí. Na základČ zkoumání sociálních, legislativních, ekonomických, politických a technologických hledisek nám umožĖuje analyzovat možný dopad zmČn okolí na náš plán.
Marketingový plán
Tato kapitola je dĤležitou souþástí podnikatelského plánu, neboĢ objasĖuje jakým zpĤsobem budou naše služby distribuovány, oceĖovány a propagovány. Jsou zde uvedeny rovnČž odhady objemu produkce nebo služeb, ze kterých lze odvodit odhad rentability nového podniku. Struktura marketingového plánu zahrnuje definici podnikatelské situace což je situaþní analýza s pĜehledem stavu, v nČmž se spoleþnost nachází. Tato pasáž by zároveĖ mela objasnit proþ tato nová služba vznikla, jako napĜíklad s cílem uspokojení potĜeb zákazníkĤ. Je žádoucí zpracovat dostupné informace o velikosti trhu, míĜe rĤstu, o zdrojích, míĜe zavadČní novinek, pĜedpisech, nových firmách a o dopadu celkové hospodáĜské situace.
V marketingovém plánu by si podnikatel mČl definovat cílový trh, pĜíležitosti a hrozby. JeštČ pĜedtím, než se podnikatel rozhodne, na jaký cílový trh by se zamČĜí, mČl by podnikatel provést segmentaci trhu, která spoþívá v jeho rozþlenČní na menší homogennČjší skupiny. To mu umožĖuje, aby reagoval úþinnČji na potĜeby cílových zákazníkĤ. Tuto segmentaci mĤže provést napĜíklad prostĜednictvím marketingového prĤzkumu.
Marketingový prĤzkum, má dle Havlíþka (2005) za úkol poskytnout co možná nejspolehlivČjší data o trhu, na který nová firma hodlá vstoupit. Jedná se o cenné informace o potĜebách a návycích zákazníkĤ, jejich reakce na nČkteré podnČty a marketingové strategie. DĤležitou souþástí prĤzkumu je jeho správné koneþné vyhodnocení a hlavnČ jeho správná interpretace.
Podle Hisricha (1996) je dĤležitou souþástí marketingového plánu urþení silných a slabých stránek podniku. Tato þást práce by mČla na základČ SWOT analýzy, rozebírat silné a slabé stránky produktu. Hisrich (1996) dále uvádí, že podnikatel by si mČl stanovit své cíle a zámČry. PĜed pĜijetím strategických marketingových rozhodnutí si musí podnikatel vytyþit reálné a konkrétní cíle. Tyto cíle by mČly ukazovat, kam se spoleþnost ubírá a specifikovat takové ukazatele, jako tržní podíl, zisk, tržby, ovládnutí trhu, cenová politika a reklamní podpora. Pro naplnČní vytyþených cílĤ musí být
definovány vhodné marketingové strategie a taktické postupy. Tyto strategie a postupy mají odpovídat pĜedevším na otázku jak tČchto cílĤ dosáhnout. Je nutné, aby marketingová strategie i postupy byly konkrétní a natolik propracované, aby se jimi dalo Ĝídit po celý další rok. Tato þást se pĜedstavuje marketingový mix neboli „4 P“.
Jedná se o produkt þi službu, distribuci, cenu a propagaci.
Sestavení marketingového plánu je pouhým poþátkem procesu. Aby bylo vytyþených cílĤ dosaženo, plán musí být efektivnČ realizován. To pĜedstavuje efektivní rozdČlení zodpovČdnosti za realizaci. Je zapotĜebí vyhotovit konkrétní schéma co má být provedeno a také kým. Dále v jakém þasovém horizontu, a pĜi použití jakých nákladĤ. Rozpoþet a marketingová strategie by mČly urþovat pĜedpokládané náklady na marketing. Pokud podnikatel dodržel všechny doporuþené postupy nemČl by pro nČj být problém tyto náklady urþit. Tyto náklady budou pozdČji rovnČž zahrnuty do koneþného finanþního plánu podniku. Mezi základní údaje o sledování vývoje marketingových opatĜení patĜí ukazatele o tržbách. PĜedmČt monitorování v zásadČ závisí na cílech a zámČrech stanovených marketingovým plánem. ZjištČné nedostatky vybízejí podnikatele k tomu, aby pĜesmČroval nebo upravil doposud používané marketingové strategie a postupy.
Výrobní plán (operaþní plán)
Zde by mČl být zachycen celý výrobní proces. Pokud bude nový podnik realizovat þást výroby formou subdodávek, mČli by zde být uvedeni i tito subdodavatelé vþetnČ odĤvodnČní, proþ byli vybráni. RovnČž je nutné uvést informace o nákladech a již uzavĜených smlouvách. Pokud bude celou nebo þást výroby zajišĢovat podnikatel sám, musí zde být uveden popis firmy a zaĜízení, které budou za potĜebí. V našem pĜípadČ nejde o výrobní podnik a tato þást se bude nazývat „obchodní plán“. MČla by obsahovat informace podobné tČm uvedeným výše, ale vztaženým na nákup zboží a služeb.
Organizaþní plán (personální zdroje)
V této þásti podnikatelského plánu je popsána forma vlastnictví podniku, tj. zda jde o osobní vlastnictví, spoluvlastnictví tzv. „partnership“ nebo obchodní spoleþnost.
V pĜípadČ partnerství, což je pĜípad naší jazykové školy, se uvádČjí pĜíslušné smluvní podmínky. PĜikládá se též organizaþní schéma, z kterého vyplývá systém podĜízenosti a
zodpovČdnost jednotlivých þlenĤ vedení. Dále by se mČl zabývat platy, prémiemi a jinými formami odmČn náležejícím každému ze þlenĤ manažerského týmu.
Finanþní plán
Finanþní plán tvoĜí velice dĤležitou souþást podnikatelského plánu. Jeho náplní je urþení objemĤ investic, které zaþínající podnik potĜebuje a ukazuje, nakolik ekonomicky reálný podnikatelský zámČr je. Jak uvádí Valach (1997) finanþní plán se zabývá tĜemi nejdĤležitČjšími oblastmi, a to pĜedpovČdí pĜíslušných pĜíjmĤ a výdajĤ s výhledem alespoĖ na 3 roky, dále zahrnuje oþekávané tržby a pĜedpokládané náklady.
Jeho souþástí by mČla dále být predikce vývoje hotovostních tokĤ neboli cash-flow, na pĜíští 3 roky a také odhad rozvahy, který poskytuje informace o finanþní situaci podniku k urþitému datu. Finanþní plán by mČl dále obsahovat vybrané ukazatele finanþní analýzy.
Ukazatele rentability mČĜí úspČšnost pĜi dosahování podnikových cílĤ, srovnáváním zisku s jinými veliþinami, které vyjadĜují prostĜedky vynaložené na dosažení tohoto výsledku hospodaĜení. Dle Sedláþka (1999) ukazatel rentability aktiv ROA, pomČĜuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání. Tento ukazatel jinými slovy udává, kolik procent zisku pĜipadá na 1 Kþ investovaného kapitálu majiteli firmy. Informuje nás tak o výkonnosti podniku. Sedláþek (1999) dále uvádí, že rentabilita vlastního kapitálu ROE, vyjadĜuje výnosnost kapitálu vloženého vlastníky podniku. Pro vlastníky podniku je tento ukazatel klíþovým mČĜítkem toho, jak byly prostĜedky, které do podniku vložili, zhodnoceny. Podle tČchto ukazatelĤ a vzhledem k podstupovanému riziku se rozhodují, zda nechají tyto prostĜedky takto investovány þi zda zvolí jinou investici se srovnatelným rizikem, ale vyšší mírou výnosu. Dalším z ukazatelĤ je ukazatel rentability tržeb ROS, který informuje o tom, jak je podnik ziskový ve vztahu k tržbám po odpoþtu všech nákladĤ. Udává nám, kolik zisku v procentech podnik získá z jedné Kþ tržeb.
Hodnocení rizik
PĜed každým novým podnikem vyvstávají urþitá rizika. Je dĤležité, aby podnikatel tato rizika rozpoznal a pĜipravil si úþinnou strategii k jejich zvládnutí.
NejvČtší riziko pro podnik vyplývá z reakce konkurentĤ, ze slabých stránek marketingu, výroby þi manažerského týmu nebo technologického pokroku. Pro podnikatele je žádoucí tyto rizika analyzovat a pĜipravit si alternativní strategie pro
pĜípad, že se nČkteré z výše uvedených rizik projeví. Pro potenciálního investora je tento pĜístup zárukou toho, že podnikatel si je takových rizik vČdom a je pĜipraven jim efektivnČ þelit.
PĜílohy
Hisrich (1996) uvádí, že zde by mČly být obvykle uvedeny informativní materiály. PĜíkladem takových informativních materiálĤ mĤžou být výsledky z primárního výzkumu, jež slouží ke zdĤvodnČní rozhodnutí. Do pĜílohy patĜí i nájemní, subdodavatelské a jiné smlouvy.
2 Analýza sou þ asné situace a problému 2.1 Vyhodnocení marketingového pr Ĥ zkumu
Následující þást popisuje vyhodnocení získaných dat z námi pĜipraveného dotazníkového šetĜení. Mimo nČj bylo provedeno mnoho osobních rozhovorĤ v rámci okruhu známých a pĜátel, tak aby jsme dostali co možná nejvČtší množství podnČtĤ a pĜipomínek k tomuto druhu podnikání. V pĜípadČ dotazníku našimi prioritami bylo zjistit, jaká þást oslovených by o navštČvování kurzu uvažovala, popĜípadČ byla ochotna investovat do vzdČlávání svých dČtí. Dále jsme chtČli zjistit cenovou elasticitu, otázkami dotázaných na cenu, kterou by byli ochotni za kurz zaplatit.
Naše podnikatelská aktivita poþítá s výukou dČtí a pracujících ve vČku od 20 do 60 let oslovili jsme proto zejména lidi v této vČkové skupinČ. DČlat výzkum mezi dČtmi školního vČku podle nás není úplnČ relevantní, protože podle našich zkušeností, ten kdo rozhoduje, zda dČti do kurzu budou þi nebudou chodit, a hlavnČ kdo kurz bude platit, jsou jejich rodiþe. StejnČ tak v prvním roce podnikání nepoþítáme s vedením kurzĤ pro seniory a lidi na dĤchodČ, i když se z budoucího pohledu jedná o mimoĜádnČ zajímavou potenciální skupinu zákazníkĤ. Jednak proto, že tito lidé mají více disponibilního volného þasu a také proto, že právČ spousta lidí v tomto vČku se ráda vzdČlává. Se zavedením kurzĤ pro seniory hodláme zaþít ve druhém nebo tĜetím roce podnikatelské þinnosti.
Z našeho prĤzkumu jsme získali následující data. Z oslovených 100 respondentĤ jich bylo 73 %, tedy nejvČtší þást, mezi 25 a 50 lety. To bylo dáno pĜedevším tím, že jsme cílenČ pĜedkládali dotazník právČ lidem, kteĜí vzhledovČ odpovídali této vČkové struktuĜe. 12 % dotázaných bylo ve vČku do 25 let a 15 % nad 50 let. VČková struktura dotázaných mezi 25 až 50 lety, dobĜe vyhovuje našim požadavkĤm na vypovídající schopnost prĤzkumu, jelikož naším požadavkem je zjistit zájem o námi poskytovanou službu ve vČkové skupinČ lidí mezi 25 až 50 lety. Tyto lidi vnímáme jednak jako nejvČtší potenciální návštČvníky našich kurzĤ a zadruhé jako potenciální sponzory tČchto kurzĤ svým dČtem.
1.V Č k:
12%
73%
15%
do 25 let 25 - 50 let 50 a více
Graf 1: Respondenti z hlediska vČku
Z námi osloveného vzorku sta osob bylo 85 respondentĤ pracujících. Pracující budou naší prioritou, neboĢ jsou to lidé, kteĜí jsou v produktivním vČku a mají motivaci pro další sebevzdČlávání a rovnČž finanþní prostĜedky si jazykový kurz zaplatit pro sebe nebo ho zaplatit svým dČtem.
2.V sou þ asné dob Č jsem:
5%
85%
8% 2%
student zam Č stnaný bez práce na mate Ĝ ské
Graf 2: Statut dotázaných lidí
Otázka v poĜadí tĜetí pro nás byla, v námi pĜedkládaném dotazníku zcela zásadní a v pĜípadČ záporné odpovČdi na tuto otázku, jsme lidem podČkovali za jejich þas a spolupráci a rozlouþili se s nimi.
Hledání pĜíþin pro 44 procentní nezájem dotázaných lze hledat v osobních preferencích a struktuĜe obyvatelstva ýR. I když spousta obyvatel hledá všechny možnosti jak zvýšit svou konkurenceschopnost na trhu práce, na druhou stranu existuje také velká skupina obyvatel, která nemá o podobné služby zájem. Jedná se zejména o lidi s nižším vzdČláním, vykonávajících ménČ kvalifikované práce. Otázkou zĤstává co je zapotĜebí udČlat, aby se podaĜilo pĜimČt tyto lidi alespoĖ uvažovat o navštČvování kurzĤ, popĜípadČ zaplacení kurzu pro své dČti. Asi lze jen tČžko pĜedpokládat, že napĜ. 50letý zedník bude mít vehementní zájem uþit se anglicky. Na druhou stranu, ale je v našich možnostech nadchnou vhodnou reklamou pro studium jazyka jeho dítČ, které je nadané a má chuĢ uþit se anglicky i mimo školní lavice.
3.M Č li byste chu Ģ navšt Č vovat jazykový kurz, p Ĝ ípadn Č platit jazykový kurz pro Vaše d Č ti?
56%
44% ANO
NE
Graf 3: ZjištČní zájmu o jazykový kurz u respondentĤ
V pĜípadČ zjišĢování preference konkrétního jazyka, jsme si chtČli potvrdit naši domnČnku, že nejvíce lidí bude mít zájem právČ o kurzy anglického jazyka. PomČrnČ vysoký zájem o kurzy španČlského jazyka nás velmi pĜekvapil a bude to urþitČ jeden
z našich dalších plánĤ do budoucna. Co se týþe výuky španČlského jazyka neexistuje v RožnovČ pod RadhoštČm témČĜ žádná konkurence, a i z tohoto hlediska vidíme tuto výuku do budoucna jako velmi perspektivní.
4.Jaký cizí jazyk byste se cht Č li nejrad Č ji u þ ili z nabízených?
75%
14%
7% 4%
angli þ tina n Č m þ ina špan Č lština jiný
Graf 4: Graf atraktivity jednotlivých cizích jazykĤ pro respondenty
Podle našich pĜedpokladĤ, jsou lidé, co se týþe výdajĤ za dodateþné vzdČlávání, své nebo svých dČtí, velmi citliví na cenu. Z toho poznatku, jsme usoudili, že právČ vhodnČ zvolená cena, by mČla být jednou z našich konkurenþních výhod, a vČĜíme, že lidé na tento argument budou pozitivnČ reagovat. Jelikož se ale hodláme zabývat podnikatelkou þinností, naším cílem je primárnČ dosahování zisku. Cena kurzu tedy bude urþena na základČ nákladĤ a zajištČní odpovídajícího zhodnocení vloženého kapitálu pro vlastníky.
5.Jakou cenu u roþního jazykového kurzu považujete za adekvátní?
27%
48%
20% 5%
ménČ než 3000 3000-4000 4000-5000 více než 5000
Graf 5: Respondenti z hlediska jejich názoru na cenu kurzu
ýasová vytíženost a ochota lidí docházet na naše kurzy, bude velice dĤležitá, pro správné urþení frekvence našich kurzĤ. Podle našich pĜedbČžných pĜedstav by bylo ideální poĜádat kurzy pro pracující vždy jednou týdnČ. Dotazníkové šetĜení nás v této naší myšlence víceménČ utvrdilo, když se z výpovČdí respondentĤ ukázalo, že nejvČtší þást z nich, 64 %, preferuje docházet na kurz jedenkrát v týdnu. To dokazuje, že pracující nejsou ochotni zbavit se pĜílišné þásti svého volného þasu, a chodit po práci na kurzy více než jednou v týdnu, je pro nČ již více þasovČ nároþnČjší.. Tuto skuteþnost budeme respektovat a pĜizpĤsobíme jí naší nabídku kurzĤ. 29% dotázaných odpovČdČlo, že by bylo ochotno docházet na kurzy více než jednou týdnČ a jedná se pro nás tedy o impuls zaþít uvažovat také o této variantČ výuky. Podle našich prognóz, ale tento harmonogram výuky zavedeme až od druhého roku fungování naší školy.
6.Kolikrát týdnČ, je podle Vás ideální docházet na kurz?
64%
29%
5% 2%
1x 2x 3x
více než 3x
Graf 6: Respondenti a jejich þasové možnosti
Druhá þást dotazníku se skládala z uzavĜených otázek typu ano, ne. Díky tomuto uspoĜádání dotazníku respondenti neztratili mnoho þasu s vyplĖováním a byli ochotni poskytnou pravdivé informace. V pĜípadČ rozsáhlejšího dotazníku, by se podle našich zkušeností dotazovaní po þase uchýlili k vyplnČní dotazníku v co nejkratším þase, a výsledek by tedy ztratil na objektivnosti. Na základČ toho, že 56 respondentĤ odpovČdČlo kladnČ na otázku þíslo 3, zda by mČli pĜípadnČ chuĢ navštČvovat jazykový kurz oni sami, nebo platit mimoškolní jazykový kurz pro svoje dČti, jsme získali tyto data uspoĜádaná do pĜehledné tabulky.
Otázka ANO NE
7.Je pĜi vašem rozhodování o kurzu dĤležitá cena? 82% 18%
8.Dáte pĜi výbČru kurzu na doporuþení známých? 66% 34%
9.Bydlíte v RožnovČ nebo ve vzdálenosti do 7 km? 96% 4%
10.Máte dČti ve vČku od 10 - 18 let? (v pĜípadČ, že NE,
rovnou pĜejdČte na otázku 12) 27% 63%
11.Byli byste ochotni investovat do mimoškolního kurzu
angliþtiny pro Vaše dČti? 60% 40%
12.ěíká vám nČco název Kiaora? 32% 68%
13.ěíká vám nČco název Lion? 14% 86%
14.ěíká vám nČco název Jazyková škola Beskyd? 7% 93%
Data, která jsme od našich respondentĤ obdrželi potvrdily naši domnČnku, že cena kurzu je dĤležitá. Celých 82 % dotázaných uvedlo, že je pro nČ cena kurzu dĤležitá. Z toho usuzujeme, že nastavení ceny kurzu bude mít dĤležitý vliv na náš budoucí úspČch. Pozitivním zjištČním bylo, že lidé, kteĜí se uvedli, že mají dČti ve vČku od 10 do 18 let, což je náš cílový segment, by mČli zájem tyto dČti posílat do mimoškolních kurzĤ anglického jazyka. Z tohoto usuzujeme, že vhodnČ zvolenou strategií by se nám mohlo podaĜit získat si v tomto segmentu dostatek klientĤ. Zajímavým zjištČním bylo, že jediným konkurenþním subjektem, který se dostal do povČdomí lidí je se 32 % jazyková škola Kiaora. Tento výsledek se dá odvodit od reklamní kampanČ, kterou tato škola v minulém roce spustila, a je patrnČ, že má dobrou odezvu.
Zhodnocení dotazníkového prĤzkumu
Na základČ dotazníkového šetĜení, jsme vyvodili nČkolik dĤležitých závČrĤ pro definování našeho podnikatelského plánu. Trh v RožnovČ pod RadhoštČm je z hlediska vytvoĜení nové jazykové školy potenciální. Nachází se zde mnoho lidí, kteĜí mají zájem se vzdČlávat, pĜípadnČ zajistit nadstandardní vzdČlání pro své dČti. Z námi oslovených se pro celých 56% respondentĤ vyslovilo, že by mČlo zájem buć osobnČ se nČjakého kurzu úþastnit nebo jej dopĜát svým dČtem. Tento potenciál zde tedy je, otázkou zĤstává jaké další požadavky kurz musí mít aby pĜípadné zájemce opravdu oslovil. 48%
z dotázaných se svČĜilo, že by kurz nemČl být dražší než 4000 Kþ, 20% by bylo ochotno za kurz dát mezi 4000 až 5000 tisíci a 5% je ochotno zaplatit za jazykový kurz více než 5000 tisíc. Cena je tedy pro zákazníka dĤležitá. Její stanovení však rovnČž musí korespondovat s provozními náklady a ziskem požadovaným vlastníky. Jako zaþínající podnikatelé tedy do budoucna budeme muset velice dobĜe analyzovat potĜeby našich zákazníkĤm a pĜizpĤsobovat se jim. NapĜíklad jsme se dále dozvČdČli, že vČtšina dotázaných by preferovala docházet na kurzy jedenkrát týdnČ, a neztratit tak s docházením do kurzĤ pĜíliš mnoho þasu, jak vyplynulo z jejich podrobnČjších výpovČdí. Podle pĜedpokladu je nejžádanČjším jazykem dneška angliþtina, o kterou by mČlo zájem 75% respondentĤ. S velkým odstupem je následována nČmþinou s 15% což si lze vysvČtlit tím, že nČmþina je z hlediska uþení nároþnČjší než angliþtina a poptávali by ji tedy spíše lidé, kteĜí ji potĜebují napĜíklad v práci. ŠpanČlštinu by se chtČlo uþit 7%
dotázaných což je skvČlý výsledek vzhledem k tomu, že se jedná o jazyk v ýR pomČrnČ
málo známý. Je to pro nás signál, dát se cestou výuky více exotických jazykĤ a pokrýt tento potenciální trh zákazníkĤ. RovnČž jsem se ptali na povČdomí veĜejnosti o konkurenci a je zcela zĜejmé, že financovat do efektivní marketingové kampanČ se vyplatí. Z osobních rozhovorĤ se nám podaĜilo zjistit, že nejvíce lidí si pĜíslušné školy spojuje právČ s reklamou. Té tedy chceme vČnovat zvláštní pozornost a investovat do ní nemalé peníze.
2.2 Analýza odv Č tví
V této þásti práce budu zkoumat trh, na který se svou novou jazykovou školou hodlám vstoupit.
2.2.1 Charakteristika trhu
Znalost minimálnČ jednoho cizího jazyka se stala v prostĜedí ýeské republiky témČĜ povinností, pro každého, kdo se chce ucházet o kvalifikovanČjší práci, popĜ. se hlásí na vysokou školu. Aþkoliv má vČtšina základních a stĜedních škol ve svých studijních plánech mnoho hodin výuky cizích jazykĤ týdnČ, vČtšinou díky nízké kvalifikaci vyuþujících nebo z dĤvodĤ zastaralých metod výuky, odcházejí každým rokem ze škol, po vykonání maturitní zkoušky tisíce studentĤ, z nichž však jen malá þást má schopnost jazyk v praxi reálnČ použít. Z dĤvodĤ nárokĤ na jazykovou vybavenost, která se bude v budoucnu pouze zvyšovat a ne snižovat se domnívám, že stále více pracujících lidí, bude ochotno investovat nemalé prostĜedky do jazykového vzdČlávání buć sebe samých, anebo co je pro naši jazykovou školu zajímavé, investovat do jazykové pĜípravy svých dČtí.
Aþkoliv ve velkých mČstech je trh pomČrnČ výraznČ nasycen a funguje zde buć více, þi ménČ úspČšnČ celá Ĝada jazykových škol, menší regionální centra, jako je tomu právČ v pĜípadČ Rožnova pod RadhoštČm, kde je zamýšleno vytvoĜení nové jazykové školy, je trh s jazyky stále podcenČn a výbČr jazykových kurzĤ není velký. DĤvody proþ tomu tak je, je tĜeba hledat zaprvé v minulosti, tedy z toho pohledu, že v ýeské republice bylo do roku 1989 znemožnČno jakékoliv volné podnikání a také tím, že se za dobu od Sametové revoluce nestaþilo etablovat na místním trhu dostateþné množství kompetentních subjektĤ pro výuku cizích jazykĤ, které by si vydobyly dominantní postavení na trhu. PĜitom je zde umístČno mnoho základních a stĜedních škola a také
Na malém mČstČ by se dalo s nadsázkou Ĝíci, že každý každého zná, a že dobrá povČst je základním kamenem úspČchu. To je z velké þásti pravda a dobré renomé popĜípadČ doporuþení od známého je vČtšinou tím nejdĤležitČjším kritériem pro výbČr jazykové školy. Jelikož jsou ale marketingové aktivity z hlediska souþasných subjektĤ takĜka pĜehlížen, vidím zde velkou pĜíležitost, vhodnČ organizovanou marketingovou kampaní, získat mnoho klientĤ, a to hlavnČ z Ĝad studentĤ, kteĜí si pĜínosy mimoškolního studia uvČdomují jen þásteþnČ, a tím vytvoĜit takĜíkajíc nový trh.
SamozĜejmČ, že i v RožnovČ pod RadhoštČm pĤsobí nČkolik jazykových škol, jedná se ale povČtšinou o subjekty mladšího charakteru, které ještČ nejsou na trhu plnČ zavedeny a domnívám se tedy, že je pro novou jazykovou školu s originálním konceptem, kvalitní výukou a orientací na zákazníka stále místo.
Obrázek 1: NámČstí v RožnovČ pod RadhoštČm
Jak již bylo výše uvedeno, naše spoleþnost se rozhodla vstoupit na trh ve mČstČ Rožnov pod RadhoštČm. Hlavními kritérii pĜi výbČru byla znalost místního trhu, blízkost z místa bydlištČ, poþet obyvatel mČsta a také velký poþet spádových vesnic s dobrou dostupností do mČsta . Dále to byla také malá konkurence, velký poþet zahraniþních nebo domácích podnikĤ, a také to že Rožnov pod RadhoštČm je turistické
mČsto s celou Ĝadou ubytovacích zaĜízení, které mají rovnČž vysoký pĜíliv návštČvníkĤ po celý rok.
Obrázek 2: Místní vymezení polohy Rožnova pod RadhoštČm v rámci ýR
2.2.2 Analýza zákazníkĤ
Potenciální zákazníky naší jazykové školy jsme rozdČlili do nČkolika níže uvedených segmentĤ.
Žáci druhého stupnČ základních škol
První skupina zákazníkĤ jsou žáci základních škol. Mezi tito žáky poþítáme i s docházkou dČtí z okolních spádových vesnic ZubĜí, Zašová, Vidþe, StĜítež nad Beþvou, Valašská BystĜice, Hutisko Solanec, Vigantice, Dolní, ProstĜední a Horní Beþva. Jedná se o 10 geograficky nejbližších vesnic jak lze vidČt z následující mapy do 7 km a rovnČž s nejlepší dopravní obslužností, ve kterých zatím prakticky neexistuje žádná mimoškolní výuka cizích jazykĤ. V tomto vidíme obrovskou pĜíležitost nabídnou právČ tČmto dČtem kvalitní výuku i bez potĜeby dalekého dojíždČní.
Obrázek 3: Spádové obce v blízkosti Rožnova pod RadhoštČm
Žáci stĜedních škol
Výuka pro žáky stĜedních škol bude pro nás druhým stČžejním segmentem.
Znalost angliþtiny je dnes požadována pĜi pĜijímacích zkouškách témČĜ na každou Vysokou školu a také maturitní zkouška se z pravidla skládá ze zkoušky z anglického jazyka. StĜedních škol je v RožnovČ pod RadhoštČm nČkolik. NejvČtšími subjekty jsou StĜední škola informatiky, elektrotechniky a Ĝemesel, Gymnázium, StĜední škola cestovního ruchu a StĜední škola zemČdČlská a pĜírodovČdná. V tomto segmentu je obzvláštČ perspektivní pĜíprava studentĤ posledních roþníkĤ k maturitČ jako i výuka studentĤ, kteĜí chtČjí být prostČ lepší než ostatní nebo naopak mají mezery a potĜebují si doplnit znalosti doplnit.
DospČlí pracující
TĜetím segmentem jsou pracující, kteĜí aĢ již z dĤvodĤ potĜeby vyšší kvalifikace nebo þistČ z osobního zájmu se chtČjí dále vzdČlávat v oblasti jazykových znalostí.
Jelikož je Rožnov pod RadhoštČm díky svému unikátnímu Muzeu v pĜírodČ vyhledávaným turistickým centrem, je velice praktické znát alespoĖ jeden svČtový jazyk. V létČ se þlovČk setkává s cizinci prakticky na každém kroku, a lze oþekávat, že
tento trend se bude v RožnovČ jen prohlubovat. Znalost cizích jazykĤ je samozĜejmČ nepostradatelná i pro provozovatele rekreaþních zaĜízení, kterých je v regionu celá Ĝada.
Od hotelĤ pĜes lyžaĜské areály a rĤzné restauraþní zaĜízení, všude je a bude znalost cizích jazykĤ v budoucnu nepostradatelná.
Firemní (víkendová) výuka, teambuilding
Jelikož pĤsobí v regionu celá Ĝada vČtších þi menších spoleþností, vČĜíme, že o profesionální výuku bude rovnČž velký zájem. Mezi potenciálními zákazníky patĜí následující spoleþnosti. ON Semiconductor, Rožnov p.R., která má vlastníky v USA a kde pĜedpokládáme tlak na jazykové zlepšování jazykových dovedností svých zamČstnancĤ. Dále Freescale s.r.o., Rožnov p.R. což je vlastnČ odštČpená þást spoleþnosti ON Semiconductor, a která zabezpeþuje distribuci polovodiþĤ do celého svČta a rovnČž tato firma pravidelnČ investuje prostĜedky do zlepšování jazykových znalostí svých zamČstnancĤ, jelikož jsou s cizím jazykem v každodenním kontaktu. Ze subjektĤ pĤsobících v RožnovČ pod RadhoštČm je pro nás perspektivní Stori Mantel s.r.o., Rožnov p.R., která vyrábí pily a vČtšina je ovládána rovnČž zahraniþním vlastníkem. Firma Retigo s.r.o., Rožnov p.R. jakkoliv se nejedná o firmu se zahraniþní úþastí považujeme rovnČž za velký potenciál pro naše firemní kurzy, jelikož tato firma dodává pece do celého svČta a vČtšina její produkce jde právČ na vývoz. Do segmentu možných zákazníkĤ z veĜejného sektoru spadá MČstský úĜad v RožnovČ pod RadhoštČm, který podle našich informací nabízí svým zamČstnancĤm jazykové kurzy ve formČ benefitĤ a jedná se pro nás tedy o potenciálního zákazníka. Z firem nesídlících pĜímo v RožnovČ pod RadhoštČm, ale v pĜilehlém okolí se jako nejvČtší potenciální zákazníci jeví BROSE CZ, která sídlí v nedaleké KopĜivnici, která je zhruba 20 kilometrĤ vzdálena a dále Gumárny ZubĜí a.s., které obchodují také pĜevážnČ se zahraniþními zákazníky.
2.3 SLEPT analýza
2.3.1 Sociální faktory
Populace ýeské republiky se bČhem roku 2008 zvČtšila o 86,4 tisíce osob, z þehož 14,6 tisíce tvoĜil pĜirozený pĜírĤstek9. Poþet živČ narozených dČtí dosáhl témČĜ
