Z ÍSKÁNÍ DNA STOP

3.1.1 Druhy DNA stop

Biologický materiál lze rozdělit podle původu do několika základních skupin:

• Biologický materiál pocházející z lidského organismu

• Biologický materiál pocházející ze zvířete

• Biologický materiál rostlinného původu

Pro kriminalistickou biologii je stěžejní první skupina biologického materiálu a to ta, která pochází z lidského organismu. Tuhle skupinu můžeme dále ještě rozdělit podle odloučení od organismu:⁷

• Materiál samovolně odloučený od organismu (bez účasti násilí) – moč, stolice, pot slzy, sliny, ejakulát, vypadlé vlasy a chlupy, nosní sekret poševní sekret, zvratky, menstruační krev, mateřské mléko, placenta, plodová voda

• Materiál odloučený od organismu působení zevního násilí (od minimálního mechanického násilí až po devastující) – krev, části tkání a orgánů, vytržený či oddělené vlasy, chlupy, nehty, části pokožky

• Biologický materiál zaniklého organismu (po smrti osoby) – celá těla zemřelých, části mrtvol, kosterní nálezy, jednotlivé kosti

S biologickým materiálem pocházející od zvířete se většinou kriminalisté setkávají v rámci vyšetřování mikrostop zajištěných na místěčinu. Po zjištění, že se nejedná o stopy pocházející z lidského organismu, bývá zpravidla zkoumání ukončeno. Jen z výjimečných případech bývá biologická stopa zvířecího původu považována za důkazní materiál (krádeže zvířat, týrání zvířat apod.).

7 Porada a kol. Kriminalistika, strana 183

Biologický materiál rostlinného původu se zkoumá jen vzácně, zpravidla jen z důvodu rozlišení, jestli se nejedná o materiál lidského původu.

3.1.2 Místo činu

Při odebírání biologického materiálu z místa činu je nutné dodržovat jistá základní pravidla. Zabrání se tím tak znehodnocení zkoumaného materiálu. Kontaminovaný materiál by mohl být pak vyloučen jako důkazní materiál, což je při řešení trestného činu nepřípustné.

Základní pravidla pro zajišťování biologických stop:⁸

• vyvarovat se dotyku biologické stopy holou rukou – Při kontaktu pokožky ke snímání biologické stopy i obalů k jejímu transportu je nutná proto, aby nedošlo ke kontaminaci biologické stopy a tím k mylnému závěru při následném zkoumání.

• po zajištění biologických stop předměty s biologickými stopami a nosiče biologických stop okamžitě pomalu vysušit; ke zkoumání se odesílají v suchém stavu – Vysušení biologických stop a jejich nosičů je nezbytnou podmínkou pro jejich uchovávání. Pokud biologické stopy zůstanou mokré či vlhké, dochází k jejich napadení plísněmi a jinými mikroorganizmy, které stopu znehodnocují.

8 Porada a kol. Kriminalistika, strana 184

• zajisti vždy všechny vyhledané biologické stopy – Tato podmínka je někdy velmi obtížně splnitelná, neboť na místě se nachází velké množství biologických stop.

Stopy je nutné pokud možno zajistit všechny, avšak není nutné je všechny posílat ke zkoumání. Nejlepší je tyhle stopy vhodně uložit a zkoumat až podle potřeby.

• zajisti srovnávací biologický materiál – Srovnávací materiál se volí podle okolnosti, zejména podle druhu zajištěných stop. Bývá to většinou vzorek tekuté krve, slin a vlasů zúčastněných osob (poškozený, podezřelí či obviněný, další zúčastněné osoby). Srovnávací materiál umožní znalci roztřídit biologické stopy podle vztahu jejich zustavitele k trestnímu činu a případně upozorní na nutnost provést další doplňující vyšetření.

Obr. 15. Pracovní oblečení [20] Obr. 16. Zajištění vzorku krve [21]

Obr. 17. Kriminalistický kufřík na odběr biologického materiálu [22]

3.1.3 Přeprava a uskladnění

Při přepravě biologického materiálu je nutné zajistit, aby nebyl přímo vystaven slunečnímu záření a byl uchováván v chladu. Pro tyhle účely kriminalisté používají speciální mobilní chladící box, který je vybaven plynulou regulací teploty otočným termostatem.

Před uskladněním biologického materiálu by mělo dojít k jeho vysušení. Pokud by se biologický materiál uložil mokrý či vlhký, nastal by k růst plísní a to by následovně znehodnotilo vzorek. Po vysušení biologického materiálu se uskladní do chlazeného prostoru. Teplota se volí podle toho, kdy se bude s dotyčným vzorkem provádět další rozbor. Pokud tato doba uskladnění bude do 4 hodin, tak se udržuje teplota 15 – 25 °C. Při uskladnění na dobu neurčitou se biologický materiál zamrazí na teplotu -70 °C.

Obr. 18. Postup práce s DNA v laboratoři [23]

3.1.4 Možnosti kriminalisticko technického zkoumání biologických stop využívají nejen pro možný nález krevních stop, ale i ejakulátu, slin, potu a dalších biologických materiálů. Typickými zkouškami toho typu jsou metody založené na využití vlastností ultrafialového záření, využití luminiscence vzniklé po výstřiku objektu roztokem luminolu, případně použití o-tolidinu v různých modifikacích pro orientační průkaz krve. Dále se využívají tzv. indikátorové proužky, vyráběné pro zdravotnické účely.

• Druhá etapa – Základem téhle etapy jsou specifické zkoušky, které jednoznačně určí, jestli se jedná o biologický materiál (krev, sliny, pot, ejakulát apod.). Tyto zkoušky se provádějí v laboratořích a výsledky musí být vždy jednoznačné.

Typickým přestavitelem těchto zkoušek jsou zkoušky mikrokrystalografické a zkoušky spektroskopické, které umožňují posouzení absorpčních spekter specializovanými metodami s cílem jednoznačné identifikace biologického materiálu.

• Třetí etapa – V téhle etapě se rozlišuje zda se jedná o biologický materiál lidského nebo zvířecího původu. Metoda rozpoznání se zakládá na imunologických reakcích, která probíhají v organismech laboratorních zvířat ovlivněných cizí bílkovinou (např. lidskou, králičí, psí, kočičí).

• Čtvrtá etapa – Cílem tohoto zkoumání je určit druh, původ a další specifika biologického materiálu lidského původu (např. množství krve, stáří krve, původ krve, původ útržků tkání, charakter atypických biologických materiálů atd.). Tyhle

9 MUSIL, Jan, KONRÁD, Zdeněk, SUCHÁNEK, Jaroslav. Kriminalistika. Strana 174,175.

údaje pomůžou kriminalistům se co nejvíce přiblížit k osobě, která vytvořila dané biologické stopy.