R´amec (anglicky Framework) je softwarov´a struktura, kter´a slouˇz´ı jako podpora pˇri pro-gramov´an´ı, v´yvoji a organizaci jin´ych softwarov´ych projekt˚u. M˚uˇze obsahovat podp˚urn´e programy, knihovnu API1, n´avrhov´e vzory nebo doporuˇcen´e postupy pˇri v´yvoji.
C´ılem r´amce je pˇrevzet´ı typick´ych probl´em˚u dan´e oblasti, ˇc´ımˇz se usnadn´ı v´yvoj tak, aby se n´avrh´aˇri a v´yvoj´aˇri mohli soustˇredit pouze na sv´e zad´an´ı. Je tak velmi podobn´y vlast-nostem platformy a ˇcasto se taky tyto dva pojmy nespr´avnˇe zamˇeˇnuj´ı. R´amec se oproti platformˇe zamˇeˇruje na konkr´etn´ı oblasti. Dalˇs´ı z vlastnost´ı, kter´a mu chyb´ı, je bˇehov´e prostˇred´ı pro spuˇstˇen´ı aplikace. R´amce lze tedy sp´ıˇse ch´apat jako doplnˇek platformy, tj.
jej´ı podmnoˇzinu. Java napˇr´ıklad obsahuje r´amce pro pr´aci ze zvukem, grafikou nebo mul-tim´edii [12].
1Application Programming Interface – rozhran´ı pro programov´an´ı aplikac´ı
Kapitola 3
Historie Mozilly
Putov´an´ı do historie mus´ıme zaˇc´ıt u sam´ych koˇren˚u
”World Wide Webu“, a to u prohl´ıˇzeˇce Mosaic. Ten naprogramovali v roce 1992 Marc Andreessen a Eric Bin ve firmˇe NCSA. Tento prohl´ıˇzeˇc je ˇcasto nepr´avem povaˇzov´an za prvn´ı webov´y prohl´ıˇzeˇc. Prvn´ım byl Nexus. Napsal ho samotn´y zakladatel hypertextu sir Tim Berners-Lee. Nexus vˇsak byl omezen pouze na platformu NEXTStep [13].
V roce 1994 Marc Andreessen a Eric Bin zaloˇzili firmu Mosaic Communications Cor-poration s c´ılem vytvoˇrit nov´y prohl´ıˇzeˇc. Uˇz v ˇr´ıjnu vyˇsla prvn´ı verze pod n´azvem Mosaic Netscape. K´od tohoto prohl´ıˇzeˇce byl postaven´y na p˚uvodn´ım Mosaicu, pˇridal vˇsak podporu pro nov´e prvky jazyka HTML. Ponˇevadˇz n´azev kolidoval s ochranou znaˇckou NCSA, doˇslo k pˇrejmenov´an´ı produktu na Netscape Navigator a firmy na Netscape Communications Company [14].
Hvˇezda Netscape velmi strmˇe stoupala i pˇres to, ˇze se jednalo o placen´y produkt. V roce 1995 vstoupila firma ´uspˇeˇsnˇe na burzu a nic nenasvˇedˇcovalo rychl´emu p´adu, kter´y mˇel zane-dlouho nastat. O ten se postarala firma Microsoft se sv´ym produktem Internet Explorer [15], kter´a zaˇcala ch´apat, ˇze budoucnost je v internetu. Jiˇz ve stejn´em roce vyˇsla verze 1.0, kterou vz´apˇet´ı vystˇr´ıdala verze 2.0.
N´asleduj´ıc´ı rok vyˇsly
”trojkov´e“ verze obou prohl´ıˇzeˇc˚u, kter´e jiˇz mˇely srovnateln´e vlast-nosti, a tak zaˇcala bitva o z´akazn´ıky (pro toto obdob´ı se ujal n´azev
”V´alka prohl´ıˇzeˇc˚u“).
Pouh´y prohl´ıˇzeˇc internetov´ych str´anek uˇz nebyl dostaˇcuj´ıc´ı a tak obˇe spoleˇcnosti pˇridaly dalˇs´ı aplikace, jako napˇr´ıklad emailov´eho klienta. V roce 1997 vyˇsla ˇctvrt´a generace obou prohl´ıˇzeˇc˚u. Netscape zmˇenil n´azev na Netscape Communicator, aby zv´yraznil rozˇs´ıˇren´ı bal´ıku o dalˇs´ı aplikace. Technologicky vyspˇelejˇs´ı Internet Explorer se stal souˇc´ast´ı operaˇcn´ıho syst´emu Windows 98 [16], d´ıky ˇcemuˇz se zaˇcal rozˇsiˇrovat. T´ımto krokem pomyslnˇe l´ame Net-scape krk. Proto se NetNet-scape Communications Company odhodlalo k historick´emu kroku a poˇc´atkem roku 1998 vydali veˇsker´e k´ody jako opensource, ˇc´ımˇz vznikl projekt Mozilla1. Pro spr´avu k´od˚u a pokraˇcov´an´ı v´yvoje byla zaloˇzena skupina Mozilla Organization. Kon-cem roku 1998 koupil firmu Netscape komunikaˇcn´ı gigant AOL. T´ımto krokem prakticky skonˇcila historie tohoto prohl´ıˇzeˇce jako samostatn´eho celku, dalˇs´ı verze jsou jiˇz zaloˇzeny na k´odech Mozilly. Pˇripravovan´a verze 5.0 nikdy nevyˇsla.
Po zaloˇzen´ı projektu Mozilla se zaˇcalo postupnˇe pracovat na prvn´ı verzi prohl´ıˇzeˇce.
V´yvoj´aˇri se rozhodli pro pˇrepis drtiv´e vˇetˇsiny k´odu. Dostali tak ˇsanci vytvoˇrit ˇcistˇs´ı n´avrh,
1Jm´eno Mozilla vzniklo spojen´ım slov
”Mozaic Killer“. Objevuje se jiˇz v projektu Netscape jako jeho intern´ı k´odov´e pojmenov´an´ı. N´azev Mozilla se tak´e objevuje v ˇretˇezci
”USER AGENT“, kter´ym se prohl´ıˇzeˇce identifikuji v protokolu http, a to nejen u Netscape ale i v Exploreru. Tato identifikace z˚ustala v prohl´ıˇzeˇc´ıch dodnes [17].
kde hlavn´ım poˇzadavkem byla multiplatformnost. D´ıky tomu pˇrestala b´yt Mozilla pouze aplikac´ı a stala se v´yvojovou platformou. Prvn´ı stabiln´ı verze nov´e Mozilly vyˇsla koncem roku 2000 pod verz´ı 0.6. Na t´eto verzi byl tak´e zaloˇzen Netscape 6.0. Tato verze vˇsak byla velmi chybov´a a u veˇrejnosti nevzbudila velkou odezvu. Po opravˇe velk´e ˇrady chyb vyˇsla v ˇcervnu, roku 2002 Mozilla verze 1.0 a na n´ı zaloˇzen Netscape 7.0. U uˇzivatel˚u mˇel ale podobnou odezvu jako pˇredeˇsl´a verze. Pouˇz´ıvala se pˇrev´aˇznˇe jen u operaˇcn´ıch syst´emu UNIXov´eho typu, na majoritn´ım OS MS Windows vl´adl neohroˇzenˇe Internet Explorer 6.0.
V ˇcervnu roku 2003 pˇriˇsel dalˇs´ı d˚uleˇzit´y zvrat: spoleˇcnost AOL zaloˇzila neziskovou organizaci Mozilla Foundation. T´e svˇeˇrila znaˇcku Mozilla a v´yvoj dalˇs´ıch verz´ı, ponechala si vˇsak znaˇcku Netscape. Do zaˇc´atku, pro rozbˇehnut´ı, jeˇstˇe vˇenovala hardware, tˇri placen´e zamˇestnance po dobu tˇr´ı mˇes´ıc˚u a 2 miliony dolar˚u na dva roky ˇcinnosti.
Nyn´ı se vrat’me trochu v ˇcase, do z´aˇr´ı roku 2002, kdy vznikl projekt Pheonix. Jak bylo dˇr´ıve naznaˇceno, Mozilla neobsahovala pouze prohl´ıˇzeˇc, ale tak´e emailov´eho klienta a dalˇs´ı aplikace, jako napˇr´ıklad editor str´anek a IRC chat, coˇz tvoˇrilo pomˇernˇe velk´y bal´ık softwaru.
Projekt Pheonix mˇel za ´ukol vytvoˇrit jednoduch´y prohl´ıˇzeˇc str´anek, bez zbyteˇcn´ych vlast-nost´ı nav´ıc. Dalˇs´ı vlastnosti se mohly pˇrid´avat pomoc´ı rozˇsiˇruj´ıc´ıch modul˚u, coˇz pˇretrv´av´a dodnes. Kaˇzd´y uˇzivatel si tak m˚uˇze vytvoˇrit prohl´ıˇzeˇc podle sv´ych poˇzadavk˚u. Postupem ˇ
casu vych´azely dalˇs´ı verze Mozilly a na jej´ım k´odu odvozen´y Netscape a Pheonix, avˇsak st´ale bez v´yraznˇejˇs´ıho z´ajmu u ˇsirok´e veˇrejnosti. V prvn´ı polovinˇe roku 2003 doˇslo k pˇrejmenov´an´ı Pheonixu na Firebird, protoˇze n´azev kolidoval s ochrannou zn´amkou zn´am´eho v´yrobce BI-OSu. Tento n´azev vˇsak nebyl zvolen nejˇst’astnˇeji, jmenovala se tak jiˇz opensource datab´aze.
Z tohoto d˚uvodu doˇslo jeˇstˇe k jednomu pˇrejmenov´an´ı, a to na Mozilla Firefox – starˇs´ı pojmenov´an´ı pro pandu ˇcervenou.
Mozilla Firefox verze 1.0 vyˇsla 9. listopadu roku 2004. Pˇred vlastn´ım vyd´an´ım se uspoˇr´adala nev´ıdan´a akce – sb´ırka na podporu propagace. T´eto akce se z´uˇcastnilo pˇres 10 000 lid´ı, kteˇr´ı podpoˇrili akci 250 tis´ıci dolary. Z tˇechto penˇez se zaplatila celostr´ankov´a re-klama v den´ıku New York Times. Rere-klama mˇela podobu loga Firefoxu, kter´e bylo vytvoˇreno ze jmen lid´ı, kteˇr´ı pˇrispˇeli libovolnou ˇc´astkou [18,19]. Je ˇskoda, ˇze Firefoxu nez˚ustalo jm´eno Pheonix, protoˇze jak tento b´ajn´y tvor, tak i Firefox zaˇzil znovuzrozen´ı. Je tˇeˇzk´e posoudit, co zapˇr´ıˇcinilo vysokou oblibu tohoto prohl´ıˇzeˇce u uˇzivatel˚u, jestli to byly z´aloˇzky, blokov´an´ı vyskakuj´ıc´ıch oken nebo z´asuvn´e moduly. Dalˇs´ım faktem mohl b´yt nez´ajem firmy Micro-soft o rozˇsiˇrov´an´ı nov´ych funkc´ı ve znaˇcnˇe zastaral´em Internet Exploreru (posledn´ı verze vyˇsla v roce 2001). V kaˇzd´em pˇr´ıpadˇe pod´ıl Firefoxu na trhu s prohl´ıˇzeˇci neust´ale stoup´a jiˇz nˇekolik let. V dobˇe psan´ı t´eto pr´ace byl pod´ıl na trhu kolem 30% [20] (v naˇs´ı republice dokonce 36%).
Tento ´uspˇech zapˇriˇcinil ukonˇcen´ı v´yvoje bal´ıku Mozilla. Mozilla Foundation ze zaˇcala plnˇe vˇenovat Firefoxu a Thunderbirdu (emailov´y klient zaloˇzen´y na stejn´ych principech jako Firefox). Mozilla dostala nov´y n´azev SeeMonkey, o kter´y se star´a komunita uˇzivatel˚u.
Na k´odu Firefoxu je zaloˇzen´a i osm´a verze Netscape [21].
Na sklonku roku 2007 byla vydan´a dev´at´a verze Netscape, zaloˇzen´a na Firefoxu 2.0.
Funkcion´alnˇe se vˇsak pˇr´ıliˇs neliˇs´ı, hlavn´ı rozd´ıl spoˇc´ıv´a ve vzhledu. Ani tato verze nevzbudila u uˇzivatel˚u z´ajem a v lednu n´asleduj´ıc´ıho roku firma AOL rozhodla o ´upln´em ukonˇcen´ı projektu Netscape2. Stejnojmennou ochranou zn´amku si vˇsak nad´ale ponech´av´a.
Odkaz Mozilly tak dnes spoˇc´ıv´a pouze na bedrech prohl´ıˇzeˇce Firefox.
2Na str´ank´ach archive.netscape.com lze st´ahnout vˇsechny verze Netscape, na kter´ych se pod´ılela spoleˇcnost AOL.
Kapitola 4
Mozilla se pˇ redstavuje
Tato kapitola slouˇz´ı k prvotn´ımu sezn´amen´ı s platformou. Je zde pˇredstavena architektura platformy. V´yklad pokraˇcuje podkapitolou o aplikac´ıch, kter´e jsou na n´ı postaven´e. Zb´yvaj´ıc´ı ˇ
c´ast je vˇenov´ana v´yˇctem kladn´ych a z´aporn´ych vlastnost´ı se zamyˇslen´ım nad nejlepˇs´ım vyuˇzit´ım platformy.