Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1998. 151 s.
S e b e v ra žd y jso u n á m ě te m m nohých ro m á n ů , p o víd ek v literatuře, ale jso u také v e lk ý m sp o le če n sk ý m p ro b lém em , o k terém je n u tn o v ědět a nezavírat před ním oči.
K n ih a , k te rá se n á m d o stáv á do rukou, v ych ází v edici p o d o d b orn ou zá štitou Č eské asociace pracovn ík ů linek důvěry a snaží se o ucelenější p o h led na tak k o m plik ovanou o b la st, ja k o u před stavují se b e v ra žd y a seb evražed n é jed n án í. A u to ři se věnují p řed ev ším se b e v ra žd á m dospívajících.
K n ih a je rozd ěle n a do šesti kapitol.
P r v n í k a p i t o l u autoři nazvali E p id e m ie se šíří.
M o h lo b y se z d á t, že seb ev ražd y jso u velm i v ý jim e č n o u u d álostí, ale není to m u ta k . A u to ř i u v á d ě jí (m u sím e m ít na p a m ě ti, že čerp ají převážně ze statistick ých ú d a jů u v á d ě n ých ve S p ojen ých státech am erických a něk terá d a ta se m oh o u od li
šovat o d našich statistick ý ch ú d a jů ), že se b e v ra žd a je p o úrazech a vraždách třetí nejčastější příčinou sm rti dospívajících. O b e c n ě lze ale říci, že m ezi m la d ý m i lidm i se v y sk y tu jí se b e v ra ž d y velm i zřídka. P o čet seb ev ra žd sto u p á s věkem a výrazn ě n arů stá až u lidí ve veku nad 60 let.
Z a jím a v á je o tá zk a , ja k ý m z p ů so b e m ovlivň uje seb ev ra žd a rozhodování o sta t
ních lidí n e b o ja k ovlivňuje rozhodování lidí zp ů so b , ja k ý m je o sebevražd ách in fo rm o vá n a veřejn ost. Jaký vliv m á nap řík lad rocková h u d b a, film n a o ch o tu žít n eb o z e m ř ít? T a to o tá zk a se do stala zn ovu n a přetřes v souvislosti s tím , kdy rockoví h u d e bn íci, ja k o například O z z y O sb o u rn e , byli obviňováni z podn ěcován í seb ev ražd m ezi s v ý m i posluchači. K ritici na je d n é straně tvrd ili, že tak ová h u d b a m ůže o vliv n it citlivé adolescenty, jejich o d p ů rci říkali, že nikdo nespáchá seb e
vražd u kvů li nějaké písničce.
S p řed ešlou o tá zk o u souvisí i tak zv an é h ro m a d n é seb evražd y, seb ev ražd y in
spirované a k u m u lo va n é.
Z a v elm i d ů ležito u p o k lád á m kapitolu zam ěřen ou n a m ý ty a fa k ta o seb ev raž
dách. S e b e v r a ž d y jso u o bk lop en y m n o h a m ý ty a něk om u se zd á nejlepší o seb e
vražd ách v ů b e c n e m lu v it, a ta k v lastn ě p o p řít jejich existenci. T ě m ale ta to kniha není určena. D o v o lím si velm i stručně zm ín it je d n o tliv é m ý ty i fa k ta , která uvádějí autoři:
• L idé, kteří o seb ev ražd ě m lu v í, ji n ik d y nesp ách ají - m ý tu s. K a ž d é m u , kdo o seb ev ražd ě m lu v í, je tře ba naslou ch at, a to zv lá šť pečlivě, p o k u d se je d n á
o člověka v depresi a n e b o o něk oho, kdo zažil v nedávné d o b ě nějak ou ztrá tu zk lam á n í.
• K d y ž m lu v íte o seb ev ražd ě s n ě k ý m , kdo je v depresi, m ů žete ho tím k se
b ev ra žd ě p o d n ítit - m ý tu s. Je lepší s lidm i, u kterých m á te p o d ezřen í na se b e v ra žd u , otevřen ě m lu v it. T a k o v ý rozhovor m ůže p oslou žit ja k o p o jistn ý ventil, a tak jedinci u levit a p o m o c i.
• K d y ž se něk do p o d lo u h o d o b é depresi zd á b ý t veselejší, je to ča sto špatné zn a m en í - fak t. Č lověk to tiž p o d lou h ém o b d o b í deprese dosáhl klidu a m ůže p o ciťo v a t uvolnění. K o n e č n ě se to tiž rozh odl, že spáchá seb ev ražd u . A toto rozh o d n u tí je pro něho určitou úlevou.
• S e b e v ra žd a je o b v yk le náhlé, im p u lziv n í rozh od n u tí -- m ý tu s. Č lo vě k , který si sáhne n a život, to o b v yk le u d ělá až p o d lou h ém o b d ob í příprav.
• V d u b n u b ý v á nejvíce seb ev ra žd - fakt.
• Lidé jso u náchylnější k seb ev ražd ě z a šp a tnéh o, deštivého p očasí než z a jasn éh o a slunečného dne - m ý tu s.
• V ě tš in a sebevrahů jso u blázni - m ý tu s.
• K d y ž něk do přežije p ok u s o seb ev ražd u , už se o bv yk le zn ovu o seb evražd u nep ok usí - om y l.
• N o rm á ln í lidé se o seb ev ražd u nep ok oušejí. S ebevraždu pách á je n určitý typ lidí - m ý tu s. S e be vra žd y se o b je v u jí ve všech společenských tříd ách , b ez ohledu n a rasu či pohlaví. Je ale p ra vd a , že v rám ci jed n é sp o lečn o sti existují ur
čité statistické rozdíly. N ap řík lad u žen b ý v á p ra vd ě p o d o b n o st p o k u su o se
b e v ra žd u vyšší než u m u žů , u m u žů je vyšší p ra vd ě p o d o b n o st „ú sp ěšn o sti“
tak ového pokusu.
• Jestliže je někdo sk u tečn ě ro zh o d n u t spáchat seb evražd u , pak už se m u v to m ned á zabrán it - m ý tu s.
D r u h á k a p i t o l a m á ve sv ém n á z v u o tázku P roč to lidé d ě la jí?
S e b e v ra žd y dospívajících m ů že v y v o la t p od le odborníků určitá konkrétní pří
h o d a , ta k z v a n á spouštěcí u d á lo st, kterou m ůže b ý t například nějaká z trá ta nebo n eúsp ěch. P o d o b n ě m ůže p ů so b it i n ahrom adění stresu. S p ou štěcí m ech an is
m u s m ů že p řed stavovat i h lu b ok á deprese. A u to ři se zm iňují také o m ask ované depresi, k terá se m ůže p ro jev ov at n ek lid em , rvačkam i, v zte k em , h azard n ím cho
v á n ím a p o d o b n ě .
Stru čn é a užitečné rady, ja k zv lá d a t stres a depresi, nalezne čtenář na dalších stranách.
D alší složkou seb ev ražed n ý ch m yšlen ek a rozhodnutí m oh o u b ý t tak é m yln á přesvědčení a před stavy, které m o h o u m ít m ladí lidé o sm rti a o to m , co seb ev ražd a zn a m e n á. Jistě je důležité v ěd ě t, že dítě je schopno p o ch op it, že sm rt je konečná a trv alá nejdříve tak v deseti letech věku.
T ř e t í k a p i t o l a p á trá p o hlubších příčinách. Zd e autoři rozebírají p o k u sy a do
konané sebevražd y. P ozorn ost se dále soustřeďuje na dů vod y, proč se něk do k se
b ev ra žd ě rozh od n e. M ů že to b ý t fyzické týrání, pohlavní zn eu žíván í, citové zneu
žívání.
122 Recenze - Pedagogická orientace č. 4, 2000
Č t v r t á k a p i t o l a nese n ázev P rolom ení kruhu: hledání p o m o ci. N en í dobré setrvávat v izolaci, p ro to že pak p o city osam oce n í a sm u tk u jed in ě sílí. Č ten áři v té to kapitole n alezn o u je d n otliv é druhy p o m o c i, ja k o jso u například fo rm y te rapie, linky důvěry, krizová centra, ped a go gick o -p sych o log ick é poradny, p o rad n y pro rod inu, m a n že lstv í a m ezilidské v ztah y, p ro tia lk o h oln í a protidrogové poradny, psy ch oterap eu tick á cen tra a p sych oterap eu tick á p ra co viště.
P á t á k a p i t o l a se pokouší o d p o víd at na o tá zk u Jak p řistu p ov at k seb ev raže d n ý m ú v a h á m d ru h ých ? A u to ř i upozorňují, že s e b e v r a ž d a se tém ěř nikdy nestane
„z ničeho n ic“ . V ě tšin o u d á vá člověk n ajev o varov n é signály, které nazn aču jí, co m á v ú m yslu . M e z i varovné signály m ů že p a třit rozd ávání m a je tk u , nega
tiv n í p o z n á m k y o b u d o u c n o sti, p o zn á m k y o b u d o u c n o sti beze m n e, z á je m o sm rt, o u m írání a o to , co b u d e p o sm rti a p o d o b n ě . P o k u d m á m e podezření, že někdo plánuje seb ev ražd u , je n u tn é s ním o to m m lu v it. T a k m u m ů žem e p o m o c i. D ále ta to kap itola přináší rady, ja k zacházet s depresí, a tak é rady, ja k se v yro v n a t se seb ev ražd ou m ilov an é h o člověka.
Poslední - š e s t á k a p i t o l a je přehledem je d n o tliv ý c h zařízení, kam se m ůže o brá tit člověk v živ otn í krizi se sv ým i problém y. N a jd e m e zde adresy a telefonní sp o je n í na linky d ůvěry, krizová centra a p o d o b n ě , k terá fungují v naší republice.
K n ih a je určena p řed ev ším d o sp ív ajícím , ale p o u čen í v ní jistě n a jd o u i p sy chologové, p e d a go go vé i rod iče. Je psána p řístu p n o u , čtiv o u form ou a je d o p lněn a konkrétním i p říp a d y lidí, kteří se rozhodli pro seb e v ra že d n é jed n án í.
D ita Janderková
Průcha, J. Přehled pedagogiky. Úvod do studia.
Praha: Portál, 2000, 272 s., ISBN 80-7178-399-4
P růchův P řehled p e d a g o g ik y je účelově za m ěřen á p ráce, která p o d á v á základní inform ace o p ed a go gick ý ch disciplínách a té m a te c h , teoriích, v ý zk u m n ý ch p roblé
m ech a v y sv ě tlu je m ezin á ro d n í odborné term íny. P o k aždé kapitole autor utfádí stu d ijn í literaturu s p o zn á m k a m i o její v h o d n o sti k da lším u , h lu bším u stu d iu , p ro to se kniha h od í před ev ším jako ú vo d do stu d ia p e d a go gik y pro stu den ty, ale také pro ped a go gy , kteří si osvojili starší p o h le d n a p ed a go gik u ja k o n orm ativn í vědu s u za vřen ý m sy sté m e m .
V současné d o b ě se rozšiřuje aplikační sféra p e d a go gik y , pedagogika se rychle v y v íjí a stu d iu m té to v ěd y je důležité nejen v o b la stech je jí tradiční aplikace, ja k o je školní a m im o šk o ln í vzdělávání, ale tak é při koncip ování sociální p o litik y
a krá tk od o b ých i d lo u h o d o b ý ch cílů společenského v ý v o je .
A u to r ukazuje p e d a go gik u ja k o otevřen ý v y v íje jící se sy sté m , navazující ja k na b o h a to u d o m ácí trad ici, tak na nové sm ěry ve sv ěto v é pedagogice.
Jako k a žd á v ě d a v ych ází p edagogika z teorie, m á v yp ra co va n ou m etod olog ii, inform ační zák lad n u a organizační in frastrukturu. P řín ose m pro stu d en ty je se
zn á m e n í s n o v ý m i p o jm y „edukace“ a „edukační rea lita “ , u žívan ým i v n ovém p o je tí p ed a go gik y ja k o explorativn í a ex p lan a čn í vědy, tj. založené na v ý zk u m u
a o b jasň ov án í edukační reality m ísto klasických p o jm ů výchova a vzd ěláv án í, uží
vaných ve starším p o je tí.
P ed agogik a není je d n o tn ě p o jím a n o u věd o u , m á různé varianty a je o b tížn é se v nich o rien tovat. Jako v od ítk o pro orientaci uvádí autor klasifikaci hlavních sm ěrů v p ed agogice a navazuje tu na sv ou práci M od ern í ped agogik a z r. 1 9 97 .
P od le stu d ov an ý ch p roblém ů se p ed a go gik a diferencuje n a řadu a u to n o m n ích disciplín. Ú ro ve ň jejich kon stitu ov an o sti je d án a několika základn ím i z n a k y : m a jí své časopisy, vědecké společnosti a jso u stu d ov án y jako o bo ry na v yso k é škole.
N ěkteré disciplíny jso u p o m ezn í, jin é se tep rve postup n ě v ytvá ře jí n a zák lad ě v ý zk u m u a stu d ia nových p ed a go gick ý ch té m a t. A u to r seznam u je se v še m i kon
stitu o v a n ý m i p ed a go gick ý m i disciplínam i a pro orientaci uvádí charak teristiku p ro blém ů , jim iž se za b ý v a jí, diference v p řístu p u k jejich zpracování a sta v jejich úrovně v C R i ve světě.
K a p ito la o dějinách p ed agogik y a šk olství je zam ěřen a na vznik a v ý v o j ed ukace, ale také na historii přípravy učitelů pro jejich profesi. A u to r sezna m u je s p o jm e m indikátor vzd ěláván í (v kapitole o srovnávací pedagogice) jak o k v a n tita tiv n ím uka
za telem sta v u , fungování a p ro d u k tu v zd ěláv acíh o systém u .
P ro klasifikaci vzdělávání je v y p ra co v á n a m ezin árod n í n orm a I S C E D (v r. 19 9 7 , český přek lad v r. 1 9 9 9 ), která je zá va zn á i pro C R . Užv r. 1995 b y ly v Č R v y p r a covány sta n d a rd y vzdělávání, a to pro základní školu, pro čty řletá g y m n á z ia a pro středoškolské o d b orn é vzdělávání. T y t o sta n d a rd y b yly zá k la d em pro konkrétní školní v zd ělávací program y. D o v ý č tu a charakteristik pedagogických disciplín za řadil autor k ro m ě klasických disciplín i novější, např. pedagogickou a n trop ologii, ekonom ii v zd ěláv án í, pedagogickou evaluaci, diagnostiku a p rogn ostik u , p e d e u to - logii ja k o teorii učitelské profese a další.
K r o m ě už kon stitu ovan ých ped agogick ých disciplín seznam uje autor i s té m a ty , která sto jí v p opřed í z á jm u současné ped agogik y, např. o tá zk y funk ční g r a m o t
nosti, m u ltik u ltu rn í vých ovy, v zta h ů rod ičů , veřejnosti a školy, a lte rn a tiv n íh o vzd ěláván í, evropské d im enze ve v zd ěláván í a j. Z naznačené šířky p ro b lem atik y , kterou ped a go gik a zp racovává, m ů že si čtenář u tvořit obraz o to m to vědeckém o boru a je h o v ý z n a m u pro praxi .
P rů ch ův P řeh led p ed agogik y o bsa h u je také inform ace o ped agogick ém v ý z k u m u a v něm aplikovaných m e to d á c h , přehledně seznam u je se zd ro ji p ed agogick ých inform ací, u vá d í krom ě českých a slovenských i m ezinárodní pedagogické časopisy a je d oplněn sez n a m em p edagogických knihoven, bibliografií i v ěcn ý m a jm e n n ý m rejstříkem .
P řehled p ed a go gik y není je n ú v o d e m do stu d ia oboru (jak zní p o d t itu l), ale zá k la d e m pro orientaci v nové koncepci pedagogiky.
M ilen a K u relov á
124 Recenze - Pedagogická orientace č. 4, 2000