4. Další aspekty vzniku sociálně vyloučených lokalit
4.5. Diskriminace v bydlení
„K problémům, zejména k diskriminativním přístupům dochází tam, kdy se setkávají Romové se soukromým sektorem. To je v oblasti zaměstnanosti a v oblasti bydlení. A tady nezbývá než se na samosprávy obcí ( a jejich bytovou politiku) dívat jako na soukromý sektor. Ony se tak zcela účelově chovají.“ 123
Diskriminace je dle Matouška124 odlišný přístup ke skupinám lidí určitého věku, pohlaví, rasového nebo etnického původu. „Z právního hlediska diskriminace znamená zakázané jednání či zacházení s druhými, jímž jsou mezi lidmi činěny neodůvodněné rozdíly“.125 Česká republika je vázána řadou mezinárodněprávních norem, které mají zaručovat ochranu před diskriminací.126 Nečiní však jednotlivci nárok dovolat se svých
121 MORAVEC, Š., Nástin problému sociálního vyloučení romských populací, In „Romové“ v osidlech sociálního vyloučení, s. 30
122 Více v kapitole 5.3. této práce.
123 VÍŠEK, P., 60 let řešení romské problematiky-úspěch či neúspěch?, In „Romové“ v osidlech sociálního vyloučení, s. 198
124 MATOUŠEK, O., Slovník sociální práce.
125 DVOŘÁK, M., Diskriminace v evropském a českém právním řádu, In Sociální diskriminace pod lupou: Metodika identifikace diskriminačního jednání a doprovodných negativních jevů v bydlení a zaměstnávání, s. 9.
126 Jsou jimi například Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, Mezinárodní pakt o občanských a sociálních právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace a další jiná antidiskriminační ustanovení.
práv přímo u státu. Státu pouze hrozí, pokud by nepodnikal opatření proti diskriminaci, mezinárodněprávní odpovědnost vůči jiným smluvním státům. V českém právním řádu je ochrana proti diskriminaci zakotvena v Ústavě a Listině základních práv a svobod.
Jsou formulovány zásady nediskriminace a práva na rovnost, avšak nedávají praktické právní prostředky, jak se těchto práv domoci.127 V lednu 2006 senátoři vrátili Poslanecké sněmovně k přepracování návrh antidiskriminačního zákona.128 V České republice jsou v zákoně chráněny proti diskriminaci pouze pracovněprávní vztahy.
Česká legislativa, podle zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin, zakazuje získávat a shromažďovat jakékoliv údaje o etnických menšinách a etnickém původu. To vede k nedostatku, respektive absenci oficiálních statistických dat o rasismu a diskriminaci v bydlení.129
Frištenská130 uvádí, že na trhu s byty převažuje diskriminace úmyslná, která je však překryta masivnějšími problémy jako je malá dostupnost bytů, nákladnost jejich pořizování atd. Můžeme zde však nalézt i diskriminaci strukturální, čímž se myslí například způsob, kterým jsou poskytovány informace nutné k získání bytu a k jeho udržení. „Diskriminace a její metody se nijak významně neliší, pokud jde o různé znevýhodněné skupiny lidí.“ 131 Romové se však s diskriminací setkávají podstatně častěji, v čemž sehrává svou roli na první pohled viditelná odlišná barva pleti. Romové jsou dle Moravce132 na trhu s byty diskriminováni ještě více než na trhu pracovním.
Buď to může být prostřednictvím otevřeného rasismu či kalkulu pronajímatele, který si s Romy spojuje představu o nespolehlivosti nájemníka.133 Diskriminujícími jsou na poli
127 K podrobnějšímu studiu odkazuji na publikaci Sociální diskriminace pod lupou: Metodika identifikace diskriminačního jednání a doprovodných negativních jevů v bydlení a zaměstnávání.
128 Tento zákon po nás požaduje Evropská unie, norma měla být přijata již při vstupu České republiky do Evropské unie. Zákon by měl lidem zaručit rovné zacházení bez ohledu na rasu, pohlaví, sexuální orientaci nebo věk.
129 Toto opatření bývá někdy zpochybňováno odborníky, např. Petrem Víškem In Sociální práce s Romy.
Kurz v rámci projektu Inovace na UK FF, Katedra sociální práce. Praha, 30. 3. 2007, jelikož pokud bychom měli tyto údaje, mohli bychom na jejich základě účelněji postupovat,a to i s rizikem jejich možného zneužití.
130 FRIŠTENSKÁ, H., Diskriminace Romů v oblasti bydlení a její projevy, In Romové, bydlení, soužití.
131 Tamtéž. s. 25
132 MORAVEC, Š., Nástin problému sociálního vyloučení romských populací, In „Romové“ v osidlech sociálního vyloučení.
133 Jedná se o tzv. “statickou diskriminaci“ , kdy vnější znaky jako barva kůže, příjmení, přízvuk jsou statisticky korelovány se skrytými vlastnosti jejich nositele, tzn. pracovní návyky. Romové jsou tak poškozováni bez ohledu na své skutečné vlastnosti. STEINER, J., Ekonomie sociálního vyloučení, In Romové: kulturologické etudy.
bydlení majitelé bytů a domů. Ze zkušenosti Frištenské134, i z výzkumu Sociální diskriminace pod lupou135 vyplývá, že realitní kanceláře se pronajímání bytů Romům často brání. Naopak je běžnou praxí odkupování bytů pod cenou, kdy realitní kanceláře často využívají neznalosti Romů. Brož136 tyto firmy nazývá žraloky, dravými rybami, které za účelem velmi dobrého byznysu, obchodují s chudými lidmi, neplatiči atd.
Soukromí majitelé domů se snaží Romy vystěhovat z domů a čtvrtí, kde by mohlo být drahé bydlení, a to bez ohledu na to, zda jde o problémové obyvatele či ne. Obecně totiž přítomnost Romů snižuje cenu bytů. Ti jsou poté soustředěni do méně cenných lokalit, kde mohou vznikat ghetta. Častým příkladem je vystěhovávání takových nájemníků z Prahy či center měst, například do měst v severních Čechách.
Systém přidělování obecních bytů v sobě nese diskriminační náboj. Byty jsou přidělovány na základě závazné vyhlášky či směrnice, kterou schvaluje zastupitelstvo obce. Některá kritéria nepříznivě dopadají na nejchudší uchazeče, někdy jsou přímo formulována proti romským uchazečům. Jedná se například o bezdlužnost blízkých příbuzných či čistý trestní rejstřík. Častý je také systém pořadníku. Tento systém však bývá velmi často neprůhledný, po podání žádosti člověk nemá šanci zjistit, jak si stojí.
Nějaké obce mají přidělovací systém založen na volné soutěži. Byt získá ten, kdo předloží nejvyšší zálohu na nájem, používají se tzv. obálkové metody atd. Tento přidělovací systém může být pro chudé lidí dvojí pastí. První je, že nedisponují tak velkými částkami, aby mohli v konkurenci vyhrát. Druhou pastí je fakt, že pokud se přece jen zúčastní, peníze, které si obstarají budou půjčené, a to může vést k další zadluženosti rodiny. Jelikož se města obávají přílivu sociálně potřebných občanů z jiných míst, podmínkou pro získání sociálního bydlení bývá trvalé bydliště v dané obci. „To, jakými byty a v jakém množství obec disponuje a jak je přiděluje, tedy významně ovlivňuje vznik a vývoj sociálně vyloučených enkláv.“ 137
134 FRIŠTENSKÁ, H., Diskriminace Romů v oblasti bydlení a její projevy, In Romové, bydlení, soužití.
135 ČERNÝ, J., et al., Sociální diskriminace pod lupou: Metodika identifikace diskriminačního jednání a doprovodných negativních jevů v bydlení a zaměstnávání.
136 Příspěvek BROŽ, M. „Souhlasíte s tím, aby samospráva vystěhovala neplatící občany za hranice obce?“. Veřejná debata. Chomutov, 28. 3. 2007
137 MORAVEC, Š., Nástin problému sociálního vyloučení romských populací, In „Romové“ v osidlech sociálního vyloučení, s. 29