V bakalářské práci jsem se zabývala problematikou úlohy Probační a mediační služby v České republice. Na jednotlivých případech jsem zjišťovala jakou úlohu ve své činnosti má Probační a mediační služba v České republice. Pro výzkum byly vytvořeny dva výzkumné soubory. První soubor byl tvořen mediačními případy a druhý soubor případy probačními.
Z výsledků předložené práce vyplývá že, úspěšné naplňování úlohy Probační a mediační služby je poměrně závislé na úspěchu celé trestní justice a také na reformě sociálních služeb v České republice. Karabec uvádí, že koncepce Probační a mediační služby byla v České republice ustavena především proto, aby justice mohla účinně uplatňovat novou trestní politiku v oblasti tzv. komunitních sankcí a trestů a tím začít snižovat počet uvězněných osob, začít účinně předcházet kriminalitě, omezovat rizika jejího opakování, motivovat pachatele k nápravě škod, které způsobili a vést je k odpovědnosti za jejich život bez konfliktů se zákonem, zohledňovat při řešení trestné činnosti potřeby a zájmy obětí a účinněji chránit komunitu - společnost před kriminalitou (12).
Předpokladem plnění úlohy Probační a mediační služby také je, že klíčovou oblastí pro její účinné působení v trestním řízení musí být přípravné trestní řízení. Tedy že, značná část trestních věcí by měla být ukončena ještě v přípravném řízení prostřednictvím státního zástupce a ten by měl co nejvíce využívat možností, které poskytují odklony od trestního řízení. Probační a mediační služba má zde nezastupitelnou úlohu jak při zprostředkovávání mediačních jednání tak i výkonu probačních činností. U všech uvedených mediačních případů se nezletilá, mladistvý a obviněná dopustili svým jednáním krádeže, loupeže a napadení, čímž se dostali do střetu s trestním právem. Na základě těchto provinění se soudce po podání návrhu na potrestání státním zástupcem rozhodl pověřit středisko Probační a mediační služby přípravou podkladů pro případné rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo jiného odklonu od standartního způsobu trestního řízení.
V případě č. 1 prostřednictvím mediačního jednání se obviněná poškozené omluvila a podala vysvětlení svého jednání. Celé mediační jednání tohoto případu bylo ukončeno tím, že obviněná a poškozená vzájemně uzavřely dohodu o urovnání vztahů a způsobu náhrady škody mezi obviněnou a poškozenou pro účely podmíněného zastavení trestního stíhání dle § 307 odst. 1, písm. b) tr. řádu.
V případě č. 2 při společném jednání byl obviněný poučen v rámci zákona o soudnictví ve věcech mládeže, zejména na možné uložení podmíněného odsouzení s dohledem probačního úředníka popř. uložení ochranné výchovy. Obviněný zde preferoval podrobení se probačnímu dohledu. Prostřednictvím mediačního jednání byl tento případ vyřešen omluvou obviněného a náhradou způsobené škody.
U případu č. 3 byl celý případ vyřešen formou mediačního jednání a došlo k omluvě nezletilé vůči poškozenému i k náhradě škody. Jelikož ale jednání nezletilé se opakuje již po několikáté, doporučil úředník Probační a mediační služby, kromě státního zastupitelství navrhovaného dohledu probačního úředníka i uložení výchovné povinnosti společensky prospěšné činnosti. Dále také uvedl domněnku, že projevením snahy a aktivní účasti mediace nezletilou není třeba řešit toto jednání umístěním do ústavní nebo ochranné výchovy.
Jak Sotolář uvádí, je mediace je tedy významnou specifickou mimoprocesní metodou řešení trestních věcí umožňující naplnění smyslu konceptu restorativní justice v případech trestných činů, které jsou důsledkem konfliktního vztahu mezi jeho pachatelem a obětí. Konečné rozhodnutí ve věci sice zůstává ve výlučné pravomoci soudu, ale restorativní pojetí trestní spravedlnosti vytváří mediátorovi prostor k tomu, aby stranám konfliktu nabídl jinou možnost řešení, než je tradiční soudní cestou.
Mediační proces tedy výrazně zlidšťuje justiční systém. Mediátor usnadňuje a usměrňuje dialog mezi obviněným a obětí, případně i blízkým sociálním prostředím.
Dává jim prostor mluvit o svých pocitech formou, kterou nelze uskutečnit v rámci standartních soudních přelíčení (3).
Větrovec k tomu konstatuje, že mediací se vytvářejí nezbytné podmínky pro uplatnění tzv. odklonů v trestním řízení, jejichž předpokladem je projednání a uzavření dohody mezi obviněným a poškozeným o náhradě škody nebo dohody o narovnání (24).
Uváděné mediační případy ukazují, že ve všech Probační a mediační služba svou úlohu naplňuje. Došlo zde k nabídce spolupráce úředníka PMS a pachatele trestného činu. Souhlasem všech zúčastněných proběhlo mediační jednání a prostřednictvím tohoto jednání byla vyřešena náhrada škody a vzájemný konflikt. Vstup PMS do případůč. 1 a 2 se tedy ukázal jako pozitivní a do jisté míry je možno předpokládat, že nedojde k recidivnímu jednání se strany pachatelů. U případu č. 3 není tak jednoznačné předpokládat, že k recidivě nedojde, neboť takovéto jednání ze strany nezletilé se již opakovalo. Zde, tedy plně záleží na nezletilé, zda se již dostatečně ponaučila, aby své jednání již neopakovala
Pokud by PMS do těchto případů nevstoupila, došlo by zřejmě k potrestání pachatelů a bylo by možné očekávat případná rizika. Jako největší riziko je považováno právě zmíněné recidivní jednání. Recidivní jednání je prostřednictvím PMS velmi sníženo, zejména účastí klientek při mediačním jednání, měli zde možnost vidět, jak jejich chování zasáhlo poškozené i jejich rodiny.
V následně uvedených probačních případů se obvinění dopustili trestného činu loupeže, výtržnictví, napadení a k provinění, řízením motorového vozidla bez řidičského oprávnění. Odsouzeným byly uloženy tresty odnětí svobody, opatření obecně prospěšných prací, zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel. Poté na základě usnesení soudu došlo v některých případech k podmíněnému propuštění z výkonu trestu odnětí svobody a z výkonu trestních opatření, byla stanovena zkušební doba a dohled probačního pracovníka.
V případě č. 4 je u klienta z dosavadní části výkonu probačního dohledu patrné, že se klient snaží žít řádným životem a plní své povinnosti z dohledu mu vyplývající.
Klient má v průběhu probačního dohledu možnost zjistit, jaké chyby se dopustil, bude se moci opět začlenit do společenského života bez páchání další trestné činnosti a vést řádný život. Pokud klient bude i nadále dodržovat stanovená pravidla dohledu, je do značné míry možné očekávat splnění dohledu. Potvrdili by se tím slova Šterna, který konstatuje, že účelem dohledu je sledování a kontrola chování pachatele, odborné vedení a pomoc pachateli s cílem zajistit, že v budoucnu povede řádný život (13).
U případu č. 5 lze pozorovat, že klient z počátku projevil snahu plnit povinnosti a úkoly stanovené dohledem. Dále se také snažil uhradit náklady vzniklé v souvislosti s trestním řízením. Následně se, ale klient dopustil další trestné činnosti, za kterou mu byl uložen trest domácího vězení. Z počátku by se u tohoto případu mohlo zdát, že úloha Probační a mediační služby nebyla naplněna, což by, ale bylo nesprávné. Pro účelné vyřešení případu nestačí pouze snaha ze strany úředníka PMS, ale také samotného klienta.
V posledním uvedeném případěč. 6 je možné už od počátku spatřit určitý nezájem či lhostejnost ze strany klienta. Klient, již od začátku nedodržoval stanovené podmínky, kdy se nedostavoval na sjednané konzultace, neuvedl důvod své nepřítomnosti a nesnažil se o napravení způsobené škody. Okresní soud tedy na základě sdělení těchto skutečností úředníkem PMS rozhodl, že klientovo jednání bylo shledáno natolik závažnými a klient musí vykonat zbytek trestu odnětí svobody. V současné době je tedy klient opět ve výkonu trestu odnětí svobody. Za stěžejní při porušení podmínek dohledu je v tomto případě možné považovat nenalezení vhodného a stabilního zaměstnání, vliv party a neshody s rodiči a především páchání další trestné činnosti.
V tomto případě se ukazuje pravdivost tvrzení Žatecké, která uvádí, že trestný čin je sociálním konfliktem mezi dvěma a více jednotlivci a mezi jejich normami a normami ve společnosti, v níž se nacházejí, a lze jej účinně řešit jen za aktivní účasti všech dotčených osob (10).
Odpověď na výzkumnou otázku zní: úloha Probační a mediační služby je tedy spatřována v úsilí o zprostředkování účinného a společenský prospěšného řešení konfliktů spojených s trestnou činností a v současném organizování a zajišťování efektivního a důstojného výkonu alternativních trestu a opatření s důrazem na ochranu komunity, zájmů poškozených a prevenci kriminality. Dále také v naplňování principů restorativní justice, tedy v převzetí odpovědnosti pachatelů za škody způsobené trestným činem, v aktivním zapojení poškozených a okruhu trestným činem dotčených osob do trestního řízení a řešení následků trestného činu s důrazem na potřeby poškozeného a odpovědnost pachatele.