• Nebyly nalezeny žádné výsledky

Další neméně důležitou kategorií se jeví tematika výživy v mateřské škole, tím mám tedy na mysli pedagogické působení učitelek v oblasti zdravé výživy. Z interview jsem zjistila, že se učitelky snaží, aby děti věděly, co našemu zdraví škodí a co mu naopak prospívá.

Zároveň se snaží o to, aby u dítěte probudili pozitivní vztah ke zdravé výživě. Učitelky zařazují různé druhy aktivit, činností a her, které se nějakým způsobem dotýkají tematiky zdraví, konkrétně zdravé výživy.

5.3.1 Prostřednictvím činností a her

Učitelky mají možnost seznámit děti s aspekty zdravé výživy prostřednictvím nejrůzněj-ších metod. Jednou z nich je i hra, která se v průběhu interview objevovala nejčastěji.

„Tu řízenou činnost máme vždy na tu výživu nějak zaměřenou, když to máme v tom třídním vzdělávacím plánu. To pak většinou hrajeme různé hry, aby si to ty děti osvojily hrou“

(U3).

„Ano, v TVP máme každé rok téma, týkající se těla a zdraví. Dělám s dětmi například tří-dění zdravého a nezdravého jídla vystřiženého z novin, různé rozhovory třeba o tom, co jsou to vitamíny a proč je potřebujeme, pak formou různých básniček, říkanek, povídáním si v komunitním kruhu, pohybovky a tak“ (U7).

„Zrovna minulý týden jsme se ve školce věnovali výživové pyramidě, kterou jsme si společ-ně zkonstruovali z kartonu, děti nakreslily potraviny, které jsme tam následspoleč-ně lepili, a pak jsme se na toto téma bavili, že vlastně na vrcholku je to nezdravé, čeho bychom měli jíst méně“ (U8).

„Celkově se věnujeme zdraví, zubní hygiena, nutnost pohybu, pak taky probíráme naše tělo, jaké máme orgány, jak to všechno funguje a tak. Tam je to opravdu tím tématem pro-syceno“ (U4).

„My teda pracujeme i s tou interaktivní tabulí, kde jsou různé výukové programy i na toto téma, dále hodně využíváme dramatizaci a taky knížky s tou tematikou“ (U8).

Z uvedených výpovědí vyplývá, že učitelky využívají variace metod, prostředků i pomů-cek, aby dětem tematiku zdravé výživy přiblížily a zatraktivnily. Učitelky dětem nabízejí také činnosti, které se věnují nejen lidskému zdraví, ale i původu některých produktů, které nám zajišťují zvířata.

„Pro děti připravujeme i činnosti a hry, aby věděly, že třeba některá zvířata se chovají na maso, některá nám dávají mléko, ze kterého se pak vyrábí mléka a sýry a já nevím co“

(U5).

„V řízených činnostech formou her, aby třeba děti zjistily, kde se bere maso, mléko, vejce“

(U4).

Z výpovědí tedy lze usoudit, že učitelky se tomuto tématu opravdu snaží věnovat a vymýš-lejí takové činnosti a hry, které nejsou jednotvárné, není to jen práce s pracovními listy.

Tento přístup oceňuji a pro mě samotnou jsou tyto náměty nepochybně zdrojem inspirace do praxe.

5.3.2 Prostřednictvím prožitku

Učení o zdravé výživě prostřednictvím prožitku je podle mého názoru ta nejcennější forma předávání poznatků a zkušeností. Učitelky ve svých výpovědích zmiňovaly možnost vyu-žívání školních zahrad dětmi. Dále mluvily také o různých akcích, které pravidelně pořáda-jí pro rodiče s dětmi v mateřské škole. Mezi informantkami byly i ty, jejichž škola byla zapojena do různých projektů, zaměřených na zdraví a zdravou výživu dětí.

„My jako školka máme obrovské truhlíky, ve kterých pěstujeme třeba bylinky, mrkev, a takové, a je fakt, že když to vytáhneme z té hlíny, tak to by si dal i ten chlapec, který jí je-nom sladké“ (U3).

„My máme dva veliké záhony, kde si děti zkouší pěstovat nějaké plodiny“ (U6).

„I co se sebeobsluhy u jídla týče, tak děti si jednou týdně mažou chleba pomazánkou sa-my“ (U7).

Líbily se mi činnosti, o kterých mi povídala informantka, jejíž škola je zapojena do projek-tu Zdravá mateřská škola. Je patrné, že učení přímým prožitkem je pro děti velmi atraktivní a naučné. „My děláme třeba akci na zahradě s různými stanovišti, kdy u každého jsou ně-jaké úkoly pro děti s rodiči, třeba něco nakrájet, natrhat salát, tak to je moc baví. A takto si v průběhu návštěvy všech stanovišť vlastně děti vytvořily salát, který si s chutí snědly“

(U8).

„V tom projektu zaměřeném na jídlo jsme měli spoustu činností, třeba že si děti samy ma-zaly pomazánky, skládaly obrazce ze zeleniny, pak jsme měli i centra aktivit, že třeba u jednoho stolečku stříhají a trhají bylinky, u umyvadla je čistí, u dalšího stolu to nějakým tupějším nožem nakrájí a u dalšího ty bylinky zamíchají do tvarohu, a takto vlastně vznikla pomazánka“ (U8).

„Taky z jara sázíme semínka, a děti se pak těší, jak asi povyrostly. A taky si třeba děti ustřihnou mátu a společně připravíme čaj, po tom se jen zapráší. A vysvětluju jim v průběhu, proč je to dobré pro zdraví. No prostě hned je to o něčem jiném, když má to dítě s tou zahradou vlastní zkušenost a přidá ruku k dílu“ (U8). „Máme třeba i ovocné stromy na zahradě, takže děti v průběhu času vidí, co se na tom stromě děje, o tom si povídáme venku. A na tom záhonku nejsou jen bylinky, ale i třeba rajčata, hrášek, no a děti to třeba zalévají a účastní se všeho“ (U8).

„No, vyrobila jsem ze stolu a plachty krávu, připevnila jí kartonovou hlavu a vemeno z latexové rukavice, a pak se tam dolévalo to mléko. To děti hrozně bavilo a hlavně zjistily, že se mléko nezískává v obchodě, ale je to trošku jinak“ (U4).

„Máme týdenní projekty, které jsou většinou podle období, děláme různé saláty, štrůdly, jezdíme do ekocentra, kde si děti samy dělají křížaly, pak každý rok máme Dýňovou slav-nost i s rodiči, tak to všichni vaříme dýňovou polévku…“ (U6).

Učení prostřednictvím prožitku se mi jeví jako velmi vhodné a přínosné, zvláště u dětí předškolního věku. Je třeba, aby se děti seznamovaly s přírodou již v ranném věku, a nau-čily se činnosti, které se jim jednou mohou v životě hodit, nehledě na to, že pro dítě není nic cennějšího, než vlastní zkušenost a prožitek. Učitelky však v tomhle spatřovaly i barié-ry, jelikož ne všechny mateřské školy mají dostatek financí na zřízení vlastních záhonů s plodinami. Dále většina z nich zmiňovala fakt, že kvůli vyhláškám by děti správně nemě-ly ze školních zahrad a záhonů plodiny konzumovat. To samé platí i v případě, když napří-klad rodiče mají nadbytek např. jahod či jablek na své zahradě. Mateřská škola toto přijí-mat a zpracovávat ve své kuchyni nemůže.