• Nebyly nalezeny žádné výsledky

Účet Částka (Kč)

028 – Drobný dlouhodobý hmotný majetek 101 311 088 – Oprávky k drobnému dlouhodobému

hmotnému majetku

101 311 Tabulka 9: Počáteční stavy DDHM Zdroj: Vlastní zpracovaní dle dokumentace FO

5.2.3 Zásoby

Podnikatel nemá zásoby žádné, na zakázky nakupuje materiál přímo dle potřeby.

5.2.4 Pohledávky

Pan Šimoník upřednostňuje platbu hotově, svým zákazníkům také umožňuje platbu kartou.

Eviduje pohledávky, které mu nebyly splaceny na konci roku 2016.

Datum

Tabulka 10: Pohledávky celkem Zdroj: Vlastní zpracování dle dokumentace FO

Hodnota pohledávek za odběrateli činí 9 710,75 Kč bez DPH. (DPH 2 039,25 Kč). Celko-vá částka 11 750 Kč bude převedena na účet 311. Na výši daně bude mít vliv hodnota po-hledávek bez DPH. ZD se zvýší o 9 710, 75 Kč.

5.2.5 Závazky

Pan Šimoník se své závazky snaží splácet co nejrychleji. Eviduje pouze dva závazky z obchodních vztahů, které mu vznikly na konci roku 2016.

Datum

Tabulka 11: Závazky celkem Zdroj: Vlastní zpracování dle dokumentace FO

Hodnota závazků za odběrateli činí 2 549,59 Kč bez DPH. (DPH 535,41 Kč). Celková částka 3 085 Kč bude převedena na účet 321. Na výši daně bude mít vliv hodnota závazků bez DPH. ZD se zvýší o 2 549,59 Kč.

5.2.6 Pokladna

Stav v pokladně 32 009 Kč

Tabulka 12: Stav v pokladně Zdroj: Vlastní zpracování dle dokumentace FO

5.2.7 Bankovní účet

Podnikatel má jeden bankovní účet u České spořitelny.

Stav bankovního účtu 22 456 Kč Tabulka 13: Stav bankovního účtu Zdroj: Vlastní zpracování dle dokumentace FO

5.3 Hospodaření podnikatele za rok 2016

V předchozí části byla provedena inventarizace stavu majetku a závazků daného podniku, neprokazující žádné rozdíly oproti skutečnému stavu. Další součástí převodu bude sestave-ní daňové povinnosti a daňového přiznásestave-ní.

Pan Šimoník vykázal v roce 2016 následující příjmy a výdaje. Důležitou část příjmů tvoří příjmy za prodej služeb zahrnující opravy automobilů a sazka. Značnou část tvoří prodej zboží (díly). Převážnou část výdajů tvoří nákup materiálu. V roce 2015 podnikateli nevy-pomáhal žádný pracovník, ušetřil tak na mzdách. Do provozní režie patří nákup kancelář-ských potřeb, telefon, energie, voda, plyn a pracovní oblečení. Pan Šimoník platí minimál-ní zálohy na sociálminimál-ní a zdravotminimál-ní pojištěminimál-ní. Nemocenskou si platí dobrovolně ve výši 155 Kč měsíčně.

Tabulka 14: Příjmy a výdaje podnikatele za rok 2016 Zdroj: vlastní zpracování dle peněžního deníku FO

Zisk v roce 2016 156 997 Kč

Výpočet zálohy SP (156 997 x 50 %) x 29,2 % / 12 1 910 Kč/ měsíc Výpočet zálohy ZP (156 997 x 50 %) x 13,5 % / 12 884 Kč/ měsíc

Tabulka 15: Sociální a zdravotní pojištění Zdroj: vlastní zpracování dle peněžního deníku FO

Podnikatel musí odvádět minimální měsíční zálohu SP ve výši 2 061 Kč.

Minimální vyměřovací základ ZP v roce 2016 činil 14 116 Kč. Skutečný vyměřovací zá-klad je nižší než minimální vyměřovací zázá-klad. Z toho důvodu musí podnikatel odvést mi-nimální měsíční zálohu ZP ve výši 1 906 Kč.

Červenec 93 788 83 114

Tabulka 16: Přehled měsíčních příjmů a výdajů za rok 2016 Zdroj: vlastní zpracování dle peněžního deníku FO

Pomocí rozdílu mezi celkovými příjmy a výdaji lze stanovit dílčí základ daně u podnikate-le. Dílčí základ daně může být upraven o daňově neuznatelné a uznatelné náklady. V pří-padě daňově uznatelných nákladů bude dílčí základ daně snížen. Naopak zvyšovat lze o daňově neuznatelné náklady. Podnikatelský subjekt má pouze daňově uznatelné náklady, odpisy. V roce 2016 nebyl darovat krev, v současném roce zvažuje jít společně s manželkou. Mohl by si tak odečíst částku 2000 Kč za jedno darování krve.

Celkové příjmy 942 876 Kč

Celkové výdaje 785 879 Kč

Dílčí základ daně §7 156 997 Kč

Úprava o daňově uznatelné náklady 10 680 Kč

Dílčí základ daně po úpravě 146 317 Kč

Nezdanitelné části:

- příspěvek na penzijní připojištění (14 400 – 12 000)

Tabulka 17: Výpočet daňové povinnosti podnikatele Zdroj: Vlastní zpracovaní dle peněžního deníku FO

Daňová povinnost činí za rok 2016 0 Kč. Daňové přiznání nezpracovává daňový poradce, pan Šimoník má povinnost daňové přiznání podat do 3. 4. 2017.

5.4 Převodový můstek jednotlivých složek majetku a závazků

Převodový můstek hraje důležitou roli při převodu na účetnictví. Pro sestavení převodové-ho můstku použijeme konečné stavy získané z inventarizace majetku a závazků u podnika-tele pana Šimoníka, které se převedou jako počáteční zůstatky rozvahových účtů. V níže sestaveném převodovém můstku jsou zaznamenány jednotlivé položky majetku a závazků a dopad na základ daně. Základ daně může být zvýšen nebo snížen o jednotlivé položky.

Položka Účet ZD

MD D zvýší sníží bez

vlivu Samostatné movité věci a

soubory movitých věcí

Tabulka 18: Převodový můstek Zdroj: Vlastní zpracování dle inventarizace majetku a závazků

5.5 Účet individuálního podnikatele

Nedílnou součást tvoří účet individuálního podnikatele vyjadřující vlastní zdroje podnika-tele. Na tento je převeden rozdíl mezi počátečními stavy aktivních a pasivních účtů.

419- Účet individuálního podnikatele

Počáteční stavy aktivních účtů 217 029,84 Kč

Počáteční stavy pasivních účtů 141 716 Kč

PS aktivních účtů – KS aktivních účtů 75 313, 84 Kč Tabulka 19: Účet individuálního podnikatele Zdroj: Vlastní zpracování dle dokumentace

5.6 Otevření účetních knih

K prvnímu dni účetního období je klíčové otevření účetní knih. Účet 701 – Počáteční účet rozvažný slouží k otevření počátečním stavů. Následující tabulka znázorňuje otevření účetních knih k 1. 1. 2017.

Položka Částka (Kč) MD D

Samostatné movité věci a soubory movitých věcí 48 000 022 701 Oprávky k samostatným movitým věcem a

soubo-rům movitých věcí

37 320 701 082

Drobný dlouhodobý hmotný majetek 101 311 028 701

Oprávky k dlouhodobému drobnému majetku 101 311 701 088

Odběratelé 11 750 311 701

Dodavatelé 3 085 701 321

Daň z přidané hodnoty 1 503,84 343 701

Pokladna 32 009 211 701

Bankovní účet 22 456 221 701

Účet individuálního podnikatele 75 313, 84 419 701

Tabulka 20: Zaúčtování počátečním stavů Zdroj: Vlastní zpracování dle dokumentace

5.7 Sestavení účtového rozvrhu

Dle směrné účetní osnovy jsou všechny účetní jednotky povinny sestavit účtový rozvrh.

Podle tohoto účtového rozvrhu bude podnikatelský subjekt účtovat. V rámci své podnika-telské činnosti tento účetní rozvrh může doplňovat o účty dle své potřeby. V příloze číslo 1 je uveden kompletní účtový rozvrh podnikatele Šimoníka.

5.8 Sestavení vnitropodnikových směrnic

Zákon o účetnictví ukládá povinnost sestavit vnitropodnikové směrnice, při přechodu na podvojné účetnictví. Pan Šimoník svou podnikatelskou činnost musí vykonávat v souladu s vnitřními právními předpisy, které může aktualizovat.

5.8.1 Systém zpracování účetnictví Směrnice č. 1

Společnost:

Josef Šimoník

Huštěnovice 362, 687 03 Platnost od: 1. 1. 2017

Účetní jednotka, která je fyzickou osobou, vede nepřetržitě účetnictví od 1. 1. 2017.

Účetnictví je vedeno na počítači, v účetním programu Money S3. V tomto programu se účtuje o závazcích, o majetku a ostatních aktivech a pasivech. Rovněž o výnosech a nákla-dech podniku a o výsledku hospodaření. Účetním obdobím je 12 po sobě jdoucích měsíců.

Účetnictví je vedeno v českých korunách.

Základní účetní zásady, které bude účetní jednotka dodržovat:

- nepřetržitá doba trvání účetní jednotky - věcná a časová souvislost

- zásada dodržovaní metod účetnictví - tvorba rezerv a opravných položek.

Opravné položky jsou vytvářeny pouze k účtům majetku v případech snížení ocenění ma-jetku v účetnictví prokázaném na základě inventarizace mama-jetku. Tvorba opravných

polo-žek se účtuje na vrub nákladů a opravná položka se sníží, popřípadě zruší vyúčtováním ve prospěch nákladů. Opravné položky nesmí mít aktivní zůstatek, nelze je tedy tvořit na zvýšení hodnoty majetku.

Rezervy jsou tvořeny k pokrytí budoucích závazků. Je znám účel a je pravděpodobné, že nastanou. Není však jisté v jaké výši a nevíme, kdy přesně nastanou. Tvorba rezerv se účtuje na vrub nákladů. Nesmí mít aktivní zůstatek.

Hotovostní limity v pokladně podnikatele jsou pro zajištění běžného provozu stanoveny ve výši 10 000 - 60 000 Kč. Při poklesu zůstatků pod spodní hranice pan Šimoník doplní chybějící hotovost výběrem z bankovního účtu, naopak při nárůstu zůstatku hotovost pře-vede na tento účet.

5.8.2 Stanovení účtového rozvrhu Směrnice č. 2

Společnost:

Josef Šimoník

Huštěnovice 362, 687 03 Platnost od: 1. 1. 2017

Účetní jednotka pro sestavení účtového rozvrhu použije směrnou účtovou osnovu. Účtový rozvrh slouží ke kontrole účetnictví, prokazuje obsah účetních knih v podniku. Kompletní účtový rozvrh podnikatele je zpracován v příloze č. 1. V průběhu účetního období může účetní jednotka rozvrh doplňovat, nesmí však zrušit účty, na kterých bylo v daném období účtováno. Účtový rozvrh je uchováván jako příloha k účetní závěrce v tištěné i elektronic-ké podobě.

V ……… dne ………

Vydal: Josef Šimoník

Tabulka 22: Směrnice č. 2 Zdroj: Vlastní zpracování

5.8.3 Dlouhodobý majetek Směrnice č. 3

Společnost:

Josef Šimoník

Huštěnovice 362, 687 03 Platnost od: 1. 1. 2017

Směrnice stanovuje způsoby pořizování, oceňování a vyřazování dlouhodobého majetku v podniku pana Šimoníka.

Dlouhodobým hmotným majetkem jsou samostatné movité věci, pozemky a stavby se vstupní cenou vyšší než 40 000 Kč a dobou použitelnosti delší než jeden rok.

Drobný hmotný majetek zahrnuje majetek pod 40 000 Kč.

Za nehmotný majetek je považován software a ostatní dlouhodobý majetek se vstupní ce-nou vyšší než 60 000 Kč a dobou použitelnosti delší než jeden rok.

Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek je oceňován:

- pořizovací cenou- cena, za kterou podnikatel majetek pořídil

- vlastními náklady- přímé a nepřímé náklady

V případě přebytečného a nevyužitého majetku zajišťuje majitel prodej či případnou li-kvidaci.

Inventarizace majetku je prováděna jedenkrát ročně, zobrazuje skutečný stav ke dni účetní závěrky. Výsledné stavy jsou následně porovnány se stavem v účetnictví, musí se rovnat.

Podnik nemá stanové žádné pravidla pro její sestavení. Podnikatel odpovídá za řádné a poctivé provedení.

V souladu se Zákonem o účetnictví účetní jednotka zvolila daňové odpisy rozdílně od účetních odpisů.

Účetní odpisy budou sestavovány samostatně, vždy u zařazení předmětu do užívání. Účet-ní odpisy by měly co nejvěrněji vystihnout průběh skutečného opotřebeÚčet-ní majetku, jsou vykazovány měsíčně. Pro účely účetního odepisování se životnost dlouhodobého majetku stanovuje podle plánované životnosti příslušného dlouhodobého majetku definované cel-kovou dobou provozu nebo plánovaným výkonem za dobu životnosti. Na stupeň využití majetku a rychlost opotřebení bude také přihlédnuto. U dopravních prostředků jsou uplatňovány výkonové odpisy, které budou stanoveny podílem vstupní ceny a plánovaným počtem kalkulačních jednic výkonu dosažených za životnost majetku. O stanovení konkrét-ní životnosti rozhodne pan Šimokonkrét-ník. U výkonových odpisů stanoví kalkulačkonkrét-ní propočet výše odpisů na kalkulační jednici.

Daňové odpisy jsou vykazovány ročně. Účetní jednotka bude využívat rovnoměrný způsob odepisování. Odpisování lze zahájit po uvedení pořizované věci do stavu způsobilého k užívání.

Pořízený majetek je v účetnictví zachycen na příslušných majetkových účtech a v prvním roce odpisování zatřídí účetní jednotka hmotný i nehmotný majetek do příslušných odpi-sových skupin a zvolí způsob odepisování.

Odpisová skupina Doba odepisování

1 3 roky způsob ocenění, vstupní cena, způsob a datum vyřazení a odpisový plán.

Tato směrnice je závazná pro pana Šimoníka a plně za ni odpovídá.

V ……… dne ………

Vydal: Josef Šimoník

Tabulka 23: Směrnice č. 3 Zdroj: Vlastní zpracování

5.8.4 Účetní doklady Směrnice č. 4

Společnost:

Josef Šimoník

Huštěnovice 362, 687 03 Platnost od: 1. 1. 2017

Účetní jednotka je povinna vystavovat účetní doklady bez zbytečného odkladu. Za účetní doklady jsou považovány doklady, které splňují náležitosti dle Zákona o účetnictví.

Pro evidenci účetních dokladů jsou v účetním programu firmy používány následující účet-ní knihy:

- účetní deník - hlavní kniha

- kniha pohledávek a závazků - pokladní kniha

- skladová evidence

Za účetní doklady (záznamy) jsou v podniku pana Šimoníka považovány doklady, které musí mít tyto náležitosti:

- označení účetního dokladu - popis obsahu účetního případu - označení účastníků

- peněžní částka

- datum vyhotovení účetního dokladu - datum uskutečnění účetního případu - podpis odpovědné osoby

Při vyhotovení účetního dokladu je nutné v podniku pana Šimoníka dodržet tyto zásady:

- dochvilnost- účetní doklad musí být vystaven po skončení účetní operace - pravdivost- musí obsahovat pravdivé informace

- kvalita- údaje musí být přesné a pravdivé Druhy dokladů, které bude podnikatel používat:

- přijaté faktury - vydané faktury

- příjmový pokladní doklad - výdajový pokladní doklad - bankovní výpisy

- inventární karty

Nedílnou součástí je přezkoušení správnosti údajů, včetně správného označení a podpisu oprávněné osoby. V případě, že podnikatel zjistí nedostatky popř. chyby v účetních zázna-mech, musí okamžitě provést opravu. Opravy jsou provázeny ručně, kdy chybný záznam přeškrtne a zaznamená správný záznam, nesmí chybět podpis oprávněné osoby včetně data provedení opravy. Opravy záznamů v účetních knihách učiní pomocí opravného účetního dokladu storno chybného záznamu a poté uvede správný. Opět nesmí chybět podpisový vzor, datum a důvod opravy.

Veškeré účetní doklady účetní jednotka ponechává v kanceláři, kde má i veškeré archivo-vané doklady.

V ……… dne ………

Vydal: Josef Šimoník

Tabulka 24: Směrnice č. 4 Zdroj: Vlastní zpracování

5.8.5 Stanovení podpisových vzorů Směrnice č. 5

Společnost:

Josef Šimoník

Huštěnovice 362, 687 03 Platnost od: 1. 1. 2017

Tato směrnice je vydávána z důvodu identifikace podpisů na účetních dokumentech a do-kladech.

Za veškeré podpisy zodpovídá podnikatel osobně.

Jméno odpovědné osoby: Josef Šimoník Podpisový vzor:

V ……… dne ………

Vydal: Josef Šimoník

Tabulka 25: Směrnice č. 5 Zdroj: Vlastní zpracování

5.8.6 Inventarizace majetku a závazků Směrnice č. 6

Společnost:

Josef Šimoník

Huštěnovice 362, 687 03 Platnost od: 1. 1. 2017

Inventarizace slouží ke zjištění skutečného stavu majetku a závazků v podniku, je povin-ností každé účetní jednotky. V podniku je provázena inventarizace veškerého majetku a závazků, inventarizace peněžních prostředků (účet 211) a inventarizace všech rozvaho-vých účtů.

Druhy inventarizace:

- fyzická - u majetku hmotné a nehmotné povahy - dokladová - u pohledávek, závazků

- řádná - sestavována průběžně

- mimořádná - při mimořádných událostech vzniklých v podniku Záznamy inventury musí obsahovat:

- skutečný stav majetku a závazků - název a číslo účtu

- okamžik zahájení a ukončení inventury - podpisový záznam odpovědné osoby - způsob zjištění skutečných stavů

- ocenění majetku a závazků k momentu ukončení inventury - vyčíslení případných rozdílů

- způsob likvidace

- proúčtování inventarizačních rozdílů

Pokud nastane inventarizační rozdíl, musí ho učení jednotka proúčtovat. Inventarizační rozdíl nastane v případě, kdy je skutečný stav nižší (manko) než evidovaný stav majetku nebo skutečný stav je vyšší (přebytek) než evidovaný stav majetku.

Předmět inventarizace v podniku:

- hmotný majetek

Vzor inventarizačního zápisu majetku ke dni … 1. Označení a umístění majetku

2. Jméno odpovědného pracovníka za majetek 3. Prohlášení odpovědného pracovníka

Prohlašuji, že jsem zabezpečil, aby byl veškerý majetek včetně podkladů řádně připraven. Za funkci odpovídá pan Josef Šimoník, podpis a datum.

4. Zahájení inventarizace dne … Ukončení inventarizace dne…

5. Způsob zjištění skutečných stavů majetku a závazků 6. Inventarizační rozdíly, které byly inventarizací zjištěny 7. Návrh na likvidaci zjištěných rozdílů

8. Datum vyhotovení zápisu, podpis pana Šimoníka a soupis příloh (soupis inventari-začních rozdílů, nepotřebný majetek, …)

V ……… dne ………

Vydal: Josef Šimoník

Tabulka 26: Směrnice č. 6 Zdroj: Vlastní zpracování

5.9 Sestavení zahajovací rozvahy

Podstatnou součástí převodu z daňové evidence na účetnictví je sestavení zahajovací roz-vahy. Zahajovací rozvaha zobrazí, zda byla zajištěna správnost přechodu.

AKTIVA 217 029,84 138 631 78 398,84 PASIVA celkem 78 398, 84

Tabulka 27: Sestavení zahajovací rozvahy Zdroj: Vlastní zpracování

5.10 Grafické znázornění majetku a závazků

5.10.1 Znázornění majetku

Následující graf znázorňuje výši aktiv podnikatele. Největší část majetku tvoří peníze, zhruba 40 % a to z důvodu již zmíněného upřednostnění plateb v hotovosti oproti bankov-nímu účtu. Pohledávky za odběrateli tvoří pouze 15 %. Pan Šimoník má stálé a důvěry-hodné zákazníky. Necelých 15 % tvoří majetek- samostatné movité věci a soubory movi-tých věcí. Zhruba 2 % činí DPH. V grafu nenajdeme zásoby, podnikatel materiál nakupuje těsně před opravou popř. před prodejem.

0,00%

SMV Odběratelé Peníze Bankovní účet DPH

AKTIVA

Graf 1: Znázornění majetku podnikatele Zdroj: Vlastní zpracování ze zahajovací rozvahy

5.10.2 Znázornění závazků

Podnikatel nezaměstnává žádného zaměstnance. Největším zdrojem krytí je účet 419 před-stavující vklad podnikatele, zhruba 96 %. Necelé 4 % tvoří závazky za dodavateli, které pan Šimoník nestihl na konci roku uhradit.

Graf 2: Znázornění závazků podnikatele Zdroj: Vlastní zpracování dle zahajovací rozvahy

5.11 Kontrola přechodu

Při převedení daňové evidence na podvojné účetnictví musí být dodrženy účetní zásady.

5.11.1 Kontrola podvojnosti a úplnosti

Součet všech účtů na straně MD se rovná součtu všech účtů na straně D, podvojnost je dodržena. Každé položce aktiv a pasiv náleží účet, uveden v hlavní knize. Úplnost je v pořádku.

5.11.2 Kontrola převodového můstku

Převodový můstek odpovídá hodnotám uvedených v zahajovací rozvaze, kontrola je v po-řádku.

5.11.3 Kontrola účetní a daňová

U jednotlivých položek je označeno, zda mají vliv na základ daně. Rozvahové účty jsou v souladu se směrnou účtovou osnovou.

6 DAŇOVÝ DOPAD NA ROZHODNUTÍ PODNIKATELE

Varianta výpočtu základu daně při vedení daňové evidence je naprosto rozdílná oproti ve-dení účetnictví. Podnikatelský subjekt vedoucí daňovou evidenci stanovil základ daně jako rozdíl mezi příjmy a výdaji, naopak u vedení účetnictví ho stanoví jako rozdíl mezi výnosy a náklady.

Ideálním řešením je stanovení daňového dopadu dle porovnání daňové povinnosti za ná-sledující rok 2017. Tohoto způsobu nelze využít a to z důvodu neznámé výše nákladů a výnosů. Daňový dopad musí být stanoven pomocí vlivu na základ daně. V teoretické části jsem zmínila důležitost úpravy základu daně z příjmů. Základ daně se zvyšuje o hod-notu cenin a zásob, hodhod-notu pohledávek (bez DPH) a hodhod-notu poskytnutých záloh na hmotný majetek. Hodnota přijatých záloh a hodnota dluhů naopak základ daně snižuje.

Položky zvyšující základ daně

1. Hodnota pohledávek bez DPH 311 9 710,75

Položky snižující základ daně

2. Hodnota závazku bez DPH 321 2 549,59

DAŇOVÝ DOPAD – zvýšení o 7 161,16 Kč

Tabulka 28: Položky ovlivňující základ daně Zdroj: Vlastní zpracování

V tomto případě by musel být základ daně v roce 2017 zvýšen o 7 161,16 Kč. Tato částka je poměrně nízká, pro pana Šimoníka však není zanedbatelná. Z toho důvodu bych mu do-poručila hodnotu pohledávek rozložit do více zdaňovacích období.

6.1 Návrh, doporučení a zhodnocení situace

Položky zvyšující základ daně zahrnují pouze pohledávky za odběrateli. Podnikatel nevede evidenci zásob, hodnota proto není příliš vysoká. Příloha č. 3 uvádí, že je možné rozložit pohledávky do 9 zdaňovacích období.

V prvním roce vedení účetnictví musí podnikatel od základu daně odečíst částku 2 549,59 Kč. Doporučila bych mu, aby k základu daně přičetl rovněž částku 2 549,59 Kč. Podnikatel by tak dosáhl nulového daňového dopadu v roce 2017.

V následujících letech 2018-2025 navrhuji podnikateli rovnoměrně rozvrhnout hodnotu pohledávek. 9 710,75 - 2 549,59 = 7 161,16 Kč.

Následujících 8 let by byl ZD zvýšen o 895,145 Kč.

2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 895,145 895,145 895,145 895,145 895,145 895,145 895,145 895,145

Tabulka 29: Rozložení pohledávek Zdroj: Vlastní zpracování

Z hlediska ekonomické situace by tato varianta byla pro podnikatele výhodnější. Bylo by dosaženo minimalizace daňového dopadu.

Podnikatel by toto rozložení mohl také uvítat z důvodu zavedení EET pokladen od roku 2017. Tato elektronická evidence tržeb bude od 1. března 2017 povinná pro všechny pod-niky různé velikosti včetně maloobchodu či velkoobchodu. Nový zákon má mnoho příz-nivců, ale také odpůrců. Pana Šimoník není zvyklý používat chytrý telefon ani internet, proto ho bude čekat investice do pokladny. Na druhou stranu bude mít detailní přehled o své podnikatelské činnosti.

Pana Šimoníka zajímalo, zda by měl možnost přejít z daňové evidence na jednoduché účetnictví. Jelikož je plátce DPH, tato změna by nebyla možná.

ZÁVĚR

Cílem mé bakalářské práce bylo sestavení vhodného přechodu z daňové evidence na pod-vojné účetnictví v malém podniku pana Josefa Šimoníka. Každého podnikatele vedoucí daňovou evidenci může napadnout otázka, zda by pro něj nebylo užitečnější vést podvojné účetnictví. Tato otázka může vyvolat mnohdy nepříznivý pohled. Pan Šimoník se bojí pře-devším finanční stránky převodu. Z toho důvodu mě požádal o vypracování detailního ná-vrhu přechodu na podvojné účetnictví. S problematikou daňové evidence a podvojného účetnictví jsem v rámci studia postupně seznamována. Problematiku přechodu jsem si na-studovala pomocí odborné literatury a následně sepsala základní postupy.

V teoretické části jsem se snažila popsat rozdíly mezi daňovou evidencí a podvojným účetnictvím. Daňová evidence se oproti účetnictví zaměřuje na výdej či příjem peněžních prostředků. Cílem je stanovení základu daně z příjmů. Účetnictví poskytuje přehled o stavu a pohybu majetku a závazků a výsledku hospodaření. Podvojné účetnictví je z hlediska

V teoretické části jsem se snažila popsat rozdíly mezi daňovou evidencí a podvojným účetnictvím. Daňová evidence se oproti účetnictví zaměřuje na výdej či příjem peněžních prostředků. Cílem je stanovení základu daně z příjmů. Účetnictví poskytuje přehled o stavu a pohybu majetku a závazků a výsledku hospodaření. Podvojné účetnictví je z hlediska