Historie BAA, NBL, NBA a ABA

Ze springfieldské univerzity se šířil basketbal nejprve na okolní univerzity. To vedlo k měření sil mezi vybranými týmy různých škol. Začaly vznikat amatérské týmy a ligy.

Basketbal dále pronikl na sever do Kanady a poté na jih do Jižní Ameriky. Na Filipíny a Dálný Východ se nejspíš tento sport rozšířil díky námořníkům.

Americká basketbalová asociace (BAA) byla založena v roce 1946 vlastníky hokejových arén na Severovýchodě a Středozápadě USA a Kanady. 1.11.1946 hostili Toronto Huskies v domácí hale Maple Leaf Gardens New York knickerbockers - tento zápas se považuje za první v historii ligy. Přestože se již dříve vyskytly pokusy o založení profesionální basketbalové ligy, včetně Americké basketbalové ligy (ABL) a Národní basketbalové ligy (NBL), BAA byla první liga, v níž se primárně hrálo v arénách ve velkoměstech. Během prvních let od založení nebyla kvalita BAA výrazně lepší než ostatní ligy, které jí konkurovaly, nebo nezávislé kluby jako Harlem Globetrotters. Například v roce 1948 se Baltimore Bullets jako finalista ABL přesunul do BAA a hned v prvním roce vyhrál ligový titul. Podobně se dařilo i Minneapolisu Lakers, který jako šampion NBL z roku 1948 vyhrál BAA titul v následujícím roce.

3.8.1949 souhlasilo vedení BAA se spojením s NBL, čímž spolu vytvořili Národní basketbalovou asociaci (NBA). Nová liga měla 17 mužstev, které sídlili ve velkých, ale i malých městech. V roce 1950 se počet týmů v NBA zmenšil na 11 a tento proces pokračoval až do roku 1953/1954, když v NBA působilo pouze 8 klubů, z nichž jsou všechny stále v lize (Knicks, Celtics, Warriors, Lakers, Royals / Kings, Pistons, Hawks a Nationals / 76ers). Proces snižování počtu týmů donutil kluby z malých měst přestěhovat se do větších. Hawks se přesunuli z "Tri-Cities" (aréna dnes známá jako Quad Cities) do Milwaukee (1951) a později do St. Louis (1955), Royals z Rochesteru do Cincinnati (1957) a Pistons z Fort Wayne do Detroitu (1957).

Ačkoliv japonsko-americký hráč Wataru Misaki zlomil rasovou bariéru v NBA během sezóny 1947-1948, když hrál za New York Knicks, za přelomový rok se považuje až 1950, kdy se několik týmů rozhodlo angažovat Afroameričany, např.

Chucka Coopera do Bostonu Celtics, Nata "Sweetwater" Clifton do New Yorku Knicks a Earla Lloyda do Washingtonu Capitols. Během tohoto období vyhráli Minneapolis

Lakers, vedený pivotem Georgem Mikan, 5 titulů NBA, čímž si zajistili postavení prvního ligového šampióna. Na podporu rychlejší střelby se vedení ligy v roce 1954 rozhodlo zavést 24 vteřin limit na útok - pokud se tým nepokusí vystřelit míč na koš (nebo se míč nedotkne obroučky) v limitu 24 sekund po získání míče, hra je zastavena a míč získává soupeř.

V roce 1957 se nováček Bill Russell připojil k Bostonu Celtics, za nichž už tehdy hrával hvězdný rozehrávač Bob Cousy a trenérem byl legendární Red Auerbach, a přivedl tento klub k 11 titulům během 13 sezón. Pivot Wilt Chamberlain vstoupil do ligy do týmu Warriors v roce 1959 a stal se dominantní individuální hvězdou 60. let, kdy zaznamenal rekordy v počtu nastřílených bodů (100) a doskoků (55) v jednom zápase. Russellová rivalita s Chamberlainem se stala jednou z největších v historii amerických týmových sportů.

V 60. letech dominoval Boston Celtics, který s vynikajícím triem Bill Russell, Bob Cousy a trenér Red Auerbach získal tituly nepřetržitě od sezony 1958/1959 až po 1965/1966. Tato 8-letá šňůra je nejdelší v historii NBA. Vítězství neopakovaly v sezóně 1966/1967, ale opět ho získali o rok později a v následujícím roce ho zase úspěšně obhájili. Dominance Celtics v 60. letech byla neuvěřitelná - na své konto si připsali 9 titulů za 10 sezon.

Během tohoto období NBA pokračovala v posilování a přesunem Minneapolisu Lakers do Los Angeles, Philadelphie Warriors do San Francisca a Syracuse Nationals do Philadelphie, kde se klub přejmenoval na 76ers. V roce 1961 se Chicago Packers (dnes Washington Wizards) stalo 9. týmem v NBA. Od roku 1966 do roku 1968 se liga rozšířila z 9 týmů na 14 příchodem Chicaga Bulls, Seattle SuperSonics (dnes Oklahoma City Thunder), San Diego Rockets (klub se přestěhoval do Houstonu o 4 roky později), Milwaukee Bucks a Phoenixu Suns.

V roce 1967 liga čelila nové hrozbě v podobě vytvoření Americké basketbalové asociace (ABA). Tyto ligy navzájem soupeřily a snažili se získat nejlepších hráčů. NBA se podařilo získat největší hvězdu tehdejší éry - Kareem Abdul-Jabbar. Nedokázala však zabránit odchodu nejlepšího střelce Ricka Barryho do ABA. Spolu s ním putovali tímto směrem i 4 rozhodčí veteráni - Norm Drucker, Earl Strom, John Vanak a Joe Gushue. V roce 1969 vytvořil Alan Siegel moderní NBA logo, přičemž se inspiroval logem

baseballové MLB. Obsahuje siluetu legendárního Jerryho Westa, která je založena na fotografii Wena Robertse, přestože oficiálně popírá, že by logo zobrazovalo konkrétního hráče. "Chtějí ho raději zobecnit než zindividualizovat.“ To logo se stalo klasickým symbolem a ohniskem jejich identity, a proto ho nechtějí asociovat s jedním hráčem," říká Siegel. Ikonické logo se poprvé objevilo v roce 1971 a dodnes je symbolem značky NBA.

ABA se v 70. letech podařilo přilákat pár velkých hvězd jako např.. Julia Erving z Virginie Squires zčásti proto, že ABA dovolovala podepsat vysokoškolských absolventů. NBA během tohoto období rapidně rostla a od roku 1966 do roku 1974 se počet týmů zvýšil z 9 na 18. V roce 1970 se do ligy připojili Portland Trail Blazers, Cleveland Cavaliers a Buffalo Braves (dnes Los Angeles Clippers), čímž rozšířili ligu na 17 týmů. O 4 roky později se do NBA přidali i New Orleans Jazz (dnes Utah Jazz).

V sezóně 1976/1977 se soupeřící ligy dohodly na připojení 4 mužstev z ABA do NBA, čímž se počet zvýšil na 22. Byly to San Antonio Spurs, Denver Nuggets, Indiana pacers a New York Nets (dnes New Jersey Nets). Mezi největší hvězdy této éry patří Kareem Abdul-Jabbar, Rick Barry, Dave Cowens, Julius Erving, Walt Frazier, Artis Gilmore, George Gervinho, Dan Issel a Pete Maravich. Konec dekády však přinesl slabou sledovanost v TV, nízkou návštěvnost na stadionech a skandály některých hráčů, kteří experimentovali s drogami. Tyto negativa způsobily úpadek NBA.

V roce 1979 se do ligy jako inovace z ABA přidala střelba za 3 body zpoza perimetru, která více otevřela hru. V témže roce se nováčci Larry Bird (Boston Celtics) a Magic Johnson (Los Angeles Lakers) zasloužili o značný nárůst zájmu fanoušků o NBA po celém světě. Poprvé ve finále NBA se proti sobě postavili v roce 1984.

Johnson dovedl Lakers k 5 titulům, Bird Celtics k 3. Na začátku 80. let se do NBA připojil další tým - Dallas Mavericks, čímž se počet rozrostl na 23. Larry Bird později vyhrál první ročník soutěže trojkařů. Současný ligový komisař David Stern je na této pozici od 1. dubna 1984 a významně se během svého období působení zasloužil o růst a zvýšení popularity NBA.

Michael Jordan vstoupil do ligy v roce 1984, kdy byl draftován Chicagem Bulls, čímž tato známá hvězda ještě podpořila rostoucí zájem o ligu. To vyústilo v to, že stále více měst požadovalo mít své vlastní týmy. V letech 1988 a 1989 se 4 městům přání splnila, a tak se do NBA připojili Charlotte Hornets (dnes New Orleans Hornets), Miami Heat, Orlando Magic a Minnesota Timberwolves. V roce 1990 získal Detroit Pistons, vedený trenérem Chuckem Dalym a tvůrcem hry Isaiah Thomasem, svůj 2. titul. V následu-jících 8 letech dovedly Jordan a Pippen Chicago Bulls k 6 titulům. Hakeem Olajuwon získal s týmem Houston Rockets 2 tituly v letech 1994 a 1995.

Na olympiádě v roce 1992 se představil americký "Dream Team", který měl v sestavě téměř všechny tehdejší NBA hvězdy - Michaela Jordana, Larryho Birda, Magica Johnsona, Davida Robinsona, Patricka Ewing, Scottieho Pippen, Clyde Drexler, Karla Maloney, Johna Stockton, Chrise Mullin, Charlese Barkleyho a Christiana Laettnera.

V roce 1995 se NBA rozšířila do Kanady připojením Vancouveru Grizzlies a Toronta Raptors. V 2001 se Grizzlies přestěhovali do Memphisu, což ponechalo Raptors jako jediného kanadského zástupce v NBA. V roce 1996 NBA vytvořila ženskou ligu - WNBA (Women 's National Basketball Association). V roce 1998 začali majitelé klubů NBA výluku, která trvala 191 dní a skončila 18.1.1999. Výsledkem výluky v sezóně 1998/1999 bylo odehraných pouze 50 zápasů z plánovaných 82 a zrušení All-Star zápasu. Vítězem v tomto roce se stalo San Antonio Spurs, které porazilo New York Knicks, který se jako jediný tým v historii dostal do finále z 8. místa po základní části.

Od rozpadu legendární sestavy Chicaga Bulls začala v NBA dominovat Západní konference. V následujících 13 letech získali Los Angeles Lakers a San Antonio Spurs dohromady 9 titulů. Jeden nebo druhý tým vyhrál titul Západní konference každý rok kromě 2006 a 2011, když ho získal Dallas Mavericks. Titul si v roce 1999 vybojovalo San Antonio v čele s Timem Duncanem a Davidem Robinsonem. Další rok začali svou dominanci Los Angeles Lakers vedený Shaquille O'Nealem a Kobem Bryanta. Tím se podařilo dovést toto mužstvo k 3 titulům v řadě. Spurs si titul vzali zpět v roce 2003, když ve finále zdolali New Jersey Nets. V roce 2004 se Lakers znovu dostali do finále, ale titul si vybojovat nedokázali a prohráli s Detroitem Pistons v 5 zápasech. Po sezóně byl Shaq vyměněn do Miami Heat a jako 30. tým se do ligy připojili Charlotte Bobcats.

Spurs vyhráli svůj 3. titul v roce 2005.

Ve finále v roce 2006 se objevily dva týmy, které se takto daleko dostali poprvé - Miami Heat a Dallas Mavericks. Miami bylo vedeno hvězdným rozehrávačem Dwyane Wade a centrem Shaquille O'Nealem av 6 zápasech si s Dallasem poradilo přestože Allenovi a Kevinovi Garnettovi. V roce 2009 se však Lakers v čele s Kobem Bryanta vrátili do finále a tentokrát se jim podařilo zdolat Orlando Magic s jeho největší hvězdou Dwightem Howardem. Vítězstvím si tak vybojovali svůj 15. titul. MVP (nejužitečnější hráč) finále se stal Kobe Bryant, který si připsal svůj 4. titul, avšak první od odchodu Shaq z LA.

All-Star zápas v roce 2010 se konal v Cowboys Stadium před největší diváckou kulisou v historii. Tento souboj si přímo na stadion přišlo podívat 108 713 diváků. Na konci sezóny se po 12-krát ve finále setkali Celtics a Lakers. Lakers si titul vybojovali až v rozhodujícím 7. zápase série po výsledku 83:79. Kobe Bryant získal své 2. ocenění pro MVP finále. O rok později si Dallas Mavericks poradili s Miami Heat přes jejich hvězdami nabité sestavě (LeBron James, Dwyane Wade a Chris Bosh) poměrem 4:2 na zápasy. Mavs tak Heat oplatili porážku z roku 2006. MVP finále se stal Dirk Nowitzki, kterého nezlomili ani nemalé zdravotní problémy (roztržena šlacha na prstě a chřipka).

Pro něj a ostatních veteránů Dallasu jako Shawna Marion, Jasona Kidda a Jasona Terryho to byl zároveň jejich první titul.

3. 2. Basketbal v Evropě

Do Evropy se dostal basketbal v roce 1893 a k jeho rozmachu docházelo dvěma směry. Jeden představovali námořníci a cestující ze Spojených států amerických. Touto cestou se objevila košíková především ve Francii, Německu, Itálii a baltských státech.

Druhý směr měl své centrum ve Švýcarsku v Ženevě. Zde byla totiž založena mezinárodní tělovýchovná škola podle vzoru Springfield College v Massachusetts.

Tělocvik zde vyučoval blízký spolupracovník Jamese A. Naismitha profesor Elmer Berry, jehož můžeme označit za skutečného zakladatele evropského basketbalu. Hlavně díky němu se košíková již v letech 1913-1915 hrála ve Francii, Švýcarsku a Itálii na slušné úrovni a podle pravidel. Z těchto tří států se pak basketbal dostává například do Anglie, Holandska a Finska. K opravdovému rozvoji basketbalu v Evropě dochází až po 1.světové válce. Z Evropy se rozšířila košíková na Blízký východ. 18. června 1932 vznikla v Ženevě Mezinárodní amatérská federace košíkové - FIBA. Mezi 8 zakládajícími členy bylo i Československo.

3. 3. Organizace a soutěže

V roce 1936 v Berlíně se basketbal poprvé objevil na olympijském programu a od začátku v něm dominovaly Spojené státy. Nevyhrály pouze v letech 1972 a 1988 kdy je porazil SSSR a v roce 1980 kdy za jejich neúčasti na OH v Moskvě vyhrála Jugoslávie.

První mistrovství světa se uskutečnilo v roce 1950, v tomto roce byl současně odehrán i první zápas NBA a to mezi Minneapolisem a Syrakusami. Přesto se však akcí FIBA mohly účastnit je týmy složené z amatérů. První oficiální kontakty FIBA s NBA nastaly na podzim roku 1987. V tomto roce se uskutečnil první turnaj, kterého se mohly zúčastnit i profesionální týmy, McDonald´s Open v USA, jeho další ročníky se konaly už v Evropě. Tento turnaj dopomohl k tomu, že roku 1990 FIBA schválila účast profesionálů i na jejích oficiálních akcích, olympiádě, mistrovstvích a McDonald´s Championship.

V roce 1992 v Barceloně se tedy poprvé účastnil olympiády výběr hráčů NBA, Dream team. Od té doby USA vyhrály všechny OH kromě posledních v Athénách v roce 2004, kde byly poraženy Argentinou. Ukázalo se tu, že i když nastoupí největší

talenty současné NBA proti týmu, který je a hraje jako opravdový tým, přestože v něm nejsou takové hvězdy, dokáže výběr kde každý hráč hraje pouze za sebe porazit.

Současnost basketbalu obstarávají národní basketbalové federace jednotlivých států.

U nás je to ČBF, česká basketbalová federace, která zaštiťuje všechny basketbalové soutěže včetně Mattoni NBL, národní basketbalové ligy mužů. Mattoni NBL je naše nejvyšší a nejkvalitnější mužská basketbalová soutěž, jejím protějškem je ŽBL, ženská basketbalová liga.

Pro světový basketbal je důležitá organizace FIBA, která zaštiťuje celý světový basketbal. Pak dále NBA, která je samostatnou soutěží nespadající pod FIBA a která určuje moderní trendy v basketbalu, a WNBA, Women´s National Basketball Association, jenž je ženskou obdobou NBA. A jako poslední uvedu NCAA, National Collegiate Athletic Association, což je americká univerzitní liga, které se dnes dostává stejné popularity jako NBA. NCAA zastřešuje vysokoškolský basketbal v USA a je tak přímým zdrojem hráčů pro NBA. volejbalovým svazem“ a vytvořily spolu “Český volejbalový a basketbalový svaz“. V letech 1922-1923 se rozšířil basketbal z Prahy a Bratislavy do dalších měst. V Čechách to byl hlavně Hradec Králové, na Moravě Znojmo a Brno. Na Slovensku se nejvíce hrála košíková v Bánské Bystrici a dobré výsledky měl i Lučenec. O něco později se rozšířil basketbal v Čechách i do Rozdělova a Kolína a na Moravě do Kroměříže a