Katastrální mapy

„Katastrální mapa je polohopisná mapa velkého měřítka s popisem, která zobrazuje všechna katastrální území a nemovitosti, které jsou předmětem katastru.“³²⁸

Katastrální mapy vznikaly při mapování pozemků, většinou ve velkoplošném rozsahu pro celou zemi, aby sloužily jako podklad pro potřeby výpočtu daní. Jejich historie bohužel není nijak dlouhá. Nejstarší česká katastrální díla, jak již bylo uvedeno dříve, žádný mapový operát neobsahovala. Nepočítalo se s nimi ani v polovině 18. století při sestavování tereziánského katastru, ale přesto je z té doby dochováno asi 200 rukopisných map zemských měřičů, které prověřovaly správnost údajů rustikálních fassí. Od josefského katastru, který byl stanoven již patentem z 20. dubna 1785, začíná pomyslná druhá etapa ve vývoji těchto map.

Zmíněný katastr, který vstoupil v platnost roku 1789, zahrnoval kromě písemných materiálů i několik rukopisných nepřesných map a tzv. brouillony (rovněž rukopisné), což byly celkem nepřesné polní náčrty, které se nezhotovovaly ani pro všechny katastrální obce. Z těchto dokumentů nebylo tak ani možné složit přehledné mapy obcí, natož pak celého Českého království. Brouillony byly ale velmi propracované například v barevném zobrazení.

Rozlišovaly šest barev pro jednotlivé druhy pozemků.³²⁹

Velkým zlomem ve vývoji katastrálních map bylo zhotovení stabilního katastru, včetně všech jeho operátů (viz kapitola Stabilní katastr č. 6.1.2). Jeho mapy často v určitých územích (např. na panstvích) zakončily vývoj dosavadních rukopisných map, byly hojně využívány a sloužily jako podklad a srovnávací materiál pro vznik nových katastrálních map až po moderní dobu. Od 20. století jsou katastrální mapy již nekolorované, později tzv.

monochromatické – obsahují pouze černou kresbu – a mají i tištěnou podobu. V dnešním slova smyslu se pojem „katastrální mapa“ vztahuje pouze na mapy aktuálního katastru nemovitostí. V letech 1927 - 1964, kdy se katastr nazýval pozemkovým, se užíval název mapa pozemková, po té až do roku 1992 mapa evidence nemovitostí. V současné době je podoba a forma katastrální mapy stanovena právními předpisy a může mít podobu mapy digitální, analogové a digitalizované. Přes svoji jednoduchost a obsahovou stručnost, jak na první pohled katastrální mapa působí, je ale důležitým obrazem společnosti a její hospodářské činnosti a má velkou vypovídací hodnotu.³³⁰

328 Terminologický slovník zeměměřictví a katastru nemovitostí VÚGTK, v.v.i., Zdiby dostupný na http://www.vugtk.cz/slovnik/1123_katastralni-mapa.

329 SEMOTANOVÁ E., Mapy Čech, Moravy a Slezska, s. 100 i BUMBA J., České katastry, s. 47.

330 BUMBA J., České katastry, s. 48 - 49.

Pro Opočno v období 18. a 19. století je nejdůležitější mapou z hlediska topografického obsahu (kromě reliéfu) také mapa stabilního katastru (originál, popř. jeho otisky), která je blíže popsána v kapitole č. 6.1.2. Dále jsou ve Státním oblastním archivu v Zámrsku ve fondu Velkostatek Opočno dochovány čtyři mapy, které lze charakterizovat jako katastrální.

První mapou, označenou číslem 13, je katastrální mapa zhotovená pravděpodobně krátce před rokem 1800. Nejspíše i pro její velké rozměry (cca 250 x 150 cm), komplikovanou manipulaci a práci s ní, je velmi poškozená a prakticky nečitelná. Je pouze zřejmé, že obsahuje několik popisných tabulek, pravděpodobně s názvy parcel a jejich rozdělením podle druhů, jako tomu je u map panství. Dobře viditelná je na ní také zdobná kartuše, která je ovšem prázdná, bez titulu mapy. V některých jejích částech lze zachytit jemné obrysy parcel i s parcelními čísly^* nebo také zbytky kolorování – žlutá až hnědá barva pro cesty a zelená pro louky.³³¹

Tři zbylé mapy pocházejí z poloviny či druhé poloviny 19. století a je velmi patrné, že vycházejí ze stabilního katastru. Jsou jeho kopiemi nebo zachycují reambulaci katastru.

První z nich je mapa č. 388 z roku 1840.³³² Skládá se z osmi částí o rozměrech 68 x 53,5 cm, uschovaných v pevných deskách s nadpisem „Opotschno“, a je pravděpodobně jednou z kopií císařských povinných otisků stabilního katastru. První list obsahuje titul Stadt Opotschno, dataci k roku 1840 a malý barevný náčrt kladu jednotlivých listů, nazvaný jako

„Stellung der Catastral Sectionen“. Pod ním je znázorněné grafické měřítko spolu s popisem

„Maasstab von 40 W. Klft. = 1. W. Zoll“, což znamená 40 vídeňských sáhů se rovná 1 vídeňský palec [cca 1 : 2 880]. Pod ním je uveden dodatek, který potvrzuje, že mapa je zhotovená podle originální katastrální mapy pod povolením vysoké dvorské kanceláře ze 6. září 1841 (s identifikací Z. 27 880), podepsán vrchnostenský inženýr Franz Spanitz. Celá mapa se liší od císařského povinného otisku na první pohled odlišným kolorováním. Je barevná méně a velice jemně. Červenou barvou jsou zachyceny stavby, přičemž významnější budovy, jako byl zámek a kostely, jsou v tmavším odstínu, ostatní spíše růžové. Několik dřevěných staveb v okolí opočenského náměstí je také zachyceno žlutou barvou. Modře je odlišeno vodstvo – rybník Broumar, Zlatý potok a rybníky na něm v oblasti zámeckého parku.

Světle hnědou barvou jsou vytaženy také cesty. Vše ostatní je v mapě znázorněno pouze

* Z důvodu znatelných obrysů parcel s parcelními čísly je mapa charakterizována jako katastrální i SOA v Zámrsku, kde je uložena. Pro špatný fyzický stav je obtížné určit, ke kterému katastrálnímu dílu se parcelní čísla váží – s ohledem na stáří mapy by to mohl být josefský katastr, který užívá číslování pozemků tzv.

topografickými čísly.

331 SOA Zámrsk, fond Velkostatek Opočno, mapa č. 13. Nezpracovaný, nemá inventář.

332 SOA Zámrsk, fond Velkostatek Opočno, mapa č. 388. Nezpracovaný, nemá inventář.

obrysově – černou tenkou linií. Zcela chybí zastoupení zelené barvy pro zahrady a parky nebo šedé pro lesy. Zahrady jsou pouze velice nenápadně vyznačeny náhodně rozmístěnými krátkými vodorovnými šrafami. Veškeré náčrtky stromků, skal i rozdělení parcel s parcelními čísly se od císařského otisku neliší, parcelní čísla jsou ovšem vedená také pouze černou barvou.

Na druhém listu lze také zjistit, že mapa byla dodatečně doplňována. Rozšířila se oblast Podzámčí o budovu cukrovaru, která je v mapě rovněž zvýrazněna popisem

„Zuckerfabrik“. Na tomto místě se v dnešní době nachází opočenská mlékárna. Místní lokalita zvaná Zadworská, která se nachází nedaleko Podzámčí, je směrem k sousední obci Pohoří modře šrafována. Může to znamenat pozdější rozdělení tamních polí a luk na další parcely.

Velmi významnou změnou je také dodatečné zakreslení oblasti železničního nádraží, vymalovaného slabě červenou barvou, stejně tak nádražní budova, část vlečky do cukrovaru a trať vedoucí na Dobrušku. Vše bylo v té době ještě ve fázi návrhu, proto je zakreslováno slabě červenou, která se k dodatečným doplňkům používala často. Ohledně zeměpisných jmen a dalšího popisu v mapě je zřejmá pouze změna v označení okolních obcí po obvodu celé mapové kresby. Názvy obcí již nejsou roztaženy podél celé hranice, ale nadepsány stejně, jako ostatní místní názvy v mapě. K dalším rozdílům patří uvedení zkratky „D“ na některých nestavebních parcelách (zejména louky, pastviny), která prozatím nebyla identifikována.^* Mapa je podlepená plátnem a jsou na ní patrné známky častého používání.³³³

Další katastrální mapou Opočna je mapa s číslem 417.³³⁴ Skládá se ze sedmi listů podlepených kartonem, složených z několika stejně velkých čtvrtek (rozměr čtvrtky 35 x 30 cm), a každý z nich má na rubové straně pořadovou římskou číslici, o kterou část se jedná.

Tato mapa je opět jednou z kopií otisků stabilního katastru z roku 1840 a její dodatky spadají pravděpodobně do roku 1870. Podle svého obsahu by ale mohla být o trochu starší než mapa předcházející. Titul mapy se nachází v levém dolním rohu na čtvrté části a je naprosto shodný s císařským povinným otiskem. Stadt Opotschno (Opočno) in Böhmen Königgrätzer Kreis, Bezirk Opotschno, 1840, Lith J.Morerette u Winter E 1844. Pod ním je narýsováno grafické sáhové měřítko [1 : 2 880], které umožňuje ruční odměření vzdáleností na mapě, a malý náčrt kladu listů. V otázce kolorování je tato mapa totožná s předchozí. Opět se zde objevuje pouze slabé kolorování budov, cest a vodstva, jinak černé obrysové linie. V případě luk jsou znatelné také jemné vodorovné šrafy a některé zahrady, zejména pro pěstování zeleniny, jsou

* Jedná se pravděpodobně o individuální zkratku použitou mapérem této oblasti, jejiž vysvětlení se nedochovalo.

Zkratka by mohla mít souvislost s vlastnickými vztahy k parcelám nebo se jedná o bližší specifikaci dané půdní kultury.

333 SOA Zámrsk, fond Velkostatek Opočno, mapa č. 388. Nezpracovaný, nemá inventář.

334 SOA Zámrsk, fond Velkostatek Opočno, mapa č. 417. Nezpracovaný, nemá inventář.

šikmo šrafovány. Parcelní čísla na mapě jsou psána červeně, ale mohlo by se jednat i o čísla dopsaná později. Například v lokalitě Novohospodská a Antonínská (severovýchodní část Opočna) zcela chybí.

Obsahově se mapa shoduje s císařským povinným otiskem, pouze rovněž na druhém listu obsahuje dodatečně dokreslené prvky. Zákres budovy cukrovaru (dnešní mlékárny) zřejmě není původní, chybí mu i popis, což by mohlo svědčit o větším stáří mapy než u mapy č. 388. Oblast železničního nádraží, vlečka do cukrovaru a nádražní budova jsou také pouhým náčrtem. Trať na Dobrušku, která je navržena v předchozí mapě, zde zcela chybí. Popis mapy místními i pomístními názvy je totožný s císařským otiskem. A to i v případě hraničních popisů sousedních obcí. Zkratky se v této mapě vyskytují také hojně, nejvíce opět „D“

a „W“ (Wiese – louka).³³⁵

Poslední katastrální mapu Opočna tvoří reambulovaná mapa z roku 1878, uložená pod číslem 420.³³⁶ Je rozdělená na osm částí, ovšem list číslo 1 v souboru chybí a list číslo 5 je dochován i v kopii. Rozměry jedné části jsou 67 x 54 cm. Na pátém listě je uveden titul mapy v češtině Město Opočno, německy Opotschno, v Čechách, berniční okres Opočno, pod ním se nachází datace 1878 a poznámka, že se jedná o kamenotisk c. k. litografického ústavu katastrálního. Níže je také uveden klad listů a rukopisný podpis revidujícího úředníka Luheho.

Vlevo od titulu jsou vyhotovena grafická měřítka – sáhové i metrické, pod oběma je napsáno také číselné měřítko v dnešním tvaru 1 : 2 880. Při porovnání s císařským povinným otiskem se mapa liší opět kolorováním. Vybarveny jsou v tomto případě jen cesty (hnědě), vodstvo (modře) a většina staveb (zděné červeně a dřevěné žlutě). U luk se opět vyskytují krátké vodorovné šrafy, které jsou ovšem vyvedeny jen uprostřed daného pozemku, ne po celé ploše.

Na většině polních a lučních parcel se objevuje u parcelního čísla rovněž blíže neidentifikovatelné písmeno „D“ a nebo malé „p“ pro pastviny (již česky). Při detailním studiu lze pozorovat několik málo změn v parcelaci pozemků, lepší a jasnější ohraničení cest (např. cesta od mlýna do Podzámčí nebo přes Velké /dnes Kupkovo/ náměstí) nebo také změnu jednotlivých staveb (dům s číslem popisným 152, stojící v dnešní Zámecké ulici, byl určitě přestavěn, jeho půdorys již nevyčnívá mezi sousedními domy do ulice a je na mapě vybarven červeně oproti původní žluté, tzn. byl zřejmě zděný). Zahrady v horní části zámeckého parku poblíž letohrádku jsou na mapě zakresleny pečlivěji, s cestičkami mezi travnatými záhony, lemované hustším stínováním, které patrně zachycuje keře a živé ploty na okrajích parku. Jasnější již je také stav v Podzámčí, zákres budovy cukrovaru je původní, ne dodatečný, stejně tak i železniční dráha a stanice, u které se objevuje popis. Je nazvána státní

335 SOA Zámrsk, fond Velkostatek Opočno, mapa č. 417. Nezpracovaný, nemá inventář.

336 SOA Zámrsk, fond Velkostatek Opočno, mapa č. 420. Nezpracovaný, nemá inventář.

dráhou a na obou jejích koncích v mapě je zachyceno odkud vede (z Chocně) a kam (do Broumova). Vlečka do cukrovaru je také zobrazena, ovšem trať směrem na Dobrušku zde stále není.^* Změna je patrná také v popisu mapy. Chybí popis jednotlivých staveb, jako tomu bylo dříve, zejména u kostelů a nového cukrovaru. Popsány ale naopak jsou oba rybníky v zámeckém parku i malý u Obory (slovem rybník) a již zmíněná železnice. Většina popisů je vedena psacím písmem a všechny jsou česky. Velmi často lze na jednotlivých parcelách také vidět obyčejnou tužkou dodatečně dopsané poznámky, nejčastěji čísla, udávající zřejmě výměry pozemku, někdy dokonce i jména vlastníků. Tato mapa je jasným důkazem, že reambulace katastru byla nutná. I během třiceti let došlo nejenom v reálu, ale i v zobrazení na mapě k mnohým změnám.³³⁷

Z uvedeného rozboru katastrálních map pro Opočno je zřejmé, jak byly a jsou důležité pro charakteristiku městské krajiny a její změny. Z hlediska topografického obsahují mnoho prvků, které daným lokalitám vtiskují určitý ráz. Velmi bohaté jsou katastrální mapy také na zeměpisné názvosloví, které ani v dnešní době není tolik známé. Místní a zejména pomístní názvy, které mají dlouhou historii, vypovídají velice mnoho o minulé krajině.³³⁸ Katastrální díla neslouží jen pro své prvotní berní účely, a nelze je proto při jakémkoli studiu lokalit opomíjet.

* V původních mapách byla určitě jen návrhem, železnice Opočno – Dobruška byla v provozu až od ledna roku 1908.

337 SOA Zámrsk, fond Velkostatek Opočno, mapa č. 420. Nezpracovaný, nemá inventář.

338 Více: VÁVRA IVAN, Pomístní jména v katastrálních dílech 19. a 20. století, In: Zpravodaj místopisné komise ČSAV, roč. VII, č. 2, Praha 1966, s. 95 - 99 a novější SEMOTANOVÁ EVA, Zeměpisné názvosloví českých zemí jako odraz krajinotvorných a dějinných procesů, In: ČČH 109, 2011, č. 3, s. 518 - 550.