• Nebyly nalezeny žádné výsledky

Komunistická strana Čech a Moravy

2. Ženy v politických stranách

2.3. Komunistická strana Čech a Moravy

Jedno z nejvyšších zastoupení žen bychom na základě ideologie a typu měli očekávat od Komunistické strany Čech a Moravy – jde o levicovou, komunistickou stranu. Ačkoli s výjimkou zastoupení žen v poslaneckém klubu strany není samo o sobě nijak vysoké –

nedosahuje ani kritické 30% hranice, v porovnání s ostatními stranami patří KSČM k těm, které zastupuje relativně nejvíce žen.

Ačkoli strana nemá ve stanovách formálně zakotvenu genderovou kvótu, uplatňuje při sestavování kandidátních listin závazné doporučení nominovat alespoň jednu ženu do třetího místa kandidátní listiny. Doporučení se sice nedaří dodržovat ve všech krajích, drtivá většina krajů se jím však řídí, což má následně přímý vliv na konečné zastoupení žen v rozhodovacích orgánech za tuto stranu. Stejně tak dlouho neexistovala uvnitř strany ženská organizace, nicméně strana dlouhodobě spolupracovala a spolupracuje s občanským sdružením Levicové kluby žen. Na VII. sjezdu strany bylo schváleno zřízení Komise žen ÚV KSČM. Ta se poprvé sešla v lednu 2013. Na výsledky její činnosti a jejich hodnocení bude tedy potřeba ještě počkat.

Ve vedení strany je zastoupení žen v porovnání s ostatními relativně dobré, avšak vzhledem ke kapacitám strany zde stále existují rezervy. Zastoupení žen v členské základně se postupně zvyšuje a v současné době tvoří ženy zhruba tři čtvrtiny členstva. Oproti tomu ve vedení strany tvoří ženy necelých 29 % (pokud bychom započítali pouze předsednické a místopředsednické posty v ÚV KSČM, má strana jedinou místopředsedkyni, tj. 25 %). Ve Výkonném výboru ÚV KSČM tvoří ženy pouze necelých 9 %, v celém ÚV KSČM jsou ženy zastoupeny z necelých 17 %. Je tedy zřejmé, že je strana úspěšnější v prosazování žen do volených zastupitelských orgánů než do rozhodovacích pozic uvnitř strany.

Zároveň je potřeba dodat, že zastoupení žen za KSČM se na různých úrovních politiky i uvnitř strany samotné liší. Největší podíl žen je v současné době za KSČM zastoupen v Senátu PČR, kde stranu zastupuje jeden muž a jedna žena – tedy polovina. V Poslanecké sněmovně PČR, kde po předčasných volbách na podzim 2013 tvoří ženy přesně třetinu poslaneckého klubu.

Relativně dobré je v kontextu české politiky i zastoupení žen na dalších úrovních rozhodování, kde ženy tvoří zhruba jednu čtvrtinu zvolených zastupitelů a zastupitelek (na úrovni měst a obcí je to 25,7 %, v krajích o trochu méně – 24,7 %).

Nepotvrzuje se tak obecný trend, kdy je nejvíce žen zastoupeno na nejnižších úrovních rozhodování. V případě KSČM je situace zcela opačná – na celostátní úrovni je zastoupeno žen více než na nižších úrovních rozhodování.

Po volbách v roce 2010 se rekordně zvýšilo celkové zastoupení žen v Poslanecké sněmovně PČR, které dosáhlo historického maxima 22 %. Z velké části to bylo dáno i zastoupením žen v poslaneckém klubu KSČM. I zde dosáhlo zastoupení žen historického maxima – straně se jako jediné v historii podařilo mít vyrovnané zastoupení žen a mužů v poslaneckém klubu (ženy v něm tvořily 42 %). Po předčasných volbách v roce 2013 se zastoupení žen snížilo na jednu třetinu. Vzhledem k uplatňovanému doporučení upravujícímu zastoupení žen na kandidátních listinách jsou oproti ostatním stranám výsledky v jednotlivých krajích relativně vyrovnané. Ve většině z nich tvoří ženy a muži nejméně čtvrtinu poslanců a poslankyň, ve třech krajích však i přes zisk více než jednoho mandátu zastupují stranu pouze muži.

V šesti krajích byla zvolena polovina žen a polovina mužů (hl. m. Praha, Jihočeský kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, Zlínský kraj, Moravskoslezský kraj), v Ústeckém kraji to byly dokonce dvě třetiny. Naopak v Plzeňském kraji, Olomouckém kraji a na Vysočině byli zvoleni pouze muži, a to ačkoli strana získala více než jeden mandát. Ve zbývajících krajích se ziskem více než jednoho mandátu byla zvolena čtvrtina žen.

Situaci v horní komoře parlamentu lze hodnotit obtížněji, jelikož zde strana obecně vykazuje horší volební výsledky než v dolní komoře. Kandidující za KSČM v řadě případů postupují do druhého kola, mandát ale nakonec nezískají – tak tomu bylo v letech 2000, 2006 i 2010.

Z následující tabulky je pak patrné, že v takto malých číslech je buď zvolen jeden až dva muži, nebo naopak pouze žena, jak tomu bylo v letech 2004 a 2008. Nepromítají se zde tedy skoky v poměru nominovaných, kde se poměr žen pohybuje od 7 % v roce 2006 po 30 % v roce 2000.

Tabulka č. 13: Podíly žen nominovaných a zvolených za KSČM do Senátu PČR v letech 1996 – 2012

1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 patrný lineární vývoj – v roce 2004 se zastoupení žen snížilo, v obou následujících volbách se pak postupně zvyšovalo (i když rozdíl mezi lety 2008 a 2012 je jen nepatrný).

Tabulka č. 14: Podíly žen nominovaných a zvolených za KSČM do zastupitelstev krajů v letech 2000 – 2012

2000 2004 2008 2012

Podíl nominovaných žen 19 % 19 % 28 % 27 % Podíl zvolených žen 22 % 17 % 25 % 25 %

Zdroj dat: ČSÚ

Když se na situaci v krajích podíváme podrobněji, zjistíme, že na rozdíl od Poslanecké sněmovny PČR je zastoupení žen rozptýlenější. Nejméně žen stranu zastupuje na Vysočině – je zde jediná zastupitelka, což celkově znamená 9 %. Naopak minimálně třetinový podíl mandátů v krajských zastupitelstvech za KSČM získaly ženy ve Zlínském kraji, v Jihočeském kraji a v Jihomoravském kraji.

Tabulka č. 15: Výsledky voleb do zastupitelstev krajů v roce 2012 z hlediska zastoupení žen

Kraj Zisk

Zdroj dat: ČSÚ

V současné době se strana v devíti krajích podílí na jejich správě i z pozice radních. Ve třech krajích stranu v radě nezastupuje žádná žena Olomoucký kraj, Zlínský kraj a Moravskoslezský kraj. Naopak ve třech krajích tvoří ženy minimálně jednu třetinu radních – Jihočeský kraj, Plzeňský kraj a Královéhradecký kraj.

Tabulka č. 16: Aktuální zastoupení žen v krajských radách za KSČM Kraj Počet členů/ek celostátně i lokálně působících politických stran. V zastupitelstvech měst a obcí zastupuje KSČM zhruba 26 % žen, což odpovídá celkovému průměru. Výrazně strana nevybočuje ani v případě statutárních měst, kde je zastoupení žen celkově nižší.

Tabulka č. 17: Poměr zastupitelek za KSČM ve statutárních městech (po volbách v r. 2010)

Město Počet mandátů pro Mandáty Mandáty Poměr žen

KSČM celkem obsazené muži obsazené

Z tabulky je patrné, že i zde panují regionální rozdíly. V pěti statutárních městech zastupují stranu pouze muži (zpravidla jde o města s nižším ziskem mandátů) – je tomu tak v Děčíně, Frýdku-Místku, Mladé Boleslavi, Olomouci a Opavě. S výjimkou Jihlavy a Přerova je pak zastoupení žen minimálně pětinové. Největší poměr žen mezi zastupitelkami a zastupiteli je pak v Liberci, kde stranu zastupují 2 ženy a 1 muž.