Datum Rok 2017
Kompostárna I
21. 6. Aeromonas sp., Bacillus sp., Campylobacter jejuni, Escherichia coli, Proteus sp., Providencia stuartii, Pseudomonas aeruginosa
18. 7. Bacillus sp., Campylobacter jejuni, Escherichia coli, Enterobacter amnigenus, Proteus sp., Pseudomonas aeruginosa, Ochrobactrum anthropi
24. 8. Bacillus sp., Clostridium perfrigens, Escherichia coli, Enterobacter amnigenus, Enterococcus sp., Pseudomonas aeruginosa, Providencia stuartii
27. 9. Bacillus sp., Enterobacter amnigenus, Escherichia coli, Proteus sp., Pseudomonas aeruginosa, Providencia stuartii
Kompostárna II
21. 6. Acinetobacter baumannii, Bacillus sp., Clostridium perfrigens, Enterobacter amnigenus, Enterococcus sp., Escherichia coli, Leclercia adecarboxylata, Pseudomonas aeruginosa 18. 7. Bacillus sp., Campylobacter jejuni, Clostridium perfrigens, Enterobacter amnigenus,
Enterococcus sp., Escherichia coli, Leclercia adecarboxylata, Pseudomonas aeruginosa 24. 8. Acinetobacter baumannii, Bacillus sp., Campylobacter jejuni, Citrobacter farmeri,
Clostridium perfrigens, Enterococcus sp., Escherichia coli, Leclercia adecarboxylata, Proteus sp., Providencia stuartii, Providencia stuartii, Pseudomonas aeruginosa
27. 9. Aeromonas sp., Bacillus sp., Clostridium perfrigens, Enterobacter amnigenus, Enterococcus sp., Escherichia coli, Leclercia adecarboxylata, Pseudomonas aeruginosa, Raoultella ornithinolytica
Kompostoviště I
21. 6. Bacillus sp., Campylobacter sp., Citrobacter farmeri, Burkholderia cepacia, Enterobacter amnigenus, Enterococcus sp., Escherichia coli, Proteus sp., Providencia stuartii, Pseudomonas aeruginosa
18. 7. Aeromonas sp., Bacillus sp., Burkholderia cepacia, Enterobacter amnigenus, Enterococcus sp., Escherichia coli, Providencia stuartii, Pseudomonas aeruginosa 24. 8. Acinetobacter baumannii, Aeromonas sp., Bacillus sp., Campylobacter sp., Enterobacter
amnigenus, Leclercia adecarboxylata, Proteus sp., Pseudomonas aeruginosa
27. 9. Bacillus sp., Campylobacter sp., Citrobacter farmeri, Clostridium perfrigens, Enterobacter amnigenus, Escherichia coli, Leclercia adecarboxylata, Morganella morganii, Proteus sp., Pseudomonas aeruginosa
Kompostoviště II
21. 6. Aeromonas sp., Bacillus sp., Burkholderia cepacia, Enterobacter amnigenus, Enterococcus sp., Escherichia coli, Ochrobactrum anthropi, Proteus sp., Pseudomonas aeruginosa
18. 7. Bacillus sp., Burkholderia cepacia, Campylobacter sp., Enterobacter amnigenus, Enterococcus sp., Escherichia coli, Morganella morganii, Oligella ureolytica, Providencia stuartii, Pseudomonas aeruginosa
24. 8. Aeromonas hydrophila, Bacillus sp., Enterobacter amnigenus, Enterococcus sp., Escherichia coli, Morganella morganii, Pseudomonas aeruginosa, Serratia fonticola 27. 9. Acinetobacter baumanii, Bacillus sp., Camplobacter sp., Clostridium perfrigens,
Enterococcus sp., Escherichia coli, Ochrobactrum anthropi, Proteus sp., Providencia stuartii, Pseudomonas aeruginosa
2019 18
5 DISKUSE
Dotčený výzkum výskytu dvoukřídlého hmyzu (Diptera) ve dvou průmyslových kompostárnách a na dvou domácích kompostovištích v Ústeckém kraji byl realizován na základě poznatků získaných během studia literárních zdrojů, z nichž vyplynulo, že v naší republice nebylo ještě podobné zkoumání prováděno. Tato skutečnost je zapříčiněna zřejmě dosti značnou obtížností uskutečňování entomologických zkoumání na několika stanovištích souběžně, jelikož každá lokalita se jistými a někdy zcela zásadními faktory odlišuje, což v případě kompostáren I a II i kompostovišť I a II bylo při realizaci daného výzkumu potvrzeno více než nadmíru. Šlo především o materiálové složení vstupních bioodpadů, jejichž charakter se v průběhu sledovaných měsíců podstatně vzájemně lišil nejenom podle místa jejich původu, ale i dle způsobu sběru, shromažďování i předběžné úpravy atd. Vlastnosti kompostovaných surovin se obměňovaly i s přechody vegetačních období, kdy zjara převládaly odpady ze zeleně, na vlastnostech kompostovaných bioodpadů zcela zřetelně. Právě tak tomu bylo, porovnal-li se charakter bioodpadů tlejících na kompostovišti I (hnůj, odpady ze zemědělství) a na kompostovišti II (biologicky degradabilní odpady pocházející pouze z domácnosti a ze zahrádky). Každý druh dvoukřídlých (Diptera) upřednostňoval jiné typy bioodpadů podle toho, jak byly či naopak nebyly atraktivním a vhodným prostředím pro kladení vajíček či vývoj larev, anebo zda kompostované odpady mohly či nemohly sloužit hmyzím dospělcům coby žádaný zdroj potravy.
Jednoznačným dokladem vztahu zjištěných hodnot frekvence výskytu hmyzu ke specifickým vlastnostem kompostovaných materiálů bylo zaznamenávání nepravidelné přítomnosti octomilky obecné (Drosophila melanogaster) na zkoumaných stanovištích.
V průběhu výzkumu se dospělci octomilky vyskytovali pouze nárazově a vždy jenom a slívy). Naopak nevhodný charakter kompostovaných bioodpadů na tomto kompostovišti v srpnu 2016 zapříčinil podstatný pokles množství detekovaných octomilek. V září 2016
2019 19 byl v hale kompostárny I odchycen značný počet imag, i když na povrchu zakládky zrajícího kompostu se kromě několika desítek kusů hnijících jablek či odpadů z moštárny nenalézaly žádné jiné kvasící bioodpady. I tak se zde octomilky dokázaly velmi rychle a masivně rozmnožit. Podobná anomálie velkého množství zjištěných octomilek byla v hale téže kompostárny patrna i koncem října 2016, kdy byl do zakládky ložen nedostatečně hygienizovaný tzv. gastroodpad. Jako opačný příklad lze uvést stav výskytu sledovaného druhu v průběhu posledně jmenovaných dvou měsíců v kompostárně II, kde ve venkovních pásových hromadách úplně absentovaly bioodpady podléhající kvasným procesům, což bylo zcela jistě důvodem i naprosté nepřítomnosti octomilek.
V květnu následujícího roku se na lokalitě kompostoviště II objevily octomilky ve zvýšené míře pouze v posledním týdnu, kdy v zakládce docházelo ke kvašení vrstvy odpadů z kuchyně. Totéž bylo zaznamenáno ve třetí dekádě června 2017, protože na povrch zakládky byly vkládány odpady z domácího zavařování jahod, třešní apod. Také v hale kompostárny I se v několika posledních dnech téhož měsíce vyskytovalo více octomilek, než bylo obvyklé, jelikož na povrchu pásové hromady se nacházel kvasící bioodpad, i když v množství téměř mizivém. Na počátku i na konci července 2017 a stejně tak i v prvním týdnu srpnovém byly octomilky odchytávány poznovu u kompostoviště II, kdy v zakládce opět došlo ke kvasným procesům v loženém přezrálém ovoci. Podobný jev bylo možno pozorovat v hale kompostárny I ve dnech první červencové dekády a sporadicky pak i během celého srpna 2017. Ve zmíněné kompostárně docházelo k naprostému vymizení imag octomilek vždy po strojovém překopávání pásových hromad, neboť při této činnosti byl přítomný kvasící bioodpad z povrchu zakládky přesunut do jejích spodních vrstev, čímž se stal pro sledovaný hmyzí druh nedostupným.
Dalším důležitým činitelem, který měl zásadní vliv na přítomnost sledovaného hmyzu v blízkosti sledovaných kompostových zakládek, byly meteorologické podmínky.
Entomologové, zabývající se studiem životních projevů hmyzu, jako například Hoell et al. (1998), Ruppert et al. (2004), Gullan, Cranston (2009) nebo Resh, Cardé (2009) či Wiegmann, Yeates (2012) a další, ve svých studiích vždy popisovali závislost životních projevů hmyzu na aktuálním stavu počasí. Proto bylo při výzkumu v kompostárně I a II a na kompostovišti I a II realizováno i meteorologické pozorování, poněvadž bylo možno oprávněně očekávat, že hojnost hmyzu bude vyšší při vyšších teplotách vzduchu, jakož i při zvýšené intenzitě slunečního svitu, a naopak, že se hmyzí imaga při dešti a při nižších teplotách budou na monitorovaných stanovištích objevovat jen zřídkavě nebo na nich nebudou zjištěna vůbec.
Například mouchy domácí (Musca domestica) se v dubnu 2016 na obou kompostovištích a v areálech průmyslových kompostáren vyskytovaly dosti hojně, a to zejména v prvním týdnu, kdy převládalo slunečné počasí a denní teploty dosahovaly v odpoledních hodinách až 25 °C. To platilo i v případě masařek obecných (Sarcophaga carnaria). Právě tak se tou dobou objevovaly i slunilky pokojové (Fannia scalaris), i když právě ony zcela absentovaly kolem ve dnech okolo 20. 4., kdy teploty výrazně poklesly a dostavily se i vydatnější dešťové srážky. Převládala-li snížená oblačnost,
2019 20 přílétaly v míře zvýšené i bzučivky obecné (Calliphora vicina) i bzučivky zelené (Lucillia sericata), jako tomu bylo například na všech sledovaných stanovištích v průběhu měsíce května 2016. V červnu téhož roku bylo možno na kompostovišti I a II pozorovat úplnou absenci jinak běžných much domácích (Musca domestica) dne 27. 6., kdy bylo zataženo a deštivo, byť teplota vzduchu po poledni a odpoledne přesáhla i 20 °C. V červenci toho samého roku byly zaznamenány výrazné diference ve výskytu muších dospělců ve venkovním areálu kompostárny I v jasné závislosti na meteorologických podmínkách.
Na druhou stranu dospělci much zůstávali ukryti i tehdy, když denní teploty přesahovaly tzv. tropické hodnoty (nad 30 °C), poněvadž přílišné vedro tomuto druhu není příjemné.
Oběma druhům slunilek (Calliphora vicina, Lucillia sericata) takovýto ráz povětrnosti většinou velmi vyhovoval, jelikož byly za tzv. tropických dní odchytávány v míře více než obvyklé. Tento jev byl pozorován i v měsíci červenci 2016. Prudké deště v následujícím měsíci (například dne 29. 8. 2016) byly příčinou téměř naprosté absence zkoumaných hmyzích druhů na všech stanovištích s výjimkou haly v kompostárně I.
V podstatě po celé dvouleté období realizace výzkumu se za dešťů a při nízkých teplotách vzduchu více imag dařilo odchytávat uvnitř této haly než venku, jelikož hmyz zde nacházel úkryt před nepříznivými projevy počasí. S poklesem teplot na konci září a zejména potom v říjnu 2016 nastal i předpokládaný útlum životních projevů hmyzu, což se projevilo v podstatě nepatrnými počty odchycených imag. Jako zajímavé lze označit zjištění, že výkalnice hnojní (Scatophaga stercoraria), jejichž životním aktivitám by nemělo deštivé či chladnější počasí být příliš na obtíž, jak zmiňuje například Byrd a Castner (2010), přilétaly většinou na zakládky v kompostárně II i na kompostoviště I jenom za dnů teplých a jasných, případně jen s malou oblačností. Vysvětlením tohoto jevu by mohla být ta skutečnost, že při vyšších teplotách docházelo k výraznějšímu uvolňování pachových emisí z loženého hnoje, což přilákalo větší počty imag tohoto druhu.
V rámci prováděného bádání byly však zjištěny i faktory podružné, které však měly někdy zcela zásadní vliv na hodnoty frekvence výskytu hmyzích druhů. Na stanovišti kompostárny II bylo několikrát pozorováno, že dospělci bzučivky zelené (Lucilia sericata) se zde objevovali ve výrazně zvýšeném množství v té době, kdy na vedlejších lukách docházelo ke kvetení rostlin z čeledi miříkovitých (Apiaceae). Především pak květenství kerblíku lesního (Antriscus sylvetris) či bršlice kozí nohy (Aegopodium podagraria) vyhledával tento hmyz s velikou oblibou. Opakování tohoto jevu bylo zaznamenáváno zvláště za slunných dní v letních měsících. Podobně i bodalky stájové (Stomoxys calcitrans) byly odchytávány ve větších počtech tehdy, kdy se nedaleko zkoumaných stanovišť pásl, případně byl ustájen dobytek, za jehož význačného vnějšího cizopasníka je dotčený hmyzí druh zcela oprávněně považován. Tato objektivní podmíněnost výskytu bodalek se při prováděném výzkumu projevovala pravidelně. Týkalo se to především kompostoviště I, které vzhledem k svému umístění hned vedle hospodářského dvora s chlévy bylo pro imaga bodalek snadno dostupné. Totéž lze konstatovat i o jejich přítomnosti na lokalitě kompostárny I. Tady však bylo možno zaznamenat výrazné výkyvy v hodnotách frekvence výskytu podle dní, kdy se na loukách v okolí areálu kompostárny pásl nebo nepásl hovězí dobytek. Vzácně bylo možno odchytit dospělce tohoto hmyzího
2019 21 druhu i v kompostárně II, jako například v srpnu 2017, kdy na ladem ležících pozemcích poblíž monitorovaného stanoviště docházelo k pastvě koní. Jako další příklad podmíněnosti výskytu specifického druhu hmyzu podle vedlejších faktorů, které jsou charakteristické pro určité prostředí, je dobré zmínit zálibu dospělců slunilky pokojové (Fannia scalaris) v lustrech či jiných osvětlovacích tělesech instalovaných na stropech v místnostech stavení v hospodářských budovách, přičemž zastínění vzrostlých dřevin může mít na chování samečků slunilek podobný vliv jako lampy. Během prováděného výzkumu byly dospělé exempláře tohoto druhu odchytávány běžně na všech stanovištích, a to početně nejvíce na kompostovištích I i II (bezprostřední blízkost lidských obydlí, stájí a chlévů), jakož i v hale kompostárny I. Ve venkovním areálu téže kompostárny bylo množství odchycených jedinců menší, nicméně ani zde nebyla jejich přítomnost výjimečná, protože celý areál je obklopen četnými stromy. Na lokalitě kompostárny II však byli dospělci slunilek zaznamenáni pouze zřídkavě. Tento jev lze vysvětlit tím, že pásové hromady jsou loženy na volném prostranství, které ze všech stran sousedí s lukami a poli, což vytváří pro tento hmyzí druh neatraktivní biotop.
Již začátkem tohoto století zveřejnil Epstein (2002) velmi rozsáhlou studii, která přinesla podrobné hodnocení výskytu mikrobiálních patogenů v kompostech z různých typů kompostáren ve Velké Británii. Ve výsledcích zmíněného výzkumu byla pak popsána přítomnost Salmonella sp., Shigella sp., Yersinia sp., Mycobacterium tuberculosis, Vibrio cholerae, Escherichia coli, Listeria sp., přičemž o některých druzích zjištěných biopatogenů bylo obecně míněno, že jsou na britských ostrovech velmi vzácné. Také při prováděném výzkumu v kompostárně I a II a na domácím kompostovišti I a II byly kromě bakterií, které lze při kompostování bioodpadů běžně nalézt, klasifikovány i takové bakteriální druhy, které bývají označovány jako raritní nebo které by se v našich zeměpisných podmínkách neměly běžně vyskytovat. Šlo například o bakterii Raoultella ornithinolytica nebo také o Vibrio vulfinicus. Je však pouze možné teoreticky uvažovat, jakou cestou tyto bakterie mohly kontaminovat zkoumané substráty nebo jakým způsobem se dostaly do hmyzích těl. Rovněž tak při identifikaci Salmonella sp. ve vzorcích hmyzích těl a substrátů z kompostoviště I, nelze zodpovědět otázku, zda tyto bakterie byly primárně přítomny v kompostovaných bioodpadech a hmyzí imaga jimi byla kontaminová při kontaktu se zakládkou nebo tomu bylo naopak. V následujícím roce byly bakterie Salmonella sp. na kompostovišti I opět zjištěny (21. 6. a 18. 7. 2017), nicméně tentokrát se jednalo pouze o vzorky hmyzích těl. Vzhledem k tomu, že tento bakteriální rod je původcem závažných onemocnění, byli majitelé kompostoviště byli důtklivě nabádáni, aby zeleninu a další plodiny, které byly či budou hnojeny finálním substrátem, před požitím nebo zkrmením řádným způsobem očistili nebo tepelně upravili. Byli také vybídnuti k tomu, aby nechali provést prohlídku svých hospodářských zvířat veterinárním lékařem a sanitovali chlévy, neboť bylo pravděpodobné, že Salmonella sp. pocházela z hnoje loženého do zakládky kompostu.
V průběhu realizace výzkumu bylo možné pouze okrajově se dotknout problematiky ochrany kompostových zakládek a finálních subtrátů. Z důvodu
2019 22 zachování řádných podmínek pracovního procesu v kompostárnách nebo obvyklého chodu domácností byla prováděna jenom částečná zakrytí pásových hromad a kompostovišť technickými tkaninami s cílem zabránění průniku dospělců dvoukřídlých (Diptera). Je však dlužno konstatovat, že se tato metoda ochrany nijak výrazně neosvědčila. Nebylo jednak vůbec možné zakrývat kompostoviště a pásové hromady naprosto celé a nebylo reálné předpokládat, že zůstanou při vykonávání běžných prací zakryty nepřetržitě. Podobně tomu bylo, když byly základky pokrývány vrstvami čerstvě posečené trávy. Je ponecháno k úvaze a k dalším experimentům, zda by se metoda krytí kompostových zakládek nedala s úspěchem využít tam, kde by bylo kompostoviště po založení ponecháno delší dobu bez výraznějšího narušení.
Jako zajímavý podnět při provádění dalších pokusů s ochranou kompostů před hmyzem se jeví možnost sledování hodnost frekvencí výskytu jednotlivých druhů dvoukřídlých (Diptera) podle intenzity životních projevů jejich potravních konkurentů, jakož i v závislosti na hojnosti jejich predátorů. Soutěžení larev i imag hmyzu o potravu se projevuje ve všech fázích kompostování, nicméně je zřejmé, že kupříkladu během prvních dvou týdnů po ložení kvasících bioodpadů do zakládky kompostu, je aktivita octomilek (Drosophila sp.) vždy tak vysoká, že ani výskyt konkurenčních druhů je nedokáže nijak ohrozit. S postupující biodegradací a přechodem zrajícího substrátu do další fáze pak počty octomilek klesají, až tyto zmizí ze stanoviště úplně. Tento jev byl na monitorovaných stanovištích v průběhu tohoto výzkumu pozorován velmi zřetelně. V kompostárně I a II a na domácích kompostovištích I a II bylo rovněž pozorováno, jak dospělci výkalnice hnojní (Scatophaga stercoraria) agresivně pronásledovali a lovili exempláře jiných dvoukřídlých (Diptera) a dalších hmyzích čeledí na povrchu zakládky. Z hlediska environmentálního by mohlo být využití hmyzích predátorů či potravních konkurentů při snahách o snížení biologických rizik v souvislosti s výskytem dvoukřídlých (Diptera) považováno za způsob přirozený. Je ovšem zřejmé, že takovýto způsob profylaxe by dosahoval optimálních výsledků v uzavřených prostorách, odkud by nasazení hmyzí dravci nemohli uniknout do okolí.
Na základě autopsie bylo při ukončení výzkumu navrženo jak vedoucím pracovníkům průmyslových kompostáren I a II, tak i soukromým majitelům domácích kompostovišť I a II, aby se v rámci svých reálných možností snažili vytvořit vhodné podmínky pro život a hnízdění hmyzožravých ptáků, například rehků domácích (Phoenicurus ochruros) i zahradních (Phoenicurus phoenicurus), sýkor koňader (Parus major), jiřiček obecných (Delichon urbicum) a mnoha dalších ptačích druhů, které se v české přírodě doposud běžně vyskytují. Vyvěšování ptačích hnízdních budek, instalace zimních krmítek a letních napajedel by rovněž velice žádoucím způsobem přispělo i k ochraně drobného zpěvného ptactva. Bylo by však potřeba provést další podrobné a dlouhodobé studie, poněvadž i ptáci (Aves) by se mohli po pozření hmyzu kontaminovaného mikrobiálními patogeny stát potencionálními vektory jejich šíření z kompostů do okolních složek životního prostředí.
2019 23
6 ZÁVĚR
Jako hlavní cíl disertační práce bylo stanoveno provedení monitoringu výskytu běžných druhů dvoukřídlého hmyzu (Diptera) na určených lokalitách (dvě průmyslové kompostárny a dvě domácí kompostoviště v okresech Most a Chomutov). Samotná detekce vybraných hmyzích druhů, a to výkalnice hnojní (Scatophaga stercocaria), mouchy domácí (Musca domestica), bzučivky obecné (Calliphora vicina), bzučivky zelené (Lucilia sericata), slunilky pokojové (Fannia scalaris), masařky obecné (Sarcophaga carnaria);
octomilky obecné (Drosophila melanogaster) a bodalky stájové (Stomoxys calcitrans), byla prováděna v dubnu až říjnu 2016 a 2017 metodou pasivního sběru pomocí odchytových pomůcek (misky, lepové pásy), které byly rozmístěny v areálech obou kompostáren I a II, jakož i u obou domácích kompostovišť I a II. Na všech stanovištích byly přitom sledovány a zaznamenávány meteorologické podmínky (teplota vzduchu, srážky, oblačnost). Odchycený hmyz byl identifikován dle poznávacích klíčů a spolu se vzorky substrátů ze zakládek byl následně předáván do mikrobiologické laboratoře k analýzám s cílem zjistit přítomnost bakteriálních patogenů.
Výsledky mikrobiálních analýz prokázaly, že hmyzí těla i vzorky substrátů obsahovaly nejen běžné druhy půdních nebo střevních bakterií (Bacillus sp., Escherichia coli, Proteus sp., Providencia stuartii apod.), ale také druhy vyskytující se vzácně nebo žijící v naprosto jiném prostředí (Vibrio vulfinicus, Raoultella ornithinolytica).
V některých případech šlo dokonce o výrazné patogeny (Salmonella sp., Aeromonas sp., Clostridium sp., Oligella ureolytica aj.), z nichž některé jsou i výrazně rezistentní na antibiotika. Nebylo však možné zodpovědět otázku, zda zjištěné mikroorganismy byly do kompostových zakládek vneseny spolu s bioodpadem a dostaly se na těla hmyzích imag při kontaktu se substrátem nebo při konzumaci potravy či naopak zda byly na tělech hmyzu přineseny z okolního prostředí a druhotně kontaminovaly zrající substráty.
Vzhledem k tomu, že realizace monitoringu hmyzu probíhala v kompostárnách během denního pracovního provozu a na domácích kompostovištích v rámci běžných aktivit domácností, nebylo možné uskutečnit úplný experiment ověření optimálního způsobu ochrany kompostových zakládek před nežádoucím průnikem dvoukřídlých (Diptera). Bylo proto prováděno pouze částečné pokrývání povrchů zakládek prodyšnými technickými tkaninami nebo vrstvami čerstvě posečené trávy. Ačkoli nelze nezvratitelně posoudit, zda tyto činnosti přinesly kýžený efekt, přece došlo v druhém roce výzkumu k výraznému snížení množství detekovaných hmyzích imag (z 11 142 exemplářů v roce 2016 na 6 168 jedinců v roce 2017). Závěrem lze označit předpoklad snížení možnosti vzniku biologických rizik spojených s přenosem mikrobiálních patogenů na tělech
Vzhledem k tomu, že realizace monitoringu hmyzu probíhala v kompostárnách během denního pracovního provozu a na domácích kompostovištích v rámci běžných aktivit domácností, nebylo možné uskutečnit úplný experiment ověření optimálního způsobu ochrany kompostových zakládek před nežádoucím průnikem dvoukřídlých (Diptera). Bylo proto prováděno pouze částečné pokrývání povrchů zakládek prodyšnými technickými tkaninami nebo vrstvami čerstvě posečené trávy. Ačkoli nelze nezvratitelně posoudit, zda tyto činnosti přinesly kýžený efekt, přece došlo v druhém roce výzkumu k výraznému snížení množství detekovaných hmyzích imag (z 11 142 exemplářů v roce 2016 na 6 168 jedinců v roce 2017). Závěrem lze označit předpoklad snížení možnosti vzniku biologických rizik spojených s přenosem mikrobiálních patogenů na tělech