5 Model implementačního balíčku Agilní projektové řízení pro Základní profil v jazyce
6.5 Výsledné vyhodnocení
6.5.2 Návrhy na vylepšení implementačního balíčku
Na základě provedených rozhovorů dospěl autor k těmto návrhům, které mohou přispět k většímu přínosu implementačního balíčku Agilní projektové řízení. Tyto návrhy již nebudou řešeny v rámci této práce, ale mohou být součástí následných úprav verze implementačního balíčku Agilní řízení projektu publikované na webu www.spicenter.vse.cz.
Důležitým krokem je přesnější určení účelu dokumentu a jeho zaměření. Tento balíček byl autorem koncipovaný jako nástroj pro podporu prvního případu užití, který byl definován v technické zprávě ISO/IEC 29110-5-4, tedy k podpoře zavedení či posílení agilních přístupů vedení projektu s cíle vývoje software. Přesto pro tento účel dokumentu není dostatečně podpořen vhodnou formou a některými prvky balíčku. Druhou alternativou je zaměření implementačního balíčku pro adaptaci již zavedených postupů Základního profilu ISO/IEC 29110, které část 5-4 také podporuje, ale autor práce na tento způsob využití implementačního balíčku záměrně necílil.
Dalším bodem je poskytnutí více praktických příkladů, návrhů, ilustrací a tzn. best practicies, které by přiblížily jednotlivé produkty, činnosti a další prvky použité v implementačním balíčku. Tyto praktické příklady mohou být součástí popisu jednotlivých prvků či předloženy v samostatném dokumentu jako case study.
Nástrojem, jak usnadnit pochopení psaného textu v balíčku, je doplnění diagramů z modelu implementačního balíčku v jazyce ArchiMate. Tyto diagramy lépe přibližují
průběh jednotlivých činností procesu řízení projektu a usnadňují tak čtenářům jejich pochopení.
Dalším podpůrným nástrojem je usnadnění navigace v kapitolách. To má za cíl přispět k celkové přehlednosti implementačního balíčku a jasnému určení, v jaké části textu se čtenář nachází.
Pro možnost použití ve VME, která agilní přístup teprve zavádí, nebo pro vytvoření šablony, která bude sloužit při úvodních fázi projektu, je potřeba přidat popis úvodní fáze projektu. Tento popis by měl být dostatečně detailní, aby se podle něho dal vytvořit tým, zavést metodika a úspěšně zahájit samotný projekt.
Jako reakce na nedostatky aktuální podoby implementačního balíčku je také potřeba zpřesnit popis Produktového backlogu a popis práce s ním. Tento produkt není v implementační balíčku dostatečně přesně vysvětlen a kvůli tomu nechápou čtenáři plně jeho význam a místo v procesu.
Závěr
Hlavním cílem práce byla podpora zavedení a standardizace agilního vývoje softwaru ve velmi malých entitách na základě mezinárodních norem ISO/IEC 29110 pro softwarové inženýrství. Hlavní cíl by rozdělen na pět dílčích cílů, které dohromady hlavní cíl naplnily.
Prvním dílčím cílem (DC1) bylo teoretické představení agilních metodik vývoje softwaru, které rámují kontext práce. Důraz byl kladen na obecné agilní principy a na agilní metodiky Extrémní programování a hlavně Scrum, ze kterých vychází technická zpráva ISO/IEC 29110 Part 5-4: Agile Software Development Guidelines (Příručka pro agilní vývoj softwaru), na kterou tato práce navazuje. Tento dílčí cíl byl naplněn kapitolou 2 Agilní metodiky vývoje softwaru.
Druhým dílčím cílem (DC2) bylo představení skupiny mezinárodních norem ISO/IEC 29110 s důrazem na části 5-1-2 Management and engineering guide: Generic profile group: Basic profile (Základní profil pro softwarové inženýrství) a 5-4 Příručka pro agilní vývoj softwaru, které představují teoretický základ práce. Skupina mezinárodních norem ISO/IEC 29110 se věnuje oblasti velmi malých entit (VME), tedy společnostem či týmům, které mají maximálně 25 členů a zabývají se vývojem softwaru, a jejich specifickým rysům. Pro ně přizpůsobuje vybrané praktiky, návody a rámce jiných mezinárodních norem zaměřených na kvalitu vyvíjeného softwaru nebo procesů vývoje. Tento dílčí cíl byl naplněn kapitolou 3 Skupina mezinárodních norem ISO/IEC 29110.
Třetím dílčím cílem (DC3) bylo vytvoření implementačního balíčku Agilní projektové řízení pro Základní profil ISO/IEC 29110 pro softwarové inženýrství. Balíček byl vytvořen na základě technické zprávy ISO/IEC 29110-5-4 a logicky navazuje na původní implementační balíček Projektové řízení pro Základní profil pro softwarové inženýrství. Implementační balíček slouží jako podpůrný dokument při zavádění nebo standardizaci agilních metodik Scrum a Extrémní programování při vývoji softwaru velmi malé entitě. Prvním výstupem (V1) dílčího cíle je implementační balíček Agilní projektové řízení v české jazykové variantě, který tvoří přílohu B této práce. Druhým výstupem (V2) je implementační balíček v anglické jazykové variantě, který je k práci přiložen v samostatném dokumentu. Těmito výstupy byl DC3 naplněn.
Čtvrtým dílčím cílem (DC4) bylo doplnění nového implementačního balíčku Agilní projektové řízení do modelu Základního profilu ISO/IEC 29110 pro softwarové inženýrství v jazyce ArchiMate. Součástí dílčího cíle bylo i doplnění chybějících částí původního implementačního balíčku Projektové řízení do tohoto modelu a revize jeho dosud namodelovaných částí. Výstupem dílčího cíle (V3) je model Základního profilu skupiny norem ISO/IEC 29110 pro softwarové inženýrství v jazyce ArchiMate doplněný o implementační balíček Agilní projektové řízení a revidované části implementačního balíčku Projektové řízení. Model je přiložen k práci jako samostatný soubor spustitelný v modelovacím nástroji Archi pro jazyk ArchiMate.
Posledním dílčím cílem (DC5) bylo ověření využitelnosti implementačního balíčku Agilní projektové řízení pro agilní vývoj ve velmi malé entitě na základě řízených polostrukturovaných hodnotících rozhovorů s vybranými experty z praxe. V dílčím cíli byly ověřeny jednotlivé praktiky, činnosti a prvky začleněné do implementačního balíčku, stejně jako jeho struktura, pochopitelnost a přínos pro cílovou skupinu. Výstup (V4) dílčího cíle je shrnut v kapitole 6 Ověření použitelnosti implementačního balíčku Agilní projektové řízení.
Přínosem práce je využití implementačního balíčku Agilní projektové řízení pro Základní profil skupiny norem ISO/IEC 29110 pro softwarové inženýrství pro zavedení a standardizaci agilních metodik vývoje softwaru do velmi malé entity, která chce zavést metodiku Scrum pro řízení projektu a metodiku Extrémní programování pro vývoj softwaru, nebo tyto metodiky již využívá, ale použití není zcela standardizované a efektivní.
Pomocí veřejně dostupného implementačního balíčku a jeho modelu v jazyce ArchiMate může VME ověřit svůj postup a zlepšit procesy při zavádění agilních metodik vývoje, i při samotném vývoji.
V průběhu práce byl zároveň vytvořen i výstup V5, který představuje soupis připomínek k nové technické zprávě ISO/IEC 29110-5-4 a chyb v této technické zprávě nalezených při zpracovávání diplomové práce. Výstupy V1, V2 a V3 budou publikovány na veřejně dostupných stránkách www.spicenter.vse.cz. Zde budou sloužit primárně českým velmi malým entitám pro využití při zavedení agilních metodik pro vývoj softwaru či standardizaci již zavedených metodik.
Na práci by bylo možné navázat úpravou autorem představeného implementačního balíčku Agilní projektové řízení pro Základní profil ISO/IEC 29110 pro softwarové inženýrství na základě návrhů respondentů rozhovorů hodnotících implementační balíček Agilní projektové řízení. Návrhy byly v práci shrnuty v podkapitole 6.5.2 Návrhy na vylepšení implementačního balíčku. Dále je možné navázat překladem jednotlivých prvků a popisů modelu Základního profilu v jazyce ArchiMate. Tento model je vytvořený v anglickém jazyce kvůli zpřístupnění jeho obsahu co největšímu okruhu uživatelů mezi velmi malými entitami po celém světě.
Použitá literatura
ABRAHAMSSON, Pekka et al., 2002. Agile Software Development Methods: Review and Analysis. [online] [vid. 2020-10-01. Dostupné z: https://arxiv.org/abs/1709.08439
AGILE ALLIANCE. 2020. Minimum Viable Product (MVP). [online]. [cit. 2020-10-31].
Dostupné z: https://www.agilealliance.org/glossary/mvp
ANON, 2001. Manifest agilního vývoje software. [online] [vid. 2020-08-20]. Dostupné z:
https://agilemanifesto.org/iso/cs/manifesto.html
ATLASSIAN, 2020. Jira Software. [online] [vid. 2020-10-09]. Dostupné z:
https://www.atlassian.com/software/jira
BRUCKNER, Tomáš et al., 2012. Tvorba informačních systémů. Praha, Česká republika:
Grada Publishing.
BUCHALCEVOVÁ, Alena, 2018. Zlepšování procesů při budování informačních systémů.
Oeconomica, nakladatelství VŠE.
BUCHALCEVOVÁ, Alena, 2019. Using ArchiMate to model ISO/IEC 29110 standard for very small entities. Computer Standards & Interfaces.
DIGITAL.AI, 2020. 14th Annual State of Agile Report. [online] [vid. 2020-09-03]. Dostupné z: https://explore.digital.ai/state-of-agile/14th-annual-state-of-agile-report
DLUGOŠOVÁ, Simona, 2014. Publikace Základního profilu normy ISO/IEC 29110 v Eclipse Process Framework Composer. Praha. Vysoká škola ekonomická v Praze.
HEMŽAL, Adam, 2019. Pilotní nasazení implementačního balíčku Analýza požadavků na software Základního profilu normy ISO/IEC 29110 na vybraném projektu. Praha. Vysoká škola ekonomická v Praze.
ISO/IEC JTC1 SC7 WG24, 2011. Software engineering — Lifecycle profiles for Very Small Entities (VSEs) — Part 5-1-2: Management and engineering guide: Generic profile group:
Basic profile. International Organization for Standardization, Geneva, CH, Standard ISO/IEC TR 29110-5-1-2.
ISO/IEC JTC1 SC7 WG24, 2016. Systems and software engineering – Lifecycle profiles for Very Small Entities (VSEs) – Part 1: Overview. International Organization for Standardization, Geneva, CH, Standard TR ISO/IEC 29110-1.
ISO/IEC JTC1 SC7 WG24, 2018. Systems and software engineering — Lifecycle profiles for Very Small Entities (VSEs) — Part 4-1: Software engineering – Profile specifications:
Generic profile group. International Organization for Standardization, Geneva, CH, Standard ISO/IEC 29110-4-1.
ISO/IEC JTC1 SC7 WG24, 2019. Systems and software engineering — Lifecycle profiles for Very Small Entities (VSEs) — Part 5-6-3: Systems engineering: Management and engineering guide: Generic profile group: Intermediate profile. International Organization for Standardization, Geneva, CH, Standard ISO/IEC TR 29110
ISO/IEC JTC1 SC7 WG24, 2020. Systems and software engineering -- Lifecycle profiles for Very Small Entities (VSEs) — Part 5-4: Agile Software Development Guidelines.
International Organization for Standardization, Geneva, CH, Standard ISO/IEC TR 29110-5-4.
JOSEY, Andrew et al., 2016. An introduction to the ArchiMate 3.0 Specification. [online]
[vid. 2020-05-15]. Dostupné z:
http://www.enterprise-architecting.com/eaex/EA%20-%20An%20Introduction%20to%20ArchiMate.pdf
KUECHLER, B., & VAISHNAVI, V., 2004/19. Design Science Research in Information Systems. [online] [vid. 2020-05-10]. Dostupné z: http://www. desrist. org/designresearch-in-information-systems
LAPORTE, Claude Y., 2016. Professor Claude Y. Laporte, Eng., Ph.D [online] [vid. 2020-05-25]. Dostupné z: https://profs.etsmtl.ca/claporte/English/VSE/index.html
LIBÍK, Jakub, 2011. Zlepšování softwarových procesů v oblasti testování. Praha. Vysoká škola ekonomická v Praze.
MENČÍK, Michal. 2019. Kvantitativní průzkum stavu využívání agilních přístupů pro dodávku softwaru v České republice. Praha. Vysoká škola ekonomická v Praze.
MUÑOZ, Mirna; MEJIA, Jezreel; LAPORTE, Claude Y., 2018. Reinforcing very small entities using agile methodologies with the ISO/IEC 29110. In: International Conference on Software Process Improvement. Springer, Cham.
MUÑOZ, Mirna; MEJIA, Jezreel; LAPORTE, Claude Y., 2020. Analysis of the Evolution of Eight VSEs Using the ISO/IEC 29110 to Reinforce Their Agile Approaches. In Balancing Agile and Disciplined Engineering and Management Approaches for IT Services and Software Products (s. 28-51). IGI Global.
MYSLÍN, Josef, 2016. Scrum: průvodce agilním vývojem softwaru. Brno: Computer Press.
NAGLE, T., SAMMON, D. & DOYLE, C., 2017. Practitioner Design Science Research.
DESRIST 2017, LNCS 10243, pp. 414-428
O ́CONNOR, Rory, 2009. Deployment Package Project Management Basic Profile.
[online] [vid. 2020-04-08]. Dostupné z:
http://profs.etsmtl.ca/claporte/english/vse/Deploy-Pack/DP-Project%20Management-V1.3RO4.doc
POTIFOB: Projects On Time In Full On Budget, 2020. Agilní přístupy v projektovém řízení. [online]. [vid. 2020-06-11]. Dostupné z:
https://potifob.cz/clanek_agilni_metody?gclid=EAIaIQobChMIo62qtrvJ5wIVDbTtCh1p7 wBHEAAYASAAEgL_PPD_BwE
REICHEL, Jiří. 2009. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha, Česká republika:
Grada Publishing.
SCHWABER, K. and SUTHERLAND, J., 2017. The Scrum Guide™. [online] [vid. 2020-08-20]. Dostupné z: https://www.scrumguides.org/docs/scrumguide/v2017/2017-Scrum-Guide-US.pdf#zoom=100
SPI CENTER, 2019a. ISO/IEC 29110 [online] [vid. 2020-05-05]. Dostupné z:
https://spicenter.vse.cz/iso-iec-29110/
SPI CENTER, 2019b. Průzkum stavu využívání agilních přístupů pro dodávku sofwaru v České republice. [online] [vid. 2020-05-20]. Dostupné z: https://spicenter.vse.cz/wp-content/uploads/2019/12/vyzkumna_zprava_v1.00.pdf
SPI CENTER, 2019c. Vstupní profil. [online] [vid. 2020-08-20]. Dostupné z:
https://spicenter.vse.cz/wp-content/Publikace_VP/index.htm
SPI CENTER, 2019d. Základní profil. [online] [vid. 2020-08-20]. Dostupné z:
https://spicenter.vse.cz/wp-content/Publikace_ZP/index.htm
ŠIMKO, David, 2015. Lokalizace Vstupního profilu normy ISO/IEC 29110 do češtiny a jeho publikace v Eclipse Process Framework Composer. Praha. Vysoká škola ekonomická v Praze.
THE OPEN GROUP, 2019. ArchiMate® 3.1 Specification. [online] [vid. 2020-04-29].
Dostupné z https://pubs.opengroup.org/architecture/archimate3-doc/
THE STANDISH GROUP INTERNATIONAL, 2015. Chaos Report 2015 [online] [vid.
2020-05-05]. Dostupné z:
https://www.standishgroup.com/sample_research_files/CHAOSReport2015 Final.pdf TOMÁŠEK, Patrik, 2017. Pilotní nasazení implementačního balíčku Projektové řízení Základního profilu normy ISO/IEC 29110. Praha. Vysoká škola ekonomická v Praze.
VERSIONONE, 2016. 10th Annual State of Agile Report. [online] [vid. 2020-05-07].
Dostupné z: https://explore.digital.ai/state-of-agile/10th-annual-state-of-agile-report VODIČKA, Petr, 2015. Zlepšování softwarových procesů ve velmi malých entitách – využití normy ISO/IEC 29110. Praha. Vysoká škola ekonomická v Praze.
WIKIPEDIA, 2020. Comparison of project management software. [online]. 2020 [vid.
2020-10-10]. Dostupné z:
https://en.wikipedia.org/wiki/Comparison_of_project_management_software
Přílohy
Tato kapitola obsahuje přílohy, které tvoří důležitou součást práce a některé její výstupy.
Zbylé výstupy jsou poskytnuty v samostatných souborech přiložených k práci. Konkrétně jde o 4 přílohy:
• Příloha A – PDSR Canvas
• Příloha B – Implementační balíček Agilní projektové řízení v českém jazyce
• Příloha C – Text průvodního e-mailu hodnotícího rozhovoru
• Příloha D – Soupis připomínek k nové technické zprávě ISO/IEC 29110-5-4 v anglickém jazyce
Příloha A: PDSR Canvas
PRACTITIONER (relevance) Iteration RESEARCHER (rigour)
No. Start date End date Artefact:
Nový implementační balíček Agilní projektové řízení pro Základního PAROFILU ISO/IEC 29110 pro agilní vývoj ve velmi malé entitě a jeho model v jazyce ArchiMate.
1
Podpora agilního vývoje softwaru ve velmi malých entitách pomocí normy ISO/IEC 29110
What is the practical significance of the problem?
What is the scope of the problem?
PROBLEM DEFINITION Problem Statement
Worth researching?
What is the research
significance of the problem?
Is there a call for research or identification of research gap? agilních metodik pro vývoj softwaru jsou nedokonalosti v nasazení projektové řízení, který si klade za cíl ulehčit nasazení agilních metodik pro vývoj softwaru ve velmi malých entitách. softwaru jsou v současné době široce používaným způsobem
nasazení těchto
a jejich používání je mnohdy značně živelné.
What were the project iterations and timeline?
What design and build tools were used and how?
Use of existing research in artefact development?
Přípravné fáze diplomové práce probíhají od roku 2019, většina práce je vykonána v roce 2020.
Datum odevzdání dokončené práce je stanoveno na 7. prosinec roku 2020.
Nástrojem použitým pro model implementačního balíčku Agilní projektové řízení je modelovací jazyk ArchiMate a jeho odpovídající softwarový produkt Archi. vývoj ve velmi malé entitě v české a anglické jazykové mutaci.
What results?
How did the artefact perform?
EVALUATION Artefact demonstration
What findings?
What were the learnings from reflection?
Implementační balíček Agilní projektové řízení je respondenty celkově hodnocen kladně.
Je dobře strukturovaný, ale je náročné se v něm orientovat. Pro zlepšení orientace a zvýšení zapamatovatelnosti probíraných témat by bylo vhodné doplnit diagramy z modelu
implementačního balíčku v jazyce Archimate.
Vyskytly se některé dílčí chyby, či nepřesnosti. Nejvíce nejasností vyvstalo v souvislosti se Schůzkou k vizi projektu a tvorbou
Produktového backlogu. softwaru je v praktické sféře zájem.
Implementační balíček by mohl sloužit pro podporu zavedení a standardizace agilních metodik vývoje softwaru do velmi malé entity.
Pro dosažení maximálního přínosu implementačního balíčku je vhodné zapracovat poznatky z hodnotících rozhovorů.
Příloha B: Implementační balíček Agilní projektové řízení v českém jazyce
Implementační balíček Agilní projektové řízení Základní profil
Poznámky:
Tento dokument je duševním vlastnictvím autorovy společnosti. Informace obsažené v tomto dokumentu však mohou být volně používány. Distribuce všech částí tohoto dokumentu je povolena pro nekomerční využití pouze při zahrnutí následujícího oznámení:
© Rory O’Connor, Lero and Dublin City University
Komerční využití tohoto dokumentu je přísně zakázáno. Tento dokument je distribuován pro zlepšení výměny technických a vědeckých informací.
Tento materiál je vytvořen tak, jak je. Autor (autoři) neposkytuje (neposkytují) záruky jakéhokoli druhu, ať už vyjádřené nebo implicitní, a to v jakékoli záležitosti včetně, ale nejen, záruky vhodnosti pro účely obchodu, exkluzivity nebo výsledků získaných při použití materiálu.
Záměrem procesů popsaných v tomto implementačním balíčku není zamezení použití ani odrazení od použití dalších procesů, které mohou být pro velmi malé podniky užitečné.
Tento dokument je bezplatně dostupný na:
http://profs.logti.etsmtl.ca/claporte/English/VSE/index.html
http://www.lero.ie/research/internationalprojects/softwareprocessesforsmallenterpris es/
Autoři R. O’Connor - Irish Software Engineering Research Centre (Irsko)
Editoři C. Y. LAPORTE – École de Technologie Supérieure (ETS), (Kanada)
ANA VAZQUEZ – 5th level, (Mexico), VOJTĚCH PODANÝ (Česká republika) Vytvořeno dne 4. srpna 2007
Poslední
aktualizace 28. září 2020
Stav Návrh
Verze 1.4_cz
Version History
Date Version Author Modification
04/04/2008 0.1 R. O’Connor Vytvoření dokumentu 08/04/2008 0.2 R. O’Connor Úpravy
10/04/2008 1 R. O’Connor První návrh odeslán do ETS / CETIC 12/05/2008 1.2 C. Laporte Komentáře a opravy
13/08/2009 1.3 R. O’Connor Podstatně upraveno a doplněno.
Tato verze je založena na:
• Šabloně verze 03CL
• Části 5 verze 724HYD-026 29110-5-1
TR VSE Management and
Engineering Guide for Basic Profile PDTR3 25JB.doc
07/01/2012 1.3.1_cz I. Moravcová Lokalizace do češtiny, drobné opravy.
11/11/2017 1.3.2_cz P. Tomášek Revize české lokalizace.
23/08/2020 1.3.3_cz V. Podaný Revize české lokalizace.
28/09/2020 1.4_cz V. Podaný Transformace na implementační balíček Agilní projektové řízení v návaznosti na ISO/IEC TR 29110-5-4.
Zkratky/Akronymy
Akr./Zkr. Definice
APM Agilní projektové řízení (Agile Project Management) AT Agilní úkol (Agile Task)
CUS Zákazník (Customer)
DP Implementační balíček (Deployment Package) – sada artefaktů vyvinutých za účelem implementace praktik vybrané procesní oblasti do Velmi malé entity
DT Vývojový tým (Development Team) PM Řízení projektu (Project Management) PO Vlastník produktu (Product Owner)
SI Implementace softwaru (Software Implementation)
SM Scrum Master
TE Úkol události (Task Event)
VSE Velmi malá entita (Very Small Entity) – podniky, organizace, oddělení (útvary) nebo projekty do 25 osob.
WP Pracovní produkt (Work Product)
Obsah
1. Technický popis ... 108 Účel tohoto dokumentu ... 108 Proč je řízení projektů důležité? ... 108 2. Definice ... 111 Obecné pojmy ... 111 Specifické pojmy ... 111 3. Vztah k ISO/IEC 29110 ... 116 4. Detailní popis procesů, činností, úkolů, kroků, rolí a produktů ... 119 Schůzka k vizi projektu ... 120 Odhadovací schůzka ... 123 Plánování sprintu ... 125 Denní schůzka ... 127 Vyhodnocení sprintu... 130 Retrospektiva sprintu ... 131 Popis rolí ... 133 Popis výstupů ... 135 Popis artefaktů ... 142 5. Šablony ... 144 6. Příklad ... 149 7. Nástroje ...150 8. Odkazy na další standardy a modely ... 152 Matice odkazů ISO 9001 ... 152 Matice odkazů ISO/IEC 12207 ... 152 Matice odkazů CMMI ... 152 9. Odkazy ... 153 10. Formulář pro hodnocení ... 155
1. Technický popis
Účel tohoto dokumentu
Tento implementační balíček (Deployment Package – DP) podporuje agilní vývoj softwaru praktikami Základního profilu, jak byly definovány v ISO/IEC 29110, část 5-4: Příručka pro agilní vývoj softwaru. DP je sada artefaktů vytvořených pro usnadnění realizace souboru praktik ve velmi malém podniku (VSE). DP není referenčním modelem procesů (tj. není normativní). Prvky typického DP jsou: popis procesů, činností (activities), úkolů (tasks), rolí a produktů (products), šablony (template), kontrolní seznam (checklist), příklad, doporučení a odkaz na standardy a modely; nástroje (tools).
Obsah tohoto dokumentu je pouze informativní.
Tento dokument byl vytvořen Lerem (The Irish Software Engineering Research Centre – www.lero.ie) a DCU (Dublin City University – www.computing.dcu.ie) navíc k jejich oficiální účasti na ISO JTC1/SC7/WG24.
Proč je řízení projektů důležité?
Mnoho softwarových projektů selže, nikoli z důvodu, že by pro ně nebylo místo na trhu, ale protože náklady na vytvoření softwaru daleko převyšují zisk. V současnosti má celosvětově půl milionu vedoucích projektu každý rok zodpovědnost za milión softwarových projektů v hodnotě produktu 600 miliard USD. Mnohé z těchto produktů nesplní zákaznická očekávání nebo selžou překročením rozpočtu či časového plánu [Jalote02]. [Putnam97]
odhaduje, že třetina projektů překročí rozpočet nebo plán o více než 125 %.
Selhání řízení projektu
Neúspěch softwarového projektu má často na organizaci negativní vliv. Zpoždění oproti plánu, chyby a chybějící funkce způsobují ukončení projektu nebo dokonce krach firmy.
Některé z hlavních důvodů pro ztrátu kontroly nad projektem jsou: nejasné cíle projektu, špatné plánování, nové technologie, nedostatky v řízení projektu a nedostačující lidské zdroje [Jalote02]. Nejméně tři z nich zjevně souvisí se řízením projektu.
I když důvodů pro selhání projektu existuje mnoho, nejdůležitějším je nesprávné řízení projektu. Vhodné řízení projektu nemůže zajistit úspěch, ale špatné obvykle způsobí
I když důvodů pro selhání projektu existuje mnoho, nejdůležitějším je nesprávné řízení projektu. Vhodné řízení projektu nemůže zajistit úspěch, ale špatné obvykle způsobí