Tato skupina obsahuje blíže nezařazené indikátory, které se jeví jako vhodné pro hodnocení mikroregionu, nebo mohou být inspirací pro budoucí rozšíření indikátorové sady. Skupina obsahuje vesměs převzaté indikátory z již existujících sad, které se jeví jako vhodné či užitečné pro hodnocení managementu mikroregionů nebo mohou být zdrojem informací. Indikátory v této skupině mohou podávat zásadní informace pro management mikroregionu.
Kromě indikátorů, které hodnotí spolupráci (NIO7) a občanskou společnost (NIO6) se tato skupina zabývá ekonomickou oblastí. Tyto indikátory poskytují managementu důležité informace.
Jedná se o indikátory:
- ,,Mimorozpočtové finanční prostředky“;
- ,,Míra investic v mikroregionu“;
- ,,Ukazatel dluhové služby“.
Za nejzajímavější indikátor považuji ,,Homeworking“. Mikroregiony, respektive obce mají problém se zaměstnaností a s tzv. ,,odlivem mozků“. Homeworking, umožňuje lidem pracovat z domu, nejčastěji za pomoci internetu. Výhodou je, že zaměstnanec může pracovat kdekoliv a dle svého tempa (je placen úkolově). Nemusí tedy docházet k migraci z obcí za práci. Homeworking se v ČR teprve začíná uplatňovat, mohl by být ,,lékem“
na tuto problematiku. Mikroregiony by se měli zaměřit na rozvoj této dynamické oblasti.
Tuto skupinu indikátorů je nutné vnímat spíše jako určitou ,,inspirační databázi“
indikátorů, které mě zaujali při zpracovávání diplomové práce.
7 Záv ě r
Mikroregiony tvoří důležitý prvek a lze je vnímat jako ,,rozvojové agentury“ obcí.
Z hlediska organizační struktury a cílů jsou mikroregiony velmi nesourodou skupinou organizací veřejné správy, která je založená na iniciativě ze zdola. Přebírají aktivitu v rozvoji na místní a regionální úrovni. Tyto rozvojové aktivity jsou vykonávány různým způsobem v závislosti na použitém typu managementu.
Dá se tak říci, že management mikroregionů je svým demokratickým a ne zcela definovaným postavením poněkud neobvyklým prvkem v našem systému veřejné správy.
Dochází tak k zajímavému obohacení tohoto systému a kombinaci přístupu anglosaského a evropského (Škrabal a kol. 2006).
Abychom mohli dosáhnout profesionalizace a zefektivnění managementu rozvoje mikroregionů, je nutné nalézt vhodný nástroj. Jako nejvhodnější se jeví využití indikátorových sad, s využitím pro benchmarking. Analýza, provedená v rámci diplomové práce prokázala, že se s využitím indikátorů či indikátorových sad u mikroregionů téměř nesetkáváme. Mikroregiony většinou nemají, nebo neznají nástroje pro zkvalitňování managementu. Každý management mikroregionu potřebuje relevantní informace, které reflektují místní specifické podmínky - popisují vývoj a stav stanovených priorit a cílů.
Nástroje pro vyhodnocování činností jsou velmi důležité. Pokud se nebudeme v budoucnu opírat o kvalitní výstupy a výsledky, které jsou pravidelně a systematicky vyhodnocovány v rámci realizace rozvojových aktivit a projektů mikroregionů, nebudeme nikdy schopni zjistit zda platí, že efektivní řízení rozvoje venkova je možné dosáhnout prostřednictvím právě mikroregionů, a to jak svazku obcí, místních akčních skupin či jiných typů organizací (Škrabal a kol. 2006).
Pomocí benchmarkingu je možné provést hodnocení a srovnání mikroregionů z hlediska efektivity výkonu, hodnocení dopadu jejich činnosti a nalézt nejlepší možnou praxi. Poslední dobou se pojem benchmarking začal objevovat stále častěji a na první pohled by se mohlo zdát, že je v managementu pouze posledním výkřikem módy.
Benchmarking je efektivním nástrojem, který zachycuje nezvykle velký rozsah
podstatných problémů a rozhodně jej nelze považovat za přechodnou módou ani koníčkem vedoucích pracovníků.
Benchmarking zaměřuje pozornost managementu tam, kam by měla být zaměřena.
Nabízí hodnotnou metodu pro odhalování a nápravu neefektivních prvků a je přímo zaměřen na zvyšování operativní i strategické efektivnosti. Umožňuje lepší možnosti rozhodování, založených na lepších informacích získaných v rámci benchmarkingu.
Benchmarking daleko překračuje hranice tradiční konkurenční analýzy a nelze jej rozhodně považovat za prosté porovnávání údajů o výkonech nebo nákladech.
Organizace má mimo výše popsaného mimořádnou příležitost poučit se z procesu benchmarkingu, které bude možno nejen využít v dalším kole benchmarkingu, ale i pro jiné činnosti v organizaci. Přináší prky poznatků, znalostí a dovedností, získané shromažďováním a analýzou údajů, k získání dalších zkušeností, což vede ke zvyšování kvalifikace zaměstnanců a zefektivnění jejich činností. Síla benchmarkingu je v jeho záměrné a systematické realizaci změn. Benchmarking není jednorázová záležitost, není rychlý ani snadný a nepřináší jednoduché odpovědi.
Ve veřejném sektoru ČR je implementace nástrojů řízení dosud založena na bázi dobrovolnosti, a rozhodně nevyužívá možností, které tyto nástroje poskytují. Povinná aplikace některých těchto metod, či jejich částí může přinést lepší kontrolu ze strany státu a umožní efektivnější hospodaření. Benchmarking tyto možnosti nabízí. Za největší přínosy benchmarkingu, který by byl ve veřejném sektoru povinně zaveden, považuji úspory finančních prostředků z nekoncepčnosti (předchází mnohým chybám), nahrazení konkurenčního prostředí, možnosti srovnání a měření výkonů. Je nutné si uvědomit, že praxe již prokázala vhodnost tohoto nástroje, ale nelze jej považovat za všelék, či jej dogmaticky představovat jako jedinou spásnou metodu.
Cílem diplomové práce bylo provést analýzu indikátorových sad vhodných pro mikroregionální úroveň. Existuje celá řada různých indikátorových sad pro hodnocení rozvoje měst a obcí, které se začínají uplatňovat v tuzemských podmínkách. Tyto sady jsem využil jako určitý vzor či inspiraci, jelikož nejsou přímo vhodné pro využití na mikroregionální úrovni. Některé nalezené indikátory se jeví jako vhodné. Velmi užitečné mohou být tzv. indikátory pro malé obce.
Pro účely diplomové práce jsem provedl analýzu 50 náhodně vybraných mikroregionů a MAS, kdy cílem bylo zjistit, nakolik se indikátory objevují a využívají v jejich rozvojových strategiích. Předmětem analýzy byly základní dokumenty ,,Strategie rozvoje“. Zjišťování proběhlo metodou obsahové analýzy u 43 dokumentů, které byly získány na webových stránkách vlastních mikroregionů a MAS. U 7 mikroregionů a MAS byla zjištěna absence těchto dokumentů, nebo byly ,,suplovány“ jinými, pramálo vypovídajícími dokumenty. Z 50 zkoumaných dokumentů (respektive 43) se 10 zmiňuje o využití indikátorů, kdy pouze 5 z nich je využívá. Ve většině analyzovaných dokumentů se k hodnocení naplňování strategie využívá předem specifikovaných výstupů, kterých má být dosaženo, či přímo činnosti, které mají být vykonány. Toto hodnocení je však velmi obecné a těžko měřitelné. Došel jsem tedy k závěru, že hodnotící indikátory využívá menšina mikroregionů. Pokud jsou již využity, používá se různá metodika.
Hlavním cílem diplomové práce byl návrh indikátorů pro rozšíření již existující sady indikátorů se zaměřením na environmentální politiku a obnovitelné zdroje. Navržené či nalezené vhodné indikátory jsem pro přehlednost rozdělil do tří skupin: environmentální politika, obnovitelné zdroje energie a ostatní. Ke každému indikátoru jsem vytvořil metodický list, který každý indikátor definuje, zdůvodňuje, popisuje metodiku zpracování dat a zdroje dat atd. Návrh obsahuje celkem 40 indikátorů. Tyto indikátory mohou usnadnit hodnocení efektivity managementu mikroregionů, ovšem jejich relevantnost a aplikovatelnost na mikroregionální úrovni může prokázat až praxe.
Pevně věřím, že předložená diplomová práce zodpověděla některé otázky týkající se použití benchmarkingu na mikroregionální úrovni a přispěje k osvětlení této problematiky a její výstupy budou využity v praxi, či alespoň sloužit jako základ pro další práce v rámci projektu: „Benchmarking venkova - Zkvalitňování managementu mikroregionů jako nástroje pro řešení regionálních disparit“, který byl podpořen Ministerstvem pro místní rozvoj v rámci programu Věda a výzkum.
LITERATURA
HRABALOVÁ, Simona. Teorie a praxe rozvoje měst a obcí. 1. vydání. Brno : Masarykova univerzita, 2004. 99 s. ISBN 80-210-3356-8.
HRABALOVÁ, Simona; KLÍMOVÁ, Viktorie; NUNVÁŘOVÁ, Svatava. Metody a nástroje řízení ve veřejné správě. 1. vydání. Brno : Masarykova univerzita, 2005. 130 s.
ISBN 80-210-3679-6.
HŘEBÍK, Štěpán; NOVÁK, Josef; TŘEBICKÝ, Viktor. Kam směřuje rozvoj malých měst a obcí Středočeského kraje? 1. vydání. Karlštejn : Společnost pro rozvoj Českého krasu, o.s., 2006. 28 s. ISBN 80-239-7669-9.
HŘEBÍK, Štěpán; TŘEBICKÝ, Viktor. Zrcadlo místní udržitelnosti - Manuál zpracování a využité sady indikátorů rozvoje pro malé obce. 1. vydání. Praha : EnviConsult, s.r.o., 2006. 48 s. ISBN 978–80–239–8594–8.
HUŠEK, Zdeněk; ŠUSTA Marek; PŮČEK Milan. Aplikace metody Balanced Scorecard (BSC) ve veřejném sektoru. 1. vydání. Praha : Národní informační středisko pro podporu jakosti, 2006. 144s. ISBN 80-02-01861-3.
JIRÁSEK, Jaroslav. Benchmarking a konkurenční zpravodajství – Souměření pro soupeření. Praha : Profess Consulting, s.r.o., 2007. 120 s. ISBN 978-80-7259-051-3.
KARLÖF, Bengt; ÖSTBLOM, Svante. Benchmarking : Jak napodobit úspěšné – ukazatel cesty k dokonalosti v kvalitě a produktivitě. 1. vydání. Praha : Victoria publishing, a.s., 1995. 135 s. ISBN 80-85865-23-8.
KOLEKTIV AUTORŮ. Benchmarking ve veřejné správě. 2. upravené a doplněné vydání.
Praha : Ministerstvo vnitra České republiky, úsek pro veřejnou správu, odbor modernizace veřejné správy, 2006. 112 s. ISBN 80-239-7326-6.
KOLEKTIV AUTORŮ. Měření spokojenosti v organizacích veřejné správy soubor příkladů. 1. vydání. Praha : Ministerstvo vnitra, 2005. 104 s. ISBN 80-239-6154-3.
KOLEKTIV AUTORŮ. Řízení procesů výkonu státní správy (případová studie Vsetín).
1. vydání. Praha : Ministerstvo vnitra České republiky, úsek pro veřejnou správu, odbor modernizace veřejné správy, 2004. 160 s. ISBN 80-239-4098-8.
KOLEKTIV AUTORŮ. Státní politika životního prostředí České republiky 2004 – 2010.
Praha : Ministerstvo životního prostředí, 2004. 56 s. ISBN 80-7212-283-5.
KOLEKTIV AUTORŮ. Zrcadlo místní udržitelnosti – Barometr udržitelnosti měst.
1. vydání. Praha : Aladin Agency, s.r.o., 2006. 71 s. ISBN 80-239-8575-2.
KOSÍKOVÁ, Simona a kol. Zrcadlo místní udržitelnosti - Barometr udržitelnosti měst.
Praha : Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, 2006. ISBN 80-239-8575-2.
Lupač, Mirek; Novák, Josef a kol. Zrcadlo místní udržitelnosti – Evropské indikátory udržitelného rozvoje v praxi měst České republiky. 2. vydání. České Budějovice : Studio Gabreta, 2005. 46 s. ISBN 80-903244-7-9.
NOVÁK, Josef; KUPČÍKOVÁ, Leona; LUPAČ, Miroslav; ŠAFÁŘOVÁ. Zrcadlo místní udržitelnosti – Místní Akce 21 – Místní akční týmy v Ústeckém kraji. 1. vydání. Praha : Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., 2008. 31 s. ISBN 978-80-87099-04-9.
NOVÁK, Josef; ŠAFÁŘOVÁ, Barbora. Hodnocení managementu a rozvoje mikroregionů. 1. vydání. CpKP střední Morava, 2008. 35 s. ISBN 978-80-86902-75-3.
PELCL, Petr; HAVRÁNEK, Tomáš; LEHMANNOVÁ, Alena; MARTÍNEK, Jan.
Metodika dobré praxe místních akčních skupin v ČR – Zpráva z výzkumného projektu 2007-2008. 1. vydání. Plzeň : CpKP západní Čechy, 2008. 63 s. ISBN 978-80-86902-74-6.
PŮČEK, Milan a kolektiv. CAF Společný hodnotící rámec (Model CAF). Aplikační příručka modelu CAF pro samosprávné úřady. 3. vydání. Praha : Národní informační středisko pro podporu jakosti, 2006. 124 s. ISBN 80-02-01749-8.
REKTOŘÍK, Jaroslav a kolektiv. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. 1. vydání.
Praha : Ekopress, s.r.o., 2002. 264 s. ISBN 80-86119-60-2.
Šilhánková, Vladimíra a kol. Indikátory udržitelného rozvoje – Teoretické přístupy a zkušenosti v České republice – Případová studie Hradec Králové. 1. vydání. Hradec Králové : Civitas per Populi Hradec Králové, 2007. 52 s. ISBN 978-80-903813-6-0.
ŠKRABAL, Ivo; NUNVÁŘOVÁ, Svatava. Studie zvyšování absorpční kapacity a realizace úspor ve vybraných mikroregionech Olomouckého a Zlínského kraje. 1. vydání.
Přerov : CpKP, 2006. 135 s. ISBN 80-86902-43-9.
ŠKRABAL, Ivo; NUNVÁŘOVÁ, Svatava; NOVÁK, Josef; TŘEBÍCKÝ, Viktor.
Metodika zavádění managementu rozvoje mikroregionů. 1. vydání. Přerov : CpKP, 2006.
182 s. ISBN 80-86902-39-0.
Třebický, Viktor; Lupač, Miroslav. Zrcadlo místní udržitelnosti – Ekologická stopa města a školy. 1. vydání. Mnichovice : Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, 2008. 64 s. ISBN 978-80-254-2501-5.
Použité webové odkazy:
Automatizovaný rozpočtový informační systém, [cit. 2009-04-21]. Dostupné na WWW:
<http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/aris.html>
Burza indikátorů udržitelného rozvoje na místní úrovni [cit. 2009-04-12]. Dostupné na WWW: <http://indix.agenda21.cz/>
Česká informační agentura životního prostředí – Indikátory životního prostředí, [cit. 2009-03-29]. Dostupné na WWW: <http://issar.cenia.cz/issar/page.php?id=110 >
Česká jazyková mutace a kompletní sada indikátorů STATUS, [cit. 2009-03-29]. Dostupné na WWW: <http://status-tool.iclei.org/index.php>
Databáze nejlepších praktik Moravskoslezského kraje, [cit. 2009-03-01]. Dostupné na WWW: <http://www.bestpractices.cz/ >
Indikátory udržitelného rozvoje a hodnocení managementu ve veřejné správě. Mgr.
Barbora Šafářová, [cit. 2009-03-01]. Dostupné na WWW: <http://www.cpkp.cz/files/file/
stc/konference08%20-prezentace/prezentace_benchmarking08/Prehled_nastroju_hodno ceni%20VS_safarova.pdf>
Integrovaná koncepce rozvoje mikroregionu, [cit. 2009-03-07]. Dostupné na WWW:
<http://www.craj.cz/dokumenty-svazku/strategicky-dokument/>
Integrovaná strategie rozvoje MAS Horní Pomoraví, [cit. 2009-03-07]. Dostupné na WWW:<http://is.hvjdesign.eu/dokumenty/mashp/integrovana_strategie_mas_horniho_po moravi,_finalni_verze_k_pripominkovani/mashp_1192976361.pdf >
Integrovaná strategie rozvoje venkovského mikroregionu, [cit. 2009-03-07]. Dostupné na WWW: <http://www.krusnohori.cz/sorkh/isr.doc >
Kompletní sada CEROI, [cit. 2009-03-07]. Dostupné na WWW: <http://www.
ceroi.net/ind/indicat.htm>
Kompletní sada ECI/TIMUR, [cit. 2009-03-07]. Dostupné na WWW: <http://www.
timur.cz/cz/indikatory/indikatory-eci-timur-3.html>
Kompletní sada TISSUE, [cit. 2009-03-07]. Dostupné na WWW: <http://cic .vtt.fi/projects/tissue/index2.html>
Kompletní sada Urban Audit, [cit. 2009-03-07]. Dostupné na WWW: <http://www .urbanaudit.org/>
Koncepce rozvoje mikroregionu Hlinecko, [cit. 2009-03-07]. Dostupné na WWW:
<http://www.hlineckoregion.cz/pdf/Koncepce08_13.pdf>
Mikroregion Milada – rozvojová strategie, [cit. 2009-03-07]. Dostupné na WWW:
<http://www.milada.cz/cz/doc/strategie2005.pdf >
Návrhová část - Strategie rozvoje Jesenické místní akční skupiny 2007-2013, [cit. 2009-03-07]. Dostupné na WWW: <http://www.jemas.eu/download/jemas_strategie.pdf >
Návrhová část Strategie rozvoje regionu Hranicko 2006-2013, [cit. 2009-03-07]. Dostupné na WWW: <http://www.mikroregion-hranicko.cz/soubory/strategie_konecna.pdf >
Periodická zpráva programu WD,,Výzkum pro řešení regionálních disparit“ Ministerstva pro místní rozvoj – WD-29-07-1, [cit. 2009-02-25]. Dostupné na WWW:
<http://www.cpkp.cz/files/file/stc/rozvoj_venkova_posazavi/periodickazprava2007%20_be nchmarking.pdf.>
Plán rozvoje mikroregionu Záhoran do roku 2012, [cit. 2009-03-07]. Dostupné na WWW:
<http://www.zahoran.cz/strategie.pdf >
Plán rozvoje mikroregionu, [cit. 2009-03-07]. Dostupné na WWW:
<http://www.mikroregion-zatecko.cz/pages/rozcestnik.htm>
Podrobná osnova záměru Místní akční skupina mikroregionu Telčsko, [cit. 2009-03-07].
Dostupné na WWW: <http://www.telc.eu/mas/page.php?mx=15_leader-cr-2007&ax=13 _zamer-mas-telcsko-lx=cz&ft=>
Program rozvoje mikroregionu Novoměstsko, [cit. 2009-03-07]. Dostupné na WWW:
<http://www.novomestsko.cz/stahovani/profil_SWOT_strategie.pdf>
Rozvojová strategie venkovského mikroregionu Kamenice, [cit. 2009-03-07]. Dostupné na <WWW: http://region.kamenice.sweb.cz/cz/region_strategie.html>
Řízení a monitoring Integrované strategie rozvoje regionu Zábřežsko na období 2007-2013, [cit. 2009-03-07]. Dostupné na WWW: <http://www.zabrezsko.cz/wpimages/
other/SRMIZ_4cast.pdf >
Situační zpráva k Strategii udržitelného rozvoje ČR, [cit. 2009-02-23]. Praha : Ministerstvo životního prostředí, 2006. Dostupné na WWW: <http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFHDH96H/$FILE/druha_situacni_zprava.pdf >.
Strategická plán Leader 2007-2013, [cit. 2009-03-07]. Dostupné na WWW:
<http://www.leader.ostrozsko.cz/UserFiles/File/spl2.pdf>
Strategický plán LEADER Rýmařovsko dle pravidel Programu rozvoje venkova na období 2007 – 20013, [cit. 2009-03-07]. Dostupné na WWW: <http://mas.rymarovsko.cz/
index.php?option=com_content&task=view&id=16&Itemid=26>
Strategický plán mikroregionu Hodonínsko, [cit. 2009-03-07]. Dostupné na WWW:
<http://www.hodoninsko.info/files/Strategie_MR_Hodoninsko.pdf>
Strategický plán rozvoje mikroregionu Krnovska, [cit. 2009-03-07]. Dostupné na WWW:
<http://www.mikroregionkrnovsko.cz/index.php?file=data/mikroregion/zakl_dokumenty&
menu=2&podmenu=21>
Strategický plán rozvoje mikroregionu Nymbursko, [cit. 2009-03-07]. Dostupné na WWW:
<http://www.mikroregion-nymbursko.cz/obsah/dokumenty/strategicky_plan.pdf>
Strategický plán rozvoje mikroregionu Uničovsko, [cit. 2009-03-07]. Dostupné na WWW:
<http://unicovsko.cz/download/download3/93-03_Navrhova_cast_-_konecna.pdf>
Strategický plán rozvoje mikroregionu, [cit. 2009-03-07]. Dostupné na WWW:
<http://www.svitavskoweb.cz/clanek-svazek.asp?id=124>
Strategický plán rozvoje mikroregionu, [cit. 2009-03-07]. Dostupné na WWW:
<http://stonavka.cz/dokumenty[305]-[cz]-strategie-rozvoje-mikroregionu>
Strategický plán, [cit. 2009-03-07]. Dostupné na WWW: <http://www.strednihana.cz/
index.php?nid=2947&lid=CZ&oid=328117>
Strategický rozvojový dokument, [cit. 2009-03-07]. Dostupné na WWW:
<http://www.mikroregionsever.cz/data/dokumenty/dokumenty_index.php>
Strategie mikroregionu Mohelnicko, [cit. 2009-03-07]. Dostupné na WWW:
<http://www.mu-mohelnice.cz/vismo/osnova.asp?id_org=9803&id_osnovy=74606&p1
=74609 >
Strategie mikroregionu, [cit. 2009-03-07]. Dostupné na WWW: <http://www.nemcicko.
cz/index.php?nid=2041&lid=CZ&oid=212805>
Strategie rozvoje mikroregionu Jesenicko 2007-13, [cit. 2009-03-07]. Dostupné na WWW:
<http://www.jesenicko.org/dokumenty/ >
Strategie rozvoje mikroregionu Moravskoberounsko, [cit. 2009-03-07]. Dostupné na WWW: <http://www.morberoun.cz/soubory/9908/strategie%20rozvoje%20mikroregionu
%20moravskoberounsko.pdf >
Strategie rozvoje mikroregionu Moštěnka do roku 2012, [cit. 2009-03-07]. Dostupné na WWW: <http://www.mostenka.cz/file.php?nid=1297&oid=129718 >
Strategie rozvoje mikroregionu Pelhřimov (strategická část), [cit. 2009-03-07]. Dostupné na WWW:<http://www.mikroregion.pel.cz/admin/dokumenty/upload_img/Stratplan_Mire Pe-Strategie.pdf >
Strategie rozvoje mikroregionu Podkletí, [cit. 2009-03-07]. Dostupné na WWW:
<http://www.ckrumlov.cz/cz1250/region/podkleti/t_podsml.htm#5 >
Strategie rozvoje mikroregionu Šumava – Západ, [cit. 2009-03-07]. Dostupné na WWW:
<http://www.sumavanet.cz/mszapad/user/2006/strategie2006.pdf >
Strategie rozvoje mikroregionu Úslava, [cit. 2009-03-07]. Dostupné na WWW:
<http://www.mikroregion.net/uslava/cz/strategie-rozvoje-mikroregionu-uslava/ >
Strategie rozvoje Pobeskydí, [cit. 2009-03-07]. Dostupné na WWW:
<http://www.pobeskydi.cz/files/Strategie-rozvoje-Pobeskydi.pdf >
Strategie rozvoje, [cit. 2009-03-07]. Dostupné na WWW: <http://leader.
posazavi.com/cz/strategie.asp>
The European Benchmarking Code of Conduct, [cit. 2009-03-07]. Dostupné na WWW:
<http://www.hebes.ch/files/codeofconduct.pdf>
Úvod do managementu ve veřejné správě, [cit. 2009-02-23]. Dostupné na WWW:
<http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sprava/priprava/vzorvzd/kapit_1.pdf>
Webové stránky České společnosti pro jakost o benchmarkingu, [cit. 2009-03-09].
Dostupné na WWW: <http://www.benchmarking.cz/ >
Webové stránky Evropské nadace pro management kvality – Benchmarking workshop, [cit.
2009-04-09]. Dostupné na WWW: <http://ww1.efqm.org/en/Home/Ourservices/Training/
Benchmarkingworkshop/PBworkshopinstructions/tabid/234/Default.aspx >
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha 1 : Nezisková organizace CpKP
Příloha 2 : Projekt ,,Benchmarking venkova - Zkvalitňování managementu mikroregionů jako nástroje pro řešení regionálních disparit“
Příloha 3 : Mikroregiony a MAS – bližší charakteristika a způsoby zajišťování managementu
Příloha 4 : Další metody vhodné pro využití na mikroregionální úrovní (Balanced Scorecard, Model CAF, Místní Agenda 21
Příloha 5 : Webová aplikace e-homer Příloha 6 : Indikátory malých obcí
Příloha 7 : Seznam analyzovaných mikroregionů a MAS Příloha 8 : Návrh indikátorů – Environmentální politika Příloha 9 : Návrh indikátorů – Obnovitelné zdroje energie Příloha 10 : Návrh indikátorů – Ostatní
P Ř ÍLOHA
Vize CpKP
Vizí CpKP je spokojená komunita, ve které veřejná správa spolupracuje s občany na udržitelném rozvoji místní komunity, a společně se podílejí na zkvalitňování života občanů. Tato spolupráce vychází především z principů participativní demokracie, občanské společnosti a Místní agendy 21.
Poslání CpKP
Posláním CpKP je přispívat ke spokojenosti občanů a ke spolupráci mezi veřejnou správou a občany těmito činnostmi:
vzdělávat zástupce veřejné správy a neziskového sektoru v oblastech zapojování veřejnosti a komunitního rozvoje;
být konzultantem a poradcem veřejné správy v oblasti zapojování veřejnosti a komunitního rozvoje;
být partnerem veřejné správy při zapojování veřejnosti;
vypracovávat expertní stanoviska, která vycházejí z principů participativní demokracie a Místní agendy 21;
zprostředkovávat komunikaci u vícestranných jednání, týkajících se rozvoje komunit;
být nápomocen při psaní projektů v oblastech zapojování veřejnosti a komunitního rozvoje;
zprostředkovávat informace a propagovat principy práce z oblasti zapojování veřejnosti a komunitního rozvoje.
CpKP je nezisková organizace, která působí v následujících oblastech:
Účast veřejnosti a občanských organizací v rozvoji obcí, měst a krajů.
CpKP navrhuje a realizuje programy účasti veřejnosti v investičním plánování a rozhodování. Jedná se například o zapojení veřejnosti do plánování a navrhování veřejných prostranství, do přípravy regenerace panelových sídlišť, do přípravy strategických, rozvojových nebo komunikačních koncepcí (např. koncepce nakládání s odpady, generely zeleně atd.) nebo také do přípravy dopravních staveb či jiných investic.
CpKP navrhuje a realizuje programy účasti veřejnosti v investičním plánování a rozhodování. Jedná se například o zapojení veřejnosti do plánování a navrhování veřejných prostranství, do přípravy regenerace panelových sídlišť, do přípravy strategických, rozvojových nebo komunikačních koncepcí (např. koncepce nakládání s odpady, generely zeleně atd.) nebo také do přípravy dopravních staveb či jiných investic.