JAROSLAV VAŠEK
(accomplishment )
4. DETERMINATION OF TECHNOLOGICAL PROPERTIES OF ROCKS CRUCIAL IN ASSESSING WORKABILITY WITH CUTTING TOOLS
As follows from the relationships (1) to (3), assessment of efficiency of cutterheads, excavation advance rate and consumption of cutting tools is based on knowledge of so-called crucial technological properties of rocks (workability R, abrasiveness Fv and degree of rock fracturing SP) (see Fig. 12). Also specific power consumption SE, giving a picture of another data necessary for the decision-making, was incorporated into the assess-ment of crucial technological properties of rock.
4.1 MEASUREMENT AND ASSESSMENT OF ROCK WORKABILITY
Workability of rock is defined as a technological property of rock expressing magnitude of external forces necessary for the rock cutting. It is based on assessment of a mean value of cutting resistance φFz (integra-tion of the cutting resistance curve), arithmetic mean of minimum values of cutting resistances Fz min (10 values), arithmetic mean of maximum values of cutting resistances Fz max (10 values), and various importance their weights. The highest weight-related importance is assigned to maxi-mum cutting resistances, which significantly contribute to reduction of longevity of cutting tools and their destruction. As an example, we have a presentation of a graphical record of the course of cutting resistances measured in the case of a cut depth of 15 mm, on a rock block sample taken from the exploratory gallery MO 9515 BLANKA, chainage 6995
Obr. 12 Jednotná metodika pro stanovení rozhodujících technologických vlastností hornin 1 – vlastnost horniny, 2 – znak, 3 – jednotka, 4 – schéma měření, 5 – výpočet, 6 – metodika,
7 – vzorek horniny, 8 – měrný kolík, Fz– řezný odpor, lx– vzdálenost mezi plochami nespojitostí, ld– délka řezné drážky, Sd– průřez drážky, 1.1. – rozpojitelnost, 1.2. – abrazívnost,
1.3. – stupeň porušení, 1.4. – měrná energie, ON – oborová norma, IoG – Institute of Geonics
Fig. 12 Unified methodology for determination of deciding
technological properties of rock 1 – rock properties, 2 – attribute, 3 – unit,
4 – measurement diagram, 5 – calculation, 6 – methodology, 7 – rock sample, 8 – measuring peg, Fz – cutting resistance, lx– distance between
discontinuity surfaces, ld– length of cut (ploughed) groove,
Sd– groove cross-section, 1.1. – workability, 1.2. – abrasiveness, 1.3. – degree of fracturing, 1.4. – specific power, ON – industrial standard,
IoG – Institute of Geonics
1 2 3 4 5 6
4. STANOVENÍ ROZHODUJÍCÍCH TECHNOLOGICKÝCH VLASTNOSTÍ HORNIN PRO POSOUZENÍ JEJICH ROZPOJITELNOSTI ŘEZNÝMI NÁSTROJI
Jak je zřejmé ze vztahů (1) až (3), je hodnocení výkonnosti řezných orgá-nů, postupu ražby a spotřeby řezných nástrojů založeno na znalosti takzva-ných rozhodujících technologických vlastnostech hornin (na rozpojitelnosti R, abrazívnosti Fv a stupni porušení SP) (obr. 12). Do hodnocení rozhodují-cích technologických vlastností hornin byla začleněna také spotřeba energie SE, která poskytuje obraz o dalším nezbytném rozhodovacím údaji.
4.1. MĚŘENÍ A HODNOCENÍ ROZPOJITELNOSTI HORNIN Rozpojitelnost hornin je definována jako technologická vlastnost hor-nin vyjadřující velikost vnějších sil nutných k řezání horhor-nin. Vychází z hodnocení střední hodnoty řezného odpor φFz(integrace křivky průbě-hu řezných odporů), matematického průměru minimálních řezných odpo-rů Fz min(10 hodnot), matematického průměru maximálních hodnot řez-ných odporů Fz max (10 hodnot) a jejich různého váhového významu.
Nejvyšší váhový význam je dán maximálním řezným odporům, které se významnou měrou podílejí na snižování životnosti řezných nástrojů a jejich destrukci. Jako příklad je prezentován grafický záznam průběhu řezných odporů, naměřených při hloubce řezu 15 mm, na bloku horniny odebraného z průzkumné štoly MO 9515 BLANKA – staničení 6995 (obr. 13). Do výpočtu rozpojitelnosti jsou brány příslušné hodnoty mini-mální, maximální a střední hodnota řezných sil. Protože 10 minimálních hodnot má nulovou hodnotu nebo leží pod nulovou hodnotou, proto φFzmin= 0,0 kN. Střední hodnota, získána integrací křivky průběhu sil, φFz= 0,79 kN. Průměrná hodnota maximálních sil φFz max = 2,2 kN.
Příslušná rozpojitelnost při dané hloubce zabírky 15 mm R15= 12,4 kN.m-1. Rozpojitelnost R je pak stanovena aritmetickým průměrem výsledků dosažených při měření s několika hloubkami zabírek.
Měření rozpojitelnosti se uskutečňuje podle metodického postupu (ON 441120) na orientovaných blocích hornin upravených do tvaru kvád-rů (délka 300 mm, výška a šířka 200 mm) usazených mezi čelisti labora-torního tlakového pluhu (obr. 14). Laboratorní tlakový pluh je vybaven třísložkovým dynamickým piezoelektrickým snímačem s rozsahem Fz 0 – 30 kN, Fy, Fx 0 – 20 kN (obr. 15). Pro měření řezných odporů vyšších hodnot je tlakový pluh vybaven snímačem sil zabudovaným do hydraulického okruhu s rozsahem: Fz (0 – 50 kN). Ke sběru dat ze sní-mačů se používá PC s multifunkční A/D kartou Advantech PCL-816 (16 bit, 16 kanálů, max. frekvence vzorkování 100 kHz). Komunikace mezi operátorem laboratorního tlakového pluhu a počítačovou jednotkou je zabezpečena videokamerou. Při aplikaci měření řezných odporů pomo-cí snímače zabudovaného do hydraulického okruhu jsou pasivní odpory mechanického systému odečítány. Pro měření a hodnocení rozpojitelnos-ti R se používá zkušební řezný nástroj dlátovitého tvaru s šířkou břitu β= 20 mm a úhlem břitu α= 43°.
Pro měření a vyhodnocení vlivu tvaru řezných nástrojů, vlivu otupení a dalších parametrů procesu řezání se používají řezné hroty či břity růz-ných tvarů a velikosti.
Z naměřených hodnot řezných odporů se rozpojitelnost Rvypočte podle vztahu (6):
kde Fz– řezný odpor [N], φFzi min– matematický průměr minimálních hodnot řezného odporu [N], φFzi max– matematický průměr maximál-ních hodnot řezného odporu [N], φFzi– střední hodnota řezných odpo-rů [N], hi– hloubka zabírky [mm], n– počet řezů.
Při výskytu více typů hornin se celková rozpojitelnost profilu ražby Rcvypočte podle vztahu (7):
(see Fig. 13). The workability calculation uses relevant values of mini-mum, maximum and mean values of cutting forces. Because 10 minimum values are zero or are found under the zero value, φFzmin= 0.0 kN. The mean value, obtained by integration of the force curve, φFz= 0.79 kN.
Average value of maximum forces φFz max= 2.2 kN. Relevant workabili-ty at a given depth of sumping of 15 mm R15= 12.4 kN.m-1. Workability Ris then determined by the arithmetic mean of results achieved at measu-rements with several depths of sumping.
Measurement of workability is carried out in compliance with a metho-dological procedure (ON 441120), on oriented blocks of rock trimmed to rectangular shapes (length 300 mm, height and width 200 mm), fixed bet-ween jaws of a laboraboratory pressure plough (see Fig. 14). The laborato-ry pressure plough is equipped with a three-component dynamic piezoelec-tric transducer with a range Fz 0 – 30 kN, Fy, Fx 0 - 20 kN (see Fig. 15).
The pressure plough is equipped for the measurement of higher-value cut-ting resistances with a force transducer of a range Fz (0 – 50 kN), built into the hydraulic circuit. The PC uses a multiple-function A/D card Advantech PCL-816 (16 bit, 16 channel, max. reading frequency 100 kHz) for data acquisition from the transducers. Communication between the laboratory pressure plough operator and the computer unit is secured via a video-came-ra. Passive resistances of the mechanical system are deducted in the case of the cutting resistance measurements carried out by means of the transducer built into the hydraulic circuit. A chisel-shaped test cutting tool with a cut-ting edge width β= 20 mm and a cutting edge angle α= 43°is used for mea-surement and assessment of workability R.
Measurement and assessment of the influence of the shape of various tools, the influence of blunting and other parameters of the cutting process are carried out using points and cutting edges of various shapes.
Obr. 13. Průběh řezných odporů (Průzkumná štola MO 9515 BLANKA, staničení 6995m, ÚGN č. 9763, řez č. 07, hloubka zabírky h = 15 mm) Fz– řezný odpor, 1 – φφFz min, 2 – φφFz, 3 – φφFi max , ld– délka dráhy řezného nástroje stanovená pro vyhodnocování rozpojitelnosti R počítačem Fig. 13 Cutting resistance curve (Exploratory gallery MO 9515 BLANKA, chainage 6995m, ÚGN No. 9763, cut No. 07, depth of sumping h = 15 mm) Fz– cutting resistance, 1 – φφFz min, 2 – φφFz, 3 – φφFi max, ld– length of cutting tool path determined for assessment of workability R by computer
-1
Fig. 14 Laboratory testing plough 1 – testing rock block, 2 – testing cutting tool, 3 – hydraulic press (3000 kN), 4 – hydraulic system for moving the cutting tool, 5 – path transducer, 6 – piezoelectric transducer of pressure in hydraulic system, 7 – carriage, 8 – control panel, 9 – television camera for communication with the computer unit
20 mm
Obr. 15 Třísložkový dynamický piezoelektrický snímač řezných odporů 1 – snímač,
2 – držák s řezným nástrojem, 3 – směr pohybu řezného nástroje, Fz– řezný odpor [N], Fy– normálový odpor [N], Fx– boční odpor Fig. 15 Three-component dynamic piezoelectric transducer of cutting resistances
1 – transducer, 2 – holder with cutting tool, 3 – direction of the cutting tool movement, Fz – cutting resistance [N], Fy– normal
kde Rc je celková rozpojitelnost profilu čelby [kN.m-1], Ri– rozpo-jitelnost i-té vrstvy hornin [kN.m-1], Si – plocha i-té vrstvy hornin v profilu čelby [m2], m– počet horninových vrstev.
4.2. MĚŘENÍ A HODNOCENÍ ABRAZIVNOSTI HORNIN Abrazívnost horniny je její schopnost povrchově opotřebovat řezný nástroj v procesu řezání. Podstatou zkoušky je zjištění úbytku hmotnos-ti normalizovaného kovového roubíku při jeho pohybu po upraveném povrchu zkušebního horninového tělesa (obr. 16) s konstantní přítlačnou silou, vztaženého k celkové délce dráhy pohybu zkušebního roubíku.
Měření abrazívnosti hornin se uskutečňuje na laboratorním abrazivo-metru podle metodického postupu (ON 44 1121). Z naměřených hodnot se abrazívnost Fv vypočte podle vztahu (8):
[mg.m-1] (8) kde Gje úbytek kovového roubíku [g], L – celková dráha pohybu kovového roubíku uskutečněná na pěti drahách různých poloměrů [m], 4.3 MĚŘENÍ A HODNOCENÍ STUPNĚ PORUŠENÍ HORNIN
Stupeň porušení hornin vyjadřuje podíl porušené části zkoumané délky vzorku nebo horninového masívu k jeho celistvé části, přičemž za celist-vou se považuje neporušená část délky vzorku nebo horninového masívu.
Podstatou zkoušky je zjištění počtu a vzájemné vzdálenosti rozhodu-jících ploch nespojitosti ve stanovené délce vzorku horniny nebo v urče-né linii profilu ražby (obr. 17), jejich zařazení do zvolených délkových intervalů a výpočet stupně porušení podle vztahu (9):
kdeLje celková dráha pohybu kovového roubíku uskutečněná na pěti drahách různých poloměrů [m], lx– vzdálenost mezi plochami nespojitostí [mm], ∆l– zvolený třídící interval [mm], fi– procentuální zastoupení i-té skupiny hodnot délek [%], lmax– největší naměřená vzájemná vzdálenost ploch nespojitosti [mm], lk– kritická vzdálenost ploch nespojitosti [mm], fk– procentuální zastoupení hodnot nadkritických délek [%].
Měření se provádí délkovým měřítkem a řídí se metodickým postu-pem (ON 441123).
4.4 MĚŘENÍ A HODNOCENÍ MĚRNÉ ENERGIE
Měrná energie SE vyjadřuje velikost spotřebované energie na jednot-ku rozpojené horniny. Objem rozpojené horniny se zjišťuje vážením množství výplňové hmoty, kterou se naplní řezná drážka po měření řezných odporů horniny (obr. 18). Délka řezné drážky ld je totožná s délkou dráhy, která byla stanovena pro hodnocení rozpojitelnosti Rpočítačem. Při přípravě vzorku pro měření měrné energie je vymeze-na koncovými bariérami vytvořenými z plastického materiálu. Měrná energie SEse vypočte podle vztahu (10):
kde Fzje řezný odpor [N],ld– délka řezné drážky [mm], Vd– objem řezné drážky (Vd= Sd. ld) [mm3], Sd – průřez řezné drážky [mm2].
Workability Ris calculated from measured values of cutting resistances according to the relationship (6):
where Fz– cutting resistance [N], φFzi min– arithmetical mean of mini-mum values of cutting resistance [N], φFzi max – arithmetical mean of maximum values of cutting resistance [N], φFzi– mean value of cutting resistances [N], hi– sumping depth [mm], n– number of cuts.
In the case of more rock mass quality levels occurring within the excava-ted cross-section, the overall workability Rc is calculated according to the relationship (7):
where Rc is overall workability of the face cross-section [kN.m-1], Ri- workability of ith layer of rock [kN.m-1], Si- area of ith layer of rock within the face cross-section [m2], m– number of rock layers.
4.2 MEASUREMENT AND ASSESSMENT OF ROCK ABRASIVENESS
The abrasiveness of rock is the rock’s capacity to wear down the surface of a cutting tool in the process of cutting. The principle of the test lies in the determination of the decrease in the weight of a standardised steel bit moving across the trimmed surface of a rock body being tested (see Fig. 16), under a constant thrust, relative to the total length of the path of the testing bit. The rock abrasiveness measurement is carried out using a laboratory abrasiveness-meter, in compliance with a methodological procedure (ON 44 1121). Abrasiveness Fv is calculated from the measured values according to the relationship (8):
[mg.m-1] (8)
where Gis a decrease in the steel bit weight [g], L– total length of the path of the steel bit around five paths of different radii [m].
4.3 MEASUREMENT AND ASSESSMENT OF DEGREE OF ROCK FRACTURING
The degree of rock fracturing expresses the proportion of a fractured part of the length of the rock sample being tested relative to the solid part of the sam-ple length (the unfractured part of the rock samsam-ple length is considered solid).
The test consists of identification of the number and density of disconti-nuity surfaces in the determined length of the rock sample or within a deter-mined vertical line in the excavated cross-section (see Fig. 17), their distri-bution into the selected intervals of length, and calculation of the degree of fracturing according to the relation (9):
where Lis total length of the path of the metal bit moving around five paths of different radii [m], lx– distance between discontinuity surfaces SP=1– Fig. 17 Measurement and assessment of degree of fracturing at the face of the tunnel BLANKA on the city circle road Prague 1 – fictitions line of core drilling, lx– lengths of compact parts of the rock mass, lz – loss at fictive core drilling výplňové hmoty, 1 – koncové barié-ry vytvořené z plastického materiálu, ld – délka drážky
Fig. 18 Determination of the volume of disintegrated rock in the ploug-hed groove a – plougploug-hed groove without the fill, b – ploughed groove filled with filling material, 1 – end barriers made of plastic material, ld – groove length
ld a
b
1
5. DEFINICE OBLASTI ŘEZATELNÝCH HORNIN
Dobývatelnost hornin řeznými nástroji (jejich řezatelnost) je funkcí více proměnných veličin, přičemž za nejvýznamnější se považují roz-pojitelnost R, abrazívnost Fv, stupeň porušení SPa spotřeba měrné ener-gie SE. Jak ukázaly výzkumy a měření, oblast řezatelných hornin je omezena také spotřebou nožů SP(obr. 19).
Za dobývatelné horniny řeznými nástroji bez asistence vodního paprsku lze považovat ty, jejichž rozpojitelnost R≤ 700 kN.m-1, abra-zívnost Fv ≤ 3 mg.m-1a spotřeba nožů Sp ≤ 0, 3 ks.m-1. Řezáním hor-nin s asistencí vysokotlakých vodních paprsků lze očekávat podstatné rozšíření oblasti řezatelných hornin (R ≤ 1000 kN.m-1, abrazívnost Fv≤ 4 mg.m-1). Jestliže budou vyvinuty výrazně abrazuvzdornější, ale zároveň pevnější materiály pro břity řezných nástrojů, pak oblast řeza-telných hornin bude větší a zahrne horniny s vyšší rozpojitelností i abrazívností.
Analýzy a porovnání výsledků výzkumu vedly také k definici při-bližné limitní hodnoty spotřeby měrné energie SE. Za limitní lze v sou-časné době považovat hodnotu spotřeby měrné energie menší než 12 MJ.m-3.
Definováním oblasti dobyvatelných hornin řeznými nástroji (oblas-ti řezatelných hornin) se dosáhlo toho, že lze na základě konkrétního metodického postupu odlišit horniny, které řezatelné jsou (a mohou být rozpojovány řeznými orgány razicích strojů) od těch, které efek-tivně řezatelné nejsou.
Výzkumné práce zahrnující definování rozhodujících vlastností hor-nin, sledování opotřebení řezných nástrojů, návrhy na zlepšení geo-metrie řezných nástrojů, návrhy na hodnocení rozmístění řezných nástrojů pomocí matematického modelování, matematické modelová-ní napěťově deformačmodelová-ního pole interaktivmodelová-ní soustavy HORNINA – ŘEZNÝ NÁSTROJ, hodnocení výkonnosti razicích strojů, určení oblasti řezatelných hornin a určení cest řešení problémů považuje autor za základní, nosné, kterými, jak se domnívá, lze přispět k pro-hloubení znalosti procesu rozpojování hornin řeznými nástroji.
Definováním oblastí řezatelných hornin [9] se výrazněji a jasněji do popředí zájmu dostaly horniny řeznými nástroji dosud efektivně neře-zatelné. Při jejich rozpojování se uplatňuje technologie s trhací práci, valivými dláty i netradiční způsoby rozpojování.
Vysokotlaký vodní paprsek se jeví jako vhodný prostředek (nástroj) pro rozšíření oblastí řezatelných hornin.
Výsledky, které ve výzkumu mechanismu porušení hornin vysoko-tlakým vodním paprskem byly získány, jsou nadstavbou výzkumu roz-pojování hornin řeznými nástroji a jsou předmětem zájmu význam-ných řešitelských kolektivů.
6. APLIKACE VÝSLEDKŮ MĚŘENÍ PRO STANOVENÍ ŘEZNÉHO VÝKONU, SMĚRNÉHO POSTUPU RAŽBY A MĚRNÉ SPOTŘEBY ŘEZNÝCH NÁSTROJŮ
Jako příklad je uvedeno stanovení řezného výkonu N, směrného postupu ražby pa měrné spotřeby řezných nástrojů Sp podle výsledků získaných měřením rozhodujících technologických vlastností hornin odebraných z průzkumné štoly BLANKA v Praze.
[mm], Dl– selected classification interval [mm], fi– percental share of the ith group of values of lengths [%], lmax– the largest measured distance between weakness surfaces [mm], lk– critical distance of weakness surfa-ces [mm], fk- percental share of lengths exceeding critical values [%].
The measurement is carried out with a length-measuring instrument, according to a measurement procedure (ON 441123).
4.4 MEASUREMENT AND ASSESSMENT OF SPECIFIC POWER CONSUMPTION
Specific power consumption SE expresses the volume of power consu-med per unit of disintegrated rock. The volume of disintegrated rock is determined by weighing the filling material used for filling the ploughed groove carried out after measurement of cutting resistances of the rock (see Fig. 18). The length of the ploughed groove ldis identical with the length of the path specified for the assessment of workability Rby the computer.
This length is fixed in the phase of the sample preparation for measurement of the specific power consumption by end barriers made of a plastic materi-al. Specific power consumption SE is calculated according to the relations-hip [10]:
where Fzis cutting resistance [N], ld- length of the cut groove [mm], Vd– volume of the ploughed groove (Vd= Sd.ld) [mm3], Sd - cross-sec-tion area of the ploughed groove [mm2].
5. DEFINITION OF THE RANGE OF CUTTABLE ROCKS Excavatability of rock with cutting tools (cuttability) is a function of more variable quantities. The most important are considered to be: wor-kability R, abrasiveness Fv, degree of fracturing SP, and specific power consumption SE. The research and measurements have proved that the area of cuttable rock is also limited by consumption of cutters Sp (see Fig. 19).
The rock can be considered excavatable with cutting tools without assi-stance of a water jet if the workability R≤ 700 kN.m-1, abrasiveness Fv ≤ 3 mg.m-1, and consumption of cutters Sp ≤ 0. 3 ks.m-1. The met-hod of cutting rock assisted by water jets is expected to extend the ranges of cuttable rocks (R≤ 1000 kN.m-1, abrasiveness Fv ≤ 4 mg.m-1). If sig-nificantly more abrasion-proof materials with a higher strength are deve-loped for cutting edges of cutting tools, the range of cuttable rock will be even wider, and will cover rocks with higher values of workability and abrasiveness.
Analyses and comparisons of research results led to a definition of an approximate limiting value of specific power consumption SE. Specific power consumption lower than 12 MJ.m-3 can be today considered as the limit.
It has been achieved by the act of defining the range of rock excavatable with cutting tools (range of cuttable rock) that, using a specific method, cuttable rocks (workable with cutterheads mounted on roadheaders) can be distinguished from those effectively uncuttable.
Cases of research work covering definitions of crucial properties of rock, monitoring of wear of cutting tools, proposals for improvement of geometry of cutting tools, proposals for assessment of configuration of cutting tools by means of mathematical modelling, the mathematical modelling of the stress-strain field of the interactive ROCK – CUTTING TOOL system, assessment of efficiency of cutting machines, determinati-on of the range of cuttable rocks and specificatideterminati-on of ways of solving problems, are considered by the author as basic activities, capable of broadening the knowledge of the process of rock disintegration with cutting tools.
By defining the range of cuttable rock [9], the rocks that have not been effectively cuttable with cutting tools till now have become a focal point of deep interest. They are disintegrated using techniques compri-sing drill – blast techniques, disc cutters, even non-traditional disinte-gration methods. A high-pressure water jet appears to be suitable means (tool) of increasing of the cuttable rock range.
The results that have been achieved in the research in the mechanism of breaking rock with high-pressure water jet are a superstructure of the research in rock disintegration with cutting tools, and they are a subject of interest of renowned research teams.
The results that have been achieved in the research in the mechanism of breaking rock with high-pressure water jet are a superstructure of the research in rock disintegration with cutting tools, and they are a subject of interest of renowned research teams.