Mnoho lidí bere bezdomovectví jako fakt, který je spojen s běţným ţivotem vel-kých měst. Bezdomovectví, zde však není samo o sobě, musí nějak vzniknout. Nad příči-nami vzniku bezdomovectví se však uţ zamýšlí málokdo. Často se setkáváme s názory, ţe za bezdomovectví si mohou bezdomovci sami, svou leností a nezájmem pracovat. Často se také v tomto směru setkáme s naivním názorem, ţe spořádaných a pracujících lidí se
28 HALMAZŇOVÁ, R., RŮŢIČKA, J., SAVKOVÁ E.: Metodika práce v azylovém domě Elim. Vsetín: Elim Vsetín, o.s., 2008. ISBN neuvedeno, s. 11
tknout nemůţe podobně. Myslím si, ţe v určitém směru je bezdomovectvím ohroţena vět-šina z nás. Ať uţ si to připustit chceme, nebo ne. Zmařit dosavadní úspěšný a klidný ţivot můţe jeden jediný chybný krok, jediné neuváţené rozhodnutí. Nic na tomto nemusí hrát stupeň dosaţeného vzdělání či společenského postavení. Jako prvotní příčiny bezdomovec-tví mohou být ztráta zaměstnání či bydlení, rozchod partnerů, psychické problémy, odchod z dětského domova či propuštění z vězení, zejména pak nelze opomenout alkoholismus, toxikomanie a mnoho dalších důvodů, které rozeberu níţe, zpravidla se však jedná o kom-binaci několika těchto příčin. Milada Horákové ve své knize uvádí: „ Příčin vzniku bezdo-movství je nejspíš tolik, kolik je lidských osudů.“29
Tato myšlenka je velmi strohá a jednoduchá, avšak nelze jinak, neţ s ní souhlasit.
FAENTSA ve svém výzkumu bezdomovectví v ČR jako nejčastější příčiny uvádí ztrátu zaměstnání (23%), rozvod rodiny (20%), odchod z rodiny (11%), propuštění po vý-konu trestu odnětí svobody (5%), špatné nakládání s financemi (3%), jiné příčiny (29%), dobrovolné bezdomovectví (7%).30
Jak jsem ale uvedl výše, domnívám se, ţe vznik bezdomovectví není jen projevem jednoho problému, ale je to určitým nakumulováním na sebe navazujících neţádoucích jevů, které právě mohou vést aţ k ţivotu bez domova.
Hradečtí se ve své publikaci Bezdomovství-extrémní vyloučení, zabývají příčinami vzniku bezdomovectví jednotlivě u muţů, ţen, mladistvých a dětí. Uvádí, ţe tyto příčiny jsou u jednotlivých skupin kvalitativně odlišné. Jako příčinu bezdomovectví muţů vidí zpravidla materiální a osobní, kdy charakter jejich bezdomovectví je více veřejný. Materi-álními příčinami Hradečtí myslí například ztrátu zaměstnání či bydlení, osobními pak ne-moci, závislosti či osamělost. U ţen jsou to spíše příčiny vztahové, zejména poté na úrovni
29 HORÁKOVÁ, M.: Současné podoby bezdomovství v České republice. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 1997, ISBN neuvedeno, s. 3
30 Feantsa [online], [cit. 2011-02-10]. Dostupné na WWW:
http://www.feantsa.org/files/Employment_annual_theme/Annual_theme_documents/National%20reports/
Czech_republic_empl_report_2007_CZ.pdf
partnerských vztahů, kdy jsou oběťmi domácího násilí. Ţeny se však, na rozdíl od muţů, brání riziku ţivota bezdomovectví zjevného, proto přebývají u kamarádek, rodičů, nebo se také vrací zpět do prostředí, ze kterého odešly. Charakter bezdomovectví u muţů je spíše více veřejný, kdy je jim přirozenější demonstrovat svou chudobu a aktivně vyhledávají nabízené sluţby, nebo zůstávají na veřejnosti – na ulici. K tendenci ţen skrývat bezdomo-vectví je však nutno doplnit, ţe mají často sebou děti, coţ logicky jejich pohled na způsob ţivota bez domova značně ovlivňuje. Co se týká bezdomovectví dětí a mládeţe, tak zde spatřují Hradečtí příčinu ţivota v sociálních ústavech od dětství a to zejména poté, co před tím ţily v neúplných rodinách, kde byly ve většině případů svědky, nebo dokonce oběťmi týrání či týrání. Mohli být přímými svědky alkoholismu, toxikomanie či jiné sociálně pato-logické závislosti, coţ se můţe odrazit v jejich psychice formou mentální retardace, schi-zofrenie či dědičnému sklonu k patologické závislosti, ale zároveň narušením hodnot a postojů k rodinnému ţivotu. 31
Hradečtí dále rozpracovávají faktory, které jsou rozhodující pro vznik bezdomovec-tví, dělí je na faktory objektivní a subjektivní.
Objektivní faktory jsou takové, které jsou ovlivněny sociální politikou země a její legislativou. Tyto faktory působí na dodrţování lidských práv, dodrţení zásady rovných příleţitostí pro všechny, boj s nezaměstnaností, boj se sociálním vyloučením, sociální za-bezpečením ve stáří, sociální zabezpečení, ale zároveň i začlenění handicapovaných jedin-ců do společnosti, zajištění rovnosti muţů a ţen. Jedná se tedy o takové faktory, které jsou ovlivněny fungováním společnosti.32
Subjektivní faktory jsou ovlivněny schopnostmi jednotlivců, rodin či společen-ských skupin. Jsou ovlivněny jejich věkem, osobnostními a povahovými rysy, charakterem, temperamentem a podobně. Do těchto faktorů řadíme ztrátu bydlení, zaměstnání, nízké příjmy a celková nízká ţivotní úroveň těchto skupin. Do této skupiny také řadíme rozpad
31HRADEČTÍ, V. a I.: Bezdomovství - extrémní vyloučení. Praha: Naděje, 1996. ISBN: 80-902292-0- 4, s. 34-35
32HRADEČTÍ, V. a I.: Bezdomovství - extrémní vyloučení. Praha: Naděje, 1996. ISBN: 80-902292-0- 4, s. 33-34
rodiny, problémy v rodině, násilí v rodině, alkoholismus, kriminalita či opuštění vězení nebo dětského domova.33
Všechny výše uvedené faktory mohou, avšak nemusejí, zapříčinit vznik bezdomo-vectví. Jak jsem uvedl na začátku kapitoly, jedná se o příčiny a faktory, tedy určité předpo-klady. Následky těchto faktorů jsou jiţ individuálně ovlivněny jednotlivci, jejich schopnos-tí zvládnout zátěţ a tuto zátěţ řešit. Na druhou stranu je však nutné podotknout, ţe zpravi-dla se na vzniku bezdomovectví podílí více těchto faktorů ve vzájemné kombinaci, jejichţ zvládnutí je často nemoţné. Člověk se jejich působením ocitá na samém dně společnosti a jen stěţí se od tohoto dna dokáţe odrazit sám, bez cizího přičinění a pomoci.