společnosti. Podpora poskytovaná Romům však současně reflektuje skutečnost, že Romové jsou menšinou bez státu, a tedy bez silného zázemí „domovské země“ pro uchování svého jazyka, tradic a zvyklostí a pro rozvíjení historického poznání a uchování paměti. Rozvoj těchto oblastí je rovněž prostředkem k emancipaci Romů a ke zlepšení vztahů mezi nimi a majoritní společností. Seznamování veřejnosti s romskou kulturou, tradicemi, historií a současností je součástí výchovy směřující k etnické toleranci. Významnou roli má jak podpora živé kultury (např. romského festivalu Khamoro), tak institucí, které pečují o uchování romské kultury a paměti, jako jsou Muzeum romské kultury a památníky obětí romského holocaustu v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. Významnou roli v tomto ohledu mají i symboly a gesta, jako bylo rozhodnutí vlády ČR v roce 2009, aby se omluvila obětem nezákonných sterilizací, z nichž mnohé jsou z řad romské komunity.
Důležité strategické dokumenty a legislativní opatření v oblasti podpory Romů jako svébytné národnostní menšiny, podpory romského jazyka a kultury
Listina základních práv a svobod
Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin
Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin
Evropská charta regionálních a menšinových jazyků
Státní kulturní politika České republiky 2009–2014
Vize: Romové jako národnostní menšina vědomě pečují za podpory státu a veřejnosti o rozvoj své kultury, jazyka, tradic a identity. Romská kultura je většinovou společností chápána a přijímána jako svébytná kultura, která v minulosti byla a nadále může být pro celou společnost, její kulturu a umění, přínosem ve smyslu vzájemného obohacování jiných kultur. Český stát reflektuje specifické postavení Romů jako panevropské menšiny bez státu a má ambici být příkladem pro jiné země v podpoře romské kultury.
4.1. Specifický cíl: Uchování kulturního dědictví Romů, včetně podpory bádání k jeho poznání K uchování kulturního dědictví Romů (tj. kultury, tradic, jazyka, paměti) je nutné zajistit trvalou podporu a samostatnou existenci k tomu zřízených institucí, jako je např. Muzeum romské kultury. Současně je potřeba podpořit bádání o těchto věcech, a to jak Filozofickou fakultou UK (Seminář romistiky, Katedra středoevropských studií), ale rovněž všemi dalšími způsobilými akademickými institucemi, vysokými školami, neziskovými organizacemi a jednotlivci.
Opatření:
a) zajistit trvalou podporu Muzeu romské kultury, státní příspěvkové organizace, jako specifické samostatné instituce se zásadním významem pro integraci romské menšiny, včetně zajištění jejího financování
Gestor: Ministerstvo kultury Termín: průběžně
Odůvodnění: Muzeum romské kultury bylo založeno po roce 1989 samotnými Romy a v současné době funguje jako příspěvková organizace. Příspěvek Ministerstva kultury na provoz Muzea romské kultury v roce 2012 činil 9 455 000 Kč, z toho 4 278 000 Kč tvořily mzdové náklady. Současné postavení muzea na jedné
straně poskytuje základní finanční stabilitu, na druhé straně, jak ukázal rok 2012, může přinést nedostatečné pochopení významu jeho samostatné existence a snahu toto relativně malé a specifické muzeum začlenit do jiné instituce. Vláda proto chce deklarovat svoji vůli pečovat nadále o muzeum jako o jedinečnou a svébytnou instituci a podporovat jeho činnost ve výši, která znamená zachování všech dosavadních aktivit a činností Muzea romské kultury na podporu romské integrace.
b) podporovat výzkum romského jazyka, romské kultury a historie, vytvářet příležitosti pro realizaci takto zaměřených výzkumných projektů v rámci podpory výzkumu
Gestor: Ministr pro lidská práva rovné příležitosti a legislativu
Spolugestor: Místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace, Grantová agentura ČR, Technologická agentura ČR
Nabídka ke spolupráci: Akademie věd ČR, vysoké školy, nestátní neziskové organizace Termín: průběžně
Odůvodnění: Romský jazyk a kultura mají klíčové místo v uchování a formování romské identity. Je proto potřebné o ně trvale pečovat. Z hlediska podpory výzkumu romské historie je důležité prozkoumat období romského holocaustu, na což poukazuje například International Holocaust Remembrance Alliance. Současně je však nutné respektovat samostatnost a nezávislost výzkumných institucí a univerzit, kterým nelze předepisovat, v jakém směru mají rozvíjet výuku či bádání.
c) vytvářet průběžně podmínky pro institucionální rozvoj vysokoškolského oboru romistika a podporovat jeho rozšíření na další vysoké školy v ČR
Gestor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Spolupráce: Grantová agentura ČR, Akademie věd ČR Termín: průběžně
Odůvodnění: Romistika je součástí Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze od roku 1991, nejprve jen jako studijní obor, od roku 2000 i jako Seminář romistiky coby relativně samostatný organizační útvar Ústavu jižní a centrální Asie, který od ledna 2015 přešel pod Katedru středoevropských studií. Seminář romistiky usiluje o udržení pověsti první vysokoškolské romistiky na světě a její všestranný rozvoj i v budoucnu.
Vzhledem k autonomii vysokých škol nelze podporu semináři, ani rozšíření výuky romistiky prosazovat přímo, je ale žádoucí podporovat rozvoj tohoto oboru vytvářením podmínek pro jeho rozvoj. S ohledem na aktuální společenskou potřebu odrážející skutečnost, že u romské populace v ČR se otázky národnostní spojují s interkulturními a sociálními, je nutné u oboru posílit zaměření na pedagogiku romštiny, sociální práci a antropologii.
d) podporovat Světový romský festival Khamoro Gestor: Ministerstvo kultury
Termín: průběžně
Odůvodnění: Světový romský festival Khamoro patří k nejvýraznějším kulturním a vzdělávacím akcím, které napomáhají boření bariér mezi Romy a většinovou populací. Organizátoři festivalu se však potýkají s rostoucími obtížemi při zajištění podpory pro festival. Problematický je i současný systém poskytování dotací na festival v rámci Programu na podporu kulturních aktivit příslušníků národnostních menšin žijících v ČR.
Navrhuje se proto, aby Ministerstvo kultury pro Světový romský festival Khamoro zajistilo potřebné financování. Předpokladem přidělení dotace je samozřejmě schválení dotační žádosti Komisí, což bude zajišťovat kvalitu a přiměřenost navrhovaného programu. Potřebná částka ze státního rozpočtu cca 1 000 000 Kč nenavyšuje finanční prostředky na festival poskytované v posledních letech (např. v roce 2011 se jednalo o částku 1 300 000 Kč), a nemá proto negativní dopad na státní rozpočet, ale cílí ke stabilizaci financování této jedinečné akce.
4.2. Specifický cíl: Poskytnout účinnou podporu užívání romského jazyka
Na území ČR je používáno několik dialektů romštiny s různou vitalitou. Jazyková směna ohrožuje (dle výzkumu Semináře romistiky) především neolašské dialekty romštiny. Zásadní příčinou tohoto jevu je stigmatizace romské identity (přičemž romština je stále chápána jako jeden z jejích markerů), podceňování komunikačních funkcí romštiny a jejího statusu jako plnohodnotného jazyka. Dlouhodobým cílem opatření směřující k podpoře
romštiny je dosažení změny v jejím vnímání, jak u Romů, tak u neromské veřejnosti skrze podporu jejího používání na veřejnosti v plnohodnotné komunikační funkci, nejen v její funkci symbolické, včetně podpory výuky romštiny na základních školách. Výsledky studií také poukazují na určitou nepřipravenost učitelů na práci s dětmi z jinojazyčného prostředí, včetně dětí pocházejících z prostředí, kde se používá romština a/nebo romský etnolekt češtiny.
Opatření:
a) vytvořit podmínky pro efektivnější využití dotačního titulu Podpora implementace Evropské charty regionálních či menšinových jazyků ve vztahu k romštině
Gestor: Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Spolupráce: vedoucí Úřadu vlády
Termín: průběžně
Odůvodnění: V rámci dotačního programu Podpora implementace Evropské charty regionálních či menšinových jazyků je možné podporovat vzdělávací aktivity týkající se menšinových jazyků jako vyučovaných jazyků nebo jazyků výuky a dále analýzy zaměřené na výzkum užívání menšinových jazyků. Program není dostatečně využíván. S ohledem na podporu romštiny je výlučným zaměřením na výuku a výzkum nedostatečný. Je proto žádoucí, aby jej poskytovatel: i) rozšířil o tematické okruhy vedoucí k podpoře romštiny jako jazyka užívaného na veřejnosti v komunikační nikoli pouze symbolické funkci (zejm. veřejnoprávní a romská média: původní audio/vizuální programy užívající romštinu jako komunikační prostředek, titulkování romských vstupů do češtiny atp.; publikace literatury psané v romštině a další práce s ní; podpora romsky píšících spisovatelů a novinářů; podpora jednorázových akcí prezentujících romštinu na veřejnosti atd.); ii) výrazněji popularizoval zejména u subjektů, které mají na veřejnosti dopad a jsou způsobilé realizovat kvalitní a prospěšné projekty.
b) podporovat výuku romštiny jako jazyka menšiny na základních školách, podporovat vývoj metodických a didaktických materiálů a pomůcek pro její výuku
Gestor: Ministerstvo školství, mládeže tělovýchovy Termín: průběžně
Odůvodnění: Výuka romštiny by měla být ve školách zajištěna stejně, jako u jiných méně vyučovaných jazyků (tj. jako doplňující volitelný nebo nepovinný předmět) a měla by záviset na poptávce žáků a jejich rodičů. S ohledem na děti, které jsou jejími mluvčími, není výuka romštiny ve školách jen nástrojem podpory jejího rozvoje jako menšinového jazyka, ale je především nástrojem zvýšení kvality vzdělávání těchto dětí.
Informovanost o vlastním jazyce a možnost rozvíjení dalších jazykových kompetencí (např. různá práce s textem) je nahlížena jako samozřejmá součást jazykového vzdělání. Mluvčí romštiny dosud tuto možnost nemají. Lze přitom předpokládat, že rozvoj některých obecných kompetencí získaných při výuce romštiny by tito žáci využili i v jiných předmětech. Výuka romštiny a její začlenění do jazykové krajiny školy též může podpořit vytváření pozitivního vztahu ke škole a rozvoji informovaného a tolerantního školního prostředí. V předchozích letech bylo dosaženo jistého pokroku v přípravě metodických a didaktických materiálů pro české prostředí. Ministerstvo by mělo dále systematicky podporovat vývoj dalších metodických a didaktických materiálů zpracovaných na základě existujících evropských dokumentů pro výuku romštiny a současně by se mělo výrazně podílet na řešení problému nedostatku pedagogů kvalifikovaných pro výuku romštiny a zapojení do struktury českého školství.
c) podpořit výzkum českého jazykového projevu dětí z prostředí, kde se používá v běžné komunikaci romština a/nebo romský etnolekt češtiny; podpořit vývoj v praxi využitelných nástrojů pro nápravu
„chyb“ v užívání obecné/spisované češtiny u dětí z tohoto prostředí; vzdělávání učitelů a asistentů pedagoga povinně rozšířit o téma jazykové vybavenosti romských žáků konkrétně a důsledků jazykových a komunikačních bariér obecně
Gestor: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, výzkumná pracoviště univerzit a dalších výzkumných institucí
Spolugestor: pedagogické fakulty existujících univerzit Termín: průběžně
Odůvodnění: Výchova v prostředí, kde se používá v běžné komunikaci romština a romský etnolekt češtiny, může mít různě závažné dopady na míru a způsob ovládnutí obecné i spisovné češtiny. Tyto nedostatky v jazykové připravenosti mají závažné dopady nejen pro výkon (a rozvoj) ve všech školních předmětech včetně
předmětu český jazyk a omezují tak další vzdělávací možnosti a profesní šance těchto dětí. Ovlivňují též negativní vnímání těchto dětí ze strany nedostatečně informovaných učitelů a dalších pracovníků ve školství.
Ve školní praxi též chybí specifické pomůcky, založené na znalosti příčin a konkrétních jazykových projevů těchto dětí v češtině označovaných za chybné, kterými by učitelé mohli podpořit tyto děti v rozlišování a bezchybném využívání obecně/spisovně češtinského jazykového kódu.
4.3. Specifický cíl: Zajištění trvalé a důstojné vzpomínky na oběti romského holocaustu
Romský holocaust je jednou z nejsmutnějších kapitol romských dějin. Současně je traumatizující událostí s dopady na vztahy Romů a majoritní české populace. Spory kolem romských památníků v Hodoníně u Kunštátu a v Letech u Písku mají nejen svoji praktickou dimenzi, ale i hlubší a symbolický význam. Je proto potřebné nejen o památníky pečovat, ale i nadále toto téma zkoumat, mluvit o něm a dospívat k porozumění.
V této oblasti je pro ČR významná spolupráce s Mezinárodní aliancí na připomínku holocaustu (International Holocaust Remembrance Alliance – IHRA) v oblastech, které se týkají připomínání, výzkumu a vzdělávání o holocaustu a romské genocidě v období národního socialismu, resp. v období 2. světové války a poválečném období. Důležitou roli má zejména Výbor IHRA pro genocidu Romů (Committee on the Genocide of the Roma), který se intenzivně zajímá nejen o otázky související s minulostí, ale i o současnou situaci romské menšiny v ČR.
Opatření:
a) popularizovat téma romského holocaustu s využitím veřejných sdělovacích prostředků a v úzké spolupráci s Muzeem romské kultury a dalšími neziskovými organizacemi77
Gestor: Ministerstvo kultury
Spolugestor: Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu,
Spolupráce: Památník Lidice, Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, Ústav pro studium totalitních režimů, Muzeum romské kultury
Nabídka spolupráce: Český rozhlas, Česká televize, Akademie věd ČR, základní, střední a vysoké školy Termín: průběžně
Odůvodnění: Romský holocaust v českých zemích byl ve srovnání se sousedními zeměmi velmi důsledný a jeho širší souvislosti nejsou doposud plně historicky objasněny, což se týká zejména otázky „podílu českého národa na jeho realizaci“. Současně je potřeba zajistit, aby se s ním seznamovaly širší vrstvy obyvatel, zejména děti a mládež. Přitom lze navázat na mnohé aktivit, které již v minulosti byly realizovány.
b) pokračovat v úpravě a údržbě pietních míst romského holocaustu v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu, konzultovat klíčová rozhodnutí s Radou vlády pro záležitosti romské menšiny, tak aby bylo zajištěno důstojné uctění památky obětí, a to s ohledem na pozůstalé
Gestor: Ministerstvo kultury, Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy
Spolupráce: Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu, Památník Lidice, Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, Muzeum romské kultury
Nabídka ke spolupráci: Rada vlády pro záležitosti romské menšiny Termín: průběžně
Odůvodnění: Při pietní úpravě míst romského holocaustu bylo, především v době působení ministrů pro lidská práva, dosaženo důležitého obratu. Správy těchto míst se ujaly Památník Lidice (Lety) a Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského (Hodonín u Kunštátu). Řešení však nebylo přijato některými Romy bez výhrad, neboť preferovali správu „romskými“ subjekty. Otázka „vlastnictví“ paměti je nadále předmětem diskusí a kritiky. Stejně tak zůstává otevřená otázka dokončení pietní úpravy místa v Letech, která vyžaduje značné finanční investice pro řešení situace blízkého provozu vepřína. Rada vlády pro záležitosti romské menšiny je přirozeným místem, kde by měl probíhat potřebný dialog k těmto otázkám.
c) přijmout opatření, která by vedla k ukončení provozu velkovýkrmny prasat v bezprostřední blízkosti pietního místa v Letech u Písku
77 Pokud tato strategie zmiňuje jako spolupracující subjekty nestátní neziskové organizace, případně jiné subjekty, které nejsou státními orgány, má na mysli nabídku spolupráce, nikoli úkolování příslušných subjektů.
Gestor: Ministerstvo kultury, Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Spolupráce: Ministerstvo financí
Nabídka ke spolupráci: Rada vlády pro záležitosti romské menšiny Termín: 31.12.2018
Odůvodnění: Přes řadu pokusů o vytvoření návrhů na řešení situace v Letech u Písku se nepodařilo doposud dosáhnout výraznějšího pokroku ve věci dehonestujícího umístění velkovýkrmny prasat. Tato situace je nadále vnímána velmi negativně jak českými Romy, především pozůstalými, tak části české i světové veřejnosti a mezinárodními organizacemi. Přes obtížnost nalezení vhodného řešení je nezbytné se o něj pokusit, protože stávající situace není akceptovatelná.
d) podporovat dialog s odborníky, romskou občanskou společností a s pozůstalými o související společenskovědní problematice, zejména s ohledem na uctění památky obětí holocaustu a odškodnění souvisejících křivd
Gestor: Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu
Spolupráce: Muzeum romské kultury, Památník Lidice, Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, Seminář romistiky (Katedra středoevropských studií)
Nabídka ke spolupráci: Rada vlády pro záležitosti romské menšiny, romské neziskové organizace Termín: průběžně
Odůvodnění: Romský holocaust je jednou z nejsmutnějších kapitol romských dějin, je proto zapotřebí vést dialog na toto téma s odborníky, romskou občanskou společností. Romský holocaust je jednou z kapitol romských dějin, s jejímiž dopady se společnost vyrovnává dodnes, a je proto potřeba nejen poskytnout
„musejní“ péči, ale rovněž otevírat prostor pro kultivovaný dialog o následcích holocaustu a vyrovnání se s touto minulostí k uctění památky obětí a současně k zachování vzpomínek pozůstalých.
e) revidovat usnesení vlády č. 158 z 2. března 2011 o změně usnesení vlády ze dne 4. května 2009 č. 589 k úpravě pietních míst v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu ve věci správy pietního místa v Hodoníně u Kunštátu
Gestor: Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu
Spolugestor: Ministerstvo kultury, Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy
Nabídka ke spolupráci: Rada vlády pro záležitosti romské menšiny, romské neziskové organizace Termín: 31.12.2015
Odůvodnění: Muzeum romské kultury, státní příspěvková organizace se z dlouhodobého a odborného hlediska zabývá výzkumem, dokumentací a vzděláváním o holocaustu obecně, speciálně pak holocaustu Romů. Lokalitě bývalého koncentračního tábora v Hodoníně u Kunštátu věnuje již dvě desetiletí svůj odborný zájem a zároveň pietně pečuje o dnes kulturní památku Žalov, místo hromadného hrobu obětí tábora, obětí pocházející z různých etnik. Proto se navrhuje revokovat rozhodnutí o správě místa resortem MŠMT a jím pověřeným Národním pedagogickým muzeem a knihovnou J. A. Komenského a pověřit Muzeum romské kultury správou tohoto místa. Lokalita, společně se svým obsahem patří do historie Romů, Muzeum romské kultury může na patřičné odborné výši pečovat o svěřené místo lépe i efektivněji s ohledem k dalším možnostem výzkumu, prezentace a vzdělávání v dané tematice. Opatření není v rozporu s cílem památníku, kterým je uctít památku všech obětí internovaných v táboře, který přesahuje internaci Romů během druhé světové války. Ministerstvo kultury se tomuto tématu prostřednictvím odboru ochrany movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií intenzivně věnuje. Revize usnesení musí vyřešit otázku finančního zabezpečení Památníku Hodonín u Kunštátu.
4.4. Specifický cíl: Vytvářet podmínky pro objektivní informování o romské menšině, kultuře, dějinách a současné situaci, tradicích a názorech Romů
K podpoře identity Romů jako svébytné a emancipované národnostní menšiny přispívá rovněž přístup k nezkresleným, objektivním informacím o Romech u většinové části společnosti, a to jak prostřednictvím školního vzdělání a dalšího vzdělávání, tak i šířením informací v médiích. Je velmi důležité pomáhat budovat pozitivní vztah veřejnosti k romské národnostní menšině, a to především za pomoci veřejnoprávních médií.
Opatření:
a) podporovat prostřednictvím dotací a dalšími opatřeními šíření včasných a objektivních informací o kultuře, jazyku, dějinách a současnosti romské menšiny, včetně aktuálního politického dění
Gestor: Ministerstvo kultury
Spolugestor: Muzeum romské kultury, Rada vlády pro záležitosti romské menšiny Termín: průběžně
Odůvodnění: Romština, romské tradice, kultura, historie a paměť jsou nejen součástí národního kulturního dědictví, ale rovněž zdroji pro romské uvědomění a emancipaci, podobně jako byly český jazyk, literatura a historie zdrojem pro národní obrození Čechů v 19. století. Je jim proto potřeba nejen poskytnout „musejní“
péči, jaká kulturnímu dědictví náleží, ale rovněž otevírat prostor pro kultivovaný politický dialog o romské emancipaci a o jejím směřování. Otázky, jako je například oživení romštiny jako hovorového jazyka, nebo akceptování postupující jazykové asimilace, musí přitom rozhodnout Romové samotní. Předpokladem porozumění mezi různými skupinami ve společnosti je objektivní znalost situace těch druhých. Působením řady faktorů, včetně mainstreamových a bulvárních médií usilujících o popularitu a senzace, je veřejnost denně
péči, jaká kulturnímu dědictví náleží, ale rovněž otevírat prostor pro kultivovaný politický dialog o romské emancipaci a o jejím směřování. Otázky, jako je například oživení romštiny jako hovorového jazyka, nebo akceptování postupující jazykové asimilace, musí přitom rozhodnout Romové samotní. Předpokladem porozumění mezi různými skupinami ve společnosti je objektivní znalost situace těch druhých. Působením řady faktorů, včetně mainstreamových a bulvárních médií usilujících o popularitu a senzace, je veřejnost denně