• Nebyly nalezeny žádné výsledky

2 Teoretická východiska pro stanovení hodnoty podniku

2.5 Finanční analýza

2.5.2 Poměrové ukazatele

Analýza poměrových ukazatelů je považována za velice oblíbený a významný způsob hodnocení finančního zdraví společnosti, a to především díky rychlému a jednoduchému způsobu sestavení a zároveň jejímu rozsahu využití. Poměrové ukazatele jsou obecně vyjádřeny jako poměry vybraných účetních hodnot získaných z účetních výkazů. Ukazatele jsou členěny do několika oblastí, a to na ukazatele rentability, zadluženosti, aktivity, likvidity a na ukazatele s využitím údajů kapitálového trhu.

Ukazatele rentability

Dluhošová (2010) uvádí, že ukazatele rentability hodnotí výnosnost vloženého kapitálu a pro výpočet těchto ukazatelů lze obecně použít poměr zisku a vloženého kapitálu. Výsledné hodnoty lze obecně interpretovat jako výši zisku připadající na jednotku vloženého kapitálu a odpovídají tedy na otázku, zdali je firma schopna efektivně využívat investované prostředky. Mezi základní ukazatele rentability patří

ukazatel rentability aktiv (ROA), rentability vlastních zdrojů (ROE), rentability dlouhodobých zdrojů (ROCE) a rentability tržeb (ROS). Je žádoucí, aby tyto ukazatele v čase vykazovaly rostoucí trend. Pro výpočet těchto ukazatelů lze využít následující vztahy:

𝑅𝑂𝐴 =𝐸𝐵𝐼𝑇

𝐴 , (2.9)

𝑅𝑂𝐶𝐸 = 𝐸𝐵𝐼𝑇

𝑉𝐾 + 𝐷𝑙. 𝐶𝑍 , (2.10)

𝑅𝑂𝐸 =𝐸𝐴𝑇

𝑉𝐾 , (2.11)

𝑅𝑂𝑆 =𝐸𝐴𝑇

𝑇 , (2.12)

kde EBIT je zisk před zdaněním a úroky, A jsou aktiva, VK vlastní kapitál, Dl.CZ dlouhodobé cizí zdroje, EAT čistý zisk a T tržby.

Ukazatele finanční stability a zadluženosti

Kislingerová (2001) tvrdí, že tato skupina ukazatelů informuje o úspěšnosti managementu společnosti při získávání dodatečných zdrojů financování.

K významným ukazatelům v této oblasti patří ukazatel celkové zadluženosti, podíl vlastního kapitálu na aktivech, stupeň krytí stálých aktiv, majetkový koeficient, dlouhodobá a běžná zadluženost a úrokové krytí.

Ukazatel celkové zadluženosti představuje míru využití cizích zdrojů ve společnosti. Knápková a Pavelková (2010) doporučují, aby se tyto hodnoty pohybovaly v rozmezí 30-60 % a vykazovaly klesající trend. Výpočet ukazatele je dán vztahem:

𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑧𝑎𝑑𝑙𝑢ž𝑒𝑛𝑜𝑠𝑡 = 𝐶𝑍

𝐴 , (2.13)

kde CZ jsou cizí zdroje a A aktiva.

Podíl vlastního kapitálu na aktivech udává, do jaké míry je majetek společnosti kryt z vlastních zdrojů. Je žádoucí, aby hodnota ukazatele v čase rostla. Pro výpočet výsledných hodnot je možné použít vzorec:

𝑝𝑜𝑑í𝑙 𝑉𝐾 𝑛𝑎 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑒𝑐ℎ =𝑉𝐾

𝐴 , (2.14)

kde VK je vlastní kapitál a A jsou aktiva.

Pomocí ukazatele stupeň krytí stálých aktiv lze zjistit, jaký způsob financování je v dané společnosti využíván. Rozlišujeme agresivní způsob financování, kdy je část stálých aktiv financována z krátkodobých zdrojů a konzervativní způsob financovaní, který je sice považován za méně rizikový, ale pro společnost je finančně mnohem náročnější. Vzorec pro výpočet je:

𝑠𝑡𝑢𝑝𝑒ň 𝑘𝑟𝑦𝑡í 𝑠𝑡á𝑙ý𝑐ℎ 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣 = 𝑑𝑙. 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙

𝑠𝑡á𝑙á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎. (2.15) Majetkový koeficient neboli finanční páka udává, jak velká část dlouhodobého majetku společnosti je kryta vlastními zdroji. Vztah pro výpočet je:

𝑓𝑖𝑛𝑎𝑛č𝑛í 𝑝á𝑘𝑎 = 𝐴

𝑉𝐾, (2.16)

kde A jsou aktiva a VK vlastní kapitál.

Velice často užívaným ukazatelem zadluženosti je ukazatel zadluženosti vlastního kapitálu, jež vyjadřuje podíl cizích zdrojů na vlastním kapitálu.

Dluhošová (2010) považuje za optimální výsledné hodnoty ukazatele hodnoty v rozmezí 80-120 % s rostoucí tendencí v čase. Ukazatel lze zapsat vztahem:

𝑧𝑎𝑑𝑙𝑢ž𝑒𝑛𝑜𝑠𝑡 𝑉𝐾 = 𝐶𝑍

𝑉𝐾 , (2.17)

kde VK je vlastní kapitál a CZ cizí zdroje.

Pomocí ukazatele úrokového krytí lze zjistit, zdali je společnost schopna splatit úroky prostřednictvím dosaženého zisku. Pro výpočet lze použít vztah:

ú𝑟𝑜𝑘𝑜𝑣é 𝑘𝑟𝑦𝑡í = ú𝑟𝑜𝑘𝑦

𝐸𝐵𝐼𝑇 , (2.18)

Ukazatele aktivity

Pro rozhodování v rámci řízení aktiv je vhodné využít poměrové ukazatele aktivity, které sledují vázanost jednotlivých složek pasiv v různých formách aktiv.

Tuto skupinu ukazatelů lze rozdělit do dvou podkategorií, a to na ukazatelé obrátky neboli rychlost obratu a dobu obratu.

Kislingerová (2010) tvrdí, že pomocí ukazatele obrátky celkových aktiv lze určit, zdali je společnost schopna využívat vložené prostředky efektivně. Výpočet ukazatele lze provést na základě vztahu:

𝑜𝑏𝑟á𝑡𝑘𝑎 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣ý𝑐ℎ 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣 = 𝑇

𝐴, (2.19)

kde T jsou tržby a A aktiva.

Další podkategorií jsou ukazatelé doby obratu, které obecně vyjadřují čas potřebný na přeměnu vybrané části aktiv na hotovost prostřednictvím tržeb.

K základním ukazatelům patří doba obratu aktiv, pohledávek a závazků a ty jsou dány těmito vztahy:

𝑑𝑜𝑏𝑎 𝑜𝑏𝑟𝑎𝑡𝑢 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣 =𝐴

𝑇∙ 360, (2.20)

𝑑𝑜𝑏𝑎 𝑜𝑏𝑟𝑎𝑡𝑢 𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑒𝑘 = 𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑘𝑦

𝑇 ∙ 360, (2.21)

𝑑𝑜𝑏𝑎 𝑜𝑏𝑟𝑎𝑡𝑢 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘ů = 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦

𝑇 ∙ 360, (2.22)

kde A jsou aktiva a T tržby.

Ukazatele likvidity

Skupina ukazatelů likvidity poměřuje schopnost podniku přeměnit svá oběžná aktiva na peněžní prostředky. Odpovídá tedy na otázku, zdali je společnost schopna platit za své závazky včas a v potřebné výši. K základním ukazatelům této skupiny patří ukazatelé celkové, pohotové a okamžité likvidity. Vybrané ukazatele lze vyjádřit pomocí vztahů:

𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑎 = 𝑂𝐴

𝑘𝑟. 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦, (2.23)

𝑝𝑜ℎ𝑜𝑡𝑜𝑣á 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑎 =𝑂𝐴 − 𝑧á𝑠𝑜𝑏𝑦

𝑘𝑟. 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦, (2.24)

𝑜𝑘𝑎𝑚ž𝑖𝑡á 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑎 = 𝑃𝑃𝑃

𝑘𝑟. 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦, (2.25)

kde OA značí oběžná aktiva a PPP jsou pohotové platební prostředky.

Výsledné hodnoty ukazatelů by se měly pohybovat v doporučeném rozmezí, které Knápková a Pavelková (2010) stanovují pro ukazatel celkové likvidity ve výši od 1,5 do 2,5 pro pohotovou likviditu v intervalu 1 až 1,5 a pro okamžitou likviditu v rozmezí 0,2 až 0,5.

Pro doplnění charakteristiky ukazatelů likvidity je vhodné využít také rozdílové ukazatele. Významné postavení zaujímá ukazatel čistého pracovního kapitálu (ČPK), jehož hodnota představuje tu část majetku, která je financována z dlouhodobých zdrojů. Pro stanovení hodnoty ukazatele lze využít vztahy:

Č𝑃𝐾 = 𝑂𝐴 − 𝑘𝑟. 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦, (2.26)

Č𝑃𝐾 = 𝑑𝑙. 𝑧𝑑𝑟𝑜𝑗𝑒 − 𝑠𝑡á𝑙á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎. (2.27) Ukazatele s využitím údajů kapitálového trhu

V porovnání s ostatními poměrovými ukazateli, tyto ukazatele nevycházejí pouze z údajů obsažených v účetnictví, nýbrž tyto data kombinují s daty kapitálového trhu a jsou tak směrodatné především pro investory, kterým poskytují vodítko při posuzování investičních variant. K základním ukazatelům této skupiny patří čistý zisk na akcii a Price-Earnings Ratio (P/E ratio). Výpočty jsou dány vztahy:

č𝑖𝑠𝑡ý 𝑧𝑖𝑠𝑘 𝑛𝑎 𝑎𝑘𝑐𝑖𝑖 = 𝐸𝐴𝑇

𝑝𝑜č𝑒𝑡 𝑘𝑢𝑠ů 𝑘𝑚𝑒𝑛𝑜𝑣ý𝑐ℎ 𝑎𝑘𝑐𝑖í, (2.28)

P

E𝑟𝑎𝑡𝑖𝑜 = 𝑡𝑟ž𝑛í 𝑐𝑒𝑛𝑎 𝑎𝑘𝑐𝑖𝑒

č𝑖𝑠𝑡ý 𝑧𝑖𝑠𝑘 𝑛𝑎 𝑎𝑘𝑐𝑖í. (2.29) Souhrnné modely hodnocení finanční úrovně

Smyslem souhrnných ukazatelů je dle Kubíčkovské a Jindřichovské (2015) to, že oproti poměrovým ukazatelům, které hodnotí jednotlivé oblasti finančního zdraví

společnosti odděleně, hodnotí finanční situaci podniku jednou charakteristikou, např. číslem. Mezi tyto modely se řadí např. Altmanův, Taflerův a Beaverův model, Kralickuv Quick-test, Rychlý test a Tamariho model.