Popis archeologických situací zjištěných nedestruktivním

11.2.4.1 Zábrdka (severní Čechy)

Ve střední části toku říčky Zábrdky v severních Čechách na hranici Libereckého a Mladoboleslavského okresu byly nedestruktivním výzkumem rozpoznány zanikající moderní stavby na vodní pohon, které nebylo možno přímo spojit se středověkými vodními mlýny. Ze zjištěných poloh byl s ohledem na středověkou kontinuitu stavby nejzajímavěji umístěn mlýn Zourov, označený jako Z3 (k označování lokalit kapitola 6.2), kterému se věnovala v rámci nedestruktivního bádání zvýšená pozornost.

11.2.4.1.1 Objekt Z1

Obdélný konvexní objekt Z1, orientovaný JV-SZ byl nalezen pod objektem Z3, v přímé vazbě na něj o velikosti 23 x 10,5 m. Jeho povrch lze charakterizovat jako silně nepravidelný, zvlněný konvexními i konkávními jednotkami. Maximální výška konvexních reliktů dosahovala 0,30 m a maximální hloubka vkleslin činila až 0,5 m.

Povrch pozůstatku byl tvořen moderní destrukcí stavby složené z kamenů a cihel na maltu. Kamenná složka tvořila přibližně 60 % pokryvu objektu, přičemž maximální velikost prvků činila 50 x 32 x 15 cm. Dále byly na povrchu hnědé hlinito-jílovité vrstvy zjištěny fragmenty cihel, betonu, trámů, výjimečně i kovů a keramiky z 20.

století (obr. 9). Zánik objektů na říčce Zábrdce lze spojovat s likvidací staveb v českém pohraničí ve druhé polovině 20. století.

59 11.2.4.1.2 Objekt Z2

Liniový konkávní objekt Z2 s orientací S-J se rozkládal též pod objektem Z3 při severozápadní straně objektu Z1. Jeho velikost činila 21 x 1 – 1,5 m o maximální hloubce 0,50 m. Povrch reliktu byl tvořen z 80 % kameny o velikosti prvků maximálně 21 x 10 x 7 cm pojenými na maltu, mezi nimiž se v hnědo-šedé hlinité vrstvě uchytily různé druhy travin a mechů.

11.2.4.1.3 Objekt Z3

Objekt Z3 byl výrazným konvexním reliktem, který se rozkládal nad Z1 a Z2 o orientaci JV-SZ. Minimální délka terénního reliéfu činila 28 m, přičemž jeho šířka čítala 3 – 5 m a výška 0,96 – 1,26 m. Jeho povrch byl pravidelný, oblý, porostlý hydrofilními druhy travin, s kamennou složkou v části navazující na objekt Z2 (obr. 9).

Kameny o velikosti 18 x 10 x 6 cm tvořily 20 % povrchu objektu.

11.2.4.2 Hamerský potok (západní Čechy)

Druhé zájmové území představovala střední část toku Hamerského potoka v západních Čechách v okresu Tachov. V této oblasti byl zjištěn pouze jediný objekt, pojmenovaný v rámci nedestruktivního výzkumu H1.

11.2.4.2.1 Objekt H1

Mírně eliptický konkávní relikt H1 o velikosti 6 x 4,8 m o hloubce 0,12 – 0, 20 m se nalézal přibližně 20 m od Hamerského potoka na vyrovnané plošině. Objekt byl orientován SZ-JV, přičemž jeho stěny byly mírně šikmé a dno ploché. Povrch reliktu tvořila středně hnědá hlína s příměsí písku a uhlíky, z níž vyrůstal travní porost (obr.

10). Přítomnost kamenné složky nebyla zaznamenána.

11.2.4.3 Moraveč (jihovýchodní Čechy)

Na pravobřeží potoku Brůdek, pod hrází nově zbudovaného rybníka, v zapojeném lesním porostu byly nalezeny zbytky čtyř objektů zkoumané nedestruktivním výzkumem. Jednalo se o komplex tří pravoúhlých konvexních a konkávních objektů M1, M3 a M4 s blízko položeným liniovým konkávním antropogenním reliktem M2, který se táhnul podél jmenovaných reliktů od hráze

60

směrem k JZ, směrem k vodoteči. Rybník v této poloze v minulosti stával, a tedy spojení starého rybničního díla se zaniklými stavbami na vodní pohon bylo velmi lákavé. Důvod zániku na lokalitě Moraveč nebylo možné jednoznačně určit. Na základě podoby reliktů lze předpokládat samovolný zánik dřevěných staveb, případně rozebrání kamenných částí.

11.2.4.3.1 Objekt M1

Obdélný mírně konkávní objekt M1 se nalézal v jihovýchodní části lokality na vyrovnané ploše pod rybničním dílem, od něhož byl vzdálen 32 m. Zaniklá stavba měřila 4 x 3 m o hloubce 0, 12 – 0, 15 m. Stěny reliktu lze definovat jako mírně šikmé, zvolna přecházející v ploché dno, plně porostlé lesními travinami (obr. 11). Horní hranu objektu obrůstaly kořeny vzrostlých smrků. Relikt se skládal z jílovité světle žluté hlíny s příměsí drobného písku a slídy. Prezence kamenné složky nebyla zaznamenána. Artefakty ani ekofakty v prostoru M1 nebyly evidovány.

11.2.4.3.2 Objekt M2

Na objekt M1 navazoval v jeho jihovýchodní části konkávní liniový útvar M2.

Tento terénní antropogenní relikt s mírně eliptickým průřezem byl orientován SZ-JV. Jeho délka činila minimálně 80 m a šířka 1, 2 – 1,8 m. Hloubka objektu dosahovala 0, 15 – 0, 19 m. Dno objektu bylo možné definovat jako mírně zaoblené.

Liniový útvar byl částečně porostlý lesními travinami, přičemž jeho okraj částečně pokrývaly kořeny vzrostlých smrků. Relikt měl shodné složení jako výše uvedený objekt M1. V prostoru antropogenního pozůstatku M2 byl evidován soubor několika keramických fragmentů středověkého stáří. Jednalo se o jediný redukčně pálený fragment okraje drobné misky a 3 zlomky atypické redukčně pálené keramiky, které lze řadit se svým charakterem nejspíše do průběhu 15. století (obr. 11).

11.2.4.3.3 Objekt M3

Konkávní nepravidelný objekt M3 o orientaci SV-JZ byl od objektu M1 vzdálen 4,4 m severozápadním směrem a od rybničního díla jeho vzdálenost činila 18,5 m.

Velikost tohoto reliktu dosahovala 3,3 x 0,6 – 1 m o hloubce 0,15 m. Stěny objektu, které byly částečně porostlé borůvčím a lesními travinami, se velmi mírně svažovaly do středu. Při horním okraji reliéfního tvaru se vyskytovaly kořeny vzrostlých smrků.

61

Povrch reliktu se skládal z hlinitopísčité vrstvy s absencí jakýchkoli artefaktů či ekofaktů.

11.2.4.3.4 Objekt M4

Konvexní reliéfní tvar M4 s přímou vazbou na M3 se nalézal v nejseverozápadnější části lokality v blízkosti koryta potoka Brůdku. Rozměry objektu dosahovaly 3,50 – 3,80 x 3,20 m, přičemž jeho výška činila 0,10 – 0,16 m. Povrch reliktu pokrývalo z 50 % borůvčí a lesní druhy trav, přičemž v místech absence bylinného patra byla jasně viditelná zvětralá krystalická hornina na bázi křemene s vysokým podílem slídy, nejspíše místní provenience (obr. 11). Celistvé kusy kamene, které by vypovídaly o destrukci kamenného objektu či jeho podezdívky však na povrchu zaznamenány nebyly. Artefakty ani ekofakty v této části zaniklého komplexu nebyly evidovány. Objekt nebyl nikterak poškozen.

11.2.4.4 Pláně (západní Čechy)

Pozůstatky objektů označených jako P1 a P2 vzájemně vzdálených přibližně 114 m byly nalezeny západně od obce Pláně v místě, kde se potůček Osojno stáčí k severovýchodu a vlévá se do hlubokého údolí. Na základě regionální literatury (Vorel 1972, 3) je zřejmé, že pozůstatky objektu P2 byly v minulosti rozebírány.

Z tohoto důvodu se čitelnost terénních reliktů výrazně snížila. Na základě terénního reliéfu objektu P1 lze předpokládat obdobnou transformaci způsobenou antropogenní činností, a tím snížení jeho vypovídacích schopností.

11.2.4.4.1 Objekt P1

Konvexní obdélný objekt P1, orientovaný V-Z se nalézal na okraji osojenského údolí. Od severu se jmenovaný objekt jevil jako mírně vyvýšená plocha, na východě mírně zvlněná, která se směrem k jihu výrazně svažovala (obr. 12). Přibližně 3,5 – 4 m od jižního úpatí objektu protékal osojenský potok. Rozměry objektu činily 10 x 7,5 m o výšce 0,20 – 1,4 m. Povrch pozůstatku byl zcela pokryt bylinným patrem, pod nímž byla evidována žluto hnědá hlinitojílovitá vrstva s kamenou složkou. Mezi kameny se nalézala odlišně zbarvená žluto-šedá jílovitá vrstva.

62 11.2.4.4.2 Objekt P2

Konvexní lineární relikt P2 o orientaci SV-JZ měřil 28 x 0,57 m o maximální výšce 0,17 m (obr. 12). Tento pozůstatek nemohl být zanesen do plánu pro výraznou vzdálenost od objektu P1 (viz výše). Povrch objektu prostý jakýchkoli relevantních artefaktů porůstalo hydrofilní bylinné patro a kopřiva dvoudomá, jež kořenily ze svrchní černo-hnědé hlinité vrstvy s příměsí drobného písku. Pod touto jednotkou již objekt tvořila homogenní jílovitá šedo-hnědá složka.

11.2.4.5 Bory (jižní Čechy)

V blízkosti Chotovinského potoka přibližně 300 metrů severozápadním směrem od zaniklého areálu – patrně středověké vsi Borovice – byl nalezen osamocený konkávní relikt označený jako B1. Ačkoli u něho vazba na vodní zdroj nebyla prokázána, dle jeho polohy lze určitý vztah k výše jmenovanému potoku předpokládat.

Na základě terénní situace se jako nejpravděpodobnější způsob zániku jeví opuštění lokality.

11.2.5.1.1 Objekt B1

Výrazný konkávní relikt B1 o orientaci SZ-JV měřil 15 - 16 x 7 - 7,5 m. Jeho hloubka čítala 0,35 – 2,1 m. Dno objektu bylo označeno za ploché, mírně se zvedající k jihovýchodu, porostlé lesní travou, složené z hlinité hnědé, místy až černé hlíny s příměsí písku. Nejhlubší severozápadní stěna objektu byla jako jediná z části tvořena na sucho kladenými kameny místní provenience (obr. 13). Rozměr zdi činil 3,1 x 1,4 m o prvcích s rozměrem přibližně 25 - 16 x 17 - 10 x 14 – 7 cm. Jiné pozůstatky či artefakty nebyly zjištěny.

11.2.5 Vyhodnocení nedestruktivního výzkumu