• Nebyly nalezeny žádné výsledky

Popis sběru dat a problémy se vstupem do terénu

In document ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA (Stránka 47-50)

6.6 Metody získávání dat

6.6.3 Popis sběru dat a problémy se vstupem do terénu

Pro sběr dat v kvantitativním výzkumu byla použita metoda dotazníkového šetření. Pro vypracování a doručení dotazníku (viz příloha IV) byla použita internetová služba Dokumenty Google (blíže viz kap. 6.6.3.1). Formulář (dotazník) byl rozeslán na celkem 604 emailových adres 151 škol v Plzeňském kraji. Základních škol je zde samozřejmě více, ale malotřídní a praktické školy nebyly do výzkumu zahrnuty.

V ojedinělých případech se stávalo, že web základní školy nebyl vytvořen nebo webová stránka byla zrušena a škola nebyla k dohledání ani přes web příslušné obce. Odkazy na základní školy v Plzeňském kraji byly ze serveru http://www.zakladniskoly.cz.

Z některých webových stránek nebylo jasné, zda se jedná o dvoustupňovou základní školu nebo malotřídní. V těchto případech byly adresy použity, a dotazník byl rozeslán i na takto nalezené školní emaily. Aby dotazník vyplňovali jen respondenti ze základního vzorku, bylo pojištěno úvodem dotazníku (viz příloha III). Emailové adresy, čerpány z jednotlivých webových stránek, patřily jednak ředitelům základních škol, jejich zástupcům, sekretářkám nebo přímo samotným učitelům. Čtyři dny byly sbírány emailové adresy, a poté byl dotazník rozesílán formou internetového odkazu v průběhu týdne. Rozesílání bylo rozděleno na dvě série. První byla rozeslána ve čtvrtek odpoledne a druhá přes víkend. Předpokládalo se, že v pátek a v pondělí, případně o víkendu, budou mít učitelé více času a energie na vyplňování. Dotazník byl rozesílán dvakrát na všech 604 emailových adres, kvůli nízké návratnosti v první vlně. V druhé vlně byl elektronický dotazník poslán spolu s omluvou pro ty, kteří dotazník již vyplnili a s prosbou pro ty, kteří si jeho vyplnění čas neudělali. Celkový počet přijatých dotazníků činil 226. Celková návratnost činila 37 %. Při revizi bylo zjištěno, že

48

formulář vyplňovali i učitelé s aprobací na 1. stupeň ZŠ. Tyto dotazníky byly vyřazeny.

Do procesu vyhodnocování kvantitativního průzkumu bylo zařazeno 219 dotazníků.

6.6.3.1 Dotazník

Pro zjištění názorů a přístupů učitelů byl zvolen kvantitativní výzkum metodou dotazníku. Dotazník byl anonymní, aby nebudil dojem případné diskreditace zkoumané osoby či školy.

K vytvoření a rozeslání dotazníků na emailové adresy, byla použita technologie Dokumenty Google, která je dostupná všem uživatelům služby Gmail Google.

Umožňuje vytvoření dotazníku, respektive formuláře, za použití všech základních typů otázek. K veliké výhodě této služby patří i vlastní statistické vyhodnocení. U otázek, kde výzkumník nepočítá s proměnnými, mu program ulehčí práci s počítáním pozorovaných a relativních četností a zpracováním grafů.

Otázky jsou vztahovány jak k vnějším jevům, tj. zajímá nás, co si myslí a jak hodnotí daný jev, tak jsou některé i směrovány směrem dovnitř, tj. na osobní zájem respondenta. I když otázky byly koncipovány tak, aby byly co nejméně zatíženy subjektivitou, nelze určitou míru subjektivity úplně odmítnout, protože tyto dva aspekty nelze úplně oddělit a vyloučit. Tento jev nepovažuji za znehodnocení výzkumu, protože výzkumnou oblastí jsou právě názory učitelů, kteří mají v tomto reálném čase aktuální znalosti, dovednosti, postoje a hodnoty, a jejich aktuální názory jsou za těchto podmínek zkoumány.

Dotazníková část výzkumného nástroje obsahuje položky, které zkoumají:

• faktografické údaje

• úroveň pregraduální přípravy pro environmentální vzdělávání

• účast na Dalším vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) v oblasti environmentálního vzdělávání

• osobní zájem o environmentální problematiku

• názory na význam koordinátora EVVO

• názory týkající se způsobu realizace Environmentální výchovy

• aktivní a samostatný přístup k environmentálnímu vzdělávání ve výuce

49

Použité typy položek v dotazníku byly voleny tak, aby byly vhodné pro základní statistickou analýzu (51):

• otevřené doplňovací položky, které byly použity v úvodní části a byly povinné, např. aprobační předměty:

• škálovací otázky, např. 1. Během VŠ přípravy jsem byl(a) kvalitně připraven pro environmentální vzdělávání.

1 2 3 4 5

• dichotomické uzavřené otázky, např. 12. Jste v tuto chvíli informováni o Doporučených očekávaných výstupech (DOV) pro Environmentální výchovu? ano/ne

• polytomické uzavřené otázky, např. 10a) Jak zabudováváte témata související s problematikou EV do svých předmětů?

a) Tuto práci vkládám do rukou koordinátora

b) Tuto práci vkládám do rukou koordinátora a tato témata sám doplňuji vlastními postupy, metodami, nápady.

• polytomické polozavřené otázky, např. 10b) Jak zabudováváte témata související s problematikou EV do svých předmětů?

a) Tématy EV se ve výuce nezabývám. Proč?

b) Z vlastní iniciativy vyhledávám doporučené metodiky, postupy a prověřené aktivity, doporučené např. středisky ekologické výchovy, jinými učiteli, z internetových stránek apod. Kde hlavně čerpám?

c) Nechávám se inspirovat životem a předávám žákům zkušenosti. Jak?

d) Jiné

Na tuto otázku navazuje doplnění.

Dotazník obsahuje i položky, které přímo nevycházejí z výzkumného problému, ale byly do dotazníku umístěny jako doplnění výzkumného šetření pro dokreslení celkového obrazu (viz naivní hypotézy). Při analýze se všechny položky zdály být

50

užitečné pro celkovou představu o názorech a přístupech učitelů, a proto i tyto položky byly statisticky zpracovány.

6.6.3.2 Strukturovaný rozhovor a dotazník s otevřenými otázkami Pro kvalitativní část výzkumu byly zvoleny metody strukturovaného rozhovoru a dotazníku s otevřenými otázkami. Pečlivě formulované otázky, byly připravené vzhledem k výzkumnému cíli a zároveň byly analogické s otázkami, na které byli dotazování učitelé v kvantitativním výzkumu, aby bylo možné jejich odpovědi srovnávat. Hendl (52) uvádí, že tento typ rozhovoru se používá, aby byla redukována pravděpodobnost, že by se data v jednotlivých rozhovorech výrazně strukturně lišila.

Tento typ rozhovoru byl zvolen právě z tohoto důvodu, tj. pro usnadnění porovnávání odpovědí respondentů výzkumu kvalitativního (expertů na Environmentální výchovu v ČR) s kvantitativního (učitelů 2. stupně ZŠ). Použití jiných typů dotazování by porovnávání znemožňovali nebo velmi znesnadnily.

Metoda dotazníku s otevřenými otázkami byla použita díky výhodám, které umožňovaly snadnou distribuci a menší časovou náročnost.

Úkoly, které si autorka, vedle cílů práce, stanovila při tvorbě otázek pro experty:

• zhodnotit pregraduální přípravu

• zhodnotit současný stav environmentálního vzdělávání na základních školách

• navrhnout účinné nástroje a strategie k naplnění cílů (očekávaných výstupů) v Environmentální výchově

• otázky týkající se změn do budoucna

In document ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA (Stránka 47-50)