Palná zbraň, o niž bude pojednávat tato práce, je svázaná řadou právních předpisů a to zejména zákonem č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o střelných zbraních a střelivu) a zákonem č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník“). Z těchto plyne, že výroba, držení a použití této zbraně je omezeno (viz níže).
Zákon o střelných zbraních a střelivu
Podle § 4 písm. a) bodu 4 spadá tato zbraň do kategorie „A“ – zakázané zbraně, zakázané střelivo nebo zakázané doplňky zbraní, jelikož jsou hlavní částí zbraně a zbraň celá, krom kovového zápalníku, vyrobeny z umělé hmoty nezachytitelné detektorem kovu.
Nábojnice
Zápalková slož
Střela
Hnací slož
6 Držet, nosit, nebo nabývat do vlastnictví zbraně kategorie A je podle § 9 odst. 1 zakázáno s výjimkou, kdy je vystaveno povolení Policie České Republiky ve zvláštních případech podle § 9 odst. 2 písm. a) až e) a to pro ty, kdož provádí činnost: „a) sběratelskou nebo muzejní činnost, b) přepravu, střežení mimořádně nebezpečných nebo cenných zásilek nebo střežení objektů mimořádné důležitosti, anebo objektů důležitých pro obranu státu, c) výrobní nebo obdobnou činnost, při které ke zkoušení výrobků nutně potřebuje zbraň kategorie A, d) výuku a výcvik ve střelbě ze zbraní kategorie A, nebo e) filmovou nebo divadelní činnost; v takovém případě musí být zbraň nevratně upravena tak, aby při střelbě z ní mohly být použity pouze cvičné náboje a nábojky.“ [7] Výjimku lze udělit, pokud to neodporuje veřejnému pořádku a bezpečnosti, a lze ji časově omezit. Další výjimkou jsou držitelé zbrojní licence skupin vyjmenovaných dle § 38 odst. 1 až 8. [7]
Trestní zákoník
Podle § 279 odst. 1 je zakázána výroba, opatřování, nebo přechovávání zbraně, nebo její hlavních částí, což jsou u pistole hlaveň, tělo a závěr, bez příslušného povolení a porušení zákazu může být potrestáno odnětím svobody až na dva roky, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. [6]
Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva
Dle vyjádření pracovníků tohoto institutu, kteří ověřují zbraně a střelivo v ČR lze zbraň formou tisku na 3D tiskárně vyrobit pouze za účelem vědeckého zkoumání, nebo vědecké práce – tím je myšlena i bakalářská, nebo diplomová práce. Po její výrobě a uskutečnění vědeckého experimentu se takto vyrobená zbraň prokazatelně zničí, viz příloha č. 1.
7
2 Modely k tisku
Modelů palných zbraní k tisku na 3D tiskárně existuje více, k této práci byl vybrán model „DD-Liberator“ verze EXP002, která mírně upravuje první verzi EXP001 a to úpravou rukojeti (k připevnění již není potřeba kovového šroubu), vyztužením spouště, zúžením průsvitu pro zápalník a změnou vnitřní struktury hlavně pro snížení namáhání materiálu. Zbraň pochází od společnosti Defense Distributed (založena v roce 2012 ve městě Little Rock ve státu Arkansas Benem Denioem a Cody Wilsonem) a byla zveřejněna na jejich internetových stránkách 5. května 2013 volně ke stažení. Téhož roku byl ze stránek na žádost Úřadu pro regulaci obchodu se zbraněmi ze stránek odstraněn. Tento model byl vybrán, jelikož jej lze, krom zápalníku, vytisknout kompletně z umělé hmoty na 3D tiskárně, což u některých modelů není možné, a protože se jedná o vůbec první model palné zbraně určen k tisku na 3D tiskárnách. [16] [28]
Název a částečně i vzhled zbraně pochází od americké jednoranné pistole FP-45 Liberator (ráže .45 ACP – 11,43×23 mm), která byla navržena Georgem Hydem a vyráběna společností General Motors Corporation v roce 1942. Za druhé světové války byla určena k distribuci na okupované území mezi odbojové skupiny (převedším v Asii, ale v menší míře i v Evropě). [2]
Modely všech součástí palné zbraně byly ke stažení v jednom souboru ve formátu STL (zkratka z „STereoLithography“, nosič informace o geometrii modelu používán k přenosu dat do 3D tiskárny [24]) spolu s jednoduchým návodem k tisku a sestavení.
Překážkou pro tisk v zemích s metrickým systémem byly původní použité jednotky palce, tyto se musely převést před tiskem na milimetry.
Následuje výpis všech poskytnutých tisknutelných součástí s originálními názvy v závorkách, spolu s popisem a vykresleným modelem přes program 123D od společnosti Autodesk.
9 mm hlaveň (.380 Barrel) – hladká hlaveň je první hlavní část zbraně. Od těla zbraně je odnímatelná. Defense Distributed doporučuje s jednou hlavní vystřelit pouze jedenkrát a poté hlaveň vyměnit za novou. K tělu se zajistí vystupujícím kotvením pomocí zámkového mechanismu, viz obr. 2.1. Hlaveň je navržena pro náboje ráže 9 mm.
8 Obr. 2.1 Hlaveň
Spodní kryt (Bottom cover) – kryt sloužící k uzavření prostoru ve spodní části těla zbraně.
Tento prostor slouží ke vlepení kovového kvádru, čímž se stane zbraň detekovatelná detektorem kovu a přestává být zbraní nelegální. Toto se vztahuje pouze na palné zbraně na území USA. Kryt zobrazen na obr. 2.2.
Obr. 2.2 Kryt
Zápalníkové pouzdro (Firing pin bushing) – slouží k utěsnění kovového zápalníku na svém místě. Zobrazení na obr. 2.3
Obr. 2.3 Zápalníkové pouzdro
Spojovací kolíky (Frame pins) – kolíky, kotvící tělo kohoutu k tělu zbraně. Tisknou se třikrát. Zobrazení na obr. 2.4.
Obr. 2.4 Spojovací kolík
Tělo (Frame) – druhá hlavní část zbraně, která v sobě nese tělo kohoutu, kohout, pružiny kohoutu, zápalník, spoušť a spoušťovou pružinu. Z přední strany se k tělu zámkově připevňuje hlaveň, z druhé strany rukojeť pomocí kolíku (viz obr. 2.5). Na spodní straně se nachází otvor pro vložení ocelového kvádru (viz spodní kryt).
Kotvící bod
9 Obr. 2.5 Tělo
Kolík rukojeti (Grip pin) – kolík sloužící k zajištění rukojeti k tělu. Oproti spojovacím kolíkům je kratší, hrubší a tiskne se pouze jednou. Zobrazen na obr. 2.6.
Obr. 2.6 Kolík rukojeti
Rukojeť (Grip) – slouží k uchopení zbraně do ruky. Zobrazena na obr. 2.7.
Obr. 2.7 Rukojeť
Tělo kohoutu (Hammer body) – spojuje bicí ústrojí s tělem zbraně. Nese v sobě kovový zápalník, po stranách kotví pružiny vracející kohout, který má osu otáčení zakotvenou také v těle kohoutu. Zobrazení s popiskem viz obr. 2.8.
Úchyt rukojeti
Otvor pro
spoušť Úchop hlavně
Prostor pro kovový kvádr
Otvory pro kolíky
10 Obr. 2.8 Tělo kohoutu
Kolík kohoutu (Hammer pin) – kolík spojuje kohout s tělem kohoutu a vytváří osu, podle které se kohout vytáčí při natažení. Zobrazen na obr. 2.9.
Obr. 2.9 Kolík kohoutu
Kohout (Hammer) – po natažení stáhne pružiny (viz obr. 2.11) a po uvolnění přenáší vykonanou práci vracejících se pružin ve formě kinetické energie na kovový zápalník, který iniciuje střelu. Zobrazení s popisem na obr. 2.10.
Obr. 2.10 Kohout
Pružina (Spring) – spirálovitá pružina sloužící k nahromadění a uvolnění kinetické energie, která se přenáší na zápalník. Tiskne se dvakrát. Širším otvorem se připevní k tělu kohoutu (každá z jedné strany) a užším otvorem se obě pružiny spojí spojujícím kolíkem, který tlačí zezadu na kohout. Zobrazení na obr. 2.11.
Otvor pro kolík
11 Obr. 2.11 Pružina
Pouzdro pružin spojovacího kolíku (Spring Connecting Rod Bushing) – jedná se o dutou kulatinu chránící pružiny spojující kolík proti opotřebení. Zobrazení na obr. 2.12.
Obr. 2.12 Pouzdro kolíku
Pružiny spojující kolík (Spring Connecting Rod) – kolík, který spojuje obě pružiny. Je obalen pouzdrem pružin spojovacího kolíku a tlačí zezadu na kohout. Přenáší energii z obou pružin. Zobrazení na obr. 2.13.
Obr. 2.13 Spojovací kolík
Pružina spouště (Trigger Spring) – je spojena se spouští a vrací jí do výchozí polohy.
Jednou stranou (viz obr. 2.14) je opřena o stěnu těla zbraně a druhou stranou je zaháknuta za spoušť. Když se spoušť zmáčkne, dojde ke stlačení pružiny spouště a ta začne spoušť vracet do původní polohy.
Otvor pro úchop na tělo kohout
Otvor pro spojovací kolík
12 Obr. 2.14 Pružina spouště
Spoušť (Trigger) – stlačením se posune v těle zbraně směrem dozadu a tím uvolňuje zajištěný kohout vysunutím čepu, který jej drží. Ze spouště vystupuje rovněž čep pro uchopení pružiny spouště, jež ji vrací do výchozí polohy. Zobrazení s popisem na obr. 2.15.
Obr. 2.15 Spoušť Opěry o stěnu
těla zbraně
Otvor pro spojení s pouští
Čep pro pružinu spouště
Čep jistící kohout
13
3 Tiskárny a materiály
3D tisk je proces, během kterého dochází k tvorbě fyzického objektu podle digitální předlohy, také starším názvem označován jako Rapid Prototyping (rychlá tvorba prototypů).
Za počátek technologie by se mohl považovat rok 1983, kdy Charles Hull vytvořil historicky první model vytištěný na 3D tiskárně technologií zvanou stereolitografie (viz níže), kterou si v roce 1984 nechal patentovat. V roce 1986 se stal spoluzakladatelem firmy 3D Systems – první firmy na světě zabývající se 3D tiskem. V roce 1987 firma vydala první komerční 3D tiskárnu SLA-1 (obr. 3.1, s technologií stereolitografie), která však ještě nebyla určena pro širokou veřejnost. O rok později si firma nechala patentovat technologii Selective Laser Sintering (SLS, viz níže). Značku „3D tisk“ založila až MIT (Massachusets Institute of Technology), které značku zapůjčuje šesti firmám pro urychlení vývoje technologie. [19]
Obr. 3.1 SLA-1 [19]
Nejvíce se o rozšíření a popularitu 3D tisku zasloužil projekt RepRap (Replicating Rapid-prototyper – replikující se 3D tiskárna), založen v roce 2005 doktorem Adrianem Bowyerem, který si dal za cíl návrh 3D tiskárny, která bude schopna sama sobě vytisknout co nejvíce vlastních součástí. V dnešní době se jedná o nerozšířenější druh 3D tiskáren mezi veřejností díky své cenové dostupnosti. [20]
14