6. KOMPARACE KRAJNĚ PRAVICOVÝCH POLITICKÝCH STRAN
6.3. PROGRAMATIKA
V programatikách analyzovaných politických stran lze najít určité spektrum tezí, které jsou si ve všech případech velmi podobné. Přesto krajně pravicové scény v jednotlivých zemích vykazují jistá specifika. Nacionální témata se u všech stran pojí zejména s ochranou nezávislosti země a státní suverenity.
Všechny analyzované krajně pravicové subjekty vyjadřují odmítavý nebo kritický postoj k evropskému integračnímu procesu a členství v NATO.
Nejodmítavější postoj zastávala LPR, která jako jediná vyžadovala okamžité vystoupení z EU. Ostatní subjekty se vymezují proti prohlubování evropské integrace. V souvislosti s ochranou nezávislosti země je zajímavý případ SNS, která se navíc snaží vymezovat vůči Maďarsku, ale i maďarské menšině uvnitř slovenského státu. Společné jsou pro programy krajně pravicových stran regionu SVE také četné prvky ekonomického protekcionismu. Strany hovoří o nutnosti chránit tamní zemědělce a o omezení vlivu zahraničních investic. LPR dokonce požaduje znárodnění některých strategických odvětví.
Xenofobní rétorika u všech stran byla vedena proti imigrantům, kteří jsou často označováni za příčinu rostoucí nezaměstnanosti a potenciální narušitele
národních identit. V případě SPR-RSČ, DS/DSSS a SNS je velmi markantní xenofobie ve vztahu k Romům. SPR-RSČ navíc proslula svou protiněmeckou rétorikou. Dalším společným tématem všech analyzovaných stran je vymezení se vůči homosexuálním jedincům. Homosexuálové jsou stranami vykreslováni jako deviantní jedinci podrývající tradiční hodnoty. LPR zaujímá xenofobní postoj také k Židům a všem hodnotám, které jsou v rozporu s tradičními křesťanskými idejemi (potraty, rozvody, registrované partnerství, eutanazie apod.).
Bod, který Cas Mudde nazývá program šovinistického sociálního zabezpečení, je v programech těchto politických stran akcentován především v ekonomickém upřednostňování „místních“ zemědělců a podnikatelů před cizinci.
V programech se objevují teze o nutnosti mít „národní majetek v rukou našich občanů“. DSSS explicitně vyjadřuje požadavek na zvýhodňování „etnických Čechů“ v oblasti zdravotní péče a vzdělávání. Podobným způsobem SNS prosazuje poskytnutí pomoci mladým rodinám. LPR prosazuje zvýhodnění
„tradičních rodin“. Zároveň je v programech stran patrné dělení společnosti do dvou skupin obyvatel. První skupina do systému přispívá a druhá jej zneužívá, čemuž je dle stran potřeba zabránit. V oblasti víry v zákon a pořádek všechny zmiňované politické strany požadují obnovení trestu smrti, zpřísnění trestního zákoníku, ale také rozšíření pravomocí policistů a akceschopnější obranné složky. SNS se ve svém programu navíc vyslovuje pro vytvoření domobrany.
ZÁVĚR
Úspěchy analyzovaných krajně pravicových stran se v jednotlivých zemích liší s ohledem na různé faktory, které mohou být momentální anebo pramenící z historie. Zatímco slovenské subjekty krajní pravice i přes svou radikální nacionalistickou rétoriku mohou být jinými relevantními stranami vnímány jako akceptovatelné, v České republice by se (pravděpodobně) ocitly v izolaci.
V Polsku zaznamenávají úspěchy politické strany pasující se do role „ochránce“
křesťanských hodnot, což se do značné míry odvíjí od faktu, že 95 % polských občanů se hlásí ke katolické víře. V „ateistické“ České republice by ovšem témata potratů a rozvodů nezaznamenala výraznější odezvu. Ukazuje se tedy, že ačkoliv se vybrané země nacházejí v kulturním a politicko-geografickém regionu sdílejícím podobné historické zkušenosti, tamní krajně pravicové scény vykazují jisté odlišnosti. Ty jsou dány specifickými společenskými a historicky podmíněnými souvislostmi, které je třeba reflektovat.
Mezi ty nejmarkantnější odlišnosti patří menšiny, vůči kterým se subjekty krajní pravice v jednotlivých zemích vymezují. Česká a slovenská krajní pravice využívá k etnizaci sociálních a kriminálních jevů především romské menšiny. Na Slovensku jsou navíc vzhledem k početné maďarské menšině „terčem útoků“
dlouhodobě Maďaři. Specifickým příkladem je polská LPR, která s ohledem na vizi o ideálu křesťanské společnosti a historicky zakořeněný antisemitismus svou kritiku směřuje především vůči homosexuálům a Židům. Dále je třeba zmínit působení a relevanci krajní pravice v jednotlivých zemích, kdy za tu nejméně úspěšnou a dlouhodobě nejmarginálnější je možné označit českou krajně pravicovou scénu. Naopak ovlivňovat směřování vládní politiky se podařilo jak slovenské SNS, tak polské LPR. Na úspěch subjektů krajní pravice měly v jednotlivých zemích vliv odlišné faktory. Zatímco česká a slovenská krajní pravice čerpá z vyhraněného postoje vůči menšinám a z medializace kontroverzních výstupů jejich předsedů, úspěch polské LPR je spojen se striktním odmítnutím členství v EU. Za společné znaky krajní pravice SVE je možné označit nacionalismus, kritiku vládnoucích politických elit, nadnárodních struktur i postmoderních hodnot, dále populistická prohlášení ve vztahu
k rodinám, zemědělcům a podnikatelům anebo důraz na vůdcovský princip.
Dalším z cílů této bakalářské práce bylo potvrdit případně vyvrátit předpoklad o možnosti uplatnění teorie Case Muddeho v regionu SVE. Na základě analýzy programatik jednotlivých krajně pravicových subjektů lze konstatovat, že všechny popisované formace naplňují definiční znaky jeho minimalistické definice. Častěji se v programatikách krajní pravice regionu SVE objevovaly nacionalistické a xenofobní teze, které jsou voličsky mnohem atraktivnější než prvky programu šovinistického sociálního státu a víry v zákon a pořádek.
Zároveň jsou zajímavějšími i pro média, prostřednictvím kterých se tyto subjekty zviditelňují. Přestože lze hovořit o jisté programové shodě se západoevropskou krajní pravicí, nalezneme i mobilizační témata, která jsou vlastní pouze krajní pravici SVE, což ji činí ještě heterogennější. Příkladem může být téma existence historických reminiscencí anebo nezdařené ekonomické transformace. Důsledky přechodu k demokratickému a tržně-hospodářskému systému silně dopadají na mladé lidi, nezaměstnané a důchodce, tedy právě na cílové skupiny krajně pravicových subjektů (Kupka – Laryš – Smolík 2009: 239).
Giovanni Sartori vyjádřil myšlenku, že budoucností antisystémových stran může být přizpůsobení se režimu, který nebyly schopné svrhnout (Sartori 2005:
146). Krajně pravicové subjekty mohou ale zaznamenat i jiné trajektorie. Jednou z nich je postupná marginalizace, která postihla v devadesátých letech SPR-RSČ.
Tou nejméně pozitivní možností je posílení krajně pravicových subjektů, které se může (také) odvíjet od rozmáhající se islamofobie v regionu SVE. Orientace na boj proti islámu, který se ve světle značně medializovaných teroristických útoků zacílených na symboly „západní civilizace“, stává v široké veřejnosti stále relevantnějším tématem, může krajně pravicovým subjektům přinést politické body.
RESUMÉ
This bachelor thesis aims to present and compare extreme right-wing political parties in selected countries of Central and Eastern Europe. For this purpose of description were selected the countries: Czech Republic, Slovakia and Poland. In the first part, some basic terms were defined, because they are often misused and confused, especially in the media. The text presents the theory of Dutch political scientist Cas Mudde, whose theory is considered as the best definition of extreme right-wing party family. This concept offers an ideological and political framework for the extreme right-wing party family which includes four elements – nationalism, xenophobia, law and order and welfare chauvinism. One of the goals of this bachelor thesis, was to determine, whether these ideological elements appear in the program documents of right-wing parties in Central and Eastern Europe. Furthermore, this bachelor thesis has an ambitions to find out position of right-wing parties in the party system. For a long time the strongest position had the SNS party, which was even one part of government coalition.
For two electoral period had the Polish LPR party parliamentary representation.
In the Czech partial system had the strongest position DSSS nowadays, which gets about 1 % of all the votes. In the 90s were much more successfull SPR-RSČ which exceeded closing clause and became a parliamentary political party.
The final part is dedicated to the comparison of analyzed political subjects.
Based on assessment of the facts of the previous parts, I have concluded, that all analyzed parties meet the conditions of Cas Mudde definition. At the same time, however, they are showing some specifics which are based on the historical, social and cultural conditions of the country. Therefore it is necessary to be aware of limits of this text which arise from the fact that extreme right political parties show a substantial dynamics.
SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ A LITERATURY
Art, David (2011). The European Radical Right in Comparative-Historical Perspective (http://ase.tufts.edu/polsci/faculty/art/europeanRadicalRight.pdf, 7.
3. 2015).
Breindl, Jan (2003). Sebeobrana a Liga polských rodin – protestní strany v polském parlamentu. CEPSR (http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=182, 8. 2.
2015).
Bubel, Leszek (2004). ZAŁOŻENIA PROGRAMOWE PPN
(http://www.polskapartianarodowa.org/index.php?option=com_content&task=vie w&id=72&Itemid=48, 7.3. 2015).
Cabada, Ladislav (2010). Volby do Evropského parlamentu jako volby druhého řádu: reflexe voleb v nových členských zemích EU ze středovýchodní Evropy (Praha: VŠE).
Cabada, Ladislav – Šanc, David (2005). Český stranický systém ve 20. století (Plzeň: Aleš Čeněk).
Cichosz, Marzena – Kopeček, Lubomír (2007). Církevní fond v Polsku a jeho kontroverzní historie a součanost. CEPSR 2-3 (IX) (http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=303, 30. 3. 2015).
Czaplicki, Michal (2004). Pierwsze wybory europejskie w Polsce. Instytut spraw publicznych (http://www.isp.org.pl/files/5594235580912379001159432905.pdf, 8. 2. 2015).
Čakl, Ondřej – Wollmann, Radek (2005). Czech Republic. In: Mudde, Cas ed.:
Racist Extremism in Central and Eastern Europe (New York: Routledge), 28-53.
Černý, Ondřej – Eichler, Pavel – Jeřábková, Pavla - Raušová, Zuzana (2008).
Extremisté tři hodiny marně dobývali romské sídliště Janov. 17. 11 2008 (http://zpravy.idnes.cz/video-extremiste-tri-hodiny-marne-dobyvali-romske-sidliste-janov-p9h-/domaci.aspx?c=A081117_113603_domaci_klu, 29. 1. 2015).
ČTK (2014). ČSSD zrušila místní buňku v Duchcově, která je v koalici s DSSS, 13. 12. 2014 (http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/cssd-zrusila-mistni-bunku-v-duchcove-ktera-je-v-koalici-s-dsss/1158428, 29. 1. 2015).
ČSÚ. Výsledky voleb a referend (http://www.volby.cz/, 29. 1. 2015).
Danics, Štefan (2007). Radikalismus – extremismus – antisystémovost. In:
Hirtlová, Petra – Srb, Vladimír eds., Radikalismus a jeho projevy v současném světě (Kolín: ARC-VŠPSV), s. 54-63.
De Lange, Sarah L. - Guerra, Simona (2014). The League of Polish Families between East and West, past and present. In: Minkenberg, Michael ed.: Historical Legacies and the Radical Right in Post-Cold War Central and Eastern Europe (Stuttgart: IBIDEM), s. 123-156.
Dělnické listy (2005). Kontroverzní kauzy dnešní doby: Vlastimil Pechanec – vrah nebo oběť systému? (http://www.noviny.dsss.cz/delnicke-listy01-33.pdf, 29.
1. 2015)
Dočekalová, Pavla (2007). Krajní, radikální, extrémní nebo extremistická pravice? Pokus o terminologické vymezení základních pojmů. In: Hirtlová, Petra – Srb, Vladimír eds., Radikalismus a jeho projevy v současném světě (Kolín:
ARC- VŠPSV), s. 64-76.
DSSS. Program DSSS 2011 (http://www.dsss.cz/program-dsss-2011, 1. 2. 2015).
Election Guide (2014). Election for Riksdag 2014 (http://www.electionguide.org/elections/id/2406/, 28. 11. 2014).
Fiala, Petr – Mareš, Miroslav (1997). Konstituování systému politických stran v České republice (1989-1992). Politologický časopis (http://www.politologickycasopis.cz/userfiles/file/1997/1/1997-1-16-Fiala,Mares-Konstituovani%20systemu%20politickych%20stran%20v%20Ceske%20republic e%20%281989-1992%29.pdf, 26. 1. 2015).
Gorgol, Michal – Pavlíková, Miroslava (2013). GP Briefing: Pravicový extremista Marián Kotleba županem na Slovensku: pokračování evropského trendu? Global politics (http://www.globalpolitics.cz/gp-briefing/gp-briefing-
pravicovy-extremista-marian-kotleba-zupanem-na-slovensku-pokracovani-evropskeho-trendu, 7. 2. 2015).
Gyárfášová, Olga – Krivý, Vladimír (2007). Electoral Behaviour – Persistant Volatility or Clear Signs of Consolidation? The Case of Slovakia. In: Hloušek, Vít – Chytilek – Roman eds., Parliamentary Elections and Party Landscape in the Visegrád Group Countries (Brno: CDK), s. 79-106.
Havlík, Vlastimil (2006). Česká republika. In: Havlík, Vlastimil – Kaniok, Petr eds., Euroskepticismus a země střední a východní Evropy (Brno: Mezinárodní politologický ústav), 61-83.
Havlík, Vlastimil (2011). Život a smrt pravicově-populistckých stran v severní Evropě. REXTER (http://www.rexter.cz/zivot-a-smrt-pravicove-populistickych-stran-v%C2%A0severni-evrope/2011/05/05/, 6. 2. 2015).
Havlík, Vlastimil (2012). The Czech Republic. In: Havlík, Vlastimil – Pinková, Aneta et al. Populist Political Parties in East-Central Europe (Brno: Muni Press), 97-135.
Hejnal, Ondřej (2012). Nacionalismus, multikulturalismus, sociálně vyloučení a
„sociálně nepřizpůsobiví“: Analýza dominantního politického diskursu v České republice (http://antropologie.zcu.cz/nacionalismus-multikulturalismus-socialni-
vylouceni-a-socialne-neprizpusobivi-analyza-dominantniho-politickeho-diskursu-v-ceske-republice, 23. 4. 2015).
Hloušek, Vít – Kopeček, Lubomír (2010). Politické strany. Původ, ideologie a transformace politických stran v západní a střední Evropě (Praha: Grada).
Charvát, Jan (2007). Současný politický extremismus a radikalismus (Praha:Portál).
Charvát, Jan (2012). Dělnická strana: hegemon české krajní pravice v novém tisíciletí. Revue pro středoevropskou kulturu a politiku 28 (2012) (http://www.revuestrednievropa.cz/upload/12.pdf, 29. 1. 2015), 103-116.
Chmelík, Jan (2012). Základní charakteristika extremismu. In: Chmelík, Jan a kol., Extremismus (Plzeň: Aleš Čeněk).
Klumpar, Tomáš (2006). Demonstrace Spalme muslimskou nenávist.
Hospodářské noviny, 28. 10. 2006 (http://domaci.ihned.cz/c1-19633590-fotogalerie-demonstrace-spalme-muslimskou-nenavist, 1. 2. 2015).
Kmeť, Jakub (2011). Slovensko. In: Balík, Stanislav – Havlík, Vlastimil a kol., Koaliční vládnutí ve střední Evropě (1990-2010) (Brno: IIPS).
Konečný, Miroslav – Zetocha, Karel (2005). Slovenská národní strana: druhá šance. CEPSR 2-3 (VII) (http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=235, 3. 2. 2015).
Kopeček, Lubomír (2006). Demokracie, diktatury a politické stranictví na
Slovensku (Brno: CDK).
Kopeček, Lubomír (2007a). The Far Right in Europe, CEPSR 4 (IX) (http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=318, 4. 1. 2015).
Kopeček, Lubomír (2007b). Politické strany na Slovensku 1989-2006 (Brno:
CDK).
Kreidl, Martin – Vlachová, Klára (1999). Sociální zázemí extrémní pravice v ČR.
Sociologický ústav AV ČR
(http://sreview.soc.cas.cz/uploads/795b32e5c20680c05740b46f763261130a8e11a c_203_335KREVL.pdf, 25. 1. 2015).
Kreidl, Martin – Vlachová, Klára (2000). Rise and Decline of Right-Wing Extremism in the 1990s. Czech Sociological Review 8(1) (http://studie.soc.cas.cz/upl/texty/files/140_99-10wptext.pdf, 24. 1. 2015).
Kubát, Michal (2005). Demokracie v Polsku. Politický systém Polské republiky (1989-2005) (Praha: SLON).
Kubát, Michal (2007). Předčasné parlametní volby v Polsku: konec programu čtvrté republiky. Mezinárodní politika 12/2007 (http://www.dokumenty-iir.cz/MP/MPArchive/2007/MP%2012_07%20s%201-40%20.pdf, 8. 2. 2015).
Kubát, Michal (2010). Politická opozice v teorii a středoevropské praxi (Praha:
Dokořán).
Kupka, Petr – Laryš, Martin – Smolík, Josef (2009). Krajní pravice ve vybraných zemích střední a východní Evropy (Brno: Mezinárodní politologický ústav).
Lešková, Eva (2006). Slovensko. In: Havlík, Vlastimil – Kaniok, Petr eds., Euroskepticismus a země střední a východní Evropy (Brno: IIPS), s. 31-44.
LPR. LIGA POLSKICH RODZIN. POLSCE - NIEPODLEGŁOŚĆ POLAKOM –
PRACA, CHLEB, MIESZKANIA
(http://www.prawicapolska.pl/wybory_programy_lpn.shtml, 8. 2. 2015).
LPR (2003). Program LPR z roku 2003
(http://lpr.pabianice.w.interia.pl/dokument/program.htm, 30. 3. 2015).
Mareš, Miroslav (2003). Pravicový extremismus a radikalismus v ČR (Brno:
Barrister a Principal).
Mareš, Miroslav (2005). Sdružení pro republiku – Republikánská strana
Československa. In: Malíř, Jiří – Marek, Pavel a kol. Politické strany – 1938-2004 Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu (Brno:
Doplněk), 1593-1605.
Mareš, Miroslav (2008). Extremist Parties in East Central Europe during post-communist transformation process (Brno: ISPO).
Mareš, Miroslav (2012). Right-Wing Extremism in the Czech Republic.
Friedrich-Ebert Stiftung (http://library.fes.de/pdf-files/id-moe/09347.pdf, 29.1.
2015).
Mareš, Miroslav – Vejvodová, Petra (2010). Dělnická strana: profil české pravicově extremistické strany. REXTER, 7. 11. 2010
(http://www.rexter.cz/delnicka-strana-profil-ceske-pravicove-extremisticke-strany/2010/11/07/, 28. 1. 2015).
Mesežnikov, Giorgij. NATIONAL AND RIGHT-WING RADICALISM IN THE NEW DEMOCRACIES: SLOVAKIA. Friedrich Ebert Stiftung (http://www.fesbp.hu/common/pdf/Slowakei.pdf, 12. 3. 2015).
Millo, Daniel (2005). Slovakia. In: Mudde, Cas ed., Racist Extremism in Central and Eastern Europe (Routledge: New York), s. 195-224.
Milza, Pierre (2005). Evropa v černých košilích (Praha: Themis).
Mikušovič, Dušan (2007). Slovenská pospolitost včera a dnes. REXTER (http://www.rexter.cz/slovenska-pospolitost-vcera-a-dnes/2007/05/01/, 7. 2.
2015).
Ministerstvo vnitra ČR (2005). Informace o problematice extremismu na území ČR v roce 2005 (file:///C:/Users/Michaela/Downloads/extrem05.pdf, 1. 2. 2015).
Ministerstvo vnitra ČR (2008). Strategie boje proti extremismu (file:///C:/Users/Michaela/Downloads/strategie_extrem_2009.pdf, 1. 2. 2015).
Mudde, Cas (2000a). The Ideology of the Extreme Right (Manchester University Press).
Mudde, Cas (2000b). Extreme Right Parties in Eastern Europe (http://works.bepress.com/cgi/viewcontent.cgi?article=1012&context=cas_mudd e, 6. 2. 2015).
Mudde, Cas (2007). Populist radical right parties in Europe (Cambridge
University Press).
Nejvyšší správní soud (2010). Rozsudek jménem republiky (http://www.nssoud.cz/docs/Delnicka_strana_original.pdf, 1. 2. 2015).
Nějvyšší správní soud (2013). Rozsudek jménem republiky (http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2013/0007_0Pst_1300027S.PDF , 1. 2. 2015).
Okamura, Tomio (2011). Buďme politicky nekorektní!, 14. 2. 2011 (http://okamura.blog.idnes.cz/c/177377/Budme-politicky-nekorektni.html, 1. 2.
2015).
Palovský, Tomáš (2006). Polsko. In: Havlík, Vlastimil – Kaniok, Petr eds., Euroskepticismus a země střední a východní Evropy (Brno: IIPS), s. 31-44.
Pink, Michal – Vojtaj, Jaromír (2010). Ústup krajní pravice na Slovensku – postupná marginalizace SNS? REXTER (http://www.rexter.cz/ustup-krajni-pravice-na-slovensku-postupna-marginalizace-sns/2010/11/07/, 6. 2. 2015).
Pytlas, Bartek (2013). Radical-right narratives in Slovakia and Hungary:historical legacies, mythic overlaying and contemporary politics.
Patterns of Prejudice 47 (2).
Ramet, Sabrina P. (1998). Nihil Obstat – Religion, Politics And Social Change in East-Central Europe and Russia (Durham: Duke University Press).
Sartori, Giovanni (2005). Strany a stranické systémy: Schéma pro analýzu (Brno:
Centrum pro studium demokracie a kultury).
Sartori, Giovanni (2011). Srovnávací ústavní inženýrství (Praha: SLON).
Shibata, Yasuko (2009). The Fantasmatic Stranger in Polish Nationalism: Critical Discourse Analysis of LPR´s Homophobic Discourse. Polish Sociological Review 2 (166).
SITA (2012). Slota nazval Matoviča polobláznom a Hrnčiara gaunerom. 21. 1.
2012 (http://www.aktuality.sk/clanok/200285/slota-nazval-matovica-poloblaznom-a-hrnciara-gaunerom/, 6. 2. 2015).
Smolík, Josef (2013a). Krajně pravicové politické strany v zemích V4: historie a současnost
(http://www.sav.sk/journals/uploads/09030849Smolik%20-%20OK.pdf, 4. 1. 2015).
Smolík, Josef (2013b). Národní strana v kontextu krajní pravice: 2003-2012 (Brno: CKD).
Smolík, Josef – Vejvodová Petra (2010). Politický extremismus jako bezpečnostní hrozba? In: Smolík, Josef – Šmíd, Tomáš a kol. Vybrané bezpečnostní hrozby a rizika 21. století (Brno: MUNI PRESS).
Smolík, Josef – Vejvodová, Petra (2013). Nové trendy české krajní pravice, REXTER, 4. 5. 2013 (http://www.rexter.cz/nove-trendy-ceske-krajni-pravice/2013/05/04/, 24. 1. 2015).
SNS (2015). Predsedníctvo SNS (http://www.sns.sk/predstavitelia/predsednictvo-sns/, 6. 2. 2015).
SNS. Vernosť Slovensku. Programové memorandum SNS
(http://www.sns.sk/engine/assets/uploads/2010/03/Volebn%C3%A9-memorandum-2012.pdf, 6. 2. 2015).
Svoboda, Vladimír (2003). Dělnické listy a počátky hnutí (http://delnicka.strana.sweb.cz/delnickelisty/1-1.htm, 29. 1. 2015).
Štatistický úrad SR. Parlamentné voľby
(http://slovak.statistics.sk/wps/portal/ext/themes/elections/parliament/about/!ut/p/
b1/jZBNDoIwEEbP4gk6lAJlWVDaGuS_iGwMC2MwAi6M5xcQlxZnN5n38s0
MqlGF6r55tdfm2Q59c5_62j6XYUI9z2AA- cEFWeakiKmDTWGMwGkE4EcxmP3UkR-fRtkOZMESnu2JAcRafA0w- UGeYOYS7m-zOBjHPqZ5aGOAb77PmSBOCEBDboFkQmVuaprAzP_21wSs-EdUz4hugxnQvUgbYqwAVoIXQHNFJIbugh6dUqqCVt7I5g17NCFl/dl4/d5/L2d BISEvZ0FBIS9nQSEh/, 12. 3. 2015).
Štěpánek, Jiří (2005). Na cestě bojů! (http://delnicka.strana.sweb.cz/uvod7.htm, 28. 1. 2015).
Urubek, Tomáš (1999). Význam a postavení národně orientovaných politických subjektů v současném slovenském stranicko-politickém systému. In: Dančák, Břetislav – Fiala, Petr. Nacionalistické politické strany v Evropě (Brno: MPU), s.
80-91.
Vejvodová, Petra (2011). Neonacismus. In: Bastl, Martin – Mareš, Miroslav – Smolík, Josef – Vejvodová, Petra. Krajní pravice a krajní levice v ČR (Praha:
Grada), s. 139-194.
Vykoupilová, Hana (2000). Vlastenecká fronta a menšiny v ČR. CEPSR 3 (II) (http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=114, 1. 2. 2015).