Prvorepublikové školství v Byšicích

Nejdůležitější událostí tohoto období byšického školství bylo zřízení občanské školy. První snahu o zřízení měšťanské školy dokládá zápis ze schůze zastupitelstva obce ze dne 24. února 1908, který říká: „...usneslo se zastupitelstvo

58 jednomyslně na tom, aby škola měšťanská v Byšicích se postavila, docílí – li se povolení od zemské školní rady současně zemským výborem a o povolení má se ihned ve věci té pracovat a potřebné kroky k tomu účelu učinit a prozatím má se o to starat starosta V. Pazderník.“²¹⁰ Tato záležitost byla již předem projednána na schůzi místní školní rady, která se konala 11. února 1908. V zápise jsou uváděny tři důvody úsilí o zřízení měšťanské školy: „a) V okolí na vzdálenost 11 km, kam nemožno dětem docházeti, není žádného vyššího učiliště.... b) Občanstvo zdejší většinou nezámožné není s to..., ač by nemnozí rodiče dítkám svým rádi vzdělání vyššího dopřáli.... c) V okolí zdejším nalézá se více osad s dosti četným obyvatelstvem, které by rádo zřízení této školy zde uvítalo.“²¹¹ Těmto snahám bylo vyhověno právě až po vzniku samostatného státu. Výnosem „Zemské školní rady ze dne 30. ledna 1920 č. I. 1805/4“²¹² spolu se zemským správním výborem v Praze byla v Byšicích zřízena „občanská škola chlapecká s dívčí koedukací s českým jazykem vyučovacím.“²¹³ Současně byla čtyřtřídní škola obecná změněna na trojtřídní a správy obou škol, tj. měšťanské (občanské) i obecné byly rokem 1927²¹⁴ sloučeny (viz. tabulka odd. 6). Škola začala fungovat školním rokem 1920 – 1921 a každý rok se rozrostla o jeden ročník. Školu navštěvovalo každým rokem přes 300²¹⁵ žáků, například uveďme čísla ze školního roku 1922 – 1923²¹⁶, kdy bylo otevřeno všech 6 ročníků (3 na obecné škole a 3 na měšťanské).

Jednalo se o školu smíšenou, jelikož se doposud jednalo oficiálně o školu chlapeckou s dívčí koedukací. Slovo smíšená umožnilo přijímat na měšťanskou školu chlapce i děvčata v libovolném poměru.

Vzhledem k nedostatku prostoru pro oba stupně byšické školy, bylo v roce 1922 rozhodnuto o přístavbě školy. Například třetí třída obecné školy

210 SOkA Mělník, Archív obce Byšice. Zápisy ze schůzí obecního zastupitelstva a městské rady 1913 – 1929, s. 22

211 SOkA Mělník, Střední škola Byšice. Kronika měšťanské školy v Byšicích 1920 – 1941, s. 1

212 SOkA Mělník, Národní škola Byšice. Kronika školy obecné 1920 – 1927, s. 1

213 SOkA Mělník, Střední škola Byšice. Kronika měšťanské školy v Byšicích 1920 – 1941, s. 5

214 Výnosem z 18. února 1927 č. I- 415/32 se škola sjednotila pod společnou správu ředitele měšťanské školy Karla Košťála. In: SOkA Mělník, Střední škola Byšice. Kronika měšťanské školy v Byšicích 1920 – 1941, s. 70

215Například v roce 1923 bylo ve škole obecné zapsáno 139 žáků a ve škole měšťanské 165 dětí. In:

SOkA Mělník, Národní škola Byšice. Kronika školy obecné 1920 – 1927, s. 1

216 SOkA Mělník, Střední škola Byšice. Kronika měšťanské školy v Byšicích 1920 – 1941, s. 31

59 byla umístěna ve staré školní budově na dvoře radnice a v ostatních dvou třídách bylo zavedeno střídavé polodenní vyučování. Škola neměla kreslírnu, tělocvičnu a byl celkový nedostatek kabinetů. Zastupitelé se obrátili na stavitele Karla Lágnera z Košátek, který již stavěl stávající budovu. „Plán přístavby počítal se 4 třídami, 4 kabinety, kreslírnou a tělocvičnou s šatnami. Celkový náklad včetně vnitřního vybavení činil 800.000 Kč.“²¹⁷ Přístavba byla kolaudována 27. srpna 1923 a 1. září byla odevzdána škole.

Následující školní léta probíhala bez větších změn, školu každoročně navštěvovalo cca. 300 žáků nejen z Byšic, ale i z deseti okolních obcí. Náboženství bylo vyučováno o hodinové dotaci 4 hodiny týdně. Do školy dojížděli tři duchovní správci: katolický farář Alois Šulc z Liblic, který vyučoval po dvou skupinkách 2 hodiny týdně, duchovní církve československé Miloš Lachman z Mělníka s dotací 1 hodiny týdně a duchovní církve evangelicko – českobratrské Leopold Hrbata ze Vtelna taktéž na 1 hodinu týdně.²¹⁸

„V neděli dne 18. září 1927 konala se za vedení místní osvětové komise a pod protektorátem obecního zastupitelstva byšického před školní budovou slavnost odhalení pomníku vojínů, ve světové válce padlých neb jinak zemřelých.“²¹⁹“ Pomník zhotovil Antonín Dynybyl z Kralup nákladem 17.136 Kč.“²²⁰ Pomocí veřejné sbírky bylo vybráno 8460.71 Kč²²¹, zbytek částky (tj. 8675.29 Kč)²³⁸ poskytlo zastupitelstvo Byšic. Přestože se slavnost konala za nepříznivého počasí, přišlo velké množství lidí a promluvil legionář a poslanec Národního shromáždění Josef David, který pronesl projev o hrůzách války a o cennosti míru.

Oslavy desátého výročí vzniku ČSR byly na byšické škole uspořádány v sobotu 27. října 1928. V kreslírně zapěl tříhlasý sbor pod vedením učitele Jaroslava Krause píseň „Den slavný opět nastal nám.“ O významu 28. října přednesl projev ředitel Košťál, který začínal: „My starší pamatujeme se na to velmi dobře, před desíti lety v den 28. října – bylo pondělí – sluníčko tak překrásně svítilo ...“ a

217 SOkA Mělník, Střední škola Byšice. Kronika měšťanské školy v Byšicích 1920 – 1941, s. 38

218 tamtéž, s. 85

219 tamtéž, s. 88

220 SOkA Mělník, Archív obce Byšice. Kniha pamětní městýse Byšic 1920 - 1947, s. 70

221 tamtéž, s. 70

60 končil slovy „přejeme do druhého desetiletí republice mnoho zdaru....pak bude šťastna republika, šťastni její obyvatelé!“²²² Kdyby tak pan ředitel tušil, že oněch dalších 10 let bude pro republiku posledních.

Zima roku 1929 byla velmi krutá. Přestože kronika uvádí pouze asi půl metru sněhu, mrazy byly velmi kruté. Na některých místech v obci bylo naměřeno až -33^oC. Celkem zima přinesla 53 mrazivých dnů. Za těchto okolností se projevil nedostatek v podobě absence centrálního vytápění školní budovy, a tak byla od 12. února do 4. března přerušena výuka.

V následujícím období let 1930 – 1938 nedoznala organizace téměř žádných změn. Jedinou významnou změnou, která ovlivnila chod školy, bylo zavedení celodenního vyučování. Od 1. února 1934²²³ bylo na občanské škole vyučováno celodenně, přičemž středa se stala volným dnem, jelikož ve středu bylo celodenní vyučování živnostenské školy pokračovací, jak již bylo výše uvedeno.

Podnět ke změně dal inspektor pokračovacích živnostenských škol, neboť na těchto typech škol vyučovali především externisté ze škol nižšího stupně.

Personální obsazení školy se neustále měnilo. Průměrně bylo místo učitele obsazeno po dobu jednoho až tří let. Mezi stálé učitele měšťanské školy lze počítat pouze ředitele Karla Košťála a učitele Václava Vaníčka. Z pedagogického sboru obecné školy zde dlouhodobě setrvával pouze Josef Jandera.

Vzhledem k horšící se mezinárodní situaci let 1937 – 1938, byla školní mládež v tomto školním roce připravována na možnost války. Jelikož panoval strach z leteckých útoků, byla mládež při branné výchově cvičena pro případ leteckého přepadu a seznamována s plynovou maskou. „K tomuto účelu byl vypracován plán školní protiletecké obrany (ŠPO).“²²⁴ Dále škola pořádala výlety do přírody a učila děti pracovat s buzolou a mapou, pozorovat přírodu a odhadovat vzdálenost. Tyto vycházky byly pořádány v hodinové dotaci 2 – 4 hodiny měsíčně.

222 SOkA Mělník, Střední škola Byšice. Kronika měšťanské školy v Byšicích 1920 – 1941, s. 113

223 tamtéž, s. 197

224 tamtéž, s. 244

61