O SOBNÍ ROZHOVORY S LIDMI S VADOU ZRAKU

Provádění výzkumu se ukázalo být klíčovou součástí tohoto projektu. Osobní výpovědi a zkušenosti byly velmi autentické. Někteří z respondentů byli velmi ochotní se na projektu podílet, a proto jsem využila této příležitosti i k osobnímu setkávání.

Cílem těchto rozhovorů bylo získat osobní zkušenosti a vyprávění osob, kteří mají s očními vadami vlastní zkušenost. Po svolení k nahrávání mluveného slova vznikly čtyři nahrávky k dalšímu zpracování. Každou z nich jsem potom sestříhala tak, aby zůstalo pouze mluvené slovo dotazovaného. Odstranila jsem z nich šum, hezitační zvuky, pauzy, přeřeknutí a další nedostatky. Přestože vzniklo hodně materiálu k dalšímu použití, pro potřeby této práce bylo nezbytné vytvořit jen několikaminutovou stopáž.

Celkem proběhly čtyři osobní rozhovory. Každý z dotazovaných má nebo v minulosti měl odlišnou oční vadu. U většiny slabozrakých a nevidomých se nejedná o jediné onemocnění očí, ale spíš o jejich kombinaci. I to je důvodem, proč je každé vidění zcela individuální a může se projevovat trochu jiným způsobem.

Ačkoli jsem měla na každého z nich připraveno mnoho konkrétních otázek, dávala jsem přednost spontánnímu vývoji vyprávění, aby výsledná nahrávka byla co nejvíce uvolněná.

Atmosféra byla spíše přátelská než formální.

Ke každému následujícímu popisu rozhovoru je přiložen náhled simulace z výsledného prototypu.

8.3.1 Rozhovor č. 1 – trubicové vidění následkem roztroušené sklerózy

Dotazovaná má koncentricky omezené zorné pole neboli trubicovité vidění. To znamená, že zorné pole osoby je zúženo na velikost do 10 °. Dotazovaná má konkrétně vidění do 5 °, což se dá připodobnit k dívání se skrze slámku na nápoje. Centrální vidění, tedy střed místa, kam se právě díváme, zůstává často neporušené. Právě to zapříčiňuje mnoho nedorozumění.

Představme si například situaci, kdy se nevidomý pohybuje prostorem s bílou holí, s vodicím psem nebo využije pomoci svého okolí. Následně je ale například schopen používat svůj dotykový mobilní telefon nebo si přečíst kousek z novin. Okolí je většinou zmatené a takto postiženou osobu považuje za podvodníka.

Povídali jsme si hlavně o každodenním životu s takovouto oční vadou a různými nástrahami, které přináší. Dotazovaná považuje za důležitou sounáležitost s lidmi ve svém okolí. Věci v její blízkosti musí mít například svůj řád, jinak se orientace v prostoru stává velmi komplikovanou.

Centrum vidění popisuje jako ostré, ovšem jen do několika málo stupňů. Periferní vidění je extrémně rozmazané.

Obr. 50 Simulace trubicového vidění následkem roztroušené sklerózy

8.3.2 Rozhovor č. 2 – trubicové vidění následkem pigmentové degenerace sítnice Další dotazovaná má velmi podobné příznaky, které jsou ale následkem odlišné nemoci.

Největším problémem je tedy opět orientace v neznámém prostoru. Vidění do 5 ° zorného pole lze označit za praktickou slepotu. Kromě zúženého vidění je dalším příznakem tzv.

šeroslepost a světloplachost. Přesto dotazovaná až do běžné návštěvy lékaře netušila, že má závažný problém s viděním a okamžitý nárok na invalidní důchod.

Hovořila o činnostech, které už nemohla dál provádět, jako například jízda na kole. Naopak se stala úspěšnou ve zvukové střelbě pro zrakově postižené sportovce. Otevřeně hovořila také o tom, jak ve strachu z vysoké pravděpodobnosti dědění nemoci stála před rozhodnutím, zda mít vlastní rodinu.

Svůj pohled popisuje jako několik stupňů ostrého zraku přímo v centru vidění, vše ostatní se jeví jako šedá plocha. Okolo centra vidění vnímá tmavší barvu, jakési černé orámování. Při simulaci ve VR však tento efekt způsoboval nevolnost. Z toho důvodu je v prototypu vynechán.

Obr. 51 Simulace trubicového vidění následkem pigmentové degenerace sítnice

8.3.3 Rozhovor č. 3 – věkem podmíněná makulární degenerace

Další dotazovaný má dá se říct přesně opačné příznaky nemoci. Jeho periferní vidění zůstává do určité míry zachováno, centrální vidění je však zcela neostré se schopností rozeznávat pouze hrubé obrysy. Dokáže se tedy pohybovat po prostoru, ale schopnost rozlišovat jakékoliv detailnější podněty je nemožná. S upraveným softwarem dokáže pracovat na počítači. Na mobilním telefonu, PC a podobných zařízeních využívá funkci hlasitého čtení.

Samotné čtení textu je možné až po velmi výrazném zvětšení. Na schopnost rozeznávat okolí má také vliv míra osvětlení. Komplikované je příliš světlé i příliš tmavé prostředí.

Obr. 52 Simulace věkem podmíněné makulární degenerace

8.3.4 Rozhovor č. 4 – šedý zákal

Dotazovaný prodělal kataraktu neboli šedý zákal už před několika lety. Po stanovení diagnózy mu byl chirurgicky operován, díky čemuž má vlastní srovnání daného onemocnění se zdravým viděním. Následně prodělal i druhotný šedý zákal. Otevřeně hovořil o prvotním překvapení, že se nejedná pouze o běžnou krátkozrakost, ale o závažnější chorobu s nutnou operací. Dále hovořil také o vlastním pozitivním přístupu k nemoci a o obrovském rozdílu ve vidění po operaci, která neodstranila pouze rozmazané vidění, ale umožnila také opětovné vnímání jasných barev.

Člověk s onemocněním šedého zákalu tedy vidí barvy bez živých tónů, méně kontrastně, neostře, pohled se zdá být zahalený do mlhy nebo „za oblaky“.

Obr. 53 Simulace šedého zákalu

Zamlženého vidění bylo docíleno vytvořením digitální malby. Představuje několik fází a byla inspirována kresbou v oku člověka s pokročilým šedým zákalem.

Obr. 54 Malba efektu zamlženého vidění při šedém zákalu