• Nebyly nalezeny žádné výsledky

Spolupráce s OSPOD - Hodnocení spolupráce

In document Text práce (1.737Mb) (Stránka 68-71)

9 ANALÝZA ROZHOVORŮ

9.7 Spolupráce s OSPOD - Hodnocení spolupráce

68

69 Respondentka 3

Respondentka 3 naopak líčila špatnou zkušenost s OSPODem. Zdůrazňovala, že je třeba komunikovat a spolupracovat, její zkušenost je ale zatím taková, že spolupráce nefunguje, protože OSPOD nerozumí jejich roli, nebere je jako partnery, vyžaduje po nich stoprocentní oznamovací povinnost v případech, kdy to nepovažuje za nutné, ale na oplátku s nimi nechce žádné informace sdílet. Pracovnice uvedla, že v současné situaci, jak je to nastavené, si ani nezavolá pro radu, protože by následovala salva otázek, na které nechce odpovídat. Pracovnice vnímá, že komunikovat věci s OSPODem se jim nevyplácí, a tak se snaží s nimi řešit jen to nejnutnější. Zároveň respondentka vylíčila několik zkušeností, které považuje za negativní, co se týče řešení situace OSPODem. Zde je několik z nich:

- „Měli jsme teď hodně živej případ, nebyl teda jako jedinej, ale byl hodně intenzivní, kdy jednoho klienta, on se vůbec neměl dobře doma, utíkal permanentně z domova, chodil hodně za školu, vlastně už do školy vůbec nechodil, chodil spíš jakože to bylo omylem, když tam zašel a bylo to kvůli rodinný situaci a on vůbec dobře nefungoval OSPOD v tu chvíli. Kurátorka se ním o ničem nebavila, jejich setkání trvalo dvacet minut… A tam jsme zkoušeli případové konference… vlastně pořád jsme se ztráceli na tom i v těch případovech konferencích, i v řešeních celý toho případu, že oni nechtějí sdělovat vůbec žádný informace, po nás by chtěli, aby my jsme jim říkali úplně všechno a přitom neumí komunikovat s žádnou návaznou službou, třeba škola nebo tak.“

- „My jsme třeba potkali kluka za školou, volali jsme do školy, že jsme ho viděli za školou, volali jsme to kurátorce, ale když on byl u ní, tak ona to nedala nikomu jinýmu vědět. Takže to bylo vlastně úplně zaseklý na nepochopení důležitosti toho komunikačního kanálu, že když řešíme jednoho kluka, tak všichni musíme vědět, co se s ním děje a vůbec vlastně tohleto nešlo nastavit a na tom jsme se hrozně moc zasekli.“

- „Teď se nám zase stalo, že jsme přišli na OSPOD s nějakou věcí, kterou jsme vnímali jako potencionálně rizikovou a na OSPODu to zahlásili na kriminálku a ty lidi, který do toho byli natažený, tím úplně sundali. A my jsme tam šli jenom proto, protože jsme jim chtěli říct, že tady vzniká tahle věc, a že by mohla bejt špatně, není, ale mohla by bejt, a že je dobrý na tom začít pracovat, aby nebyla. No a oni to rovnou nahlásili na kriminálku, holky chodí na výslechy a je to prostě úplně na hovno celý, takže nepochopení, ne spolupráce“

70 Respondent 4

Respondent 4 považuje vztahy s OSPOD za velmi dobré. Zdůrazňuje možnost se na OSPOD obracet neformálně s anonymizovaným případem, vzájemný respekt, partnerství, či to že mají jako klub na úřadu zastání.

- „Já myslím, že je fakt nadstandartní, že se můžeme na dámy na OSPODu obracet i neformálně. To znamená, že zcela anonymně se ptáme nebo anonymizuju kazuistiku a ptám se vlastně na možnosti nějakýho konkrétního řešení, a že nám tahle spolupráce v tomhle smyslu funguje a myslím, že chováme k sobě vzájemnej respekt a vnímáme se jako profesionálové, že obě ty služby se vnímají jako kvalitní, teď teda mluvim i za OSPOD, ale tak předpokládám, že to bude dost podobný.“

- „Myslím, že na úřadě máme zastání, že přesně když zazní jméno našeho nízkoprahu, tak ty kurátorky vědí a jsou schopní za mě velice informovaně o tý službě něco říct, takže v tomhletom je to rozhodně dobrý.“

Respondent 6

Respondent 6 zmiňuje, že už několik let klub pracuje na rozvoji komunikace s OSPOD, vidí ale spíše pomalý posun, zejména proto, že dle jeho názoru jsou vnímáni více jako nadšenci než profesionálové. Tento pracovník považuje spolupráci za nedostatečnou, měl by zájem o to, aby byla intenzivnější, ale je rád, že ke spolupráci dochází. Je pro něj ale těžké jednoznačně vyhodnotit, zda jí vnímá spíše kladně nebo záporně. Dle jeho názoru zažil, jak případy, kdy OSPOD zafungoval skvěle a na druhé straně případy, kdy vnímal postup OSPODu za katastrofický až ohrožující pro klienta.

- „Já jsem rád, že dochází ke spolupráci, že tam není uzavřená komunikace mezi náma, to je podle mě dobrý a je to důležitý k tomu, aby se to mohlo vyvíjet a posouvat. Každopádně myslím si, že jsme na nějakým začátku cesty, i když už tu spolupráci navazujem třeba čtyři roky si myslím, tak furt vidim, že jsme na začátku, protože furt eště jsme braný jako ty nadšenci a nejsme braný úplně jako ty profesionálové, i když se úplně neprezentujem jako nadšenci, tak pořád to vnímám ze strany OSPODu.“

- „Tyjo, jako to je složitý, hodně, protože jsou případy, kde na spolupráce byla fakt jako supr a jsou případy, kdy byla katastrofická, ale jako vyloženě katastrofická, že to nebylo jenom špatný, ale opravdu, že si myslím, že to ohrožovalo klienta jejich počínání. Takže no jako nedokázal bych jako říct.“

- „Takže kdybych to měl shrnout, tak prostě spolupráce je různá podle toho, na koho narazíme, podle toho, co je to za téma, protože jsou taky témata, který OSPOD by řešil hned

71

viz. užívání alkoholu a kouření, což my bysme zas jako neřešili, protože bysme nedělali nic jinýho než jim nahlašovali lidi, který kouřej zrovna, když jim není 18 a na druhou stranu pak věci typu nějakýho podezření z týrání, tak mi přišlo, že měli občas potřebu to zamést trochu pod stůl, aby s tím neměli práci, že ani neudělali třeba šetření v tý rodině, i když bylo vlastně důvodný podezření.“

In document Text práce (1.737Mb) (Stránka 68-71)