Výsledky a diskuze k oblasti diurnálních rytm ů

7. VÝSLEDKY A DISKUZE

7.3 Výsledky a diskuze k oblasti diurnálních rytm ů

vlastního výzkumu. Např. výzkum Librové (2012) vykazuje srovnatelné výsledky:

spokojeno s vlastním zdravím je 89 %, nespokojeno zbylých 11 % respondentů. Nezdá se tedy, že by tyto alergické děti mezi svými vrstevníky pociťovaly jakékoli zdravotní znevýhodnění.

63 dětí z celkového počtu 102 respondentů (62 %) - tedy nadpoloviční většina, zodpověděla otázku „Jak často spíš dobře?“ pozitivně, tzn., že volila odpověď „Ano, vždy“ nebo „Ano, pravidelně“. Skupina 35 dětí (tj. 34 %) volila možnost „Ano, někdy“

a pouhá 4 % hodnotila kvalitu svého spánku spíše záporně: „Výjimečně“. Nikdo z dotazovaných nehodnotil svůj spánek nanejvýš záporně prostřednictvím odpovědi

„Ne, nikdy“.

• Otázka č. 7: Používáš prášky na spaní nebo jiné prostředky (např. čaje) na spaní, v případě potíží s usínáním?

Odpovědi na otázku týkající se užívání léků či prostředků na spaní jsou z velké většiny negativní. 95, tedy celých 93 % z celkového počtu 102 dotazovaných pubescentů odpovědělo, že prášky na spaní ani jiné prostředky kvůli problémům se spánkem nikdy neužívají. Pouhých 7 % tázaných si těmito prostředky pomáhá jen zřídka kdy.

Např. procentuální výsledky Křesťanova výzkumu jsou velice podobné. 92 % dětí léky ani žádné jiné prostředky, za účelem snazšího usnutí, nikdy neužívá. V jeho případě však 5 % dotazovaných zvolilo také první tři varianty, které zůstaly, v případě mého výzkumu, nevyužity. Jedná se o tyto tři: „vždy“, „často“ a „občas“.

Graf 13 Užívání prášků a jiných prostředků při potížích se spánkem. Celkem n = 102, pubescentní dívky n = 54, pubescentní chlapci n = 48. (Vlastní zdroj)

• Otázka č. 18: Je tvůj spánek hluboký nebo lehký?

Další otázka týkající se ohodnocení kvality spánku zní: „Je tvůj spánek hluboký nebo lehký?“. Většina, o celkovém počtu 73 respondentů (tj. 72 %), zhodnotila svůj spánek kladně – na otázku odpověděla buď „hluboký“ nebo „spíše hluboký“. O poznání menší procento (téměř 28 %), o celkovém počtu 29 respondentů, hodnotilo svůj spánek záporně, tedy volilo odpověď „spíše lehký“ nebo „lehký“.

Např. výsledky Křesťana jsou jen nepatrně rozdílné: 71 % dětí v jeho výzkumném šetření volilo první dvě pozitivní odpovědi, což je o pouhá 3 % více, než v případě vlastního výzkumu. Poměr negativních odpovědí je téměř totožný, rozchází se pouze o 1 %.

Graf 14 Hodnocení kvality spánku v souvislosti s jeho hloubkou. Celkem n = 102, pubescentní dívky n = 54, pubescentní chlapci n = 48. (Vlastní zdroj)

• Otázka č. 19: Kolikrát za noc se probouzíš?

Děti se nejčastěji budí jedenkrát v průběhu celé noci. Tak odpovědělo 41 z celkového počtu 102 tázaných (40 %). Za celou noc se neprobouzí ani jednou celkem 32 z celkového počtu 102 tázaných (31 %) a 23 z nich se probouzí dvakrát za noc (23 %).

Výskyt vícečetného probouzení vyšel jen sporadický (6 %). Celkem se tedy pravidelně během spánku budí 70 respondentů (69 %).

Např. výzkum Vašinové (2012) vykazuje menší četnost rušivých podnětů respondentů ze spánku než vlastní výzkum. 48 % (o 17 % více) respondentů se v noci nikdy nebudí, 38 % (o 2 % méně) respondentů se budí v průměru 1 krát během noci. Pouhých 7 % tázaných (o 16 % méně) se budí dvakrát za noc, a třikrát a více krát během noci se budí 5 % (o 1 % méně než ve vlastním výzkumu). V závislosti na těchto výsledcích by se mohl vliv alergických onemocnění jevit jako pravděpodobný.

Graf 15 Počet probuzení za noc. Celkem n = 102, pubescentní dívky n = 54, pubescentní chlapci n = 48. (Vlastní zdroj)

• Otázka č. 20: Jaký je hlavní důvod, že se během spánku v noci probudíte?

Celkový počet respondentů v případě této otázky by měl vycházet ze zjištěného předpokladu 70 respondentů probouzejících se pravidelně ze spánku. Někteří však označili dvě možné odpovědi. Někteří z respondentů, kteří do dotazníku zaznamenali, že se v noci nikdy nebudí, na tuto otázku rovněž odpověděli. Celkem bylo označeno 99 odpovědí.

Zaměřila jsem se na odpovědi v kolonce „jiný důvod“. Zde jsem očekávala alespoň nějaké odpovědi týkající se alergie. Pouze dvě odpovědi splnily podmínku možných alergických příznaků: rýma a smrkání. Je otázkou, zda jsou tato probuzení ze spaní četnější v zimě z důvodu chřipek a nachlazení, nebo v létě vlivem alergií. Kromě již zmíněného, jiné důvody byly tyto: žízeň, domácí mazlíček nebo sourozenec.

Např. v porovnání s Křesťanem četnost odpovědí „nucení na záchod“ ve vlastním výzkumu předčil tento více než o polovinu. Nejsem si však vědoma odůvodnitelnosti tohoto výsledku.

Graf 16 Důvod nočního probouzení. Celkem n = 102, pubescentní dívky n = 54, pubescentní chlapci n = 48. Celkem odpovědí n = 99. (Vlastní zdroj)

Graf č. 16 vyvrací spekulaci o možné souvislosti četnějšího přerušování spánku s alergií. Pouze dvě odpovědi splnily tento předpoklad, tedy 2 % z celku. Třetí výzkumný předpoklad, tedy že max. 10 % alergických pubescentů má problémy se spánkem ve vztahu s alergií, se potvrdil.

ZÁV Ě R

Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit vliv alergie na kvalitu života v konkrétních oblastech důležitosti, zdraví a diurnálních rytmů, a to prostřednictvím dotazníkového šetření. Celkem bylo vybráno 102 kusů vyplněných dotazníků od alergických pubescentů ve věku 12 - 15 let, žijících v Českém Krumlově a okolí.

K oblasti důležitosti bylo zjištěno, že za první tři nejdůležitější hodnoty chlapci i děvčata považují rodinu, přátele a vzdělání. Na dalších příčkách se u chlapců umístil sport a „ostatní“, u dívek zdraví a „ostatní“, přičemž skupinou „ostatní“ rozumím soubor nezařazených rozmanitých odpovědí. Alespoň ve výsledných hodnotách souboru jako celku (v součtu odpovědí chlapců a dívek), se zdraví umístilo na pátém místě. Předpokladem bylo, že nemocné děti, včetně alergiků, si uvědomují důležitost svého zdraví, a proto budou jeho důležitost hodnotit vysoko, tzn. hned na druhém místě za rodinou, popř. přáteli a vzděláním, ne níže. Usuzovala jsem tak proto, že ve svém nízkém věku, na rozdíl od svých vrstevníků, měly již možnost poznat omezení a nepříjemnosti spojené s nemocí tzn. její projevy, omezení zájmových činností, braní léků, pravidelné návštěvy u lékaře, hospitalizace apod.

Konkrétní výzkumný předpoklad byl stanoven takto: Předpokladem je, že min.

70 % dětí považuje zdraví za jednu z pěti nejdůležitějších oblastí v životě. Tento předpoklad se nepotvrdil. Pouze 33 % dotazovaných zahrnulo do výčtu nejdůležitějších pěti oblastí v životě zdraví. Toto zjištění mně překvapilo. Obzvláště u dětí nemocných jsem očekávala uvědomění si důležitosti svého zdraví ve větší míře. Na druhé straně, lze tento fakt chápat pozitivně v tom smyslu, že mnoho dětí možná není alergií tolik omezováno, a proto stále chápou své zdraví jako samozřejmost. V další, jinak formulované otázce týkající se zdraví, už děti nemusely vybírat pět nejdůležitějších životních hodnot kompromisem. Tato otázka byla zaměřena pouze na jedinou hodnotu zdraví, jehož důležitost měly děti zhodnotit na škále pěti možných odpovědí od

„nejdůležitější“ až po „nedůležité“. Celých 100 % dětí v tomto případě hodnotilo důležitost zdraví pozitivně, prostřednictvím prvních třech odpovědí: „nejdůležitější“,

„velmi důležité“ a „důležité“. Řekněme tedy, že děti vědí o důležitosti svého zdraví především proto, že je jim to od dětství „vtloukáno“ do hlavy dospělými, ještě si ji ale skutečně neuvědomují a nedokážou zdraví samy zařadit na správné místo do žebříčku hodnot. Většina těchto dětí pravděpodobně ještě nezískala zkušenost s tím, co dokáže

zdravotní omezení, cítí se zdravá a nepomýšlí na to, že by se jí tento problém někdy mohl týkat.

Z oblasti zdraví bylo vybráno celkem pět otázek, které byly graficky zpracovány.

„Pouhých“ 60 % dotazovaných alergiků z celku odpovědělo na otázku, zda má nějaké zdravotní problémy, kladně. Vezmeme-li v úvahu, že 100 % těchto dětí trpí alergií, znamená to, že min. 40 % dětí nepřemýšlí o svém alergickém onemocnění jako o zdravotním problému. („Min.“ píši proto, že důvodem ke kladné odpovědi na tuto otázku mohlo být i jiné onemocnění nebo zdravotní znevýhodnění, bez ohledu na alergii.) Mnoho dětí, které odpověděly na tuto otázku záporně, v následující otázce uvedly, že užívají léky na alergii. Můžeme předpokládat, že pravidelný přísun léků v některých případech potlačí příznaky alergie do té míry, že dítě opravdu žádné omezení nepociťuje. Navíc, děti se často s těmito problémy potýkají od útlého věku, a proto je považují za součást života, aniž by si více uvědomovaly, že jde o onemocnění.

Jsou zvyklé na projevy alergie, naučené způsobům, jak se zachovat v kritických situacích, a pokud příznaky alergie nejsou opravdu silné či dokonce nebezpečné, nepociťují rozdíl mezi sebou a vrstevníky. Mnoho vrstevníků je navíc také alergiky, takže už své onemocnění nepovažují za nic výjimečného. Příjemným zjištěním bylo 90% zastoupení kladných odpovědí v otázce na spokojenost s vlastním zdravím.

Další výzkumný předpoklad byl stanoven takto: Předpokladem je, že min. 80 % alergických dětí užívá léky. Předpokládala jsem, že téměř všichni rodiče, kteří jsou si vědomi přítomnosti alergického onemocnění u svého potomka, s ním navštěvují alergologickou ordinaci, a že všichni pacienti alergologické ordinace užívají léky. Ani tento předpoklad se však nepotvrdil. Hodnotím však pozitivně, že pouhých 55 % alergických dětí se přihlásilo k pravidelnému užívání léků. Opíraje se o svůj předsudek soudím, že všechny děti, které jsou pacienty alergologické ordinace, léky užívají, a že zbylé procento dětí alergologickou ordinaci zřejmě nenavštěvuje.

Na základě nastudované literatury jsem předpokládala, že děti s alergií mohou mít problémy se spánkem. Z výsledků výzkumu v oblasti diurnálních rytmů vyplynulo, že pouhá 4 % respondentů spí dobře jen výjimečně, ani jeden respondent neodpověděl vyloženě záporně, tedy že dobře nespí nikdy, 34 % dotazovaných spí dobře někdy a zbylých téměř 62 % spí dobře vždy nebo pravidelně. S léky a jinými prostředky na spaní má zkušenost pouze 7 z celkového počtu 102 respondentů.

Ve třetím výzkumném předpokladu jsem soudila, že max. 10 % dětí z celku má problémy se spaním ve vztahu k projevům alergie. Toto tvrzení se potvrdilo. Pouhé 2

odpovědi k poslední otázce č. 20: „rýma“ a „smrkání“ lze chápat jako možný projev alergie. Je však třeba brát v úvahu, že konkrétně tento projev alergie může být totožný s projevem nachlazení a respiračních onemocnění vyskytujících se v zimním období, kdy výzkumné šetření probíhalo.

Dle průběhu výzkumného šetření, vyhodnocení jeho výsledků a zkušenosti z několika měsíců strávených na přípravě této bakalářské práce, mohu konstatovat, že ve svém okolí, tedy v okrese Český Krumlov, neshledávám kvantitativně významné omezení kvality života alergických dětí ve zkoumaných oblastech, které by bylo zapříčiněné alergickými onemocněními.

V průběhu psaní této bakalářské práce vyplynulo několik nedostatků, kterých jsem se zde dopustila, a které mi budou poučením pro případnou další kvalifikační práci.

Především v porovnávání výsledků vlastního výzkumu s výsledky jiných kvalifikačních prací jsem nevzala v úvahu 20 – 30% přítomnost alergických onemocnění v „běžné populaci“. Pro příště bych rozšířila vlastní dotazníkové šetření o další skupinu min. 100 zdravých respondentů. Cílem by mohlo být porovnání těchto dvou skupin, tedy dětí trpících alergií s dětmi zdravými. Vlivy alergických onemocnění promítající se do kvality života by tak byly čitelnější a rozpoznatelnější. Zajímavé by bylo také porovnat výsledky vlastního výzkumu s výsledky výzkumu prováděného ve velkém městě, např. v Praze nebo v Ostravě. Závažnost alergických onemocnění a jejich projekce do běžného života se tam zcela určitě násobí.

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJ Ů SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

1. Antier, E. Agresivita dětí. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-808-2.

2. Arltová, M. Pubertaje, když začínají s rodiči potíže. Praha: Portál, 1994. ISBN 80-7178-020-0.

3. Ayres, J. Astma. Praha: GradaPublishing, 2001. ISBN 80-247-0091-3.

4. Bidat, É., Loigerot, Ch. Alergie u dětí. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7178-936-4.

5. Bystroň, J. Alergie: průvodce alergickými nemocemi pro lékaře i pacienty.

Ostrava: MIRAGO, 1997. ISBN 80-85922-46-0.

6. Dahlke, R. Nemoc jako symbol. Praha: PRAGMA, 1996. ISBN: 80-7205-615-8.

7. Frühauf, P. Alergie v kojeneckém věku a její prevence. Praha: Nutricia, 2004.

8. Fuchs, M. Alergie číhá v jídle a pití. Plzeň: ADÉLA, 2005. ISBN 80-902532-5-3.

9. Geesing, H. STOP Alergiím. Plzeň: MUSTANG, 1995. ISBN 80-85831-96-1.

10. Hartl, P. Psychologický slovník. Praha: Česká Typografie, 1993. ISBN 80-90 15 49-0-5.

11. Hay, L., L. Uzdrav své tělo. Praha: PRAGMA, 1982, 1984. ISBN: 80-7205-878-9.

12. Hofhanzlová, J. Zdraví pro ženu a dítě přírodními prostředky. Praha:

Alternativa, 2002. ISBN 80-85993-67-8.

13. Kábele, F. et al. Somatopedie. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7066-533-5.

14. Krejčí, M. Výchova ke zdraví - Strategie výuky duševní hygieny ve škole. České Budějovice: Vlastimil Johanus Tiskárna, 2011. ISBN 978-80-7394-262-5.

15. Křivohlavý, J. Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-774-4.

16. Kuric, J. Ontogenetická psychologie. Brno: CERM, 2001. ISBN 80-214-1844-3.

17. Kvasničková, A. Alergie z potravin. Praha: ÚZPI, 1998. ISBN 80-85120-93-3.

18. Litzman, J., Kuklínek, P., Rybníček, O. Alergie a klinická imunologie. Brno:

IDV PZ, 2001. ISBN 80-7013-345-7.

19. Mareš, J. a kol. Kvalita života u dětí a dospívajících I. Brno: MSD, 2006.

ISBN 80-86633-65-9.

20. Mareš, J. a kol. Kvalita života u dětí a dospívajících II. Brno: MSD, 2007. ISBN 978-80-7392-008-1.

21. Mareš, J. a kol. Kvalita života u dětí a dospívajících III. Brno: MSD, 2008.

ISBN 978-80-7392-076-0.

22. Marksová, C. Homeopatie v kostce. Praha: Slovart, 1998. ISBN 80-7209-066-6.

23. Montessoriová, M. Od dětství k dospívání. Praha: TRITON, 2011. ISBN: 978-80-7387-478-0.

24. Petrů, V. Alergie u dětí. Praha: Grada Avicenum, 1994. ISBN 80-7169-090-2.

25. Piaget, J., Inhelderová, B. Psychologie dítěte. Praha: Portál, 1997. ISBN 80-7178-407-9.

26. Pűtz, J., Fricke, S., Hänsler, U., Minge, H., Schmid-Altringer, S. Jak žít s alergií. Brno: ComputerPress, 2007. ISBN 978-80-251-1662-3.

27. Vágnerová, M. Vývojová psychologie. Praha: Portál, s r. o. 2000. ISBN 80-7178-308-0.

28. Vojtová, P., Vašinová, I., Křesťan, T. Kvalita života u pubescentů a adolescentů – vyjádření spokojenosti a důležitosti v návaznosti na cirkadiánní rytmy. In Health Education and Quality of Life III. Sborník z mezinárodní konference 11.

– 13. 10. 2011. Krejčí, M., Švejda, G., Schuster, J. et al (Ed.). JU v ČB, Johanus tiskárna, 2011. ISBN 978-80-7394-303-5. S. 95-100.

29. Zavázal, V. Abeceda pro alergiky. Praha: Karolinum, 2000. ISBN 80-7184-724-0.

SEZNAM KVALIFIKA Č NÍCH PRACÍ

1. Křesťan, T. Aspekty duševního a sociálního zdraví u pubescentů ve vztahu k cirkadiánnímu rytmu: diplomová práce. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Fakulta pedagogická, 2012. Vedoucí diplomové práce: Petra Vojtová.

2. Librová, M. Kvalita života u dětí v domovech pro děti ve věku od 10 - 18 let ve Zlínském kraji: bakalářská práce. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Fakulta pedagogická, 2012. Vedoucí bakalářské práce: Petra Vojtová.

3. Vašinová, I. Aspekty duševního a sociálního zdraví u adolescentů ve vztahu k cirkadiánnímu rytmu: diplomová práce. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Fakulta pedagogická, 2012. Vedoucí diplomové práce: Petra Vojtová.

4. Bláhová, V. Kvalita života u dětí v domovech pro děti ve věku od 10-18 let v Jihočeském kraji: bakalářská práce. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Fakulta pedagogická, 2012. Vedoucí bakalářské práce: Petra Vojtová.

SEZNAM Č ASOPISECKÝCH ZDROJ Ů

1. Pirnerová, D. Kontaktní alergii stačí málo. Zdraví. 02/2011, roč. 59, str. 11.

ISSN 0139-5629.

2. Pirnerová, D. Pylová sezona začíná. Zdraví. 03/2011, roč. 59, str. 24-25. ISSN 0139-5629.

3. Procházková, K. Co nás čeká v léčbě alergií? Zdraví. 04/2011, roč. 59, str. 35.

ISSN 0139-5629.

4. Šťastná, K. Kolik špíny je třeba ke zdraví? Děti a my, 10/2011, roč. 41, str. 33.

ISSN 0323-1879.

SEZNAM ELEKTRONICKÝCH ZDROJ Ů

1. Alergie na léky. Pro alergiky. [online]. [cit. 2012-12-28]. Dostupné na:

www.proalergiky.cz/alergie/alergie-na-leky.

2. Čehovský, J. Alergie a já - alergie a homeopatie. [online]. 2011. [cit. 2013-01-10]. Dostupné na: http://www.alergieaja.cz/informace-a-clanky/alergie-a-homeopatie.html.

3. Hnízdil, J. Centrum psychosomatické péče. [online]. [cit. 2013-01-10]. Dostupné na: http://www.psychosomatic.cz/.

4. Kašák, V. Aktuální kontrola astmatu a jeho exacerbací. Medical tribune CZ.

[online]. [cit. 2012-12-28]. Dostupné na:http://www.tribune.cz/clanek/16801.

5. Kašák, V. Novinky v léčbě astmatu.[online]. 2011. [cit. 2013-01-16]. Dostupné na:

http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/novinky-v-lecbe-astmatu-460135.

6. Pekařová, R. Homeopatie - nádherné a velké dědictví přírody. [online]. 2005.[cit.

2013-01-10]. Dostupné na: http://www.celostnimedicina.cz/homeopatie-nadherne-a-velke-dedictvi-prirody.htm.

7. Rybníček, O. Zpravodaj PIS. [online]. [cit. 2013-01-02]. Dostupné na:

www.pylovasluzba.cz.

8. Šnajdr, M. Angioedém, angioneurotický, Quinckeho edém – příznaky, projevy, symptomy. [online]. 2012.[cit. 2012-12-10].Dostupné na:http://www.priznaky-

projevy.cz/kozni/angioedem-angioneuroticky-quinckeho-edem-priznaky-projevy-symptomy.

9. Veber T., Bauman P. Metodická pomůcka ke zpracování závěrečných prací.

[online]. 2010. [cit. 2012-12-28]. Dostupné na:

http://www.tf.jcu.cz/getfile/08e7dfe316146697.

10. Jančík, J., Závodná, E., Novotná, M. Fyziologické zvláštnosti fyzické zátěže dětského organismu. [online]. Brno: Masarykova Universita, Fakulta sportovních

studií, 2006. [cit. 2013-01-10]. Dostupné na:

http://is.muni.cz/elportal/estud/fsps/js07/fyzio/texty/ch08s02.html .

11. Sedlak, P. Somatický vývoj chlapců v prepubertě a nástupu puberty / Česko – slovenská pediatrie – proLékaře.cz. [online]. 2000. [cit. 2013-01-10]. Dostupné na:

http://www.prolekare.cz/cesko-slovenska-pediatrie-clanek/somaticky-vyvoj-chlapcu-v-prepuberte-a-nastupu-puberty-26794?confirm_rules=1 .

SEZNAM ZKRATEK

WHO – World Health Organization (Světová zdravotnická organizace) HRQL – Health-related quality of life (Kvalita života související se zdravím) QOL – Quality of life (Kvalita života)

WHO QOL Group – The World Health Organization Quality of Life Group (Skupina Světové zdravotnické organizace pro výzkum kvality života)

ČPIS – Česká pylová informační služba

SEZNAM P Ř ÍLOH

Příloha I. Dotazník kvality života Příloha II. Pylový kalendář

P Ř ÍLOHY

Příloha I. Dotazník kvality života (Cummins, 1997, Harada, Krejčí, 2010) DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA

Milé žákyně, milí žáci,

prosím Vás o vyplnění anonymního dotazníku, který zjišťuje kvalitu života u dětí a mládeže.

Poskytnuté údaje poslouží k výzkumu, který je realizován Katedrou výchovy ke zdraví, PF, JU v Českých Budějovicích (http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/vkz/vyucujici.php) v rámci projektu GAJU „Psychosociální a somatické ukazatele v komparaci

k cirkadiánnímu rytmu“. V případě jakýkoliv dalších dotazů se prosím obraťte na hlavní řešitelku projektu:

Mgr. Petra Vojtová, Ph.D. - pvojtova@pf.jcu.cz (387 773 148) odborná asistentka PF JU

Velice děkuji a přeji mnoho úspěchů ve studiu.

(a) Napiš svůj věk

(e) Označte pohlaví: Dívka Chlapec

Napiš 5 oblastí, které jsou pro tebe v životě nejdůležitější.

ČÁST 1

1a Kde bydlíš?

V rodinném domě V bytě V domově pro děti bez rodičů 1a.1 Vlastní rodiče byt či dům, ve kterém bydlíte?

Ano, vlastní Ne, nevlastní, bydlíme v pronájmu/podnájmu 1 b Kolik oblečení a hraček máš v porovnání s ostatními dětmi tvého věku?

5 – nejvíce 4 – více 3 – stejně jako ostatní 2 – méně 1 – nejméně 1 c Napište zaměstnání vašich rodičů

Maminka ………...

Tatínek ………

2 a Kolikrát jsi navštívil lékaře za poslední 3 měsíce?

Ani jednou 1 – 2 3 – 4 5 – 7 8 a více 2 b Máš nějaké zdravotní problémy?

Ano Ne

2b.1 Pokud ano, upřesni zdravotní problémy podle níže uvedeného příkladu.

Název onemocnění Vnější projev onemocnění Např.

problém s viděním nošení brýlí

cukrovka užívání inzulínu

epilepsie (záchvaty) užívání léků

……… ………

2 c Užíváš pravidelně nějaké léky?

Ne, neužívám Ano, užívám

Pokud ano, prosím napiš, název léku (pokud víš), pokud si nepamatuješ název, napiš alespoň, co tímto lékem léčíš:

……….

3 a Kolik času věnuješ těmto aktivitám každý den?

Místo Počet hodin za týden

Ve škole ………

V placené práci ………

Pomáhám s úklidem doma ………

Zájmové aktivity ………

Jiné ………

3 b Nudíš se někdy?

Ano, vždy Ano, pravidelně Ano, někdy Výjimečně Ne, nikdy 3 c Kolik hodin denně průměrně sleduješ televizi?

0 hodin 1 2 3 4 5 6 7 8 9 a více

3 d Kolik hodin denně strávíš na počítači?

0 hodin 1 2 3 4 5 6 7 8 9 a více

4 a Jak často hovoříš se svými blízkými přáteli?

Denně Několikrát v týdnu Jednou za týden Jednou za měsíc Vůbec 4 b Když se necítíš dobře, např. jsi smutný, najde se někdo, kdo ti pomůže?

Ano, vždy Ano, obvykle Ano, někdy Výjimečně Ne, nikdy 4b.1 Napiš, kdo či co ti nejvíce pomáhá na zlepšení nálady

Osoby: ……….

Aktivity: ………..

4 c Oslovují tě kamarádi či přátelé pro společné trávení času či účast na některých aktivitách?

Ano, vždy Ano, pravidelně Ano, někdy Výjimečně Ne, nikdy 5 a Jak často spíš dobře?

Ano, vždy Ano, pravidelně Ano, někdy Výjimečně Ne, nikdy 5 b Cítíš se doma v bezpečí?

Ano, vždy Ano, pravidelně Ano, někdy Výjimečně Ne, nikdy 5 c Jak často jsi smutný/á nebo nervózní během dne?

Ano, vždy Ano, pravidelně Ano, někdy Výjimečně Ne, nikdy 6 a Napiš, jak často se účastníš na těchto aktivitách průměrně v měsíci

Aktivita Počet hodin průměrně v měsíci

1. Chodím do společnosti (zájmové aktivity) ………

2. Jsem s přáteli ………

3. Chodím se dívat na sportovní utkání ………

4. Činnost spojená s vírou v Boha ………

5. Chatuji či mailuji s přáteli přes PC ………

5. a Hraji hry a sleduji filmy na počítači ………

6. Jím venku, mimo domov ………

7. Chodím do kina ………

8. Jsem s rodiči ………

8. a Návštěva příbuzných ………

9. Cvičím, sportuji ………

10. Ostatní, prosím napiš: ………

6 b Jsi členem nějakého sportovního, uměleckého či zájmového týmu či kroužků (klubů)?

Ano Ne

6 b.1 Pokud ano, prosím napiš, jakou roli máš a název sportovního, uměleckého či zájmového týmu či kroužku.

………

6 c Jak často tě lidé žádají o pomoc či radu?

Ano, vždy Ano, pravidelně Ano, někdy Výjimečně Ne, nikdy 7 a Jak často děláš věci či aktivity, které chceš opravdu dělat?

Ano, vždy Ano, pravidelně Ano, někdy Výjimečně Ne, nikdy 7 b Když ráno vstáváš, přeješ si ještě zůstat v posteli?

Ano, vždy Ano, pravidelně Ano, někdy Výjimečně Ne, nikdy 7 c Jak často máš přání?

Ano, vždy Ano, pravidelně Ano, někdy Výjimečně Ne, nikdy 7 d Máš nějaká přání, která se nemohou splnit?

Ano, vždy Ano, pravidelně Ano, někdy Výjimečně Ne, nikdy 2. ČÁST

Prosím, zaškrtněte každou otázku křížkem, jak důležité jsou pro vás jednotlivé oblasti vašeho života. Nejsou žádné správné nebo nesprávné odpovědi. Prosím, vyberte pole, které nejlépe popisuje, jak důležitá oblast je to pro vás. Pište to, co vás napadne první, nepřemýšlejte dlouho nad jednou otázkou.

1. Jak jsou pro tebe důležité věci, které vlastníš?

Nejdůležitější Velmi důležité Důležité Málo důležité Nedůležité 2. Jak důležité je tvé zdraví?

Nejdůležitější Velmi důležité Důležité Málo důležité Nedůležité 3. Jak důležité jsou tvé životní cíle?

Nejdůležitější Velmi důležité Důležité Málo důležité Nedůležité 4. Jak důležité jsou pro tebe blízké vztahy s rodinou a přáteli?

Nejdůležitější Velmi důležité Důležité Málo důležité Nedůležité 5. Jak je pro tebe důležité cítit se bezpečně?

Nejdůležitější Velmi důležité Důležité Málo důležité Nedůležité 6. Jak je pro tebe důležité se scházet s přáteli mimo tvůj domov?

Nejdůležitější Velmi důležité Důležité Málo důležité Nedůležité 7. Jak je pro tebe důležité být šťastný?

Nejdůležitější Velmi důležité Důležité Málo důležité Nedůležité

3. ČÁST

Prosím, odpovězte, jak jsi spokojen/a s následujícími oblastmi života?

Není žádná správná a špatná odpověď. Označte křížkem nejlépe odpovídající názor.

1. Jak jsi spokojen/a s tím, co vlastníš?