• Nebyly nalezeny žádné výsledky

Otázka č. 1: Pohlaví respondentů

Tabulka č. 1: Rozdělení respondentů podle pohlaví

Tabulka č. 1 pracovníci soc. služeb veřejnost celkem

muži 17 22 43 44 60 34

ženy 59 78 55 56 114 66

Celkem 76 100 98 100 174 100

Zdroj: vlastní výzkum AČ = absolutní četnost; RČ = relativní četnost [%]

Graf č. 1: Rozdělení respondentů podle pohlaví

Zdroj: vlastní výzkum

Komentář: Z tabulky a grafu je patrné, že z dotazovaných 76 pracovníků sociálních služeb bylo pouze 17 (22%) mužů a 59 (78%) žen. Z dotazovaných 98 respondentů z řad veřej-nosti byl poměr mezi muži a ženami mnohem vyrovnanější. V tomto případě odpovídalo na otázky 43 (44%) mužů a 55 (56%) žen.

22%

78%

Graf č. 1a

pracovníci sociálních služeb

muži ženy

44%

56%

Graf č. 1b veřejnost

muži ženy

Na první pohled je patrné, že v sociálních službách pracují převážně ženy. Proč muži ne-chtějí pracovat v sociálních službách? Důvodem je jistě i nízké pracovní ohodnocení práce v sociálních službách a nezájem mužů zapojit se do každodenní péče a služby o seniory a občany se zdravotním postižením. Ženy jsou i lépe psychicky vybaveny pro práci v sociálních službách, protože dovedou projevovat více lásky a vnímavosti k bolesti a utr-pení druhých lidí.

Otázka č. 2: Věk respondentů

Tabulka č. 2: Rozdělení respondentů podle věku

Tabulka č. 2 pracovníci soc. služeb veřejnost celkem

Zdroj: vlastní výzkum AČ = absolutní četnost; RČ = relativní četnost [%]

Graf č. 2: Rozdělení respondentů podle věku

Zdroj: vlastní výzkum

Komentář: Z tabulky a grafu je zřejmé, že na dotazníkovém šetření se podílela nejvíce skupina respondentů ve věku 31-45 let. První skupinu tvořili mladí lidé ve věku 20-30 let, druhou lidé ve věku 31-45 let. Další skupinu tvořili respondenti ve věku 46-59 let a

po-17%

slední skupinou byli respondenti ve věku 60 a více let. V sociálních službách pracuje nej-více pracovníků ve věku 31-45 let, celkem 30 (39%) respondentů; nejméně ve věku 60 a více let, celkem 12 (16%) respondentů. Z řad veřejnosti se na výzkumu nejvíce podílela věková skupina 31-45 let a nejméně respondenti ve věku 60 a více let.

Věk respondentů jsem rozdělila do 4 základních skupin. V sociálních službách je největším počtem zastoupena věková skupina 31-45 let. Mladí lidé ve věku 20-30 let, jsou zastoupeni pouze 17%. Hlavním důvodem je malý zájem o práci v sociálních službách u mladé gene-race a také její nízké finanční ohodnocení.

Otázka č. 3: Víra respondentů

Tabulka č. 3: Rozdělení respondentů podle víry

Tabulka č. 3 pracovníci soc. služeb veřejnost celkem

věřící 35 46 40 41 75 43

nevěřící 41 54 58 59 99 57

Celkem 76 100 98 100 174 100

Zdroj: vlastní výzkum AČ = absolutní četnost; RČ = relativní četnost [%]

Graf č. 3: Rozdělení respondentů podle víry

Zdroj: vlastní výzkum 46%

54%

Graf č. 3a

pracovníci sociálních služeb

věřící nevěřící

41%

59%

Graf č. 3b veřejnost

věřící nevěřící

Komentář: Tabulka s grafem nám ukazují, že víru nevyznává 99 (57%) respondentů z celkového počtu dotazovaných osob. V sociálních službách pracuje 35 (46%) věřících a 41 (54%) nevěřících pracovníků sociálních služeb.

Otázka víry je pro postoj k eutanazii zásadní, a proto jsem ji zařadila do dotazníku. Pře-kvapilo mě, že z celkového počtu 174 respondentů je 75 (43%) věřících. Je to celkem vy-soké číslo pro národ, který je považován za ateistický. Velký počet věřících lidí v sociálních službách mě nepřekvapuje. Věřící chápou tuto práci jako službu nemocným a opuštěným.

Otázka č. 4: Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů

Tabulka č. 4: Rozdělení respondentů podle nejvyššího dosaženého vzdělání Tabulka č. 4 pracovníci soc. služeb veřejnost celkem

Zdroj: vlastní výzkum AČ = absolutní četnost; RČ = relativní četnost [%]

Graf č. 4: Rozdělení respondentů podle nejvyššího dosaženého vzdělání

Zdroj: vlastní výzkum

základní střední bez maturity střední s maturitou vyšší odborné

základní střední bez maturity střední s maturitou vyšší odborné vysokoškolské

Komentář: Tabulka s grafem nám dávají velmi přesnou představu o nejvyšším dosaženém vzdělání všech respondentů. Otázka vzdělání byla rovněž společná pro pracovníky sociál-ních služeb a veřejnost. Nejvíce respondentů uvádělo, že dosáhli středního vzdělání s maturitou. Z celkového počtu všech dotazovaných to bylo 97 respondentů (56%). Pak následovali respondenti se středním vzděláním bez maturity (19%), vysokoškolským vzdě-láním, vyšší odborným a základním.

Pracovníci sociálních služeb uvedli, že v největším počtu dosáhli středního vzdělání s maturitou, celkem se jednalo o polovinu respondentů. Stejně tak i respondenti z řad ve-řejnosti dosáhli v největším počtu střední vzdělání s maturitou.

Otázka č. 5: Pracovní zařazení pracovníků sociálních služeb

Tabulka č. 5: Rozdělení pracovníků sociálních služeb podle pracovního zařazení Tabulka č. 5 pracovníci soc. služeb

sociální pracovník 17 22

pracovník v soc. službách 52 68

zdravotní pracovník 7 9

Celkem 76 100

Zdroj: vlastní výzkum

AČ = absolutní četnost; RČ = relativní četnost [%]

Graf č. 5: Rozdělení pracovníků sociálních služeb podle pracovního zařazení

Zdroj: vlastní výzkum 22%

69%

9%

Graf č. 5

sociální pracovník

pracovník v sociálních službách zdravotní pracovník

Komentář: Pracovní zařazení pracovníků sociálních služeb nám dokládá tabulka i graf.

Největší procento všech respondentů uvedlo, že pracují jako pracovníci v sociálních služ-bách, celkem 52 (69%) všech pracovníků. Dále 17 (22%) jsou sociální pracovníci a 7 (9%) z nich pracuje jako zdravotní pracovníci.

Pracovníci sociálních služeb uvedli, zda pracují jako sociální pracovníci, pracovníci v sociálních službách nebo zdravotní pracovníci. Největší počet je zastoupen pracovníky v sociálních službách.

Otázka č. 6: Délka praxe v oboru pracovníků sociálních služeb

Tabulka č. 6: Rozdělení pracovníků sociálních služeb podle délky praxe v oboru Tabulka č. 6 pracovníci soc. služeb

do 5 let 23 30

od 6 do 10 let 14 19

od 11 do 15 let 17 22

16 a více let 22 29

Celkem 76 100

Zdroj: vlastní výzkum

AČ = absolutní četnost; RČ = relativní četnost [%]

Graf č. 6: Rozdělení pracovníků sociálních služeb podle délky praxe v oboru

Zdroj: vlastní výzkum 30%

19%

22%

29%

Graf č. 6

do 5 let od 6 do 10 let od 11 do 15 let 16 a více let

Komentář: Pracovníci sociálních služeb v dotazníku odpovídali na otázku, jak dlouhou dobu pracují v oboru. Tabulka i graf nám ukazují délku praxe, která je rozdělena: do 5 let;

od 6 do 10 let; od 11 do 15 let; 16 a více let.

Do 5 let pracuje v sociálních službách 23 (30%) respondentů. Téměř stejný počet respon-dentů, celkem 22 (29%) pracuje v oboru 16 a více let. Z celkového počtu 17 respondentů (22%) pracuje v sociálních službách od 11 do 15 let a 14 (19%) z nich od 6 do 10 let.

Z dotazníkového šetření vyplynulo, že 51% pracovníků sociálních služeb pracuje v oboru déle než 11 let a 49% do 10 let.

Největší počet všech pracovníků sociálních služeb uvedl, že pracují v oboru pouze do 5 let.

A na druhé straně, téměř stejný počet z nich, pracuje v oboru pracovníků sociálních služeb déle než 16 let.

Otázka č. 7: Jak Vy vnímáte pojem eutanazie?

Tabulka č. 7: Názor respondentů na vnímání pojmu eutanazie

Tabulka č. 7 pracovníci soc. služeb veřejnost celkem

Zdroj: vlastní výzkum AČ = absolutní četnost; RČ = relativní četnost [%]

Graf č. 7: Názor respondentů na vnímání pojmu eutanazie

Zdroj: vlastní výzkum

Komentář: Z tabulky i grafu je zřejmé, že většina všech respondentů vnímá eutanazii jako pomoc trpícímu člověku - 34 respondentů (20%), také jako vysvobození od bolestí a trápe-ní – 20 (11%). Jako zabití a vraždu chápe eutanazii 11 (11%) respondentů z řad veřejnosti a 7 (9%) pracovníků sociálních služeb.

Tuto otevřenou otázku jsem zvolila proto, aby se mohli jednotliví respondenti volnou for-mou vyjádřit, co si pod tímto pojmem představují. Největší počet všech respondentů se shodl v názoru, že ji vnímají jako pomoc trpícímu člověku. Dále se domnívají, že se jedná o vysvobození od bolesti, důstojnou smrt a dobrovolný odchod ze světa Naproti tomu vel-ký počet respondentů se domnívá, že eutanazie je něco naprosto nepřijatelného a také ji vnímají jako vraždu a zabití. Touto otázkou jsem zjistila, jak odlišně vnímají respondenti tento pojem. důstojná smrt dobrovolný odchod svobodné rozhodnutí milosrdná smrt vražda, zabití naprosto nepřijatelné usmrcení na vlastní žádost žádný názor únik od problému jediné řešení důstojná smrt dobrovolný odchod svobodné rozhodnutí milosrdná smrt vražda, zabití naprosto nepřijatelné usmrcení na vlastní žádost žádný názor únik od problému jediné řešení

Otázka č. 8: Je věnována problematice eutanazie dostatečná pozornost v našich médiích

Tabulka č. 8: Názor respondentů na dostatečnou pozornost, která je věnována problema-tice eutanazie v médiích

Tabulka č. 8 pracovníci soc. služeb veřejnost celkem

ano 7 9 9 9 16 9

ne 57 75 67 68 124 71

nezajímám se 12 16 22 23 34 20

Celkem 76 100 98 100 174 100

Zdroj: vlastní výzkum AČ = absolutní četnost; RČ = relativní četnost [%]

Graf č. 8: Názor respondentů na dostatečnou pozornost, která je věnována problematice eutanazie v médiích

Zdroj: vlastní výzkum

Komentář: Tabulka s grafem nám dokládají, že z celkového počtu 174 respondentů odpo-vědělo záporně 124 (71%) respondentů. Z toho bylo 68% respondentů z řad veřejnosti a 75% pracovníků sociálních služeb. Pouze 20% všech respondentů odpovědělo, že se neza-jímá o tuto problematiku.

Na tuto otázku odpovídaly shodně obě skupiny respondentů. Vyplynulo z ní velmi jedno-značně, že problematice eutanazie naše média nevěnují dostatečnou pozornost, a proto je v této oblasti stále velký prostor pro další diskuzi.

9%

Otázka č. 9: Odkud čerpáte informace o eutanazii?

Tabulka č. 9: Názor respondentů na čerpání informací o eutanazii

Tabulka č. 9 pracovníci soc. služeb veřejnost celkem

Zdroj: vlastní výzkum AČ = absolutní četnost; RČ = relativní četnost [%]

Graf č. 9: Názor respondentů na čerpání informací o eutanazii

Zdroj: vlastní výzkum

Komentář: V tabulce a grafu je uvedeno, že nejvíce informací respondenti čerpají z televize, celkem 27%; pak následuje internet, který je zdrojem informací v této oblasti pro 24% dotazovaných. Tento názor zastávají shodně pracovníci sociálních služeb i veřej-nost. Nejméně informací získávají respondenti při veřejných besedách. Jen 13% všech re-spondentů uvádí, že se o problematiku eutanazie nezajímá.

28%

V této otázce mohli respondenti označit více vhodných odpovědí. Nejvíce informací čerpa-jí z televize a internetu. Velmi málo informací získávačerpa-jí z knih. Také besedy nejsou popu-lární. Je otázkou, zda a kolik besed se k tématu eutanazie pořádá.

Otázka č. 10: Jaký je Váš názor na eutanazii?

Tabulka č. 10: Názor respondentů na eutanazii

Tabulka č. 10 pracovníci soc. služeb veřejnost celkem

Zdroj: vlastní výzkum AČ = absolutní četnost; RČ = relativní četnost [%]

Graf č. 10: Názor respondentů na eutanazii

Zdroj: vlastní výzkum

milosrdná smrt pomoc trpícímu člověku zemřít s důstojností vražda

jiný názor

milosrdná smrt pomoc trpícímu člověku zemřít s důstojností vražda

jiný názor

V této otázce vyjadřovali respondenti svůj názor na eutanazii. Zda ji chápou jako milosrd-nou smrt, pomoc trpícímu člověku, právo člověka zemřít důstojně nebo jestli se jedná o vraždu. Mohli vyjádřit volnou odpovědí i jiný názor. Respondenti na jedné straně vnímají eutanazii jako pomoc, právo člověka důstojně zemřít a milosrdnou smrt. Naproti tomu, značná část respondentů chápe eutanazii jako vraždu. Formou volné odpovědi uváděli nej-častěji: život je dar a nemůžeme s ním libovolně nakládat, nedovolené usmrcení, máme právo na život a také na smrt. Tyto odpovědi nám znovu dokládají, jak rozdílné názory mají respondenti na eutanazii.

Otázka č. 11: Souhlasíte s tím, aby byl v ČR přijat zákon, který by legalizoval eutanazii?

Tabulka č. 11: Názor respondentů na přijetí zákona o legalizaci eutanazie

Tabulka č. 11 pracovníci soc. služeb veřejnost celkem

Zdroj: vlastní výzkum AČ = absolutní četnost; RČ = relativní četnost [%]

Graf č. 11: Názor respondentů na přijetí zákona o legalizaci eutanazie

Zdroj: vlastní výzkum

souhlasím, ale za určitých podmínek nesouhlasím

souhlasím, ale za určitých podmínek nesouhlasím

Komentář: Z tabulky a grafu je zřejmé, že 40% všech respondentů uvedlo, že souhlasí s přijetím zákona o legalizaci eutanazie a naopak 33% dotazovaných nesouhlasí. Za urči-tých podmínek souhlasí s legalizací eutanazie 26% respondentů.

Tato otázka rozdělila respondenty na tři skupiny. Jedni souhlasí s legalizací eutanazie, dru-há skupina také souhlasí s legalizací eutanazie, ale jen za určitých podmínek. Nejčastěji se v odpovědích respondentů objevily tyto podmínky: velmi přísná legislativa, jen u nevyléči-telně nemocných a bez naděje na zlepšení stavu, pouze na žádost pacienta a se souhlasem lékaře, který eutanazii doporučí. Většina respondentů, kteří uvedli, že s legalizací eutanazie nesouhlasí a je pro ně nepřijatelná, jsou věřící lidé.

Otázka č. 12: Pokud by byl přijat v ČR zákon o legalizaci eutanazie, považoval/a byste její provádění za morální a etické?

Tabulka č. 12: Názor respondentů, zda je provádění eutanazie morální a etické Tabulka č. 12 pracovníci soc. služeb veřejnost celkem

Zdroj: vlastní výzkum AČ = absolutní četnost; RČ = relativní četnost [%]

Graf č. 12: Názor respondentů, zda je provádění eutanazie morální a etické

Zdroj: vlastní výzkum

ano, pokud je nevyléčitelně nemocný ne

ano, pokud je nevyléčitelně nemocný ne

nevím

Komentář: Tabulka nám ukazuje, že 54% respondentů by považovalo provádění eutanazie za morální a etické pouze v takovém případě, pokud je pacient nevyléčitelně nemocen a není naděje na zlepšení jeho stavu. Provádění eutanazie za morální a etické nepovažuje 26% dotazovaných. Pouze 7% všech respondentů by provádění eutanazie považovalo za etický a morální čin a 13% respondentů neví, zda je provádění eutanazie morální.

Velmi malá část respondentů by považovala provádění eutanazie za morální a etické. Ti, kteří odpovídali záporně, byli převážně věřící. Odpověď nevím, volili ve velké většině muži. Odpověď ano, zase převažovala u žen.

Otázka č. 13: Domníváte se, že by mohlo docházet ke zneužívání eutanazie?

Tabulka č. 13: Názor respondentů na zneužívání eutanazie

Tabulka č. 13 pracovníci soc. služeb veřejnost celkem

ano, dá se zneužít 60 79 75 77 135 78

ne, z důvodu legislativy 16 21 23 23 39 22

Celkem 76 100 98 100 174 100

Zdroj: vlastní výzkum AČ = absolutní četnost; RČ = relativní četnost [%]

Graf č. 13: Názor respondentů na zneužívání eutanazie

Zdroj: vlastní výzkum

Komentář: Z tabulky je patrné, že 78% respondentů odpovědělo, že může docházet ke zneužívání eutanazie. Pouze 22% respondentů si myslí, že nemůže docházet ke zneužívání

79%

eutanazie, ale pouze za předpokladu dostatečné právní legislativy. Žádný z celkového po-čtu 174 respondentů si nemyslí, že nemůže docházet ke zneužívání eutanazie.

V této otázce se respondenti shodli. Žádný z nich si nemyslí, že nemůže docházet ke zneu-žívání eutanazie. Objevily se i takové skeptické názory, že se dá zneužít naprosto všechno.

Otázka č. 14: Kdo by měl podle Vás právo rozhodovat o provádění eutanazie?

Tabulka č. 14: Názor respondentů na právo rozhodovat o provádění eutanazie Tabulka č. 14 pracovníci soc. služeb veřejnost celkem

Zdroj: vlastní výzkum AČ = absolutní četnost; RČ = relativní četnost [%]

Graf č. 14: Názor respondentů na právo rozhodovat o provádění eutanazie

Zdroj: vlastní výzkum za plného vědomí se svědkem pacient za plného vědomí nikdo za plného vědomí se svědkem pacient za plného vědomí nikdo

jiný názor

Komentář: Z tabulky je patrné, že o provádění eutanazie by měl rozhodovat tým složený z lékařů a odborníků, speciálně vyškolených k provádění eutanazie a na základě žádosti pacienta (38%). Dalších 24% z celkového počtu všech respondentů si myslí, že nikdo ne-má právo o provádění eutanazie rozhodovat a 14% respondentů se domnívá, že právo roz-hodovat o eutanazii přísluší výhradně pacientovi za plného vědomí.

V odpovědích respondentů je zřetelně vidět, že pokud by se mělo o eutanazii rozhodovat, tak nejdůležitější slovo by měl mít tým odborníků, speciálně vyškolených k provádění eu-tanazie se souhlasem pacienta. Značná část respondentů vyjádřila nesouhlas s eutanazií a domnívá se, že nikdo nemá právo o eutanazii rozhodovat.

Otázka č. 15: Domníváte se, že eutanazie je v přímém protikladu s posláním lékařské profese, kterou je ochrana lidského života?

Tabulka č. 15: Názor respondentů, zda je eutanazie v protikladu s posláním lékařské pro-fese

Tabulka č. 15 pracovníci soc. služeb veřejnost celkem

ano 32 42 34 35 66 38

ne 33 43 50 51 83 48

jiný názor 11 15 14 14 25 14

Celkem 76 100 98 100 174 100

Zdroj: vlastní výzkum AČ = absolutní četnost; RČ = relativní četnost [%]

Graf č. 15: Názor respondentů, zda je eutanazie v protikladu s posláním lékařské profese

Zdroj: vlastní výzkum

Komentář: Tabulka ukazuje, že 48% všech respondentů se domnívá, že eutanazie není v přímém protikladu s posláním lékařské profese, kterou je ochrana lidského života. Nao-pak 38% všech dotazovaných se domnívá, že v přímém protikladu je. Jiný názor uvádí 14% respondentů.

Hodně se mluví o právu člověka na život. Ale uskutečnění práva na smrt se přenáší na ně-koho jiného, zejména na lékaře. Nechceme jej vmanipulovat do role, která mu nepřísluší? I v této odpovědi se ukazují protikladné názory respondentů.

Otázka č. 16: Jaké důvody, dle Vašeho názoru, vedou člověka k žádosti o eutanazii?

Tabulka č. 16: Názor respondentů na důvody, které vedou člověka k žádosti o eutanazii Tabulka č. 16 pracovníci soc. služeb veřejnost celkem

Zdroj: vlastní výzkum AČ = absolutní četnost; RČ = relativní četnost [%]

Graf č. 16: Názor respondentů na důvody, které vedou člověka k žádosti o eutanazii

Zdroj: vlastní výzkum

fyzická bolest nevyléčitelná nemoc opuštěnost strach z umírání ztráta smyslu života druhým jen na obtíž jiné důvody

fyzická bolest nevyléčitelná nemoc opuštěnost strach z umírání ztráta smyslu života druhým jen na obtíž jiné důvody

Komentář: Z tabulky je vidět, že u této otázky mohli respondenti volit více vhodných možností. Největší procento z nich se domnívá, že nesnesitelná a dlouhodobá fyzická bo-lest je hlavní příčinou, která přivádí člověka k žádosti o eutanazii (34%). Dalším nejčastěj-ším důvodem je nevyléčitelná nemoc (21%); strach z dlouhodobého a bolestivého umírání (20%); pocit, že jsem druhým jen na obtíž (8%); ztráta smyslu života (7%); osamocenost a opuštěnost (8%). Jiné důvody uvedla 2% dotazovaných: důstojný odchod ze světa, bez-radnost a dlouhodobé vyčerpání z těžké a dlouhé nemoci.

Lidé se nejvíce bojí utrpení, bolesti a nemoci. Domnívají se, že hlavní příčinou žádosti o eutanazii je nesnesitelná, fyzická bolest. Ta přitom pramení hlavně z bolesti emoční a sociální. Současná paliativní medicína dokáže trpícímu ulevit a téměř jej zbavit fyzické bolesti. Dokážeme vyléčit také osamocenost a opuštěnost?

Otázka č. 17: Domníváte se, že i Vás by přiměla určitá životní situace k úvahám o provedení eutanazie?

Tabulka č. 17: Názor respondentů na životní situaci, která by je přinutila k úvahám o eu-tanazii

Tabulka č. 17 pracovníci soc. služeb veřejnost celkem

ano 19 25 37 38 56 32

ne 18 24 18 18 36 21

nevím 39 51 43 44 82 47

Celkem 76 100 98 100 174 100

Zdroj: vlastní výzkum AČ = absolutní četnost; RČ = relativní četnost [%]

Graf č. 17: Názor respondentů na životní situaci, která by je přinutila k úvahám o eutana-zii

Zdroj: vlastní výzkum

Komentář: Těžká životní situace by přiměla uvažovat 32% všech respondentů o provedení eutanazie. A naopak, 21% všech respondentů se domnívá, že žádná životní situace je přinutí uvažovat o eutanazii. Ve většině případů tak odpovídali lidé věřící. Odpověď ne-vím, volilo 47% všech respondentů.

Nesnesitelná bolest, nevyléčitelná nemoc, strach z dlouhého umírání a ztráta smyslu života jsou ty nejčastější důvody, které by respondenty přinutily k úvahám o provedení eutanazie.

Znovu se na prvním místě objevuje strach z bolesti a umírání. Věřící respondenti v převážné většině odpovídali, že žádná životní situace je nepřinutí k úvahám o eutanazii.

Mnoho respondentů v současné situaci nedokázalo na tuto otázku odpovědět.

Otázka č. 18: Ovlivnila Váš názor na eutanazii zkušenost s dlouhodobým umíráním někoho z vašich blízkých?

Tabulka č. 18: Názor respondentů na zkušenost s dlouhodobým umíráním v rodině Tabulka č. 18 pracovníci soc. služeb veřejnost celkem

ano 17 22 20 20 37 21

ne 34 45 41 42 75 43

dosud jsem se nesetkal/a 25 33 37 38 62 36

Celkem 76 100 98 100 174 100

Zdroj: vlastní výzkum AČ = absolutní četnost; RČ = relativní četnost [%]

25%

Graf č. 18: Názor respondentů na zkušenost s dlouhodobým umíráním v rodině

Zdroj: vlastní výzkum

Komentář: Většina respondentů (43%) zažila ve své rodině dlouhý a bolestný odchod někoho ze svých blízkých. Tato životní zkušenost neměla žádný vliv na změnu jejich po-stoje k eutanazii. S umíráním v rodině a u svých blízkých se dosud ve svém životě nesetka-lo 36% všech respondentů. Zkušenost s touto bolestnou situací má i 21% dotazovaných a tato událost změnila jejich postoj a názor na eutanazii.

Po zkušenosti s umíráním v rodině se respondenti, které tato událost nějakým způsobem ovlivnila, přiklánějí k legalizaci eutanazie. Nejčastěji se objevovaly tyto názory: utrpení bylo nekonečné a velmi dlouhé, traumatizující situace pro pacienta i pro celou rodinu, kdo nezažil, ten nemá o čem mluvit.

Otázka č. 19: Má člověk právo rozhodovat o životě a smrti?

Tabulka č. 19: Názor respondentů na právo člověka rozhodovat o životě a smrti Tabulka č. 19 pracovníci soc. služeb veřejnost celkem

ano 41 54 59 60 100 57

ne 35 46 39 40 74 43

Celkem 76 100 98 100 174 100

Zdroj: vlastní výzkum AČ = absolutní četnost; RČ = relativní četnost [%]

22%

Graf č. 19: Názor respondentů na právo člověka rozhodovat o životě a smrti

Graf č. 19: Názor respondentů na právo člověka rozhodovat o životě a smrti