Za ř azení žadatel ů

Projdou-li žadatelé všemi částmi, jsou zařazeni do seznamu čekatelů. Pokud jsou vybráni dostanou oznámení z OSPOD a mohou se jet podívat na dítě, pro které byli zvoleni jako vhodní. Po setkání s dítětem se žadatelé rozhodují zda se dítě vezmou do své péče. Ke každým žadatelů vede OSPOD spisovou dokumentaci. Obsahem spisové dokumentace je žádost o zařazení do evidence osob vhodných stát se pěstouny – včetně souhlasů ve smyslu ustanovení par. 21 odst. 3 zákona, opis z rejstříku trestů žadatelů – ten si vyžádá městský úřad, v opisu jsou i data, která byla na žádost vymazána z RT(při žádosti vydání výpisu se tedy tyto data neobjeví), musí zde být souhlas žadatele, osobní údaje včetně rodného čísla, dotazník pro žadatele o osvojení + evidenční list žadatelů o NRP, fotografie žadatelů a domu či bytu, kde bydlí, kopie oddacího listu, zprávy o zdravotním stavu žadatelů předložené žadateli, zprávy od zaměstnavatele žadatelů – posudek, potvrzení o výši příjmů žadatelů, doklad o platném občanství (kopie OP), kopie rozsudků o rozvodu (obou manželů) nebo jaká koliv kopie rozsudků, která se týká žadatelů, zpráva ze sociálního šetření vypracovaného OkÚ, zpráva z místa bydliště, stanovisko OkÚ k žádosti o pěstounskou péči – účast na přípravě,

5.3.6 Odměna pěstouna

Každý pěstoun má nárok na odměnu, druhy dávek pěstounské péče je příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměna pěstouna, příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na zakoupení motorového vozidla.

Jako příspěvek na úhradu potřeb dítěte se považuje nárok dítěte svěřené do pěstounské péče. Nárok na příspěvek se zachovává i po dosažení zletilosti dítěte, nedéle však do 26. roku věku dítěte, pokud jde o nezaopatřené dítě, které trvale žije s osobou, která byla do dosažení zletilosti jeho pěstounem.

Výše příspěvku činí u nezaopatřeného dítěte 2,30 násobek životního minima dítěte, u zaopatřeného

Poslední dávkou je dávka na pořízení motorového vozidla. Na tuto dávku má nárok pěstoun, který se v pěstounské péči stará minimálně o čtyři děti. Další podmínkou je, že toto vozidlo pěstoun nepoužívá k výdělečné činnosti. Dávky závisí na ceně motorového vozidla. Maximálně však může pěstoun dostat 100 000 Kč. Tento příspěvek může být též poskytnut na opravu vozidla.

(www.mpsv.cz)

6 SHRNUTÍ TEORETICKÉ Č ÁSTI

biologických rodičů, si přeje aby jejich dítě co nejdéle studovalo, bylo chytré a šikovné. Adoptivní rodiče si také přejí aby se jim dítě podobalo. Proto je těžké najít ideální dítě do adoptivní péče a

hledá nové kamarády, seznamuje se s rodinou, vstupuje do nové školy, mění se mu celý život.

Pěstounům s příchodem dítěte ,,vstupuje´´ do rodiny i biologický rodič dítěte. Pokud je možné se s biologickým rodičem domluvit na pravidlech je vše v pořádku, pokud ne je dítě v situaci rozlišování pěstounů a rodičů což nemusí zvládnout. Dítě těžko hledá svoji identitu, neví ke komu se přiklonit. K tomu by měla být možnost využít pomoci sociálních pracovníků, psychologů, aby se dítě ,,našlo´´ a mohlo prožít klidné dětství. Proto je základem každého žadatele získat podporu nejen v rodině, ale i u odborníků, kteří je během procesu provádějí. Podpora, důvěra a pomoc je základem dobré výchovy dětí v pěstounské péči.

II. PRAKTICKÁ Č ÁST

7 CÍLE VÝZKUMU

Úmluva o právech dítěte = je mezinárodní konvence stanovující občanská, politická, ekonomická, sociální a kulturní práva dětí. Dodržování úmluvy kontroluje Výbor pro práva dítěte OSN. Byla přijata Valným shromážděním OSN 20. listopadu 1989.

Rodinné právo = úplné znění zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, které upravuje vztahy mezi manželi, dále mezi rodiči a dětmi, výživné a výživné.

Orgán sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) = hlavním úkolem je prevence a poradenství. Mezi další povinnosti patří vyhledávat děti, které vyžadují pomoc, působit na rodiče, aby plnili své rodičovské povinnosti a projednat s rodiči odstranění nedostatků ve výchově dítěte kontrolovat, zda je zamezováno dětem v přístupu do prostředí, které je z hlediska jejich vývoje a výchovy ohrožující, poskytovat dětem a jejich rodičům poradenskou činnost na jejich žádost.

Náhradní výchovná péče = v ČR se tímto rozumí všechny formy náhradní rodiny u dětí bez vlastního funkčního rodinného zázemí.

8.2 Metody sb ě ru dat a tvorba databáze

Faktografické údaje o respondentech a výroky respondentů jsem získala pomocí dotazníkové metody.

Účastníkům výzkumné sondy byl předložen v tištěné a v elektronické podobě anonymní dotazník vlastní konstrukce. Dotazník obsahuje 27 položek:

1) položky uzavřené například:

7) O pěstounskou péči jste žádal(a) jako:

a) jednotlivec

b) s partnerem/partnerkou c) s manželem/manželkou

9) Jak jste se při psychologické vyšetření cítil(a)?

a) spíše dobře b) nervózně c) spíše špatně d) nepamatuji si

2) položky polozavřené například:

Při tvorbě dotazníku jsem využila zkušeností z praxe, kterou jsem absolvovala na Městském úřadě v Chrudimi na pracovišti OSPOD, a dále v neziskové organizaci Amalthea, která sdružuje pěstouny.

Srozumitelnost dotazníku jsem si ověřila mezi studenty 3. ročníku Ústavu pedagogických věd, Fakulty humanitních studií ve Zlíně, kteří hodnotili jeho srozumitelnost a úplnost.

Dotazník jako celek je rozdělen do 9 tématických částí:

8.3.2 Složení vzorku respondentů podle pohlaví a místa bydliště Graf č. 1: Složení žadatelů podle pohlaví

Graf č. 2: Poměr respondentů podle národnosti

9 VYHODNOCENÍ VÝZKUMU

9.1 Výsledky výzkumné sondy

( Uspořádáno podle položek dotazníku)

Otázka č. 1: Proč jste se rozhodl (a) vzít si dítě do pěstounské péče?

a) nemůžeme mít vlastní děti b) chci pomoci i jiným dětem c) jiný důvod, jaký…………

Tabulka č.4: Motivace k pěstounské péči

V Čechách se většina žadatelů rozhodla pro pomoc jiným dětem stejně tak jako ve Slezsku. Menší procento jsou pěstouni, kteří nemůžou mít vlastní děti a to především na Moravě a ve Slezsku. Pokud měli pěstouni jiný důvod souviselo to většinou s pomocí dětem a naplněním vlastního života. Někteří z pěstounů se cítili k této práci povoláni Bohem. Nejvíce motivovány jsou ženy a to především z vesnice.

2) Proč preferujete pěstounskou péči před adopcí

a) jako pěstoun dostávám k zajištění potřeb dětí příspěvky od státu

b) chci pomoci jiným dětem ale nemám dostatek finančních prostředků pro adopci c) jiný důvod, jaký…………..

Tabulka č.5: Zvolení pěstounské péče před adopcí

Nedostatek financí je největším důvodem v České republice proč žadatelé volí pěstounskou péči před adopcí. Ve Slezsku a na Moravě nejvíce pěstounů chtělo pomoci dětem, které jsou hůře umístitelné popřípadě mají v péči děti, které nejsou právně volné. Pokud jde o jiný důvod respondenti zejména uváděli: možnost práce na poloviční úvazek, mít v péči starší dítě či handicapované, menší čekací doba na dítě.

3) Kde nebo jak jste se o pěstounské péči dozvěděl(a)?

a) na MěÚ či KÚ

b) v neziskové organizaci c) od známých

d) v médiích e) jinde, uveďte….

Tabulka č.6: Získání informací

Nejvíce pěstounů získalo informace přímo na městských úřadech popřípadě na krajských úřadech. Obyvatelé měst získávají informace nejvíce od známých. Vesničané si nejvíce informací si získali sami ve většině případů na úřadech od známých nebo v médiích. V neziskových organizacích získali informace především muži. Získali-li si pěstouni informace jinde jednalo se především o nemocnice, knihovny a čítárny.

Kde si pěstouni získávali informace nejčastěji sami.

4) Domníváte se, že v době kdy jste podával(a) žádost o pěstounskou péči, jste o ní byl(a) informována v dostatečné míře?

a) byl(a) jsem přehlcen(a) informacemi b) spíše ano

c) mohlo být více informací d) spíše ne

Tabulka č. 7: Dostatečná informovanost při podávání žádosti o PP

Nejlépe informováni byli žadatelé na Moravě a ve Slezsku. V Čechách si ženy z vesnice myslí, že nebyly informovány v dostatečné míře. A však zde musíme také vzít v potaz dobu trvání pěstounské péče neboť nynější forma průběhu žádosti je zde krátce, a proto dříve si žadatelé museli shánět informace sami. Pokud se jedná o pěstouny ve Slezsku, kteří mají děti ve své péči krátce byli spíše naopak informacemi přehlceni. Myslím si, že by se měly jak NO tak úřady mezi sebou informovat o postupech, aby všichni žadatelé byli spokojeni s informacemi, které získávají.

5) Jak se k Vám sociální pracovníci při jednání chovali?

a) velmi dobře byli vstřícní b) chování bylo neutrální

c) nebyla jsem spokojena s jednáním

Tabulka č. 8: Chování sociálních pracovníků

Podle odpovědí respondentů můžeme říci, že polovina byla spokojena s chování pracovníků a druhá polovina by uvítala zlepšení v chování.

Nejlépe se k pěstounům chovali ve Slezsku, kde 80% žen z města hodnotilo chování jako velmi vstřícné. Jako neutrální chování pracovníků považovalo 20% mužů z města a stejné procento žen z vesnice. Je zřejmé, že na hodnocení mělo vliv místo podání žádosti o PP.

6) Jak jste se při jednání cítil(a)?

a) spíše dobře

b) nepřemýšleli jsme o tom c) spíše špatně

Tabulka č.9: Pocit z jednání

Spíše špatně se při jednání cítili muži, kteří bydlí ve městech. Naopak ženy z měst buď o tom nepřimýšlely nebo byly s jednáním spokojeny.

Zaměříme-li se na vesnici, v Čechách převažuje u žen špatný pocit ze sociálních pracovníků. Na Moravě se cítily ženy spíš dobře, u slezských žen na vesnici najdeme jak spokojené, tak nespokojené ženy, ale zároveň i ženy, které o svém pocitu při jednání nepřemýšlely.

7) O pěstounskou péči jste žádal(a) jako:

a) jednotlivec

b) s partnerem/partnerkou c) s manželem/manželkou

Tabulka č. 10: Počet žadatelů

Většina mužů žádala s manželkou a však ve Slezsku 50% mužů žádalo jako jednotlivec. Jen jako partneři nežádal nikdo z respondentů. Stejně jako muži i ženy žádaly buď společně se svým manželem nebo samostatně. V Čechách u žen z města manželství nerozhodovalo, 50% z nich žádalo o pěstounskou péči jak bez manžela tak i bez partnera. Ale ženy žijící v Čechách na vesnici a dál ženy z Moravy a Slezska o pěstounství žádaly jako manželský pár, a to především kvůli podpoře, kterou žadatelé v druhé osobě mají.

8) Jak hodnotíte přístup odborníků při psychologickém vyšetření?

1 2 3 4 5 - přičemž 1 je nejlepší

Tabulka č. 11: Hodnocení přístupu psychologa

Pouze 20% žen ze Slezska nebylo do jisté míry spokojeno s přístupem psychologa při vyšetření. Oproti tomu 60% žen hodnotilo přístup psychologa jako výborný a však ne toliko slezští, moravští a čeští muži, kteří ač byli s přístupem spokojeni byli při hodnocení rezervovanější.

Podle jejich názoru mohl být přístup tedy ještě lepší. 50% moravských žen taktéž hodnotilo přístup jako výborný a zbylé procento žen by také uvítalo zlepšení přístupu. Avšak v Čechách 60% žen hodnotilo přístup pouze jako dobrý. Čeští psychologové by podle tohoto výsledku snad měli svůj přístup k žadatelům orientovat.

9) Jak jste se při psychologické vyšetření cítil(a)?

a) spíše dobře b) nervózně c) spíše špatně d) nepamatuji si

Tabulka č. 12: Pocit z psychologického šetření

Většina mužů se při šetření cítila spíše dobře, jen muži ze Slezska byli buď nervózní nebo se cítili špatně. 50% žen, které bydlí ve městě se cítilo spíše dobře, ve Slezsku toto procento je o 10% vyšší. 80% českých žen bylo při šetření nervózních a 20% se cítilo spíše špatně. Moravské ženy z vesnice neměly žádné problémy při psychologickém šetření a právě proto se cítily dobře. U slezských žen převládala nervozita ale i přesto se polovina z respondentek cítila při šetření dobře. Pokud uděláme celkové srovnání městské ženy se cítí lépe než vesnické, které jsou při šetření značně nervóznější než ženy z města.

10) Jak jste byl(a) spokojen(a) s přípravou?

a) ano, moc mi pomohla, dozvěděl(a) jsem se spoustu nových informací b) spíše ano, zopakoval(a) jsem si už zjištěné informace

c) spíše ne, myslím, že byla zbytečná d) ne

Tabulka č. 13: Spokojenost s přípravou

Spíše než na vesnici pomohla příprava hlavně žadatelům z města. Buď byla pro ně velkým přínosem nebo si popřípadě zopakovali již zjištěné informace, což pro ně bylo také přínosem. Pro většinu žen z vesnice byla příprava zbytečná a nemusela tedy vůbec být. Zde však musíme přihlédnout k okolnostem přípravy, kterou pěstouni, kteří mají děti v péči již delší dobu,neměli. Ke spokojenost s přípravou se vyjádřilo pouze 42% dotázaných.

11) Změnil(a) byste nějak postup přípravy?

a) spíše ano, uveďte jak…

b) spíše ne

Tabulka č. 14: Změna postupu přípravy

Polovina žadatelů byla s přípravou spokojena a nechala by jí tak jak je koncipována. Především ve městech však s přípravou respondenti spokojeni nebyli a chtěli by jisté změny. Především se jednalo o zkrácení doby šetření. Žadatelům přišlo, že dostávají moc zbytečných otázek.

Některé výklady, jako např. rozdíl mezi adopcí a pěstounskou péči, jim připadali zbytečné neboť již měli podané žádosti o PP. Někteří pěstouni by chtěli pobyt s ostatními žadateli udělat dříve pro zlepšení kolektivu, ale nechtěli by probírat například témata sexuálního života partnerů. Chyběl i kontakty se zkušenými pěstouny na které by se v začátcích mohli žadatelé obrátit s žádostí o radu. V některých městech byla příprava pěstounů spojena s žadateli o adopci, což není až tak dobré, protože pěstouni mají jiné představy. 21,5 % respondentů nemohlo přípravu posuzovat vzhledem ke krátkosti doby, která uplynula od podání žádosti o pěstounskou péči.

12) Jak jste se cítil(a) při přípravě?

a) dobře, bylo to velmi příjemné prostředí b) bylo to spíše nezajímavé

d) cítil(a) jsem se špatně

Tabulka č. 15: Pocit při přípravě

Pokud jde změny v přípravě a pocity, které při tom uchazeči mají, psalo pouze 60, 71% respondentů. Z toho se většina cítila dobře kvůli příjemnému prostředí a to především žadatelé z města. Pro žadatelky z Čech, které bydlí na vesnici to bylo spíše nezajímavé. Ženy z Moravy a Slezska měly dobrý pocit z přípravy. Špatně se necítil nikdo, což svědčí o správném výběru místa přípravy.

13) Jak byste hodnotil(a) přístup sociálního pracovníka při šetření v rodině? a) spíše pozitivně

b) spíše neutrálně c) spíše negativně

Tabulka č. 16: Přístup sociálního pracovníka při šetření v rodině

Většina pěstounů hodnotila chování pracovníka jako neutrální, ve městech především ženy vítaly pozitivní přístup pracovníků. Na vesnicích se ve velké míře setkali buď s negativizmem nebo neutralitou sociálních pracovníků. Myslím, že zde by bylo dobré zabývat se i složkou pozitivního chování sociálních pracovníků.

4%

29%

42%

18%

7%

Stejná SP

Zlepšení jednání SP Nic bych neměnil(a) Větší odbornost SP Neabslovovali jsme

14) Co byste na sociálním šetření v rodině změnil(a), uveďte:

Graf č. 4: Návrh na změnu sociálního šetření

SP = sociální pracovník

Podle grafu je většina pěstounů se sociálním šetření spokojena a však změny by pěstouni uvítali také. Především jde o zlepšení odbornosti sociálních pracovníků či o větší přívětivosti. Pěstouni ve svých odpovědích též uváděli arogantnost pracovníků a nezájem o problémy, které s přijmutí dítěte pěstounům nastanou. 18% respondentů by uvítalo lidštější přístup.

15) Jaký dojem z proběhlého sociálního šetření v rodině jste měl(a)?

a) měl(a) jsem spíše dobrý pocit b) byl(a) jsme nejisti, nervózní c) měl(a) jsem spíše špatný pocit

Tabulka č. 17: Dojem ze sociálního šetření

Sociálním šetřením prošlo 85,71% respondentů. Stejně jako u přípravy ani sociální šetření tak jak je koncipováno dnes dříve nebylo, a proto se ho nemohlo 14,29% nemohlo zúčastnit. Z žadatelů, kteří šetřením prošli, měly všechny ženy z města spíše dobrý pocit. U mužů se objevuje nervozita a také špatný pocit z šetření. Tento samý jev vidíme i u žen z vesnice, zde převládá především nervozita. I ta může být příčinou špatného pocitu ze sociálního šetření.

7%

14%

33%

18%

7%

21% Stejná SP

Více informací a pomoci Vše bylo v pořádku Lidštější přístup Pomoc s dětmi Neúčast

16) Co byste na procesu šetření v rodině změnil(a) popřípadě, co byste potřeboval(a), abyste se při šetření v rodině cítili dobře?

Graf č. 5: Potřeby žadatelů při šetření SP = sociální pracovník

Přesto, že 33% žadatelů bylo spokojeno myslím si, že je to malé procento respondentů. Jako ve všech předchozích otázkách i zde se opakuje přístup pracovníků. Je sice patrné, že přístup sociálních pracovníků se po roce 1989 změnil, ale i nadále se setkáváme s lidsky necitlivým přístupem k pěstounům. Hodně zde záleží na osobnosti pracovníka. Pokud není schopen více empatie měl by si takový pracovník rozmyslet zda je jeho práce smysluplná a zda opravdu pomáhá pěstounům nebo si jen napíše, že splnil úkol. I takové názory respondenti mají. Většina žadatelů potřebuje ze začátku pomoc a podporu pracovníka, ale ta u 14% respondentů vůbec nebyla. To se také týká 7%, kterým chyběla pomoc s dětmi.

Stejné procento bylo i pro stejnou pracovnici, které by mohli věřit.

17) Kolik dětí v pěstounské péči máte, uveďte:

Graf č. 6: Počet dětí

20%

14%

18% 11%

11%

14%

4% 4% 4% 1

2 3 4 5 6 7 8 9

Nejvíce pěstounů má ve své péči 1 dítě. Přesto se najdou i pěstouni, kteří mají dětí více. 4% pěstounů uvedlo, že mají v péči 7-9 dětí. Výjimku tvořila jedna rodina, která uvedla, že měla v péči 10 dětí. Vzhledem k aktuálnosti grafu jsem tento počet nezapočítala.

65%

29%

0% 6%

české romské vietnamské jiná národnost

18) Jaké národnosti jsou děti ve Vaší pěstounské péči?

a) české b) romské c) vietnamské

d) jiné národnosti, uveďte………..

Graf č. 7: Národnost dětí v pěstounské péči

Většina pěstounů preferuje dítě české nebo romské. Vietnamské dítě si do své péče nikdo z respondentů nevzal, pokud jde o jinou národnost žadatelé projevili zájem o dítě z Ukrajiny a míšenku z Kuby.

3%

17%

12%

21% 17%

10%

12%

8%

1rok - 3 roky 4roky - 6 let 7 let - 9 let 10let - 12 let 13let - 15 let 16 let - 18 let 19 let - 23 let 24 let a více

19) Jak staré jsou děti ve Vaší pěstounské péči, uveďte:

Graf č. 8: Stáří dětí v pěstounských rodinách

Nejvíce dětí v pěstounských rodinách právě prochází pubertálním obdobím. 21% je tedy ve věku 13 – 15 let. Mezi další početnou skupinu, která je v náhradní rodinné výchově jsou děti v předškolním věku tedy do 6 let a dále od 10 do 12 let. Nejmenší skupinou jsou děti od 1 roku (do této skupiny jsem zahrnula i děti, které ještě jednoho roku nedosáhly) do 3 let. V těchto letech pokud je to možné se spíše dítě dává do adopce, proto je tato skupina nejmenší. Pokud má některý z pěstounů v péči takto malé dítě bývá spíše postižené nebo jiného původu než českého.

11%

21) Jaký dojem z prvního setkání s dítětem jste měl(a)?

a) byl(a) jsem nadšen(a)

b) ze setkání jsem měl(a) rozpačité dojmy c) byl(a) jsem zklamán(a)

d) jiné hodnocení….

Tabulka č. 18: První setkání s dítětem

Nadšení ze setkání neskrývali především muži z Čech a Moravy. Ve Slezsku se nadšení střídalo s rozpaky jak u mužů, tak u žen. Ze setkán byly nejvíce nadšeny ty ženy, které bydlí na vesnici. České ženy byly na tom při setkání stejně jako muži ze Slezska, 40% jich bylo nadšeno a 40%

mělo rozpačité dojmy. Zklamán nebyl ze setkání nikdo. Někteří byli spíše neutrálně naladěni nebo byli zaskočeni.

22) Jaký průběh prvního setkání s dětmi byste volil(a)Vy, uveďte:

Na tuto otázku se nedala vytvořit ani tabulka ani graf. Každé dítě je jiné, a proto k nim musí pěstouni individuálně přistupovat. Někteří pěstouni viděli dítě poprvé při převzetí. Jiní navštěvovali dítě již dříve v kojeneckém ústavu, dětském domově nebo se účastnili setkání, kde bylo více dětí společně se sociálními pracovnicemi. Převažoval názor, že by bylo vhodné setkání bez sociální pracovnice. Za důležité bylo považováno, aby dítě zůstalo ve známém prostředí, kde si je jisté a pěstouni se připojili ke hře dítěte. Vše záleží především na domluvě mezi ústavem, sociálním pracovníkem a pěstouny. Pro každého to je však nejdůležitější bod z celého procesu. Je dobré, když si dítě rozumí s pěstouny. I přesto, že jsou pěstouni osloveni a pozváni k dítěti nemusí dojít k jeho převzetí. Ne vždy dojde k souladu, a proto se mohou pěstouni rozhodnout zda si dítě vezmou do své péče.

23) Setkávají se děti ve Vaší péči se svými biologickými rodiči?

a) ano b) ne

Tabulka č. 19: Setkání dětí s biologickými rodiči

Většina pěstounů si setkání dětí s biologickými rodiči nepřeje a to z výchovného hlediska. Biologičtí rodiče narušují výchovu pěstounů a odvracejí děti od pěstounů. Menší procento bylo pro setkání, ale vždy záleží na okolnostech a především z jaké rodiny děti pocházejí.

Pokud se děti budou chtít se svými biologickými rodiči setkat většina pěstounů je odhodlána jim při tom podat pomocnou ruku.

24) Setkáváte se Vy sami s biologickými rodiči dítěte?

a) ano b) ne

Tabulka č. 20: Setkávání pěstounů s biologickými rodiči

Tak jako pěstouni nechtějí, aby se děti v jejich péči setkávali s biologickými rodiči, tak ani oni sami se ve většině případů s nimi nesetkávají.

Pouze pěstouni z Čech, a to ženy z vesnic a muži z měst byli 100% pro setkání s biologickými rodiči. Již podstatně méně žadatelů je z měst,

Pouze pěstouni z Čech, a to ženy z vesnic a muži z měst byli 100% pro setkání s biologickými rodiči. Již podstatně méně žadatelů je z měst,

In document Jak se stát pěstounem (Stránka 32-0)