Způsob vytápění domácností - ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ

Zdroj: vlastní zpracování, 2015, dle výzkumu

Názor domácností na zavedení ekologických daní byl zjišťován v páté otázce daného dotazníku. Dle výzkumu si nejvíce respondentů (99 respondentů, 42 %) myslí, že jsou ekologické daně pouze nástrojem ke zvýšení fiskálních příjmů. Ekologické daně sice zvyšují státní rozpočet, ale není to jejich hlavním cílem. Prioritním cílem zavedení ekologických daní ze strany EU je zlepšení životního prostředí aneb omezení škodlivých látek v ovzduší. Že ekologické daně byly zavedeny právě z tohoto důvodu si myslí pouze 62 lidí ze všech dotázaných (26 %). 41 respondentů (18 %) má dle výzkumu dokonce názor, že zavedení ekologických daní je zcela zbytečné a nechápou význam těchto daní vůči životnímu prostředí. Zbývajících 32 respondentů potom nemělo vlastní názor, například z důvodu neznalosti ekologických daní.

96 68

52 18

0 20 40 60 80 100 120

zemní plyn elektřinu tuhá paliva jiný způsob vytápění

Jaké komodity využíváte k vytápění Vaší domácnosti?

38 Obrázek 10: Názor společnosti na zavedení ekologických daní

Zdroj: vlastní zpracování, 2015, dle výzkumu

Šestá otázka byla součástí dotazníku proto, aby zjistila, zda domácnosti pocítily zvýšení cen elektřiny po zavedení ekologických daní. Zvýšení těchto výdajů zaznamenalo pouze 48 respondentů (21 %). 54 občanům (23 %) se výdaje zvýšily jen mírně a 132 respondentů zvýšení cen energií vůbec nepostřehlo. Tento fakt může být způsoben tím, že domácnosti vývoj cen energií nesledují, či nesledují strukturu těchto cen.

Obrázek 11: Ekologické daně v domácích výdajích

Zdroj: vlastní zpracování, dle výzkumu, 2015

V sedmé otázce byl zkoumán názor občanů na budoucí vývoj ekologických daní.

Pouhých 5 respondentů, což činí 2 %, si myslí, že by se měly ekologické daně snižovat.

87 respondentů (37 %) si myslí, že se budou zvyšovat, 81 respondentů (35 %) je názoru, že jich bude více a zbývajících 61 ze všech dotázaných (26 %) nedokáže posoudit, jak by v budoucnu mohly ekologické daně vypadat. Jelikož v ostatních zemích mají řadu jiných daní, které mohou napomoci zlepšení životního prostředí, a u nás se již uvažuje

Jaký máte názor na zavedení ekologických daní

Zaznamenali jste zavedení ekologických daní v domácích výdajích?

39 o zavedení např. uhlíkové daně, lze spíše očekávat, že v budoucnosti se spíše zvýší počet ekologických daní než jejich sazby.

Obrázek 12: Názor veřejnosti na budoucí vývoj ekologických daní

Zdroj: vlastní zpracování, 2015, dle výzkumu

Stěžejním krokem je právě osmý krok. Ten měl vyzkoumat, jak na občany zavedení ekologických daní zapůsobilo a zda se snaží za energie ušetřit. Tím je myšleno buď snížení spotřeby energií, či investování do opatření, která jsou šetrnější k životnímu prostředí, jako jsou například stále populárnější solární panely, které fungují na principu využívání sluneční energie. Dle výzkumu ale 151 respondentů (65 %) svou spotřebu energií nesnížilo, 52 občanů (22 %) udělalo jen malé změny a 31 respondentů (13 %) ze všech dotázaných opravdu po zavedení ekologických daní začalo s energiemi šetřit.

Obrázek 13: Úspory domácností za energie

Zdroj: vlastní zpracování, 2015, dle výzkumu

81 87 5

bude jich více budou se zvyšovat budou se snižovat nevím

0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100

Jaký máte názor na budoucí vývoj ekologických daní?

151 52

ano ne jen mírně

0 20 40 60 80 100 120 140 160

Přimělo Vás zavedení ekologických daní k šetření za energie?

40 Vyhodnocení vlivu ekologických daní na domácnosti:

V osmém kroku výzkumu bylo zjištěno, že pouhých 35 % respondentů udělalo alespoň nějaké změny vůči životnímu prostředí, ať už snížením spotřeby energií či investicemi do komodit šetrnějších vůči životnímu prostředí. Jak bylo vymezeno ve výsledcích sedmé otázky, respondenti nerozumí významu ekologických daní, většina má na ekologické daně negativní názor či si myslí, že ekologické daně jsou pouze nástrojem ke zvýšení příjmů státního rozpočtu. Na otázku, zda respondenti zaznamenali zvýšení cen energií po zavedení ekologických daní, odpověděla polovina respondentů, že nikoliv. Tento fakt může opět svědčit o neinformovanosti respondentů, která byla zjišťována v první části výzkumu. Úroveň motivace s úrovní informovanosti je úzce spjata. Je zřejmé, že pokud respondenti o zavedení ekologických daní nevědí, nemohou na ně reagovat. Výsledkem tohoto výzkumu tedy je zjištění, že domácnosti o zavedení ekologických daní nejsou dostatečně informovány a tím i motivovány k zavedení úsporných opatření, která by zároveň šetřila životní prostředí, čímž by byl splněn hlavní cíl zavedení ekologických daní. Veřejnost by tedy na základě těchto výsledků měla být více obeznámena s ekologickými daněmi formou státních institucí či formou médií, a to nejen o samotném zavedení ekologických daní, ale i jejich významu a opatřeních, jaká může každý jedinec udělat, aby pomohl ke zlepšení životního prostředí.

8 Dopad ekologických daní na podnikatelské subjekty

Ekologické daně nemají dopad jen na domácnosti, ale především na podniky, které se svou činností výrazně podílejí na znečišťování životního prostředí. V této kapitole tedy bude zkoumán vliv ekologických daní na podnikovou sféru prostřednictvím praktické aplikace na firmu Efaflex s.r.o., která poskytla bližší informace k této problematice.

V nadcházejícím textu tedy bude přiblíženo, jak ekologické daně ovlivnily náklady firmy, jaké ekologické daně se jí týkají a jaké podniká kroky ke snížení ekologických nákladů a ochraně životního prostředí.

8.1 Představení podniku Efaflex s.r.o.

Firma Efaflex s.r.o. je výrobní firma, která se zabývá výrobou rychloběžných vrat, které bezesporu souvisí s životním prostředím. Pobočka v České republice sídlí v Jižních Čechách, v obci zvané Olší. Firma byla založena v roce 1974 a byla první firmou, která se výrobou rychloběžných vrat zabývala. Rychloběžná vrata jsou založena na principu rychlého otevírání a zavírání výrobních hal, tím zamezují výměně tepla mezi vratami oddělenými prostorami, vzniklé průvanem a ztrátami tepla, a chladu mezi vnějším a vnitřním prostorem. Tím výrazně snižují náklady na energii. Firma Efaflex s.r.o.

působí v zemích po celém světě.

8.2 Aplikace úsporných opatření

Firmy Efaflex s.r.o. se týká daň z elektřiny a daň ze zemního plynu. Elektřinu využívají k osvícení budov a k provozu výrobních strojů, zemní plyn potom k vytápění budov a k ohřevu vody. Po zavedení ekologických daní se firmě zvýšily náklady na energie, proto podnikla opatření ke snížení spotřeby energií a také k ochraně životního prostředí.

Při koupi nových strojů se bere ohled na to, jakou má stroj spotřebu energie a samozřejmě se kupuje ten s menší spotřebou. Co se týče úspory za elektřinu, firma postupně mění osvětlení za LED osvětlení, které šetří náklady za elektřinu. Při výstavbě nových budov se firma zaměřuje na výstavbu z vypěněných panelů PUR kvůli zateplení, aby nedocházelo k energetickým ztrátám. V roce 2011 probíhal energetický audit, který měl za úkol zjistit, zda nedochází k únikům tepla z budov. Tento audit byl prováděn termokamerou ve výrobních halách, aby se zjistilo, zda teplo z budov opravdu uniká a je výhodné investovat do zateplení hal, či nikoliv. Na základě tohoto energetického auditu se podniklo několik kroků. V první řadě to bylo utěsnění okenních

42 rámů a výměna těsnění v oknech v administrativních budovách. Tím se zamezilo úniku tepla, čímž došlo ke snížení výdajů za zemní plyn, navíc náklady za tento krok byly minimální. Dále se sestavila pravidla zamezující únikům tepla. Tato pravidla obsahovala kroky jako je zákaz používání vrat pro průchody osob, využívání klimatizací pro vytápění prostor, stanovení a hlídání teplot na pracovištích či programování vytápění hal, tzn. nastavení časového spínání vytápění hal. Tyto kroky se týkaly úspory za zemní plyn, a úspora činila 15 % z nákladů za teplo a vytápění, což činilo asi 100 000 Kč za rok. Pro úsporu na elektřině se zavedla instalace automatického zatmívacího zařízení a nastavení intenzity osvětlení na všechny haly, provedla se výměna osvětlení, byla provedena instalace elektronických předřadníků, postupně se vyměnily zářivky za úspornější osvětlení a nainstalovaly se plynové stropní zářiče do mezihalí. Na elektřině tyto kroky uspořily částku 220 000 Kč za rok.

8.3 Vývoj energetických nákladů a ekologických daní

Na obrázku č. 14 je zobrazena spotřeba elektřiny a zemního plynu firmy Efaflex za období 2008-2014. Z důvodu archivací dokumentů jen 5 let bohužel firma již nemá faktury z roku 2007, nelze tedy provézt srovnání před a po zavedení ekologických daní.

V roce 2009 ale nastal značný pokles spotřeby elektřiny, která se však v dalších letech opět zvýšila. Spotřeba zemního plynu byla na vrcholu v roce 2013, ale v roce 2014 již poklesla z důvodu zavedení úsporných opatření, která byla zmíněna výše. Spotřeba elektřiny v roce 2014 také nepatrně poklesla.

Obrázek 14: Vývoj spotřeby elektřiny a zemního plynu

Zdroj: vlastní zpracování, 2015

Sazba ekologické daně je od roku 2008 ve výši 28,30 za 1 odebranou MWh.

Na následujícím obrázku je znázorněno, jakou část tvoří ekologická daň z celkové ceny

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

elektřina zemní plyn

43 za 1 odebranou MWh a za obchodní část této ceny. Jak je z obrázku patrné, vzhledem k celkové ceně tvoří ekologické daně jen nepatrnou část. V tabulce č. 2 je zobrazen právě tento poměr ekologické daně k celkové ceně elektřiny, tzn. včetně distribuční části za rezervovaný příkon, ceny na podporu výkupu elektřiny z OZE, poplatek OTE za zúčtování, ceny za systémové služby. Dále je znázorněn a poměr ekologické daně vůči ceně elektřiny za obchodní část, tj. cena pouze za silovou elektřinu za odebranou MWh. Poměr k celkové ceně se pohybuje kolem dvou procent, v posledních dvou letech z důvodu poklesu cen elektřiny přesahuje 2 procenta. Poměr ekologické daně pouze k obchodní části ceny se vyvíjí okolo jednoho procenta.

Tabulka 2: Poměr daně z elektřiny a celkových cen za elektřinu

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Poměr ekologické daně k celkové ceně za

spotřebu elektřiny (v %) 1,150 1,068 0,985 0,943 0,943 0,933 1,141 Poměr ekologické daně k ceně elektřiny za

obchodní část (v %) 1,617 1,522 1,501 1,727 1,582 2,089 2,264

Zdroj: vlastní zpracování, 2015

Obrázek 15: Porovnání ekologické daně k ceně elektřiny za 1 MWh

Zdroj: vlastní zpracování, 2015

Na obrázku č. 16 je znázorněn vývoj nákladů za elektřinu Firmy Efaflex od roku 2008 do roku 2014. Oproti roku 2008 se tyto náklady snížily v důsledku zavedení úsporných opatření, jen v roce 2013 byla spotřeba vyšší než v ostatních letech, což mohlo být způsobeno vyšším objemem výroby, či zaváděním nových inovací. Za ekologickou daň podnik v průměru zaplatí kolem 50 000 Kč za rok.

0 1000

44 Obrázek 16: Vývoj celkových nákladů za elektřinu a ekologické daně

Zdroj: vlastní zpracování, 2015

Na obrázku č. 17 lze vidět opět poměr ekologické daně k celkové ceně za plyn a k ceně plynu pouze za obchodní část. Poměr k obchodní části je zde téměř dvakrát větší než u elektřiny. To je způsobeno faktem, že sazba ekologické daně ze zemního plynu a některých dalších plynů je vyšší než sazba z elektřiny. Zatímco sazba z elektřiny, jak již bylo uváděno výše, činí 28,30 Kč za odebranou MWh, u plynu činí tato sazba 30,60 Kč. Při cenách plynu se tedy poměr ekologické daně k obchodní části ceny plynu pohybuje okolo 4 %, v roce 2014 potom dokonce dosáhl hodnoty vyšší než 5 %.

K celkové ceně plynu včetně distribuce se tento poměr vyvíjí okolo 3 %. Podnik proto využívá více elektřiny než plynu.

Tabulka 3: Poměr daně ze zemního plynu a celkové ceny plynu za 1 MWh

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Poměr ekologické daně k celkové ceně plynu 2,989 2,730 3,107 3,097 3,132 3,082 2,752

Poměr ekologické daně k ceně plynu pouze

za obchodní část 4,026 3,801 4,075 4,146 4,789 4,428 5,253

Zdroj: vlastní zpracování, 2015

0 1000000 2000000 3000000 4000000 5000000 6000000 7000000

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

náklady za spotřebu elektřiny celkem

ekologická daň

45 Obrázek 17: Porovnání ekologické daně k ceně plynu za 1 MWh

Zdroj: vlastní zpracování, 2015

Další obrázek ukazuje vývoj nákladů na zemní plyn a daň ze zemního plynu a dalších plynů. Vývoj je zde podobný jako u elektřiny. Nejúspornějším rokem je zde opět rok 2011. Kdyby se podnik rozhodl investovat do obnovitelných zdrojů, které byly uvedeny v kapitole č. 6, mohla by mu tato spotřeba, a tím i náklady za zemní plyn a daně s ním spojené, klesnout ještě pod tuto úroveň. Zavedení nějakého obnovitelného zdroje by však s sebou neslo značné pořizovací náklady, proto by bylo nutné zvážit, zda by opravdu byla úspora nákladů v následujících letech vyšší než zřizovací investice.

Obrázek 18: Vývoj celkových nákladů za zemní plyn a daň ze zemního plynu

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

náklady za spotřebu zemního plynu celkem

daň ze zemního plynu a některých dalších plynů

8.4 Návrh úsporných opatření

Implementace ekologických daní do daňové soustavy České republiky způsobila mnoha podnikům, zejména podnikům s vysokou spotřebou energií, zvýšení nákladů. Do těchto nákladů lze dle [11] zařadit i nákup emisních povolenek v případě některých vybraných podniků. Podniky mají několik možností, jak minimalizovat náklady. První možností je aplikace opatření ke snížení spotřeby energií. V tomto případě je vhodné zjistit, zda nedochází k únikům tepla a případně zajistit zaizolování budov. Jak již bylo zmíněno výše, tento úkon se provádí pomocí termokamer, které ukážou, kde by bylo vhodné budovy zaizolovat. Další možností je investice do ekologicky šetrnějších výrobků (např.

solární panely) nebo změny osvětlení, které nespotřebovává takové množství elektrické energie. Tyto změny jsou cílem ekologické daňové reformy, které by měly domácnosti a podniky provádět za účelem nastolení udržitelného rozvoje. Podniky však mohou své výrobní náklady snížit i v jiné oblasti výroby, například formou organizačních změn v podniku nebo nákupem levnějšího materiálu, v tomto případě by nebylo dosaženo cíle ekologických daní.

Aby zavedení ekologických daní nezpůsobilo markantní následky, poskytuje stát podnikům čas na přizpůsobení se ekologickým daním. Ačkoli tyto podniky nejvíce znečišťují životní prostředí, stát jim poskytne úlevy a osvobození od daně. Zde je však možné se ptát, zda ekologické daně plní svůj účel, pokud stát největším

„znečišťovatelům“ ekologické daně odpustí.

V zavedení ekologických daní se dají nalézt pro podniky i přínosy. Mají teď prostor pro zavedení nových technologií, která jim mohou snížit náklady za energie a podnikům vzniknou finanční prostředky pro zaměstnávání více pracovníků, či nějakým jiným způsobem zefektivnit výrobu. Od roku 2013 musí firmy nakupovat tzv. emisní povolenky, které slouží ke snížení emisí CO2. Těchto povolenek stát dostane určité množství, z nějž část rozdá firmám, aby se zabránilo rozsáhlým dopadům ekologických daní na podniky, zbytek potom prodá ve veřejné aukci. Pokud firmě nějaké emisní povolenky zbydou, může je prodat jiné firmě, která jich má nedostatek a získat tak finanční rezervu.

9 Závěr

Cílem této bakalářské práce bylo objasnit problematiku ekologických daní, charakterizovat vývoj ekologické daňové reformy a provézt výzkum dopadu zavedení ekologických daní na ekonomické subjekty v České republice. Z provedených výzkumů lze vyvodit závěr, že ekologické daně zatím neplní standardně svou funkci. Stát poskytuje daňové úlevy podnikům, které nejvíce poškozují životní prostředí, čímž se význam ekologických daní značně ztrácí. V případě neposkytování daňových úlev státem by se však mohly podniky dostat do tíživé finanční situace, čímž by se zpomalil vývoj ekonomiky. Je proto důležité najít optimální řešení, které donutí podniky investovat do prostředků, které tolik nepoškozují životní prostředí, ale na druhé straně nezpůsobí bankrot firem. Princip výnosové neutrality, na kterém jsou ekologické daně založeny, též nebyl dodržen. Ekologické daně se týkají i nízkopříjmových domácností, studentů, důchodců či rodičů na mateřské dovolené apod., kterých se ale snížení zdanění práce netýká. Stát by tedy i těmto skupinám obyvatel měl poskytovat určitá protiplnění.

Z dotazníkového šetření bylo poté zjištěno, že spotřebitelé nejsou dostatečně informováni o zavedení ekologických daní, což má za následek nízkou motivaci spotřebitelů k šetrnějšímu přístupu k životnímu prostředí. Z výzkumu také vyplývá, že většina domácností chápe ekologické daně pouze jako nástroj ke zvýšení státního rozpočtu, zdá se tedy vhodné je více informovat o důvodu zavedení ekologických daní a účelu, k jakému slouží. Lze očekávat, že v budoucnosti bude ekologických daní více a jejich sazby se budou zvyšovat. V dnešní době je ale ochrana životního prostředí zanedbávána, prioritou pro firmy i domácnosti je získat co nejvíce peněžních prostředků a chtějí je investovat co nejefektivněji bez ohledu na dopad na životní prostředí. Jelikož negativní stimulace na domácnosti příliš nefunguje, měl by stát poskytovat finanční plnění na změnu vytápění. Zejména topení uhlím či dokonce odpady je životnímu prostředí škodlivé a domácnosti si většinou nemohou dovolit investovat prostředky do nových kotlů či provést změnu vytápění. Stát by jim tedy na tyto investice měl poskytovat alespoň částečnou dotaci.

OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci

OSN Organizace spojených národů

Seznam obrázků

Obrázek 1: Dělení daní ... 11

Obrázek 2: Rozdíly mezi skutečnými a plánovanými výnosy ekologických daní v České republice ... 28

Obrázek 3: Výnosy z ekologických daní v letech 2008 – 2014 v České republice ... 30

Obrázek 4: Obnovitelné zdroje elektřiny za období 2006 - 2013 ... 32

Obrázek 5: Obnovitelné zdroje tepla za období 2006 - 2013 ... 32

Obrázek 6: Věková struktura respondentů ... 34

Obrázek 7: Informovanost veřejnosti o ekologických daních ... 35

Obrázek 8: Zdroje informací o ekologických daních ... 36

Obrázek 9: Způsob vytápění domácností ... 37

Obrázek 10: Názor společnosti na zavedení ekologických daní ... 38

Obrázek 11: Ekologické daně v domácích výdajích ... 38

Obrázek 12: Názor veřejnosti na budoucí vývoj ekologických daní ... 39

Obrázek 13: Úspory domácností za energie ... 39

Obrázek 14: Vývoj spotřeby elektřiny a zemního plynu ... 42

Obrázek 15: Porovnání ekologické daně k ceně elektřiny za 1 MWh ... 43

Obrázek 16: Vývoj celkových nákladů za elektřinu a ekologické daně ... 44

Obrázek 17: Porovnání ekologické daně k ceně plynu za 1 MWh ... 45

Obrázek 18: Vývoj celkových nákladů za zemní plyn a daň ze zemního plynu a některých dalších plynů ... 45

Seznam tabulek

Tabulka 1: : Environmentální daňová kvóta ... 31 Tabulka 2: Poměr daně z elektřiny a celkových cen za elektřinu ... 43 Tabulka 3: Poměr daně ze zemního plynu a celkové ceny plynu za 1 MWh ... 44

Seznam zdrojů

2. DAMOHORSKÝ, Milan. Právo životního prostředí: základní kurs. 3. vyd. Praha:

C.H. Beck, 2010, xlvii, 629 s. Právnické učebnice (C.H. Beck).

ISBN 978-807 -4003-387.

3. Daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí (zrušena k 31.12.2013) [online].

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/dan-dedicka-darovaci-prevodu-nemovitosti - 7561.html

Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/ekologicke-dane-3532.html.

evropska-politika-ochrany-zivotniho -5151.html

7. HALÁSEK, Dušan. Veřejná ekonomika. 3. přeprac. a dopl. vyd. Dolní Životice:

Optys, 2012, 95 s. ISBN 978-80-85819-80-9.

8. HAMERNÍKOVÁ, Bojka a MAAYTOVÁ, Alena. Veřejné finance. 2.,aktualiz. vyd.

Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 340 s. ISBN 978-80-7357-497- 0.

9. HOLMAN, Robert. Ekonomie. 5. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2011, 696 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-006-5.

10. HRUŠKA, Zdeněk a DVOŘÁKOVÁ, Lilia Teoretické a praktické aspekty ekologického zdanění v podmínkách České republiky. Ekonomie a management, E+M. 2013, 1, 18-32, ISSN 1212-3609

11. HRUŠKA, Zdeněk, DVOŘÁKOVÁ, Lilia. Výzkum vlivu a dopadu ekologického zdanění na podnikatelské subjekty v České republice. Trendy v podnikání 2012, Plzeň, 2012. ISBN 978-80-261-0100-0.

12. JÍLKOVÁ, Jiřina a KŘIVKA, Tomáš. Poplatky k ochraně životního prostředí a jejich efektivnost. Vyd. 1. Praha: Eurolex Bohemia, 2006, 135 s.

ISBN 80-7379 -002-5.

In document ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ (Stránka 36-0)