Fakulta financí a účetnictví
Katedra finančního účetnictví a auditingu
DIPLOMOVÁ PRÁCE
2021 Adéla Gabrielová
Fakulta financí a účetnictví
Katedra finančního účetnictví a auditingu
Účetnictví a finanční řízení podniku
Alternativní měřítka výkonnosti v sektoru Software a ICT služeb
Autor diplomové práce: Adéla Gabrielová
Vedoucí diplomové práce: Procházka David, doc. Ing., Ph.D.
Rok obhajoby: 2021
Čestné p rohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Alternativní měřítka výkonnosti v sektoru Software a ICT služeb“ vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.
V Praze dne 04. 01. 2021 ...
Adéla Gabrielová
Poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala panu Davidovi Procházkovi, doc. Ing., Ph.D. za inspiraci, která mě přiměla k napsání této práce. Dále děkuji za jeho ochotu, vstřícnost,pohotový přístup, užitečné rady a připomínky.
Zvýšený výskyt prezentace nestandardních měřítek výkonnosti veřejně obchodovatelných firem vedl v poslední době ke zkoumání jejich transparentnosti a případného vlivu na investory. V souvislosti s tímto zvýšeným výskytem došlo v nedávné době také k vydání ESMA1Obecných pokynů pro alternativní výkonnostní ukazatele a ke spuštění projektu IASB Better Financial Communication, na jehož základě by mělo dojít k pozměňovacím návrhům omezujících prezentaci APM (alternative performance measures ─ alternativní měřítka výkonnosti).
Cílem následující práce je shrnout nejdůležitější regulaci týkající se prezentace APM v USA a Evropě a dále zhodnotit výskyt APM v sektoru Software & ICT Služeb.
Teoretická část definuje pojem APM, shrnuje nejdůležitější související regulaci v USA a Evropě a poskytuje přehled nejčastěji používaných APM. Východiskem praktické části práce je empirický výzkum provedený na základě ručního sběru dat z výročních zpráv 66 společností (s koncem účetního období v roce 2019) ze sektoru Software &
ICT Služby v akciovém indexu Stoxx 600. Výsledky výzkumu ukázaly, že alespoň jedno finanční nestandardní měřítko vykázala každá z analyzovaných společností.
Nejčastěji se vyskytujícím APM v účetních závěrkách byl provozní zisk, přičemž jeho kalkulace napříč společnostmi nebyla jednotná. Mimo účetní závěrku se nejfrekventovaněji vyskytoval ukazatel EBITDA2. Nejčastější úpravy nestandardních ukazatelů souvisely s podnikovými kombinacemi a restrukturalizacemi.
Klíčová slova
APM, non-GAAP, non-IFRS, alternativní měřítko výkonnosti, ESMA Guidelines on Alternative Performance Measures, Better Financial Communication, Primary Financial Statements, Management Commentary, Software & ICT Služby
1 ESMA představuje anglickou zkratkou pro název instituce European Securities and Market Authority, v překladu Evropský orgán pro cenné papíry a trhy.
2 EBITDA je anglická zkratka pro Earnings before Interests, Tax, Depreciation and Amortization, v překladu zisk před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací.
The Increasing use of non-standard performance indicators by publicly traded companies recently led to the investigation of its transparency and possible impact on investors. Based on the increased presence of alternative performance measures, The European Securities and Market Authority‘s (ESMA) Guidelines on Alternative Performance Measures has been introduced. In addition to this, the International Accounting Standard Board (IASB) has implemented the project Better Financial Communication. The purpose of the project is to introduce an amendment limiting the presentation of APM (alternative performance measures).
The first aim of the following thesis is to sum up the most important regulation of APM presentation within the USA and Europe. The second aim is to evaluate the presence of APM in the sector of Software & Computer Services. The theoretical portion defines the term APM, sums up the most important regulation in the USA and Europe, and provides an overview of the most typical APM. The practical portion is based on the empirical research, which has been conducted on hand-collected data gathered from annual reports (with the reporting period ending in the year of 2019) of 66 companies being included in the sector of Software & Computer Services in the stock index Stoxx 600. The research has shown that all of the companies analyzed presented at least one APM. The most frequently used APM in the financial statements was operating profit. However its calculation across all companies was not uniform.
Out of the financial statements, EBITDA was the most common. The most common adjustments were related to business combinations and restructuring.
Key words
APM, non-GAAP, non-IFRS, alternative performance measures, ESMA Guidlines on Alternative Performance Measures, Better Financial Communication, Primary Financial Statements, Management Commentary, Software & Computer Services
Úvod ... 9
1 Teoretická část ... 11
1.1 Relevantní literatura ... 11
1.1.1 Frekvence výskytu alternativních měřítek výkonnosti ... 11
1.1.2 Hodnota alternativních měřítek výkonnosti ... 12
1.1.3 Faktory ovlivňující alternativní měřítka výkonnosti ... 12
1.1.4 Postoje uživatelů výkazů k alternativním měříkům výkonnosti ... 13
1.1.5 Diskuze ohledně používání alternativních měřítek výkonnosti a praktické příklady ... 15
1.2 Alternativní měřítka výkonnosti ... 17
1.2.1 Definice alternativního měřítka výkonnosti ... 17
1.2.2 Nejvíce užívaná alternativní měřítka výkonnosti ... 18
1.3 Regulace ... 22
1.3.1 Regulace v USA ... 23
1.3.2 Regulace v Evropě ... 25
1.3.2.1Regulace ze strany EU ... 26
1.3.2.2Regulace ze strany IASB ... 30
1.4 Účetní specifika v sektoru Software a ICT služeb ... 45
2 Empirická část ... 48
2.1 Sběr a zpracování dat ... 48
2.2 Výsledky výzkumu ... 54
2.2.1 Nejčastěji se vyskytující APM v sektoru Software & Computer Services 54 2.2.1.1APM v rámci účetní závěrky ... 54
2.2.1.2APM ve výroční zprávě mimo účetní závěrku ... 56
2.2.2 Umístění APM ve výroční zprávě ... 61
2.2.3 Umístění definic, kalkulací a vysvětlení použitých APM ve výročních zprávách ... 62
2.2.4 Vykázání samostatné kapitoly (přílohy) k APM ... 63
2.2.5 Konkrétní úpravy používané v sektoru Software & Computer Services... 64
2.2.6 Závislost mezi velikostí (a výkonností) firmy a množstvím poskytnutých informací k APM ... 66
Závěr ... 67
Seznam použité literatury a pramenů ... 71
Seznam obrázků, tabulek, grafů a schémat ... 78
Příloha A – Seznam jednotek sektoru Software & Computer Services indexu Stoxx 600 ... 80
Příloha B – Ukázky APM ... 82
Příloha C ... 91
Seznam použitých zkratek
APM Alternative Performance Measures Alternativní měřítka výkonnosti CFA (INSTITUTE) Charted Financial Analyst Institute
Institut Autorizovaných Finančních Analytiků CCGG Canadian Coalition for Good Governance
Kanadská koalice pro správné řízení
C&Dis Compliance and Disclosure Interpretations
ČNB Česká národní banka
DJIA Dow Jones Industrial Average Dow Jonesův index
EBITDA Earnings before Interest, Tax, Depreciation and Amortization Zisk před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací
EBIT Earnings before Interests and Tax Zisk před úroky a zdaněním EPS Earnings per Share
Zisk na akcii
ESMA European Securities and Market Authority Evropský orgán pro cenné papíry a trhy
FCF Free Cash Flow
Volné peněžní toky
FTSE (100) Financial Times Stock Exchange
GAAP Generally Accepted Accounting Principles Obecně uznávané účetní předpisy
IAS International Accounting Standards Mezinárodní účetní standard
IASB International Accounting Standard Board Rada pro mezinárodníúčetní standardy IFRS International Financial Reporting Standards
Mezinárodní standardy účetního výkaznictví
IOSCO The International Organization of Securities Commissions Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry
KPI Key Performance Indicators Klíčové ukazatele výkonnosti
MPM Management Performance Measures Manažerská měřítka výkonnosti NOI Net Operating profit
Čistý provozní zisk P/E Price to Earnings Ratio
Poměr ceny a zisku na akcii PTK Průměrná tržní kapitalizace
non-GAAP Generally Accepted Accounting Principles
Měřítka nedefinovaná obecně uznávanými účetními principy ROCE Return on capital empoyeed
Rentabilita dlouhodobých zdrojů
SEC U.S. Securities and Exchange Commission
Komise Spojených států amerických pro cenné papíry a burzu SIC Standard Industrial Classification
Standardizovaná klasifikace dle odvětví S&P 500 Akciový index Standard & Poor’s 500 Sotxx 600 Akciový index Sotxx 600
ROIC Rentability on Capital Invested Rentabilita investovaného kapitálu
9
Úvod
Účetní závěrky a prospekty patří mezi základní podklady sloužící k rozhodování při aktivním obchodování s cennými papíry. Přestože je účetní výkaznictví pro veřejně obchodované společnosti do značné míry regulováno, často se ve veřejně sdělovaných informacích nacházejí ukazatele výkonnosti nad rámec těch, které požadují předpisy. Management mnohdy kromě veličin definovaných standardy používá k interpretaci výkonnosti celou řadu dalších finančních i nefinančních ukazatelů. Taková měřítka se označují pojmy alternativní měřítka výkonnosti (APM), non-GAAP či non-IFRS.3
Určitou formu alternativních měřítek výkonnosti ve výročních zprávách v současnosti aplikuje většina veřejně obchodovaných firem. Množství a druhy těchto měřítek se značně liší. Zatímco některé firmy využívají pouze pár vybraných ukazatelů, u jiných to může být i dvacítka (Ernst & Young, 2018).
Vzhledem k vysokému výskytu alternativních měřítek se v poslední době objevuje značné znepokojení, zejména pak na straně regulátorů. Základní otázkou je, zda je při přikládání těchto měřítek záměrem poskytnout více informací o podniku či spíše oklamat investory. Na jednu stranu lze předpokládat, že řídící pracovníci mohou nejlépe posoudit, co je z hlediska výkonnosti firmy významné a co ne. Na druhou stranu ukazatele někdy bývají prezentovány v nekonzistentní verzi, což může vést k obtížné srovnatelnosti mezi jednotlivými obdobími či mezi dvěma různými podniky navzájem. Problematická může být také nedostatečná transparentnost výpočtu daných indikátorů. Navíc výsledky alternativních měřítek mohou mít někdy vliv na bonusy a odměny řídících pracovníků (Hoogervorst, 2016).
Z výše uvedených důvodů se problematikou alternativních měřítek výkonnosti začala podrobněji zabývat také IASB, a to v rámci projektů Management Commentary a Primary Financial Statements, které spadají pod projekt Better Financial Communication. Projekty cílí na zefektivnění užitečnosti prezentovaných informací pro jejich uživatele (IFRS Foundation, 2020a).
Následující diplomová práce se zaměřuje na výskyt alternativních měřítek výkonnosti ve výročních zprávách patřících do sektoru Software & Computer Services dle akciového indexu Stoxx 600. Práce má dva základní cíle. Prvním z těchto cílů je
3Podrobněji v kapitole č. 1.2: Alternativní měřítka výkonnosti.
10
shrnout základní dosavadní a chystanou regulaci týkající se vykazování APM v Evropě a USA. Druhým cílem je na základě empirického výzkumu vyhodnotit, jak v praxi k problematice APM přistupují společnosti ve zvoleném sektoru. Na základě těchto empirických zjištění bude posouzen možný dopad na uživatele finančních informací a návazně posouzena i potřeba koncepčního přístupuze strany tvůrců účetních předpisů. V rámci provedené analýzy výročních zpráv 66 jednotek patřících do sektoru Software
& Computer Services v indexu Stoxx 600 (s koncem účetního období od 01. 01. 2019 do 31. 12. 2019) by mělo býtpředevším zjištěno, kolik a jakých konkrétních ukazatelů společnosti v daném sektoru použily. U identifikovaných ukazatelů by mělo být dále stanoveno, zda existuje určité specifické místo ve výroční zprávě, kde by se těchto měřítek vyskytovalo nejvíce. Kromě umístění samotných ukazatelů je snahou dále u nejčastěji se vyskytujících měřítek zjistit, zda k nim byla poskytnuta příslušná kalkulace. Dále by mělo být vyhodnoceno, na jakém konkrétním místě výroční zprávy se kalkulace a definice vyskytovaly nejčastěji. Doplňující částí výzkumu je vyhodnocení existence závislosti mezi množstvím poskytnutých informací a velikostí (případně výkonností) podniku.
Práce se skládá z teoretické a empirické části. Teoretická část nejprve shrnuje relevantní literaturu a definuje pojem alternativního měřítka výkonnosti, následně popisuje nejčastěji se vyskytující měřítka a regulaci týkající se dané problematiky.
Velký důraz je přitom kladen na detailní popis klíčového projektu IASB Primary Financial Statements. Na teoretickou část navazuje část empirická, která nejprve popisuje sběr a způsob zpracování dat a následně prezentuje zjištěné výsledky.
11
1 Teoretická část
1.1 Relevantní literatura
1.1.1 Frekvence výskytu alternativních měřítek výkonnosti
Za poslední dvě dekády se počet firem využívajících alternativní měřítka výkonnosti rapidně zvýšil, což dokazuje několik na sobě nezávisle provedených studií.
Podle studie (Audit Analytics, 2018), která ve třech různých časových obdobích (1996, 2006 a 2016) zkoumala výkazy firem z indexu S&P 5004, se podíl firem, které prezentují alternativní měřítka výkonnosti, zvýšil z 59 % v roce 1996 na 96 % v roce 2016. V roce 2017 vykázalo alespoň jeden ukazatel APM dokonce 97 % podniků z S&P 500. Významně rostl také počet užívaných ukazatelů. Zatímco v roce 1996 jich jeden podnik v průměru vykázal 2,35, v roce 2016 jich v průměru bylo 7,45.
Vysoký výskyt APM potvrzuje také průzkum (PricewaterhouseCoopers, 2016) provedený na všech společnostech z indexu FTSE 1005 s koncem účetního období mezi obdobím 01. 04. 2014 a 31. 05. 2015. Celkem 95 % veřejně obchodovaných společností z daného vzorku prezentovalo alespoň jedno standardem nedefinované měřítko. Nejčastěji se vyskytoval upravený provozní zisk (39 %), upravený zisk před zdaněním (35 %) a EBITDA (11 %). Zvyšující se výskyt non-GAAP měřítek vyvolal mezi externími uživateli značné obavya vzbudil zájem regulátorů (Arena; Catuogno;
Moscariello, 2020).
Z dalších studií zabývajících se (mimo jiné) počtem APM lze jmenovat také výzkum provedený organizací ESMA (European Securities and Market Authority, 2019), který analyzoval 123 výročních zpráv (s koncem účetního období v roce 2018) evropských veřejně obchodovaných společností se zastoupením deseti různých sektorů. Dle výsledků každá společnost publikovala průměrně 14 APM. Do sektorů bylo zahrnuto také technologické odvětví, u kterého dosáhl průměrný počet vykázaných APM taktéž hodnoty 14.
4 Index S&P 500 (Standard & Poor 500) je akciový index, který obsahuje celkem 500 nejvýznamnějších veřejně obchodovaných společností v USA (Caplinger, 2020).
5 Index FTSE (Financial Times Stock Exchange 100) obsahuje 100 největších společností dle tržní kapitalizace, jejichž akcie jsou obchodovány na Londýnské burze (London Stock Exchange) (Young, 2019).
12
1.1.2 Hodnota alternativních měřítek výkonnosti
Podle dosavadního pozorování dosahují vykazované ziskové „pro forma“
metriky ve většině případů vyšších hodnot než standardem definované ukazatele (Black, Christensen, 2009).
Podle Katz et al. (2019) byl v roce 2015 u společností z indexu S&P 500 pro forma zisk na akcii v průměru o 30 % vyšší než zisk na akcii definovaný předpisem.
K podobným závěrům dospěla i studie provedená na výsledcích třetího kvartálu roku 2019 u společností z DJIA6, kde byl u čtrnácti z dvaceti pozorovaných společností zaznamenán vyšší upravený zisk na akcii (Downie, 2020).
1.1.3 Faktory ovlivňující alternativní měřítka výkonnosti
Další významná fakta přinesla studie (Isidro, Marques., 2008) zkoumající ručně nashromážděná data nejvýznamnějších evropských společností (dle Financial Times Europe 5007) z období 2003 až 2005. Toto období umožnilo sledovat vývoj situace před i po zavedení IFRS. Bylo zjištěno, že použití ukazatelů EBIT8a EBITDA je častější v Evropě než v USA. Kromě toho studie dokazuje, že výskyt alternativních měřítek se mění v závislosti na velikosti firmy, na její výkonnosti, zadluženosti, přístupu ke corporate governance, zemi a průmyslu. Dále bylo zjištěno, že ve zkoumaném vzorku v daném období pouze 35 % firem vysvětlilo kalkulaci použitých ukazatelů, přičemž toto procento se za období zvyšovalo. Samotní autoři studie však zdůraznili, že nelze hodnotit důsledky zavedení IFRS vzhledem k tomu, že po jeho zavedení bylo do výzkumu zahrnuto pouze období 2005.
Závislost vykazování APM na velikosti firmy potvrzuje i studie (Jana, Schneider, 2019), která aplikovala regresní funkci na data z výkazů 134 německých veřejně obchodovaných firem. Regrese naznačila, že na kvalitu APM mají vliv jak velikost firmy, tak vlastnická struktura. Nicméně studie také došla kzávěru, který se poněkud vylučuje steoretickými očekáváními, a sice že nižší ziskovost firem nemá negativní vliv na kvalitu APM. Studie se tak neztotožňuje sněkterými názory, které často kritizují firmy s nízkými zisky za netransparentnost a nedostatečnou kvalitu při používání APM.
6 DJIA: Dow Jones Industrial Average, též označovaný jako „Dow 30“, je index akciového trhu sledující 30 prvotřídních akcií obchodovaných na New York Stock Exchange (Newyorský akciový trh) (Gant, 2020).
7 Financial Times Europe 500 je 500 největších evropských společností dle tržní kapitalizace. (Na základě každoročního vyhodnocení).
8 EBIT je anglická zkratka pro Earnings before Interests and Tax, v překladu zisk před úroky a zdaněním.
13
Co se týče zkoumání vlivu sektoru na vykazování předpisem nedefinovaných měřítek, lze uvést výzkum (Calcbench, 2016) provedený na ziscích z reportů celkem 816 společností. Autoři výzkumu porovnávali rozdíly mezi non-GAAP a GAAP zisky, přičemž společnosti rozdělili podle sektorů (dle SIC kódů9) do devíti skupin. Největší rozdíly měřené vpeněžních jednotkách mezi definovanými a upravenými zisky byly zaznamenány u finančních institucí (v absolutní hodnotě 40,8 miliard USD), dále v sektoru IT (34,3 miliard USD) a v energetice (26 miliard USD). U každého sektoru byl však rozdíl způsoben jiným faktorem – u finančních institucí zejména vyloučením akvizičních nákladů, v informačních technologiích náklady spojenými s akciovými úhradami, v energetice náklady na restrukturalizaci. Co se týče četnosti úprav, nejvíce jich bylo provedeno v sektoru IT, přičemž úpravy se nejčastěji týkaly nákladů souvisejících s akvizicemi. Zajímavé tedy je, že přestože IT upravovalo zisky o náklady na akvizice nejvíce, absolutní vliv se výrazněji projevil ve finančním sektoru. Mezi další obory, které hojně využívaly úpravy zisků, patří zákaznický sektor či průmyslové odvětví.
Podle (Morrison & Foester, 2017) také existují určitá specifika pro jednotlivá měřítka používaná v různých odvětvích. Například investiční trusty real estate (REIT10) využívají ve velké míře ukazatele peněžní toky z provozní činnosti před samostatně vykazovanými položkami (FFO11) či čistý provozní zisk (NOI12). Letecký průmysl často prezentuje rentabilitu investovaného kapitálu (ROIC13). Významná specifika lze spatřit také v bankovním průmyslu.
1.1.4 Postoje uživatelů výkazů k alternativním měříkům výkonnosti
Kromě výzkumů soustřeďujících pozornost na frekvenci výskytu, druhy non- GAAP ukazatelů a faktory ovlivňující míru a kvalitu jejich vykazování existují také studie zaměřené na postoje investorů.
Významné poznatky z tohoto úhlu pohledu přinesl globální průzkum (CFA Institute, 2016) zabývající se využíváním, obavami a očekáváními ze strany investorů ohledně non-GAAP finančních měřítek. Průzkum byl proveden na celkem 558
9 SIC jeanglická zkratka pro Standard Industrial Classification, v překladu Standardní průmyslová klasifikace –
systém sloužící ke kategorizaci průmyslu pomocí čtyřmístného kódu.
10 REIT je anglická zkratka pro Real Estate Invetment Trusts, v překladu investiční trusty real estate.
11 FFO je anglická zkratka pro Funds from operations, v překladu peněžní toky z provozní činnosti před samostatně vykazovanými položkami
12 NOI je anglická zkratka pro Net Operating Income, v překladu čistý provozní zisk.
13 ROIT je anglická zkratka pro Return on Investment Capital, v překladu rentabilita investovaného kapitálu.
14
respondentech z řad investorů. Spektrum respondentů bylo následující: 45,1 % investorů na stradě poptávky (nakupující), 18 % prodávajících, 20,6 % portfoliových manažerů a 16,3 % ostatních. Z výzkumu vyplynulo, že ukazatele non-GAAP jsou pro uživatele užitečné z mnoha různých důvodů; mimo jiné proto, že slouží jako vstupy k ocenění a představují indikátory kvality účetnictví. Mnoho investorů APM využívá pro další analýzy a podrobuje je dalším vlastním sofistikovaným úpravám.
Přesto výzkum zaznamenal i určité obavy ohledně korekcí prováděných v rámci vykazování alternativních měřítek výkonnosti, zvláště potom u úprav souvisejících s vylučováním nákladů na akciové opce. Paušálně však nelze jednoznačně říci, jestli tu kterou korekturu investoři považují za vhodnou či nevhodnou. Vhodnost totiž často investoři posuzují případ od případu. Kladný postoj všeobecně vyjádřili k úpravám týkajících se skutečně jednorázových událostí (například ukončení určitě činnosti či jednorázový prodej aktiv). Celkem logicky je potom pro investory znepokojující vylučování opakujících se nákladů souvisejících sčinností podniku.
Výsledky studie také dokázaly, že mezi uživateli výkazů panují obavy ohledně nekonzistence, netransparentnosti a obtížné srovnatelnosti, a to jak mezi jinými společnostmi, tak napříč obdobími. Znepokojení bylo zaznamenáno i ohledně nedostatečného objasnění kalkulace určitých non-GAAP měřítek.
Z dalších průzkumů zabývajících se podobnou problematikou lze jmenovat například americký (Clermont Partners, 2017) či novozélandský (External Reporting Board New Zealand, 2017). Studie (Clermont Partners, 2017) byla provedena na skupině 67 aktivních investorů (investujících do amerických společností) z různého odvětví. 74 % respondentů uvedlo, že k analýze využívá non-GAAP zveřejňovaná měřítka. Dále 90 % dotazovaných uvedlo, že u GAAP poskytnutých měřítek provádí vlastní úpravy. Ohledně následných korekcí tento průzkum tedy došel k obdobným závěrům jako (CFA Institute, 2016). Druhý zmiňovaný průzkum (External Reporting Board New Zealand, 2017) byl zpracován opět na základě online dotazníku, kterého se zúčastnilo 87 investorů (45,3 % neprofesionální uživatelé výkazů, 42,7 % profesionální uživatelé výkazů, 12 % ostatní). 88,5 % zdotázaných uvedlo, že měřítka považují za užitečná, 11,5 % neužitečná, přičemž odpovědi mezi různými skupinami vzorku byly rovnoměrné. 18,4 % investorů také uvedlo, že APM používají k analyzování výkonu primárně před standardem definovanými měřítky. Přestože byl výzkum proveden v prostředí Nového Zélandu, lze jej vztáhnout i na podmínky EU vzhledem k tomu, že země inkorporuje IFRS.
15
1.1.5 Diskuze ohledně používání alternativních měřítek výkonnosti a praktické příklady
Většina diskuzí kolem non-GAAP metrik se točí kolem jediné otázky:
předkládá je management společností, aby dobrovolně informoval kapitálové trhy nad rámec svých zveřejňovacích povinností, nebo aby oklamal investory (Marques, 2017)?
Podle Marques (2019) odpověď není jednoznačná. Dle příznivců alternativních měřítek výkonnosti se jedná o pohled řídících pracovníků, kteří mají přístup ke všem interním informacím a dokáží tak lépe posoudit, co je z hlediska výkonnosti firmy významné a co naopak ne. Dalším faktorem podporujícím používání APM může být to, že většinou při úpravách dochází k vylučování spíše nahodilých položek, které z dlouhodobého hlediska sledování výkonnosti firmy nejsou pro posouzení důležité, naopak by správný úsudek mohly zkreslit. Pokud manažeři poskytnou informace odpovídající skutečnosti nad rámec požadovaného minima, může to vést ke zpřesnění odhadů budoucího vývoje a snížení rizikové přirážky z nejistoty. „Upřednostní-li management v účetním výkaznictví investory za cenu zhoršení vlastního postavení v ostatních aspektech manažerské činnosti, vysílá tím důvěryhodný signál“
(Procházka, 2015, str. 39).
Obecně lze říci, že standardem nedefinovaná měřítka mívají vyšší oblibu u manažerů, investorů a analytiků. Naopak na straně akademiků a regulátorů panuje spíše kritický přístup. U regulátorů byla v poslední době vidět snaha o zvýšenou regulaci a apelaci na obezřetnost při užívání non-GAAP metrik. Otázkou zůstává, jestli regulace povede k eliminaci metrik či spíše k jejich nahrazení jinými měřítky.
Standardizace požadavků by mohla vést ke snížení transakčních nákladů na vyjednávání díky vyšší jednoznačnosti. Jediné řešení však nemusí vyhovovat všem business modelům a scénářům (Procházka, 2015, str. 75).
Manažeři by měli v prospektech a čtvrtletních výkazech publikovat nadstandardní měřítka primárně proto, aby poskytli kvalitnější informace pro odhad budoucích peněžních toků a aby investoři lépe porozuměli finančním výsledkům.
Upravené zisky mohou umožnit zobrazení ziskovosti a peněžních toků bez vlivu nákladů, které nepředstavují peněžení výdaje, či bez vlivu nákladů majících spíše jednorázový charakter. Vyloučení ojedinělýchvýdajů může vyhladit extrémně vysoké výkyvy ve výsledcích. S abstrahováním těchto položek může lépe vyniknout výsledek samotné hlavní (klíčové) činnosti daného podniku (Borad, 2019). Podle Curtis (2014)
16
se však většina z provedených úprav týká vylučování nákladů, či zahrnování přechodných zisků, což vede ke zvyšování výsledného zisku. Takové úpravy mohou naznačovat oportunistické chování manažerů. Z tohoto důvodu také finanční analytici při přípravách podkladů pro obchodování s akciemi vyhodnocují, co se skrývá v „jednorázových, nahodilých, a mimořádných“ položkách, které jsou obvykle z non- GAAP měřítek vylučovány. Mnohdy se ukazuje, že tyto jednorázové položky se pravidelně opakují.
Z konkrétních příkladů záměrné manipulace lze jmenovat případ společnosti Trump & Hotel casino. Podnik za třetí kvartál roku 1999 prezentoval upravený zisk, do něhož zahrnul jednorázové zisky ve výši 17, 2 milionů USD a současně vyloučil jednorázové ztráty. V případě, že by tak neučinil, dosáhly by zisky nižších hodnot než v předchozím období a nenaplnily by tak očekávání. Americká Securities and Exchange Commission (dále SEC) označila takovou prezentaci jako zavádějící (Securities and Exchange Commission, 2002).
Značný rozdíl (227 %) mezi upraveným ziskem na akcii a standardním ziskem na akcii vykázala také celosvětově známá společnost LinkedIn Corporation, kdy v druhém kvartálu roku 2016 při úpravě zisku na akcii vyloučila náklady související s fúzí se společností Microsoft Corporation. V době vykázání tohoto údaje byl však LinkedIn samostatnou společností (King, 2017).
Kritici také poukazují na vliv manažerských bonusů kalkulovaných na základě výsledků non-GAAP měřítek. Podle Rapoporta (2014) společnosti v USA většinou jako podklad pro ohodnocování používají nestandardní účetní veličiny. Například společnost Exelon v roce 2012 kalkulovala bonusy na základě nestandardně upraveného provozního zisku na akcii, který přesahoval standardní zisk na akcii o více než 100 % (Curtis, 2014).
Rostoucí výskyt měřítek používaných pro kalkulaci manažerských bonusů potvrzuje také kanadská studie (Canadian Coalition for Good Governance, 2019) Studie byla provedena na 100 největších veřejně obchodovaných společnostech z indexu S&P/TSX Composite Index 14 (“CCGG“ 100) a sledovala, jestli se v období 2014 až 2018 zvyšovalo využití non-GAAP ukazatelů pro kompenzaci manažerů.
Studie dospěla kvýsledku, že u krátkodobých motivačních bonusových plánů
14 S&P/TSX Composite Index je Srovnávací kanadský index, který představuje zhruba 70 % celkové tržní kapitalizace na Torontské burze cenných papírů (TSX), do které je zahrnuto přibližně 250 společností (Fernando, 2019).
17
(v anglickém jazyce tzv. Short Term Incentive Plans) se trend příliš neměnil, jejich využití je však stále vysoké. Zajímavý poznatek byl však zaznamenán u dlouhodobých motivačních bonusových plánů (v anglickém jazyce tzv. Long Term Incentive Plans), kde byl zjištěn nárůst v aplikaci non-GAAP veličin pro tyto účely.
Z výše uvedeného vyplývá, že pokud bude IFRS postrádat přísnější pravidla pro využívání daných měřítek, bude pro řídící pracovníky společností velmi snadné zisky (a další významné položky) upravovat tak, jak jim vyhovuje.
1.2 Alternativní měřítka vý konnosti
1.2.1 Definice alternativního měřítka výkonnosti
Definice alternativního měřítka výkonosti (APM), někdy též označovaného jako non-GAAP či non-IFRS measure, je obsažena ve více různých předpisech.
Pojem lze nalézt v pokynu Statement on Non-GAAP Financial Measures (Stanovisko k non-GAAP finančním meřítkům) publikovaném organizací International Organization of Securities Commissions (dále IOSCO) v roce 2016. Stanovisko pracuje s termínem „non-GAAP“ a označuje jej za numerické měřítko současné, historické či budoucí finanční výkonnosti, finanční pozice nebo peněžních toků emitenta, které současně není GAAP měřítkem (Statement on non-GAAP Financial Measures; Oddíl IV, volně přeloženo).
V evropské regulaci pojem APM definují pokyny ESMA Guidelines on Alternative Performance Measures (ESMA Obecné pokyny pro alternativní výkonnostní ukazatele) vydané organizací ESMA. Dle tohoto pokynu je APM chápáno jako finanční měřítko historické nebo budoucí finanční výkonnosti, finanční pozice nebo peněžních toků, které je jiné než finanční měřítko definované nebo specifikované v příslušném aplikovaném účetním předpisu (ESMA Guidelines on Alternative Performance Measures, bod 17, Oddíl V, Str. 6).
Další institucí vymezující non-GAAP je americká SEC, dle které je non-GAAP finanční měřítko numerické měřítko historické nebo budoucí finanční výkonnosti, finanční situace nebo peněžního toku, které:
a) vylučuje částky; nebo které podléhá úpravám majícím za následek vyloučení částek, které jsou zahrnuty v nejblíže srovnatelném měřítku kalkulovaném a prezentovaném v souladu s GAAP ve výkazu o úplném výsledku, rozvaze nebo výkazu peněžních toků emitenta; nebo
18
b) zahrnuje částky; nebo které podléhá úpravám majícím za následek zahrnutí částek, které jsou vyloučeny z nejblíže srovnatelného měřítka kalkulovanému a prezentovanému podle GAAP (TOPIC 8 – Non- GAAP Measures of Financial Performance, Liquidity, and Net Worth;
8120.1, volně přeloženo).
Z výše uvedeného vyplývá, že za alternativní měřítko výkonnosti bychom mohli označit cokoliv, co není definováno příslušným účetním předpisem. Přestože si jsou „mezinárodní“, evropská i americká definice velmi podobné, definice organizace ESMA se odkazuje nejen na GAAP, ale i na IFRS. (Definice ESMA stanoví, že se jedná o „příslušný aplikovatelný předpis“.) Kromě toho lze drobný rozdíl spatřit také v užívaných pojmech. ESMA pracuje s termínem „APM“, IOSCO a SEC s termínem
„non-GAAP“.
1.2.2 Nejvíce užívaná alternativní měřítka výkonnosti
Podle (Deloitte, 2016) lze za nejběžněji užívaná měřítka považovat zejména jakýkoliv „upravený“ zisk, další měřítka vypočtená na základě upraveného zisku (například „upravená“ marže či „upravený“ zisk na akcii) EBIT, EBITDA, volné peněžní toky (FCF15), čisté dluhy16, a další17. Význam a způsob výpočtu těchto nejběžněji užívaných APM bude rozebrán dále.
Zisk před úroky a zdaněním (EBIT)
EBIT umožňuje analyzovat zisk z hlavní činnosti společnosti bez vlivu kapitálové struktury a zdanění. Smyslem je indikovat, kolik zisku podnik vyprodukoval na úhradu odměn z poskytnutého kapitálu (tj. kolik zbývá zisku na výplatu úroků, daní a dividend).
Na správnou kalkulaci EBIT neexistuje jednotný názor. Dle písmen ve zkratce by měl být zisk po zdanění navýšen pouze o daň a úroky. Problém v nejednotnosti spočívá mimo jiné ve vnímání písmene „I“ ve zkratce, které označuje „interests“ – úroky. Někteří pojem úroky vnímají nejen jako úrokové náklady, ale i jako úrokové výnosy. Spousta společností vylučuje kromě úroků i další položky, jako jsou například pojišťovací náklady, kurzové zisky a ztráty apod. Jiné společnosti EBIT ztotožňují
15 FCF je anglická zkratka pro volné peněžní toky, v překladu Free Cash Flow
16 V anglickém jazyce označované jako „Net Debts“.
17Výčet není vyčerpávající.
19
s provozním ziskem. Dle (IFRS Foundation, 2018f) k označování není vhodné používat termín EBIT v případech, kdy výpočet přesně neodpovídá svému názvu.
U ukazatele EBIT se také velmi často zapomíná na jeden faktor, a sice že ne vždy dojde k vyloučení všech úroků. V případě závěrek stanovených dle IFRS může být totiž v kontextu IAS 23 část výpůjčních nákladů aktivována vpořizovacích cenách způsobilých aktiv. Dané úroky se následně dostanou do výkazu o úplném výsledku v rámci zvýšených odpisů či přes náklady na prodané výrobky (v případě, že výrobní proces je dlouhý a jsou splněny podmínky způsobilého aktiva).
Zisk před úroky, zdaněním a odpisy (EBITDA)
EBITDA k výslednému zisku za období přičítá nejen úroky a daň ze zisku, ale také odpisy a amortizaci. Oproti EBIT dosahuje obvykle vyšší hodnoty18. Ukazatel se více blíží provozním peněžním tokům.
Záporná hodnota EBITDA naznačuje, že podnik nevytváří dostatečné provozní peněžní toky ze své hlavní činnosti. Naopak pozitivní EBITDA nemusí nutně znamenat, že podnik generuje dostatečnou hotovost, protože ukazatel neobsahuje všechny náklady, které společnost vynaložila.
Přestože se již samotný EBITDA označuje za non-GAAP měřítko, spousta společností vykazuje dokonce i upravený EBITDA (v českém jazyce někdy označovaný jako tzv. „normalizovaný“ EBITDA). Ukazatel je od základní verze EBITDA očištěn o nahodilé jednorázové položky (například zisky z prodejů dlouhodobého majetku). Takto upravený výsledek má sice lepší vypovídací schopnost o hlavní činnosti podniku, na druhou stranu nejednoznačnost výpočtu může při komparacích způsobovat potíže.
Podle již jmenovaného výzkumu (CFA Institute, 2016) ukazatel EBITDA využívají investoři k analýzám častěji než EBIT. Lze také předpokládat, že EBITDA budou spíše aplikovat společnosti z odvětví s vysokými odpisy, například automobilový průmysl, telekomunikace, aerolinie, real estate atd.
K využívání ukazatele EBITDA se vyjádřila také Rada IASB na meetingu z listopadu 2018 v rámci agendy projektu Primary Financial Statement19. Rada došla k závěru, že by EBITDA standardem definována být neměla. Podle IASB se totiž ukazatel nehodí pro všechna odvětví a jeho kalkulace není jednotná (IFRS Foundation,
18 Hodnota však může být shodná s ukazatelem EBIT v případě, že jsou odpisy a amortizace nulové.
19 Projekt bude detailně rozebrán v kapitole 1.3.2.2.2: Připravované změny v regulaci – Projekt Primary Financial Statements.
20
2018b). IASB nicméně podpořila použití alternativní položky s názvem provozní zisk před odpisy a amortizací na dobrovolné bázi. Rada však ukazatel neoznačila názvem
“EBITDA“, protože daná zkratka se přímo neztotožňuje s navrhovaným výpočtem (IFRS Foundation, 2020c).
Volné peněžní toky (FCF)
Volné peněžní toky patří také mezi oblíbená měřítka zkoumaná investory (CFA Institute, 2016). FCF má zobrazit, kolik peněz podnik vygeneroval po odečtení základních provozních výdajů, výdajů na pracovní kapitál a kapitálových nákladů.
Volný peněžní tok (FCF) se obecně stanoví jako rozdíl mezi provozním cash flow a kapitálovými náklady. Metodika výpočtu se však může u různých firem opět lišit.
Výsledek indikuje finanční výkonnost, zdraví firmy a schopnost udržet daný business. V případě, že mají volné peněžní toky vysokou hodnotu, mohou investoři očekávat, že přebytečné prostředky společnost v budoucnu nějakým způsobem využije; například vyplatí dividendy, koupí své vlastní akcie (v anglickém jazyce tzv.
buy-back), investuje do majetku, najme nové zaměstnance, splatí dluhy, naplánuje akvizici. Negativní peněžní toky mohou být způsobeny jednorázovou událostí (vysokými investicemi do majetku), mohou však také indikovat, že společnost negeneruje dostatečné množství hotovostidůležité pro udržení se na trhuči nedokáže efektivně využít svůj pracovní kapitál (Town, 2016).
Dle IAS 7 je výkaz o peněžních tocích povinnou součástí účetní závěrky. Do výpočtu alternativního měřítka FCF primárně vstupují peněžní toky z provozní činnosti, z investičního peněžního toku jsou potom zahrnuty pouze kapitálové výdaje.
Podle (CFA Institute, 2016) však podniky ukazatel FCF často manipulují úpravami pracovního kapitálu. Příkladem může být zařazení určitých pohledávek do kategorie
„ostatní investice“. Takto se pohledávky následně projeví v investičním peněžním toku, který celý do výpočtu FCF nevstupuje. Další cestou k manipulaci může být odložení plateb dodavatelům.
Upravený zisk na akcii (Adjusted EPS20)
Zisk na akcii (EPS) byl před vydáním standardu IAS 33 (Earnings per share;
Zisk na akcii) považován za non-GAAP ukazatel nepodléhající auditu. S vydáním standardu IAS 33 vznikla povinnost všem účetním jednotkám, s jejichž cennými
20 Adjusted EPS je anglická zkratka pro Adjusted Earnings per share, v překladu upravený zisk na akcii.
21
papíry se veřejně obchoduje, uvádět ve výkazu o úplném výsledku základní nebo zředěný zisk na akcii. Základní EPS se počítá jako podíl zisku (případně ztráty) připadajícího na držitele kmenových akcií mateřského podniku (čitatel) na váženém průměrném počtu kmenových akcií v oběhu za dané období (jmenovatel) (IAS 33.10).
Zředěný zisk na akcii21 se počítá obdobným způsobem. Rozdíl spočívá v tom, že zředěný EPS předpokládá okamžitou možnost uplatnění akciových opcí, převoditelných dluhopisů a ostatních obdobných nástrojů vydaných daným podnikem.
Zředěný zisk na akcii tedy ilustruje situaci, při které jsou uplatněna všechna práva vyplývající z těchtoopčních (a jiných)nástrojů.
Ukazatel EPS patří taktéž mezi významné indikátory analyzované investory (CFA Institute, 2016). Odhady hodnot EPS představují důležitý faktor krátkodobých výkyvů ceny akcií. Hodnota indikátoru může růst jednak vlivem rostoucího zisku, jednak také snížením počtu akcií (například zpětným odkupem vlastních akcií).
Ukazatel tak někdy může být velmi klamný vzhledem k tomu, že jej lze manipulovat z více stran. Odkup vlastních akcií za vyšší než tržní cenu může být pro manažery velmi výhodný, protože dokáže vyzdvihnout cenu akcií na trhu, přestože na tom podnik nemusí být po finanční stránce zrovna nejlépe. Z těchto důvodu se podle Towna (2018) vyplatí spíše sledovat, jestli EPS roste dlouhodobě v čase. Zároveň se při analýzách doporučuje porovnávat EPS s výsledky cash flow.
Samotné úpravy EPS potom mohou způsobovat ještě větší problémy. Úpravy se obvykle provádí v čitateli – zisk může být upraven o jednorázové položky nesouvisející s hlavní činností podniku apod.
Čisté dluhy (Net debts)
Čistý dluh porovnává celkový dluh společnosti s jejími likvidními aktivy.
Jedná se o výši závazků sníženou o veškerou hotovost a peněžní ekvivalenty držené k určitému datu daným podnikem. Do závazků se obvykle zahrnují finanční krátkodobé a dlouhodobé závazky včetně závazků z finančního leasingu. Některé firmy rovněž do výpočtu zařazují závazky plynoucí z penzijních plánů a z operativního leasingu. Management by měl vždy přesně specifikovat, co všechno bylo do dluhů započítáno (PricewaterhouseCoopers, 2013).
Ukazatel udává schopnost firmy uhradit všechny své dluhy v hypotetické situaci, kdy by všechny závazky měly splatnost právě v den výpočtu. Pokud má
21 V anglickém jazyce označovaný jako „diluted EPS“.
22
indikátor kladnou hodnotu, nemusí to ihned znamenat, že společnost má příliš mnoho dluhů a má špatné finanční zdraví. Čistý dluh totiž nezohledňuje pohledávky za klienty ani časovou linii dlouhodobých dluhových závazků. Není tedy uvažováno budoucí inkaso plynoucí z pohledávek od odběratelů, které může být pro úhradu dluhů následně použito. Významnou roli hraje také splatnost dluhů. Pozdější splatnost může dát podniku více času na vygenerování likvidity do data splatnosti. Pro zjištění skutečného stavu finančního zdraví se proto při analýze doporučuje společně sčistými dluhy aplikovat i jiné dluhové indikátory.
1.3 Regulace
V současné době neexistuje celosvětový univerzální standard, který by se vztahoval na veškerá zveřejňování non-GAAP ukazatelů. Zatímco v některých zemích (například v USA či Austrálii) je přikládání non-GAAP metrik dobrovolné a regulované, v jiných zemích (například v Jižní Africe) jsou tyto metriky povinné (Marquez, 2017).
Vzhledem k celosvětovému využití APM se snaha o jejich regulaci v poslední době dostala na program mnoha mezinárodních organizací. Významnou roli hraje již zmiňovaná instituce IOSCO, která jako první začala na tuto problematiku upozorňovat. V roce 2002 vydala doporučení, ve kterém apelovala na investory a další uživatele výkazů, aby při užívání non-GAAP měřítek byli obezřetní. O několik let později (v roce 2016) zveřejnila organizace další (již zmíněné) stanovisko Statement on Non-GAAP Financial Measures, které shrnuje doporučení pro užívání alternativních měřítek výkonnosti. Tato doporučení se vztahují na národní a lokální regulátory. Aplikují se na jakékoliv informace zahrnuté mimo účetní závěrku ve výročních (ale i pololetních) reportech, dále na informace v komentáři vedení, strategické reporty, prospekty apod.
Také evropská organizace ESMA vydala vlastní pokyny ─ ESMA Guidelines on Alternative Performance Measures, které se vztahují k aplikaci alternativních měřítek výkonnosti pro informace a firemní prospekty vydávané po 3. červenci 2016 (Deloitte, 2016).
Mezi další zainteresované skupiny patří International Federation of Accountants (IFAC), americká SEC či CFA Institute UK, které též vydaly vlastní stanoviska k dané problematice (Deloitte, 2016).
23
Účelem regulace není eliminace daných měřítek, ale snaha o to, aby APM nedominovala nad GAAP měřítky. APM by měla standardem definovaná měřítka spíše doplňovat a objasňovat skutečnou finanční situaci podniku (Deloitte, 2016).
Přestože praktická část práce zohledňuje společnosti z indexu Stoxx 600, ve kterém jsou zařazeny pouze evropské společnosti, z hlediska srovnání považuji za přínosné přiblížit také americkou regulaci vzhledem k tomu, že americký akciový trh je největší. V následujících podkapitolách bude tedy pojednáno o příslušných úpravách vztahujících se k regulaci jak v Evropě, tak v USA.
1.3.1 Regulace v USA
V porovnání s evropskou regulací je americká regulace pro prezentaci nestandardních ukazatelů striktnější. USA byla vůbec první zemí, která začala dobrovolné přikládání non-GAAP regulovat (Marquez, 2017).
Americká SEC již v roce 2002 podepsala tzv. Sarbanes Oxley Act rozvíjející pravidla týkající se vykazování finančních informací podniku. Dokument má sloužit k ochraně investorů před případnými účetními podvody. Cílem je eliminovat zavádějící non-GAAP měřítka a zajistit lepší srovnatelnost mezi jednotlivými podniky.
Následně bylo v roce 2003 vydáno Nařízení G 22. Tato regulace se vztahuje na jakýkoli subjekt povinný reportovat podle § 13 písm. a) nebo § 15 písm. d)23 zákona Securities Exchange Act24 s výjimkou registrovaných investičních společností.
Nařízení je závazné i pro všechny soukromé zahraniční emitenty (ne však pro emitenty kotující cenné papíry mimo systém kotací USA). Dále se pravidla vztahují na zveřejňování informací týkajících se transakcí souvisejících s podnikovými kombinacemi. Nařízení G se uplatní, kdykoli příslušný subjekt (či osoba jednající jménem tohoto subjektu) zveřejní jakékoli podstatné informace, které nedefinuje U.S.
GAAP (Final Rule: Conditions for Use of Non-GAAP Financial Measures – 17 CFR 228, 229, 244 a 249); II A. 1.).
22 Regulation G je zkrácený anglický výraz pro dokument Conditions for Use of Non-GAAP Financial Measures, v překladu Podmínky pro užívání non-GAAP finančních ukazatelů.
23Paragrafy zákona o burze vyžadující povinné periodické reportování pro registrované společnosti (např. Form 10-Q).
24 The SEC Exchange Act (též označovaný jako „Exchange Act“) je americkým zákonem o burze. Tímto zákonem vytvořil Kongres Komisi pro cenné papíry. SEC v rámci tohoto zákona získalo pravomoc ve všech aspektech odvětví cenných papírů, tj. registrovat, regulovat a dohlížet na makléřské společnosti, clearingové agentury, i národní regulační organizace pro cenné papíry. Zákon dále uděluje pravomoc požadovat pravidelné reporty po veřejně obchodovaných společnostech (The Laws That Govern the Securities Industry: Securities and Exchange Act of 1934).
24
Nařízení G po společnostech vyžaduje, aby byla zveřejňována pouze taková non-GAAP měřítka, která nejsou zavádějící. Současně by měl být objasněn vztah mezi výpočtem daného měřítka a nejlépe přirovnatelného U.S. GAAP ukazatele. U.S.
GAAP definované ukazatele by přitom měly mít větší význam. Management by měl objasnit, proč se domnívá, že příslušné non-GAAP měřítko přináší užitečnou informaci, a mělo by být nastíněno, k jakému dalšímu účelu by mohlo být využito (17 CFR § 244.100).
Spolu s Nařízením G byl v roce 2003 vydán také dodatek ke článku 10 písm.
(e) v Nařízení S-K (Regulation S-K25), upravující prezentaci non-GAAP (Zhang, 2019). Článek se vztahuje na veškeré non-GAAP metriky zahrnuté do veškerých podání mimo finanční výkazy pro SEC a zahrnuje všechny požadavky obsažené v Nařízení G a v bodu 2.02 Formuláře 8-K26 (17 CFR § 229.10 – (Item 10 (E));
(PricewaterhouseCoopers, 2019).
Nařízením G regulace non-GAAP měřítek ze strany SEC neskončila.
V červenci 2013 SEC vytvořila pracovní skupinu Financial Reporting and Audit Task Force zaměřenou na detekování nesprávně použitých non-GAAP ukazatelů. O dva roky později také předsedkyně SEC Mary Jo Whiteová varovala zpracovatele výkazů, aby nezveřejňovali jiné než GAAP údaje ve snaze zlepšit výsledky finanční výkonnosti společnosti (Asper, Mccoy, Taylor, 2019).
V květnu 2016 vydala divize SEC Division of Corporation Finance interpretační pokyny k finančním non-GAP měřítkům, tzv. Compliance & Disclosure Interpretations ("C&DIs"). Dokument obsahuje typové příklady, ve kterých se prezentace non-GAAP považuje za zavádějící. Zavádějící non-GAAP měřítka lze rozdělit do dvou kategorií:
• non-GAAP měřítka, u jejichž výpočtů nebyla zachována konzistence mezi dvěma po sobě jdoucími obdobími a
• non-GAAP měřítka, která jsou upřednostňována na úkor standardem definovaných měřítek (Asper, Mccoy, Taylor, 2019).
25 Nařízení S-K představují pravidla stanovená SEC, která stanoví podrobné požadavky pro zveřejňování jiných než finančních výkazů používaných emitenty cenných papírů dle zákona o cenných papírech (Security Act) a zákona o burze (Exchange Act) (Practical Law (Thomson Reuters), 2020).
26 Formulář 8-K je report, který podávají společnosti Komisi SEC, ve kterém jsou oznamovány významné události, o nichž by akcionáři měli vědět (U.S. Securities and Exchange Commission, 2020).
25
Po vydání pokynů začala ve svých finančních výkazech řada technologických společností včetně Facebooku, Amazonu, Googlu či Electronic Arts přednostněji zveřejňovat výnosy požadované GAAP (Zhang, 2019).
V říjnu 2017 divize Corporation Finance vydala aktualizaci určitých interpretací dodržování předpisů a zveřejňování informací týkajících se finančních non-GAAP ukazatelů souvisejících s podnikovými kombinacemi (Zhang, 2019).
Sled nejdůležitějších opatření týkajících se non-GAAP regulace shrnuje následující tabulka:
Tabulka č. 1: Nejdůležitější regulace SEC týkající se non-GAAP vykazování
Období Opatření Předmět opatření
Červen 2002 Sarbanes-Oxley Act Požadavek pro SEC na přijmutí opatření týkajících se prezentace non-GAAP.
Březen 2003 Nařízení G Regulace non-GAAP ve všech
zveřejňovaných dokumentech.
Březen 2003 Dodatek ke článku 10
v Nařízení S-K
Dodatečné pokyny pro prezentaci non-GAAP měřítekmimo finanční výkazy.
Červenec 2013 Vytvoření skupiny Financial Reporting and Audit Task Force
Identifikace nesprávných a zavádějících prezentovaných finančních výsledků.
Květen 2016 Vydání C&Dis Interpretační pokyny k finančním non-GAAP měříkům.
Zdroj: (Asper, Mccoy, Taylor, 2019).
1.3.2 Regulace v Evropě
Situace v Evropě bylamírně odlišná. Se zavedením IFRS v roce 2005 evropské společnosti získaly více flexibility při prezentaci výsledků (Delhounge, 2018). Za poněkud problematický lze z tohoto hlediska označit IAS 1 Prezentace účetní závěrky (Presentation of Financial Statements), který postrádá pokyn, jež by upravoval strukturu informací uváděných ve finančních výkazech.
Právě ztěchto důvodů samotný předseda IASB, Hans Hoogervorst, navrhl, aby se Rada pokyny pro prezentaci výsledkových výkazů zabývala více. Na základě této iniciativy v roce 2016 vznikl již zmiňovaný projekt Better Financial Communication. Tento program zaštiťuje několik dalších projektů zaměřujících se jednak na obsah sdělovaných informací a jednak na způsob, jakým jsou tyto informace předávány. Mezi projekty usilující o vylepšení obsahu účetních závěrek patří Primary Financial Statements a Disclosure Iniciative. Informace publikované mimo finanční výkazy spadají pod agendu projektu Management Commentary. Metodou, jakou společnosti údaje prezentují, se zabývá projekt IFRS Taxonomy (IFRS Foundation, 2020a).
26
Důležitou roli v evropské regulaci hraje také již jmenovaný dokument ESMA Obecné pokyny pro alternativní výkonnostní ukazatele, který lze přirovnat k o 12 let staršímu americkému Nařízení G.
ESMA Obecné pokyny pro alternativní výkonnostní ukazatele i projekty Primary Financial Statement a Management Commentary budou rozebrány v následujících subkapitolách.
1.3.2.1 Regulace ze strany EU
1.3.2.1.1 ESMA Obecné pokyny pro alternativní výkonnostní ukazatele
Pokyn si klade za cíl zlepšit užitečnost a transparentnost APM zahrnutých v prospektech a tržních informacích (European Securities and Market Authority, 2016).
Pravidla se vztahují na emitenty s cennými papíry obchodovanými na regulovaných trzích a osoby odpovědné za vypracování prospektů. Pokyny byly stanoveny v souladu se Směrnicí o transparentnosti (2004/109/ES), Nařízením o prospektu (2017/1129/ES) a s Nařízením o zneužívání trhu (596/2014/ES). Příslušné dokumenty budou rozebrány dále.
Podobně jako u stanoviska IOSCO se pravidla neaplikují na účetní závěrky ani další legislativou předepsané metriky, ale na informace zahrnuté mimo ně (tj.
prospekty, strategické reporty, komentáře vedení apod.) (Deloitte, 2016). Na dodržování pokynů dohlíží vnitrostátní regulační orgány a další orgány v Evropské unii odpovědné za výše zmiňované směrnice a nařízení. Je však třeba poznamenat, že ESMA pokyny pro prezentaci APM nevyžadují externí ověření auditorem (pokud národní předpisy nestanoví jinak).
Pokyny stanovují zásady, kterými by se emitenti při prezentaci APM měli řídit.
Přesné znění zásad je rozděleno do několika následujících bodů (ESMA Guidelines on Alternative Performance Measures, 2015):
Předložení (body 21 – 25)
Všechna použitá APM by emitenti měli reportovat jasným a čitelným způsobem. Publikovaná APM by měla mít smysluplné označení odrážející obsah měřítka tak, aby nedocházelo k mystifikaci uživatelů. Neměla by se využívat příliš optimistická označení jako například „zaručené zisky“ („guaranteed profits“).
27 Sesouhlasení27 (body 26 – 32)
U každého použitého APM by měl být vysvětlen vztah mezi nejblíže srovnatelnou položkou (součtem či mezisoučtem) z finančního výkazu za dané období a příslušným APM.
Vysvětlení používání APM (body 33 – 34)
Emitenti by měli odůvodnit, proč příslušný ukazatel prezentovali. Dále by mělo být objasněno, z jakého důvodu se manažeři domnívají, že příslušné měřítko přináší užitečnou informaci.
Důležitost a předložení APM (body 35-36)
APM by neměla být prezentována svyšším důrazem nebo autoritou než měřítka přímo vyplývající z finančních výkazů. Jinými slovy, neměla by být před definovanými ukazateli upřednostňována.
Srovnávací údaje (body 37 – 40)
APM by měla být doprovázena srovnávacími údaji za odpovídající předchozí období. V situacích, kdy se APM týkají predikcí či odhadů, by srovnávací údaje měly být poskytnuty ve vztahu k posledním dostupným historickým informacím. V případě, že by poskytnutí takových informací bylo obtížně proveditelné, měli by emitenti vysvětlit, proč dané srovnávací údaje není možné poskytnout.
Soustavnost (bod 42 až 44)
U definic a výpočtů APM by měla být v průběhu času zachována konzistence.
V případě, kdy dojde k předefinování určitého APM, měl by emitent změny objasnit.
Neměly by chybět ani přepočítané srovnávací údaje za předešlá období. Důvod by měl být uveden stejně tak v situaci, kdy emitent určitý indikátor přestane vykazovat úplně.
Soulad ve formě odkazu (body 45 až 48)
Zásady týkající se zveřejňování informací stanovené v obecných pokynech pro prezentaci APM mohou být nahrazeny přímým odkazem na jiné, dříve zveřejněné dokumenty, které obsahují tyto informace o APM a které jsou uživatelům okamžitě a snadno dostupné. Toto pravidlo se nevztahuje na členské státy, které odkazování na jiné dokumenty nepovolují.
27Termín sesouhlasení lze označit také jako „rekonciliace“ (z anglického „reconciliation“).
28
Požadavky jsou srovnatelné s nároky v Nařízení G i ve Stanovisku k non-GAAP finančním měřítkům od organizace IOSCO.
Pokyny nemusí být aplikované v případě, že náklady na obstarání a zajištění poskytnutí příslušných údajů převáží získané benefity nebo poskytnuté informace nejsou pro uživatele užitečné. Dle instituce ESMA jsou však náklady na získání spíše nevýznamné vzhledem k faktu, že APM by se obecně neměla v průběhu období měnit a průběžné náklady by se tak měly výlučně vztahovat k aktualizaci informací pro každé vykazované období (Association of Chartered Certified Accountants, 2020).
Kromě samotného pokynu byl také vydán soubor sotázkami a odpověďmi Questions and answers – ESMA Guidlines on Alternative performance measures týkající se výkladu pokynů, který je postupně aktualizován. K poslední aktualizaci došlo v dubnu 2020. Objevila se nová otázka (č. 18) týkající se prezentace APM souvisejících s dopady situace COVID-19.
1.3.2.1.2 Nařízení o prospektu (Prospectus Directive)
Prospekty vydávané emitenty cenných papírů původně upravovala Směrnice 2003/71/ES, tu však s účinností od 21. července 2019 nahradilo nové nařízení 2017/1129 Evropského parlamentu a Rady o prospektu, který má být zveřejněn ve veřejné nabídce nebo má sloužit k obchodování.
„Prospekt obsahuje informace nezbytně sloužící investorovi k rozhodování a posouzení informací o aktivech a pasivech, ziscích a ztrátách, finanční situaci, vyhlídkách emitenta; právech spojených s cennými papíry a důvodech emise a jejích dopadů na emitenta“ (článek 6, odst. 1 Nařízení 2017/1129).
Informace v prospektu se rozdělují na tzv. registrační dokument, popis cenných papírů a shrnutí.
Z hlediska APM je důležité zejména shrnutí, které „uvádí klíčové informace, jež investoři potřebují, aby porozuměli povaze a rizikům emitenta, ručitele a cenných papírů, které jsou nabízeny či přijímány k obchodování na regulovaném trhu. Obsah shrnutí musí být přesný, poctivý a jasný a nesmí být zavádějící“ (článek 7, odst. 2 Nařízení 2017/1129).
Vzhledem k faktu, že prospekt může obsahovat i non-GAAP metriky, se pokyny ESMA vztahují na každého emitenta odpovědného za prospekt v rámci Nařízení o prospektu.
29
1.3.2.1.3 Směrnice o transparentnosti (Transparency Directive)
V návaznosti na Směrnici o prospektu zavedly v roce 2004 Evropský parlament a Rada Směrnici (2004/109/ES) o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu.
Směrnice usiluje o dosažení větší harmonizace v rámci členských států a o zajištění jednotného dohledu mezi příslušnými kompetentními autoritami.
Prostřednictvím nepřetržitého přísunu regulovaných informací na trh má být zajištěna věrohodnost údajů poskytovaných investorům (důvody prozavedení Směrnice 2004/109/ES). Tyto informace mohou zahrnovat výroční finanční zprávy, pololetní finanční zprávy, mezitímní zprávy vedení či jakékoli jiné dokumenty s potenciálním vlivem na cenu cenných papírů na trhu. Směrnice mimo jiné stanovuje podmínky a frekvenci vydávání těchto zpráv.
Pokyny ESMA alternativním ukazatelům výkonnosti se vztahují také na veškeré informace obsahující non-GAAP metriky poskytované v rámci této směrnice.
1.3.2.1.4 Nařízení o zneužívání trhu (Market Abuse Regulation)
Nařízení o zneužívání trhu 596/2014/ES účinné od roku 2016 stanovuje pravidla týkající se obchodování zasvěcené osoby, nedovoleného zpřístupnění vnitřní informace a manipulace s trhem. Dále zavádí opatření proti zneužívání trhu s cílem zajistit integritu finančních trhů v Evropské unii, zlepšit ochranu investorů a posílit důvěru v tyto trhy (článek 1 Nařízení 596/2014).
Regulace se vztahuje na finanční nástroje přijaté k obchodování na regulovaném trhu (a také na mnohostranném nebo organizovaném obchodním systému) nebo nástroje, pro něž byla podána žádost o přijetí k obchodování na regulovaném trhu (článek 2 Nařízení 596/2014).
„Manipulace nebo pokus o manipulaci s finančními nástroji může spočívat i v šíření nepravdivých nebo zavádějících informací.“ Právě pojem zavádějící je v souvislosti s non-GAAP problematikou omílán velmi často. Rozšiřování nepravdivých nebo zavádějících informací může totiž značně ovlivnit ceny finančních nástrojů. „Může spočívat ve vytvoření zjevně nepravdivé informace, rovněž v záměrném zatajení podstatných skutečností a ve vědomě nepřesném vykazování informací“ (Důvody pro zavedení – (47) Nařízení 596/2014).
30
V souladu s tímto Nařízením se použijí rovněž pokyny ESMA Obecné pokyny pro alternativní výkonnostní ukazatele tak, aby se zamezilo nadměrnému a nepoctivému užívání non-GAAP.
1.3.2.2 Regulace ze strany IASB
1.3.2.2.1 Stávající regulace – související IFRS (IAS) standardy a Koncepční rámec Jak již předchozí text naznačil, stávající regulace APM ze strany IFRS není příliš striktní. Obecné požadavky pro prezentaci APM do jisté míry souvisí s Koncepčním rámcem účetního výkaznictví (Conceptual Framework for Financial Reporting), který má (mimo jiné) podporovat transparentnost, mezinárodní srovnatelnost a kvalitu finančních informací.
Dle Koncepčního rámce IFRS je obecným cílem výkazu poskytovat užitečné informace o reportující jednotce sloužící stávajícím a potenciálním investorům, věřitelům a dalším uživatelům k rozhodování o poskytování zdrojů pro účetní jednotku (Koncepční rámec IFRS, 1.2).
Aby byla informace užitečná, musí splňovat základní kvalitativní charakteristiky Koncepčního rámce, a sice relevantnost a věrné zobrazení. Užitečnost může být kromě toho podpořena dalšími podpůrnými charakteristikami, kterými jsou srovnatelnost, ověřitelnost, aktuálnost a srozumitelnost.
Relevantní informace je taková, která ovlivňuje ekonomické rozhodování uživatele tím, že umožňuje hodnotit minulé a předvídat budoucí události (Koncepční rámec IFRS, 2.6).
Věrná informace splňuje tři základní charakteristiky – úplnost, neutralitu (nestrannost) a bezchybnost (Koncepční rámec IFRS, 2.13).
Účetní závěrka je nestranná, pokud výběrem nebo uváděním informací neovlivňuje rozhodování či názor uživatele takovým způsobem, aby bylo dosaženo předem stanoveného výsledku nebo závěru (Dvořáková, 2017, s. 32, upraveno).
Mohlo by se zdát, že pravidla o užitečnosti se na APM nevztahují vzhledem k faktu, že nejsou standardem požadovány ani definovány. Ovšem prezentuje-li jednotka v rámci výkazu APM, měla by se cílem koncepčního rámce řídit bez výjimky.
Na non-GAAP metriky lze navíc vztáhnout bod 1.8 Koncepčního rámce, který stanoví, že vykazující jednotka může do výkazu zahrnout jakékoliv informace nad rámec obecně požadovaných, jsou-li pro primární uživatele užitečné (Koncepční rámec IFRS, 1.8). Uvedení APM ukazatele, který by uživatele mohl vést k nepravdivému
