Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví
Katedra didaktiky ekonomických předmětů
Studijní obor: Učitelství ekonomických předmětů pro střední školy
Didaktické aspekty vybraných problémů z české účetní legislativy a IAS/IFRS v sekundárním
vzdělávání
Autorka diplomové práce: Bc. Lenka Nejedlá
Vedoucí práce: Ing. Kateřina Berková, Ph.D.
Rok obhajoby: 2019
Čestné prohlášení:
Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Didaktické aspekty vybraných problémů z české účetní legislativy a IAS/IFRS v sekundárním vzdělávání“ jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.
V Praze dne ……….
………..
podpis
Poděkování:
Děkuji Ing. Kateřině Berkové, Ph.D. za velmi cenné rady, připomínky a podměty během vypracovávání diplomové práce. Dále chci poděkovat pedagogickému sboru OA Vino- hradská, OA Kubelíkova a OA Hovorčovická a pomoc při testování žáků.
Abstrakt
Diplomová práce na téma „Didaktické aspekty vybraných problémů z české účetní legislativy a IAS/IFRS v sekundárním vzdělávání“ se zaobírá otázkou, zda a jak zařadit problematiku IAS/IFRS do systému učiva v předmětu účetnictví na obchodních akademiích. Práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části se čtenáři seznámí s regulací účetnictví v České republice a mezinárodní harmonizací, která je upravena IFRS. V praktické části jsou uvedeny výsledky prováděného výzkumu. Výzkum byl prováděn ve dvou segmentech. První skupina respondentů byla tvořena učiteli předmětu účetnictví na obchodních akademiích. Druhá skupina respondentů byla tvořena žáky 3. a 4. ročníků na obchodních akademiích. Učitelé dostali krátký dotazník, který zjišťoval současnou výuku IAS/IFRS a možnost dalšího vzdělávání v tomto tématu. Žákům byl vytvořen didaktický test, který měl zjistit dosavadní úroveň znalostí účetnictví. Závěrečná část diplomové práce obsahuje mnou sestavený návrh zařazení učiva o IAS/IFRS do předmětu účetnictví na obchodních akademií. Součástí budou schémata, vlastní návrhy příkladů.
Klíčová slova: České účetní předpisy, Mezinárodní standardy účetního výkaznictví, har- monizace účetnictví, Obchodní akademie, účetnictví
Abstract
The Diploma Thesis with the topic “Didactic Aspects of Selected Issues of the Czech Accounting Legislation and the IAS/IFRS in the Secondary Education” deals with the question whether and how to include the IAS/IFRS issue in the curriculum system of the accounting course at business academies. The thesis is divided into two parts. In the theoretical part, the readers are introduced to the regulation of accounting in the Czech Republic and to the international harmonisation regulated by the IFRS. The results of the carried out research are presented in the practical part. The research was carried out in two segments. The first group of respondents consisted of the teachers of the accounting course at business academies. The second group of respondents consisted of the third and fourth year pupils of business academies. The teachers received a short questionnaire that investigated the current instruction of the IAS/IFRS and the possibility of further education regarding this topic. A didactic test was created for the pupils in order to determine the current level of knowledge in accounting. The final part of the Diploma Thesis contains a proposal of the author to include the IAS/IFRS curriculum into the accounting course at business academies. Schemes and author’s own draft examples are included.
Keywords: Czech accounting rules, International Financial Reporting Standards, harmo- nisation of accounting, business academy, accounting
Obsah
Úvod ... 8
1 Česká účetní legislativa ... 10
1.1 České účetní standardy ... 12
2 Harmonizace účetnictví ... 14
2.1 Mezinárodní standardy účetního výkaznictví ... 15
2.2 Sbližování českých účetních předpisů s IAS/IFRS ... 18
3 Výuka účetnictví v sekundárním vzdělávání ... 21
3.1 Rámcově vzdělávací program ... 21
3.2 Školní vzdělávací programy ... 25
3.3 Výuka IFRS na obchodních akademiích ... 28
3.3.1 Používané vyučovací metody ... 28
3.3.2 Rozvržení učiva IFRS v rámci předmětu Účetnictví... 30
4 Výzkum ... 31
4.1 Průzkum mezi učiteli ... 31
4.1.1 Průběh průzkumu ... 31
4.1.2 Charakteristika výzkumného vzorku ... 32
4.1.3 Výsledky dotazníkového šetření ... 33
4.2 Znalostní test žáků ... 39
4.2.1 Průběh testování ... 39
4.2.2 Charakteristika výzkumného vzorku ... 39
4.2.3 Výsledky testování ... 40
4.2.4 Shrnutí výsledků didaktického testu... 49
4.3 Diskuze ... 50
5 Návrh zařazení učiva IAS/IFRS do sekundárního vzdělávání ... 52
5.1 Výchovně vzdělávací cíle ... 52
5.2 Návrh zařazení IAS/IFRS do předmětu účetnictví ... 53
5.2.1 Co jsou IFRS, povinnost vykazování podle IFRS ... 54
5.2.2 Koncepční rámec ... 55
5.2.3 Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek v IFRS ... 63
5.2.4 Náklady a výnosy v IFRS ... 66
5.2.5 Výkaz o finanční situaci ... 68
5.2.6 Výkaz o úplném výsledku hospodaření... 70
Závěr ... 75
Seznam použité literatury a pramenů ... 78
Seznam obrázků ... 82
Seznam tabulek ... 82
Seznam grafů ... 83
Přílohy ... 84
8
Úvod
Pro vypracování své diplomové práce jsem si vybrala téma „Didaktické aspekty vybraných problémů z české účetní legislativy a IAS/IFRS v sekundárním vzdělávání“.
Tuto oblast jsem si vybrala pro její dosavadní nevelký zájem učitelů vyučovat tuto tématiku. Domnívám se, že výuka IAS/IFRS je velice podceňovaná a učitelé nevěnují dostatek času na seznámení žáků s touto problematikou. Dalším důvodem je, že se mění trh práce a školy (stát) na to reaguje poměrně pomalu. Proto jsem se chtěla více zaměřit, zda učitelé s tímto mohou něco dělat, a své žáky připravit dle aktuálních požadavků trhu práce.
V dnešní době se s problematikou Mezinárodních účetních standardů zabývají především na vysokých školách a vyšších odborných školách. V sekundárním vzdělávání je tato problematika opomíjena. Přitom dle profilu absolventa oboru Obchodní akademie mají být žáci připraveni na práci účetního ale i na další stupeň vzdělávání. Pro profesní uplatnění absolventa bude brzy povinnosti mít znalosti o Mezinárodních standardech účetního výkaznictví, jelikož mnoho firem v České republice je mezinárodních a musejí tedy vytvářet konsolidovanou účetní závěrku. Problém tedy nastává, zda české školství dostatečně připravuje své žáky na budoucí profese a zda aktualizuje požadované dovednosti absolventů.
Hlavním cílem mé diplomové práce bude vytvořit samotný návrh učiva Mezinárodních standardů účetního výkaznictví. Je to hlavně z důvodů, které jsem již zmínila výše. Dalším důvodem, je zprostředkovat učitelům další materiály k výuce IAS/IFRS. A hlavně dát učitelům návod, jak tuto problematiku vyučovat, a hlavně porovnávat ČÚP a IAS/IFRS. Mnoho učitelů vyučuje tradičním způsobem, který je založený na memorování a automatické účtování. Žáci si tím ale nerozvíjejí účetní a logické myšlení, které je potřebné pro řešení složitější případů a pro vstoupení do praktického (pracovního) života.
Diplomová práce bude rozdělena do dvou větších celků. První část teoretické části bude věnovaná právní úpravě účetnictví v České republice a harmonizaci účetnictví.
Jelikož pro profesi účetního je pořád česká účetní legislativa prioritní, je potřeba se ji věnovat. Jelikož dodržování Mezinárodních účetních standardů je ustanoveno v Zákoně o účetnictví je potřeba se dále podívat na harmonizaci účetnictví jako takového. Jelikož české účetní předpisy se snaží postupem času přibližovat k těm mezinárodním. V druhé
9 teoretické části se budu věnovat Rámcově vzdělávacím programům. Pokusím se o rozbor Rámcově vzdělávacího programu pro obor Obchodní akademie. V tomto dokumentu lze nalézt výchovně-vzdělávací cíle, klíčové a odborné kompetence absolventa. Klíčové a odborné kompetence jsou vytvořeny i předmět účetnictví na obchodních akademií.
Součástí Rámcově vzdělávacího programu je i obsah učiva, který obsahuje informace o zařazení o Mezinárodních účetních standardech. Dále se pak zaměřím na školní vzdělávací program, který je rozpracován na základě Rámcově vzdělávacích programů.
Každá škola si vytváří školní vzdělávací program sama.
Proto abych mohla vytvořit návrh na zařazení IAS/IFRS do výuky předmětu účetnictví musím provést šetření mezi učiteli a žáky obchodních akademií. Výsledky dotazníkového šetření a výsledky testovaných žáků budou první částí mé praktické části diplomové práce. Svým výzkumem bych velice ráda dostala odpověď na otázku: Jsou žáci připraveni zvládnout problematiku IAS/IFRS? Abych získala odpověď na tuto otázku sestavila jsem didaktický test pro žáky 3. a 4. ročníků na obchodních akademií.
Didaktický test byl sestaven, abych zjistila, zda žáci mohou pracovat v režimu IAS/IFRS.
Kromě schopností a dovedností žáků je potřeba zjisti, zda učitelé vůbec považují za důležité tuto problematiku vyučovat a jakou časovou dotaci jsou ochotni tomuto tématu věnovat.
Poslední část mé diplomové práce bude zaměřena na konkrétní návrh, jak zařadit IAS/IFRS do předmětu účetnictví. V této části budou návrhy, jakým tématům se v rámci IAS/IFRS věnovat a jaké příklady se žáky počítat. V této části dále budou srovnávány české účetní předpisy a Mezinárodní standardy účetního výkaznictví.
10
1 Česká účetní legislativa
V České republice je povinnost vést účetnictví dle Zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb. Tento zákon zapracovává předpis Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků) a upravuje rozsah a způsob vedení účetnictví, požadavky na jeho průkaznost, rozsah a způsob zveřejňování informací z účetnictví a podmínky předávání účetních záznamů státu. Tímto zákonem se musí řídit:
• právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky,
• zahraniční právnické osoby a jednotky, které jsou založeny nebo řízeny na území České republiky,
• organizační složky státu,
• fyzické osoby, které jsou zapsané jako podnikatelé v obchodním rejstříku,
• fyzické osoby (podnikatelé), jejichž roční obrat přesáhl 25 mil. Kč,
• fyzické osoby, které vedou účetnictví z vlastní vůle,
• svěřenecké fondy,
• a další dle zákona 563/1991 § 1.
V tomto zákoně jsou odkazy na prováděcí vyhlášky, které upravují a doplňují znění tohoto zákona.
Zákon o účetnictví je dělen do následujících devíti částí:
1. obecná ustanovení,
2. rozsah vedení účetnictví, účetní doklady, účetní zápisy a účetní knihy, 3. účetní závěrka,
4. způsob oceňování,
5. inventarizace majetku a závazků, 6. úschova účetních písemností,
7. zpráva o platbách orgánům správy členského státu evropské unie nebo třetí země,
8. uvádění nefinančních informací,
9. ustanovení společná, přechodná a závěrečná.
11 Ministerstvo financí k zákonům vydává vyhlášky, na které jsou odkazy v zákoně.
Jde o obecně závazný právní předpis k provedení zákona. Ministerstvo financí vydalo osm prováděcích vyhlášek. Seznam prováděcích vyhlášek a jejich téma je v tabulce č. 1.
Celkové znění těchto vyhlášek je dostupné pro veřejnost.
Tabulka č. 1: Prováděcí vyhlášky upravující zákon č. 563/1991 Sb.
Vyhláška Určení
500/2002 Sb. pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě pod- vojného účetnictví
501/2002 Sb. pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institu- cemi
502/2002 Sb. pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami 503/2002 Sb. pro zdravotní pojišťovny
504/2001 Sb. pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není pod- nikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví
383/2009 Sb. technická vyhláška o účetních záznamech 270/2010 Sb. o inventarizaci majetku a závazků
325/2015 Sb. pro účetní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví
Zdroj: https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/ucetnictvi-a-ucetnictvi-statu/ucetnictvi-podnikatelu-a- neziskoveho-sek/pravni-ramce
Dalšími právními předpisy, kterými se podnikatelé a účetní jednotky musí řídit při vedení účetnictví jsou České účetní standardy. Účetní standardy jsou normy, podle kterých se účetní jednotky musí řídit při vedení finančního účetnictví. České účetní standardy vychází ze Zákona o účetnictví a prováděcích vyhlášek k zákonu o účetnictví.
Zákon o účetnictví odůvodňuje vytváření účetních standardů v §36 takto: „Pro dosažení souladu při používání účetních metod účetními jednotkami a pro zajištění vyšší míry srovnatelnosti účetních závěrek Ministerstvofinancí vydává České účetní standardy (dále jen „standardy“). Standardy stanoví zejména bližší popis účetních metod a postupů účtování. Vybrané účetní jednotky postupují podle standardů vždy. Ostatní účetní jednotky se mohou od standardů odchýlit, pokud tím zajistí věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví. Odchylku od standardů a její důvody jsou ostatní účetní jednotky povinny uvést v příloze účetní závěrky. Použití standardů účetními jednotkami se považuje za naplnění účetních metod podle tohoto zákona a věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví. Pravidla pro tvorbu a vydávání standardů může ministerstvo stanovit prováděcím právním předpisem. Vydání standardů oznamuje ministerstvo ve Finančním zpravodaji. Ministerstvo vede registr vydaných standardů." (Česko, 1991) Všichni podnikatelé a účetní jednotky se musejí řídit všemi výše zmíněnými právními předpisy
12 pro vedení účetnictví. Zákon č. 563/1991 Sb. § 19a stanovuje použití mezinárodních účetních standardů pro účtování a sestavování účetní závěrky. “Účetní jednotka, která je obchodní společností a je emitentem investičních cenných papírů přijatých k obchodování evropském regulovaném trhu, použije pro účtování a sestavení účetní závěrky mezinárodní účetní standardy upravené právem Evropské unie.“ (Česko, 1991)
1.1 České účetní standardy
Ministerstvo financí má pro vytváření a úpravu Českých účetních standardů vlastní odbor 28 (Regulace a metodika účetnictví). Tento odbor má na starosti tvorbu koncepce dlouhodobého vývoje v oblasti účetnictví podnikatelů, finančních institucí, neziskových organizací, veřejného sektoru. Dále tento odbor odpovídá za oblast regulace činnosti auditorů, především v oblasti ověřování účetních závěrek a koncepce dlouhodobého vývoje regulace činnosti účetních (zde uveďte zdroj, z kterého jste převzala uvedené informace). Odbor je gestorem zákona č. 563/1991 Sb. a zákona č.
93/2009 Sb. Odbor zajišťuje tvorbu a vydávání Českých účetních standardů. Iniciuje změny a vyjadřuje se k návrhům ostatních právních předpisů na základě své působnosti.
Analyzuje potřeby a závazky ČR, právo Evropské unie, mezinárodní účetní a auditorské standardy, vývojové tendence v oblasti účetnictví podnikatelů, neziskových organizací a veřejného sektoru. Zajišťuje harmonizaci s právem EU a mezinárodními účetními i auditorskými standardy.
V České republice jsou vytvořeny standardy pro:
• účetní jednotky, které účtují podle vyhlášek č. 500/2002 Sb. (České účetní standardy pro podnikatele),
• účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 501/2002 Sb. (České účetní standardy pro finanční instituce),
• účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 5002/2002 Sb. (České účetní standardy pro pojišťovny).
Standardy jsou vytvářeny s cílem stanovit základní postupy účtování na účtech za účelem docílení shody při používání účetních metod. Poslední změny v Českých účetních standardech byli zveřejněné ve Finančním zpravodaji č. 10/2017 ze dne 22. prosince 2017. Českých účetních standardů pro podnikatele je 22. Celý seznam včetně zrušených
13 standardů je v tabulce č. 2. Celá znění všech účetních standardů jsou k dispozici na internetovém portálu Ministerstva financí.
Tabulka č. 2: České účetní standardy pro podnikatele
Číslo Název
001 Účty a zásady účtování na účtech 002 Otevírání a uzavírání účetních knih 003 Odložená daň
004 Rezervy
005 Opravné položky 006 Kurzové rozdíly
007 Inventarizační rozdíly a ztráty v rámci norem přirozených úbytků zásob 008 Operace s cennými papíry a podíly
009 Deriváty
010 Zrušen (Zvláštní operace s pohledávkami) 011 Operace s obchodním závodem
012 Změny vlastního kapitálu
013 Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek 014 Dlouhodobý finanční majetek
015 Zásoby
016 Společná ustanovení ke směrné účtové osnově 017 Zúčtovací vztahy
018 Kapitálové účty a dlouhodobé závazky 019 Náklady a výnosy
020 Konsolidace
021 Vyrovnání, nucené vyrovnání, konkurs a likvidace
022 Inventarizace majetku a závazků při převodech majetku státu na jiné osoby 023 Přehled o peněžních tocích
024 Zrušen (Srovnatelné období za účetní období započaté v roce 2016)
Zdroj: České účetní standardy
14
2 Harmonizace účetnictví
Zákon č 563/1991 Sb. ustanovuje, kdy se účetní jednotky musejí řídit i zahraničními účetními předpisy. Na využívání mezinárodních účetních standardů odkazuje §19a zákona č. 563/1991 Sb. Tento paragraf se zaměřuje na účtování a sestavování účetní závěrky podle mezinárodních účetních standardů. Tímto paragrafem se musí řídit účetní jednotka, která je obchodní společností emitující investiční cenné papíry přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu. Tento paragraf nařizuje výše zmíněným firmám účtovat a sestavovat účetní závěrku podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie. Eminenti investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu dále musejí dle § 23a zákona č. 563/1991 Sb. sestavovat konsolidovanou účetní závěrku dle mezinárodních účetních standardů.
Nejdůležitějšími účetními systémy ve světě jsou US GAAP (US generally accepted accounting principles) a IFRS (international financial reporting standards).
Z těchto účetních systémů vycházejí národní účetní systémy jednotlivých států. Tyto mezinárodní účetní systémy lze charakterizovat takto:
• americké obecně uznávané účetní systémy (US GAAP) jsou určeny pro nevládní jednotky, státní a místní vlády a jednotky federální vlády ve Spojených státech amerických; nevládními jednotkami jsou myšleny nevládní ziskově orientované společnosti a neziskové organizace; účetní standardy jsou zejména pro americké emitenty veřejně obchodovaných cenných papírů – zveřejňují se účetní závěrky,
• mezinárodní standardy finančního výkaznictví (IFRS) jsou pro ziskově orientované jednotky v mnoha státech světa (včetně EU); neziskové organizace je mohou také využívat; primárně jsou určeny pro emitenty cenných papírů veřejně obchodovaných ve státech, které se těmito standardy řídí; v EU jsou primárně určeny pro emitenty cenných papírů, které byly přijaty k obchodování na regulované trhu členského státu;
účetní uzávěrky se musí zveřejňovat.
US GAAP a IFRS se liší již v základní rozdílu. Jde o to, že US GAAP jsou účetní systémy založené na pravidlech, zatímco IFRS na zásadách. US GAAP obsahují velice podrobná pravidla, jak obecné zásady v praxi interpretovat a používat. Tímto se zvyšuje srovnatelnost účetních závěrek. Zásady u IFRS jsou méně interpretovány a jsou více obecné. Zásady nemusí být totiž interpretovány a použity stejně. Na základě výše
15 zmíněných informací se Jílek (2018) domnívá, že: „Evropský kapitálový trh, a potažmo evropské hospodářství, nejsou příliš funkční.“ Další rozdíl mezi těmito systémy je v působnosti. Jak již bylo výše zmíněno US GAAP jsou určeny pro nevládní jednotky (nevládní ziskově orientované společnosti, neziskové společnosti), státní a místní vlády a jednotky federální vlády, zatímco zásady IFRS jsou určeny primárně jen pro ziskově orientované jednotky, neziskové jednotky se jimi můžou řídit dobrovolně. Pro vládní jednotky existují mezinárodní účetní standardy pro veřejný sektor (International public sector accounting standards – IPSAS). Tyto standardy vydává Rada mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor. IPSAS vycházejí z mezinárodních standardů finančního výkaznictví. IPSAS uznává jen několik států a veřejných institucí. Zásadním rozdílem mezi těmito účetními systémy je i jejich vynucování. V USA je vynucování velice úspěšné. Provádí jej Americká komise pro cenné papíry a burzy (SEC). Tato komise reguluje americký kapitálový trh. V Evropské unii je vynucování IFRS mírnější a je ponecháno na členských státech. Toto stanovuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejich cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES.
2.1 Mezinárodní standardy účetního výkaznictví
Mezinárodní standardy finančního výkaznictví vznikají až od roku 2001. Jejich předchůdci byly mezinárodní účetní standardy (IAS), které vznikaly v letech 1973-2000.
V těchto letech se nepoužívalo ani neumožňovalo sestavovat účetní závěrku podle IAS.
Mezinárodní účetní standardy zpravidla přejímaly některé části z US GAAP, jednalo se tedy o jejich zkrácenou formu. IAS byly vydávány Radou pro mezinárodní účetní standardy (IASC) a schvalovány a pozměňovány Radou pro mezinárodní účetní standardy (IASB). Jelikož standardy IAS a IFRS vydává stejná rada, IAS jsou pořád platné viz tabulka č. 3. Od roku 2001 vznikají účetní standardy již pod názvem Mezinárodní účetní standardy finančního výkaznictví. Obsahem mezinárodních standardů finančního výkaznictví je:
• koncepční rámec finančního výkaznictví,
• mezinárodní standardy finančního výkaznictví,
• standard pro malé a střední podniky.
16 Koncepční rámec není účetním standardem. Žádné jeho ustanovení neruší ani nenahrazuje standard ani interpretaci. Koncepční rámec nastoluje základní ideový koncept, ze kterého vycházejí konkrétní požadavky standardů. Jde o základní nástroj sjednocující přístup k sestavení účetní závěrky. Znalost koncepčního rámce je podmínkou k porozumění standardům i prezentovaným účetním závěrkám. Pokud není určitá oblast upravena standardem, jsou východiskem účetního zobrazení principy z koncepčního rámce. Cílem obecného finančního výkaznictví je poskytnou finanční informace o vykazující jednotce, které jsou užitečné stávajícím a potenciálním investorům, věřitelům pro jejich rozhodnutí o poskytování zdrojů. Obecné účetní výkaznictví poskytuje informace o finanční pozici vykazující jednotky, tj. informace o hospodářských zdrojích, o pohledávkách, o finanční výkonnosti vykazující jednotky. Koncepční rámec vychází ze dvou základních předpokladů sestavení účetní závěrky. Jedná se o akruální bázi a předpoklad trvání podniku v budoucnu. Účetní závěrka sestavená na akruální bázi odráží výsledky transakcí a nastalých skutečností v období, kdy k nim dochází (věcná a časová souvislost). Tento princip vyvolává potřebu časového rozlišení výdajů a příjmů, tvorbu dohadných položek a rezerv. Výsledek hospodaření sestavený na akruální bázi je vyčíslen jako rozdíl výnosů a nákladů. Lépe odráží výkonnost podniky než výsledek hospodaření sestavený na základě peněžní bázi (rozdíl příjmů a výdajů). Za normálních okolností účetní závěrka vychází z předpokladu trvání podniku v budoucnosti. Což znamená, že podnik neuvažuje o ukončení činnosti, likvidaci nebo podstatně zúžit rozsah své podnikatelské činnosti. Pokud vedení účetní jednotky má pochybnosti o dalším trvání podniku, je povinnost tuto informaci zveřejnit. IAS 1 doplňuje předpoklady o periodicitu vykazování a věrné a poctivé zobrazení skutečnosti. Koncepční rámec vymezuje dvě základní kvantitativní vlastnosti účetní závěrky:
• relevantnost (významnost, včasnost, srozumitelnosti, srovnatelnost)
• spolehlivost (neutrálnost, úplnost, ověřitelnost, rovnováha mezi užitky a náklady, bezchybnost)
Relevantnost informací znamená, že tyto informace jsou pro uživatele užitečné a ovlivní jejich rozhodování. Informace jsou relevantní, jestliže ovlivňují ekonomická rozhodnutí uživatelů tím, že jim umožňují hodnotit minulé a předvídat budoucí události.
Informace je významná, pokud by její vynechání nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit ekonomická rozhodnutí, která na základě informací v účetní závěrce provádějí uživatelé.
17 Jedině spolehlivé informace mohou být užitečné. Proto je velmi důležité, aby informace, které společnost prezentuje, byly spolehlivé. Informace jsou spolehlivé, pokud neobsahují závažnou chybu či zkreslení a vyjadřují věrně to, co vyjadřovat mají. Což znamená že musejí být neutrální, kompletní, bezchybné a ověřitelné.
Kompletní seznam Mezinárodních standardů finančního výkaznictví jsou zobrazeny v tabulce č. 2. V tabulce jsou zobrazeny standardy IFRS i aktuální IAS.
Tabulka č. 3: Seznam Standardů IFRS, IAS
Číslo Název
IFRS 1 První přijetí Mezinárodních standardů účetního výkaznictví IFRS 2 Úhrady vázané na akcie
IFRS 3 Podnikové kombinace
IFRS 4 Pojistné smlouvy (bude nahrazen IFRS 17)
IFRS 5 Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a ukončované činnosti IFRS 6 Průzkum a hodnocení nerostných surovin
IFRS 7 Finanční nástroje: zveřejňování IFRS 8 Provozní segmenty
IFRS 9 Finanční nástroje
IFRS 10 Konsolidovaná účetní závěrka IFRS 11 Společná uspořádání
IFRS 12 Zveřejnění podílů v jiných účetních jednotkách IFRS 13 Oceňování reálnou hodnotou
IFRS 14 Účty časového rozlišení IFRS 15 Výnosy ze smluv s odběrateli IFRS 16 Leasingy
IFRS 17 Pojistné smlouvy
IAS 1 Sestavování účetní závěrky IAS 2 Zásoby
IAS 7 Výkaz peněžních toků
IAS 8 Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby IAS 10 Události po účetním období
IAS 11 Stavební smlouvy IAS 12 Daně ze zisku
IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení IAS 18 Výnosy
IAS 19 Zaměstnanecké požitky
IAS 20 Účtování vládních dotací a zveřejnění státní pomoci IAS 21 Vliv změn měnových kurzů
IAS 23 Výpůjční náklady
IAS 24 Zveřejnění spřízněných stran
IAS 26 Účetnictví a výkaznictví penzijními plány IAS 27 Individuální účetní závěrka
IAS 28 Investice do přidružených podniků a společných podniků IAS 29 Finanční výkaznictví v hyperinflačních ekonomikách IAS 32 Finanční nástroje: prezentace
IAS 33 Zisk na akcii
IAS 34 Mezitímní účetní výkaznictví IAS 36 Snížení hodnoty aktiv
18 IAS 37 Rezervy, podmíněné závazky a podmíněná aktiva
IAS 38 Nehmotná aktiva
IAS 39 Finanční nástroje: účtování a oceňování IAS 40 Investice do nemovitosti
IAS 41 Zemědělství
Zdroj: https://www.ifrs.org/issued-standards/list-of-standards/
2.2 Sbližování českých účetních předpisů s IAS/IFRS
Vývoj zavedení IFRS v České republice proběhl ve čtyřech krocích. První krok v používání IFRS byl učiněn již v roce 2001. „Novela zákona o účetnictví s účinností dnem 1. ledna 2002 stanovila, že kromě účetní závěrky sestavené podle zákona, mohou jednotky poskytovat účetní záznamy nesoucí informace, které byly sestaveny podle mezinárodních účetních standardů nebo jiných mezinárodně uznávaných účetních zásad.“
(Jílek, 2018)
Druhý krok byl v roce 2003. Novela zákona o účetnictví s účinností dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost (1. května 2004) stanovila, že:
• společnosti řídící se právem České republiky sestavují své konsolidované účetní závěrky v souladu s IFRS upravenými právem EU, pokud jejich cenné papíry byly přijaty k obchodování na regulované trhu kterékoli státu EU,
• ostatní společnosti řídíce se právem České republiky mohou používat IFRS upravené právem EU při sestavení svých konsolidovaných účetních závěrek,
• společnosti řídící se právem ČR sestavují své individuální účetní závěrky v souladu s IFRS upravenými právem EU, pokud jejich cenné papíry byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu kterékoli státu EU.
Třetí sbližování českých účetních standardů se zahraničními bylo v roce 2010.
S účinností od 1. ledna 2010 dne novely vyhlášky č. 500/2002 Sb., pro podnikatele, je možné uplatňovat komponentní odepisování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Tato novelizace vychází ze standardu IAS 16. Přesné znění české vyhlášky č.
500/2002 Sb., §56a přesně zní: „Stavby [§ 7 odst. 2 písm. a)], byty a nebytové prostory [§ 7 odst. 2 písm. e)], hmotné movité věci a jejich soubory [§ 7 odst. 3 písm. b)] může účetní jednotka s ohledem na významnost a věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a
19 finanční situace účetní jednotky odpisovat metodou komponentního odpisování majetku.
Účetní jednotka vymezí druh majetku, u kterého použije metodu komponentního odpisování, průběh používání a způsob určení komponenty včetně jejího ocenění podle svých potřeb a tyto skutečnosti doloží průkazným účetním záznamem.“ (Česko, 2002) Komponentní odepisování neví v České republice povinné. Společnost se sama rozhoduje, zda bude odepisovat klasickým způsobem nebo využije tento způsob odpisování. Vyhláška dále specifikuje i pojem komponenta. Jedná se o část majetku nebo kontrola výskytu závad, u které je výše ocenění významná. Tato komponenta se musí lišit i dobou použitelnosti od doby použitelnosti majetku. Komponenta se odepisuje samostatně.
V roce 2013 došlo k zavedení nové položky vlastního kapitálu. Jde o položku Jiný výsledek hospodaření minulých let. „Tato položka představuje zdroje vytvořené v minulých letech po zdanění. Jde o prostředky, které nebyly převedeny do fondů nebo rozděleny a zůstávají k použití podle rozhodnutí vlastníka. Dle účetních předpisů se na účtu jiný výsledek hospodaření minulých let zachycují rozdíly ze změn účetních metod, při prvním účtování o odložené dani ta část odložené daně, která se vztahuje k předchozím účetním obdobím, a dále opravy v důsledku nesprávného účtování nebo neúčtování o nákladech a výnosech minulých účetních obdobích, pokud jsou významné. Účetní jednotka při posuzování významnosti chyb vychází ze základních principů definovaných v zákoně o účetnictví.“ (Vácha, 2018)
Novelizace zákona o účetnictví přinesla více změn. Od 1. ledna 2016 jsou zrušeny zřizovací výdaje u dlouhodobého nehmotného majetku. Tyto výdaje jsou účtovány do nákladů běžného období. Dále je zrušen účet mimořádný výsledek hospodaření. Jednalo se o účtu mimořádných nákladů a výnosů. Nově je zaveden požadavek na účtování a vykazování změny stavu zásob, aktivace vnitropodnikových služeb, materiálu, dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku úpravou nákladů. Do konce roku 2015 se tyto aktivace účtovali ve prospěch výnosů. To způsobovalo umělé zvyšování výnosů.
Čtvrtý krok byl učiněn v roce 2017. Novela vyhlášky č. 501/2002 Sb. s účinností dnem 1. ledna 2018 využila diskreci ve směrnici 2013/34/EU: podle čl. 8 odst. 6 směrnice členské táty mohou povolit nebo vyžadovat účtování, ocenění a zveřejnění finančních nástrojů v souladu s mezinárodními účetními standardy přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 1606/2002.
20 V dalších letech můžeme očekávat další sbližování a harmonizaci českých účetních předpisů směrem k mezinárodním. Stát se snaží o harmonizaci a větší přiblížení českého účetnictví k zahraničnímu, ale připravuje i na to žáky na středních školách? Zde bych uvedla věcné důvody, proč by IFRS mělo být implementováno do učiva na středních školách.
21
3 Výuka účetnictví v sekundárním vzdělávání 3.1 Rámcově vzdělávací program
Výuka na předškolních, základních, středních a vyšších odborných institucí je zavedena do vzdělávací soustavy a systému vzdělávání v ČR. Kurikulární dokumenty jsou vytvářeny ve dvou úrovních. První úroveň vytváří stát, v podobě Národního programu vzdělávání a rámcových vzdělávacích programů (dále jen „RVP“). Druhou úroveň vytvářejí školy. Na této úrovni se vytvářejí školní vzdělávací programy (dále jen
„ŠVP“, dle kterých se uskutečňuje vzdělávání na konkrétních školách.
RVP pro střední odborné vzdělávání jsou:
• státem vydané pedagogické (kurikulární) dokumenty, které vymezují závazné požadavky na vzdělávání v jednotlivých stupních a oborech vzdělávání, tzn.
zejména výsledky vzdělávání, kterých má žák v závěru vzdělávání dosáhnout, obsah vzdělávání, základní podmínky realizace vzdělávání a pravidla pro tvorbu školních vzdělávacích programů;
• závaznými dokumenty pro všechny školy poskytující střední odborné vzdělávání, které jsou povinny je respektovat a rozpracovat do svých školních vzdělávacích programů;
• veřejně přístupnými dokumenty pro pedagogickou i nepedagogickou veřejnost;
• otevřenými dokumenty, které budou po určité období platnosti nebo podle potřeby inovovány. (Ministerstvo školství, 2007)
RVP pro střední odborné vzdělávání usilují o:
• vytvoření pluralitního vzdělávacího prostředí a podporu pedagogické samostatnosti škol, a proto vymezují pouze požadované výstupy (výsledky vzdělávání) a nezbytné prostředky pro jejich dosažení, zatímco způsob realizace vymezených požadavků ponechávají na školách;
• lepší uplatnění absolventů středního odborného vzdělávání na trhu práce a jejich připravenost dále se vzdělávat, popřípadě se bezproblémově rekvalifikovat, a vést kvalitní osobní i občanský život.
• zvýšení kvality a účinnosti středního odborného vzdělávání.
(Ministerstvo školství, 2007)
22 Rámcové vzdělávací programy jsou vytvářeny pro každý oboro vzdělávání zvlášť.
Požadavky na odborné vzdělávání a způsobilosti absolventů vycházejí z požadavků trhu práce. RVP stanovují průřezová témata, která plní výchovnou a motivační funkci. Jde o následující témata: Občan v demokratické společnosti, Člověk a životní prostředí, Člověk a svět práce, Informační a komunikační technologie.
Ministerstvo školství vypracovalo dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2015-2020, který navazuje na předchozí Dlouhodobý záměr a je v souladu se Strategií vzdělávací politiky České republiky do roku 2020. Hlavní cíle Strategie vzdělávací politiky jsou: zvýšení dostupnosti předškolního vzdělávání a povinný poslední ročník předškolního vzdělávání, zkvalitnění 2. stupně základního vzdělávání, podpora středního odborného školství, přiměřený rozvoj sítě škol a školských zařízení vzhledem k dlouhodobé uplatnitelnosti absolventů ve společnosti a na trhu práce a kariérní systém a standard profese učitele. Dle dlouhodobého záměru mají být zahájeny obsahové i strukturální úpravy RVP pro střední školy tak, aby:
• na základně potřeb zaměstnavatelů i společnosti směřovaly nejen k současným, ale také k budoucím potřebám pracovního i společenského uplatnění absolventů,
• respektovaly rozvoj technologií a dalších inovačních trendů,
• umožňovaly efektivnější rozvoj přenositelných znalostí, dovedností a schopností, ale zároveň aby uznávaly potřebu většího podílu praktického vyučování v zájmu dostatečného osvojení profesně orientovaných vědomostí a dovedností žáků.
Měl by být více kladen důraz na kvalitní všeobecné vzdělávání na všech typech středních škol, které umožní lepší orientaci ve světě a adaptaci absolventů na měnící se podmínky na trhu práce. Školy mají prohlubovat spolupráci se zaměstnavateli a pobočkami Úřadu práce, lépe plánovat a vyhodnocovat spolupráci při výuce žáků v reálném pracovním prostředí na pracovištích zaměstnavatelů, a to nejen v případech škol, jejichž vybavení neodpovídá aktuálním oborovým a technologickým trendům.
(Ministerstvo školství, 2014)
O revizi RVP vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy první tiskovou zprávu v roce 2017. Podle této tiskové zprávy chce MŠMT nově přezkoumat a aktualizovat rámcové vzdělávací programy škol. Revize RVP je rozplánována až do roku 2022 a nově vymezí rozsah i obsah vzdělávání společný pro všechny žáky. Zamýšlené
23 změny mají přispět k tomu, aby žáci měli dostatek času získat a upevnit nezbytné znalosti a dovednosti stejně jako rozvíjet svou kreativitu. (Ministerstvo školství, 2017) Pedagogická komora v roce 2018 vydala krátké vyjádření k Revizi rámcově vzdělávacích programů. Komora poukazuje na to, že:
• revize měla začít vyhodnocením přínosů a problémů spojených s přechodem na dvoustupňové kurikulum (RVP-ŠVP), což se ale nestalo;
• měla být diskuze o Národním programu vzdělávání – neexistuje, i když požaduje školský zákon;
• je vypracována revize vzdělávací oblasti ICT;
• pracuje se na očekávaných výsledcích učení v matematice od mateřských škol až po maturitní obory SŠ;
• v nové verzi RVP nebude učivě;
• zbytek probíhá v utajení. (Pedagogická komora, 2018)
V tabulce níže jsou porovnány čtyři vzdělávací programy. Jen v jednom vzdělávacím programu má škola povinnost vyučovat nebo seznámit žáky s Mezinárodními účetními standardy. Další tři vzdělávací programy mají své žáky vzdělávat jen v oblasti České legislativy.Porovnávány jsou tyto programy: Obchodní akademie, Ekonomické lyceum, Obchodní školy, Ekonomika a podnikání. Jde o programy, ze kterých s největší pravděpodobností mohou být žáci budoucí účetní.
Rámcový vzdělávací program má vycházet z požadavků trhu práce, proto se v následujícím srovnání zaměřím na výstupy jednotlivých oborů vzdělání v oblasti účetnictví a ekonomiky. Zda absolvent musí znát českou legislativou, ale zda má být seznámen i s požadavky mezinárodních účetních standardů.
Tabulka č. 4: Požadavky RVP na absolventy
Obor Obchodní
akademie
Ekonomické lyceum
Obchod a podnikání
Obchodní škola
Účetnictví:
Česká účetní
legislativa ano ano ano ano
Mezinárodní standardi- zace účetnic-
tví
ano ne ne ne
Zdroj: Vlastní zpracování.
24 V tabulce č. 3 je vidět, že jediný obor vzdělání, který má nutnost žáky seznamovat s mezinárodními účetními standardy je Obchodní akademie. Informace o výuce mezinárodní účetních standardů je v obsahovém okruhu Podnik, podnikové činnosti, řízení podniku. RVP je jen stanoveno, že žák se orientuje v základních principech účetnictví v EU. Obrázek č. 1 zobrazuje část RVP pro obor Obchodní akademie, v jaké míře se májí vyučovat mezinárodní účetní standardy. Bohužel není více specifikováno, jak hluboko žáci mají být s tématem seznámeni. Rozpracovávání RVP má na starosti každá škola. Proto se školní vzdělávací programy liší a každá škola může problematiku mezinárodních účetních standardů vyučovat do jiné hloubky. Do jaké hloubky využije IFRS bude rozebráno v další části kapitoly.
Obrázek č. 1: Ukázka RVP
Zdroj: MŠMT (2007)
Dle RVP oboru vzdělání Obchodní akademie absolventi mají mát tyto klíčové kompetence:
• kompetence k učení,
• kompetence k řešení problémů,
• komunikativní kompetence,
• personální a sociální kompetence,
• občanské kompetence a kulturní povědomí,
• kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám,
• matematické kompetence,
• kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi. (Ministerstvo školství, 2007)
Žáci oboru Obchodní akademie po absolvování mají mát následující odborné kompetence:
• aplikace poznatků z oblasti práva v podnikatelské činnosti,
• provádění typických podnikových činností,
25
• efektivně hospodařit s finančními prostředky,
• dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci,
• usilovat o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků nebo služeb,
• jednat ekonomicky a v souladu se strategií udržitelného rozvoje.
(Ministerstvo školství, 2007)
Rámcový vzdělávací program také zmiňuje, v jakých oborech a profesích se absolvent uplatní. Po maturitní zkoušce se žák uplatní především v ekonomické sféře například jako ekonom, účetní, finanční referent, referent marketingu, asistent, sekretářka, obchodní zástupce, referent ve státní správě, bankovní a pojišťovací pracovník nebo v dalších administrativně-ekonomických pozicích. Graduant připravovaný na základě RVP pro obor Obchodní akademie bude schopen používat dva cizí jazyky na úrovni profesní komunikace, bude ovládat programové vybavení počítače při řešení ekonomických úloh včetně práce s internetem. Další dovedností bude vedení účetnictví.
Absolvent bude umět zajišťovat personální agendu malé i velké organizace. Absolvent by měl být také schopen rozvíjet vlastní podnikatelské aktivity. (Ministerstvo školství, 2007)
3.2 Školní vzdělávací programy
Jak již bylo výše zmíněno, každá škola si na základě Rámcově vzdělávacích programů vytváří vlastní školní vzdělávací programy. Školy na základě těchto vzdělávacích programů vyučují. Každá škola si tento dokument vytváří sama, proto se ŠVP mohou lišit. Školy mohou inovovat a modernizovat své vzdělávací programy a na ně navazující učební osnovy v reakci na aktuální požadavky trhu práce, žáků, vyučujících.
Přesto se školy nemohou moc vybočovat od rámcově vzdělávacích programů. V historii Školní vzdělávací programy porovnala Kuželová (2014). Ta ve své diplomové práci porovnala přibližně 30 školních vzdělávacích programů, které v té době byly k dispozici na internetových stránkách. Kuželová (2014) vyhodnotila informace následovně: „S výukou účetnictví, jako jedním ze stěžejních odborných předmětů, se zpravidla ve většině škol začíná ve druhém ročníku. Účetnictví se vyučuje po celou zbývající dobu studia, tj.
od druhého do čtvrtého ročníku. U většiny škol probíhá výuka v dělených třídách buď u všech hodin účetnictví, nebo u převažující části hodin ve všech ročnících. Celková hodinová dotace předmětu účetnictví za celé studium se pohybuje mezi devíti až třinácti
26 hodinami týdně. V naprosté většině škol je účetnictví vyhrazeno jedenáct hodin.
Rozložení počtu hodin do jednotlivých ročníků je obvykle následující: tři hodiny týdně ve druhém ročníku a po čtyřech vyučovacích hodinách týdně ve třetím a čtvrtém ročníku.
Některé školy ještě zařazují, zejména až ve čtvrtém ročníku, další dvě hodiny týdně, ve kterých se studenti učí pracovat s některým z účetních softwarů. V předmětu Účetnictví je využíván koncentrický způsob uspořádání učiva. S ohledem na to, že většina škol využívá k výuce stejnou učebnici, je uspořádání učiva na jednotlivých školách velmi podobné a srovnatelné.“ (Kuželová, 2014) Já se podrobněji podívám na školní vzdělávací programy a osnovu předmětu účetnictví Obchodní akademie Lysá nad Labem.
ŠVP Obchodní akademie Lysá nad Labem
První škola je Obchodní akademie Lysá nad Labem. Jde o školu s poměrně dlouhou tradicí (založení 1995). Ředitelka školy RNDr. Ivana Dvořáková o své škole říká, že jde o školu, která hledí do budoucnosti a dynamicky se rozvíjí. Dle jejích slov je škola otevřená, vstřícná ale i náročná. Škola nabízí moderní vybavení počítačových učeben, mnoho kulturních a sportovních akcí. V rámci povinné praxe žáci mohou vycestovat do Velké Británie. Absolventi této školy ovládají dva cizí jazyky, účetnictví, ekonomiku, písemnou a elektronickou komunikaci. Na škole se vyučuje dále Aplikovaná ekonomie (studentská firma), projektové a grantové řízení.
Obchodní akademie Lysá nad Labem svůj školní vzdělávací program sestavila k 1. září 2012. „Absolvent této školy je veden tak, aby:
• měl základní znalosti z oblasti ekonomiky, účetnictví;
• měl znalosti z všeobecných předmětů v rozsahu umožňujícím terciální vzdělávání;
• aktivně používal dva cizí jazyky;
• byl vybaven dovednostmi v oblasti informačních a komunikačních technologií.“ (Obchodní akademie, 2012)
V učebním plánu je přehled všech vyučovacích předmětů pro daný obor. U každého předmětu je vidět týdenní časová dotace na daný předmět. Detailněji je možné si to prohlédnout na obrázku č. 2. Jde o nejnovější učební plán na škole Obchodní akademie Lysá nad Labem. Škola již od roku 2012 má již třetí učební plán. Od úplně nejstaršího doposud veřejného učebního plán se nejnovější učební plán liší v počtech dotací v matematice (navýšení odučených hodin), ekonomická cvičení (snížení hodiny),
27 zeměpis (snížení počtu hodin). S časovou dotací na předmět účetnictví se nehýbalo. Ve škole se vyučuje předmět účetnictví od 2. ročníku v celkové hodinové dotaci 11 hodin týdně. V 2. ročníku se účetnictví vyučuje tři hodiny týdně, ve 3. a 4. ročníku to je pak po čtyřech hodinách týdně. Celkem to vychází na 339 hodin za studium.
Obrázek č. 2: Učební plán pro obor Obchodní akademie od 1. 9. 2018
Zdroj: https://www.oalysa.cz/ckfinder/userfiles/files/15_ucebni_plan-od%201_9_2018.pdf
Výuka na Obchodní akademii Lysá nad Labem probíhá koncentricky. Přesný obsah vzdělávání a počet hodin věnovaný různým tématům je obsažený ve školním vzdělávacím programu. Dle ŠVP se žáci neučí o mezinárodních standardech finančního výkaznictví. Žáci se ve 4. ročníku učí účtovat v účetním softwaru. Jak má škola sestavený obsah vzdělávání zobrazuje ukázka v obrázku č. 3. Jde jen o ukázku, na které je vidět, ročník, výsledek vzdělávání (to, co žák má umět po výuce tématu), obsah vzdělávání, časová dotace a období, ve kterém se daná látka má probírat. Období a počet vyučovacích hodin v jednotlivých částech vzdělávání se může lišit vzhledem k situacím ve výuce.
Celkový počet by měl být však dodržen.
28
Obrázek č. 3: Ukázka učební osnovy OA Lysá nad Labem
Zdroj: ŠVP OA Lysá nad Labem
3.3 Výuka IFRS na obchodních akademiích
Jak školy zařazují téma Mezinárodních účetních standardů do výuky není nijak rozdílné. Na základě prostudovaných různých diplomových pracích, které se tomuto tématu také věnovaly, přišli autoři ke stejnému výsledku. Výuka IFRS není na školách moc rozšířená. V diplomové práci Kuželové (2014) je uvedeno, že výuce IFRS se věnuje 41 % dotazovaných učitelů. Bohužel již v diplomové práci není přesněji uvedeno, jakým způsobem je výuka koncipována. Autorka na základě analýzy ŠVP konkrétních pěti škol, sestavila ukázku uspořádání učiva v předmětu účetnictví na obchodních akademiích. Ze schématu lze vyčíst, že téma Mezinárodní účetní standardy v pěti konkrétních školách vyučují ve 3. ročníku v tematickém celku Právní úprava účetnictví. Všichni autoři diplomových prací, kteří zpracovávali toto téma se shodovali na tom, že výuka IFRS je nedostatečná, proto pokusili navrhnout, jak tuto problematiku vyučovat. Podívejte se i do mých skript – Didaktika účetnictví – vybrané problémy, tam o tom píšu také.
3.3.1 Používané vyučovací metody
Pojem vyučovací metody lze chápat jako specifický způsob uspořádání činností učitele a žáků, rozvíjející vzdělanostní profil žáka a působící v souladu se vzdělávajícími a výchovnými cíli. (Vališová, 2011) Při výuce IAS/IFRS lze využívat:
• metody podávání nového učiva (expoziční),
• metody při procvičování a upevňování učiva (fixační),
29
• metody při prověřování a zkoušení (diagnostické a klasifikační).
(Berková, 2016)
Metody expoziční mají za úkol předávat specifické poznatky žákům, případně se tyto poznatky jde s nimi odvozovat z jejichž známými fakty. Expoziční metody lze členit na mluvené nebo psané. Základní princip mluveného předávání nového učiva je ústí formou žákům podat danou problematiku. Je možné používat: předčítání, popis, vyprávění, vysvětlování, instrukce, přednášku, rozhovor nebo diktování. Dalším způsobem, jak je možné předávat novou látku je psaná komunikace. V této metodě jde o práci s učebnicí, odbornými texty nebo legislativou, práce s pracovními listy nebo zápisky na tabuli. Každá konkrétní metoda je vhodná pro jiné učivo, učitele i žáky. Učitel musí zvolit vhodnou metodu na základě individuálních potřeb třídy nebo dokonce i jednotlivých žáků. Strakatá (2013) navrhuje pro expoziční hodinu při výuce IFRS především vysvětlování a výukový rozhovor, při kterém učitel klade otázky žákům a vede je tak k logické odpovědi. Žáci jsou tak nuceni sami nad problémem přemýšlet a řešit danou situaci. Tímto je u žáků rozvíjena samostatnost. Velice přínosná je i práce s originální úpravou, která je dostupná na internetu. Jelikož neexistuje žádná středoškolská učebnice s učivem IFRS pro obchodní akademie, nelze do této části zařadit práci s učebnicí. (Strakatá, 2013) V těchto hodinách lze ale využívat i pracovní listy, které si však musí vyučující vytvářet sám. V nich může učitel využít práci s legislativou.
Při procvičování učiva se může používat procvičování a opakování. Žákům by učitel měl poskytovat dostatek příkladů s dostatkem modifikací. Výsledky je dobré porovnávat s českou legislativou. Příklady je možné koncipovat pro skupinovou práci, individuální práci nebo různé aktivizační metody. Je zde vhodné používat tyto aktivizační metody: snowball, brainstorming, brainpool, bzučící skupiny atd. (Strakatá, 2013) Tyto aktivizační metody zapojí všechny žáky a aktivizuje je k lepším výsledkům.
Je nutné kontrolovat, zda žáci látku dostatečně pochopili a umí ji využívat a pracovat s ní. Látku můžeme zkoušet následujícími způsoby: ústně, písemně nebo praktickou zkouškou. Dle mého názoru by bylo vhodné vytvořit případovou studii, kde žák předvede, jak aplikuje získané znalosti a při vhodně zvolených otázkách může žák i vyhodnotit a slovně vysvětlit své výsledky.
30
3.3.2 Rozvržení učiva IFRS v rámci předmětu Účetnictví
Obchodní akademie nezveřejňují přesné osnovy svých předmětů. Proto využiji návrhy na zařazení a obsah IFRS v rámci předmětu Účetnictví od autorů diplomových prací, které se tímto problémem zabývali. Strakatá (2013), Kuželová (2014) a Pospíšil (2017) se shodli, že by výuku o IFRS začali vyučovat již ve 3. ročníku v tematickém celku Právní úprava účetnictví. Nadále se všichni autoři shodují i se zařazením učiva i ve 4.
ročníku, kde by se věnovali tematickému celku Účetní závěrka. Bc. Strakatá (2013) by dále ještě IFRS vyučovala v tematických celcích Účtování o zásobách, Účtování o dlouhodobém majetku ve třetím ročníku a Účtování nákladů a výnosů ve čtvrtém ročníku.
Celková hodinová dotace Strakaté (2013) je 12-13 vyučovacích hodin, Pospíšil (2017) potřebuje na výuku IFRS celkem 10 vyučovacích hodin. Nejvíce se ztotožňuji s návrhem Strakaté (2013). Její návrh na rozvržení učiva o IFRS v rámci předmětu účetnictví je v tabulce č. 5.
Tabulka č. 5: Návrh na rozvržení učiva o IFRS
Učivo Hodinová
dotace Tematický celek Doporučený ročník Co jsou IFRS a kdo podle IFRS
musí vykazovat 1
Právní úprava účetnictví
3. ročník
Koncepční rámec 4
Zásoby v IFRS 1 Účtování o zásobách
DHM a DNM v IFRS 2-3 Účtování o dlouhodobém ma-
jetku
4. ročník Náklady a výnosy podle IFRS 2 Účtování nákladů a výnosů
Rozvaha, resp. Výuka o fi-
nanční situaci 1
Účetní závěrka Výsledovka, resp. Výkaz o úpl-
ném výsledku hospodaření 1
Celková hodinová dotace 12-13
Zdroj: vlastní zpracování na základě DP (Strakatá, 2013)
31
4 Výzkum
Výzkum k diplomové práci probíhal ve dvou rovinách. První rovina byla dotazníkové šetření mezi učiteli předmětu účetnictví. Druhá skupina respondentů byla sestavena žáky obchodních akademií. Cílem výzkumu mezi učiteli bylo zjistit, zda mají zájem vyučovat vybrané kapitoly z IAS/IFRS na svých hodinách. Dalším cílem bylo zjistit, zda jsou žáci na obchodních akademiích připraveni na výuku vybraných částí IFRS/IAS. Tato část výzkumu byla cílena přímo na žáky. Z cíle vyplývají tyto výzkumné otázky:
• Vyučují učitelé účetnictví IAS/IFRS ve svých třídách?
• Domnívají se učitelé, že IFRS je potřeba vyučovat?
• Mají učitelé zájem o připravené materiály k výuce z oblasti IFRS?
• Zvládají žáci zaúčtovat operace z oblasti leasingu?
• Umějí žáci správně ocenit a zařadit majetek v účetnictví?
4.1 Průzkum mezi učiteli
Tato část výzkumu je kvantitativní s prvky kvalitativního výzkumu. Data jsou získávána z anonymního dotazníku, který je tvořen třinácti otázkami z nich je devět uzavřených a zbylé otázky otevřené. Uzavřené otázky také obsahují doplnění, objasnění nabízené odpovědi nebo sdělení vlastního názoru. Celý dotazník je přiložen v přílohách.
4.1.1 Průběh průzkumu
Dotazník byl zacílen na učitele předmětu účetnictví na středních školách.
Dotazník byl sestaven na webových stránkách vyplnto.cz. Odkaz na online dotazník byl rozesílán přibližně do šedesáti obchodních akademií po celé České republice. Odkaz s žádostí o vyplnění byl rozeslán zástupcům školy nebo jmenovitě učitelům předmětu účetnictví, záleželo na dostupných informacích na webových stránkách jednotlivých škol.
Dotazníkové šetření bylo spuštěno 19. února 2019 a probíhalo do 24. března 2019.
Webové stránky, na kterých byl zveřejněný dotazník pro učitele předmětu účetnictví také hlídá kolikrát byl dotazník otevřen a kolikrát odevzdán. Celý dotazník vyplnilo a odeslalo 58,1 % respondentů. Zbylí respondenti dotazník otevřeli, ale nevyplnili a neodeslali výsledky ke zpracování. Průměrná doba vyplňování dotazníku byla 8 minut. Celkem na dotazník odpovědělo 24 respondentů.
32
4.1.2 Charakteristika výzkumného vzorku
Dotazovanými jsou učitelé účetnictví na ekonomických středních školách. Vzorek je tvořen dvaceti čtyřmi vyučujícími.
Tabulka č. 6: Respondenti podle délky učitelské praxe
Délka učitelské praxe Počet respondentů
0-5 let 1
6-10 let 0
11-15 let 3
nad 16 let 20
Zdroj: Vlastní zpracování, 2019
Nejvíce respondentů má více jak šestnáctiletou učitelskou praxi. Jen tři učitelé vyučují mezi 11 a 15 lety. Jeden dotazovaný respondent vyučuje maximálně 5 let. Žádný respondent nevyučuje v rozpětí 6-10 let.
Nejvíce učitelů dotazník vyplnilo v Ústeckém kraji. Tam dotazník vyplnilo celkem pět učitelů předmětu účetnictví. Ve Středočeském a Jihomoravském kraji dotazník vyplnily čtyři respondenti. Tři respondenti vyplnili dotazník v Pardubickém a Moravskoslezském kraji. V Praze, na Vysočině dotazník vyplnil vždy jen jeden respondent. Dva respondenti lokalitu obchodní akademie, kde vyučují, neuvedli. Zbylé kraje nejsou v mém dotazníkovém šetření zastoupeny, přestože byla žádost o vyplnění dotazníku rozeslána do všech krajů v České republice. Přehled s počty respondentů dle lokalit je v tabulce číslo 7.
Tabulka č. 7: Lokality dotazníkového šetření
Lokalita Počet respondentů
Praha 1
Středočeský kraj 4
Jihočeský kraj 0
Plzeňský kraj 0
Karlovarský kraj 0
Ústecký kraj 5
Liberecký kraj 0
Královéhradecký kraj 0
Pardubický kraj 3
Vysočina 1
Jihomoravský kraj 4
Olomoucký kraj 1
Zlínský kraj 0
Moravskoslezský kraj 3
nevyplněno 2
Zdroj: Vlastní zpracování, 2019
33
4.1.3 Výsledky dotazníkového šetření
Dotazník obsahoval třináct otázek, z nichž dvě byly ještě rozšiřovací a závěrečná otázka byla jen informativní a nepovinná. Nepovinná otázka bylo o sídlu obchodní akademie a e-mailová adresa. Dotazník obsahoval uzavřené i otevřené otázky. Uzavřené otázky byly na identifikaci respondentů a na základní otázky, kde se dalo odpovědět škálou. Otevřené otázky byly na doplnění názorů, zkušeností a informací. Při vyhodnocení se otevřené otázky zkategorizovali a podle podobnosti sjednotili do heslovitých odpovědí. Vyjádření respondentů je vyjádřeno přes tabulky nebo grafy.
Do své výuky IAS/IFRS zařazuje devět respondentů. Tito respondenti z 66 % vyučují tuto problematiku jako jeden celek ve 4. ročníku. Ve čtvrtém ročníku jako jeden celek tuto problematiku vyučují na OA a VOŠS Ostrava-Mariánské Hory p. o., Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie Rumburk p. o., OA Karviná, OA Vinohradská, Vyšší odborná škola ekonomická, sociální a zdravotnická, Obchodní akademie, Střední pedagogická škola a Střední zdravotnická škola, Most p. o. Ve třetím ročníku, jako jen celek v tématu „Právní úprava účetnictví“ toto vyučuje 22 % z devíti vyučujících. Jde o vyučujícího ze škol: OA a VOŠS Ostrava-Mariánské Hory p. o., Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Pardubice. Je velice zajímavé, že v jedné škole se vyučuje tato problematika různě. Jeden respondent vyučuje tuto problematiku ve 4. ročníku a druhý ve 3. ročníku. Může jít o jiné obory vzdělávání nebo o různý přístup k tomuto tématu. Jen jeden vyučující tuto problematiku vyučuje ve 3. i 4.
ročníku, jde o vyučujícího z Obchodní akademie Pardubice. Zda tento respondent vyučuje koncentricky nebo lineárně již nebylo přesněji určeno. Patnáct respondentů vůbec problematiku IAS/IFRS nevyučuje viz graf číslo 1.
34
Graf č. 1: Zařazení IAS/IFRS do výuky
Zdroj: Vlastní zpracování, 2019
Patnáct respondentů odpovědělo, že znají problematiku mezinárodních účetních standardů. Přičemž deset respondentů odpovědělo „spíše ano“ a pět respondentů „ano“.
Devět učitelů problematiku mezinárodních účetních standardů nezná. Procentní vyjádření zobrazuje graf číslo 2.
Graf č. 2: Povědomí o IAS/IFRS
Zdroj: Vlastní zpracování, 2019
37%
63%
Zařazení IAS/IFRS do výuky
ano ne
42%
21%
29%
8%
Je Vám problematika mezinárodních účetních standardů známa?
spíše ano ano spíše ne ne
35 Většina respondentů se domnívá, že je nedostatečně vzdělána v problematice IAS/IFRS. Respondenti se měli rozhodnout na škále o dostatečném vzdělání v problematice IAS/IFRS. Škála byla následující: určitě ano – spíše ano – nevím – spíše ne – určitě ne. Respondenti nevyužili možnosti určitě ano a nevím. Celkem sedmnáct respondentů je nedostatečně vzděláno v této problematice. Jen sedm učitelů si myslí, že jsou v problematice mezinárodních účetních standardech vzdělána dostatečně.
Respondenti, kteří odpověděli „určitě ano“ nebo „spíše ano“ dostali doplňující otázku, kde se zjišťovalo, kde získali informace a vzdělání o IAS/IFRS. Ze sedmi respondentů, co jsou vzděláni v této problematice, dva respondenti získali své znalosti samostudiem.
Čtyři učitelé byli vzděláni na ve vzdělávacích institucích (vysoká škola, školení, semináře). Jeden respondent absolvoval obojí způsob vzdělání, ke vzdělání o IAS/IFRS přišel jak samostudiem, tak formálním vzděláním. Poměrné zastoupení respondentů viz graf číslo 3.
Graf č. 3: Vzdělanost učitelů v IAS/IFRS
Zdroj: Vlastní zpracování, 2019
Devět respondentů má možnost se vzdělávat v oblasti IAS/IFRS na seminářích, školeních nebo speciálních kurzech. Šest respondentů se musejí vzdělávat samostudiem, dva respondenti nevědí, zda se ve svém zaměstnání mohou vzdělávat v této oblasti. Sedm respondentů nemají možnost se dále vzdělávat v oblasti mezinárodních účetních standardů. Poměr respondentů v grafu č. 4.
29%
46%
25%
Myslíte si, že jste dostatečně vzdělán/a v problematice IAS/IFRS?
spíše ano spíše ne určitě ne
36 Třináct respondentů má povědomí, že existují nějaké materiály k výuce, přesto jen šest respondentů ví, kde tyto materiály najít. Zbylí respondenti vědí, že existují, učebnice a knihy k tématu mezinárodních účetních standardů, ale materiály nevyhledávali. Jedenáct respondentů neví, zda materiály pro výuku mezinárodních účetních standardů existují. Čtyři respondenti si přípravu, příklady na výuku IAS/IFRS vytvářejí sami. Čtrnáct respondentů neví, kde materiály k výuce hledat. Jaký je zájem o materiály k výuce zobrazuje graf č. 5.
Graf č. 4: Možnosti vzdělávání v oblasti IAS/IFRS
Zdroj: Vlastní zpracování, 2019
V grafu č. 5 Zájem o materiály pro výuku mezinárodních účetních standardů vyobrazuje, že šestnáct respondentů má zájem o tyto materiály. Šest respondentů zájem nemá, může to být způsobeno tím, že ve svých školách nevyučují tuto problematiku, nebo že si materiály vytvářejí sami. Dva respondenti nevěděli, zda o materiály mají zájem.
25%
38%
29%
8%
Možnosti dalšího vzdělávání v IFRS/IAS
ano - samostudium ano - kurzy, semináře, školení
ne nevím
