• Nebyly nalezeny žádné výsledky

lidský organismus si je v lidský organismus si je v ě ě t t š š inou nedovede s inou nedovede s á á m m vytvo

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Podíl " lidský organismus si je v lidský organismus si je v ě ě t t š š inou nedovede s inou nedovede s á á m m vytvo"

Copied!
18
0
0

Načítání.... (zobrazit plný text nyní)

Fulltext

(1)

Vitaminy

Vitaminy

(2)

Vitaminy Vitaminy

lidský organismus si je v lidský organismus si je v ě ě t t š š inou nedovede s inou nedovede s á á m m vytvo

vytvo ř ř it it

mus mus í í být p být p ř ř ij ij í í m m á á ny stravou ny stravou

Hlavn Hlavn í í funkce vitamin funkce vitamin ů ů : :

Prekurzory biokatalyz Prekurzory biokatalyz á á tor tor ů ů - - sou sou č č á á sti koenzym sti koenzym ů ů , , hormon

hormon ů ů

Antioxida Antioxida č č n n í í – – likvidace volných kysl likvidace volných kysl íkových í kových radik

radiká á l l ů ů

Pod Pod í í l l í í se na metabolismu se na metabolismu ž ž ivin ivin

Hypovitamin Hypovitamin ó ó za za

Avitamin Avitamin ó ó za za

(3)

D D ě ě len len í í

Vitaminy rozpustn Vitaminy rozpustn é é ve vod ve vod ě ě

Vitamin C Vitamin C

Vitaminy skupiny B (thiamin B1, riboflavin B2, Vitaminy skupiny B (thiamin B1, riboflavin B2, pyridoxin B6,

pyridoxin B6, cyanokobalamin cyanokobalamin B12, kyselina listov B12, kyselina listov á á , , kyselina nikotinov

kyselina nikotinov á á , kyselina , kyselina pantothenov pantothenov á á a biotin) a biotin)

Vitaminy rozpustn Vitaminy rozpustn é é v v tuc tuc í í ch ch

Vitamin A Vitamin A

Vitamin D Vitamin D

Vitamin E Vitamin E

Vitamin K Vitamin K

(4)

Rozd Rozd í í ly proti ly proti ž ž ivin ivin á á m m

Struktura Struktura

Funkce Funkce

Obsah v potrav Obsah v potrav ě ě

µ µ g g č č i mg i mg

(5)
(6)

Biologick

Biologick á á vyu vyu ž ž itelnost itelnost

2 kl 2 kl í í č č ov ov é é faktory: faktory:

Mno Mno ž ž stv stv í í vitaminu vitaminu

Absorbované Absorbovan é množ mno ž stv stv í í

Ú Ú činnost tr č innost trá á vení ven í a transitn a transitn í í č č as as

P P ř ř edchoz edchoz í í p p ř ř í í jem jem ž ž ivin ivin

Vý Vý ž ž ivový stav ivový stav

Ostatn Ostatn í í konzumovan konzumovan á á potrava ve stejný potrava ve stejný č č as as

Technologická Technologick á úprava ú prava

Zdroj Zdroj nutrientu nutrientu

(7)

Prekurzory Prekurzory

Provitaminy Provitaminy

nap nap ř ř . . β β - - karoten x vitamin A karoten x vitamin A

Organický p

Organický p ů ů vod vod

Nestabilita Nestabilita - - teplo, sv teplo, sv ě ě tlo, tlo, technologick

technologick é é ú ú pravy pravy

Labilní Labiln í – – kys. listov kys . listová á , kys , kys. pantotenov . pantotenov á á , vit. C, B12, B1, K , vit. C, B12, B1, K

Stabiln Stabiln í í – – D, E, biotin, niacin, B6, B2 D, E, biotin, niacin, B6, B2

(8)

Rozpustnost Rozpustnost

Rozd Rozd í í l l - - dle dle zdroje zdroje

Občas (týdny, měsíce) Pravidelně

(1 – 3 dny) Potřeba

- Ledviny

Vylučování

Tuková tkáň, játra

Volně ve vodním prostředí

Uskladnění

Transportní protein Volně

Transport

Nejprve do lymfy, poté

do krve Přímo do krve

Absopce

V rozpustné v tucích V rozpustné ve

vodě

(9)

Toxicita Toxicita

Vitaminy rozpustn Vitaminy rozpustn é é v tuc v tuc í í ch ch

Nadm Nadm ě ě rný p rný p ř ř í í jem jem

Vitaminy rozpustn Vitaminy rozpustn é é ve vod ve vod ě ě

Vysok Vysok é é d d á á vky vky

UL UL – – upper upper level level

Nejvy Nejvy šší šší mo mo ž ž n n é é mno mno ž ž stv stv í í nutrientu nutrientu , který je , který je š š t t ě ě nezp nezp ůsobuje po ů sobuje poš škozen kozen í í zdrav zdrav í í , pokud je , pokud je

konzumov

konzumov á á n denn n denn ě ě

(10)

DDD Velk

DDD Velk á á Brit Brit á á nie nie

1000 6

Pantothenic Acid

0.4 0.2

Folic Acid

2.3 0.15

Biotin

800 10

E (Tocpherol)

0.01 0.005

D (Calciferol)

2000 60

C (Ascorbic Acid)

3 0.001

B12

100 2

B6 (Pyridoxine)

150 18.0

B3 (Niacin)

200 1.6

B2 (Riboflavin

100 1.4

B1 (Thiamin)

2.3 0.8

A (Retinol)

Upper Safe Level /mg per day RDA

/mg Vitamin

Name

(11)

Interakce vitamin Interakce vitamin ů ů

Vitamin C x Vitamin C x Cu Cu a a Fe Fe

☺ ☺

Vitamin C x Ca, Vitamin C x Ca, Fe Fe , S , S ☺ ☺

Vitamin C x Zn Vitamin C x Zn ☺ ☺

Vitamin C x vitamin E Vitamin C x vitamin E

☺ ☺

Vitamin E x Vitamin E x Mo Mo ☺ ☺

Vitamin A x B6 Vitamin A x B6 ☺ ☺

B6 x B2 B6 x B2 ☺ ☺

k. listov k. listov á á x B12 x B12 ☺ ☺

k. k. pantothenov pantothenov á á x B 12 x B 12 ☺ ☺

B12 x B12 x Fe, I Fe , I ☺ ☺

Se, Se, Zn Zn , vit. A, B6, C, E , vit. A, B6, C, E - -

vz vz á á jemný jemný synergismus synergismus

(12)

Vst Vst ř ř eb eb á á v v á á n n í í vitamin vitamin ů ů

Rozpustn Rozpustn é é ve vod ve vod ě ě

Rychle, duodenum Rychle, duodenum

B 12 B 12

Žaludek Ž aludek – – HCl, trá HCl, tr á vic vic í í enzymy => enzymy => uvolně uvoln ěn ní í B12 z B stravy => B12 z B stravy =>

vazba na vnit

vazba na vnit řn ř ní í faktor („ faktor ( „intrinsic intrinsic factor“ factor “) )

Absorpce Absorpce - - ileum ileum

Rozpustn Rozpustn é é v tuc v tuc í í ch ch

Pomaleji, s tuky Pomaleji, s tuky

A, D, K3 – A, D, K3 – resorpce bez zá resorpce bez z ávislosti na vislosti na micel micel ách á ch

E, K1 a K3 – E, K1 a K3 – transport ke kart transport ke kart á á č č ov ov ému lemu v é mu lemu v micel micel á á ch ch

(13)

Listová zelenina, játra, luštěniny, ořechy, obiloviny 200 – 400

µg Anémie

Hyperhomocysteinémie Poruchy růstu

Rozštěp neurální trubice plodu

Syntéza nukleových kyselin a erytrocytů Kyselina listová

Játra, maso, ryby, vejce, mléko, sýry 1,5 µg

Perniciózní anémie hyperhomocysteinémie Koenzym

enzymatických reakcí

Syntéza hemu, NK Metabolismus MK B12 -

Cyanokobalamin

Droždí, vnitřnosti, maso vepřové, drůbeží, rybí), pšeničné klíčky, cereálie, sója, zelenina

1,6 - 2,0 mg Seboroická dermatitida

Hypochromní anémie Neurologické příznaky Koenzym

v enzymatických reakcích

Metabolismus AK Ovlivnění funkce nervového a

imunitního systému Syntéza Hb

B6 - Pyridoxin

Droždí, obilné klíčky, luštěniny, játra,

ledviny, maso, vejce, mléko a mléčné

výrobky 1,5 – 1,8 mg

Ragády ústních koutků Poškození kůže

Neuropsychické příznaky Součást koenzymů

FMN a FAD Intermediární metabolismus B2 – Riboflavin

Luštěniny, droždí, obiloviny, obalové vrstvy zrna, vepřové maso

1,1 – 1,4 mg Beri-beri

Alkoholová polyneuropatie Metabolismus

sacharidů Intermediární metabolismus B1 - Thiamin

Zdroje v potravě DDD

Projevy nedostatku Funkce

Vitamin

(14)

Zdroje v potrav ě DDD

Projevy nedostatku Funkce

Vitamin

Č erstvá zelenina a ovoce (paprika, zelí, brambory, č erný rybíz, citrusové ovoce, jahody) 60 - 100

mg

Únava

Opakované infekce Záněty dásní

Krvácení

Těžký deficit – skorbut (kurděje) – vypadávání zubů, krvácení do kůže, z dásní, svalová slabost, anémie až smrt

Krvetvorba Zvyšuje

obranyschopnost organismu

Tvorba kolagenu Podporuje hojení Zvyšuje imunitu

Zvyšuje využitelnost železa

Antioxidant

C

Játra, maso,

cereálie, arašídy, č okoláda, vaje č ný ž loutek

30 – 100 µ g Nedostatek je

vzácný (nap ř . p ř i parenterální vý ž iv ě - slabost, anorexie, nauzea, zvracení, zán ě ty k ůž e)

Koenzym zna č ného

mno ž ství enzym ů (glukoneogeneze, syntéza MK)

Biotin

Vnit ř nosti, maso, ryby, dro ž dí, sýry, ž loutek, rý ž e,

lušt ě niny 8 - 10 mg

Nedostatek je vzácný,

Únava, anémie,

ztráta pigmentace, vlas ů

Sou č ást koenzymu A

v intermediárním metabolismu

Kyselina

pantothenová

Dro ž dí, maso,

vnit ř nosti, obalové vrstvy zrna, obilné klí č ky

16 mg NE Pellagra

(dermatitida, pr ů jem, demence)

Sou č ást NAD a NADP (podílí se na oxidativní fosforylaci) Kyselina

nikotinová

(niacin)

(15)

Zelené listová zelenina, květák, luštěniny, játra, maso, mléko, vejce Syntéza bakteriemi tlustého

střeva 1 µg.kg-1

hmotnosti Vzácně

Snížení srážlivosti krve

Srážlivost krve účast na

biosyntéze bílkovin Kalcifikace kostí

K

Rostlinné oleje (z obilných klíčků, slunečnicový a řepkový), ořechy, kukuřice, hrášek, obilné výrobky, tmavě zelená listová zelenina, vejce, játra, vnitřnosti

10 – 12 mg Vysoké

dávky (nad 800 mg) trávicí obtíže Nedostatek vzácný

Anémie Poruchy reprodukce Snížená antioxidační obrana organismu

Antioxidant E

Játra, olej z rybích jater, tuk mořských ryb, fortifikované margariny a mléko

5 – 10 µg + syntéza

v kůži pomocí UV

záření Dávky vyšší

než 1,25 mg – toxické u dospělých (otrava) – pouze z orálního příjmu) Děti: rachitis,

Dospělí:

osteomalacie, osteoporóza Regulace

homeostázy vápníku a fosforu

Stavba kostí Dělení a

diferenciace buněk

D

Rybí tuk, vnitřnosti, máslo, sýry, mléko

Provitamin β-karoten – zelenina a ovoce (mrkev, paprika, rajčata, špenát, meruňky, broskve)

0,8 – 1,2 mg Dávky nad 3

mg – toxické Suchost kůže a

olupování

Hyperkeratóza Šeroslepost a xeroftalmie Slepota

Zvýšená náchylnost k infekcím

Ovlivňuje proces vidění Diferenciace a růst

epitelových buněk

Antioxidační vlastnosti A

Zdroje v potrav ě DDD

Projevy nadbytku (toxicita) Projevy

nedostatku Funkce

Vit am in

(16)

Vitamin A Vitamin A

Retinol Retinol

β β - - karoten karoten → → retinol retinol

(17)

Role vitaminu A p

Role vitaminu A p ř ř i vid i vid ě ě n n í í

(18)

Synt Synt é é za za

a aktivace

a aktivace

vitaminu D

vitaminu D

Odkazy

Související dokumenty

Vnitřní dveře, dřevěné masivní, sibiřský modřín, povrch kartáčovaný, jednokřídlové, otevíravé, plné, vč. ocelové hranaté zárubně, kování nerez, vložka,

T ě sn ě za „polohovadlem 1“ navazuje pneumaticky ovládané oto č né „p ř emost ě ní 1“ výstupního roštu, sloužící pro pohyb obsluhy podél trubky uložené

• Lidský organismus nedokáže, až na některé výjimky, vitamíny vyrobit, a proto je musí získávat prostřednictvím stravy.. • Při nedostatku

Mimořádné opatření je vydáno v souvislosti s nepříznivým vývojem epidemiologické situace ve výskytu onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem s

stav vnitřní, vnější rovnováhy stav vnitřní, vnější rovnováhy.. lidský organismus – je schopnost nejen se lidský organismus – je schopnost nejen se adaptovat na

• Základy teorie grafů – maximální tok v síti, minimální kostra, optimalizace cesty v grafu6. Co má fraktál společného s bleskem

Gymnázium Brno, Křenová, příspěvková organizace Volitelné předměty pro 4..  Jaký je

O klasifikaci mykotoxinů podle rodů, které je mohou produkovat se pokusil například Re- iss, který rozděluje mykotoxiny na ty, které jsou nejčastěji produkovány rodem Aspergillus,