Struktura aminokyselin, peptidů a bílkovin.
Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 2.LF UK a FN Motol MUDr. Bc. Matej Kohutiar, Ph.D.
matej.kohutiar@lfmotol.cuni.cz
Praha 2018
I. Struktura aminokyselin a peptidů
Aminokyseliny
• Substituční deriváty karboxylových kyselin
• Poloha aminoskupiny
N H3 +
O NH3+
O-
O O
-NH
3+GABA β-alanin
γ β
O NH2
R
OH
α
Aminokyseliny
• Prolin je sekundární amin
• 20 kódovaných aminokyselin a stovky nekódovaných
N O
H OH
Stereochemie aminokyselin
zrcadlo
Stereochemie aminokyselin
zrcadlo
→objekt, který nemá střed a rovinu symetrie je chirální
Stereochemie aminokyselin
zrcadlo
→objekt, který nemá střed a rovinu symetrie je chirální
→asymetrický uhlík = uhlík se 4 různými substituenty
Stereochemie aminokyselin
• Fischerova projekce
• Absolutní konfigurace
R
H N
H2
COOH
R
H NH2
COOH
R
H N
H2
COOH
R
H NH2 COOH
D-aminokyselina L-aminokyselina
(R)-aminokyselina (S)-aminokyselina
Klasifikace aminokyselin
AMINOKYSELINY
NEPOLÁRNÍ
POLÁRNÍ
AROMATICKÉ
KYSELÉ ZÁSADITÉ ALIFATICKÉ
NENABITÉ
AMINOKYSELINY
NEPOLÁRNÍ
POLÁRNÍ
AROMATICKÉ
KYSELÉ ZÁSADITÉ ALIFATICKÉ
NENABITÉ
O
NH2 CH3 OH
O
NH2 CH3
CH3 OH
O
NH2
CH3 CH3 OH
O
NH2 CH3
CH3 OH
O OH NH
O
NH2
S CH3 OH
AMINOKYSELINY
NEPOLÁRNÍ
POLÁRNÍ
AROMATICKÉ
KYSELÉ ZÁSADITÉ ALIFATICKÉ
NENABITÉ
O
NH2 OH
O
NH2
N H OH
AMINOKYSELINY
NEPOLÁRNÍ
POLÁRNÍ
AROMATICKÉ
KYSELÉ ZÁSADITÉ ALIFATICKÉ
NENABITÉ
O NH2 OH
O
NH2
OH OH
O
NH2
OH CH3 OH
O
NH2
SH OH
O
NH2
OH OH
O
O
NH2 NH2
OH
O O
NH2
NH2 OH
AMINOKYSELINY
NEPOLÁRNÍ
POLÁRNÍ
AROMATICKÉ
KYSELÉ ZÁSADITÉ ALIFATICKÉ
NENABITÉ
O
O NH2
OH OH
O O
NH2
OH OH
AMINOKYSELINY
NEPOLÁRNÍ
POLÁRNÍ
AROMATICKÉ
KYSELÉ ZÁSADITÉ ALIFATICKÉ
NENABITÉ
O
NH2
N H
N OH
O
NH2
NH2 OH
NH
O NH
NH2
NH2 OH
Klasifikace aminokyselin
• Zdroje bílkovin
– rostlinné a živočišné
• Kvalita bílkovin
– plnohodnotné neplnohodnotné
Esenciální Podmíněné esenciální Neesenciální Totálně C skelet je
esenciální
Vznik z esenciálních
AMK
Deficit u zátěže
Syntéza je dostatečná
LYS VAL CYS ARG ALA
THR LEU TYR CYS GLY
ILE ORN TYR GLU
TRP ORN ASP
PHE GLU PRO
MET ASN
HIS
Hydrofobicita
ΔS >0
Cytochrom c RNAasa Lysosym Chymotrypsin
Směr růstu hydrofobicity molekuly (žlutě)
Hydrofobicita
ΔS >0
Kyte, J. and Doolittle, R. 1982. A simple method for displaying the hydropathic character of a protein. J. Mol. Biol. 157: 105-132
červená – modrá + bílá 0
Acidobazické vlastnosti aminokyselin
R
H N
H
3 +O
-O
• Zwitterion
• Amfion
• Obojetný ion
• Počet nábojů = Σ nábojů (bez ohledu na znaménko)
• Volný náboj = Σ nábojů
• Isoelektrický bod pI = nulový volný náboj
Acidobazické vlastnosti aminokyselin
R H N
H3 +
O- O
R H N
H2
O- O
+
H+R H N
H3 +
O- O
+
H+R
H N
H3 +
OH O
• Při pH > pI se molekula chová jako kyselina a stává se donorem H+
• Při pH < pI se molekula chová jako zásada a stává se akceptorem H+
Acidobazické vlastnosti aminokyselin
Gly
log Gly pK
pH
0 a
CH2 N
H3 +
O- O
CH2 N
H3 +
OH O
CH2 N
H2
O- O
pKa1 pKa2
+1 0 -1
2
pK
pI pK
a1
a2Acidobazické vlastnosti aminokyselin
0,0 2,0 4,0 6,0 8,0 10,0 12,0
0,0 20,0 40,0 60,0 80,0 100,0 120,0 140,0 160,0
pH
NaOH (mL)
pT1
CH2 N
H3 +
O- O
CH2 N
H3 +
OH O
CH2 N
H2
O- O
pH< pI pH>pI
+1 0 -1
pT2
Acidobazické vlastnosti aminokyselin
0,0 2,0 4,0 6,0 8,0 10,0 12,0
0,0 20,0 40,0 60,0 80,0 100,0 120,0 140,0 160,0
pH
NaOH (mL)
pT1
CH2 N
H3 +
O- O
CH2 N
H3 +
OH O
CH2 N
H2
O- O
pH< pI pH>pI
+1 0 -1
pT2
Gly+/Gly0 Gly0 Gly0/Gly–
Acidobazické vlastnosti aminokyselin
0,0 2,0 4,0 6,0 8,0 10,0 12,0
0,0 20,0 40,0 60,0 80,0 100,0 120,0 140,0 160,0
pH
NaOH (mL)
pT1
CH2 N
H3 +
O- O
CH2 N
H3 +
OH O
CH2 N
H2
O- O
pH< pI pH>pI
+1 0 -1
pT2
Gly+/Gly0 Gly0 Gly0/Gly–
Gly
log Gly pK
pH
0 a
Acidobazické vlastnosti aminokyselin
0,0 2,0 4,0 6,0 8,0 10,0 12,0
0,0 20,0 40,0 60,0 80,0 100,0 120,0 140,0 160,0
pH
NaOH (mL)
pT1
CH2 N
H3 +
O- O
CH2 N
H3 +
OH O
CH2 N
H2
O- O
pH< pI pH>pI
+1 0 -1
pT2
Gly+/Gly0 Gly0 Gly0/Gly– pKa1
Acidobazické vlastnosti aminokyselin
0,0 2,0 4,0 6,0 8,0 10,0 12,0
0,0 20,0 40,0 60,0 80,0 100,0 120,0 140,0 160,0
pH
NaOH (mL)
pKa2
pT1
CH2 N
H3 +
O- O
CH2 N
H3 +
OH O
CH2 N
H2
O- O
pH< pI pH>pI
+1 0 -1
pT2
Gly+/Gly0 Gly0 Gly0/Gly– pKa1
Acidobazické vlastnosti aminokyselin
Skupina Aminokyselina pKa volné pKa v proteinu
α-karboxyl Všechny 1,7-2,6 1,8-3,6
β-karboxyl Asp 3,86 3,0-4,7
Imidazol His 6,04 5,6-7,0
α-amin Všechny 8,8-10,7 7,9-10,6
ε-amin Lys 10,53 9,4-11,0
fenol Tyr 10,07 9,8-10,8
thiol Cys 8,33 8,3-8,6
Acidobazické vlastnosti aminokyselin
• V jaké formě se bude vyskytovat kyselina glutamová při pH=7,4 ?
O O
NH2
OH OH
γ-karboxyl α-karboxyl
α-aminoskupina
α γ
Acidobazické vlastnosti aminokyselin
• V jaké formě se bude vyskytovat kyselina glutamová při pH=7,4 ?
O O
NH2
OH OH
γ-karboxyl α-karboxyl
α-aminoskupina
α γ
pKa1 = 2,0 pKa2 = 3,8
pKa3 = 9,1
Acidobazické vlastnosti aminokyselin
• V jaké formě se bude vyskytovat kyselina glutamová při pH=7,4 ?
α γ
Funkční skupina
pKa <2,0 2,0–3,8 3,8–9,1 9,1<
α-karboxyl 2,0 0 -1 -1 -1
γ-karboxyl 3,8 0 0 -1 -1
α-amin 9,1 +1 +1 +1 0
Volný náboj – +1 0 -1 -2
Struktura odpovídá zwitterionu = nulový volný náboj O O NH3+
OH O-
Chemické reakce aminokyselin
• Vznik peptidové vazby
→
detaily v přednášce metabolizmus aminokyselin I a IIC CO N
H
R C
H 3 H
H
O
+
NH3+
CH3 C
H3
O-
O N H3 +
O H
CH3
O-
O NH
O H
CH3
O- O
N H3 +
CH3 C
H3
Valin Threonin
Valyl-threonin
Chemické reakce aminokyselin
• Redoxní rovnováha cysteinu
+
O
NH2
SH OH
O NH2 S
H
OH
O
NH2 S OH
O NH2 S
OH
Cystein Cystein Cystin
Redukovaná forma Cys Oxidovaná forma Cys
Peptidy
• Peptidy (2+)
• Oligopeptidy (2–10)
• Polypeptidy (10+)
• Proteiny (100+)
O NH
O H
CH3
O- O
N H3 +
CH3 C
H3
N-konec
C-konec γ-glutamyl-cysteinyl-glycin
GLUTATHION
Valyl-threonin
II. Struktura proteinů
Proteiny
• protein=bílkovina
• funkční skupiny (slabé kyseliny/zásady) → stálé vnitřní prostředí
• velikost v Da
• zdroj dusíku
• Obrovská variabilita
Proteiny
• Kolik dipeptidů lze teoreticky poskládat z 20 základních proteinogenních
aminokyselin, pokud lze každou
aminokyselinou použít jenom jednou?
! 380 18
! 18 19
20
! 18
! 20 )!
2 20
(
! 20 k)!
- (n
V n!
→ záleží na pořadí → variace bez opakování
Proteiny
• Kolik dipeptidů lze teoreticky poskládat z 20 základních proteinogenních
aminokyselin, pokud se mohou opakovat?
400 20
n
V k 2
→ záleží na pořadí → variace s opakováním
Proteiny
• Kolik hektapeptidů (100) lze teoreticky
poskládat z 20 základních proteinogenních aminokyselin, pokud se mohou opakovat?
130 130
100
k 20 1 , 27 10 10
n
V
→ záleží na pořadí → variace s opakováním
→ počet odhadovaných atomů ve vesmíru ~10
90Proteiny
Klasifikace:
1. Podle funkce
2. Podle složení
3. Podle tvaru
Proteiny
1. Podle funkce
• Enzymy
• Zásobní bílkoviny
• Transportní
• Kontraktilní
• Hormony
• Obrana
• Strukturální
• Receptory pro signální molekuly 2. Podle složení
3. Podle tvaru
Proteiny
1. Podle funkce 2. Podle složení
• Glykoproteiny
• Metaloproteiny
• Lipoproteiny
3. Podle tvaru
Proteiny
1. Podle funkce 2. Podle složení 3. Podle tvaru
• Globulární
• Fibrilární
• Membránové
http://ib.bioninja.com.au/standard-level/topic-2-molecular-biology/24-proteins/fibrous-vs-globular-protein.html http://ib.bioninja.com.au/standard-level/topic-1-cell-biology/13-membrane-structure/membrane-proteins.html
Struktura proteinů
• Nativní konformace = biologicky aktivní
• Primární struktura
• Sekundární struktura
• Terciární struktura
• Kvarterní struktura
Molecular chaperones in protein folding and proteostasis - Scientific Figure on ResearchGate.
Available from: https://www.researchgate.net/Competing-reactions-of-protein-folding-and-aggregationScheme-of-the-funnel shaped_fig3_51508608 [accessed 28 Sep, 2018]
Peptidová vazba a primární struktura
Resonanční struktury peptidové vazby
Peptidová vazba a primární struktura
trans cis
Peptidová vazba a primární struktura
Torzní úhly Cα-N-C (Φ) a Cα-C-N (ψ)
Peptidová vazba a primární struktura
Omezení rotace Ramachandranův
diagram
Sekundární struktura
• –NH–CHR–CO–
• α-helix
• Parametry helixu:
• výška závitu (0,54 nm)
• směr otáčení (+,-)
• počet aminokyselin (3,6)
• NE: Pro, Hypro, přítomnost
aminokyselin se stejným nábojem
Sekundární struktura
• β-skládaný list
• Paralelní
• Antiparalelní
β-barel
Sekundární struktura
• Suprasekundární struktury (motivy)
• αβα, αα, βαβ, β-barel
β-barel
Zinkový prst
EF hand motif Leucinový zip
Terciární struktura
• Prostorové uspořádaní polypeptidového řetězce,
• Doménové uspořádání
• Interakce postranních řetězců a disulfidické
můstky
Kvarterní struktura
• Více samostatných polypeptidových
řetězců (pojdednotek) organizovaných do celku
• Dimery, trimery, tetramery
• Homodimer, heterodimer
• Nekovaleltní interakce
Interakce stabilizující molekuly bílkovin
1. Vazba vodíkovým můstkem
2. Elektrostatické interakce
3. Londonovy disperzní síly
4.Patrové interakce
5.Hydrofobní interakce ΔS >0
Folding (sbalování proteinů)
Folding (sbalování proteinů)
Hydrofobní efekt TΔS>0
Vodíkové vazby ΔH<0
Nevazebné interakce ΔH<0
Konformační změny řetězce TΔS<0
Stabilita proteinu ΔG<0
http://biochem-vivek.tripod.com/id23.html
Patologické konformace proteinů
Nerozpustné extracelulární útvary s převahou β-struktury
https://elements.chem.umass.edu/vachetgroup/research/
https://www.researchgate.net/figure/Protein-folding-and-amyloid-formation-Amyloid-fibril-formation-commences-from-partially_fig1_279594821
Globulární protein
Nesvinutý protein
fibrila protofibrila
zralé fibrily
Patologické konformace proteinů
https://elements.chem.umass.edu/vachetgroup/research/ http://missinglink.ucsf.edu/lm/ids_104_neurodegenerative/Case1/Case1Diagnosis.htm https://www.researchgate.net/figure/Protein-folding-and-amyloid-formation-Amyloid-fibril-formation-commences-from-partially_fig1_279594821
Globulární protein
Nesvinutý protein
fibrila
Depozita amyloidu
v mozku pacienta s AD (kongo červeň)
protofibrila
zralé fibrily
Denaturace
• Ztráta charakteristické nativní struktury vedoucí ke ztrátě biologických funkcí
• Neuspořádané klubko (random coil)
• Expozice hydrofobních skupin a řetězců
Teplota
Denaturace:
•vratná
•nevratná