VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ –TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVAEKONOMICKÁ FAKULTAKATEDRA PODNIKOHOSPODÁŘSKÁHodnocení výkonnosti strojírenského podnikuKryštof MejzlíkVedoucí bakalářské práce:Dr. Ing. Zuzana Čvančarová

(1)

(2)

VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ – TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA EKONOMICKÁ FAKULTA

KATEDRA PODNIKOHOSPODÁŘSKÁ

Hodnocení výkonnosti strojírenského podniku Company Performance Assessment

Student: Kryštof Mejzlík

Vedoucí bakalářské práce: Dr. Ing. Zuzana Čvančarová

Ostrava 2019

(3)

(4)

(5)

Poděkování

Především chci poděkovat paní Dr. Ing. Zuzaně Čvančarové za ochotu, vstřícnost, trpělivost a cenné rady, které mi poskytla při tvorbě bakalářské práce

(6)

3 Obsah

1 Úvod ...5

2 Teoretická východiska práce ...6

2.1 Výkonnost podniku ...6

2.1.1 Přístupy k měření výkonnosti podniku ...6

2.2 Finanční analýza ...7

2.2.1 Uživatelé finanční analýzy ...8

2.2.2 Zdroje dat ...8

2.2.2.1 Rozvaha ...9

2.2.2.2 Výkaz zisku a ztráty ... 10

2.2.2.3 Výkaz cash flow ... 11

2.2.2.4 Příloha účetní závěrky ... 11

2.3 Metody finanční analýzy ... 12

2.4 Finanční ukazatele výkonnosti podniku ... 13

2.4.1 Analýza absolutních ukazatelů ... 13

2.4.2 Analýza rozdílových ukazatelů ... 15

2.4.2.1 Čistý pracovní kapitál ... 15

2.4.2.2 Čisté pohotové prostředky ... 16

2.4.2.3 Čistý peněžně – pohledávkový fond ... 16

2.4.3 Analýza poměrových ukazatelů ... 16

2.4.3.1 Ukazatele rentability ... 16

2.4.3.2 Ukazatele aktivity... 18

2.4.3.3 Ukazatele likvidity ... 20

2.4.3.4 Ukazatele zadluženosti ... 21

2.4.4 Analýza soustav ukazatelů ... 23

2.4.4.1 Účelové výběry ukazatelů ... 23

3 Představení podniku ... 26

(7)

4

3.1 Seznámení s analyzovanou společností ... 26

3.1.1 O společnosti ... 27

3.1.2 Organizační struktura ... 28

4 Analýza výkonnosti vybraného podniku ... 29

4.1.1 Analýza stavových ukazatelů ... 29

4.1.2 Analýza rozdílových ukazatelů ... 41

4.1.3 Analýza poměrových ukazatelů ... 41

4.1.4 Analýza soustav ukazatelů ... 47

5 Shrnutí a doporučení ... 50

6 Závěr ... 53 Seznam použité literatury

Seznam zkratek

Prohlášení o využití výsledků bakalářské práce Seznam příloh

(8)

5

1 Úvod

Základní podstatou podniku je přeměna vstupů na výstupy. Cílem tohoto procesu je usilovat o to, aby hodnota výstupu převyšovala hodnotu vstupu. Bez dodržení tohoto principu by podnik mohl v delším období zaniknout.

V dnešní době je pro podnik velmi obtížné, udržet si dlouhodobou úspěšnost a stabilitu.

Každým rokem je čím dál více podniků, které přicházejí o zisky, kvůli zvyšující se konkurenci.

Tento problém není jen v České republice, ale i v zahraničí. Podnik je odkázaný na svou výkonnost, ale to nestačí. Musí hledat neustálé zlepšení a řešení, jakými by se dala jeho výkonnost z dlouhodobého hlediska zvýšit. Na základě hodnocení výkonnosti se může dopracovat k potřebným změnám. Finanční řízení je v malých či středních podnicích často přehlíženo, má však významnou úlohu a je nezastupitelné při řízení podniku. Finanční řízení je důležité nejen při stanovení cílů a plánování budoucích činností, vystupuje též při kontrole dodržování stanovených cílů a sleduje vývoj jednotlivých aspektů podniku za účelem včas identifikovat a zachytit problémové oblasti.

Cílem bakalářské práce je zhodnotit výkonnost zvoleného strojírenského podniku, a to pomocí finanční analýzy, uskutečnit analýzu na základě tradičních metod finanční analýzy a na závěr navrhnout případná řešení zjištěných nedostatků.

Práce bude rozdělena do šesti kapitol. První, úvodní kapitola, nás seznámí s cílem bakalářské práce. Druhá kapitola se bude věnovat teoretickému rozpracování jednotlivých metod hodnocení výkonnosti podniku. Zaměření bude zejména na ukazatele finanční analýzy vycházející z tradiční koncepce. Ve třetí kapitole bude představen podnik KPB Intra s. r. o. Ve čtvrté kapitole bude provedeno hodnocení podniku vycházející z účetních výkazů za jednotlivá sledovaná období, bude provedena aplikace jednotlivých tradičních ukazatelů finanční analýzy, díky nimž bude vypočítána výkonnost podniku. V páté kapitole bude shrnut výsledek práce a doporučeny vhodné změny pro řešení případně zjištěných problémů.

(9)

6

2 Teoretická východiska práce

Tato kapitola bakalářské práce se bude zabývat teorií hodnocení a měření výkonnosti podniku. Hodnocení výkonnosti podniku je činnost, která pomáhá při finančním řízení, ovlivňuje rozhodnutí o podnikových činnostech o budoucím nasměrování podniku. Proto je důležité, aby bylo vykonáváno v podmínkách co nejvyšší informovanosti a aby byly používány spolehlivé zdroje odpovídající skutečnosti (Fibírová a Šoljaková, 2005).

2.1 Výkonnost podniku

V dnešní době se velmi rozšířilo používání slovních spojení, kterými jsou výkonnost podniku anebo měření výkonnosti podniku. Tyto pojmy mohou být chápány různými způsoby.

Z prvního hlediska je můžeme chápat jako samotnou podstatu existence podniku a z druhého hlediska jako jeho schopnost a úspěšnost přežití v budoucnu. K měření výkonnosti podniku je využíváno zejména hodnotových kritérií, jejichž podstata vychází z účetních informací. Dalšími vstupními údaji pro měření výkonnosti jsou kritéria naturální. V praxi se používá kombinace obou zmíněných kritérií. Vzhledem k tomu, že podnik vzniká za účelem tvorby zisku, zabývá se tak výkonnost hlavně problematikou měření tohoto zisku. Samotný údaj zisku z výkazu zisků a ztrát však není schopen poskytnout ucelený obraz výkonnosti. Proto se poměřuje v souvislosti s informacemi z rozvahy (Fibírová a Šoljaková, 2005).

2.1.1 Přístupy k měření výkonnosti podniku

Výkonnosti podniku, měření výkonnosti a řízení hodnoty firmy – to jsou pojmy, které se stávají klíčovými v procesu hodnocení úspěšnosti podniku (Dluhošová, 2010).

Měření a řízení výkonnosti podniku se musí vyvíjet stejným způsobem, jakým se vyvíjí konkurenční prostředí a ekonomická teorie. Pro správné a úspěšné měření řízení výkonnosti musí být zvolen správný typ kritéria výkonnosti, správné nástroje pro měření stupně dosažení tohoto kritéria a také by měla být zvážena možnost využití pro řízení podniku.

Je rozlišována nová a tradiční koncepce hodnocení výkonnosti podniku. Nová koncepce vychází z hodnotově-orientovaného řízení, kdy se hledaná kritéria výkonnosti snaží zobrazit schopnost vytvořit hodnoty pro vlastníka (Shareholder Value).

Výsledkem jsou hodnotové ukazatele, díky nimž můžeme lépe identifikovat procesy, které dlouhodobě zvyšují nejen hodnotu pro akcionáře, ale i celkovou hodnotu firmy. Na tuto

(10)

7

koncepci lze nahlížet jako na nejvyšší podnikový cíl (maximalizace majetku akcionářů) nebo jako na měřítko výkonu (maximalizace výnosů akcionářů).

Tradiční koncepce je založena na tradičních ukazatelích finanční analýzy. Výstupy podniku jsou hodnoceny podle hospodářského výsledku a jde tudíž o maximalizaci výnosů.

Negativní stránkou této koncepce je fakt, že tradiční ukazatele nezohledňují faktor rizika, nezahrnují časovou hodnotu peněz a mohou být ovlivněny účetními postupy. V posledních dekádách se upouští od tradičních ukazatelů směrem k preferování tržní hodnoty podniku (Dluhošová, 2010).

Vzhledem k omezené dostupnosti materiálů bude bakalářská práce vycházet právě z této tradiční koncepce.

2.2 Finanční analýza

Finanční analýzu dle autorky Petry Růčkové (2015) můžeme členit dle objektu zkoumání na mezinárodní, národního hospodářství, odvětví a podniku.

„Finanční analýza je soubor činností, jejímž cílem je zjistit a komplexně vyhodnotit finanční situaci podniku“ (Scholleová, 2017, s. 164).

Autor Jaroslav Sedláček ve své knize Finanční analýza podniku uvádí rozsáhlejší definici:

„finanční analýza podniku je pojímána jako metoda hodnocení finančního hospodaření podniku, při které se získaná data třídí, agregují, poměřují mezi sebou navzájem, kvantifikují se vztahy mezi nimi, hledají kauzální souvislosti mezi daty a určuje se jejich vývoj.“ (Sedláček, 2011, s. 3)

Podle jiných autorů by finanční analýza měla být základní dovedností každého finančního manažera, protože její poznatky a závěry slouží pro taktické a strategické rozhodování o financování a investicích. V praxi se ale můžeme setkat s názorem, že finanční analýza není nutná, neboť se za plně postačující považují účetní data (rozvaha, výkaz zisku a ztrát a přehled o finančních tocích). Pro rozhodování finančních manažerů však nemají dostatečnou vypovídající schopnost. Proto je finanční analýza využívání jako formalizovaná metoda, která dokáže poskytnout detailní obraz o hospodaření podniku, finančním zdraví podniku, o jeho silných a slabých stránkách, příležitostech, nebezpečích, a o celkové kvalitě hospodaření (Kislingerová, 2014).

(11)

8

2.2.1 Uživatelé finanční analýzy

Hlavní zájem o informace, které se týkají finančního stavu podniku, má kromě manažerů i mnoho dalších subjektů přicházejících do kontaktu s danou společností. Uživatelé finanční analýzy jsou podle Kislingerové (2010), rozděleni na interní a externí.

Mezi interní uživatele patří:

• manažeři,

• odboráři,

• zaměstnanci.

Mezi externí uživatele patří:

• investoři,

• obchodní partneři,

• stát a jeho orgány,

• banky a jiní věřitelé,

• manažeři, konkurence atd. (Kislingerová, 2010).

2.2.2 Zdroje dat

Pro zajištění hodnotných výsledků finanční analýzy je velmi důležité, shromažďovat kvalitní podklady. Kromě kvality je nutné zajistit i komplexnost těchto dat. Podchycením všech důležitých dat se můžeme vyvarovat nekorektním výsledkům. Základní data jsou čerpána z účetních výkazů (Růčková, 2011).

V průběhu roku má účetnictví za úlohu zaznamenávat údaje, které souvisejí s činností podniku, sleduje změny vlastního majetku a zdroje jeho krytí, také zaznamenává výnosy a náklady spojené s činností podniku na příslušných účtech. Na konci účetního období se v rámci účetnictví sestavuje účetní závěrka, která představuje výsledný produkt účetnictví. Sestavení účetní závěrky však předchází uzavření účetnictví v procesu účetní uzávěrky (Růčková, 2011).

Za základní zdroj informací pro finanční analýzu je považována účetní závěrka. Ta je v České republice upravena zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Velmi významným zdrojem pro vypracování finanční analýzy je také výroční zpráva, kterou vyhotovují podniky podléhající auditu dle § 21 z. č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Dalšími základními účetními výkazy jsou rozvaha, výkaz zisku a ztráty a přehled o peněžních tocích, které jsou spolu s přílohami součástí účetní závěrky (Kislingerová, 2010).

(12)

9

2.2.2.1 Rozvaha

Rozvaha je základní účetní výkaz, zachycující stav majetku – aktiv a zdrojů, ze kterých byl pořízen – pasiv. V rozvaze jsou aktiva umístěna na levé straně a pasiva na pravé straně. Dle bilanční rovnice rozvahy se výše aktiv musí rovnat výši pasiv. Rozvaha se sestavuje k určitému okamžiku, zpravidla jednou ročně (Dluhošová, 2008).

„V rozvaze jsou aktiva členěna mezi čtyři sloupce s názvy brutto, korekce, netto pro běžné účetní období a netto pro minulé účetní období. Brutto znamená původní hodnotu majetku v době pořízení, korekce vyjadřuje opotřebení majetku a netto je skutečná hodnota majetku. Na rozdíl od pasiv, kde jsou pouze dva sloupce, ve kterých se uvádí hodnoty tohoto a minulého období.“ (Scholleová, 2008, s. 17)

Obrázek 2.1 Rozvaha, pět základních segmentů

(Zdroj: Kislingerová, 2010, s. 52) Aktiva

Aktiva jsou uspořádána dle času, funkce a likvidity a představují výsledek minulých investičních rozhodnutí. Za aktiva podniku považujeme dlouhodobý majetek, oběžná aktiva a časové rozlišení (Kislingerová, 2010).

Ve svém díle autorka Dluhošová (2008) řadí dlouhodobý majetek na hmotný, nehmotný a dlouhodobý finanční majetek. Oběžná aktiva pouze zajišťují plynulost reprodukčního procesu a tvoří provozní kapacitu. V rozvaze jsou majetkové položky uspořádány podle jejich likvidity, a to od majetkové části nejméně likvidní až po ty s nejvyšší likviditou. Do aktiv se řadí také časové rozlišení aktiv, tím jsou myšleny příjmy příštích období a náklady příštích období, které tvoří výnosy běžného období, ale úhrada za ně ještě nebyla přijata.

Aktiva (majetek) Pasiva (kapitál) Dlouhodobý

majetek Vlastní kapitál

Oběžná aktiva

Cizí zdroje Krátkodobé závazky

z obchodního styku

Finanční rozhodnutí Investiční

rozhodnut í

(13)

10 Pasiva

Pasiva jsou rozdělena z hlediska vlastnictví na vlastní kapitál a cizí zdroje. Vlastní kapitál je tvořen základním kapitálem, kapitálovými fondy, fondy ze zisku a výsledkem hospodaření minulých let. Cizí zdroje jsou tvořeny rezervami a závazky. Poslední složku pasiv tvoří ostatní pasiva, ta zahrnují výdaje příštího a výnosy příštího období (Dluhošová, 2008).

2.2.2.2 Výkaz zisku a ztráty

Ve výkazu zisku a ztráty je zobrazen vztah mezi náklady a výnosy. Výkaz zisku a ztráty informuje o výsledku dosaženém podnikatelskou činností a o úspěšnosti práce podniku. Za výnosy jsou považovány peněžní částky, které podnik získal ze všech svých činností v daném účetním období, ačkoliv k jejich inkasu nedošlo ve stejném období. Za náklady jsou považovány peněžní částky, vynaložené podnikem k získání výnosů za určité účetní období bez ohledu na to, zda byly uhrazeny v tomtéž období. Z toho plyne, že se náklady a výnosy neopírají o skutečné hotovostní toky, tedy příjmy a výdaje. Výsledný čistý zisk tedy není vhodným ukazatelem získané čisté hotovosti hospodářské činnosti podniku (Kislingerová, 2010).

Obecně se náklady a výnosy rozdělují do dvou podskupin:

• náklady a výnosy z provozní činnosti,

• náklady a výnosy z finanční činnosti (Scholleová, 2017).

V rámci finanční analýzy je pracováno s různými formami zisku, zásadní je účel, pro který se daná analýza zpracovává. Druhy rozlišovaných zisků:

• Provozní zisk EBIT (Earning Before Interest and Taxes) je zisk před zdaněním a úhradou úroků. Je využíván k měření efektu podnikatelské činnosti, kterého je podnik schopen dosáhnout, ale nezohledňuje způsob financování a zdanění.

• EAT (Earning After Taxes) je čistý zisk. V terminologii českých účetních výkazů bývá označován jako hospodářský výsledek za účetní období, to znamená zisk po zdanění.

• EBT (Earnings before Taxes) je zisk před zdaněním, jinými slovy také EAT zvýšený o daň z příjmu za běžnou činnost a za mimořádnou činnost.

• EBITDA (Earning Before Interest, Taxes, Depreciations and Amortization Charges) je zisk před úhradou daní, úroků a odpisů.

(14)

11

2.2.2.3 Výkaz cash flow

Výkaz o peněžních tocích zachycuje skutečný pohyb peněžních prostředků a poskytuje informace o příjmech a výdajích, které podnik realizoval v minulém účetním období. Předchozí výkazy jsou postaveny na akruální bázi, což znamená, že je vztah výnosů a nákladů platný k určitému časovému okamžiku. U výkazu cash flow platí tzv. metoda dvou hřebíčků (příjmy a výdaje), je tedy potřeba, aby příjmy přesahovaly výdaje (Kislingerová, 2010).

Cash flow rozdělujeme stejně jako výkaz zisku a ztráty na:

• cash flow z provozní činnosti,

• cash flow z investiční činnosti,

• cash flow z finanční činnosti (Scholleová, 2017).

Výkaz cash flow lze sestavit dvěmi metodami, a to metodou přímou a nepřímou. Při sestavování výkazu cash flow nepřímou metodou vycházíme z výsledku hospodaření (Knápková, 2013).

Tabulka 2.1 Výsledek hospodaření z běžného období + odpisy

+ tvorba dlouhodobých rezerv - snížení dlouhodobých rezerv

+ zvýšení krátkodobých závazků, krátkodobých bankovních úvěrů, časového rozlišení pasiv - snížení krátkodobých závazků, krátkodobých bankovních úvěrů, časového rozlišení pasiv - zvýšení pohledávek, časového rozlišení aktiv

+ snížení pohledávek, časového rozlišení aktiv - zvýšení zásob

+ snížení zásob

= CASH FLOW Z PROVOZNÍ ČINNOSTI

Znázornění postupu tvorby cash flow z provozní činnosti (Knápková, 2013)

2.2.2.4 Příloha účetní závěrky

Příloha účetní závěrky je zdrojem cenných informaci pro zpracování finanční analýzy.

Doplňující informace k účetní závěrce poskytuje vyhláška č. 500/2002 Sb., která zároveň vymezuje obsah a uspořádání přílohy (Knápková, 2013).

(15)

12 Příloha například obsahuje:

• obecné údaje,

• informace o obecných účetních zásadách, způsobu ocenění a o použitých účetních metodách.

2.3 Metody finanční analýzy

Při hodnocení finanční situace se využívají metody finanční analýzy jako nástroj finančního managementu (interní uživatelé) nebo ostatních analytiků (externí uživatelé).

Finanční analýza podle autora Sedláčka (2011) zahrnuje dvě vzájemně propojené časti:

a) Kvalitativní, tzv. fundamentální analýzu

Fundamentální analýza se zaměřuje především na analýzu vnitřního a vnějšího ekonomického prostředí podniku a také na právě probíhající fáze života podniku. Řadíme zde například analýzu silných a slabých stránek podniku známou jako SWOT analýza.

b) Kvantitativní, tzv. technickou analýzu

Při zpracování technické analýzy jsou využívány statistické, matematické a další algoritmické metody. Rozlišují se dle účelu využití analýzy na:

• analýzu absolutních ukazatelů,

• analýzu rozdílových ukazatelů,

• analýzu poměrových ukazatelů,

• analýzu soustav ukazatelů.

Zmíněné ukazatele se obvykle dělí do dvou skupin:

a) Objemové neboli extenzivní ukazatele podávají informace o rozsahu v peněžních jednotkách. Mezi tyto ukazatele můžeme zařadit:

• stavové ukazatele,

• tokové ukazatele,

• rozdílové ukazatele.

b) U poměrových neboli intenzivních ukazatelů, jde o podíl extenzivních ukazatelů. Sem můžeme zařadit ukazatele rentability a likvidity.

(16)

13

2.4 Finanční ukazatele výkonnosti podniku

Ukazatele výkonnosti podniku spočívají v tvorbě vzájemných relací jednotlivých absolutních hodnot účetních výkazů. Tím jsou tvořeny poměrové ukazatele, které mohou být uspořádány do různých soustav ukazatelů. Nástroje pro měření výkonnosti podniku se dělí na bonitní a bankrotní modely, paralelní ukazatelové soustavy a jiné soustavy (Neumaierová a Neumaier, 2002).

Výsledkem bonitních a bankrotních modelů je roztřídění podniků podle jejich důvěryhodnosti a výkonnosti. Slouží hlavně pro věřitele a investory. Paralelní ukazatelové soustavy nastiňují určitou stránku finančního zdraví podniku.

Ukazatele jsou považovány za rovnocenné a tvoří jednotlivé skupiny podle toho, kterou oblast podnikového hospodaření (likviditu, aktivitu, rentabilitu a jiné) měří. Vyhodnocení těchto ukazatelů je založeno na mezipodnikovém srovnání, vypracování trendové analýzy a na porovnání s doporučenými hodnotami. Tyto soustavy bývají součástí finanční analýzy (Neumaierová a Neumaier, 2002, Kislingerová 2010).

Zmíněné modely a ukazatele budou popsány v následujících kapitolách.

2.4.1 Analýza absolutních ukazatelů

Jedná se o analýzu finanční a majetkové struktury podniku. Ukazatele členíme na stavové a tokové. Stavové ukazatele vyjadřují stav veličin k určitému datu (např. konec měsíce, konec čtvrtletí, konec roku). Tokové ukazatele vypovídají o vývoji ekonomické skutečnosti za určité období. Výsledky těchto ukazatelů je nemožné srovnávat s výsledky jiných podniků, protože jsou tyto ukazatele citlivé v ohledu na velikost podniku. Zdrojem dat pro analýzu absolutních ukazatelů jsou přímo účetní výkazy. Absolutní ukazatele jsou základem horizontálního a vertikálního rozboru účetních výkazů (Grünwald a Holečková, 2007).

Interpretaci horizontální a vertikální analýzy je také vhodné doplnit rozborem bilančních pravidel, kterými jsou:

• pravidlo vyrovnání rizik,

• zlaté bilanční pravidlo,

• pari pravidlo (Scholleová, 2008).

(17)

14 Pravidlo vyrovnání rizik

Toto pravidlo se vztahuje ke struktuře kapitálu, nikoliv k použití finančních prostředků.

Pravidlo vyjadřuje, že by měl být poměr vlastních a cizích zdrojů 50:50. V praxi většinou cizí zdroje převyšují vlastní, pravidlo tedy není příliš dodržováno (Scholleová, 2008).

Zlaté bilanční pravidlo

Vyjadřuje myšlenku, že by měl být dlouhodobý majetek financován především vlastními zdroji či dlouhodobými zdroji financování. Při dodržení tohoto pravidla by měla být zajištěna okamžitá platební schopnost podniku (Scholleová, 2008).

Pari pravidlo

Pravidlo doporučuje, aby byl objem dlouhodobého zhruba roven objemu vlastního kapitálu v případě, že podnik nedisponuje dlouhodobým cizím kapitálem. Z toho plyne, že by měl být dlouhodobý majetek financován dlouhodobým kapitálem a tomto dlouhodobém kapitálu by se měl podílet také dlouhodobý cizí kapitál (Scholleová, 2008).

Horizontální analýza

Smysl této analýzy spočívá v tom, že vyhodnocuje, jak se v průběhu let měnily jednotlivé položky v účetním výkazu. Údaje jsou porovnávány po řádcích, z toho důvodu se jedná o horizontální analýzu. Výsledkem analýzy je informace o změně položky v absolutním i relativním vyjádření (Strouhal, 2006).

𝐴𝑏𝑠𝑜𝑙𝑢𝑡𝑛í 𝑧𝑚ě𝑛𝑎 = 𝐵ěž𝑛é 𝑜𝑏𝑑𝑜𝑏í − 𝑃ř𝑒𝑑𝑐ℎ𝑜𝑧í 𝑜𝑏𝑑𝑜𝑏í

Vzorec 2.1 Horizontální analýza – Absolutní změna (Sedláček, 2011)

𝑍𝑚ě𝑛𝑎 𝑣 % =Běžné období − Předchozí období

Předchozí období ∙ 100

Vzorec 2.2 Horizontální analýza – Změna v % (Sedláček, 2011)

Vertikální analýza

Význam vertikální analýzy spočívá ve snaze vyjádřit, jak se procentuálně podílejí jednotlivé položky účetních výkazů na tvorbě stanovené základny. Výše stanovené základny bývá rovna 100 % a obvykle se za ni při rozboru rozvahy dosazuje celková výše aktiv nebo pasiv. Při práci s výkazem zisku a ztrát základnu tvoří celková výše výnosů nebo nákladů (Knápková a Pavelková, 2010).

(18)

15

𝑃𝑜𝑑í𝑙 𝑣 % =Velikost položky bilance

Suma hodnot položek ∙ 100 Vzorec 2.3 (Kislingerová a Hnilica, 2008)

2.4.2 Analýza rozdílových ukazatelů

Analýza rozdílových ukazatelů je používána k řízení situace podniku, především jeho likvidity, která vystihuje souhrn všech potencionálních likvidních prostředků, které má podnik pro úhradu svých splatných závazků k dispozici. Rozdílové ukazatele jsou též nazývány jako fondy finančních prostředků. Pojmem „fond“ se ve finanční analýze rozumí rozdíl souhrnu určitých položek krátkodobých aktiv a určitých položek krátkodobých pasiv.

2.4.2.1 Čistý pracovní kapitál

Čistý pracovní kapitál vyjadřuje část oběžných aktiv krátkodobého majetku, která je financována dlouhodobými finančními zdroji, jež podniku umožňuje s nimi volně disponovat při realizaci svých záměrů. Považuje se také za měřítko likvidity a je s ní úzce propojen, zejména s běžnou likviditou, která nepřímo vyjadřuje velikost čistého pracovního kapitálu (Růčková, 2011).

Jestliže výše krátkodobých aktiv převyšuje výši krátkodobého cizího kapitálu, pak můžeme usoudit, že je podnik likvidní a bude včas hradit své závazky (Sedláček 2011).

Č𝑖𝑠𝑡ý 𝑝𝑟𝑎𝑐𝑜𝑣𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙 = 𝑂𝑏ěž𝑛á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 − 𝐾𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏ý 𝑐𝑖𝑧í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙

Vzorec 2.4 (Sedláček, 2011, s. 35)

Čtyři základní složky čistého pracovního kapitálu:

• zásoby,

• krátkodobé pohledávky,

• krátkodobý finanční majetek,

• krátkodobé závazky (Landa, 2008).

Autorka Dluhošová (2008) ve své knize pohlíží na čistý pracovní kapitál ze dvou pohledů:

a) Z pohledu manažerského – cílem je disponovat co možná nejvyšším čistým pracovním kapitálem, aby byla zajištěna likvidita podniku. Pokud je krátkodobý oběžný majetek financován dlouhodobým kapitálem, jedná se o překapitalizování podniku.

(19)

16

b) Z pohledu vlastníka – cílem je minimalizovat čistý pracovní kapitál. Vlastníci preferují financování oběžného majetku krátkodobými zdroji (Dluhošová, 2008).

2.4.2.2 Čisté pohotové prostředky

Čisté pohotové prostředky jsou označovány jako čistý peněžní fond a slouží ke sledování okamžité likvidity. Ke zjištění okamžité likvidity se zahrnuje do pohotových finančních prostředků jen krátkodobý finanční majetek, tedy hotovost a peníze na běžných účtech. Ke zjištění nižších stupňů likvidity se ke krátkodobému finančnímu majetku také přičítají peněžní ekvivalenty. Čím vyšší jsou dosažené hodnoty, tím je pro podnik snadnější včas dostát svým závazkům.

Pro výpočet se používá vzorec:

Č𝑃𝑃 = 𝑝𝑜ℎ𝑜𝑡𝑜𝑣é 𝑓𝑖𝑛𝑎𝑛č𝑛í 𝑝𝑟𝑜𝑠𝑡ř𝑒𝑑𝑘𝑦 − 𝑜𝑘𝑎𝑚ž𝑖𝑡é 𝑠𝑝𝑙𝑎𝑡𝑛é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦

Vzorec 2.5 (Sedláček, 2011)

2.4.2.3 Čistý peněžně – pohledávkový fond

Analýza tohoto ukazatele slouží ke zjištění likvidity. Podnik by měl mít přebytek oběžných aktiv nad krátkodobými závazky (Sedláček, 2011).

Č𝑃𝑀 = (𝑂𝑏ěž𝑛á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 − 𝑧á𝑠𝑜𝑏𝑦) − 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦

2.4.3 Analýza poměrových ukazatelů

Analýza poměrových ukazatelů je jednou z nejpoužívanějších metod. Díky ní můžeme získat rychlou představu o finanční situaci podniku. Při použití této analýzy se dávají do poměru různé rozvahové položky, položky výkazu zisku a ztráty, případně cash-flow. V praxi je využíváno několik základních ukazatelů, které jsou roztříděny do skupin. Jsou jimi zejména ukazatele likvidity, aktivity, rentability, zadluženosti, výkonnosti a další (Knápková, 2013).

2.4.3.1 Ukazatele rentability

Ukazatele rentability vyjadřují, jakou má podnik schopnost dosahovat zisku prostřednictvím investovaného kapitálu, tedy schopnost podniku vytvářet nové zdroje.

Ukazatele rentability jsou též označovány jako ukazatele návratnosti nebo výnosnosti. Dávají do poměru zisk a zdroje, čímž vyhodnocují efektivitu vložených prostředků (Knápková, 2010).

(20)

17 Mezi hlavní ukazatele rentability patří:

• Ukazatel ROA (rentabilita aktiv) je považován za jeden z hlavních ukazatelů rentability. ROA lze vypočítat dle vzorce:

𝑅𝑂𝐴 = EAT Aktiva

Tímto vztahem je totiž poměřován zisk s investovanými aktivy bez ohledu na to, z jakých zdrojů byla tato aktiva financována. Trend tohoto ukazatele má rostoucí charakter.

• Rentabilita celkového kapitálu (ROI-Return On Investments) vyjadřuje, jaký zisk byl vyprodukovaný z celého vloženého kapitálu společnosti, tedy kolik korun zisku bylo vyprodukovaných z jedné koruny kapitálu. Jako základ je ROI počítáno z čistého zisku před zdaněním a úroky z toho důvodu, aby koeficient nebyl zkreslený vlivem způsobu financování a kvůli jednoduššímu sledování ukazatele v čase. V jiných variacích ukazatele se však může počítat i se ziskem po zdanění bez úroku.

𝑅𝑂𝐼 = EBIT Celkový kapitál

• ROE (Return on Equity) je rentabilita vlastního kapitálu. Vyjadřuje, kolik čistého zisku připadá na jednu korunu investovaného kapitálu, jinak též celkovou výnosnost vlastních zdrojů. Hodnota ukazatele je závislá na úrokové míře cizího kapitálu a rentabilitě celkového kapitálu. Tento údaj můžeme porovnat s úrokem v bankách anebo s jinými investičními příležitostmi, které má investor k dispozici.

ROE lze vypočítat dle vzorce:

𝑅𝑂𝐸 = 𝐸𝐴𝑇

Vlastní kapitál

Vzorec 2.9 (Knápková, 2013)

Existuje několik faktorů, které mohou zapříčinit nárůst ukazatele ROE. Mezi ně můžeme zařadit pokles úrokové míry cizího kapitálu, vygenerovaný zisk společnosti,

(21)

18

pokles podílu vlastního kapitálu na celkovém kapitálu a kombinace všech předchozích zmíněných faktorů.

• ROS (Return on Sales) je ukazatel rentability tržeb. Vyjadřuje, kolik korun čistého zisku připadá na jednu korunu tržeb. Ukazatel je využíván pro hodnocení úspěšnosti podnikání, nízká hodnota ukazatele značí chybné řízení firmy, střední úroveň značí dobrou práci managementu podniku a dobré jméno podniku na trhu (Dluhošová, 2008).

𝑅𝑂𝑆 = EBIT Tržby

Vzorec 2.10 (Dluhošová, 2008)

2.4.3.2 Ukazatele aktivity

Ukazatele aktivity informují o efektivitě hospodaření s aktivy. Pokud podnik vlastní více aktiv, než ve skutečnosti potřebuje, dochází tím ke vzniku nadbytečných nákladů a nižšímu zisku, v opačném případě při nedostatečném množství produktivních aktiv nebude možná realizace potencionálně výhodných příležitostí, tím podnik může přijít o výnosy, které by plynuly z realizace těchto příležitostí. Při výpočtu jsou dávány do poměru tokové veličiny s veličinami stavovými. Tímto způsobem se vypočítá doba obratu nebo počet obratů. Ukazatele doby obratu vykazují počet dnů, za které se přenese hodnota majetku do tržeb, zatímco ukazatele počtu obratů vykazují, kolikrát se přenese hodnota majetku do tržeb za jeden rok (Sedláček, 2011).

• Doba obratu zásob ukazuje, jak dlouho trvá přechod finančních prostředků přes zásoby a výrobní proces do chvíle, kdy se vrátí zpět do podniku ve finanční formě. Finanční prostředky jsou v tomto časovém úseku vázány ve výrobním procesu. Z tohoto důvodu by se měl podnik snažit snižovat délku doby obratu zásob (Kislingerová, 2010).

Dobu obratu zásob lze vypočítat dle vzorce:

𝐷𝑜𝑏𝑎 𝑜𝑏𝑟𝑎𝑡𝑢 𝑧á𝑠𝑜𝑏 = Zásoby (Tržby/360)

Vzorec 2.11 (Kislingerová, 2010)

• Obrat zásob přináší přehled o tom, kolikrát se jednotlivá položka zásob v průběhu běžného období vyskladní a znovu naskladní. Při výpočtu tržby odrážejí tržní hodnotu a zásoby jsou vyjádřeny v nákladových cenách, tímto ukazatel nadhodnocuje skutečnou

(22)

19

obrátku. Pokud je hodnota ukazatele vyšší než oborový průměr, znamená to, že podnik nemá zbytečné nelikvidní zásoby (Sedláček, 2011).

Obrat zásob lze vypočítat dle vzorce:

𝑂𝑏𝑟𝑎𝑡 𝑧á𝑠𝑜𝑏 = Tržby Zásoby

• Obrat celkových aktiv sděluje, kolikrát se obrátí celková aktiva v tržbách za určité časové období. V podniku by měla být snaha o dosahování co možná nejvyšších hodnot tohoto ukazatele. Rozmezí doporučených hodnot pro ukazatel je 1,6 – 3, pokud podnik dosahuje nižších hodnot, než jsou doporučené hodnoty, měl by podnik zkusit navýšit tržby nebo snížit celková aktiva (Knápková, 2013).

Obrat celkových aktiv lze vypočítat dle vzorce:

𝑂𝑏𝑟𝑎𝑡 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣ý𝑐ℎ 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣 = Tržby Celková aktiva

Vzorec 2.13 (Dluhošová, 2008)

• Obrat stálých aktiv je ukazatel, který hraje důležitou roli, pokud se v podniku rozhoduje o nových investicích. Klesající tendence ukazatele značí zvyšující se fixní náklady a možnou zvýšenou citlivost podniku na pokles tržeb (Sedláček, 2011).

𝑂𝑏𝑟𝑎𝑡 𝑠𝑡á𝑙ý𝑐ℎ 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣 = Tržby Stálá aktiva

• Doba obratu pohledávek sděluje, za kolik dní od vzniku nároku na platbu dojde k inkasu. Dozvíme se o platební disciplíně odběratelů zprostředkované informací o tom, kolik času uplyne od fakturace po úhradu (Kislingerová, 2010).

𝐷𝑜𝑏𝑎 𝑜𝑏𝑟𝑎𝑡𝑢 𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑒𝑘 =Pohledávky Tržby/360

Vzorec 2.15 (Kislingerová, 2010)

• Doba obratu závazků vyjadřuje časový úsek od nákupu zásob či externích výkonů, až do doby, kdy dojde k jejich úhradě. Ukazatel tedy vypovídá o platební morálce podniku

(23)

20

vůči věřitelům. Pro podnik je vhodné, aby byla doba obratu závazků vyšší než doba obratu pohledávek (Kislingerová, 2010).

𝐷𝑜𝑏𝑎 𝑜𝑏𝑟𝑎𝑡𝑢 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘ů =Krátkodobé závazky Tržby/360

2.4.3.3 Ukazatele likvidity

Likvidita je schopnost podniku přeměnit majetek na pohotové platební prostředky, díky nimž může uhradit své závazky. Ukazatele likvidity dávají do poměru krátkodobé závazky s krátkodobými aktivy. Výsledek vyjadřuje, jaká část závazků je pokryta jednotlivými skupinami krátkodobých aktiv (Brealey, 2011).

U likvidity je vhodné zmínit pojem solventnost. Solventnost vyjadřuje schopnost podniku hradit své závazky včas, v požadované výši a na požadovaném místě.

Je důležité, aby podnik měl dostatečné množství likvidních prostředků pro úhradu svých závazků, vysoká míra likvidity však může zbytečně zadržovat finanční prostředky v aktivech (Sedláček, 2011).

• Okamžitá likvidita bere v potaz pohotové platební prostředky (peníze v hotovosti, šeky, peníze na účtech, volně obchodovatelné cenné papíry), ty totiž tvoří nejlikvidnější část oběžných aktiv (Růčková, 2015).

Doporučený interval hodnot je od 0,2 do 0,5. Vyšší hodnoty mohou vypovídat o tom, že podnik neefektivně využívá své finanční prostředky (Knápková, 2013).

𝑂𝑘𝑎𝑚ž𝑖𝑡á 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑎 =Krátkodobý finanční majetek Okamžitě splatné závazky

Vzorec 2.17 (Brealey, 2011)

• Pohotová likvidita informuje o schopnosti podniku uhradit své dluhy, aniž by musel prodávat zásoby. U pohotové likvidity odečítáme hodnotu zásob od oběžných aktiv.

Zásoby jsou nejméně likvidní částí aktiv, to znamená, že jsou nejhůře přeměnitelné na peníze. (Knápková, 2013).

Doporučený interval hodnot je od 1 do 1,5. Nižší hodnoty vypovídají o nadměrné váze zásob v rozvaze (Sedláček, 2011).

(24)

21

𝑃𝑜ℎ𝑜𝑡𝑜𝑣á 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑎 =Oběžná aktiva − Zásoby Krátkodobé závazky

• Běžná likvidita informuje o tom, jak podnik dokáže svými oběžnými aktivy (pohledávkami a hotovostí) krýt krátkodobé cizí zdroje, respektive prostředky běžné potřeby (Knápková, 2013).

Doporučený interval hodnot se pohybuje v rozmezí 1,5 – 2,5.

𝐵ěž𝑛á 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑎 = Oběžná aktiva Krátkodobé závazky

2.4.3.4 Ukazatele zadluženosti

Zadluženost značí financování aktiv využitím cizích zdrojů. Pro velký podnik je nereálné, aby svá aktiva financoval jen z vlastního kapitálu nebo pouze cizími zdroji (Marinič, 2008).

Při sledování zadluženosti podniku se soustřeďujeme na složení pasiv. Zjišťujeme, jaký podíl aktiv je krytý vlastními zdroji, a jaký podíl kryjí cizí zdroje. Převaha vlastního kapitálu znamená větší stabilitu či samostatnost podniku, ale jistá míra zadluženosti je pro podnik výhodná. Cizí zdroje jsou levnější než vlastní zdroje, protože úroky z cizích zdrojů snižují daňové zatížení podniku. Avšak příliš vysoká míra zadluženosti s sebou nese jistá rizika.

Podnik musí hradit své dluhy, i když se mu nedaří (Knápková, 2013).

• Celková zadluženost vyjadřuje, jaké procento podnikových pasiv tvoří cizí zdroje.

Podle zlatého pravidla financování by celková zadluženost neměla přesáhnout hodnotu 50 %, což představuje poměr vlastních a cizích zdrojů 1:1. Vysoká míra zadluženosti představuje vysoké riziko pro věřitele, vlastníci však využívají finanční páku, pomocí níž zvedají výdělek vlastního kapitálu (Růčková, 2011).

𝐶𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑧𝑎𝑑𝑙𝑢ž𝑒𝑛𝑜𝑠𝑡 = Cizí zdroje Aktiva celkem

• Dlouhodobou zadlužeností je vyjadřována část aktiv, financována dlouhodobými dluhy (úvěry, rezervy, dlouhodobé obchodní závazky). Ukazatel dlouhodobé

(25)

22

zadluženosti může pomoci s nalezením optimální výše dlouhodobých vůči krátkodobým cizím zdrojům (Růčková, 2011).

𝐷𝑙𝑜𝑢ℎ𝑜𝑑𝑜𝑏á 𝑧𝑎𝑑𝑙𝑢ž𝑒𝑛𝑜𝑠𝑡 =Dlouhodobý cizí kapitál Celková aktiva

• Běžná zadluženost poskytuje informace o tom, jak velká část aktiv je financována krátkodobými cizími zdroji (běžné bankovní účty, krátkodobé závazky, dohadné a pasivní přechodné účty) (Růčková, 2011).

Běžnou zadluženost lze vypočítat dle vzorce:

𝐵ěž𝑛á 𝑧𝑎𝑑𝑙𝑢ž𝑒𝑛𝑜𝑠𝑡 =Krátkodobý cizí kapitál Celková aktiva

• Míra zadluženosti je důležitým ukazatelem zejména pro věřitele, protože informuje o tom, jakou mírou mohou být ohroženy jejich nároky (Sedláček, 2011).

𝑀í𝑟𝑎 𝑧𝑎𝑑𝑙𝑢ž𝑒𝑛𝑜𝑠𝑡𝑖 = Cizí zdroje Vlastní kapitál

• Doba splácení dluhů vyjadřuje, v jakém období je podnik schopen dostát svým závazkům pomocí cash flow z provozní činnosti (Knápková, 2013).

𝐷𝑜𝑏𝑎 𝑠𝑝𝑙á𝑐𝑒𝑛í 𝑑𝑙𝑢ℎ𝑢 =Cizí zdroje − Rezervy 𝑃𝑟𝑜𝑣𝑜𝑧𝑛í 𝑐𝑎𝑠ℎ 𝑓𝑙𝑜𝑤

• Koeficient samofinancování informuje o tom, jak vysoká je finanční samostatnost podniku. To znamená, jak je podnik schopný pokrýt své potřeby vlastními zdroji. Součet koeficientu samofinancování s ukazatelem celkové zadluženosti je roven jedné (Mikoláš, Peterková, Tvrdíková, 2010).

𝐾𝑜𝑒𝑓𝑖𝑐𝑖𝑒𝑛𝑡 𝑠𝑎𝑚𝑜𝑓𝑖𝑛𝑎𝑛𝑐𝑜𝑣á𝑛í = Vlastní kapitál Celková aktiva

(26)

23

• Úrokové krytí je důležitým ukazatelem při rozhodování o čerpání úvěru. Dává do poměru výsledek hospodaření s nákladovými úroky, čímž vyjadřuje, kolikrát je podnik schopen splatit současné úvěry. Doporučený interval je v rozpětí 3 až 5, přičemž koeficient v hodnotě 7 a víc je považován za velmi dobrý.

Pokud koeficient úrokového krytí dosahuje menší hodnoty než 1, podnik nemá dostatek zisku na pokrytí současných úvěrů (Sedláček, 2011).

Ú𝑟𝑜𝑘𝑜𝑣é 𝑘𝑟𝑦𝑡í = EBIT Nákladové úroky

• Dlouhodobé krytí aktiv zachycuje, jaká část stálých aktiv je kryta dlouhodobým kapitálem. K překapitalizaci podniku dochází, je-li hodnota ukazatele vyšší než 1. To pro podnik znamená vyšší stabilitu, ale snižuje se efektivnost podnikání (Sedláček, 2011).

𝐷𝑙𝑜𝑢ℎ𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑘𝑟𝑦𝑡í 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣 =Vlastní kapitál + Dlouhodobé cizí zdroje Celková aktiva

2.4.4 Analýza soustav ukazatelů

Pomocí výše zmíněných ukazatelů můžeme zkoumat finančně-ekonomickou situaci podniku, jenže tyto ukazatele jsou zaměřeny pouze na určitý úsek podniku, proto jsou jejich vypovídající schopnosti omezeny. Z tohoto důvodu jsou používány soustavy ukazatelů, které dokáží poskytnout detailnější pohled (Neumaierová a Neumaier, 2002).

Jsou rozlišovány účelové výběry ukazatelů a hierarchicky uspořádané ukazatele

2.4.4.1 Účelové výběry ukazatelů

Základem jsou komparativně-analytické nebo matematicko-statistické metody. Účelové výběry ukazatelů vznikly pro potřeby kvalitní diagnostiky finanční situace podniku a predikce krizového vývoje (Sedláček, 2011).

(27)

24 Ukazatele jsou členěny podle užití na:

• Bonitní modely

Pomocí těchto modelů se snažíme o vyjádření finanční situace podniku, použitím jediného syntetického ukazatele (Neumaierová a Neumaier, 2002).

• Bankrotní modely

Vybrané ukazatele bankrotních modelů, nám mohou pomoci odhalit ohrožení finančního zdraví podniku (Neumaierová a Neumaier, 2002).

Index IN05

Index vytvořili Inka a Ivan Neumaierovi pro posouzení důvěryhodnosti a výkonnosti českých podniků. Index byl sestaven na základě zkoumání 100 vybraných českých firem. Je používán především věřiteli. (Sedláček, 2011).

𝐼𝑁05 = 0,13 ∙ 𝐴 + 0,04 ∙ 𝐵 + 3,97 ∙ 𝐶 + 0,21 ∙ 𝐷 + 0,09 ∙ 𝐸

Index IN05 pracuje s pěti ukazateli:

• A = aktiva / cizí zdroje,

• B = EBIT / nákladové úroky,

• C = EBIT / celková aktiva,

• D = celkové výnosy / celková aktiva,

• E = oběžná aktiva / krátkodobé závazky a úvěry (Sedláček, 2011).

Pravidla pro vyhodnocení IN05:

• IN> 1,6 – hodnota značí dobrou finanční situaci podniku,

• 0,9 <IN <1,6 – šedá zóna s neurčitými výsledky,

• IN <0,9 – výsledek upozorňuje na možný finanční bankrot podniku Altmanova analýza

Altmanova analýza, označována jako Altmanův index nebo Altman Z-score je jedna z metod moderního hodnocení výkonnosti podniku. Cílem analýzy je předvídat finanční situaci podniku na základě analýzy ročních účetních výkazů.

(28)

25

Tento model je založený na beaverově metodě, která vznikla na základě analýzy ukazatelů 79 úspěšných a 79 neúspěšných podniků v období 1954–1964. Výsledkem pozorování bylo 5 ukazatelů (rentability, zadluženosti, likvidity, struktura kapitálu), které nejvýznamněji odlišovali úspěšné a neúspěšné podniky. W. H. Beaver, ale i jiní ekonomové se snažili najít jeden poměrový ukazatel, který by určil ekonomické zdraví podniku. E. I. Altman tento přístup upravil tak, že zavedl tzv. multivariantní přístup, tedy sledování vícero ukazatelů.

Altman začal analýzou 22 ukazatelů na 33 úspěšných a 33 neúspěšných podnicích. Z těchto ukazatelů bylo nakonec vybráno 5, každému ukazateli byla přiřazena jeho váha (Knápková, 2013).

Následně vzniklo toto klasifikační schéma:

𝑍 = 0,717 ∙ 𝑋₁+ 0,847 ∙ 𝑋₂+ 3,107 ∙ 𝑋₃+ 0,420 ∙ 𝑋₄+ 0,998 ∙ 𝑋₅

Kde:

• X1 = čistý pracovní kapitál / celková aktiva,

• X2 = nerozdělené zisky / celková aktiva,

• X3 = EBIT / celková aktiva,

• X4 = tržní hodnota vlastního kapitálu / cizí kapitál,

• X5 = tržby / celková aktiva (Sedláček, 2011).

Pravidla pro vyhodnocení Z faktoru:

• 3,00<Z – bezpečná zóna – podniky s vysokou pravděpodobností přežití,

• 1,80 <Z <2,99 – šedá zóna – nelze jednoznačně určit,

• Z <1,79 – krizová zóna – podniky bezprostředně ohrožené bankrotem (Sedláček, 2011).

Komparativně-analytické metody

Tyto metody využívají zejména verbální ukazatele (například kvalifikační strukturu zaměstnanců, servis, kvalitu výrobku a další).

Úrovně se klasifikují slovní formou například: slabá-dobrá-výborná

(29)

26

3 Představení podniku

V praktické části bakalářské práce se budeme na základě dostupných zdrojů věnovat analýze výkonnosti podniku KPB Intra s.r.o., (dále KPB Intra) tím, že aplikujeme tradiční ukazatele výkonnosti. Při výpočtu ukazatelů se budeme opírat o teoretické poznatky zmíněné v předchozí kapitole.

3.1 Seznámení s analyzovanou společností

Obrázek 3.1 Logo společnosti (Zdroj: Logo KPB Intra s.r.o.)

Datum vzniku a zápisu: 28. září 1995

Spisová značka: C 20727 vedená u Krajského soudu v Brně Identifikační číslo: 63479451

Právní forma: Společnost s ručením omezením Základní kapitál: 200 000 Kč

Počet zaměstnanců: 100-199

Předmět podnikání

Předmětem podnikání jsou tyto činnosti:

• Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona

• Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení

• Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence

• Silniční motorová doprava – nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí

(30)

27

3.1.1 O společnosti

Společnost KPB Intra byla založena v roce 1995 se záměrem vyrábět přístrojové transformátory středního napětí. Již od samého počátku společnost zaměstnává své vlastní vývojové pracovníky, díky čemuž dnes může nabídnout širokou škálu transformátorů. Zázemí kvalifikovaného vývojového týmu a široká škála výrobků byl také jeden z faktorů, díky nimž se stala společnost KPB Intra hlavním dodavatelem transformátorů nejen pro energetické giganty jako je Čez, E.on, Enel, nebo EWM Hightec Welding, ale i pro výrobce rozvaděčů jako je například Schneider Electric, Eaton, ORMAZABAL, Siemens a spoustu dalších montážních firem. Výrobky byly schváleny Českým, Slovenským, Polským, Maďarským, Lotyšským, Německým, Rakouským, Bulharským, Běloruským, Ruským a Ukrajinským metrologickým institutem. V současné době podnik usiluje o schválení výrobků v Rumunsku. Při výrobě je použito vysoce kvalitních materiálů od ověřených světových výrobců. V posledních letech společnost investovala do inovace a automatizace výrobního zařízení a monitorovacího systému, což přineslo očekávané zrychlení a zkvalitnění výroby. Navíjení sekundárního a primárního vynutí probíhá na programovatelných strojích, pro zalévaní transformátorů a ostatních dílců epoxidovou směsí, je využívání technologie vakuového i tlakového lití, pro předehřev funkčních částí využívá společnost zcela unikátní pec s rotačním systémem typu paternoster. Nejcitlivější fáze výrobního procesu, tedy pracoviště odlévání, gelování a vytvrzování odlitých výrobků je vybaveno elektronickým systémem monitorování teplot, tlaku a časové posloupnosti výroby. Každý výrobek je během svého výrobního procesu pečlivě kontrolován, aby dosahoval požadované kvality. Akreditovaná zkušební laboratoř je vybavena švýcarskou měřící aparaturou. Pro zkvalitnění zákaznického servisu, bylo zřízeno vlastní nezávislé autorizované pracoviště pro ověřování přesnosti měřících transformátorů proudu a napětí. Všechny vyrobené transformátory prochází kusovou zkouškou, kterou zajišťuje kvalifikované oddělení kontroly. Každý transformátor, jenž opouští podnik, je opatřen osvědčením o jakosti a kompletnosti výrobku. V rámci zákaznického servisu podnik nabízí zákazníkům možnost úředního cejchování transformátorů včetně vystavení všech následných protokolů. Výrobky jsou určeny pro napětí do 40,5 kV. Společnost vyrábí transformátory napěťové, proudové, ve vnitřním i venkovním provedení, napěťové i proudové zdroje, izolátory, snímače a speciální epoxidové dílce. Na všechny výrobky podnik garantuje zárukou 36 měsíců.

(31)

28

3.1.2 Organizační struktura

Obrázek 3.2 Organizační schéma společnosti (Zdroj: KPB Intra s.r.o.)

Graf 3.1 Vývoj počtu zaměstnanců v letech 2010-2017 (Zdroj: KPB Intra s.r.o.)

85 83 87 95 103 110 107 116

0 20 40 60 80 100 120 140

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017

(32)

29

4 Analýza výkonnosti vybraného podniku

V této kapitole se budeme zabývat finanční analýzou společnosti KPB Intra v letech 2013–

2017. Budou aplikovány analýzy stavových, rozdílových, poměrových ukazatelů a analýza soustav ukazatelů. Analýzy jsou zpracovány na základě výročních zpráv z období 2013–2017.

4.1.1 Analýza stavových ukazatelů

Analýza stavových ukazatelů je založena na vertikální a horizontální analýze aktiv a pasiv, je prováděna ke konečnému stavu na konci každého roku v letech 2013–2017.

Horizontální analýza aktiv a pasiv

Umožňuje sledovat změnu jednotlivých rozvahových položek společnosti. Hodnoty jsou pro lepší porovnání změny vyjádřeny jak v tisících korunách, tak v procentech.

Aktiva v tis. Kč 2013/2014 2014/2015 2015/2016 2016/2017

rozdíl % Rozdíl % rozdíl % rozdíl %

Aktiva celkem 57566 26,85 -30095 -11,06 8560 3,54 8001 3,19 Dlouhodobý

majetek -8319 -10,55 11908 16,88 1883 2,28 18903 22,42

DNM -163 -15,98 -251 -29,29 -39 -6,44 -293 -51,68

DHM -1601 -2,30 5324 7,84 10422 14,24 19196 22,95

DFM -6555 -78,60 6835 382,91 -8500 -98,61 0 0,00

Oběžná aktiva 65824 48,86 -43087 -21,48 6213 3,95 -10443 -6,38 Zásoby 1727 5,09 -4168 -11,68 1733 5,50 3919 11,79 Pohledávky 45038 62,48 -54524 -46,55 7993 12,77 15110 21,40 KFM 19059 66,43 15605 32,68 -3513 -5,54 -29472 -49,25 Časové rozlišení 61 7,15 1084 118,60 464 23,22 -459 -18,64 Tabulka 4.1 Horizontální analýza aktiv

(Zdroj: Výroční zprávy firmy KPB Intra, 2013-2017)

V roce 2014 došlo v porovnání s rokem 2013 k nárůstu aktiv o 26,85 %. K nárůstu docházelo díky oběžným aktivům a časovému rozlišení, u dlouhodobého majetku však můžeme zaznamenat pokles. Hodnota dlouhodobého nehmotného majetku poklesla o 10,55 %, konkrétně poklesly hodnoty u položek software a nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek.

Dlouhodobý hmotný majetek podniku poklesl o 2,3 % z důvodu odpisování a hodnota dlouhodobého finančního majetku se snížila o 78,6 %, protože se snížily podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem, a to o částku 6,55 milionu korun. Oběžná aktiva podniku v roce 2014 vzrostla o 48,86 %, došlo k nárůstu hodnoty u nedokončené výroby, výrobků na skladě a zboží. Vlivem neuhrazených faktur zákazníků podniku vzrostly pohledávky o 62,48

(33)

30

%, konkrétně krátkodobé pohledávky z obchodních vztahů. Krátkodobý finanční majetek podniku vzrostl o 66,43 %, vzrostla suma na účtech v bankách o 19,059 milionu korun. Časové rozlišení vzrostlo o 7,15 % díky zvýšení nákladů příštího období.

Vývoj aktiv v letech 2014-2015 poklesl o 11,6 %. Poklesla hodnota dlouhodobého nehmotného majetku o 29,29 % u položky software. Vzrostly hodnoty jak u dlouhodobého hmotného majetku, tak u dlouhodobého finančního majetku. Dlouhodobý hmotný majetek vzrostl o 7,84 %, protože podnik investoval do nákupu pozemků a dále do nákupu pece.

Hodnota dlouhodobého finančního majetku vzrostla o 382,91 % z důvodu zvýšení podílů v účetní jednotce. Oběžná aktiva zaznamenala pokles o 21,48 %, poklesla jak výše zásob, tak výše krátkodobých pohledávek z obchodních vztahů. Krátkodobý finanční majetek vzrostl o 32,68 %, konkrétně vzrostla položka peněz na bankovních účtech, protože došlo k uhrazení pohledávek. Časové rozlišení vzrostlo o 1,084 milionu, tedy o 118,6 %, vzrostla hodnota nákladů příštích období.

V období 2015-2016 vzrostla celková aktiva o 3,54 % tedy 8 560 tis. Kč. Růst dlouhodobého majetku byl zaznamenán o 2,28 % a oběžných aktiv o 3,95 %. Zvýšila položka dlouhodobého hmotného majetku o 10 422 tis. Kč tedy 14,24 %. Podnik v tomto období započal s výstavbou nové haly, zvedla se hodnota u položek pozemky, stavby, poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek a hmotné movité věci a jejich soubory. Snížila se hodnota krátkodobého finančního majetku o 5,54 % zejména na účtech v bankách. Vzrostla hodnota časového rozlišení o 23,22 % tedy 464 tis. Kč kvůli nákladům příštích období.

V následujícím období aktiva opět vzrostla o podobnou procentuální hodnotu jako v předchozím období 3,19 %. Dlouhodobý majetek zaznamenal růst 22,42 %, výrazně stoupla hodnota majetku hmotného, konkrétně staveb o téměř 15 000 tis Kč a hmotných movitých věcí a jejich souborů o 5 000 tis. Kč. Oběžná aktiva poklesla o 6,38 % kvůli poklesu peněžních prostředků na bankovních účtech o 30 500 tis. Kč. Výdaje byly z velké části spojeny s výstavbou nové haly.

(34)

31

Graf 4.1 Vývoj aktiv v letech 2013-2017

V grafu 4.1 je zachyceno, jak se vyvíjela aktiva v letech 2013-2017. Hodnota celkových aktiv má kolísavý průběh, jejich hodnota byla nejvyšší v roce 2014 a nejnižší v roce 2013.

Podobnou tendenci měla i oběžná aktiva. Hodnota časového rozlišení je zanedbatelná.

Pasiva v tis. Kč 2013/2014 2014/2015 2015/2016 2016/2017

rozdíl % rozdíl % rozdíl % rozdíl %

Pasiva celkem 57566 26,85

-

30095 -11,06 8560 3,54 8001 3,19 Vlastní kapitál 6354 3,18 21589 10,47 6761 2,97 2454 1,05

Základní kapitál 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00

Fondy ze zisku 0 0,00 -78 -3,89 -49 -2,54 -21 -1,12 Rezervní fond 0 0,00 -20 -100,00 0 0,00 0 0,00 VH minulých let 10401 5,53 -6096 -3,07 34001 17,68 -3752 -1,66 VH běžného

účetního období -4718 -45,36 27772 488,60 8092 24,19 -23062 -55,51 Cizí zdroje 51212 352,89

-

51684 -78,64 1238 8,82 5693 37,26

Rezervy 0 0,00 0 0,00 599 0,00 510 85,14

Závazky 6001 52,22 -3973 -22,71 1160 8,58 5183 35,31 Dlouhodobé

závazky 11 0,00 162 1472,73 -173 -100,00 77 0,00 Krátkodobé

závazky 5990 52,13 -4135 -23,65 1333 9,99 5106 34,78 Stát-daňové

závazky a dotace 5719 2647,69 -2648 -44,62 -3021 -91,91 57 21,43 Časové rozlišení 0 0,00 0 0,00 561 0,00 -146 -26,02 Tabulka 4.2 Horizontální analýza pasiv

Za období 2013-2014 došlo k nárůstu celkových pasiv o 26,85 %, což je 57 566 tis. Kč.

Hodnota vlastního kapitálu vzrostla o 3,18 %, tedy o 6 354 tis. Kč. Podnik má nezměněné hodnoty položek základního kapitálu, fondů ze zisku a rezervního fondu. Došlo k navýšení

0 50000 100000 150000 200000 250000 300000

2013 2014 2015 2016 2017

Hodnoty v tis. Kč

Aktiva celkem Dlouhodobý majetek Oběžná aktiva Časové rozlišení

(35)

32

výsledku hospodaření minulých let o 10 401 tis. Kč, avšak došlo k poklesu výsledku hospodaření běžného účetního období o 4 718 tis. Kč, tedy o 45,36 %. Hodnota cizích zdrojů vzrostla o 352,89 %, růst oproti minulému období je o 51 212 tis. Kč. Došlo k růstu krátkodobých závazků, zejména vrostly závazky k zaměstnancům a daňové závazky státu.

Hodnota daňových závazků vzrostla 5 719 tis. Kč.

V období 2014-2015 měla pasiva klesající tendenci, celková pasiva klesla o 11,06 %, vyjádřeno v korunách o 30 095 tis. Kč. Vlastní kapitál vzrostl oproti minulému období o 10,47

%, základní kapitál zůstal nezměněn. Hodnota položky fondy ze zisku poklesla o 3,89 %, tedy o 78 tis. Kč. Rezervní fond byl vyčerpán, pokles činil 100 %. Výsledek hospodaření běžného účetního období se zvýšil 488,6 % oproti předchozímu období, vyjádřeno v korunách 27 772 tis. Kč. Hodnota cizích zdrojů poklesla o 78,64 %, tedy o 51 684 tis. Kč. Byla uhrazena částka 4 135 tis. Kč za krátkodobé závazky, proto došlo k jejich poklesu o 23,65 %, jednalo se zejména o úhradu závazků z obchodních vztahů, kdy bylo uhrazeno 1 687 tis. Kč, dále došlo ke snížení závazků vůči zaměstnancům 121 tis. Kč a snížení daňových závazků státu, kdy podnik uhradil 2 648 tis. Kč. Hodnota časového rozlišení je jako u předchozích období nulová.

V letech 2015-2016 vzrostla celková pasiva o 3,54 %, hodnota vlastního kapitálu se zvýšila o 2,97 %, tedy 6 761 tis. Kč, dále byl zaznamenán růst položek výsledků hospodaření, kdy výsledek hospodaření minulých let vzrostl o 17,68 % tedy 34 001 tis. Kč a výsledek hospodaření za běžné účetní období o 24,19 % tedy 8 092 tis. Kč. Cizí zdroje podniku byly také rostoucí o 8,82 %, konkrétně vzrostly položky krátkodobých závazků o 9,99 % (závazky z obchodních vztahů), podnik splatil veškeré své dlouhodobé závazky, jejichž výše činila 173 tis. Kč. Dále bylo splaceno 91,91 % daňových závazků státu.

Období 2016-2017 znamenalo opět růst pro pasiva ve výši 3,19 % v Kč o 8 001 tis., vlastní kapitál vzrostl o 1,05 %, výsledek hospodaření běžného účetního období poklesl o 55,51 % v Kč o 23 062 tis. s tím je spojena položka rozhodnutí o zálohách na výplatě podílů na zisku mínus 29 300 tis. Kč. Pokles jsem byl zaznamenán i u položky výsledku hospodaření minulých let o 1,66 %. Hodnota cizích zdrojů vzrostla o 37,26 %, zvýšily se zejména krátkodobé závazky z obchodních vztahů o 34,78 % v Kč o 5 106 tis. Podnik také vložil prostředky do rezerv ve výši 510 tis. Kč.

(36)

33

Graf 4.2 Vývoj pasiv v letech 2013-2017

Graf 4.2 zobrazuje rozložení pasiv v letech 2013-2017. Vývoj celkových pasiv je podobně jako u aktiv nejvyšší v roce 2014 a nejnižší v roce 2013. Vlastní kapitál má rostoucí trend. Cizí zdroje mají obecně kolísavou tendenci. V roce 2014 byla hodnota cizích zdrojů nejvyšší, kvůli nárůstu daňových závazků státu, poté hodnota klesla na minimální hodnotu ve sledovaném období a dále hodnota mírně roste

Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát

Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát umožňuje sledovat změny jednotlivých položek ve výkazu zisku a ztrát podniku. Hodnoty jsou pro lepší porovnání změny vyjádřeny jak v tisících korunách, tak v procentech.

0 50000 100000 150000 200000 250000 300000

2013 2014 2015 2016 2017

Hodnoty v tis. Kč

Pasiva celkem Vlastní kapitál Cizí zdroje