Hlavní práce4044_xcupt01.pdf, 0.9 MB Stáhnout

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

B A K A L Á Ř S K Á P R Á C E

2006 Tereza Čupaková

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Mezinárodní obchod

Izraelské investice v České republice

Autor: Tereza Čupaková

Vedoucí práce: Ing. Františka Müllerová

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů.

V Praze, dne 4. prosince 2006

Obsah

ÚVOD 3

1 STRUČNÁ POLITICKO – EKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA IZRAELE 5

1.1 Všeobecné informace 5

1.2 Vnitropolitická charakteristika 6

1.3 Ekonomická charakteristika 7

2 KULTURNÍ SPECIFIKA IZRAELE 9

2.1 Obecně o izraelské kultuře 9

2.2 Pozdrav, vzdálenost a oblečení 10

2.3 Gestikulace a řeč obecně 11

2.4 Pojetí času a obchodního jednání 12

3 INVESTICE – POJEM A VÝZNAM 14

3.1 Investice 14

3.2 Přímá zahraniční investice 15

3.3 Význam investic 16

4 INVESTIČNÍ KLIMA V ČR – VÝHODY PRO IZRAELSKÉ INVESTORY 18

4.1 Vztahy České republiky a Státu Izrael 18 4.2 Dohody a smlouvy mezi Státem Izrael a Českou republikou 19 4.3 Vybrané makroekonomické ukazatele 20

4.4 Česko – izraelská smíšená obchodní komora 23

5 INVESTIČNÍ POBÍDKY V ČESKÉ REPUBLICE 25

5.1 Agentura CzechInvest 25

5.2 Investiční pobídky 26

6 PŘEHLED IZRAELSKÝCH INVESTIC 32

6.1 Přehled izraelských investic v letech 2000 až 2005 32

6.2 Očekávaný vývoj 36

6.3 Doplnění uvedených údajů 37

6.4 Nejvýznamnější izraelští investoři na českém trhu 38

ZÁVĚR 42

PRAMENY A ODKAZY 44

PŘÍLOHY 48

Úvod

V dnešní době, kdy rychle padají hranice států v mezinárodním obchodě, nebo dokonce již prakticky žádné hranice neexistují, otevírají se nové, dříve těžko přístupné trhy.

Obchoduje se doslova se vším, a to včetně investic, které lze rovněž pokládat za obchodní artikl sui generis a mnohé země si uvědomily, že pokud nenalákají na svůj trh dostatečné množství kvalitních a dlouhodobých zahraničních investic, mohly by za ostatními, ne tak uzavřenými ekonomikami, zaostat.

Motorem globalizace jako takové, a samozřejmě největšími vývozci investic, jsou především rozvinuté země, zejména potom některé země Evropské unie, USA, Japonsko a jiné hospodářsky vyspělé asijské státy, mezi než se pomalu začíná řadit i Čína. Co do významnosti však poněkud zůstávají opomíjeny státy menší, jejichž důležitost je často neprávem podceňována.

Právě z těchto důvodů jsem si vybrala Izrael a snažím se v této práci stručně ilustrovat, jaká je současná situace a trendy týkající se izraelských investic na našem trhu, protože se o nich, narozdíl od některých asijských či evropských investic, tolik nehovoří.

Toto platí samozřejmě až na několik výjimek resp. afér, jakou bylo například problematické uzavření smlouvy o výstavbě dálnice D 47 a její neuskutečněná realizace. Existují ale samozřejmě i jiné, a úspěšné investiční projekty, které izraelští investoři uskutečnili v minulých letech v České republice.

Ve své práci, jejíž meritem jsou ekonomické aspekty izraelských investic v České republice, jsem se ale také stručně zaměřila na neméně významné kulturní, politické a sociální aspekty odrážející se v rozdílném chápaní zvyklostí obchodního jednání, neboť tyto „neekonomické“ aspekty jsou s těmi ekonomickými často nedílně spojené. Někteří zástupci nadnárodních společností nebo příslušníci „západních kultur“ se mohou mylně domnívat, že díky globalizaci již není třeba zabývat se specifiky obchodního jednání dané země a rozdíly v něm podceňují. Potom není divu, že zástupci těchto kultur bývají ostatními národy považováni většinou za arogantní a necitlivé. Globalizace má totiž v některých zemích paradoxně za následek nikoli vymírání tradic a přizpůsobování se zbytku světa, ale právě naopak, mnohde bývají tradice a kulturní obyčeje obnovovány či pečlivě střeženy a dodržovány. V minulosti bylo mezinárodní obchodní jednání

považováno, a to nikoliv bez zřejmé příčiny, za umění svého druhu. Pochopení drobných kulturních nuancí, odlišně se vytvářejících lidských vztahů, či pochopení různých mentalit různých národů bylo v mezinárodním obchodu nezbytností a často rozhodovalo o existenci či neexistenci obchodní příležitosti či přilákání investice. Kulturní vnímavost a alespoň takové znalosti o dané kultuře, aby nedošlo k nenapravitelným škodám na obchodních, ale i mezilidských vztazích, by měly patřit do výbavy každého manažera a obchodníka. Proto jsem se rozhodla do této práce také zařadit celou jednu kapitolu věnovanou těmto otázkám, protože izraelská (potažmo židovská) kultura je skutečně jedinečná a má mnoho svých specifik.

Doufám tedy, že se mi touto prací podaří stručně osvětlit ekonomickou situaci ve vztahu k izraelským investicím, tedy jakou měrou a kvalitou se izraelští investoři podílejí na celkových investicích, které do České republiky proudily a proudí, a především do jakých odvětví své investice směřují. Mým záměrem však bylo zaměřit se i malou měrou, jakou rozsah a zaměření této práce umožňuje, na kulturní rozdíly mezi naší a izraelskou kulturou a přispět k pochopení této problematiky.

1 Stručná politicko – ekonomická charakteristika Izraele

1.1 Všeobecné informace

Stát Izrael, jak se oficiálně Izrael nazývá, hebrejsky Medinat Jisrael, se nachází na Blízkém východě. Rozkládá se na pobřeží Středozemního moře a jeho sousedy jsou Egypt, Libanon, Sýrie a Jordánsko. Můžeme říci, že se tento stát nachází ve styčném bodě tří kontinentů – Evropy, Asie a Afriky. Přestože území Izraele není nijak velké, Stát Izrael má pouze 22 145 km² (včetně anektovaných Golanských výšin a východního Jeruzaléma), najdeme tu nejrůznější typy krajiny. Od polopouště, která tvoří polovinu území Izraele, přes lesnatá pohoří a úrodná zelená údolí až po pobřeží Mrtvého moře.

Izrael je považován za kolébku židovského národa. V Izraeli se formovala kulturní, náboženská a národní identita židovského lidu. Jeho příslušníci zůstali v zemi řadu staletí poté, co většina národa byla přinucena k odchodu do vyhnanství. Založením Státu Izrael v roce 1948 byla obnovena židovská nezávislost.

V Izraeli žije přibližně 6,9 milionů obyvatel, kteří představují pestrou mozaiku tradic, kultur, náboženství, etnických kořenů a životních stylů. Je proto třeba rozlišovat mezi Izraelcem a židem, neboť ne každý Izraelec je zároveň židem a naopak - 1,3 milionů Izraelců není židovské národnosti ani vyznání. Jsou to z takřka 85% muslimové, převážně sunnité, a křesťané. V Izraeli žije pouze 38% světové židovské populace, tedy cca 5,6 milionů židů.

Úředním jazykem je (novo)hebrejština, pro arabskou menšinu arabština. Dalšími nejčastěji používanými jazyky jsou angličtina, ruština a jidiš.

1.2 Vnitropolitická charakteristika 1.2.1 Charakteristika politického systému

Izrael je parlamentní demokracie se třemi na sobě nezávislými složkami moci - zákonodárnou, výkonnou a soudní. Kneset, jednokomorový 120 členný parlament, je volen na čtyřleté období na základě celostátního hlasování s poměrným systémem. Aby mohla strana vstoupit do parlamentu, musí ve volbách získat alespoň 2% hlasů. Předsedu nové vlády jmenuje prezident po dohodě s politickými stranami a po vlastním uvážení, většinou se jedná o předsedu vítězné strany nebo poslance, který má největší šanci na získání parlamentní podpory. Předseda vlády se v Izraeli těší značným pravomocím. Současným předsedou vlády je Ehud Olmert, loajální spolupracovník Ariela Šarona, kterého před rokem postihla mozková příhoda.

Strana Kadima (Vpřed) vznikla po vzpouře ve straně tehdejšího ministerského předsedy Ariela Šarona, Likudu, a jeho vystoupení z ní. V listopadu roku 2003 založil Šaron spolu se 14 věrnými stranu Kadima. Poslední volby v březnu roku 2006 tato strana vyhrála, i když ne tak přesvědčivě, jak předpokládaly odhady.

1.2.2 Hlava státu

Hlavou státu je prezident volený Knesetem na jedno sedmileté období. Mezi prezidentovy pravomoci patří pověřování člena Knesetu sestavením vlády, podepisování mezinárodních smluv a zákonů a má také například právo udělovat amnestii. Prezident nesmí bez souhlasu Knesetu opustit Izrael. Současným prezidentem státu Izraele je bývalý poslanec Likudu, Moše Kacav.

1 Dostupné z Internetu: http://www.mzv.cz/servis/upload/sti/%7BEA8433C6-E29B-4747-B6B4- 59709FE739F1%7D.doc

1.3 Ekonomická charakteristika

Izrael se zcela jednoznačně řadí mezi vyspělé státy světa a ekonomiky svých blízkovýchodních sousedů značně převyšuje. Pro izraelské hospodářství je typický vysoký výkon a úroveň výrobních technologií.

Pro Izrael je charakteristická závislost na exportu, zejména kvůli malému vnitřnímu trhu. Z politických důvodů mají ovšem některé země jen omezený obchodní styk s touto zemí, v případě Sýrie a Libanonu není přímý export dokonce možný vůbec.

Nestabilní politická a bezpečnostní situace na Blízkém východě má na dlouhodobou ekonomickou situaci Izraele nemalý vliv.

Úloha státu v izraelské ekonomice je poměrně vysoká; na vytvořeném HDP mají státní výdaje velký podíl, především kvůli výdajům na obranu. Úspěšný proces postupné privatizace některých státních podniků ovšem v současnosti snižuje dříve tak vysoký, a pro Izrael rovněž typický, počet státních podniků.

Navzdory neustále sílícímu podílu služeb a průmyslu na tvorbě HDP (průmysl se na vytvořeném HDP podílí asi z jedné třetiny, zhruba 18% obyvatel Izraele je v průmyslovém sektoru zaměstnáno) izraelská vláda stále považuje zemědělství za jedno z těžišť své hospodářské politiky. Je totiž strategickým odvětvím, zvláště v případě Izraele, který je neustále v „pohotovostním stavu“, vhodné podmínky pro zemědělskou výrobu se nacházejí pouze na zhruba čtvrtině země a navíc zde vyvstávají problémy se zavlažováním.

Vzhledem k celé řadě změn ve výrobních technologiích a následnému zvýšení produktivity došlo v Izraeli k radikálnímu snížení podílu lidí zaměstnaných v zemědělství na celkové zaměstnanosti na dnešních cca 1,9%. Zemědělství se na celkovém HDP podílí zhruba z 2,8%.²

2 Dostupné z Internetu: http://www1.cbs.gov.il/shnaton57/st19_09.pdf

Od počátku roku 2005 bylo podle mnoha ukazatelů docela zřejmé, že se Izrael vymaňuje ze zatím nejhlubší krize, jaká ho kdy postihla a nastává obrat v hospodářském cyklu opět směrem ke konjunktuře. Tento obrat byl podpořen především konzistentní fiskální politikou, zaměřenou na stabilizaci dlouhodobých úrokových sazeb, monetární politikou, díky níž se podařilo stabilizovat ceny, a také odchodem Izraele z pásma Gazy, který přispěl k částečnému zklidnění bezpečnostní situace v okolí Izraele. Zvýšení ekonomické aktivity založené na růstu obchodního sektoru a zvláště na růstu exportu se rovněž podepsalo na rostoucím trendu izraelské ekonomiky.

Vláda se po celý rok 2005 snažila udržet deficit státního rozpočtu pod 4%, což se jí úspěšně podařilo. S konečnou hodnotou deficitu 1,94% byla očekávání překonána.

Přispěly k tomu především výnosy z daní a zvyšující se produktivita, nezaměstnanost se snížila o 1,3%. Zvyšování dovozu zboží a služeb také zřetelně dokumentuje růst izraelského hospodářství. Za minulý rok bylo importováno o 9,6% více zboží než za stejné období roku předminulého. ³ HDP vzrostl o 5,2% na 133,3 miliard USD ve stálých cenách.

První polovina roku 2006 byla, co se týče izraelské hospodářství, opět úspěšná.

Rychlý růst HDP se odrazil ve zlepšení hodnot mnoha makroekonomických ukazatelů.

Také se ovšem ukázalo, že by míra inflace mohla překročit 3%. Podle aktuálních informací se nyní míra inflace pohybuje kolem 3,7%. Válka na severu země, která vypukla ve třetí čtvrtině tohoto roku měla negativní dopad především na sektor služeb a turismus. Míra nezaměstnanosti zůstává stabilní, tzn. okolo 9%, přičemž hodnota reálné mzdy se zvýšila o 1,2% a minimální mzda byla zvýšena o 3,6% (minimální mzda je nyní 3 585 NIS, což se rovná přibližně 854 USD). Hrubý domácí produkt se v polovině roku zvýšil o 6,1%.⁴ Na konečné statistické údaje si ovšem budeme muset prozatím počkat.

3 Dostupné z Internetu: http://www.mfa.gov.il/MFA/Facts+About+Israel/Economy/ECONOMY.htm

4 Dostupné z Internetu: http://www.bankisrael.gov.il/develeng/develeng115/develeng.pdf

2 Kulturní specifika Izraele

Jak již bylo krátce zmíněno v úvodu tohoto textu, obchodní jednání mohou někdy ztroskotat nebo se neuskutečnit z tak zdánlivě malicherných důvodů, jako jsou kulturní rozdíly mezi jednajícími stranami. Dobrý obchodník musí být připravený na různá specifika daného regionu. Jak uvádí Zamykalová „Jednáme-li v zahraničí, stáváme se cizinci, kteří by neměli ignorovat rozdíly mezi vlastní a hostitelskou zemí, ale ani se snažit napodobovat zahraničního partnera. Musíme najít „zlatou střední cestu“.“⁵ Znamená to tedy získat si informace nejen o společnosti, s jejímiž zástupci budeme jednat, ale i o dané kultuře, o způsobech a také důvodech daného „cizího“ jednání a jednacím stylu. Proto jsem se rozhodla věnovat tuto celou kapitolu izraelským kulturním zvláštnostem. Mou snahou je poukázat na odlišnosti kultury analyzovaného státu a upozornit na možná rizika spojená s jednáním s příslušníky izraelské kultury.

2.1 Obecně o izraelské kultuře

Izraelská kultura se nám Středoevropanům, ale také obyvatelům západní Evropy a Severní Ameriky, jeví velmi exoticky. Pokud se důkladně neseznámíme se specifiky této kultury, mohou se nám Izraelci někdy jevit jako poněkud arogantní, agresivní, často používající ostré lokty. Izraelci tyto své vlastnosti pokládají spíše za přednost, jako známku přímosti a čestnosti, kterou u zástupců výše zmíněných kultur postrádají. Přesto se i mezi obyvateli Izraele najdou drobné rozdíly v chování a jednání, protože Izrael je v podstatě stále spíše státem přistěhovalců. V Izraeli se způsob, jakým jednají příslušníci společensky vyšších vrstev mezi sebou, ale i s příslušníky ostatních kultur, výrazně liší od způsobu, kterým jednají venkovští obyvatelé nebo tradičně orientované sociální skupiny (často členové tzv. kibuců). Rozdíly najdeme také u Izraelců, kteří hodně cestují a znají tak odlišnosti jiných kultur. V rámci izraelského státu můžeme rozlišit například židy haličské, židy, kteří přišli z bývalého Sovětského svazu a dále pak židy, pro které se vžil název

5 ZAMYKALOVÁ, M.: Mezinárodní obchodní jednání. 1. vyd. Praha: PROFESSIONAL PUBLISHING 2003, str. 45.

ISBN 8086419282

„Sabra“. Označení se užívá pro Izraelce v Izraeli narozené a vzniklo podle kaktusu

„Sabra“, který je navenek ostnatý a odstrašující, uvnitř ale sladký a s měkkou dužinou.⁶ Toto vysvětlení v podstatě dokresluje rozpor mezi tím, jak se nám, příslušníkům dosti odlišné kultury, Izraelci jeví, a tím, jak Izraelci vidí sebe sama.

Izraelci se považují za jednu velkou rodinu a své chování, pro nás mnohdy nezvyklé, tomu přizpůsobují. Neformálnost a přímé a otevřené jednání je zde tedy normou.

Izraelskou společnost tedy můžeme označit za kolektivistickou. To znamená, že tato kultura je zaměřená na vztahy, city a emoce. Fakta a ověřené informace jsou tedy sekundární.

2.2 Pozdrav, vzdálenost a oblečení

Snad každý člověk částečně dá, byť možná leckdy nevědomě, na první dojem.

Zapůsobit vhodně na partnera je v našem případě obzvláště žádoucí, neboť většina obchodníků doufá v trvalý obchodní vztah. Naše oblečení a způsob, jakým se uvedeme, je právě tak součástí celkového dojmu z naší osoby, jako hlas, vzezření nebo gesta.

Izraelci nejsou příliš navyklí podávat si ruce. U Izraelců, kteří jsou kulturně vnímaví se tento zvyk pomalu mění, a může se tedy stát, že Izraelec ruku k pozdravu nabídne. Proto bychom se neměli urazit, pokud nám náš obchodní partner ruku nenabídne.

My to ale udělat můžeme, můžeme mu podat svou ruku k pozdravu a přidat úsměv, což Izraelec jistě ocení – blízkost a dotyky jsou této kultuře vlastní. V této kultuře také není obvyklé nosit s sebou a rozdávat vizitky. Přestože budou mít Izraelci nejspíše snahu oslovovat vás „paní“ nebo „pane“, nabídka tykání, nebo tedy oslovování křestním jménem partnera potěší a váš obchodní vztah se tím pádem dostane do příjemnější a důvěrnější roviny. Rovněž oční kontakt je důležité udržovat (samozřejmě přiměřeně), je to znakem upřímnosti. Interpersonální vzdálenost je v Izraeli kratší, než je obvyklé v naší kultuře.

Pokud se tedy stane, že se Izraelec ocitne v zóně, kterou již považujete za „osobní“, rozhodně se nedoporučuje poodstoupit - pro vašeho partnera by to mohlo být urážlivé.

6 Dostupné z Internetu: http://www.israelmarketing.com/doingbusiness.html

Jednání začíná obvykle kávou, případně jiným občerstvením. Pokud je Izraelec hostem v cizí společnosti, vždy je vhodné mít pro něj připravenu kávu či jiný nealkoholický nápoj.

Od nás se očekává, že se na jednání dostavíme v obleku, protože jsme ze země, kde se na jednání nosí. Izraelec může na schůzku přijít oblečen pro nás neformálně – v džínech nebo černých kalhotách a košili s krátkým rukávem, zvláště jednáme-li v Izraeli.

Pokud jsme se dohodli na schůzce v Izraeli, můžeme si dovolit v horkém počasí přijít bez saka, obecně se ale očekává, že ležérnější styl oblečení zvolíme až při následujících jednáních.

2.3 Gestikulace a

Živá gestikulace je pro Izraelce příznačná. Při jednáních si lze všimnout i způsobu, jakým obvykle sedí – vždy připraveni k akci. Tělo je nakloněno dopředu, obě nohy jsou na zemi položeny mírně od sebe. Tento styl sezení je dán především historií; z tohoto sedu se lze okamžitě zvednout a v případě nutnosti jednat. Pokud se Izraelec opře o opěradlo židle a spojí ruce za hlavou, je to pouze projevem neformálnosti a nikoli arogance, jak se může příslušníkům jiných kultur zdát. Toto gesto můžeme směle napodobit. Pro nás velmi nezvyklé gesto je pak to, kterým si náš partner říká o slovo nebo žádá přestávku v naší řeči – zdvihne ruku, dlaň směřuje k tělu, spojí prsty a s rukou může i pohybovat. V Severní Americe však může být toto gesto považováno za vulgární, proto pozor při jeho užívání.

Izraelci jsou také specifičtí svým stylem řeči. Jsou to vášniví diskutéři, kteří při hovoru křičí a neustále zvyšují hlas. Tímto způsobem však pouze vyjadřují své emoce, není v tom nic osobního, protože po takové bouřlivé diskusi si strany „opět padnou do náruče“

(v případě dvou Izraelců někdy i doslova). S nadsázkou lze říci, že pokud se náš partner při vyjednávání takto nechová, čili pokud naopak mluví hlubokým, klidným hlasem, přičemž se ještě usmívá, můžeme si být skoro jisti, že k nám z jeho strany panuje nedůvěra a že k nám není upřímný. Samozřejmě existují i výjimky, například Izraelci, kteří jsou zcestovalí nebo v Izraeli nežijí.

Témata neoficiálních hovorů se často točí kolem rodinného stavu a rodiny zvlášť, platu a dalších, pro někoho možná už příliš osobních otázek. Je dobré odpovídat na tyto

otázky obecně, např. „jde to; mohlo by to být lepší“ a podobně, protože hlavně co se týče platů, ty jsou nižší než v USA a západní Evropě, přičemž daně a poplatky jsou daleko vyšší, takže případná přímá odpověď by mohla vyvolat závist.

2.4 Pojetí

Vzhledem k historickým událostem spojeným s Izraelem a především jeho obyvateli se na čas pohlíží jinak než u nás. Izraelci se snaží vytěžit ze dne maximum, vše musí být ihned hotové, jsou velmi netrpěliví (trauma z nejistoty, co se stane zítra). Při jednání o dodávkách proto není vhodné uvažovat v měsících nebo dokonce rocích – partner by ztratil o takovou dodávku zájem, tak dlouhý termín by považoval za neseriózní.

Spoustu věcí zvládnou Izraelci dělat najednou – při jednání telefonují nebo zvou další lidi do jednací místnosti, i když se jich jednání netýká. V této kultuře se očekává, že lidé zvládnou více úkolů najednou. To, co Izraelec většinou očekává od nás, tzn. přesnost, krátké dodací lhůty apod., není většinou to, čím se sám řídí. Nedochvilnost při schůzích je zde akceptována (většinou v rozmezí 15 – 20 minut), stejně jako při různých termínech a ultimatech. Vždy je lepší počítat s nějakou časovou rezervou. Izraelci mají vesměs optimistický pohled na svět; maličkosti je opravdu nemohou rozhodit, viz jejich heslo a takřka národní slogan „Ye-hi-eh beseder“, což znamená „Všechno se nějak vyřeší“.⁷

Při sjednávání schůzek je třeba mít na paměti, že není vhodné požadovat setkání od pátečního odpoledne až do soboty včetně. Na druhou stranu, v Izraeli je neděle normální pracovní den.

Samotné jednání se nese v přátelském duchu, nicméně zdání může klamat;

většinou je velice tvrdé. Izraelci jsou zdatní vyjednavači a dobří obchodníci. Protože mají velkou zálibu ve vyjednávání, nebo chcete-li smlouvání, jako prodejci nasazují obvykle cenu o dost výš. Není se proto nutné při cenovém návrhu Izraelců lekat, cenu je většinou možno šikovným jednáním o dost podstatnou část snížit. Při jednání se vyplatí mít s sebou tlumočníka, pokud sami nehovoříme hebrejsky. Zabrání to totiž našim izraelským partnerům, je-li jich více, dohadovat se mezi sebou. Je také velmi vhodné vše sepsat a

7 Dostupné z Internetu: http://zeme.sopka.cz/zeme_kapitola.php?idZeme=115&klic=1163

nechat si písemně potvrdit; omezí to prostor pro následné možné dohady. Rozhodně není doporučováno brát s sebou na schůzky právníka, podklady mu poskytneme raději až po jednání.

Zvykem nejsou ani obchodní snídaně či obědy, protože pro Izraelce je to opět plýtvání časem. Raději si nechají donést občerstvení do zasedací místnosti. Večeře ovšem obvyklé jsou a než začne samotné jednání, je to dobrá příležitost pobavit se o rodině, pochválit izraelskou kulturu, tradici a podobně. V žádném případě bychom neměli mluvit o vládě, politice vůbec, armádě a náboženství a pokud na tato témata zavede řeč sám náš hostitel, raději bychom se měli vyjadřovat neurčitě a spíše dobře naslouchat. Výběr (košer) restaurace necháme na hostiteli, zvláště pokud si nejsme jisti tím, zda je praktikující věřící.

Pokud nás obchodní partner pozve do své rodiny, je to znakem upřímného vztahu k nám. Vhodným darem jsou květiny pro hostitelku, čokoláda, láhev dobrého vína.

Co se týče pozorností pro samotného obchodního partnera, vhodným dárkem je například kniha o České republice, zvlášť o pražském židovském městě. Pro již nám známého a stálého obchodního partnera je nejlepším dárkem společná zarámovaná fotografie, která našemu izraelskému partnerovi připomene vzájemný přátelský vztah.

3 Investice – pojem a význam

Cílem této práce není teoretické vymezení pojmu zahraničních investic resp.

podrobná analýza všech ekonomických aspektů se zahraničními investicemi spojených.

Taková analýza by svým zaměřením značně přesahovala zaměření i rozsah tohoto textu.

Považuji však za vhodné, především vzhledem k obsahu následujících kapitol a cílům této práce, pokusit se alespoň ve stručnosti nastínit, co se pod pojmem zahraniční investice skrývá

Než se rozepíši o samotných izraelských investicích, ráda bych definovala samotné pojmy investice a přímé zahraniční investice a objasnila také jejich význam pro ekonomiku. Nejdříve by ale bylo dobré se zamyslet, co vlastně investory vede k investování v jiné než mateřské zemi.

Prvním důvodem jsou bezesporu náklady. V případě investic tvoří náklady především úroková sazba, daně, náklady na pracovní sílu, suroviny, apod. Samozřejmě investor počítá s náklady pro něj příznivými, to jest co nejnižšími. Dalším faktorem, který hraje svou roli při rozhodování kde investovat, jsou očekávání, spolu s důvěrou firem.

Jestliže mají firmy například obavu, že by důsledkem levicové politiky vlády v Jižní Americe mohlo dojít ke znárodnění jejich investic, jistě budou váhat své investice do takového prostředí umístit. Na druhou stranu pokud budou společnosti považovat za pravděpodobné oživení ekonomiky určitého státu, potom investovat budou nebo své kapacity rozšíří. Posledními dvěma důvody, ale nikoli nedůležitými, jsou příjmy, které investor očekává a podnikatelské klima.⁸ Poslednímu jmenovanému, tedy podnikatelskému prostředí v České republice, je věnována zvláštní kapitola této práce.

3.1 Investice

Investice, které tvoří spolu se spotřebou hlavní složku soukromých výdajů, můžeme definovat jako „Ekonomickou činnost, při níž se subjekt vzdává současné

8 SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D.: Ekonomie. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Svoboda 1995, str. 136. ISBN 802050494X

spotřeby s výhledem zvýšení produktu v budoucnosti.“⁹ Hlavními formami investic jsou investice do hmotného kapitálu, jako například do budov s různých zařízení a investice nehmotné, čili investice do „lidského kapitálu“, to znamená do výzkumu, vývoje, ale také například do vzdělání či zdraví. Výše uvedenou definici je třeba odlišit od finančního pojetí investic. Ve finančním smyslu investice znamenají především nákup cenných papírů, tedy například akcií nebo obligací.

Čistými investicemi rozumíme celkové investice po odečtení náhrady za znehodnocení kapitálu. Hrubé investice jsou tedy analogicky investice zmenšené o náhradu za znehodnocení kapitálu. Znehodnocení kapitálu je odhad rozsahu „využití“ nebo opotřebení kapitálu během zkoumaného období v peněžních jednotkách. Náhrada za znehodnocení kapitálu, nebo také za kapitálovou spotřebu, se v účetnictví nazývá rovněž odpisy.

3.2 Přímá zahraniční investice

Přímá zahraniční investice je dle definice vypracované Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) taková investice, která odráží záměr rezidenta jedné ekonomiky (přímý investor) získat trvalou účast v subjektu, který je rezidentem v ekonomice jiné než ekonomika investora (přímá investice). Trvalá účast implikuje existenci dlouhodobého vztahu mezi přímým investorem a přímou investicí a významný vliv na řízení podniku. Přímá investice zahrnuje jak původní transakci mezi oběma subjekty, tak všechny následující kapitálové transakce mezi nimi a mezi afilovanými podniky, zapsanými i nezapsanými v obchodním rejstříku.

Přímá investice zahrnuje jak přímo vlastněné afilace, tak afilace vlastněné nepřímo, které se podle procenta podílu investora na hlasovacích právech nebo na základním kapitálu dělí na dceřiné společnosti (více než 50% podíl), přidružené společnosti (10 – 50% podíl) a

9 SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D.: Ekonomie. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Svoboda 1995, str. 970. ISBN 802050494X

10 Dostupné z Internetu:

http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/pzi/index.html

pobočky (100% vlastněná trvalá zastoupení nebo kanceláře přímého investora; pozemky a stavby přímo vlastněné nerezidentem). Souhrnné tabulky, které jsou v této práci uvedeny, obsahují také pojmy „reinvestovaný zisk“ a „ostatní kapitál“. Reinvestovaný zisk můžeme označit jako podíl přímého investora na hospodářském výsledku nerozděleném formou dividend (v poměru k přímé majetkové účasti). Ostatní kapitál zahrnuje poskytnuté a přijaté úvěry, včetně dodavatelských úvěrů mezi přímými investory a jejich dceřinými společnostmi, pobočkami a přidruženými společnostmi, a dluhových cenných papírů. Tyto položky jsou společně s podílem na základním kapitálu považovány za součást přímé (zahraniční) investice. Složení přímé investice lze tedy vyjádřit jako součet objemu základního kapitálu, reinvestovaného zisku a ostatního kapitálu.

3.3 Význam investic

Změny v investicích mají značný vliv na agregátní poptávku, a tím i na zaměstnanost a na produkt (což lze makroekonomicky vyjádřit vzorcem Y(produkt) = C(spotřeba) + I(investice) + G(vládní výdaje) + NX(čistý export)). Můžeme tedy říci, že investice krátkodobě ovlivňují výrobu právě svým vlivem na agregátní poptávku. Investice vedou dále k akumulaci kapitálu, což dlouhodobě ovlivňuje růst produktu.

V poslední době se bohužel ukazuje, že dříve hojně používané tvrzení, že aktivity nadnárodních společností, které v cizí zemi investují, mohou nastartovat růst a rychlý rozvoj ekonomiky je pravdivé pouze v případě některých investorů, některých zemí a pouze v některých obdobích. Díky doposud realizovaným analýzám vlivu těchto investorů na sociální a ekonomické prostředí národních ekonomik byla identifikována řada problémů, které se vyskytnou zároveň s rostoucí intenzitou toků přímých zahraničních investic. Působení nadnárodních společností může mít dramatické dopady na národní ekonomiku státu, který si společnost pro své investiční záměry vybrala. Je pravdou, že tyto investice mohou znamenat významnou kapitálovou injekci pro hospodářství dané oblasti.

Dopad může být ale také zcela opačný a někdy drastický, zvlášť co se týče zaměstnanosti, v případě, kdy zahraniční společnost opustí oblast, ve které působila. To se může stát z mnoha různých důvodů, nejčastěji však z důvodu přesunu investic do výnosnější oblasti, např. s nižšími náklady na pracovní sílu apod. Proto se například v České republice stále silněji ozývají hlasy volající po kvalitativním měření (které bylo u nás leckdy přehlíženo nebo podceňováno) těchto dopadů na národní ekonomiku, protože pro hodnocení přínosu

přímých zahraničních investic na rozvoj českého hospodářství byl do této doby typický spíše kvantitativní způsob měření. Jedná se především o ukazatele typu přílivu přímých zahraničních investic, podílu podniků se zahraniční majetkovou účastí na výrobě, exportu apod. Kvalitativní měření zahrnují i takové ukazatele, jako jsou charakter produkce, přispění investice k vývoji obchodní bilance, a dále také vlastní struktura investic, apod.¹¹

11 Dostupné z Internetu: http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/o/1525-03-_v_obdobi_1997_az_2002- shrnuti

4 Investiční klima v ČR – výhody pro izraelské investory

Podobně jako v kapitole Investice – pojem a význam bych ráda předestřela, že cílem této bakalářské práce není podrobný rozbor makroekonomické situace v České republice. Analýza makroekonomické situace České republiky by podstatně přesahovala rozsah tohoto textu a celková a zevrubná analýza tohoto aspektu je dle mého názoru i nadbytečná. Protože však vybrané makroekonomické ukazatele určují celkovou ekonomickou situaci národního hospodářství, považuji za vhodné pokusit se alespoň ve stručnosti objasnit, co se pod označením investiční klima skrývá.

V této kapitole se tedy ve stručnosti zaměřím na konkrétní faktory, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat rozhodování investora co se týče atraktivity daného prostředí.

Mezi tyto faktory patří zejména inflace, HDP a jeho vývoj, konjunkturální průzkumy, výše mezd, legislativa apod. Souhrnně lze tyto faktory podřadit množině, kterou můžeme nazývat podnikatelským prostředím nebo podnikatelským klimatem. Příznivé podnikatelské klima dotváří také vzájemné vztahy obou států a činnost různých organizací. Pro záležitosti týkající se Izraele byla v České republice zřízena Česko-izraelská smíšená obchodní komora, kterou v této kapitole rovněž představím.

4.1 Vztahy

V této kapitole bych se ráda krátce zmínila o vztazích neekonomické povahy mezi Izraelem a Českou republikou.

Brzy po svém vzniku v roce 1918 uznalo Československo, jako jedna z mála zemí, oficiálně židovskou národnost, což bylo důsledkem nejen osobní iniciativy prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, ale také postoje české inteligence, která kvůli vlastním zkušenostem z bojů za národnostní uznání měla porozumění pro úsilí židů, kteří se snažili uskutečnit své ideály. Konání kongresů Světové sionistické organizace v Karlových Varech v roce 1921 a 1923 a v Praze v roce 1933 rovněž svědčí o podpoře, které se snahám židovského obyvatelstva dostávalo ze strany Československa.

Po druhé světové válce byl vznik Státu Izrael velmi důrazně a účinně podporován také Československem. Osobně Jan Masaryk, tehdejší ministr zahraničních věcí, vyvíjel v

Organizaci spojených národů kvůli této záležitosti značnou diplomatickou aktivitu. Byla také započata jednání o naší vojenské pomoci vznikajícímu Státu Izrael, a to již na konci roku 1947. Československo uznalo nezávislost Izraele už pět dní po jeho vzniku, tedy dne 19. května 1948. Diplomatické styky byly posléze navázány v červenci 1948.

Československé politické a hospodářské vztahy k Izraeli se ovšem změnily důsledkem změny postojů komunistického bloku vůči zemím na Blízkém východě. ¹² Po Šestidenní válce přerušila tehdejší ČSSR s Izraelem veškeré diplomatické styky, a to dne 10.

června 1967. Zájmy Izraele poté v ČSSR zastupovalo Švédsko, naopak zájmy ČSSR v Izraeli zastupovalo Rakousko. Diplomatické styky byly opět obnoveny 9. února 1990, ještě v dubnu téhož roku navštívil Izrael prezident tehdejší ČSFR Václav Havel. Od té doby se vztahy mezi těmito dvěma zeměmi neustále upevňují a prohlubují. Česká republika a Stát Izrael v současné době spolupracují na základě mnoha bilaterálních smluv a dohod v mnoha oblastech, jako například v obchodní, finanční, sociální a zemědělské oblasti.

Mezi priority zahraniční politiky České republiky patří mimo jiné „cílevědomě podporovat úsilí směřující k nalezení mírového a trvalého řešení palestinsko-izraelsko konfliktu, působit ke snížení napětí a k zajištění bezpečnosti, stability a hospodářské prosperity v tomto regionu“.¹³ V roce 2004 řekl izraelský ministr zahraničních věcí Silvan Šalom při setkání s tehdejším ministrem zahraničních věcí České republiky Cyrilem Svobodou, mimo jiné, že Izrael vnímá Českou republiku jako významnou zemi, která je schopna ovlivnit postoj zbytku Evropy tak, aby tato mohla zcela konkrétně a znatelně přispět k mírovému procesu v této oblasti.

4.2 Dohody a smlouvy mezi Státem Izrael a Českou republikou

Některé smluvní dokumenty, které upravovaly vzájemné obchodní vztahy mezi Českou republikou a Izraelem, musely být vzhledem ke vstupu České republiky do Evropské unie zrušeny. Jednalo se především o Dohodu o obchodní a ekonomické

12 DUFEK, J. a kol.: Československo a Izrael v letech 1947-1953. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 1993. ISBN 8085270218

13 Dostupné z Internetu: http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?id=24865&ido=218&idj=1&amb=1

spolupráci a Dohodu o volném obchodu. Zároveň se však Česká republika začala řídit články dohody mezi Evropskou unií, členskými státy a Státem Izrael, nazývanou také Euro- Mediterranean Agreement¹⁴.

Mezi smlouvy, které jsou nadále platné, patří především Smlouva mezi Českou republikou a Státem Izrael o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, která je platná od roku 1994, Dohoda mezi vládou ČR a Státem Izrael o vzájemné pomoci v celních otázkách z roku 1997 a především Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Státu Izrael o vzájemné podpoře a ochraně investic, která platí od roku 1999. Poslední zmíněná dohoda by měla vést ke zkvalitnění a zintenzivnění ekonomické spolupráce mezi těmito dvěma státy, vytvoření příznivých podmínek pro investory druhého státu a investice plynoucí z Izraele se česká vláda zavázala podporovat a chránit (stejně jako izraelská vláda ty české).

Všechny uvedené dohody jsou pro izraelské investory zcela nepochybnou výhodou, protože jim poskytují jisté záruky a v případě problémů se na ně mohou odvolat.

Jak již bylo zmíněno, mezi Státem Izrael a Českou republikou bylo uzavřeno i několik smluv, které s ekonomikou obou států nemají přímou souvislost. Jedná se například o Dohodu o spolupráci v zemědělství mezi vládou ČR a vládou Státu Izrael z roku 1996 a o Dohodu mezi vládou ČSFR a vládou Státu Izrael o letecké dopravě z roku 1991. Zájemce o bližší prozkoumání těchto dokumentů a o jejich úplný seznam mohu odkázat na stránky Ministerstva zahraničních věcí České republiky. ¹⁵

4.3 Vybrané makroekonomické ukazatele

Rozbor těchto ukazatelů bude jen velice stručný, protože jak již bylo nastíněno, toto téma není podstatou mé práce a jeho podrobný rozbor by měl rozměr práce samostatné.

14 Dostupné z Internetu: http://www.mfa.gov.il/MFA/MFAArchive/2000_2009/2000/6/The%20Israel- EU%20Association%20Agreement%20-%20June%202000

15 Dostupné z Internetu:

http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?ido=9086&idj=1&amb=1&ikony=False&trid=1&prsl=False&pocc1

V České republice je míra inflace již několik let příznivá, posledních pět let se pohybuje zhruba v intervalu od 1,8 do 2,8%, vyjádřeno přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen. Pro investory je to dobré znamení, že spotřebitelské ceny příliš nerostou a nemusí tudíž zdražovat své produkty. Hrubý domácí produkt investorům ukazuje v podstatě výkonnost ekonomiky a její „zdraví“. Jak můžeme vidět v tabulce, poslední 3 roky HDP roste, což je pro investory rovněž pozitivní impuls.

Míra nezaměstnanosti se v České republice pohybuje okolo 8%, průměrná hrubá měsíční mzda činí necelých 20 tisíc Kč a produktivita práce zdejších zaměstnanců se nadále zlepšuje.

Pro izraelské investory jsou jistě zajímavé údaje o cenách stavebních prací, které rostou jen velmi mírně. Pro ilustraci uvádím následující tabulku.

Tabulka č. 1: Vývoj vybraných makroekonomických ukazatelů české ekonomiky

2001 2002 2003 2004 2005 Míra inflace, v %,

meziroční změna 4,7 1,8 0,1 2,8 1,9

reálný HDP, v %,

meziroční změna 2,5 1,9 3,6 4,2 6,1

HDP v běžných

cenách, mld. Kč 2 352 2 464 2 577 2 781 2 970

Míra

nezaměstnanosti, v %

8,1 7,3 7,8 8,3 7,9 Ceny stavebních

prací, v %, meziroční změna

4,0 2,7 2,2 3,7 3,0

zdroj: http://www2.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje

Protože investory, ale zřejmě i jiné zainteresované subjekty zajímá budoucí vývoj, provádí se tzv. konjunkturální průzkum.¹⁶ Při něm jsou spotřebitelům a podnikatelům pokládány různé otázky, které se týkají budoucnosti, resp. očekávání těchto subjektů. Tento průzkum je obzvláště v podnikatelské sféře důležitý, protože vystihuje atmosféru v tomto prostředí a poskytuje informace s dostatečným časovým předstihem. Tím pomáhá k identifikaci bodů obratu v ekonomice a poskytuje data i z oblastí, které nelze kvantitativními údaji dosti dobře postihnout. Proto se již celá desetiletí provádí v zemích s vyspělou tržní ekonomikou. Podnikatelé odpovídají na otázky, které se týkají sféry, ve které podnikají (např. ve stavebnictví, maloobchodě, apod.). Příkladem takové otázky může být tato: Očekáváte, že v nejbližších 3 měsících objem Vašich zakázek: 1. vzroste 2. klesne 3.

zůstane nezměněn. Spotřebitelské průzkumy vypovídají o úmyslech těchto subjektů do budoucna, především o sklonu ke spoření či nákupům nebo přímo o konkrétních záměrech pro nákup vybraných předmětů dlouhodobé spotřeby. Můžeme říci, že tyto průzkumy nedávají konkrétní odpovědi, ale že budoucnost hodnotí spíše obecně – bude stejná, lepší či horší. Konjunkturální saldo, což je jeden z výstupů tohoto průzkumu, je rozdílem mezi odpověďmi zlepšení a zhoršení a je vyjádřeno v procentech. Je to v podstatě indikátor důvěry, měřený zvlášť mezi podnikateli a spotřebiteli. Pro shrnutí důvěry mezi spotřebiteli a podnikateli se potom užívá tzv. souhrnný indikátor důvěry. Dále existují odvětvové indikátory důvěry, jako například indikátor důvěry v obchodě nebo indikátor důvěry ve stavebnictví. Z údajů Českého statistického úřadu, který tyto průzkumy provádí, vyplývá, že saldo indikátoru důvěry se trvale zlepšuje. Oproti lednu 2006 je nyní vyšší o 4,7 procentních bodů. Saldo indikátoru důvěry spotřebitelů však kleslo oproti lednu 2006 o 5 procentních bodů, což není pro podnikatele jistě příznivou zprávou. Pro srovnání uvádím tabulku sald indikátorů důvěry od roku 2001 do roku 2005, hodnoty jsou vždy k prosinci a lednu daného roku. Stavební obor uvádím také, protože většina izraelských investorů u nás podniká v tomto oboru.

16 Dostupné z Internetu: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/konjunkturalni_pruzkum

Tabulka č. 2: Salda indikátorů důvěry v České republice od r. 2001 do r. 2005 (v %) Stavebnictví Spotřebitelé Obchod

leden - 15,5 - 7,7 16,3

2001

prosinec - 14,5 - 6,4 25

leden - 13,5 - 1,6 23

2002

prosinec 0,5 - 9,5 21,3

leden - 6,5 - 12,3 25,3

2003

prosinec - 7,5 - 21,3 21,3

leden - 4 - 20,2 13,3 2004

prosinec 2 - 6,7 22,7

leden 2,5 - 4 23,3

2005

prosinec - 7 - 3,2 25,7 zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/kpr_cr

Saldo indikátoru důvěry ve stavebnictví je v současné době vyrovnané.

V červenci 2006 nastal obrat a v červenci, září a říjnu bylo saldo dokonce kladné. U salda indikátorů důvěry spotřebitelů to bylo tento rok obráceně; až do srpna bylo saldo kladné, od září až do listopadu 2006 zůstalo záporné, což značí, že očekávání spotřebitelů nejsou nijak optimistická.

4.4

Významnou měrou se na propagaci České republiky v Izraeli podílí právě Česko- izraelská smíšená obchodní komora. Tato organizace byla založena v květnu roku 1996 a je členem Federace izraelských binárodních komor, které působí ve více než šedesáti zemích světa. Česko-izraelská smíšená obchodní komora má své sídlo v Praze, v Izraeli potom v Herzeliya Pituach.

17 Dostupné z Internetu: http://www.ciok.cz/html/index.php

ČISOK, jak zní oficiální zkratka, nabízí členům i nečlenům své komory bohaté spektrum služeb. Pro zájemce vyhledává obchodní partnery, organizuje obchodní cesty do Izraele, podílí se na zakládání společných joint venture, zastupuje společnosti u izraelských firem, sjednává schůzky s izraelskými podnikateli a v neposlední řadě poskytuje překladatelský a tlumočnický servis a informuje o budoucích veletrzích a výstavách, kam také organizuje obchodní cesty. Rozsah služeb je skutečně veliký a zájemce o spolupráci s izraelskou společností může těchto služeb využít a ulehčit si v mnoha ohledech práci.

Na stránkách ČISOK jsou také zveřejněny informace o vypisovaných tendrech a poptávkách izraelských zájemců ať už o české produkty nebo o spolupráci s českými podnikateli. Česko-izraelská smíšená obchodní komora rovněž pořádá řadu doprovodných kulturních a jiných akcí, které jsou pro navázání kontaktů s izraelskými investory působícími na našem trhu více než vhodné. Podle tajemnice ČISOKu Mgr. Kláry Muzikářové je totiž osobní kontakt a vzájemná důvěra pro izraelské investory tím nejdůležitějším.

5 Investiční pobídky v České republice

Významnou změnou v rámci investičního prostředí České republiky bylo v devadesátých letech vypracování systému investičních pobídek. V roce 1998 přistoupila vláda České republiky kvůli zvýšení konkurenceschopnosti českého průmyslu k zavedení tohoto systému.¹⁸ Tyto investiční pobídky jsou určeny jak investorům zahraničním, tak domácím. Realizací a organizací tohoto systému byla pověřena agentura CzechInvest, zřízená Ministerstvem průmyslu a obchodu.

5.1 Agentura CzechInvest

Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, jak zní celý název této organizace, vznikla 2. ledna 2004 sloučením původní agentury CzechInvest (založena 1992) a dalších agentur Ministerstva průmyslu a obchodu, Agenturou pro rozvoj podnikání (ARP) a Agenturou pro rozvoj průmyslu ČR (CzechIndustry). Na rozdíl od původního CzechInvestu, jehož úkolem byla především propagace České republiky jakožto ideální lokality pro zahraniční investice a podpora přílivu přímých zahraničních investic (dále PZI) do České republiky, hlavním cílem nového CzechInvestu je především podpora a rozvoj systému investičních pobídek a podpora konkurenceschopnosti českých podnikatelů.

Původně se jednalo především o podporu zpracovatelského průmyslu, později byly k podporovaným odvětvím přidány strategické služby a technologická centra.

CzechInvest by měl přispívat k rozvoji domácích společností a vzniku nových firem svými službami, prací na zlepšování podnikatelského prostředí a rozvojovými programy. Jeho úkolem zůstává i nadále získávání přímých zahraničních investic pro ČR a zároveň je výhradním příjemcem žádostí o poskytnutí investičních pobídek.

18 vládní usnesení č. 298 ze dne 29.dubna 1998

Agentura sídlí v Praze, ale regionálně je zastoupena 13 pobočkami na úrovni krajů. Její zahraniční pobočky jsou v Belgii, Německu, Japonsku, Hong-Kongu, ve Velké Británii a v USA.¹⁹

5.2 Investiční pobídky

Jak již bylo uvedeno výše, prvním krokem, který odstartoval proces podpory zahraničních i domácích investic, bylo přijetí usnesení vlády České republiky č. 298 z roku 1998. Vrcholem snahy o ucelený systém investičních pobídek bylo schválení Zákona o investičních pobídkách č. 72/2000 Sb., který vstoupil v účinnost 1. května 2000. Znění zákona bylo průběžně konzultováno s Evropskou unií, Evropská komise konečnou podobu zákona hodnotila kladně. V současné době máme k dispozici již druhou novelu tohoto zákona, a sice novelu z roku 2003²¹, která vstoupila v platnost současně se vstupem České republiky do Evropské unie, tzn. 1. května 2004. Zákon bylo nutno novelizovat právě kvůli vstupu České republiky do Evropské unie. Novelou byly provedeny jednak dílčí změny v systému investičních pobídek, které byly provedeny s ohledem na přenos kompetencí v oblasti veřejné podpory z Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na Evropskou komisi nezbytné, a dále byla do novely zařazena již existující evropská pravidla veřejné podpory. Zákon o investičních pobídkách se stal jedním z národních programů veřejné podpory, který schválila Evropská komise a tudíž není nutné individuální posouzení jednotlivých udělených podpor Evropskou komisí. Problém investičních pobídek je právně ošetřen i v jiných zákonech, a to například v Zákoně o daních z příjmu.

Ve vládním usnesení z roku 1998 byly stanoveny základní podmínky pro investory. Původní požadavek na žadatele o investiční pobídku byla investice ve výši alespoň 25 mil. USD. Tato částka byla ovšem později snížena na 10 mil. USD, aby bylo též

19 Dostupné z Internetu:

http://www.czechinvest.cz/web/pwci.nsf/pages/504EB46E1AD2B88EC1256EB50046356A?OpenDocument

20 Dostupné z Internetu:

http://www.czechinvest.cz/web/pwci.nsf/pages/5E0F143B0D491E73C1256EBC00593D54?OpenDocument

21 zákon č. 19/2004 Sb.

domácím investorům umožněno dosáhnout na investiční pobídky. V současné době je limit pro získání investičních pobídek nastaven na minimální výši investice 100 mil. Kč (v případě zpracovatelského průmyslu).

5.2.1 Technologická centra a centra strategických služeb

Technologická centra se zabývají především inovačními aktivitami, které přinášejí vylepšení postupů a technologií ve výrobě a inovaci produktů. Centra strategických služeb poskytují servis s mezinárodním zaměřením, podporují zaměstnanost vysoce kvalifikovaných odborníků v centrech pro opravu high-tech produktů, v ústředích nadnárodních společností a v centrech zákaznické podpory (např. call centrech).

Investiční podpory do tohoto odvětví se řídí Rámcovým programem pro podporu technologických center a center strategických služeb, který je platný od 17. února 2004.

Tabulka č. 3: Podmínky pro získání dotací

centra zákaznické podpory technologická centra high-tech opravárenská

centra centra pro vývoj software expertní a řešitelská centra Typ projektu

centra sdílených služeb ústředí nadnárodních společností

Minimální investovaná

částka 30 mil. Kč 15 mil. Kč

Minimální počet nově

vytvořených prac. míst 50 15

Financování projektu z

vlastních zdrojů příjemce 15 mil. Kč 7,5 mil. Kč

zdroj:http://www.czechinvest.cz/web/pwci.nsf/pages/7EF7334340C6FC88C1256EBC005979FE?

OpenDocument

Poskytované dotace

Dotace na podnikatelskou činnost - až do 60% u malých, 50% u středních a 40% u velkých podniků uznatelných nákladů. Uznatelnými náklady jsou v tomto případě dvouleté hrubé mzdy zaměstnanců zaměstnaných do 3 let nebo investice do hmotného a nehmotného majetku pořízeného za období prvních 5 let.

Dotace na školení a rekvalifikaci - do výše 60% nákladů na všeobecné školení a 35%

nákladů na zvláštní školení, maximálně však 150 tis. Kč resp. 100 tis. Kč na jedno pracovní místo.

5.2.2 Zpracovatelský průmysl

Investoři, kteří zavádějí do České republiky novou výrobu, rozšiřují výrobu stávající nebo výrobu modernizují za účelem podstatné změny výrobku nebo výrobního procesu, mají při investování částky min. 100 mil. Kč možnost získat investiční pobídku dle Zákona o investičních pobídkách č. 72/2000 Sb. ve znění platném od 1. května 2004.

Podmínky pro získání dotací

Pro účely udělování investičních pobídek byla Česká republika rozdělena dle původních okresů, které spadají do tří skupin – do skupiny A, B nebo C. Nutno podotknout, že většina okresů spadá do okresu C; okresy s tradičně vysokou nezaměstnaností a nedostatkem příležitostí k práci spadají převážně do oblastí A nebo B.

Mapku České republiky rozdělenou na tyto oblasti uvádím v příloze. Snahou CzechInvestu a jiných orgánů je pravděpodobně nalákat investory právě do těchto okresů. Z tabulky to bude, myslím, zřejmé.

Tabulka č. 4: Podmínky pro získání dotací

A B C Minimální výše investice v mil. Kč 100 150 200 Minimální krytí vlastním kapitálem v mil.

Kč 50 75 100

Minimální % do strojů z celkové výše

investice 40 40 40

zdroj:http://www.czechinvest.cz/web/pwci.nsf/pages/7EF7334340C6FC88C1256EBC005979FE?

OpenDocument

Nabízené investiční pobídky

Celková hodnota níže uvedených investičních pobídek (kromě rekvalifikace a školení) nesmí překročit 60% (u malých), 50% (u středních), resp. 40% (u velkých podniků) investic do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku.

Kvůli rozdílnosti potřeb jednotlivých okresů, zvláště co se týče zaměstnanosti, byla Česká republika opět rozdělena dle bývalých okresů, ty byly tentokrát ale rozděleny do čtyř skupin. Regiony s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti jsou ve skupině I, II nebo III. Úplnou mapku opět přikládám v příloze.

Tabulka č. 5: Nabízené investiční pobídky

I II III IV Hmotná podpora na školení a rekvalifikaci 35% 35% 35% - Hmotná podpora na tvorbu nových pracovních

míst v tis. Kč 200 100 - -

zdroj:http://www.czechinvest.cz/web/pwci.nsf/pages/FC84625DF08FF7E2C1256EBC00596F39

?OpenDocument

ad Hmotná podpora na tvorbu nových pracovních míst – v regionech II získá žadatel o pobídku nejen 100 tis. Kč na jedno nové pracovní místo, jak je uvedeno v tabulce, ale také

dalších 25 tis. Kč, pokud na tomto místě zaměstná uchazeče, který je v evidenci nezaměstnaných veden déle než tři měsíce, nebo osobu zdravotně postiženou.

Sleva na dani z příjmu právnických osob – úplnou slevu na dani až po dobu 10 let mohou získat společnosti nově vzniklé; společnosti modernizující výrobu nebo expandující mohou získat částečnou slevu na dani z příjmu, opět až po dobu 10 let.

5.2.3 Program pro podporu tvorby nových pracovních míst

Investoři mohou také požádat o dotaci při investici minimálně 10 mil. Kč, která se uskuteční v regionu, ve kterém je, nebo v minulém roce byla, průměrná míra nezaměstnanosti o 50% vyšší, než je průměrná míra nezaměstnanosti v České republice.

Udělování podpory se řídí Programem pro podporu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností²².

Tabulka č. 6: Podmínky pro získání dotací

průmyslová výroba centra sdílených služeb Typ projektu

centra zákaznické podpory (např. call centra)

Minimální výše investice v mil. Kč 10 Minimální počet nově vytvořených prac.

míst 10

Financování z vlastních zdrojů investora 5

zdroj:http://www.czechinvest.cz/web/pwci.nsf/pages/1954517C266C3FC2C125700300480AA4?

OpenDocument

22 usnesení vlády ČR č. 566/2004 ze dne 2. 6. 2004

Nabízené druhy podpory

Finanční podpora na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců – až 35% nákladů na školení, ale maximálně 30 tis. Kč na jednoho zaměstnance.

Finanční podpora na tvorbu nových pracovních míst – až 200 tis. Kč na jedno nové pracovní místo, přičemž celková hodnota této podpory nesmí překročit 60% (u malých), 50% (u středních), resp. 40% (u velkých podniků) uznatelných nákladů, což jsou v tomto případě dvouleté hrubé mzdy zaměstnanců.

5.2.4 Závěr

Dle tiskové zprávy, kterou jsem získala od agentury CzechInvest, dosáhla na investiční pobídku (za období od roku 1998 do listopadu 2006) izraelská společnost Tivall, jejíž sesterská společnost Osem reprezentuje v Izraeli Nestlé, a sice v dubnu 2006. Tato společnost zahájila v teplickém okresu stavbu továrny na zpracování sóji, v první fázi zde společnost investuje více než 670 milionů Kč a vytvoří 150 nových pracovních míst (z celkových 300 nových pracovních míst). Celková investice by se poté měla pohybovat kolem 3 miliard Kč. Společnost získala slevu na daních, podporu na školení a rekvalifikaci zaměstnanců a podporu na tvorbu nových pracovních míst.²³ Podrobněji se o této společnosti rozšířím v podkapitole Nejvýznamnější izraelští investoři na českém trhu.

Dle údajů CzechInvestu nebyla žádné další izraelské společnosti od června 2001 do listopadu 2006 přislíbena investiční podpora.

23 VÍŠKOVÁ, J.: Izraelci budou v Čechách vyrábět bezmasé pokrmy nejen pro vegetariány. Tisková zpráva, Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, 2005, 1 strana

6 Přehled izraelských investic

Aplikace Dohody o volném obchodu,²⁴ která předpokládala (až na určité výjimky, zejména v potravinářské a zemědělské produkci) plné odbourání cel, se ukázala být velmi pozitivní a přínosnou. Její pozitivní dopad se projevil již ve druhé polovině roku 1998 a v roce 1999. K dobrým obchodním a ekonomickým vztahům mezi Izraelem a Českou republikou přispěla i řada již zmíněných bilaterálních smluv, které značně usnadnily a stále usnadňují nejen obchodní výměnu, ale i spolupráci těchto dvou států, například v oblasti školství, kultury, sociálního zabezpečení a v oblasti lékařských věd. Významnou měrou přispělo k usnadnění obchodního styku zrušení vízové povinnosti pro držitele českých pasů.

Z pohledu této práce bylo ovšem nejvýznačnějším krokem uzavření Dohody mezi vládou České republiky a vládou Státu Izrael o vzájemné podpoře a ochraně investic, platné od roku 1999. Tato dohoda byla již uvedena a podrobněji popsána v kapitole Investiční klima České republiky.

6.1 Přehled izraelských investic v letech 2000 až 2005

Ze statistik vyplývá, že v roce 2000 bylo Izraelem do České republiky investováno celkem 405 tisíc USD. Izraelští investoři vsadili dle údajů České národní banky především na velkoobchod a jeho zprostředkování.

V roce 2001 jsme mohli zaznamenat navýšení izraelských investic, které byly v České republice zaznamenány, o zhruba 268 tisíc USD, izraelské investice v České republice se tak dostaly na cca. 673 tisíc USD. Tentokrát izraelští obchodníci rozšířili spektrum svých obchodních zájmů o výrobu plastových výrobků, pohostinství a ubytování

24 k 1. květnu 2004, tedy zároveň se vstupem České republiky do Evropské unie, byl tento smluvní dokument společně s Dohodou o obchodní a ekonomické spolupráci vypovězen, protože byly v rozporu se závazky

vyplývajícími z unijního práva. Současně začala Česká republika od tohoto data uplatňovat obchodní články asociační dohody mezi Evropskou unií, jejími členskými státy a Státem Izrael (tzv. Euro-Mediterranean Agreement).

a také se tento rok objevuje ve statistikách v dnešní době pravděpodobně nejpopulárnější odvětví mezi izraelskými investory, kromě stavitelství, a sice činnosti, které se týkají nemovitostí Z celkové částky 673 tisíců USD tvořily největší část investic stále ještě investice z velkoobchodní oblasti, do oblasti související s nemovitostmi bylo investováno zatím „pouze“ 28 tisíc USD.

Mírný nárůst přílivu izraelských investic do České republiky bylo možno zaznamenat i v roce 2002. Je třeba zmínit, že investiční klima v České republice bylo v roce 2002 celkově příznivé, neboť celkový příliv zahraničních investic zaznamenal nárůst o zhruba 8 miliard dolarů. Příliv izraelských investic v tomto roce tedy tvořil 0,4%

z celkového přílivu zahraničních investic, které byly tento rok v České republice zaznamenány. Podíl částky, která byla izraelskými subjekty v České republice investována, je na celkovém objemu světových izraelských investic skutečně mizivá, asi 0,0007%.

Jednou z možných příčin tak nízkého objemu investovaných sum v České republice byly pravděpodobně teroristické útoky z předešlého roku a snaha Izraele investovat do pro Izrael strategičtějších odvětví, než nabízí Česká republika. Zde byla převážná část izraelských investic směřována do produkce plastových výrobků, do velkoobchodu a do sítě služeb, určených pro podniky.

Bohužel události kolem výstavby dálnice D 47 nevrhly na Českou republiku právě příznivé světlo. Izraelská společnost Housing & Construction měla v roce 2003 začít s výstavbou této dálnice. Stát ale místo toho od smlouvy s touto společností odstoupil úplně, protože po výměně vlády vyplulo na povrch několik skutečností, které ve svém důsledku vyzněly pro český stát jednoznačně nevýhodně. Rozhořčený vedoucí tohoto projektu Amir Ronen se vyjádřil zhruba v tom smyslu, že seriózní partner od již podepsané smlouvy neodstupuje. Na druhou stranu je třeba rovněž říci, že tato společnost získala zakázku na stavbu dálnice, aniž by proběhlo výběrové řízení a že za odstoupení od smlouvy zaplatila Česká republika společnosti Housing & Construction vysokou pokutu.

V roce 2003 částka celkových zahraničních investic do České republiky vzrostla, zvýšila se o 1,2 miliardy USD. Co je ale podstatné, celkové izraelské investice na našem území za rok 2003 narostly skutečně skokem. Česká národní banka zaznamenala v tomto roce nárůst izraelských investic o necelých 1,9 milionů USD, z 1,03 milionu USD z předešlého roku na 2,93 milionů USD v roce 2003. Největší nárůst zaznamenaly investice

v odvětví služeb pro podniky. Naopak sestupnou tendenci zaznamenaly investice do velkoobchodního odvětví. Poprvé se také od roku 2000 v vyskytly České republice izraelské investice související se stavebnictvím a činností spojených s poskytováním úvěrů a pojišťovnictvím.

Vrcholu dosáhl příliv izraelských investic v České republice v roce 2004. V tomto roce vstoupila Česká republika do Evropské unie a zároveň vstoupila v platnost novela zákona o investičních pobídkách. Také nový CzechInvest zahájil své působení.

Pravděpodobně v důsledku propracovaného systému investičních pobídek a optimistických očekávání od vstupu České republiky do Evropské unie, přitekla do České republiky z celého světa poměrně velká suma investic, a sice 4,9 miliard USD. Z toho příliv izraelských investic přesahoval 6,2 milionů USD, což je částka rekordní. Izraelské subjekty investovaly tento rok celkem 11,291 miliard USD. V roce 2004 vykrystalizovaly ty obory, kterým jsou izraelští investoři, dá-li se to tak říci, věrni dodnes. Jedná se o tyto tři obory – stavebnictví, podnikání související s nemovitostmi a činnosti spojené s poskytováním úvěrů a pojišťovnictvím. Naopak dříve zmiňované obory, do kterých izraelské subjekty od roku 2000 investovaly, zmizely ze statistik úplně, i když možná zatím jen dočasně. Ve statistikách se přestal objevovat velkoobchod, produkce plastových výrobků, služby určené pro podniky a nakonec pohostinství a ubytování.

Rok 2005 přinesl ohledně izraelských investic do naší země bohužel zklamání.

Celková příliv zahraničních investic, které byly určeny pro Českou republiku, dosáhl sice rekordních 10,9 miliardy USD, ale příliv izraelských investic se ve srovnání s rokem 2004, snížil na 2,919 milionů USD. Pro shrnutí a názornou ilustraci vývoje izraelských investic v České republice ve sledovaném období 2000 až 2005 uvádím následující graf.

Graf č. 1: Příliv izraelských investic do České republiky

0 1000000 2000000 3000000 4000000 5000000 6000000 7000000

2000 2001 2002 2003 2004 2005

Rok

Výše investic v USD

zdroj: http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/obecne/vysledky_vyhledavani.jsp

http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/pzi/index.htm

Domnívám se, že z tohoto grafu je vývoj investic více než zřejmý a bohužel si musíme uvědomit, že příliv má spíše klesající tendenci. Příliv celkových zahraničních investic do České republiky má výrazně kolísavou tendenci. To je opět zcela zřejmé z následujícího grafu.

Graf č. 2: Příliv celkových zahraničních investic do České republiky

0 2000000000 4000000000 6000000000 8000000000 10000000000 12000000000

2000 2001 2002 2003 2004 2005

Rok

Výše investic v USD

zdroj: http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/obecne/vysledky_vyhledavani.jsp

http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/pzi/index.htm