Oponentský posudek na doktorskou disertační práci
Autorka :
Ing. Michaela Foltysová
Název práce :
Zmena daňových mixov v OECD krajinách vplyvom meniacich sa podmienok globalizujúceho sa sveta
Oponent :
Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
vedoucí Ústavu účetnictví a daní
Provozně ekonomická fakulta MZLU v Brně
Disertační práce autorky Ing. Michaely Foltysové je prací teoreticko-aplikačního charakteru, která popisuje a hodnotí základní trendy ve vývoji daňových mixů z pozice mezinárodní mobility daňových základů v kontextu formujících se globalizačních procesů s významnou implikací ve směru predikce dynamiky daňové politiky vyspělých národních ekonomik.
Významným fenoménem a přínosem této práce je poměrně zdařilý pokus empirického ověření základních hypotéz, zaměřených na existenci faktorů, které ovlivňují daňové mixy vyspělých zemí stejným směrem a dále na identifikaci zemí, u nichž je vlivem postupující globalizace dosahováno změny daňové struktury vlivem přesunu daňového základu směrem od mobilních k nemobilním.
Práce je členěna do 6 kapitol včetně seznamu literatury, obsahuje celkový počet 11 příloh, 24 grafů, 27 tabulek a je zpracována na 143 stranách textu.
V 1. kapitole předkládané práce je prezentován přehled literatury zaměřený na identifikaci faktorů ovlivňujících daňové mixy. Z jednotlivých faktorů je věnována pozornost především faktorům ekonomickým, politickým, historickým, globalizačním, administrativním aj. Velmi zdařile je autorkou zpracována zejména část týkající se vlivu globalizace na daňové mixy, v níž jsou fundovaně identifikovány základní determinanty formující současnou vlnu globalizace. Je třeba ocenit, že autorka zaujala k řadě výroků citovaných zahraničních autorů své stanovisko opírající se o vlastní schopnost uplatnit věcně-logické analyticko-syntetické a induktivně-deduktivní postupy. Významné informace jsou rovněž prezentovány v oblasti měření globalizace a mobility výrobních faktorů v mezinárodním kontextu.
Ve 2. kapitole autorka analyzuje daňovou politiku současných zemí OECD, v níž se zaměřuje na sledování procesu formování daňových systémů s akcentem na sledování současných změn daňových mixů znamenajících tzv. novou daňovou vlnu. V této souvislosti autorka neopomenula ani analyzovat souvislost růstu kapitálové a pracovní mobility ve vztahu k daňové konkurenci. Autorka správně vystihla, že stěžejní reakcí na proces daňové konkurence je snižování daňové zátěže mobilních daňových základů, zejména pokles průměrných daňových sazeb při příjmových daních. Podle mého soudu však její dedukce, resp. výrok mohl být veden ještě více k jádru problému, neboť významnou roli v tomto směru
(v ČR i v řadě dalších zemí) hrají slevy na dani zpravidla tendující až k „daňovým prázdninám“. Tento faktor je podnikatelské praxi daleko intenzívněji vnímán než často málo zdařilé a efektivní harmonizační úsilí ve směru zabránění odlivu kapitálu ze země.
Ve 3. kapitole autorka „skriptovým způsobem“ identifikuje a vysvětluje způsoby měření daňového zatížení, celkovou daňovou kvótu a její vývoj v zemích OECD, kde podrobně rozebírá především změny v daňových kvótách . Ocenit lze však, že autorka se pokusila najít společné znaky ve vývoji a struktuře daňové kvóty ve vybraných skupinách států. Poněkud rozpačitě působí údaje týkající se sazeb dividend v tab. č. 16 na str. 102. Zřejmě zde nejde o dividendy v pojetí daňového zákona ČR, ale o jiný sémantický rozměr tohoto ukazatele, což mohlo být, podle mého soudu, v rámci této části explikováno.
Ve 4. kapitole je věnována pozornost především „cluster a discriminant“ analýze daňových mixů, v rámci níž je prezentováno nejen odůvodnění použití vybraných analytických metod , ale i průřez existujících shlukových analýz a výsledky shlukové analýzy, prostřednictvím nichž byly v práci potvrzeny nejen obě hypotézy, ale i poznatky daňové teorie. Ocenit je třeba i úsilí autorky ve směru využití metody diskriminační analýzy, zejména však v rámci návaznosti, resp. kombinace se shlukovou analýzou.
V závěrečné části práce jsou shrnuty výsledky dosažené v disertační práci. Autorka se zaměřuje kromě jiného na zodpovězení otázek týkajících se intenzity vlivu faktorů na změny daňových mixů a dalším relevantním poznatkům.
Splnění cíle práce
Cíl práce, jejímž definičním východiskem bylo zpracování ucelené problematiky změny daňových mixů v OECD zemích vlivem měnících se podmínek globalujícího se světa a v rámci této problematiky pak ověření 2 stanovených hypotéz, byl podle mého soudu naplněn.
Struktura práce
Předložená doktorská disertační práce je věcně logicky strukturována, jednotlivé kapitoly na sebe navazují a tvoří kompaktní celek. Za významné považuji propojení teoretických postulátů s mechanismem fungování použitých vědeckých metod zkoumání, v rámci nichž nebyly opomenuty ani metody matematicko - statistické.
Použité metody vědecké práce
Lze konstatovat, že autorkou uplatněné metody vědecké práce lze v obecné rovině považovat za vhodně zvolené, odpovídající tématu a sémantice práce. To platí pro celý teoreticko- metodologický aparát uplatněný v disertační práci. Z hlediska jednotlivých metod zkoumání lze zejména pozitivně hodnotit uplatnění metod analýzy a syntézy, dedukce a indukce, deskripce, komparace, abstrakce a konkretizace včetně verifikace hypotéz.
Vlastní vědecký a praktický přínos práce
Přínosem práce je zejména skutečnost, že autorka si zvolila velmi aktuální problematiku, v rámci níž využila statistických postupů shlukové a diskriminační analýzy s cílem potvrdit jednak publikované a uznávané teoretické postuláty a především pak identifikovat společné znaky měnících se daňových mixů v zemích OECD včetně poměrně detailního poznání faktorů ovlivňujících tyto změny a intenzitu jejich působení. Vědecký přínos je tedy nesporný, zejména ve směru formování daňové politiky. Praktický přínos práce lze spatřovat především v tom, že podnikatelské subjekty mohou na základě těchto poznatků upřesnit střednědobé obchodní plány.
Použitá literatura
Seznam použité literatury odpovídá z hlediska rozsahu i zájmové orientace potřebě řešené problematiky. Obsahuje tuzemské a v převážné míře zahraniční tituly, podle mého soudu reprezentativní a pro splnění vytýčeného cíle disertační práce dostačující.
Formální úprava práce
Lze konstatovat, že celková formální úprava je na velmi solidní úrovni. Práce působí i z tohoto pohledu velmi pozitivně.
Doporučuji, aby Ing. Michaela Foltysová při obhajobě reagovala na tyto otázky :
1. Co je příčinou snižování daňových pásem u daní z příjmů v rámci zemí OECD ? 2. Uveďte, čemu byste přisoudila prioritu v rámci daňové politiky ČR, daňové
konkurenci nebo daňové harmonizaci ?
3. Uveďte, zda existují i jiné matematicko-statistické metody, resp. metody verifikace v disertační práci formovaných hypotéz.
Závěr
Disertační práce Ing. Michaely Foltysové na téma „Zmena daňových mixov v OECD krajinách vplyvom meniacich sa podmienok globalizujúceho sa sveta“ je prací zpracovanou na velmi solidní teoreticko-metodologické úrovni s vysokým stupněm využití pro formování daňové politiky ČR. Autorka práce prokázala schopnost samostatné vědecké práce a citlivého posouzení složitého spektra uplatňovaných metod a přístupů k hodnocení veřejných projektů.
Disertační práce splňuje požadavky kladené na tento typ prací na Fakultě financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze. S ohledem na všechny skutečnosti uvedené v textu posudku navrhuji komisi pro státní doktorskou zkoušku a obhajoby doktorských disertačních prací, aby práci přijala a po úspěšné obhajobě byla Ing. Michaela Foltysová poctěna titulem „Ph.D.“.
V Brně dne 19. ledna 2007. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
Provozně ekonomická fakulta MZLU v Brně
