2.1. HISTORIE FINANČNÍ ANALÝZY

(1)

ÚVOD

Tématem mé bakalářské práce je Finanční analýza společnosti Bispol Gold, s. r. o. V dnešní době jsou údaje získané z finanční analýzy nedílnou součástí správného řízení podniku.

Ukazatelé finanční analýzy poskytují informace o finančním hospodaření podniku. Tyto informace zajímají nejen vrcholové vedení podniku, ale i externí uživatele.

Firma Bispol Gold, s. r. o. , ve které budu finanční analýzu provádět, se zabývá výrobou

a prodejem stříbrných a zlatých šperků. Sídlí v Jablonci nad Nisou a na trhu se s ní můžeme setkat od roku 2001.

Cílem mé bakalářské práce je pomocí metod finanční analýzy zhodnotit finanční situaci společnosti Bispol Gold, s. r. o. Na základě zjištěných výsledků analýzy dále doporučit možná opatření, která by se mohla ve společnosti uplatnit.

V teoretické části se budu zabývat základními pojmy finanční analýzy, popisem jednotlivých metod a rozborem finančních ukazatelů. Praktická část se bude skládat z obecných informací o společnosti Bispol Gold, s. r. o. a z výpočtu mnou zvolených finančních ukazatelů. Vývoj těchto ukazatelů v podniku následně zhodnotím.

Ke zpracování své práce použiji odbornou literaturu, dále budu čerpat informace z interních materiálů společnosti Bispol Gold, s. r. o. a z vlastních poznámek získaných při studiu.

(2)

2. FINANČNÍ ANALÝZA

2.1. HISTORIE FINANČNÍ ANALÝZY

Z historického hlediska je finanční analýza tak stará, jako jsou staré samotné peníze. Pouze metody a techniky se postupem času mění. Kořeny finanční analýzy sahají do Spojených států, kde bylo také napsáno nejvíce teoretických prací k tomuto tématu a kde došla nejdál i praktická aplikace jednotlivých metod.

„Ve Spojených státech byly rovněž poprvé na základě informací z účetních výkazů sestaveny odvětvové přehledy sloužící jako měřítko pro porovnání jednotlivých podniků. Dá se říci, že většina dostupných publikací na našem trhu – pokud se nejedná přímo o překlady příslušných prací – je výrazně ovlivněna názory, prezentovanými autory z anglosaské oblasti.“¹

Původní finanční analýza vycházela z prostého znázorňování rozdílů v absolutních účetních ukazatelích, později se zaměřila také na zkoumání účetních výkazů jako informací pro hodnocení úvěruschopnosti podniků. K tomu docházelo zejména ve 30. letech v období světová hospodářská krize. Začaly se řešit také otázky likvidity, rentability a hospodárnosti podniků.

„I když si pod pojmem finanční analýza lze představit rozbor jakékoli ekonomické činnosti, ve které hrají rozhodující roli peníze a čas, vymezilo se postupem času chápání finanční analýzy ve smyslu rozboru finanční situace podniku, popřípadě celého odvětví nebo i celého státu. Při tomto rozboru jsou využívány účetní a statistické informace ze vzdálenější nebo bezprostřední minulosti, na druhé straně se pracuje i se současnými tendencemi a v některých případech i s predikcemi. Finanční analýza interpretuje finanční informace při posouzení výkonnosti a perspektivy firmy, mj. i ve srovnání s jinými firmami a s odvětvovým průměrem.“²

1MRKVIČKA, J. Finanční analýza. vydal Svaz účetních. Praha: Bilance 1997. str. 19

2 MRKVIČKA, J. Finanční analýza. vydal Svaz účetních. Praha: Bilance 1997. str. 20

(3)

2.2. PŘEDMĚT A ÚČEL FINANČNÍ ANALÝZY

Samotný pojem „finanční analýza“ pochází z angličtiny (financial analysis). V německy mluvících zemích se používá spíše pojem „ bilanční analýza“ (Bilanzanalyse).

Jak jsem již zmínila v předchozí kapitole, finanční analýza je rozbor finanční situace podniku, popřípadě celého odvětví neboli celého státu. Pomocí účetních a statistických informací se tento rozbor provádí. Prostřednictvím analýzy lze ohodnotit a vysvětlit minulost, současnost a doporučit vhodná řešení finančního hospodaření podniku do budoucnosti.Výsledky získané pomocí finanční analýzy představují podklad pro rozhodování managementu podniku. Získaná data se třídí, agregují, poměřují mezi sebou navzájem, kvantifikují se vztahy mezi nimi, hledají souvislosti a určuje se jejich vývoj.

Etapy finanční analýzy: 1) příprava dat, ověření předpokladů o datech 2) výběr vhodné metody

3) zpracování vybraných ukazatelů

4) vyhodnocení relativní pozice podniku a analýza vztahu mezi ukazateli

5) variantní návrhy na opatření, odhady rizik

Cílem finanční analýzy je poznat finanční zdraví firmy, identifikovat slabé stránky, které by v budoucnosti mohly působit větší či menší potíže, a naopak stanovit její silné stránky, o které by mohla v budoucnosti opírat svou činnost.

„O finančně zdravém podniku můžeme mluvit tehdy, když nemá problémy se svou schopností včas uhrazovat splatné závazky.“¹

Existují dvě oblasti finanční analýzy podniku:

1) externí – tato analýza vychází ze zveřejňovaných a jiným způsobem veřejně dostupných zdrojů

2) interní – tato analýza vychází z údajů informačního systému podniku, např. z účetnictví, z manažerského účetnictví, statistiky apod.

(4)

2.3. ZDROJE INFORMACÍ PRO FINANČNÍ ANALÝZU

Kvalitní podklady jsou důležitým základem pro finanční analýzu. Data se mohou získávat z různých finančních i nefinanční zdrojů.

Zdroje informací:

• účetní výkazy finančního účetnictví

• výroční zprávy

• prospekty emitentů cenných papírů

• jiné zveřejňované informace

• vnitropodnikové informace při vnitropodnikovém rozboru hospodaření

2.3.1. Účetní výkazy finančního účetnictví

Účetnictví zobrazuje data a informace pro finanční rozhodování prostřednictvím základních finančních výkazů: rozvaha, výkaz zisku a ztrát, příloha. Tyto výkazy poskytují přehled o stavu a struktuře majetku, o zdrojích jeho krytí, o tvorbě a užití hospodářského výsledku a o pohybu peněžních toků.

Rozvaha zachycuje stav majetku v podniku a zdroje jeho krytí k určitému datu v peněžních jednotkách. Obsahuje položky aktiv a pasiv.

„Strana aktiva zachycuje konkrétní formy majetku, které podnik používá pro svou činnost.

Majetek dlouhodobé povahy, u kterého je doba využitelnosti delší než 1 rok“

„Strana pasiva ukazuje, jakým způsobem jsou aktiva podniku financována. Základním kritériem jejich členění je vlastnictví. Podle toho rozdělujeme zdroje na vlastní a cizí.“¹

Výkaz zisků a ztrát zachycuje náklady a výnosy podniku za jednotlivé činnosti podílející se na tvorbě hospodářského výsledku. Zjištěný výsledek hospodaření (zisk nebo ztráta) je na konci účetního období přenesen do rozvahy.

1GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku. 2 vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická Oeconomica 2004. str. 8, 9

(5)

„Přestože se rozvaha považuje za páteř účetnictví, z účetních výkazů publikovaných ve výroční zprávě je větší významnost přisuzována výkazu zisků a ztrát než rozvaze.“¹

Příloha je nedílnou součást účetní závěrky. Jsou zde důležité objasňující informace, které nenalezneme v rozvaze ani ve výkazu zisků a ztrát.

Příloha musí obsahovat následující údaje:

• obecné údaje o podniku (např. právní forma podniku, organizační struktura)

• informace o používaných účetních metodách, obecných účetních zásadách

a způsobu oceňování, stanovení reprodukční pořizovací ceny, vedlejších pořizovacích nákladů, opravných položek k majetku, apod.

• doplňující údaje k účetním výkazům (přírůstky, úbytky majetku, informace o najímaném majetku, apod.)

• přehled o peněžních tocích (cash flow)

„Cash flow je výkaz, který podává informace o peněžních tocích za uplynulé účetní období, tj.

o příjmech, výdajích a změně stavu peněžních prostředků (peníze v pokladně a na účtech, ceniny, peníze na cestě), a peněžních ekvivalentů (obchodovatelné cenné papíry, termínované vklady do 3 měsíců), o skladbě příjmů a výdajů, které ke změně vedly.“²

1GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku. 2 vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická Oeconomica 2004. str. 11

(6)

Účetní podklady pro finanční

analýzu

Cash flow Výsledovka

příjmy výdaje výnosy náklady

cash zisk

Rozvaha

Aktiva oběžná

Cash

Zdroje cizí

Zdroje

krátkodobé

Pohledávky

Zásoby

Zdroje

dlouhodobé

Aktiva stálá

Pasiva

ostatní

Vlastní

kapitál

Zdroj: Ing. Oldřich Knaifl, CSc. - pomocný učebný text pro bakalářské studium

2.3.2. Výroční zpráva

Výroční zpráva poskytuje informace o finanční pozici a výsledcích finančního hospodaření podniku. Informace jsou určeny jak pro vlastníky podniku, tak i pro ostatní externí uživatele (investory, dodavatele, peněžní ústavy, atd.).

Obsah výroční zprávy:

• základní identifikační údaje účetní jednotky (např. obchodní jméno, IČO)

• zveřejňované údaje z rozvahy a výkazu zisků a ztrát

(7)

• příloha k účetní závěrce

• výrok auditora týkající se účetní závěrky, jeho jméno a číslo oprávnění

• údaje o důležitých skutečnostech, ke kterým došlo mezi datem schválením rozvahy a výkazu zisků a ztrát a datem konání valné hromady

• výklad k uplynulému a předpokládanému vývoji podnikání a k finanční situaci účetní jednotky

• informace o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje, pokud tyto údaje nejsou uvedeny již v příloze

• informace o pořizování vlastních akcií a důvodech jejich pořízení, popř. postoupení

„Výroční zpráva se na rozdíl od účetní závěrky orientované výhradně na minulost zabývá zčásti i budoucí perspektivou podniku, i když pochopitelně neprozrazuje detaily podnikatelských záměrů.“¹

2.3.3. Prospekty emitentů cenných papírů

Poskytují informace o subjektech, které mají své akcie, dluhopisy nebo podílové listy obchodované na hlavním nebo vedlejším trhu Burzy cenných papírů v Praze.

Povinný obsah prospektu je velmi podrobný a obsahuje např. tyto informace:

základní organizační strukturu emitenta cenného papíru, předmět podnikání, finanční situace emitenta, údaje o vydaných cenných papírech, přijaté bankovní a jiné úvěry a závazky, základní jmění, atd.

„Prospekt slouží investorovi při posouzení cenného papíru obchodovaném na burze. Prospekt musí být vytištěn v češtině a podle podmínek pražské burzy musí být bezplatně dosažitelný u emitenta, na burze, u člena burzy, který předkládá žádost o uvedení cenného papíru na burzu, a dále u všech obchodníků s cennými papíry, kteří obstarávají vydávání takového cenného papíru.“²

(8)

2.3.4. Jiné zveřejňované informace

Mezi další veřejně dostupné zdroje informací pro finanční analýzu patří tzv. roční zpráva a průběžné výsledky.

Roční zprávu jsou povinni zpracovávat a uveřejňovat emitenti veřejně obchodovatelných cenných papírů do tří měsíců po skončení kalendářního roku. Musí obsahovat účetní závěrku v nezkrácené formě, tj. účetní výkazy v úplném znění.

Dále musí obsahovat informace zejména o:

• očekávané hospodářské a finanční situaci v příštím roce

• skutečnostech, které nastaly v uplynulém kalendářním roce ve finanční situaci emitenta

• všech peněžních a naturálních příjmech v tantiémách, které přijali v minulém roce statutární orgány, jejich členové, členové dozorčí rady a ředitelé od emitenta

• počtu akcií společnosti, které jsou v majetku členů představenstva a dozorčí rady a ředitelů společnosti

Průběžné výsledky je emitent povinen uveřejňovat do jednoho měsíce po skončení prvního pololetí běžného roku. Pojednává o výsledcích hospodaření za první pololetí. Zpráva obsahuje výkaz zisků a ztrát a rozvahy za toto období.

K dalším zdrojům informací můžeme zařadit také novinové články a další informace v médiích, analýzy v odborných časopisech, zprávy z tiskových konferencí vedoucích představitelů podniků, informace poskytované za úplatu specializovanými firmami a informace z neoficiálních zdrojů.

2.3.5. Vnitropodnikové informace při vnitropodnikovém rozboru hospodaření

Výkazy vnitropodnikového účetnictví si vytváří podnik sám podle vlastních představ

a potřeb. Jsou to interní doklady podniku, které se nezveřejňují a naopak patří mezi důvěrné.

Patří sem zejména výkazy zobrazující čerpání podnikových nákladů v nejrůznějším potřebném členění, výkazy o vzniku nákladů na jednotlivé výkony nebo v jednotlivých podnikových střediscích apod.

(9)

2.4. UŽIVATELÉ FINANČNÍ ANALÝZY

Informace o finančním stavu podniku jsou důležité nejen pro vrcholový management podniku, ale také pro externí uživatele. Jsou to subjekty, které přicházejí s podnikem jakýmkoliv způsobem do kontaktu a výkazy o zdraví podniku jsou pro ně velice podstatné. Mezi externí uživatele patří například akcionáři, věřitelé, investoři, apod.

Manažeři využívají informace především pro dlouhodobé finanční řízení podniku. Informace jim umožňují zpětnou vazbu, díky které mohou lépe řídit podnik.

„Znalost finanční situace podniku jim umožňuje rozhodovat se správně při získávání finančních zdrojů, při zajišťování optimální majetkové struktury včetně výběru vhodných způsobů jejího financování, při alokaci volných peněžních prostředků, při rozdělování disponibilního zisku apod.“¹

Hlavními investory podniku jsou akcionáři, kteří poskytují podniku kapitál. Je tedy logické, že finanční situace podniku je velice zajímá. Informace využívají jak z hlediska investičního, tak z hlediska kontrolního. Investiční hledisko představuje využití informací pro rozhodování o budoucích investicích. Je pro ně důležitá otázka míry rizika a výnosnosti jimi vloženého kapitálu. Z kontrolního hlediska se zajímají hlavně o stabilitu a likviditu podniku.

„Držitelé dlužních cenných papírů (dluhopisů, zástavních listů aj.) se zajímají hlavně o to, že jim budou včas a v dohodnuté výši vypláceny úroky a splátky cenných papírů, zda do budoucnosti je zajištěna finanční stabilita a likvidita podniku, zda dluh je zajištěn majetkem.“²

Mezi další uživatele finanční analýzy patří banky a jiní věřitelé. Největší zájem mají

o informace týkající se finančního stavu potenciálního dlužníka. Na základě těch se musí správně rozhodnout, zda úvěr poskytnout, v jaké výši a za jakých podmínek. Banka posuzuje bonitu dlužníka, což je prováděno analýzou jeho finančního hospodaření. Analyzuje se struktura

(10)

jeho majetku a finanční zdroje, kterými je majetek financován. Banka také zjišťuje, zda podnik potřebuje úvěr následkem špatného hospodaření, anebo potřebou financovat majetek nezbytný pro hospodářskou činnost. Důležitá je otázka rentability, která poskytuje informace, zda má podnik dostatečné finanční zdroje na splácení svých existujících závazků a nově poskytnutého úvěru.

Pro obchodní partnery je finanční analýza podniku také velice důležitá. Dodavatelé se zaměřují především na to, zda bude podnik schopen hradit své splatné závazky, faktury.

Odběratelé, zejména dlouhodobý partneři, mají zájem o informace týkající se finanční situace podniku. Aby v případě finančních potíží dodavatele, neměli potíže s vlastním zajištěním výroby.

Uživateli finanční analýzy jsou také konkurenti. Ty zajímá finanční situace podobných podniků nebo celého odvětví z důvodu srovnání se s jejich výsledky hospodaření. Porovnává se hlavně rentabilita, zisková marže, cenová politika, investiční aktivita, výše a hodnota zásob apod.

„Podnik, který zatajuje nebo zkresluje finanční údaje se vystavuje riziku ztráty dobré pověsti a tím i konkurenceschopnosti v usilování o potenciální investory a zákazníky. Proto by životním zájmem manažerů měla být snaha udržet svůj vlastní kredit poskytováním správných a včasných informací externím subjektům.“¹

Informovanost o prosperitě a hospodářské a finanční stabilitě podniku je také důležitá pro zaměstnance podniku. Těm jde nejvíce o zachování pracovních míst a o příznivé mzdové podmínky. Prostřednictvím odborových organizací sledují zaměstnanci hospodářské výsledky podniku a mají vliv na jeho řízení.

Dalším uživatelem finanční analýzy je stát a jeho orgány. Ty se zaměřují především na finančně-účetní data podniku. Kontrolují plnění daňových povinností, rozdělování finančních výpomocí podnikům, podniky se státní majetkovou účastí apod.

(11)

2.5. METODY FINANČNÍ ANALÝZY

Systém finanční analýzy není žádným způsobem legislativně upraven právními předpisy ani žádnými všeobecně uznávanými jednotnými standardy. To také značně komplikuje provádění finanční analýzy, způsobuje nejednotnost terminologie a postupů, nejednoznačnost výkladu a interpretace jejích výsledků. Přestože neexistuje žádná oficiální metodika finanční analýzy, vyvinuly se určité obecně přijímané analytické postupy.

V podnikové praxi se lze setkat s nejrůznějšími přístupy a technikami analýzy. Ty si kladou za cíl podat věrný obraz o majetkové, finanční a důchodové situaci jak externím uživatelům, tak vedoucím pracovníkům podniků. Ministerstvo průmyslu a obchodu se snaží zavádět určité jednotné metodické prvky v oblasti finanční analýzy při provádění národohospodářských analýz jednotlivých odvětví.

V souvislosti s metodami finanční analýzy se často vyskytuje základní dělení na fundamentální analýzu a technickou analýzu.

„Fundamentální finanční analýza se soustřeďuje na vyhodnocování spíše kvalitativních údajů o podniku, přičemž základní metodou analýzy je odborný odhad založený na hlubokých empirických i teoretických zkušenostech analytika. Informace kvalitativní povahy se do analýzy zahrnují, zpravidla se však nezpracovávají pomocí matematických postupů.

Technickou finanční analýzou se rozumí kvantitativní zpracování ekonomických dat s použitím matematických, matematicko-statistických a dalších algoritmizovaných metod, přičemž výsledky zpracování jsou opět kvantitativně, ale i kvalitativně vyhodnocovány.” ¹

Technická finanční analýza zahrnuje tzv. elementární metody. Elementární metody finanční analýzy lze rozčlenit následovně:

• ANALÝZA EXTENZIVNÍCH (ABSOLUTNÍCH) UKAZATELŮ - horizontální analýza (analýza trendů)

- vertikální (procentní) analýza

(12)

• ANALÝZA FONDŮ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ - analýza čistého pracovního kapitálu

- analýza čistých pohotových prostředků

- analýza čistých peněžně pohledávkových fondů

• ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ

- analýza ukazatelů rentability - analýza ukazatelů likvidity - analýza ukazatelů krytí aktiv - analýza ukazatelů finanční stability - analýza ukazatelů aktivity

- analýza ukazatelů kapitálového trhu

• ANALÝZA SOUSTAV UKAZATELŮ

Do vyšších metod technické finanční analýzy se zahrnují matematicko-statistické metody.

Mezi ně patří např. regresní modelování, distribuční funkce nebo bodobé odhady. Zahrnují se sem také nestatistické metody, což jsou např. neuronové sítě, fraktální geometrie a teorie deterministického chaosu. Nestatistické metody jsou využívány především na kapitálovém trhu.

V praxi však existuje dělení metod finanční analýzy na metodu absolutní či metodu relativní.

„Metoda absolutní spočívá v používání údajů přímo zjištěných v účetních výkazech. Tyto údaje obsažené v účetních výkazech jsou někdy také považovány za tzv. absolutní ukazatele, které pro potřebu finanční analýzy nemusíme upravovat. Výpočtem rozdílu absolutních ukazatelů získáme rozdílové ukazatele, které se obvykle označují jako finanční fondy nebo fondy finančních prostředků.

Metoda relativní spočívá v procentním rozboru absolutních ukazatelů, představuje nejjednodušší techniku analýzy účetních výkazů a slouží nám k prvotní orientaci

v hospodaření podniku.” ¹

(13)

2.5.1. Horizontální a vertikální analýza

Horizontální analýza sleduje změny absolutních ukazatelů a jejich procentní změny v čase. Při analýze je důležité mít k dispozici údaje za minimálně dvě po sobě jdoucí období. V tomto případě se nabízí zjistit, o kolik procent se jednotlivé položky rozvahy změnily oproti minulému účetnímu období. Porovnání se provádí po řádcích, proto se říká analýze horizontální. Výsledky lze vyjádřit procentuálně nebo pomocí indexu. Rozlišujeme bazický a řetězový index.

„Bazické indexy porovnávají hodnoty určitého ukazatele v jednotlivých obdobích s hodnotou téhož ukazatele ve zvoleném stále stejném období, které je vzato za základ pro srovnání.

Řetězové indexy srovnávají hodnoty určitého ukazatele v jednotlivých obdobích s hodnotou téhož ukazatele v předcházejícím období.“¹

Vertikální analýza vyjadřuje podíl jednotlivých položek výkazů na zvoleném základu. Výpočty se provádí s účetními výkazy v jednotlivých letech odshora dolů, proto se označuje jako analýza vertikální.

„Při vertikální analýze se posuzují jednotlivé komponenty majetku a kapitálu, tzv. struktura aktiv a pasiv podniku. Ze struktury aktiv a pasiv je zřejmé, jaké je složení hospodářských prostředků potřebných pro výrobní a obchodní aktivity podniku a z jakých zdrojů (kapitálu) byly pořízeny. Na schopnosti vytvářet a udržovat rovnovážný stav majetku a kapitálu závisí ekonomická stabilita podniku..“²

2.5.2. Analýza fondů finančních prostředků

Ve finanční analýze a ve finančním řízení se jako fondy označují ukazatele vypočítávané jako rozdíly mezi určitými položkami aktiv a pasiv. Nejčastěji užívaný rozdílový ukazatel je čistý pracovní kapitál, který se vypočítá rozdílem mezi oběžnými aktivy (bez dlouhodobých

pohledávek) a krátkodobými závazky.

Čistý pracovní kapitál představuje oběžná aktiva očištěná o ty závazky, které musí podnik v nejbližší době uhradit. Lze jej charakterizovat také jako část oběžných aktiv, která je

2SEDLÁČEK, J. Finanční analýza podniku 1. vyd .Praha: Computer Press, a. s. 2007, str. 17

(14)

financována dlouhodobými zdroji. Metoda čistého pracovního kapitálu je založena na rozlišení oběžného majetku s dobou obratu kratší než jeden rok a neoběžného (dlouhodobého) majetku.

čistý pracovní kapitál = oběžná aktiva – krátkodobé závazky nebo

čistý pracovní kapitál = (dlouhodobé závazky + vlastní jmění) – stálá aktiva

Úkolem finančního řízení je vybírat a získávat pro financování oběžného majetku zejména vhodné cizí zdroje. V případě přebytku peněžních prostředků se doporučuje nalézt výnosnější alternativní formy jejich umisťování s ohledem na zajištění likvidity podniku. Jednotlivé složky krátkodobých aktiv jsou totiž nejen různě výnosné a rizikové, ale i různě likvidní. Stanovení velikosti pracovního kapitálu je určitým kompromisem finanční stability a omezování nákladů kapitálu.

„Velikost čistého pracovního kapitálu je významným indikátorem platební schopnosti

podniku. Čím vyšší je čistý pracovní kapitál, tím větší by měla být při dostatečné likvidnosti jeho složek schopnost podniku hradit své finanční závazky. Nabývá-li ukazatel záporné hodnoty, jedná se o tzv. nekrytý dluh.“¹

Čisté pohotové prostředky (ČPP) jsou vyjádřeny rozdílem pohotových peněžních prostředků (peníze v hotovosti a na běžném účtu) a okamžitě splatných závazků. Jde o závazky splatné k aktuálnímu datu a starší.

ČPP = pohotové finanční prostředky – okamžitě splatné závazky

Čistý peněžně pohledávkový fond (ČPPF) vyjadřuje střední cestu mezi oběma výše uvedenými ukazateli.

ČPPF = oběžná aktiva – zásoby – nelikvidní pohledávky – krátkodobé závazky

(15)

3. KLASIFIKACE POMĚROVÝCH FINANČNÍCH UKAZATELŮ

Analýza poměrových ukazatelů je jádrem metodiky finanční analýzy a je nejpoužívanější metodou.

3.1. ANALÝZA UKAZATELŮ RENTABILITY

Rentabilitou, resp. výnosností rozumíme měřítko schopnosti podniku vytvářet nové zdroje, dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. Analýza rentability je formou vyjádření míry zisku z podnikání. Údaje o zisku jsou zjišťovány z výkazu zisků a ztrát a údaje o investovaném kapitálu z rozvahy. Čím jsou hodnoty vyšší, tím lépe podnik zhodnocuje své zdroje.

Rentabilita charakterizuje výdělek z podnikatelské činnosti za určité období pomocí základního vztahu:

rentabilita = zisk / investovaný kapitál

Každá investice je spojena s určitým rizikem, které musí být posuzováno spolu s očekávaným výnosem.

„V souladu s obecným cílem podniku dosáhnout uspokojivé rentability vložených prostředků spolu s trvalým zachováním uspokojivé finanční situace umožňující trvalý rozvoj podniku je třeba zkoumat, zda ve snaze maximalizovat zisk není podnik příliš zadlužen nebo naopak zda příliš neumrtvuje kapitálové zdroje udržováním relativně značné zásoby peněžních prostředků s cílem minimalizace rizika platební neschopnosti.“¹

(16)

K měření rentability, resp. výnosnosti vloženého kapitálu se v praxi nejvíce využívají tito ukazatelé:

• rentabilita celkového kapitálu

• rentabilita vlastního kapitálu

• rentabilita tržeb (odbytu), resp. zisková marže nebo ziskové rozpětí

• rentabilita nákladů

3.1.1. Rentabilita celkového kapitálu

Měřením rentability celkového kapitálu (ROA) nebo rentability aktiv zjišťujeme celkovou efektivnost podniku. Můžeme ji vyjádřit buď ve formě nezdaněné nebo zdaněné rentability.

Nezdaněná rentabilita celkového kapitálu znamená výdělkovou činnost, resp. produkční sílu podniku. Výnosnost celkového kapitálu odráží všechny aktivity bez ohledu na to, z jakých zdrojů byly financovány. Ukazatel nezdaněné rentability informuje o tom, jaká by byla rentabilita podniku, kdyby neexistovala důchodová daň. Ukazuje nám skutečnost, že majetek vytváří výdělek, který je následně rozdělován na čistý zisk, daň z příjmu a úrok.

Vyjadřujeme ji pomocí vzorce:

rentabilita celkového kapitálu (ROA) = zisk před úroky a zdaněním (EBIT) / celková aktiva

Zdaněná rentabilita celkového kapitálu (ZRCK)

Ukazatel zdaněné rentability celkového kapitálu vyjadřuje poměr veškerého vloženého kapitálu s výslednými efekty, které vznikly produktivním využitím tohoto kapitálu. Úroky představují odměny věřitelům za zapůjčení kapitálu. Vyjadřují zisk věřitelů, který jim je zdaněn sazbou daně z příjmu. Ukazatel zdaněné rentability umožňuje srovnatelnost rentability celkového kapitálu u podniků s různým podílem cizích zdrojů ve finanční struktuře.

Vyjadřuje se pomocí vzorce:

ZRCK = (zisk po zdanění (EAT) + úroky) x (1 – sazba daně ze zisku) / celková aktiva

(17)

Nejčastěji se používá postup, při kterém se s úroky neuvažuje, a ten se vypočítává pomocí vzorce:

rentabilita celkového kapitálu (ROA) = zisk po zdanění (EAT) / celková aktiva

Existuje ještě jeden způsob vyjádření rentability celkového kapitálu a tím je ukazatel rentability dlouhodobě investovaného kapitálu (RIDK). Ten poskytuje informaci o výnosnosti dlouhodobých zdrojů (vlastní kapitál + dlouhodobé cizí zdroje). Ukazatel představuje široce používané měřítko výkonnosti podniku. Do položky úroků se započítává pouze úrok splatný dlouhodobým věřitelům a odečítá se úrok z krátkodobých půjček. Nejčastěji se tento ukazatel používá při mezipodnikovém srovnání.

RIDK = (zisk po zdanění + úroky) x (1- sazba daně ze zisku) / (dlouhodobé cizí zdroje + vlastní kapitál)

3.1.2. Rentabilita vlastního kapitálu

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) vyjadřuje efektivnost reprodukce kapitálu vloženého akcionáři (přímo nebo nepřímo prostřednictvím akumulace). Vytvořený zisk se posuzuje jako výdělek z investovaného kapitálu. Tento ukazatel zajímá především akcionáře, ale samozřejmě také vedení podniku, které je zodpovědné za efektivní spravování jejich majetku. Rentabilitu vlastního kapitálu vypočítáme pomocí vzorce:

rentabilita vlastního kapitálu (ROE) = zisk po zdanění (EAT) / vlastní kapitál

Tento ukazatel slouží k testování možné účasti vlastního kapitálu na zvyšování kapitálových zdrojů. Zjišťuje udržitelnou míru růstu podniku odvozenou od růstu vlastního kapitálu.

Ukazatelem se vyjadřuje také úroveň výnosnosti vlastního kapitálu ve srovnání s náklady na cizí kapitál.

Díky tomuto ukazateli mohou investoři zjistit, zda je jejich kapitál reprodukován s náležitou intenzitou odpovídající riziku investice. Rentabilita vlastního kapitálu by měla být vyšší než alternativní výnos.

(18)

„Rentabilita vlastního kapitálu je ovlivňována výší čistého zisku (po zdanění), dále pak vývojem vlastního kapitálu, který však na rozdíl od čistého zisku nepodléhá tak výrazným meziročním změnám. Ukazatel rentability ztrácí v některých případech vypovídací schopnost. Když je vlastní kapitál velmi nízký, pak rentabilita nabývá extrémně vysokých hodnot. Stejně tak u podniků, které jsou ve ztrátě a mají záporný vlastní kapitál, pak výsledná rentabilita nabývá kladných hodnot, což logicky nedává žádný smysl.“¹

3.1.3. Pyramidový rozklad ukazatelů rentability

Když chce analytik vyjádřit úsudek o perspektivách finančního zdraví podniku, nevystačí se zjištěním souhrnného ukazatele rentability, ale zajímá se o faktory, které se na jejím utváření podílely. Důležité je brát v potaz meziroční změny ukazatelů rentability, dílčí vlivy a základní faktory, které je způsobily. Toho docílíme dalším rozkladem těchto ukazatelů.

Analýza du Pont se zabývá rozkladem syntetických ukazatelů na ukazatele dílčí. Tato analýza se jako první prakticky prováděla a využívala.

Analýza du Pont

Rentabilita aktiv ROA

Zdroj: Ing. Oldřich Knaifl, CSc. - pomocný učebný text pro bakalářské studium

Zisková marže ROS

Obrat tržeb

(19)

3.1.4. Rozklad rentability celkového kapitálu

V této analýze je rentabilita celkového kapitálu vyjádřena jako funkce dvou ukazatelů. A to rentabilitou tržeb (odbytu) a obratem celkových aktiv (rychlostí obratu aktiv). Rentabilita tržeb je vyjádřená pomocí ukazatele ziskové rozpětí tzv. ziskovostí tržeb. Nepřímo může být vyjádřena také ukazatelem nákladová rentabilita neboli nákladovost.

rentabilita celkového kapitálu = (zisk / tržby) x (tržby / aktiva)

Rentabilita tržeb vyjadřuje poměr zisku k tržbám. Vyjadřuje schopnost podniku dosahovat zisku při dané úrovni tržeb. Odpovídá na otázku kolik podnik dokáže vyprodukovat „efektu“ na 1 Kč tržeb. Ziskové rozpětí nebo zisková marže odráží schopnost podniku vyrábět výrobek s nízkými náklady nebo za vysokou cenu.

Existují dvě podoby ziskového rozpětí:

provozní ziskové rozpětí = zisk před úroky a zdaněním (EBIT) / tržby

Provozní ziskové rozpětí vylučuje vlivy finančních nákladů, zejména úroků.

čisté ziskové rozpětí = zisk po zdanění (EAT) / tržby

Snižováním nákladů může podnik dosahovat vyššího zisku a tím zlepšovat ukazatele ziskovosti tržeb. K vyjádření relativní úrovně nákladů se proto využívá ukazatel nákladovosti. Ten se měří vztahem celkových nákladů k dosaženým tržbám podniku. Ukazatel nákladovosti je doplňkovým ukazatelem k ukazateli ziskovosti tržeb. Do celkových nákladů se zahrnuje nákupní cena prodaného zboží (náklady na výrobu výrobků), správní a odbytové náklady.

Nákladovost je zrcadlovým pohledem na rentabilitu nákladů a vyjadřuje kolik nákladů spotřebujeme na 1 Kč tržeb.

náklady / tržby = 1- (zisk / tržby)

rentabilita nákladů = zisk (EAT, EBT) / náklady

(20)

3.2. ANALÝZA UKAZATELŮ AKTIVITY

Ukazatele aktivity měří schopnost podniku hospodařit se svými aktivy. Umožňuje vyjádřit jak rychle a účinně umí podnik využívat svého majetku. Aktivita je charakterizována hlavně rychlostí obratu celkového kapitálu. Vyjadřuje se poměrem tržeb k celkovým aktivům.

aktivita = tržby / celková aktiva

Existují dva ukazatelé aktivity a to rychlost obratu a doba obratu. Rychlost obratu vyjadřuje počet obrátek, tedy kolikrát se určitá položka přemění do jiné položky za určité období. Doba obratu vyjadřuje délku období, které je nutné k uskutečnění jednoho obratu. Vychází v časové měrné jednotce, což jsou většinou dny.

3.2.1. Obrat celkových aktiv

Je to nejkomplexnější ukazatel aktivity. Vyjadřuje, kolik Kč tržeb připadá na 1 Kč celkových aktiv. Zvyšování hodnoty tohoto ukazatele v čase znamená příznivý vývoj.

Ukazatel obratu stálých aktiv vyjadřuje, kolik Kč tržeb připadá na 1 Kč stálých aktiv. Zjišťuje efektivnost a intenzitu využívání dlouhodobého majetku a je nutné ho sledovat v delším časovém období. Vyšší odpisy tento ukazatel zvyšují. Stálá aktiva se do vzorce vyjadřují v zůstatkové ceně.

obrat stálých aktiv = tržby / stálá aktiva

V rámci oběžných aktiv se nejčastěji sleduje obrat zásob, obrat pohledávek, obrat finančního majetku a obrat pracovního kapitálu. Obrat oběžných aktiv vyjadřujeme pomocí vzorce:

obrat oběžných aktiv = tržby / oběžná aktiva

(21)

3.2.2. Obrat zásob

Rychlost obratu zásob, neboli počet obrátek by měl být co nejvyšší.

rychlost obratu zásob = tržby / zásoby nebo

rychlost obratu zásob = 360 / doba obratu zásob

Doba obratu zásob by měla být co nejkratší. Standardní hodnota je v závislosti na oboru podnikání asi 40 dní.

doba obratu zásob = (průměrná zásoba / tržby ) x 360 nebo

doba obratu zásob = 360 / rychlost obratu zásob

3.2.3. Obrat pohledávek

Rychlost obratu pohledávek udává počet obrátek, jak rychle jsou pohledávky přeměňovány v peněžní prostředky.

rychlost obratu pohledávek = tržby / pohledávky nebo

rychlost obratu pohledávek = 360 / doba obratu pohledávek

Doba obratu pohledávek ve dnech vyjadřuje délku trvání, než podnik obdrží platby od svých odběratelů. Tedy na jak dlouhý obchodní úvěr podnik v průměru prodává své výrobky (zboží).

Tento ukazatel odráží platební disciplínu odběratelů.

Standardní hodnota je asi 36 dní. Snižováním doby obratu a zvyšováním rychlosti obrátky se zvyšuje platební schopnost podniku.

(22)

doba obratu pohledávek = (průměrné pohledávky / tržby) x 360 nebo

doba obratu pohledávek = 360 / rychlost obratu pohledávek

3.3. ANALÝZA UKAZATELŮ LIKVIDITY

Likvidita vyjadřuje schopnost podniku hradit své splatné závazky. Bývá zaměňována se solventností, což je vlastnictví peněz, kterými může firma hradit splatné závazky. Likvidností je tedy třeba rozumět schopnost podniku přeměnit různé druhy konkrétního majetku na peněžní prostředky a teprve pak jimi hradit splatné závazky.

Ukazatel likvidity je třeba srovnávat s podniky s obdobným charakterem činnosti nebo s průměrem za odvětví. Důležité je sledovat jejich vývoj v čase.

„Likvidita je obvykle chápána jako schopnost podniku přeměnit svůj majetek na prostředky, které je možné použít k úhradě závazků. Likvidita je míra schopnosti a připravenosti podniku uhradit stávající krátkodobé peněžní závazky včas a v plné výši, až nastane jejich splatnost.

Spočívá v pravděpodobnosti, že platební neschopnost během nastávajícího roku nastane.“¹

Z hlediska likvidnosti oběžného majetku rozeznáváme prostředky 1. stupně, což jsou peněžní prostředky v pokladně a na běžném účtu a obchodovatelné krátkodobé cenné papíry. Prostředky 2. stupně představují pohledávky na podkladě faktur a směnek. Prostředky 3. stupně zahrnují zásoby materiálu, výrobků a zboží.

„Likvidnost je jednou z charakteristik konkrétního druhu majetku. Označuje míru obtížnosti transformovat majetek do peněžní formy, jak rychle je možné realizovat jejich přeměnu v peníze.

Likvidnost určitého druhu majetku je tím větší, čím kratší je doba jeho zpeněžení a čím menší je finanční ztráta, kterou při tom podnik utrpí. Zásoby jsou například obecně likvidnější než dlouhodobý majetek.

(23)

Solventnost představuje bezprostřední platební schopnost podniku, tj. schopnost hradit

v určeném termínu, v daném objemu, v požadované podobě a na požadovaném místě všechny své splatné závazky.“¹

3.3.1. Okamžitá likvidita

Tento ukazatel vyjadřuje okamžitou platební schopnost podniku, neboli likviditu 1. stupně.

Obvyklá hodnota se pohybuje mezi 0,9 až 1. To tedy znamená, že na 1 Kč splatných závazků by mělo připadat 90 haléřů až 1 Kč pohotových platebních prostředků. Tento ukazatel není možno spočítat na základě finančních výkazů.

okamžitá likvidita = finanční majetek / krátkodobé závazky s okamžitou splatností

3.3.2. Pohotová likvidita

Tento ukazatel je považován za likviditu 2. stupně. Hodnotí platební schopnost za delší dobu.

Ukazatel by měl dosahovat hodnoty 1 až 1,5. To tedy znamená, že na 1 Kč krátkodobých závazků by mělo připadat 1,- až 1,50 Kč pohotového oběžného majetku. Při výpočtu pohotové likvidity se oběžný majetek snižuje o zásoby a nedobytné pohledávky a pohledávky po lhůtě splatnosti. Výše ukazatele závisí také na charakteru podnikové činnosti.

pohotová likvidita = finanční majetek + krátkodobé pohledávky / krátkodobé závazky

3.3.3. Běžná (celková) likvidita

Ukazatel celkové likvidity, neboli likvidity 3. stupně, slouží pro hodnocení vývoje platební schopnosti podniku. Hodnota by měla dosahovat 1,5 až 2,5. Což znamená, že na 1 Kč krátkodobých závazků by měla připadat 1,50 až 2,50 Kč oběžného majetku. Někdy se také odečítají zásoby se špatnou likviditou.

běžná likvidita = oběžné prostředky celkem / krátkodobé závazky

(24)

3.4. ANALÝZA ZADLUŽENOSTI A FINANČNÍ STABILITY

Ukazatelé analýzy zadluženosti a finanční struktury charakterizují strukturu zdrojů financování podniku, která by měla odpovídat složení jejího majetku v rozvaze.

3.4.1. Ukazatel zadluženosti podniku

Ukazatel zadluženosti podniku (ukazatel věřitelského rizika) vypovídá o tom, v jakém rozsahu podnik používá při svém financování cizí zdroje. Čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím vyšší je zadluženost podniku a tím vyšší je riziko pro věřitele. Vyšší zadluženost je také rizikem pro podnik.

Při vysokém podílu cizích zdrojů na financování podniku dochází k tzv. podkapitalizování.

Ve vyspělých tržních ekonomikách se hodnota ukazatele zadluženosti pohybuje mezi 30% až 60%. Věřitelé mají zájem na nižší hodnotě tohoto ukazatele a naopak vlastníci mají zájem na vyšší zadluženosti, protože může poskytovat větší výnosnost kapitálu.

zadluženost (ukazatel věřitelského rizika) = cizí zdroje / aktiva celkem

3.4.2. Ukazatel finanční stability

Ukazatel finanční stability udává do jaké míry je majetek podniku kryt vlastními zdroji (vlastním kapitálem). Zvyšování hodnoty ukazatele znamená růst finanční stability podniku.

Tento ukazatel zajímá především akcionáře.

Vlastní kapitál je nejdražší zdroj financování, financováním pouze z vlastních zdrojů dochází ke snižování celkové výnosnosti vložených prostředků. Tím dochází k tzv. překapitalizování.

Podnik dostatečně nevyužívá cizích zdrojů.

finanční stabilita (koeficient samofinancování) = vlastní kapitál / celková aktiva

(25)

3.4.3. Ostatní ukazatelé zadluženosti a finanční struktury

Ukazatel úrokového krytí informuje o tom, kolikrát převyšuje zisk placené úroky. Pokud je hodnota ukazatele rovna 1, na zaplacení úroků je třeba celého zisku a na akcionáře nic nezbude.

Doporučuje se tedy, aby úroky byly pokryty ziskem 6krát až 8krát.

Ukazatel úrokového krytí informuje akcionáře, zda je podnik schopen splácet své úroky.

Věřitele informuje o tom, zda a jak jsou zajištěny jejich nároky v případě likvidace podniku.

ukazatel úrokového krytí = zisk před zdaněním (EBIT) / nákladové úroky

Ukazatel poměru dluhu k vlastnímu kapitálu charakterizuje vzájemný vztah obou druhů kapitálů. Přiměřený podíl vlastních a cizích zdrojů svědčí o zdraví podnikové ekonomiky.

ukazatel poměru dluhu k vlastnímu kapitálu = cizí zdroje / vlastní kapitál

Míra finanční samostatnosti vypovídá o tom, kolik korun vlastního kapitálu připadá na jednu korunu použitých cizích zdrojů.

míra finanční samostatnosti = vlastní kapitál / cizí zdroje

3.5. ANALÝZA UKAZATELŮ KRYTÍ AKTIV

Dlouhodobý majetek má být financován dlouhodobým kapitálem a oběžná aktiva mají být financována krátkodobými zdroji financování. Poměrové ukazatele analýzy krytí stálých aktiv nám zjišťují, do jaké míry bylo využito v daném podniku toto pravidlo. K hlavním ukazatelům patří stupeň krytí vlastními zdroji a stupeň krytí vlastními zdroji a dlouhodobým cizím zdrojem.

stupeň krytí vlastními zdroji = vlastní kapitál / stálá aktiva

stupeň krytí vl.zdroji a dlouh.cizím zdrojem = (vl.kapitál + dl.cizí kapitál) / stálá aktiva

(26)

3.6. ANALÝZA UKAZATELŮ KAPITÁLOVÉHO TRHU

Ukazatele kapitálového trhu zjišťují podniky, s jejichž akciemi se obchoduje na burze cenných papírů. Jsou odlišné oproti ostatním ukazatelům. Hlavní rozdíl je v tom, že předchozí ukazatele čerpaly údaje výhradně z účetních výkazů. Ukazatele kapitálového trhu zpracovávají informace pocházející z kapitálového trhu. Podávají informace o tom, jak vidí budoucnost podniku investoři.

Čistý zisk na akcii

Tento ukazatel, někdy nazývaný ukazatel rentability akcie, ukazuje, jaká část zisku připadá na 1 akcii. Užívá se především k porovnání několika společností.

Čistý zisk na akcii = (čistý zisk – dividendy z prioritních akcií) / počet emitovaných kmenových akcií

Dividenda na akcii

Tento ukazatel udává výši dividendy připadající na 1 akcii, tedy hrubý výnos akcionáře z investice do příslušné akcie.

Dividenda na akcii = vyplacené dividendy z kmen.akcií / počet emitovaných kmenových akcií

(27)

4. SPOLEČNOST BISPOL GOLD, s. r. o.

4.1. OBECNÉ INFORMACE O PODNIKU

Firma Bispol Gold, s. r. o. je jeden z předních výrobců zlatých a stříbrných šperků v České republice a sídlí v Jablonci nad Nisou. Společnost disponuje širokým výrobním potenciálem, automatickou výrobou řetízků, klasickou montáží šperků – prstýnků, náramků, náhrdelníků, náušnic, přívěsků, broží, kravatových spon, ale i rozsáhlou škálou litého zboží. Špičková kvalita výrobků je zajištěna moderním výrobním zařízením od renomovaných zahraničních firem.

Společnost se pyšní rozsáhlou nabídkou šperků, která činí cca 1 500 druhů. Roční obrat firmy se pohybuje okolo 25 000 000 Kč.

Firma Bispol Gold, s. r. o. byla založena 2 fyzickými osobami, které ručí do výše nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku. Základní kapitál činil 100 000 Kč, přičemž každý ze společníků vložil částku Kč 50 000,-.

Do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem, oddíl C, vložka 1772, byla společnost zapsána dne 22. ledna 2001.

Předmět podnikání společnosti Bispol Gold, s. r. o. :

1. Koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej

2. Výroba bižuterních a ozdobnických výrobků včetně prodeje 3. Zlatnictví a klenotnictví

4. Galvanizérství 5. Nástrojařství

(28)

4.2. ORGÁNY SPOLEČNOSTI

NEJVYŠŠÍ ORGÁN

- nejvyšším orgánem společnosti je Valná hromada

- schvaluje stanovy a jejich změny, rozhoduje o změně společenské smlouvy, vyloučení společníka, zrušení společnosti, atd.

STATUTÁRNÍ ORGÁN

- statutárním orgánem jsou 2 jednatelé

- společnost zastupují a podepisují se za ni tak, že k napsanému nebo natištěnému obchodnímu jménu společnosti připojí svůj podpis.

Ve společnosti pracuje 55 zaměstnanců, kteří jsou rozmístěni do 12 různých firemních úseků - řetízkárny, letovny, lisovny, nástrojárny, přípravy, zlatnické a stříbrnické dílny, brusírny, galvanizovny, lité, montáže, rytecké dílny a posaluxu.

V obchodním úseku mají zaměstnanci na starosti sjednávání obchodů s tuzemskými i zahraničními zákazníky.

Ve výrobním úsekem zaměstnanci zajišťují veškerou práci pro ostatní zaměstnance ve výrobní činnosti.

Ekonomický úsek se stará o veškerou ekonomiku a účetnictví firmy.

Mzdovou agendu a vedení pokladny zajišťuje mzdová účetní, která každý měsíc vypočítává mzdy zaměstnanců a vede podnikovou pokladnu.

(29)

Organizační struktura podniku Bispol Gold, s. r. o.

VALNÁ HROMADA

STATUTÁRNÍ ORGÁN (JEDNATELÉ)

EKONOMICKÝ OBCHODNÍ VÝROBNÍ MZDOVÁ ÚSEK ÚSEK ÚSEK ÚČETNÍ (POKLADNA)

ŘETÍZKÁRNA LETOVNA LISOVNA NÁSTROJÁRNA PŘÍPRAVA

ZLATNICKÁ A STŘÍBRNICKÁ DÍLNA BRUSÍRNA

GALVANIZOVNA LITÁ MONTÁŽ RYTECKÁ DÍLNA POSALUX

4.3. EKONOMICKÝ ÚSEK A ZPŮSOB VEDENÍ ÚČETNICTVÍ

Společnost Bispol Gold, s. r. o. jako právnická osoba vede podvojné účetnictví. Toto účetnictví zajišťuje ekonomický úsek firmy, provádí ho na počítači v účetním programu ÚČTO, autor Tichý a spol. Mimo toho se však, pro případ různých kontrol z finančního úřadu, musejí jednotlivé prvotní doklady, mzdová agenda a daňová přiznání archivovat do příslušných šanonů.

Ve firmě Bispol Gold, s. r. o. se evidují 4 různé knihy, a to kniha přijatých a vydaných faktur, pokladní kniha, bankovní výpisy a interní dokumentace.

(30)

Manažerské a vnitropodnikové účetnictví se ve společnosti Bispol Gold, s. r. o. nevede. Účty dodavatelé, odběratelé, bankovní účet a pokladna se v podniku rozlišují dle analytické evidence.

Analytická evidence je podrobná evidence k některým účtům.

K 31. 12 se ve firmě Bispol Gold, s. r. o. provádí účetní uzávěrka. K tomuto datu se také provádí inventarizace, která zajišťuje soulad mezi účetním a skutečným stavem majetku a závazků, výpočet odpisů, časové rozlišení nákladů a výnosů. Na účet 710-ÚČET ZISKU A ZTRÁTY se k datu 31. 12 převádějí všechny zůstatky na nákladových a výnosových účtech. Hlavním důvodem je zjištění hospodářského výsledku za účetní období. Účty ostatních účetních tříd ( 1,2,3,4 ) mají k datu 31. 12. konečný stav. Tento stav se následně převádí do nového roku jako stav počáteční.

Ke dni 31. 12. se v podniku sestavuje také účetní závěrku, která spočívá ve vyhotovení účetních výkazů tj. rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přílohy. Ze zisku se odvádí daň finančnímu úřadu, dále se pak uhradí případná ztráta a čistý zisk se rozdělí dle zvážení jednatelů. Při vzniku ztráty se daň neodvádí.

Společnost Bispol Gold, s. r. o. sestavuje účetní výkazy ve zjednodušeném rozsahu, protože nemá zákonem stanovenou povinnost auditu a údaje z účetní závěrky nemusí zveřejňovat.

(31)

5. FINANČNÍ ANALÝZA VE SPOLEČNOSTI BISPOL GOLD, s. r. o.

5.1. HORIZONTÁLNÍ A VERTIKÁLNÍ ANALÝZA FIRMY BISPOL GOLD, s. r. o.

Tabulka č. 1

Horizontální analýza rozvahy za roky 2002/2004

AKTIVA 2003/2002 2004/2003 2004/2002

Řetězové indexy Bazický index

Aktiva celkem 1,512 1,223 1,849

Stálá aktiva 1,316 0,534 0,703

- dlouh.nehm. maj. x x x

- dlouh.hmotný maj. 1,316 0,534 0,703

- dlouhodobý FM x x x

Oběžná aktiva 1,539 1,282 1,973

- zásoby 8,091 1,289 10,426

- krátk. pohledávky 1,150 1,005 1,155

- dlouh.pohledávky x x x

- finanční majetek 0,443 1,772 0,786

Ostatní aktiva 1,409 1,326 1,868

PASIVA 2003/2002 2004/2003 2004/2002

Řetězové indexy Bazický index

Pasiva celkem 1,512 1,223 1,849

Vlastní kapitál 0,445 3,643 1,621

- základní kapitál 1,000 1,000 1,000

- kapitálové fondy 0,599 1,863 1,116

- fondy ze zisku x x x

- neuhrazená ztráta 1,189 0,772 0,917

- HV běžného obd. -1,438 0,645 -0,926

Cizí zdroje 1,904 1,012 1,926

- rezervy x x x

- dlouh. závazky x x x

- krátk. závazky 1,876 0,980 1,838

- úvěry a výpomoci 2,000 0,117 2,233

Ostatní pasiva x 2,571 x

Zdroj: Účetní výkazy společnosti Bispol Gold, s. r. o.

(32)

Z tabulky č. 1 plyne, že bazický index celková aktiva se v roce 2004 zvýšil o 84,9 % oproti roku 2002. Nejvíce se na tomto vývoji podílela oběžná aktiva. Firma váže velké množství finančních prostředků v oběžných aktivech (hlavně zásoby se stále zvyšují), což je pro podnik negativním jevem, protože zásoby vážou velkou část jeho finančních prostředků.

Finanční majetek zaznamenal hluboký pokles, což je pro podnik také negativní jev. Stálá aktiva klesají, což znamená, že podnik prodává svůj dlouhodobý hmotný majetek. Ostatní aktiva od r. 2002 do r. 2004 vzrostla o 86,8 %.

Vlastní kapitál vykazuje střídavý růst i pokles, avšak bazické indexy ukazují růst o 62,1 %, což je velmi pozitivní.

Nejdůležitější byl růst cizích zdrojů, který se zvýšil v r. 2004 o 92,6 % oproti r. 2002. Firma zvýšila čerpání úvěrů od bank téměř o dvojnásobek. Cizí kapitál je pro podnik levnější než vlastní kapitál. Značná část z půjčených finančních prostředků plyne na financování zásob.

Z tabulky dále vidíme, že se u firmy zvýšily krátkodobé závazky oproti r. 2002 o 83,8 %.

Tabulka č. 2

Horizontální analýza zisku a ztráty za roky 2002/2004

VÝKAZ Z/Z 2003/2002 2004/2003 2004/2002

Tržby za prodej zboží 2,055 0,858 1,763

Náklady na prodané zboží 2,010 0,827 1,663

Obchodní marže 4,091 1,544 6,318

Výkony 1,296 0,938 1,216

Výkonová spotřeba 1,409 0,890 1,254

Přidaná hodnota 1,160 1,022 1,185

Osobní náklady 1,088 1,026 1,116

Daně a poplatky 1,583 2,684 4,25

Odpisy DM 1,203 1,164 1,163

HV provozní -4,135 0,809 -3,345

HV finanční 1,782 1,099 1,960

HV běžná činnost -1,438 0,645 -0,926

HV za účetní období -1,438 0,645 -0,926

Zdroj: Účetní výkazy společnosti Bispol Gold, s. r. o

Tabulka č. 2 nás informuje o tom, že na výnosech se nejvíce podílely tržby. Ty zaznamenaly střídavý růst i pokles. Bazický index nám však říká, že se tržby zvedly oproti r. 2002 v r. 2004 o 76,3 %.

(33)

Výkony zaznamenaly plynulý růst v celém sledovaném období. Marže prudce rostla a přidaná hodnota také rok od roku plynule roste. To znamená, že rostou tržby.

Náklady na prodané zboží vykazují střídavý růst i pokles.

Výkonová spotřeba o několik procent vzrostla.

Ostatní náklady zaznamenaly většinou mírný růst oproti r. 2002, kromě daní, které prudce stouply. Firma byla zprvu ztrátová, nyní vykazuje zisk, který je však použit na úhradu ztráty z minulých let.

Tabulka č. 3

Vertikální analýza rozvahy za roky 2002 a 2004

AKTIVA 2002 v % 2004 v %

Aktiva celkem 6 107 000 100,00 11 294 000 100,00

Stálá aktiva 572 000 9,36 402 000 3,56

- dlouh.nehm. maj. x x x x

- dlouh.hmotný maj. 572 000 9,37 402 000 3,56

- dlouhodobý FM x x x x

Oběžná aktiva 5 239 000 85,79 10 339 000 91,54

- zásoby 571 000 9,35 5 953 000 52,71

- krátk.pohledávky 1 944 000 31,83 2 246 000 19,89

- dlouhodobé pohl. x x x x

- finanční majetek 2 724 000 44,60 2 140 000 18,95

Ostatní aktiva 296 000 4,85 553 000 4,90

PASIVA 2002 v % 2004 v %

Pasiva celkem 6 107 000 100,00 11 294 000 100,00

Vlastní kapitál 1 651 000 27,05 2 674 000 23,68

- základní kapitál 100 000 1,64 100 000 0,89

- kapitálové fondy 3 264 000 53,45 3 644 000 32,27

- fondy ze zisku x x x x

- neuhrazená ztráta - 1 441 000 -23,59 -1 322 000 -11,71

- HV běžného obd. - 272 000 -4,45 252 000 2,23

Cizí zdroje 4 456 000 25,75 8 584 000 76,01

- rezervy x x x x

- dlouh. závazky x x x x

- krátk. závazky 3 456 000 3,11 6 351 000 56,24

- úvěry a výpomoci 1 000 000 5,94 2 233 000 19,77

Ostatní pasiva x x 36 000 0,32

Zdroj: Účetní výkazy společnosti Bispol Gold, s. r. o