Příloha č. 1: Pohlaví (tabulka) Pohlaví

(1)

Příloha č. 1: Pohlaví (tabulka)

Pohlaví Počet (%)

Muž 545 (81,7 %)

Žena 122 (18,3 %)

Příloha č. 2: Věková kategorie (tabulka)

Věková kategorie Počet (%)

12–30 let 369 (56 %) 31–45 let 238 (36 %)

46–60 let 47 (7 %)

61–99 let 6 (1 %)

Příloha č. 3: Dosažené vzdělání (graf)

Příloha č. 4: Zaměstnání (graf)

(2)

Příloha č. 5: Bydliště (graf)

Příloha č. 6: S kterými z následujících VOD služeb máte předplatitelskou zkušenost? (tabulka) S kterými z následujících VOD služeb

máte předplatitelskou zkušenost?

Počet (%)

Netflix 660 (98,5 %)

HBO GO 569 (84,9 %)

Apple TV+ 166 (24,8 %)

Amazon Prime Video 104 (15,5 %)

Příloha č. 7: Které z uvedených VOD služeb si pravidelně (minimálně tři měsíce po sobě) předplácíte? (tabulka)

Které z uvedených VOD služeb si pravidelně (minimálně tři měsíce po

sobě) předplácíte?

Počet (%)

(3)

Netflix 630 (95,5 %)

HBO GO 397 (60,2 %)

Apple TV+ 84 (12,7 %)

Amazon Prime Video 36 (5,5 %)

Příloha č. 8: Které VOD služby si předplácíte v nepravidelném intervalu? (tabulka)

Které VOD služby si předplácíte v nepravidelném intervalu?

Počet (%)

HBO GO 156 (53,2 %)

Netflix 56 (19,1 %)

Apple TV+ 48 (16,4 %)

Amazon Prime Video 47 (16 %)

Žádnou 27 (9,2 %)

Příloha č. 9: Co vás vede k tomu, že si danou VOD službu nepředplácíte pravidelně?

(tabulka)

Co vás vede k tomu, že si danou VOD službu nepředplácíte pravidelně?

Počet (%)

Nedostatek kvalitní obsahové nabídky 225 (52,3 %) Neochota platit si více služeb měsíčně

naráz

183 (42,6 %)

Absence české lokalizace 125 (29,1 %)

Vysoká cena předplatného 74 (17,2 %)

Příloha č. 10: Co je pro vás důležité v rozhodování, zdali si danou VOD službu předplatíte?

(tabulka)

Co je pro vás důležité v rozhodování, zdali si danou VOD službu předplatíte?

Počet (%)

Bohatá nabídka titulů 562 (84,1 %)

Česká lokalizace (uživatelské rozhraní, dabing…)

376 (56,3 %)

Kvalita obrazu a zvuku 336 (50,3 %)

(4)

Pravidelné přidávání originálního (původního) obsahu.

331 (49,6 %)

Cena předplatného. 297 (44,5 %)

Příloha č. 11: Jste ochotni předplatit si nějakou VOD službu, kterou jinak nevyužíváte, na jeden celý měsíc jen kvůli jednomu filmu/seriálu? (graf)

Příloha č. 12: Jak často svou předplacenou VOD službu využíváte? (graf)

Příloha č. 13: Praktikujete takzvaný binge-watching (zhlédnutí více dílů seriálu po sobě nebo rovnou celé řady naráz)? (graf)

(5)

Příloha č. 14: V jakém jazyce preferujete sledování filmů a seriálů? (graf)

Příloha č. 15: Na jakém zařízení se nejčastěji na filmy a seriály díváte? (graf)

Příloha č. 16: Změnila se od doby, kdy jste se stali pravidelnými předplatiteli nějaké VOD služby, vaše frekvence chození do kina? (graf)

(6)

Příloha č. 17: Čím se ve svém výběru, co si zrovna pustíte, řídíte nejčastěji? (tabulka)

Čím se ve svém výběru, co si zrovna pustíte, řídíte nejčastěji?

Počet (%)

Recenzemi 427 (64,2 %)

Doporučením přátel 395 (59,4 %)

Trailery 326 (49 %)

Tím, co je na službě zrovna divácky populární

248 (37,3 %)

Systémovým algoritmem, který mi doporučí něco na základě mých

dříve zvolených preferencí

245 (36,8 %)

Hereckým obsazením 225 (33,8 %)

Příloha č. 18: Který žánr nejvíce preferujete? (tabulka)

Který žánr nejvíce preferujete? Počet (%)

Sci-fi 428 (64 %)

Komedie 396 (59,2 %)

Fantasy 377 (56,4 %)

Drama 330 (49,3 %)

Thriller 327 (48,9 %)

Příloha č. 19: Dělíte se o jeden účet na VOD službách s kamarády či rodinou? (graf)

(7)

Příloha č. 20: Jakou celkovou částku měsíčně jste ochotni za předplatné VOD služeb zaplatit?

(graf)

Příloha č. 21: Jaký postup volíte, když vyjde vámi očekávaná filmová či seriálová novinka?

(graf)

(8)

Příloha č. 22: Využíváte u některých služeb jako např. Aerovod, Google Play nebo iTunes jednorázové platby za jeden konkrétní film? (graf)

Příloha č. 23: Využíváte pravidelně (alespoň jednou do měsíce) také služby jako např.

YouTube, Stream nebo iVysílání, které rovněž plní funkci VOD a jsou k dispozici zdarma?

(9)

(graf)

Příloha č. 24: Které z uvedených VOD služeb zdarma jste někdy vyzkoušeli? (tabulka) Které z uvedených VOD služeb

zdarma jste někdy vyzkoušeli?

Počet (%)

Stream 470 (78,5 %)

iVysílání 385 (64,3 %)

MALL.TV 281 (46,9 %)

Filmy v češtině (YouTube) 78 (13 %)

Česká filmová klasika (YouTube) 55 (9,2 %)

Příloha č. 25: Koncem tohoto roku by měla do Česka zamířit nová VOD služba Disney+.

Máte v plánu si ji předplácet? (graf)

(10)

Příloha č. 26: Trávíte na VOD více času od té doby, co v Česku vypukla pandemie koronaviru? (graf)

Příloha č. 27: Zaznamenali jste během pandemie koronaviru ve vašem okolí nárůst v zájmu o VOD služby? (graf)

(11)

Příloha č. 28: Tomáš Vyskočil (rozhovor)

1. Výzkumu se zúčastnila podstatná většina mužů – více než 80 %. Vzorek o 670 lidech přitom není úplně nejmenší. Může to skutečně být tak, že VOD služby obecně využívají více muži?

Zajímavé, ale osobně bych si tipl, že takové procento převahy muži mít nebudou. Věřím, že muži mohou být ti, kdo začali používat VOD třeba v rodině dřív a stáhli k tomu manželku nebo děti, ale třeba doma vidím, že manželka už využívá Netflix a HBO víc než já.

2. Až 92 % respondentů spadá do kategorie věku do 45 let. Myslíte si, že VOD služby zůstanou hlavně zábavou pro dnešní mladou a nastupující generaci, nebo si časem na on-line videotéky navyknou i lidé starší 50 let?

Taky bych řekl, že to souvisí s tím, že byl průzkum dělaný online, takže na něj odpovídali hlavně mladí a aktivní lidé. Ale VOD bude určitě víc zábava pro nastupující generaci, která s ní vyrůstá. Lidé starší 50 let dnes mají především televizi a zatím ji zřejmě vyhovuje.

3. Nejpoužívanějšími VOD službami jsou u nás Netflix a HBO GO. Poměrně dobře si ale ve výzkumu vedla také Apple TV+, která předběhla i Amazon Prime Video. Služba přitom nabízí jen desítky titulů. Čím si to vysvětlujete?

Obrovskou a věrnou Apple základnou. A každý z těch titulů má českou podporu. Amazon na rozdíl od hlavních trhů jak US či Německu u nás nikdo pravidelně nepoužívá a jejich česká

(12)

podpora je tristní. A osobně bych řekl, že Apple má i zajímavější a líbivější tituly.

4. Uživatelé si podle výzkumu některé VOD služby nepředplácí pravidelně ani ne tak kvůli vysoké ceně předplatného, jako spíše kvůli nedostatku kvalitní obsahové nabídky.

Je podle vás v tomhle ohledu prostor pro zlepšení?

V případě menších služeb jako právě Amazon nebo Apple bych to chápal, ale u Netflixu a HBO mi to přijde spíše jako výmluva. Tam je nabídka vzhledem k možnostem a naší lokalitě super a zlepšuje se každým dnem. Pokud to ale lidí myslí tak, že chtějí něco jako Spotify, kde je všechno a prakticky zadarmo, tak mám blbou zprávou, toho se nikdy nedočkají.

5. Předpokládám, že tím narážíte na distributorská práva, takže jednoduše ne vše, co je v USA, může být i u nás.

Ne, tohle je celosvětový problém. Televizní a filmový obsah bude (zdá se) vždy na rozdíl od hudby rozparcelován podle toho kdo ho vyrobil a on bude mít výsadní právo si rozhodnout, zda ho chce dát na svou platformu, anebo po určitou dobu na jinou platformu a třeba jen do jedné země. Na rozdíl od písničky, která vznikne a hned druhý den jí mohou hrát v rádiu, na YouTube, na Spotify a v klubech, filmy dál budou systémem kino-video-online-tv, případně exkluzivně online. Seriály jen tv-online a na jedné platformě. Ordinaci v růžové zahradě na Netflixu nikdy neuvidíte, takže něco jako Spotify pro filmy nemůže aktuálně vzniknout.

6. Každopádně mohla by to v budoucnu zlepšit třeba tvorba českých seriálů/filmů?

Nakolik je to ovšem reálné, že by třeba na Netflixu něco takového vzniklo? Z Německa je třeba populární Dark, ale to je asi zkrátka větší trh...?

To, že je u nás jiná nabídka než v USA či v Německu je zatím standard, ale už bych si aktuálně netroufl říct, že je u nás slabší. V Česku máme jeden z největších Netflix katalogů na světě a HBO GO má lepší knihovnu než do nedávna fungující HBO NOW v USA, protože nabízí i věci od dalších US společností jako Hulu, Showtime nebo CW.

Česká tvorba bude klíčem pro Netflix k tomu získat v Česku další masové zákazníky, stejně jako to udělal v jiných národní kinematografií orientovaných státech (Francie, Jižní Amerika, Japonsko). Ale to automaticky neznamená, že české pořady budou vývozním artiklem pro

(13)

celý svět. Upřímně, na tohle tady zatím nemáme vhodné náměty ani tvůrce.

7. Podpora české lokalizace a dabing vyšel ve výzkumu jako jeden z nejdůležitějších aspektů pro placení si předplatného. Očekáváte v tomhle směru ještě větší důraz ze strany Netflixu, který v posledních měsících počet nadabovaných titulů zvýšil? A jakou cestu podle vás zvolí Disney+. Přijde s českou podporou a dabingem hned na začátku?

Disney+ to bude mít rozhodně na začátku, ostatně to je jeden z důvodů, proč vstup odkládá, protože si potřebuje zajistit ke svým titulům práva na video (něco má ještě třeba HBO) či dabing (historicky mu jich většina přímo patří, ale prý vyjednává o televizních seriálech třeba s ČT). A ostatně dabingová podpora byla u Disney+ standardem u všech trhů, kam nově vstupoval a jedná se o dabing milující národy (Německo, Francie).

Netflix teď pojede to svoje tempo co má zhruba od října a pro všechny svoje novinky už má českou podporu jako standard. Zbývá mu doplnit ještě nějaké resty z minulostí pro své

pořady, pro nakoupené tituly už tak evidentně nespěchá. Ostatně sám dříve nebo později bude mít knihovnu poskládanou většinou ze svých titulů. Češtiny se tak současný komplet (5500 titulů) nedočká, řekl bych, že to ustálí někde okolo 3.500-4.000

8. Dost velké procento ale zároveň uvedlo, že jednoduše není ochotno platit si měsíčně více služeb naráz. Je tohle problém, který může s blížícím příchodem Disney+ a třeba i dalších ohrozit u nás existenci některého z aktuálně velkých hráčů na trhu (Netflix, HBO GO)?

Tohle je trend, který je vidět i v zahraničí, kde lidé už začínají brblat, že místo drahé

kabelovky, za kterou v USA průměrná rodina měsíčně utratí okolo 80-100 dolarů, si teď musí platit Netflix, HBO, Disney a další služby. Cenově to ještě není stejné, ale stoupá to každý rok. U nás to bude dané menší kupní silou i historickým zvykem mít vše zdarma, takže lidé zvažující Disney+ budou mít tendenci některou ze služeb utnout. A ohroženější je v tomto směru HBO, které dnes má hodně věcí právě z Disney a mít je nebude.

9. Může to donutit jednotlivé distributory k dohodám s různými operátory a nabízet tak výhodné balíčky kabelovek společně právě s VOD? Třeba právě HBO má něco

takového s O2.

(14)

Nejenže je to donutí, ale oni se na to vysloveně těší. Operátoři jsou pro půjčovny zásadním partnerem, protože jsou k zákazníkům nejblíže a mají s nimi fungující platební vztah. V zahraničí jsou dohody standardem, buď exkluzivní (AT&T, HBO) dané majetkovým provázím nebo i balíčkové.

10. Proč se Netflix ještě s nikým nedohodl? Přeci jen už u nás nějakou dobu existuje…

Schůzek prý bylo hodně, ale zatím to nedopadlo. Prý to zatím ztroskotalo na obchodních podmínkách a to, že pro operátory je podmínka mít většinu titulů s dabingem nebo titulky.

Ale už brzy se něco urodí. Ono upřímně pro Netflix zase není Česko taková priorita, aby to tak tady tlačil.

11. Takřka polovina dotázaných je ochotna předplatit si výjimečně na jeden měsíc VOD službu jen kvůli jednomu titulu. To může mezitím daná služba využít k tomu, aby si zákazníka získala dlouhodobě i svým dalším obsahem. Jak moc je tedy klíčové mít ve své nabídce aspoň jeden absolutní hit jako má Netflix – Stranger Things či HBO GO – Černobyl?

Tahle streamingová prostituce je vcelku logická a pro běžného diváka i nejlepší řešení, ostatně nikdo je nenutí mít zaplacenou smlouvu na 2 roky. Netflix si tohohle nebezpečí je dobře vědom, a proto chrlí tolik nových titulů, aby si zákazník připadal dobře zásobený i když tam není zrovna jeho hlavní titul. U HBO bych řekl, že k tomuhle nedospěli a pořád to spíše berou jako náročnější podívanou. Ale po konci Game of Thrones si možná už říkají, že na tom něco bude.

12. Podle odpovědí respondentů nejsou jednorázové platby za jeden titul oblíbené. Přes 70 % lidí to nepraktikuje vůbec, pětina jen výjimečné. Může to znamenat, že pirátství se v budoucnu bude týkat hlavně jen filmů, kdežto kvůli seriálu (snad i kvůli náročnějšímu a delšímu stahování) už je člověk více ochoten jít legální cestou?

Spíše to znamená, že služby jako iTunes nebo Google Play budou čím dál tím méně využívané, protože lidé si zvyknou na to mít jen přístup k filmům, ne je nutně potřebují vlastnit. Je to trend, který je v našem životě teď čím dál tím více a u filmů v online už ten trend ve prospěch služeb jako Netflix je čím dál tím větší. (Ostatně proto Apple udělal Apple

(15)

TV+, i když má iTunes)

13. Více než tři čtvrtiny lidí využívá sdílení účtu s přáteli nebo rodinou. Pokud se do budoucna ale některé služby rozhodnou tuto možnost zakázat nebo nějak silně omezit, může to mít na ně negativní dopad, nebo v tom spatřujete i něco potenciálně

pozitivního?

Já nevidím jediný důvod, proč by to ty služby chtěli zakázat, protože chápou, jak je to užitečné a tlačí možnost mít více profilů (nově třeba teď Amazon). Na ty, kdo zneužívají přístupy spíše uplatní jiné techniky – žádná zkušební doba, lepší ověřování zákazníků atd.

14. Takzvaný binge-watching u nás praktikuje až 75 % lidí. I když se tento styl konzumace na Netflixu uchytil, tak ostatní VOD služby volí klasický model nebo v případě Apple TV+ a Amazon Prime Video střední cestu: vydávají první tři epizody naráz, poté už jednu týdně. Seriál tak na službě běží déle a déle se o něm i diskutuje.

Myslíte, že se Netflix někdy přizpůsobí a svou jedinečnou strategii opustí?

Nemyslím si, že ji dál opustí, ale rozhodně s ní bude dál experimentovat. Jsou seriály, kde dává smysl binge-watching a jsou seriály, kde je to lepší po týdnu. U menších služeb je to trochu z nouze ctnost, protože nemají tolik obsahu a musí tedy šetřit s tím vypustit to celé náraz, což je problém, který Netflix zatím nemá. Ale zase dokážou tím občas udělat lepší hype okolo seriálu. Netflix by to donutilo dělat v době, kdyby musel šetřit (na penězích a novém obsahu).

15. Více než pětina lidí není ochotna čekat na blízkého se seriálovou novinkou. Odráží to fenomén dnešní doby sociálních sítí, kde je vysoká hrozba spoilerů? Skutečně mají až takovou moc, že upravují i chování ohledně konzumace zábavy?

To je fenomén, který je to už delší dobu a řekl bych, že se to trochu uklidnilo. Ale ano, když je váš oblíbený seriál dostupný, tak ho chcete hned vidět. Nemyslím si ovšem, že je to ten největší problém, který lidé spolu se sledováním seriálů řeší.

16. Suverénně nejčastějším zařízením, na kterém si lidé filmy nebo seriály pouští, je televize. Mobil k tomu používá jen tři procenta. V USA na tyto lidi cílí služba Quibi.

(16)

Mohla by se podobná VOD služba upravená vyloženě pro přehrávání na mobilu uchytit také u nás?

Ne, protože Quibi se nechytlo ani v USA. Ne, že by lidé nekoukali na videa na mobilu, ale tam koukají na věci jako je TikTok, Instagram či maximálně YouTube.

17. To už lze odsoudit tak rychle? Přeci jen odstartovali v dubnu a navíc korona...

No minimálně americký komentátoři se už předhánějí s tím, kdo si kopne víc a sám Katzenberg přiznává, že jsou hluboko pod plánem. Koronavirus za to ani tak nemůže.

Objektivní problém Quibi je, že zjednodušeně nabízí dospělácký obsah v zařízení pro děti.

18. Lidé se ve svém výběru nejvíce řídí recenzemi. Je podle vás v době, kdy je toho nabízeného obsahu opravdu hodně, možné, že divák může daný film nebo seriál, který mu třeba jinak žánrově či hereckým obsazením sedí, zavrhnout jen kvůli tomu, že od kritiků sklidil nelichotivé hodnocení?

Může, ale ne každý se tím chce řídit. A i kdyby ano, dost lidí si film pustí třeba jen protože chce vypnout nebo jako kulisu. 80% na IMDB také znamená, že to může být dost náročnější film, a to ne každému sedne. Z našich zkušeností na Filmtoru vyplynulo během let, že více lidí potřebuje prostě tip, ideálně nový tip, a to bez ohledu na to, jestli je opravdu dobrý nebo ne. Ostatně je to stejné jako v kině – ty nejúspěšnější filmy málokdy bývají ty nejlépe hodnocené. A viz další otázka, která to potvrzuje.

19. Dost lidí také uvedlo, že sází na to, co je na službě zrovna divácky populární.

Nemůže to ale do jisté míry ovlivňovat sama služba? Pomineme-li diskuzi na sociálních sítích, tak tiskové zprávy ke konkrétním číslům třeba takový Netflix prozradí spíše jen, když „se mu chce“ a nikdo pořádně neví, jak přesně to počítá.

Samozřejmě, služba sama to může ovlivnit. Nové TOP 10 žebříčky sice Netflix nevyrábí

„podvodem“, ale svojí silou ovlivní to, co chce, aby lidé sledovali (tedy jejich pořady ideálně). Marketingovou silou tak nažene lidi na svoje nové věci a ty se potom stanou trendem všude a více lidí se tím řídí třeba uvnitř služby. Ale stejně jako v kinech platí, že i špatné filmy nevydrží nahoře dlouho a dobré filmy bez větší reklamy mají šanci uspět.

(17)

20. Co se týče oblíbenosti žánrů, tak na úplném vrcholu se objevilo sci-fi. Následuje tradičně komedie, ale fantasy nezůstává za ní o moc pozadu. Může to vypovídat o určitém trendu, a sice že mladé publikum, které je svým počtem na VOD službách dominantní, se v žánrových preferencích začíná odvracet od předcházejících generací?

Tady bych si troufl tvrdit, že to je zkreslenou cílovkou lidí online. Ano, na sci-fi (kam bych řadil komiksovky) lidé chodí, ale při pohledu na žebříčky kin je vidět, že komedie a animáky pořád hrají prim. Fantasy je u nás obecně silnější historicky (dříve pohádky, dnes Harry Potter). Neřekl bych, že se preference lidí výrazně mění, spíše se mění podle toho, jaký typ filmů je kde dostupný. Třeba akční filmy se v kinech dnes už skoro nechytají, ale VOD platformy je milují a televizní soboty se Stevenem Seagalem také stále fungují. Předplatitelé HBO vám zase řeknou, že bez jejich kvalitních dramat se neobejdou, ale to souvisí také s tím, že tento žánr (stejně jako krimi či thrillery) z kin prakticky vymizel.

21. Skoro čtvrtina lidí od doby, co si předplácí VOD služby, už nenavštěvuje kino tak často jako kdysi. Byť většina z nich (16 %) uvedla, že za tím ale stojí více faktorů (čas, cena vstupenek). Kino asi vždy zůstane nenapodobitelným, sdíleným zážitkem, ale mohou se jejich provozovatelé do budoucna začít bát nějakého většího úpadku?

Oni se toho bojí už dlouhá léta a v USA či Západní Evropě s tímhle odlivem bojují už posledních 10 let. U nás se zatím lidé kina nenasytili a tradice českých filmů uváděných v kině tomu pomáhá. Korona krize tenhle trend v USA a dalších zemích urychlí, u nás

přibrzdí, ale dokud se česká filmová tvorba nepostaví více na stranu VOD, nemusejí se menší kina tolik bát. Ne všichni současnou krizi přežijí, ale co si budeme povídat, v přepočtu na obyvatele je naše hustota kin až příliš vysoká.

22. Zároveň ale necelá třetina odpověděla, že do kina nikdy moc nechodili. Jak si lze vysvětlit, že i takovou skupinu lidí dokázaly VOD služby nalákat?

Ti, kdo nechodili do kina, protože na to neměli čas (práce, rodina), se na VOD pověsili hned ze začátku a celkem logicky. Malá část diváků opadá kvůli tomu, že doma mají i lepší technický zážitek a nejsou rušeni ostatními. Největší nebezpečí pro kina se skrývá v tom, až do kina přestanou chodit rodiče s dětmi a teenageři. Obě dvě skupiny jsou sice rozdílné, ale

(18)

mají kino za událost spojenou s dobrými filmy. Až se tyhle novinky (komiksovky, velké animáky) přesunou online, pak kina prohrály.

23. Příchod Disney+ do Česka zatím, zdá se, diváky rozděluje. Třetina si jej určitě předplatí, třetina nikoliv a třetina se rozhodne na základě doporučení ze svého okolí.

Jak tyto výsledky vnímáte?

Ono se to rozhodne, až podle toho, co během příchodu do Česka bude mít Disney+ za výrazné novinky. Zatím má velkých nových hitů málo a na rozdíl od západní Evropy my tak klasické Disney pohádky nepotřebujeme. Takže u nás by měl sázet na komiksovky a Star Wars, což přiláká jistojistě tu třetinu zaručených předplatitelů a podstatnou část těch nerozhodných. Kdo má Netflix a chce jejich dospělý obsah, ten si na Disney+ nevybere.

24. Až 30 % dotázaných nemá problém zaplatit měsíčně za VOD služby 500 Kč. Nad tuto částku už by ale šla jen desetina lidí. Je to podle vás dostačující právě i s ohledem na příchod nových služeb, tedy nejen Disney+, ale potenciálně třeba i HBO Max?

Pro české platby je to maximum, ale je to zajímavá částka, vzhledem k tomu, že zatím byli lidé naučení si tahat všechno zadarmo. Pět set je cena dvou lepších lístků do kina, dříve to byla běžná cena za nové DVD, dnes za Blu-Ray. Takže lidé pochopili, že pokud zaplatí 500 a dají si třeba dvě služby, mohou mít třeba až sedm tisíc hodně pěkných titulů. Což je hodně fajn. Obecně hranice 2 služeb bývá považována za běžnou (s)potřebu. Kombinace Netflixu a HBO nebo Disney+ dává největší smysl.

25. K častějšímu sledování VOD se během pandemie koronaviru přiznalo 55 %.

Zvýšený zájem o VOD služby od lidí z okolí pak zaznamenalo 60 % respondentů. Jak moc, jestli tedy vůbec nějak podstatně, pandemie pomohla Netflixu a spol. k získání nových zákazníků?

Obecně se všichni po celém světě shodují, že pandemie streamingovým službám výrazně pomohla. Lidé se potřebovali zabavit, do kina nesměli, televize pro ně není často ta správná varianta a streaming tak vyhrál. Netflix na to byl nejlépe připraven, i když to těžko mohl předpokládat, ale díky tomu, kolik různého obsahu každý týden produkuje, lidé se mohli bavit neustále. Ostatní služby na tom jsou také dobře. A čím déle budou kina zavřená či bez

(19)

nových věcí, tím si lidé na tyto služby zvyknou a bude se jim lépe dařit.

Příloha č. 29: Petr Semecký (rozhovor)

To je dle mého hodně nadsazené číslo, které může být dané tím, kde se výzkum prováděl (sociální sítě). Ale i tím, že se jedná řekněme o technické téma, kde muži budou více

inklinovat k odpovědím. Ale ano, není překvapivé, že VOD služby obecně lákají více muže.

Je to podobné s tím, že do kin také často chodí mladí muži, a i fyzické nosiče byly a jsou výsadou především mužů. Je potřeba brát v potaz, že v ČR je VOD do jisté míry stále "mladá disciplína", která láká hlavně takzvané early adopters, kteří se rekrutují právě z mužů v pracovně aktivním věku.

Současná generace starší 50 let už určitě masivně přecházet nebude, vystačí si s komerčními a veřejnoprávními médii a k Netflixu apod. se dostane hlavně skrze rodinné tarify. Velký problém je také často nedostatečná nabídka lokalizace. Současná generace třicátníků už by ale k využívání streamovacích služeb měla být otevřenější. Ať už díky jazykové vybavenosti, nebo zvyšujícími se návyky za služby a filmy obecně platit. Pro příměr se můžeme podívat do herního průmyslu, kdy jsou dnešní třicátníci také ke hrám a jejich nákupům otevřenější než předchozí generace.

Není to překvapením. Apple TV+ nabízí stejně jako Netflix (ten částečně) a HBO

lokalizovaný obsah, který je pro českého diváka zcela zásadní. Amazon navíc v ČR nemá žádné promo. Apple pak nepodcenil situaci a dosavadní menší množství obsahu vyvažuje 1) relativně nízkou cenou a 2) předplatným zdarma pro všechny uživatele, kteří si ke konci loňského roku zakoupili jakýkoli jeho nový produkt.

(20)

Ano, je to ostatně i něco, k čemu třeba já osobně čtenáře na Filmtoru nabádám. Z hlediska času je logické, že divák není schopen nakoukat vše, takže je efektivnější platit si danou službu jen v období, kdy mě nabídka zaujme. Prostor pro zlepšení je vždy, ale je potřeba si uvědomit, že filmový byznys pracuje s mnoha proměnnými. Film nebo seriál se nemusí během natáčení podařit. Ne vždy se sejdou atraktivní témata v nabídce. Letní období bývají obecně slabší, protože si streamovací služby uvědomují, že lidé jsou častěji venku a

nekoukají tolik na televizi. A pak může dojít k pozdržení produkce například kvůli

koronaviru a musíte obsah rozdrobit, čímž vzniknou prázdná okna. Ostatně i Netflix během karantény přiznal, že navzdory řadě předtočených pořadů bude muset svůj plán vydávání titulů pozměnit. Obecně se ale dá říct, že Netflix se každý týden snaží svou nabídkou zaujmout všechny cílové skupiny různými žánry a je v tom velmi úspěšný.

Pro Netflix je nyní lokalizace prioritou. Je to vidět na jeho aktivitě od chvíle, kdy do ČR přišel s lokalizací uživatelského rozhraní. Jednak hojně využívá české filmy, kterými zároveň plní kvóty pro evropské filmy dané Evropskou unií, a také se nyní snaží čím dál více

nakupovat i tituly nejen s titulky, ale i dabingem. Netflix je hodně "data based" služba, takže musí vidět, že většina uživatelů volí při možnosti dabingu právě české namluvení. U

Netflixu nyní platí, že všechny jeho původní pořady musí mít v nějaké formě lokalizaci. A na Filmtoru vidíme, že i množství licencovaných titulů s češtinou pravidelně stoupá.

Disney+ určitě bude chtít co nejdříve přijít, když už ne s kompletní lokalizací, tak alespoň částečnou. Dá se asi počítat s jejich novými pořady. Katalog pak bude závislý na schopnosti zakoupit si licence od lokálních výrobců dabingu v případě, že Disney práva nevlastní.

Vzhledem k rodinnému zaměření by zde bez alespoň titulků neměl prakticky šanci.

6. Přiznám se, že tohle nemám úplně nastudované…VOD služby tedy musí mít v nabídce nějaký určitý počet evropských filmů, aby mohly na území EU operovat?

(21)

Přesně řečeno 30 % obsahu jakékoli streamovací služby na území EU musí být z evropských zemí. Tato regulace by měla začít platit od letošního září. Netflix a další služby o ní ví dva roky a vyrovnávají se s tím tak, že buď točí vlastní evropské seriály a filmy, případně kupují exkluzivně jejich práva. Například Disney nemá šanci tyto regulace z logiky věci splnit. V tom případě je možnost se takzvaně vykoupit a vynutit si výjimku.

7. Myslíte, že se Netflix někdy odhodlá natočit český seriál/film? Třeba německý Dark má velký úspěch. Nebo se to Netflixu v Česku nevyplatí?

On se o to Netflix již pokouší, bohužel naráží na limity české produkce, kdy zkrátka neumíme napsat to, co by Netflix zajímalo. Netflix obecně zajímají sci-fi, fantasy, akční krimi. A pro tyto žánru aktuálně vůbec nejsou kapacity tvůrců. Romantické komedie se Netflixu více vyplatí licencovat od českých distributorů. Netflix navíc jen málokdy investuje vlastní peníze do produkce. Mnohem raději tituly kupuje až po dokončení a je výhradním distributorem.

U nás je výhodou, že SVOD služeb jako Netflix či HBO tu ještě není tolik. Například u nás nemusí být dostupné HBO Max či Peacock od NBC Universal. Netflix nebo HBO jsou aktuálně v takové pozici, že budou mít výhodu zvyku. Disney+ navíc není přímá konkurence, na to je až příliš rodinně zaměřená. Pokud bych si měl vsadit, řekl bych, že Netflix bude stálice a částečně může oslabit pozice HBO, která je aktuálně hodně závislá právě na katalogu disneyovek jako jakou hrané remaky pohádek, animáky či Star Wars. Což jsou tituly, které by si Disney+ po nástupu na trh samozřejmě nechalo již pro sebe. Umím si ale představit i vlastně dokonalý triumvirát Netflix, HBO a Disney, kde by diváci dostali už asi opravdu vše. Služby by si ale určitě platili jen nárazově.

(22)

Absolutně klíčové. Viděli jsme to u Hry o trůny, která se sice také masivně stahovala, ale přesto čísla HBO vždy razantně narostla a následně po ukončení seriálu klesala a nakopla se znovu Černobylem. I když ten byl spíše "spící hit" než očekávaný úspěch. Ostatně každá služba se snaží (podobně jako kinodistribuce) vybírat vhodné termíny, kdy nasazovat své velké trháky. Dává smysl mít pro každý kvartál alespoň jeden trhák ve stylu Zaklínače či Stranger Things. Udržíte si předplatitele, přitáhnete nové a tím zvyšujete hodnotu firmy a zájem investorů.

SVOD bude vždy oblíbenější než TVOD, protože za velký katalog platím jednou měsíčně a ne pokaždé, kdy se chci na něco podívat. Jenže spousta seriálů není na SVOD službách, jako Netflix či HBO, dostupná, takže určitě nelze definitivně říct, že se pirátství bude seriálů týkat méně. Je to dané i tím, že filmů je obecně více, nepředstavují pro piráty takové množství dat, případně u nich nehrozí, že by jejich část mezi staženými soubory chyběla.

pozitivního?

Netflixu a obecně jakékoli službě vadí, pokud je zneužívána. Netflix dnes nabízí napříč tarify sledování až ze čtyř zařízení zároveň a profilů v rámci účtu může být mnohem více, což je z mého pohledu velmi benevolentní. Přemýšlí se ovšem nad tím, že by se limitoval počet lokací, odkud daný účet streamuje, aby se omezilo množství kamarádů, kteří se dělí o předplatné. Něco podobného již zavedla hudební služba Spotify, kde jsou uživatelé čas od času požádáni o potvrzení adresy, čímž se eliminují ti největší "podvodníci". Osobně si nemyslím, že by to službám kdovíjak ublížilo. Ze strany uživatelů často jdou "silácké řeči", že by si službu za plnou cenu neplatili. Ale je to opravdu jen dělání ramen, a nakonec by se podvolili. Služby se ale zároveň musí vyhnout tomu, aby nedošlo k perzekuci poctivých, kteří jen účet používají doma, na chatě, u rodičů a podobně. Zde by byla frustrace ze smazání či blokování účtu logická a velká.

(23)

Je potřeba si uvědomit, že strategie Netflixu je zcela odlišná od konkurence, která tolik nesází na množství obsahu. Netflix je soustředěn na kvantitu a doslova chce, aby byli lidé zavaleni obsahem. Jakmile zhlédnou jeden seriál, hned mohou jít na další. Mandalorian nebo Hra o trůny samozřejmě ukázaly, že strategie postupného vydávání vede k dlouhodobému

mediálnímu zájmu. Jenže například Zaklínač se držel na žebříčku popularity Netflixu dlouhé týdny navzdory tomu, že byl vypuštěn celý. Teorie, že si Netflix u velkých hitů ihned vystřílí náboje, se tedy neprokázala. Disney+ nebo i HBO bojují neustále s nedostatkem obsahu, proto své nové pořady štěpí na týdenní rozestupy. Zcela absurdně to působilo při opožděném vstupu Disney+ do Velké Británie, kde byl Mandalorian rovněž vydáván s týdenním

rozestupem navzdory tomu, že v USA či Holandsku, kde byla služba dříve, byl již zcela dostupný.

Takže zpět k otázce, aktuálně si nemyslím, že by Netflix tuto strategii měnil. Byť i on má některé seriály distribuované postupně. Jedná se však o licencované či koprodukční tvorbu s jinými televizemi. Například Ledová archa od TNT nebo Titans od Warner Bros. Television

13. Názory na to, v jakém momentě nebo po jakém čase nastává ona „nekontrolovatelná konzumace“ se rozdělují. Jak to vnímáte Vy? Co pro vás ještě představuje obyčejné sledování a co už binge-watching?

To je hodně ošemetné. Pro mě je určitý standard jeden film denně, což odpovídá dvěma až třem epizodám běžného dramatického seriálu. Cokoli nad toto množství už bych hodnotil jako binge-watching. Výraz nekontrolovatelná konzumace mi ale přijde přísný a evokuje obsesi podobnou několikahodinovému trávení volného času na sociálních sítích. Poměrně hezky toto rozebírá kniha Digitální minimalismus od Cala Newporta.

(24)

Určitý vliv sociální sítě bezpochyby mít budou. Nejde jen o spoilery od blízkých osob, ale i mediální masáž, která je s titulem spojena. Tlak na diváka je v tomto směru s nástupem sociálních sítí ohromný, takže brzké přehrání pořadu přináší tlaku podléhajícím uživatelům bezpochyby úlevu. A pak jsou tu samozřejmě sobci, které nic netlačí na partnera zkrátka nepočkají, protože se nesmí stát, že by byli druzí.

Vzhledem k tomu, že se Quibi neuchytila ani v USA, kde je považovaná za propadák, tak si to úplně nemyslím. Quibi je zajímavý projekt, ale je to spíš startupový experiment, který zatím nevychází. Chybu udělali s tím, že službu opravdu ukotvili jen na mobilních zařízení a neumožnili sledování i jinde. Zároveň byly pořady formátovány pro sledování na mobilu.

Zajímavější by dle mého bylo, pokud by například Netflix přišel s experimentálními pořady, které by byly výhradně určené pro sledování na mobilu. Například krátké filmy ve

vertikálním poměru obrazu.

Osobně nevěřím tomu, že negativní recenze Mirky Spáčilové, nebo jakéhokoli kritika dokáže potopit film. Negativní recenze určitě pár diváků odradí, pokud je ale titul postavený na známé značce, osobnosti, nebo zajímavém tématu, většina se na něj stejně podívá. I proto, že divácká hodnocení jsou často smířlivější než hodnocení recenzentů. Problém nastává v momentě, kdy se negativní hodnocení spojují napříč tábory, pak je to pro studia nebo streamovací služby problém. Hezky to naposledy bylo vidět u filmu Eurovize, kde kritici nebyli příliš nadšení, protože obecně nemají rádi filmy Willa Ferrella. Diváci jsou ale spokojení a film je v Top 10 titulech Netflixu.

16. A co agregátor recenzí Rotten Tomatoes?

To je to samé. Určitě tam nějaký vliv na rozhodování je, ale nepřeceňoval bych ho. Řada chválených filmů byla komerčně neúspěšná a řada nenáviděných filmů ze strany recenzentů

(25)

byla masivními hity. Například horory jsou jeden z nejpopulárnějších žánrů a málokdy mají opravdu pozitivní recenze. Recenze jsou důležitou součástí při rozhodování, ale nejsou zásadním faktorem. Je to součást skládačky spolu s žánrem, star power herců, tématem filmu nebo dobrých marketingem.

Ovlivňuje to od samého začátku. Už jen tím, že své originální pořady promuje a zakoupený katalog ne. Netflix Originals také mají výsadní postavení na hlavní stránce samotné aplikace.

Osobně si nemyslím, že by Netflix o číslech lhal. Vše ale dělá pro to, aby ovlivnil diváka směrem ke svým exkluzivitám. A když je potřeba působit mediálně zajímavě, vždy se dá metrika pozměnit ku prospěchu služby. Takto Netflix po premiéře Zaklínače změnil dosavadní přístup, kdy se za diváky pořadu považovali pouze ti, kteří viděli více než 70 procent filmu či seriálové epizody. Od ledna je metrika nastavená na pouhé 2 minuty a uživatel je započítán jako divák.

Toto je dlouhodobý trend nejen na VOD. Úplně stejně fungovaly už fyzické nosiče a ty samé žánry jsou populární i v kinech. VOD služby jsou skvělé místo pro distribuci i

středněrozpočtových dramat či thrillerů, které by dnes v kinech neuspěli. Ale i Netflix a spol.

pochopili, že trendem jsou sci-fi všeho druhu, včetně komiksů, fantasy a komedie. U posledního je důležité, že se dají točit levně a cílová skupina je nesmírně věrná. Ostatně vidíme to i na české distribuci, kde jsou mezi nejúspěšnějšími tituly zpravidla komedie nehledě na kvalitu.

19. Skoro čtvrtina lidí od doby, co si předplácí VOD služby, už nenavštěvuje kino tak často jako kdysi. Byť většina z nich (16 %) uvedla, že za tím stojí více faktorů (čas, cena vstupenek). Kino asi vždy zůstane nenapodobitelným, sdíleným zážitkem, ale mohou se jejich provozovatelé do budoucna začít bát nějakého většího úpadku?

(26)

Já bych řekl, že už se bojí. S nástupem služeb s exkluzivním obsahem se zvýšila konkurence.

Zároveň do kin již míří primárně blockbustery a další vysokorozpočtové filmy a levnější snímky míří rovnou na VOD. Během pandemie koronaviru si studio Universal ozkoušelo, že VOD distribuce dokáže kino alespoň částečně suplovat a ihned to mezi kinaři způsobilo poprask. Analytici už mluví o tom, že běžná distribuční okna šitá na míru kinařům musí skončit a jsou neudržitelná. A teď je otázkou, jaký bude dopad koronaviru na strach diváků z návratu do sálů. Budeme moudřejší až se vrátí do kin velké filmy. Trend je nicméně jasný, stejně jako kina zasáhla v minulém století televize, zasáhne je vliv VOD.

Cena, pohodlí domova a typy filmů či seriály, které v kinech nejsou. 200 korun za katalog tří tisíc filmů a seriálů je velký trumf oproti návštěvě kina, kde člověk nechá za dvě osoby 400 korun. s dětmi 600 korun a pokud si koupí občerstvení, dostane se skoro k tisícikoruně. Lidé, obzvlášť v Česku, jsou na cenu velmi zatížení. Ostatně vždy, když kina nasadí slevy, sály se naplní. To vypovídá samo za sebe.

Řekl bych, že je to výsledek dle očekávání. Obzvlášť s přihlédnutím k tomu, že v ČR nejsou VOD služby ještě zdaleka tak populární jako ve zbytku Evropy či v USA. Řada uživatelů bude jistě čekat, zda bude dostupná lokalizace a pak se rozhodnou.

Odráží to dlouhodobý trend, který sleduji mezi našimi uživateli na Filmtoru, ale i obecně ve svém okolí. Vychází to zhruba na 2-3 streamovací služby, což diváci považují za

"ukoukatelné", respektive jsou příliš pohodlní na to, aby toto množství služeb pravidelně rušili a obnovovali a prostě budou danou částku každý měsíc platit. Umím si představit, že si lidé Netflix předplatí kvůli mainstreamu, HBO kvůli kinofilmům a náročnější produkci a Disney+ kvůli rodinným filmům a pohádkám. Dále přežijí jen VOD zaměřené na niche

(27)

segment. Moc hezky se profiluje Aerovod nebo Edisonline, které cílí na milovníky artových filmů a pochopily, že dobrá prezentace je základ úspěchu.

Pomohla jim velice. Streamovací služby jsou asi jediný segment filmového průmyslu, který neutrpěl těžké ztráty. Netflix dokonce oznámil rekordní nárůst předplatitelů, kterým překonal kvartální predikce. Teď se s napětím čeká, jestli nastane odliv předplatitelů poté, co pandemie začala odeznívat. Ale tipnul bych si, že žádný výrazný odliv nenastane. Pandemie pomohla i lokálním službám. Velmi spokojený byl i český Aerovod. Naopak takovému Obbodu už ani pandemie nepomohla a oznámil konec.

Příloha č. 30: Juraj Koiš (rozhovor)

V jistém smyslu ano. Muži jsou obecně v domácnostech technicky zdatnější, zvláště pokud jde o nové technologie. Ženy jsou v otázce sledování televize přece jen konzervativnější a pokud jim bez problémů fungují jiné způsoby příjmu televize, nemají důvod přecházet k VOD. Na druhou stranu, i tento trend se postupně mění a věřím, že do 5 až 10 let se poměr mezi pohlavími vyrovná.

V podstatě platí to, co jsem napsal v předchozí odpovědi. Je možné, že do pěti až deseti let se výrazně změní způsob sledování televize a nelineární služby přes internet se stanou

standardem u většiny diváků, díky příjmu přes 5G sítě. Na druhou stranu si myslím, že zůstane poměrně značná skupina diváků, kteří upřednostní lineární příjem televize přes anténu nebo satelit – čistě z praktických důvodů. Ale jinak platí předpoklad, že on-line videotéky bude časem využívat většina diváků i nad 50 let.

(28)

Osobně produkty Apple nepoužívám, ale ve svém okolí registruji několik lidí, kteří mají Apple téměř jako „náboženství“. Je to zřejmě dané i geniálním marketingem, který Apple předvádí už tři desítky let. Vzbuzuje v lidech pocit výjimečnosti, a to i v situaci, kdy

konkurenti mohou mít lepší produkt. Proto mě úspěch platformy Apple TV+ nepřekvapuje, a myslím, že Apple může i díky této službě přilákat mnoho nových věrných uživatelů.

Prostor pro obsahové zlepšení je velmi úzký až relativní, moc v to nevěřím. Osobně jsem toho názoru, že „zlaté časy“ VOD jsou už za námi. Doba, kdy tady byl jeden Netflix a nabízel takřka vše kvalitní, co bylo k mání, je pryč. Nyní nastává fragmentace trhu, obsah se

postupně rozčlení do více než desítky různých služeb (například Netflix, HBO GO/HBO MAX, Amazon Prime Video, Showtime on Demand, Disney+, Peacock, Apple TV+, Hulu, Sling TV a menší služby různých dalších mediálních skupin). Proto pokud budete chtít mít k dispozici vše, co bylo kdysi jen na Netflixu, budete si muset předplatit několik různých služeb. Je zřejmé, že uživatelé budou hledat cesty, jak to obejít. Nejlegitimnější cestou je pořizování krátkodobých předplatných „na střídačku“.

Ano, u Netflixu očekávám větší důraz na lokalizaci, byť se zároveň domnívám, že český trh je pro něj příliš malý. Vše se bude odvíjet od vývoje počtu skutečných předplatitelů, aby se mu investice do lokalizace vyplatily. V případě Disney+ je těžké odhadovat další vývoj.

Pokud ponechá v provozu své placené lineární programy, za které dostává zajímavé peníze od pay TV operátorů, tak lze očekávat, že bude lokalizovat v mnohem větší míře i tituly ve své VOD platformě.

(29)

Ano, vnímám to jako výrazný problém pro všechny stávající i nové hráče. Většina uživatelů si ráda zaplatí za 1-2 služby pravidelně, ovšem jak jsem uvedl, spíš se domnívám, že budou předplatné jednotlivých služeb střídat každý měsíc. Případně budou sdílet přístupová hesla s rodinou nebo známými. VOD provozovatelé jsou ke sdílení prozatím poměrně

benevolentní. Ovšem jakmile začnou „utahovat kohoutky“ za účelem navýšení tržeb, mohou u diváků narazit. Nakonec se může lehce stát, že budou mít méně abonentů než před

zpřísněním podmínek. A to nemluvím o pirátském stahování totožného obsahu z různých

„neoficiálních webů“ nebo černých VOD služeb, které představuje velký problém už dnes.

Nemyslím si ovšem, že by fragmentace trhu mohla ohrozit existenci některého většího hráče.

V dlouhodobém horizontu však může mít problémy zejména Netflix, jehož knihovna akvizičních titulů se bude zužovat podle toho, kdy mu vyprší smlouvy s jednotlivými distributory. Případně bude muset vynaložit výrazně vyšší prostředky, aby prodloužil existující kontrakty, a díky tomu si tituly od konkurenčních distributorů udržel. A pak je otázka, jak se to projeví na jeho zákaznické bázi. Netflix má momentálně všechny předpoklady k tomu, aby si díky své fenomenální vlastní produkci a dobrému jménu své předplatitele udržel. Ovšem produkce nových děl je stále nákladnější a Netflix do ní vkládá většinu svých nynějších příjmů. Sám jsem zvědavý, v jaké bude kondici třeba za pět let, a zda ho konkurence „nesemele“. Jeho budoucnost nelze spolehlivě předvídat.

Domnívám se, že z marketingového hlediska je to klíčové. Dobře poslouží právě příklad Netflixu, který přilákal abonenty tím, že měl vždy k dispozici minimálně jeden vlastní TOP titul, který chtěli „všichni vidět“. Z důvodů, které jsem popsal v předchozí odpovědi, si však nemyslím, že by jeden titul mohl udržet diváka u služby déle než 1-2 měsíce. Kdo má zájem

(30)

o dlouhodobé předplatné, platí si ho už dnes. Ostatní budou zřejmě pendlovat každý měsíc mezi různými službami, aby za VOD předplatné nezaplatili výrazně více než je nutné.

Předpokládám, že u pirátství nerozhoduje, zda jde o film nebo seriál, nebo jak náročné je stahování. Před několika lety se pravidelně psalo o tom, že Game of Thrones patří k pirátsky nejstahovanějším dílům světa. I když šlo o jeden díl týdně, pro obrovskou skupinu lidí mělo smysl si tento titul načerno stahovat pravidelně. Lidé si nějakou cestu vždy najdou, proto je důležité, aby jim VOD služby vyšly vstříc například velmi nízkou cenou za jednorázovou platbu za titul, případně zvýhodněnými cenami předplatného při uvedení nových titulů. Sice tím možná získají méně peněz od nových diváků, alespoň částečně však otupí motivaci k pirátství.

pozitivního?

Nejprve zopakuji odpověď k jedné z předchozích otázek: VOD provozovatelé jsou ke sdílení prozatím poměrně benevolentní. Ovšem jakmile začnou „utahovat kohoutky“ za účelem navýšení tržeb, mohou u diváků narazit. Nakonec se může lehce stát, že budou mít méně abonentů (a nižší tržby) než před zpřísněním podmínek.

A doplním: Lidé si na benevolenci VOD operátorů už zvykli, případné zpřísnění podmínek proto může přinést „backlash“ od abonentů. A to v důsledku může znamenat rozmach pirátství.

(31)

Netflix loni na podzim testoval u dvou titulů postupné vydávání epizod jednou, případně víckrát týdně. Ale zatím šlo jen o tituly na okraji zájmu (The Great British Baking Show nebo Rhythm + Flow). U svých nejvýpravnějších titulů zatím nic podobného neplánuje. Zdůraznil bych ale slovo zatím. Do budoucna se domnívám, že mu nic jiného nezbude a bude se muset přizpůsobit konkurenci. Žádný z velkých konkurentů totiž svá nejlepší díla nehodlá vypouštět naráz, ale jen postupně. A pokud chce mít Netflix alespoň určitou naději, že si své abonenty udrží dlouhodobě i po zúžení akviziční knihovny, bude muset jít cestou postupného

uvolňování jednotlivých dílů svých nových seriálů.

10. Názory na to, v jakém momentě nebo po jakém čase nastává ona „nekontrolovatelná konzumace“ se rozdělují. Jak to vnímáte Vy? Co pro vás ještě představuje obyčejné sledování a co už binge-watching?

Pro mě osobně nastává binge-watching už ve chvíli, kdy sleduji tři hodinové epizody za sebou. Jen dvakrát se mi stalo, že mě určité dílo zaujalo natolik, že jsem zhlédl v průměru osm epizod za sebou a pokračoval v tom i další dny (konkrétně šlo o seriály Shades of Blue a Condor). Ovšem znám i vytrvalce, kteří jsou schopni pravidelně sledovat různé seriály deset a více hodin vkuse. Mám ještě co dohánět.

Myslím si, že ano. Pokud se o něčem hodně diskutuje na sociálních sítích, většina lidí touží se zapojit. Nechtějí být pozadu. I z tohoto důvodu je binge watching tak populární, neboť umožňuje každému, aby se rychle dostal do děje, a následně do společenské konverzace.

Nemyslím si. Pokud vím, tak Quibi má existenční problémy i na americkém trhu, jde svým způsobem o bublinu. Navzdory tomu se nás různí marketéři snaží přesvědčit, že budoucnost konzumace obsahu je na mobilu. Ovšem realita je přece jen jiná. Pro pohodlné sledování jakéhokoliv filmu nebo seriálu potřebujete především velkou obrazovku. Ideální tedy je nativní VOD aplikace přímo v rámci smart TV. Statistiky ukazují, že až 82 procent diváků

(32)

sleduje obsah na TV přes lineární vysílání nebo integrované aplikace. Dalších 10-15 procent však připojuje k televizi svůj PC, notebook nebo konzoli. Pro více než 90 procent lidí je tedy klíčové sledovat svůj oblíbený obsah přímo na (velké) televizi. Konzumace přes mobilní zařízení je tedy vnímána spíše jako nouzovka na cestách nebo tam, kde nelze připojit zařízení ke standardní televizi. Neočekávám, že by se na tomto trendu v nejbližších letech něco měnilo.

Ano, myslím si, že negativní recenze mohou diváky skutečně ovlivnit a odradit, přičemž spolehlivě funguje i efekt, že když někde spatříte několik negativních recenzí, jste rovněž náchylní na předmětné dílo nahlížet s negativním předsudkem. Osobně se mi to stalo

několikrát, že jsem nějaké dílo zavrhl jen proto, že se nelíbilo poměrně specifickému okruhu recenzentů na CSFD.cz. Případně jsem mnohdy zpětně narazil na negativní recenze filmů, které jsem zhlédl, a přitom se mi líbily. Od jisté doby tedy paradoxně dávám přednost titulům, které mají jen průměrné až podprůměrné hodnocení. Zajímavé ale je, že kdysi šlo

„pohřbít“ určitý film i tak, že vyšla negativní recenze v kulturní rubrice novin nebo časopisů.

Typickým příkladem bylo dílo „Andělská tvář“, které bylo po řemeslné stránce výborně zvládnuté, ovšem nemělo patřičné recenze od renomovaných filmových kritiků. I proto neuspělo. To samé platí o volném pokračování filmů Bony a klid 2 nebo Dědictví aneb Kurvaseneříká. Průměrní diváci tyto filmy na základě prvotních recenzí zavrhli ještě předtím, než je vůbec mohli vidět.

Ano, souhlasím. Na popularitu díla má dnes vliv mnohem více jiných faktorů než jen kvalita a provedení. Mnohdy jsou popularita a “buzz” vyvolány uměle, právě skrz PR, sociální sítě, případně skrz ceny akademie. Například o udělení Oscarů dnes nerozhoduje kvalita díla, ale především to, zda je dílo dostatečně „diverzní“, zda je příběh politicky korektní nebo zda pojednává o tématech, které se dotýkají určité ideologie. Není důvod si myslet, že u VOD

(33)

služeb to bude jinak. Logicky budou posouvat do popředí díla, která jim mohou přinést ještě lepší společenské vnímání a uznání v těch správných kruzích.

Domnívám se, že dnešní trendy určují výhradně filmová studia a producenti. Předchozí generace si rovněž libovaly ve sci-fi, o čem svědčí obrovská popularita Star Treku, Star Wars nebo Aliens, případně kultovních filmů jako Terminator, Robocop nebo Total Recall. Ale tehdy byla větší žánrová svoboda. Dnes filmová studia sází na jistotu. Momentálně je ta jistota v žánru sci-fi, a v remakes jiných kdysi úspěšných děl. Za několik let se však i tento trend může vyčerpat a tvorba se posune dál. Osobně věřím, že k tomu dojde.

16. Skoro čtvrtina lidí od doby, co si předplácí VOD služby, už nenavštěvuje kino tak často jako kdysi. Byť většina z nich (16 %) uvedla, že za tím ale stojí více faktorů (čas, cena vstupenek). Kino asi vždy zůstane nenapodobitelným, sdíleným zážitkem, ale mohou se jejich provozovatelé do budoucna začít bát nějakého většího úpadku?

Myslím, že nejde jen o kino. Mladší on-line generace dnešních dvacátníků obecně nežije tak čilým společenským životem jako kdysi. Jsou zvyklí na jiný způsob života, kromě kina se nevěnují ani mnoha jiným aktivitám. Podle některých průzkumů zanedbávají i přímý sociální kontakt včetně sexu. On-line svět na mobilu a PC je prozatím pro ně náhradou.

Na druhou stranu je potřeba zmínit, že i cena vstupenek do kina hraje svou roli. Když v USA byl uveden produkt Moviepass, což měl být tzv. „Netflix v kině“, tak návštěvnost vybraných kin razantně stoupla. Jednoduše, lidé si raději zaplatili paušál 20, 50, v některých případech dokonce 100 dolarů a šli do kina alespoň čtyřikrát za měsíc, než aby museli platit 15 a více dolarů za každé představení. Vlastníci kinosálů však neměli pro tento produkt pochopení a házeli mu klacky pod nohy. Celý projekt loni zkrachoval. Přitom pokud by se chodilo do kina

„za paušál“, celému odvětví by to pomohlo. A provozovatelé by si mohli část snížených tržeb vynahradit díky prodeji občerstvení.

(34)

Osobně vidím přínos a atraktivitu VOD služeb v jejich jednoduchosti. Nic nemusíte složitě stahovat, jejich návštěvu nemusíte předem plánovat. Stačí jen najet na web, nechat se inspirovat a zmáčknout „play“. Nemluvě o možnostech pauzování nebo přetáčení.

Osobně nevěřím tomu, že si jej předplatí až třetina lidí, kteří běžně využívají jiné VOD služby. Předpokládám, že většina lidí službu bezplatně vyzkouší, ale netroufám si odhadnout, kolik platících abonentů nakonec Disney+ získá. Zvyk je železná košile, a ti, kdo dnes sledují Netflix nebo HBO GO u těchto služeb setrvají i nadále. Disney je může přilákat až časem a domnívám se, že mu může zafungovat spolupráce s mobilními operátory nebo většími pay tv operátory, kteří budou dávat předplatné Disney+ jako bonus ke svým službám nebo

paušálům.

Hranice 500 Kč se mi zdá docela optimistická, když uvážíme, že některé VOD služby lze získat v akci i za 100 Kč měsíčně. Pokud se tedy budou provozovatelé VOD služeb držet této hranice, pak lze předpokládat, že část lidí si předplatí dvě až tři služby za průměrnou cenu kolem 100 Kč. Ale kromě pár nadšenců si nedovedu představit, že by si někdo předplácel například pět různých služeb současně, i kdyby jejich průměrná cena byla nízká. Už jen z praktických důvodů by to nedávalo smysl.

Pandemie krátkodobě pomohla všem k růstu klientely. Domnívám se však, že růst zákazníků mnohým službám nepřinesl růst tržeb. Je potřeba myslet na to, že vyšší desítky procent abonentů zruší službu po jejím bezplatném vyzkoušení. Důvodem je paradoxně fakt, že po skončení free trial u jedné služby je hned za rohem další, která vám nabídne svůj free trial. A tímto způsobem můžete „pendlovat“ dlouhodobě.

(35)

21. Podíváte-li se na celý výzkum, napadne vás ještě něco podstatného nebo nějak zajímavého, co z odpovědí respondentů vzešlo?

Překvapuje mě, že až polovina lidí přiznává, že se na VOD obsah dívají sami. To jde proti zvyklostem předchozích generací, kdy „konzumace videoobsahu“ byla společenskou

záležitostí. A zřejmě to souvisí s tím, že dnes může mít každý svou vlastní obrazovku, kdežto předtím se o jednu nebo dvě obrazovky dělila celá rodina a sledování filmů a seriálů na PC bylo velmi obtížné.

Příloha č. 31: Filip Rožánek (rozhovor)

Je to spíš dané skladbou aktivit ve volném čase a celkovým objemem volného času, kterým disponují ženy a muži. Záleží také na tom, jestli se bavíme o mladých bezdětných lidech anebo o rodičích. Sociologický výzkum z roku 2016 například zjistil, že českým ženám zaberou poměrně velkou část volného času domácí práce, například vaření, mytí nádobí a úklid. V případě, že je v domácnosti dítě nebo děti, se k tomu ještě připočítává péče o potomky. Takže není moc překvapivé, že se toto tradiční dělení rolí stále ještě odráží i v konzumaci služeb typu VOD. Ženy navíc podle různých marketingových a sociologických šetření často preferují aktivní koníčky, setkávání s přáteli, sport, venkovní aktivity a podobně, případně vítají, když mají čas „samy pro sebe“. To se sledováním Netflixu nejde tolik

dohromady.

Věková struktura konzumentů VOD služeb se bezesporu časem posune, jednoduše proto, že budou stárnout lidé, kteří je už používají. Nejstarší populace obecně dává přednost lineárnímu vysílání. Mění se ale také charakter a dostupnost VOD služeb, už to nejsou jen klasické aplikace typu Netflixu a HBO, v Česku například roste využívání videoarchivů

prostřednictvím hybridního vysílání HbbTV (tzv. „červené tlačítko“ na dálkovém ovladači).

Tato forma bezplatného rychlého přístupu k videu na vyžádání je srozumitelná i lidem, pro