Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické v Praze, nám. Winstona Churchilla 4, 130 67 Praha 3 tel.: +420 224 095 521, fax: +420 224 221 718, URL: http://nf.vse.cz
POSUDEK OPONENTA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Jméno studenta/studentky: Matouš Beck ...
Název práce: Analýza vlivu hospodářského růstu na štěstí obyvatel...
Jméno vedoucího práce: Ing. Lukáš Augustin Máslo, Ph.D. ...
1 2 3 4
Hodnocení základních aspektů práce:
1 Struktura práce (logická výstavba, systematičnost) ☒ ☐ ☐ ☐
2 Cíl práce (jasnost formulace, přiměřenost) ☒ ☐ ☐ ☐
3 Kvalita teoretické části ☐ ☐ ☒ ☐
4 Kvalita aplikované / analytické / empirické části ☒ ☐ ☐ ☐
5 Soulad mezi cílem práce a jejími metodami ☐ ☒ ☐ ☐
6 Zdroje (aktuálnost, relevance, četnost) ☐ ☒ ☐ ☐
7 Kvalita závěrů, naplnění cíle práce ☒ ☒ ☐ ☐
8 Formální aspekty (formátování, stylistika, odkazy na literaturu) ☐ ☐ ☒ ☐
Slovní hodnocení (popište nejdůležitější silné a slabé stránky práce; zejména v případě nízkého hodnocení známkami 3-4 je třeba vyjádřit konkrétní výtky):
14 ze 22 stran rozsahu teoretické části tvoří abstrakty sekundární literatury výzkumu štěstí. Působí to dojmem, že autor potřeboval zaplnit strany v teoretické části. Pouze 8 ze 22 stran rozsahu teoretické části tvoří vlastní teoretický základ. Tento teoretický základ zcela opomíjí adekvátní problematizaci pojmu štěstí na filosofické úrovni. V této souvislosti postrádám zejména diskusi distinkce štěstí vs. blaženost (eudaimonia) činěné klasickou filosofií. Výklad pojmu štěstí postrádá přehled základních teoretických konceptů štěstí (klasická filosofie, hédonismus, empirismus, apriorismus atd.) s následným zdůvodněním, jaký koncept si autor zvolil a proč. Zejména tato vlastní teoretická část je tedy poměrně chudá na relevantní zdroje.
Problém v měření štěstí vidím především v agregaci. Řekněme, že určitá politika zvýší pocit štěstí 9 z 10 lidí o 50 jednotek a současně sníží pocit štěstí u jednoho člověka o 60 jednotek. Měla by se taková politika zavést, nebo ne? To je samozřejmě klasická paretovská námitka interpersonální neporovnatelnosti užitku. V subkapitole 1.1.9 autor na tento problém naráží, ale nenašel jsem jeho uspokojivé řešení.
Seznam literatury je číslovaný a současně abecedně řazený. To nedává smysl. Studie diskutované v teoretické části zde nejsou vůbec identifikovány. Abych zjistil jejich autora a rok publikace, musím si je vyhledat v seznamu literatury. Autor při odkazech na sekundární literaturu v textu z nějakého mně neznámého důvodu jména autorů neskloňuje (např. v přehledu hypotéz na str.
31). Screenshoty z ekonometrického softwaru autor označuje za „schémata“. Samotné tyto screenshoty jsou jako pěst na oko, protože jejich text používá jiný font než práce, kvalita je chabá a velikost písma kolísá. Schéma č. 1, no to je úplná hrůza.
Cíl práce byl sice formálně splněn, avšak nad smysluplností celého projektu visí otazník. Především vzhledem k metodologickým problémům interpersonální neporovnatelnosti, a tudíž neagregovatelnosti užitku. Závěr opomíjí shrnout, s jakými ze studií (jimž autor věnoval téměř dvě třetiny teoretické části práce) se výsledky autorova výzkumu shodují a s jakými jsou v rozporu. V textu práce tato informace je, ale v závěru bohužel chybí. V čem spočívá přidaná hodnota práce oproti starším studiím?
Celkové hodnocení (nutno uvést konstatování, jestli práce splňuje z hlediska kvality obsahu, rozsahu a formálních náležitostí požadavky z Metodických pokynů NF VŠE, zda je práce doporučena k obhajobě či nikoli; může být navržena i na zvláštní ocenění apod.):
Práce trpí řadou formálních, obsahových a strukturálních nedostatků. Po formální stránce je to především nízká grafická kvalita vkládaných tabulek. Po obsahové stránce vytýkám práci zejména slabou teoretickou část, postrádající adekvátní problematizaci centrálního pojmu štěstí a přehled základních teoretických přístupů k tomuto pojmu. Ze strukturálního hlediska je drtivá většina teoretické části namísto expozice stěžejních teoretických základů tvořena přehledem výsledků dosavadního výzkumu, na nějž v závěru chybí náležitá vazba. Na druhou stranu autor zvládl nastudovat nemalé množství relativně aktuální literatury a jeho práce jistě obsahuje podstatnou přidanou hodnotu, kterou však bohužel autor v klíčových částech práce dostatečně explicitně nevyzdvihl. Navzdory výše zmíněným nedostatkům se nicméně domnívám, že práce celkově vzato splňuje hlavní požadavky kladené NF na kvalifikační práce této úrovně, a práci proto doporučuji k ústní obhajobě před komisí.
Otázky k obhajobě:
Mohl by se autor vyjádřit k paretovské námitce a obhájit tak smysluplnost svého výzkumu tváří v tvář interpersonální neporovnatelnosti a neagregovatelnosti subjektivního pocitu štěstí?
Navržená známka: dobře
Datum: 6. 6. 2021 ...
Podpis vedoucího práce
