Hlavní práce5831_xlubh01.pdf, 1.4 MB Stáhnout

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Národohospodářská fakulta

Hlavní specializace: Regionalistika a veřejná správa

Sociální a demografické aspekty rozvoje Náchodska

Diplomová práce

Vypracovala: Helena Lubasová

Vedoucí diplomové práce: RNDr. Eva Heřmanová Rok: 2007

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Sociální a demografické aspekty rozvoje Náchodska“ vypracovala samostatně a použitou literaturu uvádím v přiloženém seznamu literatury.

Helena Lubasová V Praze dne 26. 04. 2007

Poděkování

„Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí své diplomové práce, RNDr. Evě Heřmanové za věcné připomínky a odborné vedení při vypracování mé diplomové práce a dále paní Anně Pavlové z Odboru územního plánování v Náchodě za poskytnutí materiálů.“

Anotace

Tato diplomová práce je regionální analýzou sociálních a demografických aspektů podmiňujících současný a budoucí rozvoj okresu Náchod. Zabývá se všeobecnou charakteristikou okresu, analýzou obyvatelstva, trhem práce, cestovním ruchem a programy rozvoje. Na základě poznatků z této analýzy jsem vypracovala SWOT analýzu, která vyjmenovává silné a slabé stránky okresu, hrozby a příležitosti jeho budoucího rozvoje.

Annotation

This thesis is a regional analysis of demographical and social aspects influencing the present and future development of the district of Náchod. It gives a general characteristic of the district, an analysis of the population, local labour market, a tourist trade and development programmes.

Based on the presented facts, the SWOT analysis for the district of Náchod was prepared which describes the strong and weak points of the district, threats and opportunities of the future development of Náchod.

Obsah

Úvod... 7

1 Úvod do problematiky ... 8

1.1 Zhodnocení dosavadní literatury ... 8

1.2 Základní hypotézy... 9

2 Všeobecná charakteristika Náchodska... 10

2.1 Poloha ... 10

2.2 Symboly města... 11

2.3 Historie města Náchod... 12

2.4 Vývoj sídelní struktury ... 14

3 Analýza obyvatelstva ... 18

3.1 Vývoj počtu obyvatel... 18

3.2 Celkový přírůstek obyvatelstva ... 20

3.3 Věkové a pohlavní složení obyvatelstva... 23

3.4 Sňatečnost ... 28

3.5 Rozvodovost ... 30

3.6 Náboženské vyznání obyvatelstva ... 32

3.7 Národnostní složení obyvatelstva ... 36

3.8 Vzdělanostní struktura obyvatelstva ... 37

3.9 Ekonomická aktivita obyvatelstva ... 38

3.9.1 Vývoj ekonomické aktivity obyvatelstva ... 38

3.9.2 Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva ... 40

4 Trh práce ... 42

4.1 Nezaměstnanost ... 42

4.2 Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání... 46

4.3 Volná pracovní místa ... 47

4.4 Struktura ekonomicky aktivních podle odvětví ... 48

4.5 Hrubá mzda... 50

4.6 Největší zaměstnavatelé okresu Náchod... 51

5 Cestovní ruch ... 53

5.1 Druhy cestovního ruchu... 53

5.2 Přírodní podmínky a předpoklady pro rozvoj CR ... 54

5.3 Chráněné oblasti ... 55

5.4 Ubytovací služby ... 57

5.5 Využití přírodních podmínek pro rekreaci... 62

5.6 Činnost Svazu cestovního ruchu BRANKA ... 64

6 Programy rozvoje... 66

6.1 Strategická vize regionu do roku 2020 ... 66

6.2 Prioritní oblasti rozvoje Náchodska... 67

6.2.1 Doprava a infrastruktura, životní prostředí... 69

6.2.2 Ekonomika a průmysl ... 69

6.2.3 Občanská vybavenost, služby – kvalita života ... 69

6.2.4 Cestovní ruch a Česko-polská spolupráce ... 70

6.3 Euroregion Glacensis ... 70

7 SWOT analýza ... 71

7.1 Silné stránky ... 71

7.2 Slabé stránky... 71

7.3 Příležitosti ... 72

7.4 Hrozby ... 72

Závěr ... 73

P ř í l o h y... 75

Seznam použitých zdrojů... 81 Seznam tabulek a grafů... 83 Summary... 85

7

Úvod

Za téma své diplomové práce jsem si zvolila problematiku „Sociální a demografické aspekty rozvoje Náchodska“. Toto téma jsem si vybrala vzhledem k tomu, že jsem se v daném okrese narodila a mám k této lokalitě velmi blízký citový vztah. Jako studentka regionalistiky jsem si zvolila téma analýza sociálních a demografických aspektů proto, abych o svém rodišti získala nové poznatky, případně poukázala na některé problémy daného regionu a pokusila se uvést možnosti jejich řešení.

Cílem mé práce je celková analýza vývoje okresu Náchod v letech 2001 -2006. Na konci práce bych chtěla pomocí analýzy uvést příležitosti, které by mohly vést k rozvoji zmiňovaného území, a také pokusit se vymezit hrozby, které mohou danou oblast negativně ovlivnit.

Při své analýze sociálních a demografických aspektů rozvoje použiji srovnávací přístup při porovnávání okresu Náchod s ostatními okresy kraje, s vyšším územně – správním celkem čili s Královéhradeckým krajem, případně s celou Českou republikou. Pro zhodnocení vývoje určitých veličin použiji vývojový přístup, konkrétně časové řady. Na konci své práce vypracuji již zmíněnou SWOT analýzu, která ukáže silné i slabé stránky a také hrozby a příležitosti budoucího rozvoje Náchodska.

Práci jsem rozčlenila do sedmi kapitol. První kapitola nabízí obecný vstup do vybrané problematiky. Zde uvádím dosavadní literaturu týkající se analýzy daného území. V této kapitole rovněž vymezuji určité hypotézy, jejichž správnost ověřuji následující analýzou. Druhá kapitola pojednává o všeobecné charakteristice Náchodska. V ní Vás chci seznámit se základními charakteristikami okresu jako je jeho poloha, historie, přírodní podmínky a sídelní struktura. Ve třetí kapitole se zabývám analýzou obyvatelstva. V této kapitole se zaměřuji na vývoj obyvatelstva, sňatečnost, porodnost, úmrtnost, věkové a národnostní složení obyvatelstva a jeho školní vzdělání. V následující, čtvrté kapitole se pak zabývám analýzou trhu práce a nezaměstnanosti. V páté kapitole se podrobněji zaměřuji na cestovní ruch. Domnívám se, že právě ten je velice důležitým faktorem rozvoje Náchodska, protože území je bohaté na přírodní a kulturní památky. Město Náchod také v současnosti plánuje rekonstrukci bývalého lázeňského střediska Běloves. V šesté kapitole se zabývám programy rozvoje. V závěrečné, sedmé kapitole ústí můj dosavadní rozbor do závěrečné SWOT analýzy, která by měla pomoci ve formulaci závěrů a doporučení této práce.

8

1 Úvod do problematiky

1.1 Zhodnocení dosavadní literatury

V současnosti v odborné literatuře není mnoho prací, které by se Náchodskem zabývaly z komplexního hlediska. Jednou z prací nejnovějšího data je bakalářská práce zabývající se sídelní strukturou Náchodska s názvem „Uspořádání sídelní sítě a sídel – veřejná správa a rozvoj Náchodska – vývoj a perspektivy“ obhájená Irenou Ungerovou (2005) na Vysoké škole ekonomické v Praze. Tato práce se snaží charakterizovat mikroregion Náchodsko z hlediska jeho osídlení, postavení a role, zachycuje vývoj a pokouší se také vystihnout problémy, které se v tomto uzemí nacházejí. Protože se jedná o práci nejnovějšího data, dovolím si ocitovat několik závěrů autorky:

1. „Pro okres Náchod je již od 19. století typický průmysl a to především textilní, který převládá až do současnosti. Zastoupen je zde i strojírenský a také chemický průmysl.“¹ 2. „Město Náchod má několik významných funkcí. Především to jsou funkce správní a

ekonomická. Od konce 19. století na Náchodsku a především v Náchodě byly zakládány textilní výrobny, které se postupně slučovaly ve velké textilní závody. Ty umožňovaly zaměstnávat stále více lidí, což samozřejmě mělo vliv na růst počtu obyvatelstva. Od roku 1869 do roku 2004 vzrostl počet obyvatel o téměř 14,5 tisíce.”²

Další diplomová práce, která se zabývá pouze textilním průmyslem v Náchodě je „Náchod, město textilu“ a byla obhájena na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy Petrem Svobodou v roce 2004. Bohužel mi nebylo umožněno nahlédnout do této práce, neboť došlo k její ztrátě. Třetí prací je bakalářská práce s názvem „Program sociálního a ekonomického rozvoje města Náchod“ obhájená v roce 2001 Ondřejem Štěpánkem na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Čtvrtou prací je bakalářská práce Dity Kristové „Vnitřní a vnější faktory působící na situaci trhu práce okresu Náchod“ obhájená v roce 2000 opět na Vysoké škole ekonomické v Praze na téma.

Obě výše zmíněné práce již nejsou veřejně přístupné. Další prací pojednávající o Náchodsku je diplomová práce „Rozvoj cestovního ruchu v okrese Náchod“ obhájená Kateřinou Bohmovou v roce 1998 na Vysoké škole ekonomické v Praze. Tato práce, jak již z názvu vyplývá, se zabývá cestovním ruchem v daném okresu. Přestože jde o práci staršího data, dovolím si vybrat některé závěry autora:

1Ungerová I., Uspořádání sídelní sítě a sídel – veřejná správa a rozvoj Náchodska – vývoj a perspektivy, VŠE Praha, 2005, str. 91

2 Ungerová I., Uspořádání sídelní sítě a sídel – veřejná správa a rozvoj Náchodska – vývoj a perspektivy, VŠE Praha, 2005, str. 89

9

1. „Náchodsko má dobré přírodní a kulturní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu.“

2. „Na Náchodsku je řada cestovních kanceláří, které se zatím aktivnímu cestovnímu ruchu a domácímu cestovnímu ruchu příliš nevěnují.“

3. „Ze zahraničních turistů Náchodsko nejvíce navštěvují Němci, Poláci a Holanďané, z domácích převažují obyvatelé Prahy, středních Čech a Moravy.“

4. „Prozatím jsou návštěvníci Náchodska nejvíce spokojeni s kulturními a přírodními památkami, ubytovacími a stravovacími službami. Postrádají zde především lepší informace, lepší možnosti koupání a noční zábavu.“³

Jako poslední práci chci zmínit diplomovou práci Lenky Višňákové nazvanou „Trh práce a politika zaměstnanosti v okrese Náchod“ obhájenou na Vysoké škole ekonomické v roce 2006.

V této práci autorka shrnuje dosavadní vývoj pracovního trhu jak v okrese Náchod tak i v jeho jednotlivých částech.

1.2 Základní hypotézy

V této části mé práce nastíním určité hypotézy, týkající se daného území a jejich správnost poté pomocí své analýzy ověřím. Při formulaci těchto předpokladů, či hypotéz jsem vycházela z nastudované literatury, případně z vlastního povědomí o současné situaci na Náchodsku.

H1 Ve své práci chci ověřit hypotézu, která předpokládá, že vysoká porodnost je nejvýznamnějším faktorem růstu počtu obyvatel.

H2 Další hypotézou, již budu ověřovat je tvrzení o nízké nezaměstnanosti na daném území v porovnání s Královéhradeckým krajem.

H3 Také bych chci potvrdit hypotézu, pojednávající o zdejším velkém potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu.

H4 Následující hypotéza se týká věkového složení obyvatelstva. Domnívám se, že pro daný region je charakteristický nepříznivý vývoj věkové struktury.

H5 Chci ověřit hypotézu o nízkém podílu vysokoškolsky vzděného obyvatelstva na Náchodsku.

H6 Poslední hypotézu, kterou chci ověřit je předpoklad, že v okrese dochází ke snižování jak sňatečnosti, tak i rozvodovosti.

3 Bohmová K., Rozvoj cestovního ruchu v okrese Náchod, VŠE Praha, 1998, str. 77

10

2 Všeobecná charakteristika Náchodska

2.1 Poloha

Území Náchodska se nachází v Královéhradeckém kraji. Na severu a východě uvedené oblasti je státní hranice s Polskem (Město Náchod je hraniční město s přímou vazbou na polskou Kudowu Zdrój a další polská příhraniční lázeňská města Dušniki Zdrój a Polanica Zdrój), na západě Náchodsko sousedí s okresem Trutnov, na jihu s okresy Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou. Dnešní rozloha činí 852 km² (nejmenší v kraji), v 78 obcích zde žije 112 293 obyvatel.

Obr. č. 1: Mapa okresu Náchod

Zdroj: http://www.czso.cz/xh/redakce.nsf/i/zakladni_informace_o_okrese_nachod, staženo dne 27. 3. 2007

Okres Náchod je tvořen 78 obcemi z čehož 10 má status města - Broumov, Červený Kostelec, Česká Skalice, Hronov, Jaroměř, Meziměstí, Náchod, Nové Město nad Metují, Police nad Metují a Teplice nad Metují. Nejvýše položenou obcí je Borová (612 m n. m.) a nejníže pak Zaloňov (248 m n.m.). V tomto okrese se nachází 4 obce s rozšířenou působností (Broumov, Náchod, Jaroměř a Nové Město nad Metují), 9 obcí s pověřeným obecním úřadem (Broumov, Červený Kostelec, Česká Skalice, Hronov, Jaroměř, Náchod, Police nad Metují, Teplice nad Metují a Nové Město nad Metují). Tyto obce jsou pověřeny výkonem vybraných funkcí státní správy pro všechny obce, které do jejich správního obvodu přísluší.

11

Náchodsko má velmi bohatou a také různorodou krajinu. Je to dáno i díky blízkosti Orlických hor i Krkonoš – Náchod je od Sněžky vzdálen 47 km měřeno vzdušnou čarou. Vzhledem k extenzívním formám využívání lesů a zemědělské půdy se postupně vytvořil členitý typ krajiny. Z velké části se zde uplatnily i historické krajinné úpravy, nejvíce na Broumovsku, v okolí Nového Města nad Metují a v Ratibořicích. Významným krajinným znakem je vodní nádrž Rozkoš. Stavba území ovlivňuje výskyt a utváření mnoha krajinných prvků a jevů. Toto je důvodem formování vodní sítě, půdních typů, na které je pak vázáno specifické rostlinstvo i zvířectvo. Území Náchodska patří většinou do povodí Úpy a Metuje. Místní řeky a rybníky mají svůj estetický význam pro vzhled krajiny. Řeky Úpa a Metuje se v Jaroměři ústí do Labe a ta se poté vlévá do moře. Úpa je po Labi (okresem protéká pouze 15 km a pramení v Krkonoších) největší řekou okresu Náchod. V jarním období je Labe příčinou častých záplav.

Babiččině údolí dodává charakteristický vzhled a její vody rovněž napájejí přehradu Rozkoš.

Metuje pramení u Adršpachu. Dále vede rezervací Adršpašsko – Teplických skal, pak směrem k Hronovu a k Náchodu otevřeným údolím. Délka tohoto toku činí 77,2 km. V popisovaném území se nachází vodní nádrž Rozkoš. Vodních ploch má Náchodsko obecně celkem málo a jsou malé velikosti.⁴

2.2 Symboly m ě sta

1) Znak města Náchod

Zdroj: www.mestonachod.cz , 27. 3. 2007

„Na modrém štítě stojí stříbrná brána mezi dvěma věžemi. Věže jsou čtyřhranné, každá se dvěma úzkými pravoúhlými okny v přízemí a s jedním širším, goticky zaklenutým oknem v patře, odděleném od přízemí římsou. Věže vrcholí cimbuřím o třech stínkách. Hradební zeď mezi věžemi je rovněž stříbrná, kvádrová, se třemi stínkami cimbuří. Otevřená brána je bez vrat

4 http://studium.uis.fame.utb.cz/bracha/zapis/Korektury/Korektury/Kor%201%20-%20MA%202006/zdroj_1.rtf, 12.4. 2007

12

a má vytaženou zlatou mříž. Nad branou mezi věžemi je červený štít se stříbrným dvouocasým lvem se zlatou zbrojí a korunou.“⁵

2) Prapor

Zdroj: www.mestonachod.cz , 27. 3. 2007

„Modrý list s prolomenou branou se zdviženou mříží mezi dvěma věžemi, vše bílé s cimbuřím. Každá věž má tři (1, 2) prázdná okna. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3. Modrý list praporu vychází z barvy štítu městského znaku, jehož hlavní figurou je stříbrná městská hradební zeď se dvěma věžemi a otevřenou bránou s povytaženou mříží. Brána také symbolizuje Náchod jako vstup do země na hranicích, v letech 1742 - 1945 česko-pruských a česko-německých, od roku 1945 česko-polských.“⁶

2.3 Historie m ě sta Náchod

Město Náchod společně s hradem založil rytíř Hron z rodu Načeraticů ve 13. století. Hlavní funkce hradu spočívala v ochraně území, ve kterém procházela obchodní cesta spojující Prahu s Kladskem a Polskem. Hrad stál na velice důležitém místě, kde se obchodní stezka zužovala do průsmyku zvaného Branka. Touto cestou do města přinášeli rozkvět obchodníci a řemeslníci.

Jméno Náchod se poprvé vyskytuje v písemných pramenech v roce 1254. Jeho význam spočívá v označení místa, kterým se chodí nebo prochází. Tento název označuje polohu města, která v minulosti i v současnosti ovlivňuje vývoj a život obyvatel. Pro město byl charakteristický typický pravidelný kolonizační půdorys. Ve 14. století bylo chráněno hradbami. Na tyto navazovaly dvě linie hradeb táhnoucí se nahoru k hradu. V minulosti se zde střídali majitelé hradu. Mezi nejdůležitější patřili král Jan Lucemburský a sirotčí hejtman Jan Kolda ze Žampachu. K významným změnám docházelo i ve vzhledu města. V 16. století byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Tehdy zde nastala doba největšího kulturního i hmotného

5 http://www.mestonachod.cz/na/mesto/symboly/, 13. 4. 2007

6 http://www.mestonachod.cz/na/mesto/symboly/, 14. 4. 2007

13

rozmachu. Město Náchod mělo výsady, které se téměř rovnaly postavení měst královských.

Třicetiletá válka zpomalila rozvoj města. Statky Smiřických propadly císaři a byly roku 1623 prodány Trčkům z Lípy. Po zavraždění Adama Erdmana Trčky v Chebu roku 1634 byly statky opět zabaveny. Poté je od císaře darem dostal generál Ottavio I. Piccolomini, vévoda z Amalfi.

Takto se dostalo město Náchod do vlastnictví italského rodu. V tomto období trpěl válečnými událostmi a násilnou rekatolizací. V tomto období se ale také uskutečnila i velká barokní přestavba zámku v letech 1650 - 1659. Také ve městě byly prováděny stavební změny, např. roku 1638 byla vydlážděna první ulice - dodneška zvaná Kamenice. Po velkém požáru města roku 1663 byla postavena barokní stará radnice, přestavěn kostel sv. Vavřince na náměstí a měšťané získali četná privilegia. Po vymření rodu Piccolomini roku 1783 drželi Náchod několik let Desfoursové, poté jej koupil vévoda Petr Kuronský, známý milovník umění. Následně patřil Náchod jeho dceři vévodkyni Kateřině Vilemíně Zaháňské a od poloviny 19. století až do roku 1945 německému rodu Schaumburg-Lippe. Velkými změnami město prošlo v 19. století.

Vznikla městská samospráva, došlo k nástupu průmyslu a železnice, rozvoji školství, prudkému vzrůstu počtu obyvatelstva a stavebnímu rozmachu, který pokračoval i do 20. století a určil dnešní podobu středu města. Měšťanská společnost se formovala již v první polovině 19. století, v hospodářském ohledu však Náchod zůstával stále za ostatními městy v sousedství. Vedle řemesel měla ve městě i celém okolí rozhodující význam textilní výroba. Ta byla organizována faktorskými firmami, jež však nemohly zajistit dostatečně rychlý rozvoj. Teprve v roce 1882 byly postaveny první dvě mechanické tkalcovny, které odstartovaly následující rychlý růst textilního průmyslu ve městě. Počátkem 20. století se z Náchoda stalo jedno z největších bavlnářských center Rakousko-Uherska, nazývaný "Manchester východu". Samotná průmyslová revoluce ve zdejším regionu probíhala dynamicky zhruba po tři desetiletí (1880 – 1910). V tomto období vzniklo mnoho továren – hlavně textilní průmyslová výroba (např. Náchod, Hronov, Červený Kostelec, Velké Poříčí). Tento doprovázel příliv pracovních sil z venkova a také kvalifikovaných sil z jiných oblastí. Poválečný vývoj znamenal velkou koncentraci textilní výroby do několika velkých podniků. Rozvoj nastal také ve strojírenském a gumárenském průmyslu. Období po roce 1991 je obdobím velkých změn - politických, společenských, ekonomických a sociálních. Reformní změny byly viditelné ve všech oblastech činnosti společnosti. Zaznamenán byl vznik velkého množství soukromých podnikatelů, jenž jsou základem dobře fungujícího tržního hospodářství. V současnosti je město Náchod okresním městem s mnoha historickými památkami i moderní výstavbou. Městem s textilním, gumárenským a elektrotechnickým průmyslem, sítí mnoha obchodů a služeb. Nachází se zde také pivovar (pivo Primátor). Region má také bohatou literární tradici (A. Jirásek, J. Škvorecký).

Současně se zde nacházejí válečné památky z roku 1866 i ojedinělý komplex vojenského

14

opevnění z roku 1938. Ve městě se také nacházejí lázně Běloves s minerálním pramenem Ida.

Náchod je správním, hospodářským a kulturním centrem, který najdeme mezi Krkonošemi a Orlickými horami a také je důležitým centrem turistických a obchodních cest.⁷

2.4 Vývoj sídelní struktury

Současná sídelní struktura okresu je výsledkem dlouhodobého procesu osídlování. Zvýšení počtu obyvatel ve městech bylo v minulosti ovlivněno ekonomickým i sociálním vývojem. Po 2.

světové válce došlo k rozvoji průmyslu. V důsledku toho města začala růst rychleji a obyvatelstvo se koncentrovalo právě do těchto průmyslových středisek. Na sídelní strukturu má vliv také poloha regionu – pohraniční region. Po 2. světové válce došlo k odsunu německého obyvatelstva a to mělo za následek vysídlení oblasti Broumovska a Teplicka. Toto se dodnes nepodařilo plně nahradit. Proto je tato část okresu méně osídlená než jeho střední a jižní část.

Obyvatelstvo se také soustřeďovalo do větších obcí. v důsledku slučování družstev do větších celků. V roce 1950 bylo na území okresu Náchod 176 obcí, v roce 1961 pouze 88 a při sčítání v roce 1970 se počet snížil o dalších 5 obcí, čili na 83 obcí. V roce 1980 jich bylo pouze 80.⁸ Tento vývoj vystihuje následující tabulka.

7 http://www.mestonachod.cz/na/historie/, 16. 3. 2007

8ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 2001, okres Náchod, str. 16

15

Tabulka č. 1: Základní údaje o obcích v letech 1961 – 2001

Počet Rok

obcí Částí obcí

základních sídel.

jednotek

obyvatel

1.3.1961 86 226 - 113 754

1.12.1970 83 216 237 112 131

1.11.1980 80 215 264 114 031

3.3.1991 76 215 299 111 939

1.3.2001 78 217 297 112 714

Změna v období

1980 - 1991 -4 0 35 -2 092

v % -0,5 0,0 13,3 -1,8

1991 - 2001 2 2 -2 775

v % 2,6 0,9 -0,7 0,7

Zdroj: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 2001 – Okres Náchod

V 60. až 80. letech došlo v důsledku prohlubující se centralizace administrativní správy k dalšímu snížení počtu obcí a jejich integraci do větších celků. V letech 1980 – 1991 nastaly v okrese Náchod ke dvě významné změny v územně správním uspořádání. V roce 1985 zde byly tendence integrační. Menší obce se administrativně přiřazovaly k obcím větším. Výsledkem tohoto bylo snížení počtu obcí až na pouhých 55. V roce 1990, před komunálními volbami, došlo k následovnému rozdělování, jehož důsledkem byl vznik jedenadvaceti samostatných obcí na konečný počet 76.⁹

9ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 2001, okres Náchod, str. 16-17

16

Tabulka č. 2: Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí v letech 1980 - 2001

1980 1991 2001

Přírůstek (úbytek) obyvatel 1991 –

2001

obce počet

obyvatel obce počet

obyvatel obce počet

obyvatel Počet v %

Celkem 78 114 031 78 111 939 78 112 714 775 0,7

v tom s počtem

obyvatel:

do 199 11 1 648 12 1 636 13 1 832 196 12,0

200 – 499 34 12 394 35 12 095 34 12 014 -81 -0,7

500 – 999 20 14 063 18 11 895 18 12 208 313 2,6

1 000 - 1 999 2 2 209 3 4 053 3 3 981 -72 -1,8

2 000 - 4 999 4 11 991 3 9 850 3 3 350 -320 -3,2

5 000 - 9 999 5 38 967 4 28 921 4 23 754 -167 -0,6 10 000 - 19 999 1 12 046 2 22 777 2 22 995 218 1,0

20 000 a více 1 20 713 1 20 712 1 21 400 688 3,3

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 – Okres Náchod

Mezi lety 2001 – 1991 došlo k nízkému nárůstu počtu obyvatel okresu (775), sídelní strukturu to proto příliš neovlivnilo. Ve struktuře obcí převládají obce těchto kategorií: 200 – 499 obyvatel (43,6 % obcí) a 500 – 999 obyvatel (23,1 %). Tyto obce tvoří podobně jako v roce 1991 více než polovinu všech obcí a žije v nich téměř pětina obyvatel okresu Náchod. Nejmenší obce tvoří necelá dvě procenta obyvatel okresu a představují jednu šestinu ze všech obcí. Tři čtvrtiny obyvatel okresu jsou soustředěny ve 13 obcích s počtem obyvatel nad jeden tisíc. Do velikostní skupiny 1 000 – 1 999 obyvatel patřily obce: Machov, Provodov-Šonov a Teplice nad Metují. Do skupiny 2 000 – 4 999 patřily obce: Meziměstí, Police nad Metují a Velké Poříčí. Ve skupině 5 000 – 9 999 byly tyto čtyři obce: Broumov, Červený Kostelec, Česká Skalice a Hronov. Dvě obce měly počet obyvatel ve skupině 10 000 – 19 999 obyvatel: Jaroměř a Nové Město nad Metují. Nad 20 000 obyvatel mělo pouze jedno město, a to Náchod. Proti roku 1991 nedošlo k roku 2001 k žádným změnám.¹⁰

Pro přehlednost zde uvádím graf, který zachycuje počet obyvatel dle velikostních skupin v letech 1980 – 2001. Na ose x jsem vynesla počet obyvatel a na osu y jsem zanesla jednotlivé velikostní skupiny obcí.

10ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 2001, okres Náchod, str. 17

17

Graf č.1 : Obyvatelstvo podle velikostních skupin obcí v letech 1980 – 2001

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 – Okres Náchod

0 5 000 10 000 15 000 20 000 25 000 30 000 35 000 40 000 Počet obyvatel

do 199 200 - 499 500 - 999 1 000 - 1 999 2 000 - 4 999 5 000 - 9 999 10 000 - 19 999 20 000 a více

Velikostní skupiny obcí

1980 1991 2001

18

3 Analýza obyvatelstva

Obyvatelstvo patří k základním znakům obce. A proto shledávám jeho vliv na budoucí vývoj regionu vysokým.

Demografické údaje o obyvatelstvu rozlišujeme na kvantitativní a kvalitativní. Kvantitativní údaje zjišťují počet vztahující se k dané oblasti. U kvalitativních údajů se jedná také o to, zda sledovaná populace má či nemá určité vlastnosti, a pokud je má, o jaký podíl populace se jedná.

Zjištěné údaje o obyvatelstvu regionu dělíme na charakteristiky o stavu a o pohybu. Pod pojmem „stav“ rozumíme velikost populace a její strukturu podle pro demografii zajímavých znaků k určitému časovému okamžiku. Naopak pod pojmem „pohyb“ rozumíme v demografii události, které nastávají v určitém časovém intervalu.¹¹

3.1 Vývoj po č tu obyvatel

V této kapitole se budu zabývat vývojem počtu obyvatel na Náchodsku a také provedu srovnání s Královéhradeckým krajem.

K prvnímu sčítání došlo v roce 1754, kdy se na základě nařízení Marie Terezie uskutečnilo jedno z prvních sčítání v Evropě, avšak tyto údaje byly dobře utajeny. Byly zveřejněny až po 100 letech. V roce 1857 byl přijat zákon o sčítání, podle kterého bylo k 31. 10. 1857 provedeno sčítání lidu. K dalšímu sčítání došlo 31.12. 1869, 31. 12. 1880, 31. 12. 1890, 31. 12. 1900, 31.12.

1910. Tato série byla přerušena v důsledku první světové války a další sčítání začalo opět k 15.

2. 1921 a 1. 12. 1930. Následná sčítání již probíhala víceméně v pravidelných desetiletých intervalech.¹² V roce 1869 bylo v okrese Náchod sečteno 120 409 obyvatel. Jejich počet stoupal v každém sčítacím roce až do roku 1910, kdy byl počet obyvatel historicky největší, tj. 155 231.

Po 1. světové válce počet obyvatel klesl, ale v třicátých letech došlo opět k jeho růstu.

V důsledku válečných událostí a odsunu obyvatelstva německé národnosti po 2. světové válce klesl počet obyvatel zejména na Broumovsku. Dosídlení pohraničí z vnitrozemí doposud tento úbytek nenahradil.¹³

Následující tabulka a graf ukazuje vývoj počtu obyvatel v Královéhradeckém kraji a na Náchodsku v letech 1961 – 2001.

11 F. Koschin: Demografie poprvé, Praha – VŠE 2005, str. 11

12 F. Koschin: Demografie poprvé, Praha – VŠE 2005, str. 12

13ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 2001, okres Náchod, str. 18

19

Tabulka č. 3: Vývoj počtu obyvatel Náchodska v letech 1961 – 2001 Počet obyvatel

1961 1970 1980 1991 2001

Královéhradecký

kraj 540 838 540 337 561 385 552 809 550 724 Náchod 113 754 112 131 114 031 111 939 112 714

Zdroj:ČSÚ,http://www.czso.cz/xh/redakce.nsf/i/tab_3_dlouhodoby_vyvoj_obyvatelstva_05, staženo 1. 3. 2007

Graf č. 2: Vývoj počtu obyvatel Náchodska v letech 1961 – 2001

113 754

112 131

114 031

111 939

112 714

110 500 111 000 111 500 112 000 112 500 113 000 113 500 114 000 114 500

1.3.1961 1.12.1970 1.12.1980 3.3.1991 1.3.2001 Roky

Počet obyvatel

Zdroj: vypracováno dle tabulky č. 3

Z grafu je patrné, že v minulosti docházelo k rozdílům v počtu obyvatel. Růst v 80. letech byl zapříčiněn rozvojem gumárenského a textilního průmyslu v okrese, díky kterému došlo k přísunu obyvatelstva. Avšak v následujícím desetiletí poklesl počet obyvatel pod stodvanáctitisícovou hranici. Tento pokles byl způsoben odchodem lidí z Náchodska do větších měst jako je Hradec Králové a další. Vidíme, že po roce 1991 nastal nepatrný růst počtu obyvatel, avšak tato hodnota je stále nižší než v roce 1961. Jinak tomu je, pokud se díváme na obyvatelstvo Královéhradeckého kraje. Zde vidíme, že došlo k velkému nárůstu počtu obyvatel v roce 1980.

V následujícím sčítacím období však tato hodnota klesne téměř o 9 tisíc. V posledním sčítacím roce 2001 je tato hodnota 550 724 čili o více než 10 000 vyšší než v roce 1961. Následující graf zobrazuje vývoj počtu obyvatel od roku 2001 do současnosti.

20

Graf č. 3: Vývoj počtu obyvatel na Náchodsku v letech 2001 – 2006

112 714

112 448 112 423

112 219

112 293 112302

111 900 112 000 112 100 112 200 112 300 112 400 112 500 112 600 112 700 112 800

31.12.2001 31.12.2002 31.12.2003 31.12.2004 31.12.2005 31.12.2006

Zdroj: Vypracováno dle přílohy č. 7

Z tohoto grafu je patrné, že od roku 2001 do roku 2004 dochází k téměř neustálému poklesu počtu obyvatel. Tento úbytek můžeme vedle přirozeného úbytku obyvatel také poklesem pracovních příležitostí na daném území. Došlo zde k uzavření společnosti Tepna a.s. a dochází také k neustálému propouštění ve společnosti Rubena a.s. Tyto dva podniky jsou jedněmi z největších zaměstnavatelů v okrese. Tento úbytek pracovních příležitostí má za následek, že se především mladí lidé stěhují za prací mimo okres Náchod. Vidíme, že toto neustálé snižování počtu obyvatel se podařilo zastavit v roce 2004 a od tohoto roku dokonce dochází k nepatrnému růstu.

3.2 Celkový p ř ír ů stek obyvatelstva

Celkový přírůstek nebo úbytek obyvatelstva se skládá z přirozeného přírůstku a migračního salda daného území v určitém časovém období.

• Přirozený přírůstek (úbytek) zobrazuje rozdíl mezi počtem živě narozených dětí a počtem zemřelých obyvatel.

• Migrace je pohyb obyvatelstva – imigrace (přistěhovalí) a emigrace (vystěhovalí).¹⁴

14 Langhamrová J., Přednášky k předmětu DEM201

21

Vzhledem k tomu, že přirozený pohyb obyvatelstva je výsledkem rozdílu porodnosti a úmrtnosti a migrační pohyb je také výsledkem rozdílu imigrace a emigrace, můžeme vypočítat celkový přírůstek z těchto ukazatelů:

celkový přírůstek = porodnost – úmrtnost + imigrace - emigrace

V tabulce č. 4 , která je zobrazena na následující straně, vidíme, že celkový přírůstek obyvatel je v okrese v prvních letech kladný a v posledních 5 letech záporný. Vliv na to má především záporný přirozený přírůstek, tedy menší počet živě narozených než zemřelých. Natalita i mortalita v okrese Náchod v posledních letech klesá, ale hodnoty mortality jsou neustále nad hodnotami natality. Natalita udává, kolik živě narozených dětí se narodilo na celkový počet obyvatel. Mortalita naopak udává, kolik lidí zemřelo na celkový počet obyvatel.

22

Tabulka č. 4: Relativní přírůstek obyvatel v okrese Náchod v období 1991 – 2006 Rok 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 živě narození v % 13,1 12 12,3 10,9 10 10,3 9,5 9,3 zemřelí v % 12,5 12,3 11,3 11,5 11 10,2 11 10,2 přir. přírůstek v% 0,6 -0,3 1 -0,6 -1 0,1 -1,4 -0,8 Přistěhovalí v % 10,5 11,8 11 8,8 8,2 8,2 8,4 8,5 Vystěhovalí v % 10,8 10 9,9 8,1 6,8 6,2 7 7,1 saldo migrace v % -0,3 1,7 0,9 0,7 1,4 2 1,4 1,4 celk. přírůstek v % 0,3 1,4 1,9 0,1 0,4 2,1 0 0,6 rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 živě narození v % 9,6 9,5 9 9,1 8,5 8,1 8,9 11,3 zemřelí v % 10,6 9,8 9,9 10,3 9,7 8,8 8,6 12,2 přir. přírůstek v% -1 -0,2 -0,9 -1,2 -1,2 -0,7 0,3 -1,9 Přistěhovalí v % 8,5 8 6,5 8,6 6,4 8,1 7,5 8,2 vystěhovalí v % 7,2 7,3 7,6 7,6 5,4 9,2 7,1 7,5 saldo migrace v % 1,3 0,6 -1,1 1,0 1,0 -1,1 0,4 0,7 celk. přírůstek v % 0,4 0,4 -2,0 -0,3 -0,2 -1,8 0,7 -1,2

Zdroj: ČSÚ, Sčítání lidu, domů a bytů 2001, Okres Náchod, 2003, Statistická ročenka Královéhradeckého kraje 2006

Saldo migrace v posledních letech kolísalo, avšak hodnoty byly téměř vždy kladné, výjimkou jsou poslední roky, kdy dochází k snižování kladného salda migrace, či dokonce dochází k zápornému saldu migrace. To může být způsobeno, jak jsem vysvětlila výše, úbytkem pracovních míst – dochází k uzavírání podniků, které patří k největším zaměstnavatelům v okrese.

Z tabulky je také patrné, že téměř ve všech letech dochází k zápornému přirozenému přírůstku. To je způsobeno převládající úmrtností v okrese.

Celkový přírůstek nabývá v prvních letech kladných hodnot, avšak do roku 1998 se tyto hodnoty snižují a v roce 2001 již je dokonce tato hodnota záporná. V posledních letech nám tedy dochází na zkoumaném území k poklesu obyvatel. V roce 2005 se tato hodnota dostává opět nad 0, avšak v roce 2006 se opět pohybujeme v záporných hodnotách.

23

Na následujícím grafu jsem zobrazila vývoj celkového přírůstku obyvatel. Osa x je časová osa a na ose y jsem zachytila hodnoty přirozeného přírůstku, salda migrace a celkového přírůstku obyvatel¹⁵ v okrese Náchod.

Graf č. 4:Vývoj celkového přírůstku obyvatel v okrese Náchod

-2,5 -2 -1,5 -1 -0,5 0 0,5 1 1,5 2 2,5

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Roky

Přirozený přírůstek Saldo migrace Celkový přírůstek

Zdroj: Vlastní konstrukce dle tabulky č. 4

Z grafu je patrné, že od roku 1996 dochází stále k zápornému přirozenému přírůstku, tzn. že úmrtnost je vyšší než porodnost. Snížení úmrtnosti nastává v roce 2000, kdy se hodnota přirozeného přírůstku snižuje na -0,2. Kladné hodnoty nabývá opět až v roce 2005, tzn. že v tomto roce byla vyšší porodnost než úmrtnost. Saldo migrace je záporné pouze ve dvou letech, a to v roce 2001 a 2004. Celkový přírůstek obyvatel má stále klesající tendenci. Od roku 2001 do roku 2004 se nachází v záporných hodnotách a poté opět roste do kladných hodnot v roce 2005 a v roce 2006 opět významně klesá.

3.3 V ě kové a pohlavní složení obyvatelstva

Struktura dle pohlaví a věku patří mezi jedny z nejdůležitějších charakteristik sledovaných v demografii. Díky ní můžeme předvídat budoucí vývoj, a to především v oblasti pracovní síly a zaměstnanosti. Stát i regiony se tak mohou alespoň z části připravit na to, co je čeká.

15 Celkový přírůstek obyvatel je součtem přirozeného přírůstku a salda migrace

24

Mezi hlavní projevené změny ve věkovém složení obyvatelstva okresu Náchod se patří především nižší počty živě narozených dětí, mírně klesající úmrtnost a stárnutí obyvatelstva.

„Proces demografického stárnutí populace, kdy se nejmladší věková složka dětí výrazně snižuje ve prospěch růstu podílu vyšších věkových skupin, je dlouhodobým jevem v celé České republice. Obyvatelům Náchodského okresu patřila v roce 2001 z pěti okresů Královéhradeckého kraje třetí příčka z hlediska průměrného věku, který činil 38,7 let (muži 37,0 let a ženy 40,3 let).“ ¹⁶

Obyvatelstvo postupně stárne, v porovnání s rokem 1991 o celé dva roky.

Tabulka č. 5: Struktura obyvatel okresu Náchod dle pohlaví a věku 1970-2001 v tom

podle pohlaví podle věkové skupiny

bydlící obyvatelstvo

celkem muži ženy 0-14 15-59 60-64 65 a více

Prům.

věk v letech 1970 112 131 53 251 58 880 22 910 64 508 7 911 16 802 37,4

V % 100 47,5 52,5 20,4 57,5 7,1 15 x

1980 114 031 54 507 59 524 26 329 65 705 3 805 18 193 36,4

V % 100 47,8 52,2 23,1 57,6 3,3 16 x

1991 111 939 53 945 57 994 23 571 67 455 5 856 15 057 36,7

V % 100 48,2 51,8 21,1 60,36 5,2 13,5 x

2001 112 714 54 701 58 013 19 248 72 071 5 183 16 162 38,7

V % 100 48,5 51,5 17,1 63,9 4,6 14,3 x

Přírůstek (úbytek) v

období 1991-

2001 775 756 -4 323 4 616 -673 1 105 2,0

V % 0,7 1,4 -18,3 6,8 -11,5 7,3 x

Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001, okres Náchod, ČSÚ

Z tabulky je patrné, že ve všech sčítacích obdobích bylo vždy na území okresu Náchod větší množství žen než mužů. Tento rozdíl se pohybuje mezi 2 – 5 %.

Pro analýzu věkového složení obyvatelstva jsem použila intervaly 0-14 pro předproduktivní věk, 15-59 a 60 – 64 pro produktivní věk, 64 a více pro poproduktivní věk.

V roce 2001 došlo oproti roku 1991 k zvýšení počtu obyvatel o 775. V porovnání s rokem 1980 však zde zaznamenáváme úbytek o 1 317 osob. Příčinou tohoto snížení byl pokles počtu dětí ve věkové skupině 0 - 14 let, a to o celých 26,9 % méně. V roce 1980 představovala skupina

16ČSÚ,Sčítání lidu, domů a bytů 2001, okres Náchod, str. 18

25

0 – 14 let 23,1 % obyvatel okresu, v roce 2001 to bylo již jen 17,1 %. Ve věkové skupině 15 – 59 let došlo v letech 1980 - 2001 k nárůstu o 9,7%. Na tento nárůst měly nevětší vliv populačně silné ročníky z 70. let. Poslední poproduktivní skupina se v roce 2001 zvýšila o téměř 8% oproti roku 1991.

I když zaznamenáváme v posledním sčítacím období přírůstek obyvatel, dochází zde bohužel také k neustálému stárnutí populace.

Následující graf zobrazuje vývoj věkového složení obyvatelstva okresu Náchod v letech 1970 – 2001. Pro jednoduchost a přehlednost jsem ze skupin 15 – 59 a 60 – 64 vytvořila jednu skupinu, a to 15 – 64.

Graf č. 5: Vývoj věkového složení obyvatel v okrese Náchod 1970-2001

22 910

26 329

23 571

19 248 72 491

69 510

73 311

77 254

16 802 18 193

15 057 16 162

0 10 000 20 000 30 000 40 000 50 000 60 000 70 000 80 000 90 000

1970 1980 1991 2001

0-14 15-64 65 a více

Zdroj: Vypracováno dle tabulky č. 5

26

Tabulka č. 6:Vývoj věkové struktury obyvatel Náchodska 2001-2006

V % 2001 2002 2003 2004 2005 2006

0 - 14 let 17,1 16,8 16,5 16,1 15,7 15,4

15 - 64 let 68,5 68,8 69,0 69,4 69,6 69,8

65 a více let 14,4 14,4 14,5 14,5 14,7 14,8

Zdroj: ČSÚ, Královéhradecký kraj, okres Náchod, 2.4.2007

Z tabulky vyplývá, že se hodnoty v letech 2001 – 2006 téměř nemění. Procento v první skupině stále klesá. V roce 2006 klesla tato hodnota oproti roku 2001 o 1,7 % čili počet dětí v předproduktivním věku klesl o 1,7 %. V produktivní skupině se tato hodnota naopak zvyšuje.

V roce 2006 v ní došlo oproti roku 2001 k zvýšení o 1,3 %. V poslední, poproduktivní skupině za sledované období nedošlo téměř k žádným změnám. Hodnota se zvýšila o nepatrných 0,4 %.

V následující tabulce vidíme, jak vypadala věková struktura v Královéhradeckém kraji a v České republice. Podíl obyvatel ve věku 0 – 14 je v náchodském okrese o 0,6 % vyšší než v České republice. Skupina 65 a více je v Královéhradeckém kraji na stejné úrovni jako v Náchodském okrese. Oproti České republice jsou tyto hodnoty o 0,7 % vyšší. V produktivní skupině 15 – 64 se hodnoty za okres a kraj v podstatně neliší, avšak v České republice je toto procento o 1,3 vyšší než na Náchodsku.

Tabulka č. 7: Porovnání věkové struktury okresu Náchod s Královéhradeckým krajem a ČR v roce 2006

Podíl obyvatel ve věku 0 - 14 15 - 64 65 a více

Okres Náchod v % 15,4 69,8 14,8

Královéhradecký kraj v % 15,0 70,2 14,8 Česká republika v % 14,8 71,1 14,1

Zdroj: ČSÚ, Statistická ročenka ČR a Královéhradeckého kraje 2006

V roce 2002 zpracoval Český statistický úřad projekci obyvatel v roce 2050. V tomto roce by měl činit počet obyvatel v Královéhradeckém kraji 442 300 obyvatel, mělo by tedy dojít ke snížení počtu obyvatel. Měl by se zároveň snížit počet obyvatel ve skupinách 0- 14 a 15 – 64, naopak by mělo dojít k výraznému nárůstu počtu obyvatel v poslední poproduktivní skupině. Jestliže v roce 2006 je toto procento v Královéhradeckém kraji 14,8 % v roce 2050 by se mělo zvýšit až na neuvěřitelných 32,4 %.

27

Pro srovnání věkového složení obyvatel okresu Náchod s věkovým složením celé České republiky jsem zpracovala dva výsečové grafy. Tyto jsem zvolila, protože budu pracovat s relativním počtem obyvatel, tedy podíly jednotlivých věkových složek na celkovém počtu obyvatel.

Následující dva grafy dokazují velmi podobnou věkovou strukturu okresu Náchod a České republiky

Graf č. 6: Věková struktura v okrese Náchod v roce 2006

15,4

69,8 14,8

0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let

Zdroj: vlastní konstrukce z tabulky č. 7

28 Graf č. 7: Věková struktura v ČR v roce 2006

14,8

71,1 14,1

0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let

Zdroj: vlastní konstrukce z tabulky č. 7

3.4 S ň ate č nost

Kvalitativní údaje v sobě zahrnuje ukazatel sňatečnosti. Lze tedy zjišťovat, zda ve sledované populaci jsou či nejsou určité vlastnosti, a pokud se zde nacházejí, o jaký podíl populace se jedná. Sňatek je dobrovolný zákonný svazek dvou osob. Ty by měly splňovat minimální věkovou hranici, tj. 18 let, musí zde být vyloučena pokrevní příbuznost a v neposlední řadě musí být oba sňatkuschopné (ovdovělé, rozvedené, svobodné).

Vývoj sňatečnosti v letech 1961 – 2006 v okrese Náchod popisuje tabulka č.8 umístěná na následující straně.

29

Tabulka č. 8: Vývoj sňatečnosti v okrese Náchod v letech 1961 – 2006 Rok Počet

sňatků

Rok Počet sňatků

1961 809 1999 652

1968 1 011 2000 680

1969 1 033 2001 608

1979 848 2002 539

1989 843 2003 552

1996 608 2004 512

1997 600 2005 543

1998 652 2006 559

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/p/4023-06, 5.4.2007

Pro přehlednost budeme vývoj sňatečnosti pozorovat z následujícího grafu. Na osu x jsem zanesla časovou dráhu a na ose y vidíme počet sňatků.

Graf č. 8:Vývoj sňatečnosti v okrese Náchod v letech 1980 – 2006

0 200 400 600 800 1 000 1 200

1961 1964 1967 1970 1973 1976 1979 1982 1985 1988 1991 1994 1997 2000 2003 2006

Roky

Zdroj: Vlastní konstrukce z tabulky č. 8

Z grafu je patrné, že sňatečnost má rostoucí tendenci do roku 1969, od tohoto roku je téměř neustále klesající. Hlavním důvodem vysoké sňatečnosti před rokem 1989 byla trvalá podpora mladých manželství ze strany státu, např. při řešení bytových otázek, poskytování novomanželských půjček. Jako další důvod zohledním trvalé přesvědčení většiny populace o přirozeném vstupu do manželství. V současnosti klesá sňatečnost, roste věk snoubenců a roste i počet tzv. faktických manželství (lidé spolu žijí bez uzavření sňatku, a to i poté, kdy se páru narodí potomek). Finanční náročnost vede mladé páry k odpovědnějšímu přístupu k uzavírání manželství.

30

Klesající trend sňatečnosti je důsledkem porevolučního vývoje. Jednou z možností vysvětlení tohoto trendu je finanční náročnost na uzavření sňatku. Dochází také ke snižování počtu těhotných žen v mladším věku (18 – 23 let), neboť místo těhotenství a sňatku se nabízí jiná možnost – vybudování kariéry, studium a práce v zahraničí, cestování atd.

Vývoj sňatečnosti okresu Náchod můžeme tedy charakterizovat nejdříve vzestupným trendem uzavírání sňatků, který dosáhl svého vrcholu v roce 1969, a posléze neustálým poklesem sňatečnosti vlivem ekonomického útlumu.

3.5 Rozvodovost

Kvalitativní údaje zahrnuje také ukazatel rozvodovosti. Lze tedy pozorovat zda ve sledované populaci jsou či nejsou určité vlastnosti a pokud zde jsou, o jaký podíl se jedná. Rozvod je konečnou fází rozpadu manželství, jež dává oběma partnerům právo na uzavření nového sňatku.

Tabulka č. 9: Vývoj rozvodovosti v letech 1961 - 2006 Rok Počet

rozvodů Rok Počet rozvodů

1961 102 1999 286

1968 169 2000 287

1969 189 2001 318

1979 235 2002 400

1989 309 2003 355

1996 354 2004 354

1997 369 2005 385

1998 350 2006 377

Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/p/4023-06, 5.4.2007

Daný vývoj rozvodovosti v okrese Náchod v letech 1961 – 2006 lze lépe pozorovat na následujícím grafu.

31 Graf č. 9:Vývoj rozvodovosti v letech 1961 - 2006

0 50 100 150 200 250 300 350 400 450

1961 1964 1967 1970 1973 1976 1979 1982 1985 1988 1991 1994 1997 2000 2003 2006

Roky

Počet rozvodů

Zdroj: Vlastní konstrukce z tabulky č. 9

V okrese Náchod dochází ve sledovaném období ke stále rostoucí rozvodovosti, jak je vidět z výše uvedeného grafu. Hranici 100 rozvodů překročil okres v roce 1961 s počtem 102 (v roce 1960 činil počet rozvodů pouze 95). Od roku 1997 do roku 2001 vykazuje rozvodovost kolísající charakter. V těchto letech došlo k rychlému snížení a následnému zvýšení rozvodů. Mezi nejčastější důvody rozvodů patří rozdíl povah, názorů a zájmů, dále pak nevěra, alkoholismus, nezájem o rodinu a v neposlední řadě trestný čin (zlé nakládání).

Ukazatelé sňatečnosti a rozvodovosti spolu vzájemně souvisí. Pro srovnání vývoje sňatečnosti a rozvodovosti jsem tedy vytvořila graf, který oba tyto ukazatele spojuje.

32

Graf č. 10: Vývoj rozvodovosti a sňatečnosti v letech 1961 - 2006

0 200 400 600 800 1 000 1 200

1961 1964 1967 1970 1973 1976 1979 1982 1985 1988 1991 1994 1997 2000 2003 2006

Roky

Rozvodovost Sňatečnost Zdroj: Vlastní konstrukce z tabulky č. 8 a 9

Jak vidíme z grafu počet sňatků nám klesá, proto bychom předpokládali, že dojde i k následnému snížení množství rozvodů. Tento předpoklad se však v této analýze nepotvrdil.

V roce 1999 došlo k výraznému snížení počtu rozvodů, a to na celkových 286. „Úbytek rozvodů v roce 1999 byl přímým důsledkem novely zákona o rodině v podobě zákona č. 91/1998 Sb., který měl za úkol ztížit rozvod, a to ve prospěch dětí vzešlých z manželství.“¹⁷

3.6 Náboženské vyznání obyvatelstva

Náboženské vyznání patří mezi významné kulturní znaky obyvatelstva. Při sčítání lidu, domů a bytů v roce 1991 bylo poprvé po 40 letech (naposledy v roce 1950) zjišťováno náboženské vyznání obyvatel České republiky. Výsledkem toho bylo zjištění vysokého počtu obyvatel hlásícího se k různým církvím. Nejvíce obyvatel se hlásí k římskokatolické církvi, následují ji církev československá husitská a českobratrská církev evangelická.

17 Příloha časopisu Veřejná správa číslo 22, MVČR, 2001

33 Tabulka č. 10: Náboženské vyznání v okrese Náchod

Náboženské vyznání v % 1991 2001

Věřící 48,3 33,9

bez vyznání 38,4 56,7

Nezjištěno 13,3 9,4

Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001, Okres Náchod, ČSÚ, 2003

V roce 1991 se k víře přihlásilo 48,3 % obyvatel okresu. Údaje v roce 2001 byly, jak vidíme z tabulky, značně odlišné. K víře se v tomto roce přihlásilo o téměř 15 % méně obyvatel, čili 33,9 %. Zároveň se snížilo i procento v kolonce nezjištěno. Z toho tedy vyplývá, že došlo k výraznému zvýšení počtu nevěřících a to téměř 20 %.

Situaci porovnání náboženského vyznání v okrese Náchod v letech 1991 a 2001 lépe nastíní následující dva výsečové grafy.

Graf č. 11: Náboženské vyznání v okrese Náchod

Náboženské vyznání v okrese Náchod v roce 1991

48,30%

38,40%

13,30%

věřící bez vyznání nezjištěno

Zdroj: vlastní konstrukce z tabulky č. 10

34

Graf č. 12: Náboženské vyznání v okrese Náchod v roce 2001 Náboženské vyznání v okrese Náchod v roce

2001

33,90%

56,70%

9,40%

věřící bez vyznání nezjištěno

Zdroj: vlastní konstrukce z tabulky č. 10

Na těchto dvou grafech je velice dobře vidět obrovský nárůst podílu obyvatel bez vyznání. Za snižováním množství věřících stojí dva důvody. Prvním z nich může být například vymírání starších ročníků, kde je počet věřících větší. Druhým důvodem je fakt, že stále méně rodičů vede své děti k víře. Z tabulky také vidíme snižující se podíl nerozhodnutých obyvatel.

V roce 1991 se v České republice přihlásilo k víře 44 % obyvatel, v okrese Náchod jich bylo 48,3 %. V tomto regionu byl tedy větší podíl věřících než v České republice. V roce 2001 byl podíl věřících 31,7 %, v náchodském okrese bylo toto procento opět vyšší, ale tentokrát už o nepatrné 2 % (33,9 %). Proto můžeme říci, že podíl věřících obyvatel v okrese je téměř stejný jako v celé České republice.

„Podíl věřících obyvatel je tradičně vyšší v malých obcích; průměr okresu (33,9 %) tak překračují o 5,3 procentního bodu. Naopak podíl věřících ve městech okresu je pod okresním průměrem o dva procentní body. Nejméně věřících bylo v Meziměstí (19,6 %), Broumově (23,3

%) a Jaroměři (24,6 %), nejvyšší podíl věřících byl zjištěn v Červeném Kostelci (46,4 %).“¹⁸

18 SLDB 2001, okres Náchod, ČSÚ, 2003, str. 21