Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky
Srovnání současného povědomí o pojmu Smart Cities mezi Slovenskou a Českou republikou
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Studijní program: Aplikovaná informatika Studijní obor: Aplikovaná informatika
Autor: Stanislav Temer
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Nikola Židková Praha, červen 2021
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Srovnání současného povědomí o pojmu Smart Cities mezi Slovenskou a Českou republikou vypracoval samostatně za použití uvedených zdrojů a literatury.
V Roztokách u Křivoklátu dne 11. 6. 2021 ……….
Poděkování
Moje poděkování patří Ing. Nikole Židkové za pomoc, kterou mi poskytla v průběhu psaní bakalářské práce.
Abstrakt
Pojem Smart City se na veřejnosti vyskytuje čím dál více, velká města se stávají centrem života pro více než polovinu populace a s tím se objevují problémy s kvalitou života obyvatel, znečištěním ovzduší nebo neefektivností správy měst. Nezastavitelný pokrok technologie implementuje právě koncept Smart City a dělá tak z klasického města takzvané „chytré město“.
Tato bakalářská práce definuje a objasňuje pojem Smart City a pojmy s ním spojené. Hlavním cílem práce je zmapovat povědomí lidí na území Slovenské a České republiky o pojmu Smart City.
Města postupně implementují koncept Smart City a tahle závěrečná práce monitoruje povědomí a pohled lidí na tuhle implementaci.
Provedením dotazníkového šetření byly získané a následně analyzované odpovědi lidí žijících na Slovensku a v Čechách a na základě získaných výsledků byly utvořeny závěry a doporučení.
Data získaná z dotazníkového šetření nebo vytvořená doporučení můžou být přínosná pro vedení měst, která je mohou použít pro vlastní plánování nebo další analýzy.
Klíčová slova
Smart City, chytré město, implementace Smart City, koncept Smart City
Abstract
The concept of Smart City is publicly known more and more frequently. Big cities become centres of life for more than a half of the population and together with this phenomenon, problems are appearing with the inhabitants ´ quality of life, air pollution or inefficiency of municipal administration. Ustoppable progress of technology implements the Smart City concept and thus changes a classical city into a so called “smart city”.
This bachelor thesis defines and clarifies the concept of Smart City together with related concepts. The main aim of the thesis is to map out the awareness of the Smart City concept among people in the Slovak Republic and the Czech Republic.
The cities implement the Smart City concept gradually. This thesis monitors both the awareness and view of this implementation among people.
Through a questionnaire construct, answers from people in Slovakia and Czechia were obtained and analysed. On the basis of these data, conclusions and proposals were introduced. The data obtained from the questionnaire construct or created proposals can be an asset for municipality administrations and can be used for their own planning or further analyses.
Keywords
Smart City, smart city, Smart City implementation, Smart City concept
Obsah
ÚVOD ... 1
METODIKA ... 2
1 SMART CITIES ... 3
1.1Definice ...3
1.2 Historie ...4
1.3Úrovně Smart Cities...6
1.3.1 Organizace ...6
1.3.2 Komunita ...7
1.3.3 Infrastruktura ...8
1.3.4 Kvalita/Atraktivita města ... 10
1.4 Komponenty ... 10
1.5 Prvky ... 12
1.5.1 IoT ... 12
1.5.2 Big data... 13
1.5.3 ICT ... 15
1.6 Realizace Smart Cities v Slovenské republice ... 15
1.7Realizace Smart Cities v České republice ... 18
2 PRAKTICKÁ ČÁST ... 20
2.1Předmět průzkumu ... 20
2.2Hypotézy ... 24
2.3 Analýza výsledků dotazníku ... 24
2.3.1 Otázka č. 1 ... 24
2.3.2 Otázka č. 2 ... 25
2.3.3 Otázka č. 3 ... 25
2.3.4 Otázka č. 4 ... 26
2.3.5 Otázka č. 5 ... 26
2.3.6 Otázka č. 6 ... 27
2.3.7 Otázka č. 7 ... 28
2.4Výsledky průzkumu ... 29
2.5Doporučení ... 30
3 ZÁVĚR ... 32
4 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ... 34
5 PŘÍLOHY ... 37 5.1 Příloha č. 1 – Dotazník ... 37
Úvod
Téma bakalářské práce je srovnání současného povědomí lidí o pojmu Smart City mezi Slovenskou a Českou republikou. Oblast Smart Cities je zajímavé a aktuální společenské téma, které se exponenciálním nárůstem globalizace a obrovským pokrokem dostupných technologií ve společnosti řeší a do budoucna bude řešit stále více [1]. V odborných článcích chybí praktické srovnání aktuálního povědomí obyvatel o stavu implementace konceptu Smart Cities v Česku a na Slovensku. Tyto dvě země jsou vybrány vzhledem k jejich společné historii, a proto je zajímavé porovnat, jestli se povědomí lidí týkající se Smart Cities liší, nebo nikoliv.
V praktické části je použita výzkumná metoda dotazníkového šetření a data v něm získaná jsou shromažďovaná z obou vybraných zemí. Dotazník má za úkol splnit dvě podstatné vlastnosti, a to jak validitu, tak reliabilitu.
Cílem práce je zmapovat současné povědomí lidí žijících na území České a Slovenské republiky o reálném využití Smart City v jednotlivých zemích a vyhodnotit, jestli jsou vědomosti lidí v některé ze zemí výrazně hlubší. Zjištěné výsledky se analyzují a na základě získaných dat jsou vyvozené závěry a doporučení, jak zlepšit povědomí obyvatel. Pro správné pochopení problému řešeného v praktické části je potřeba, aby čtenáři porozuměli výkladu pojmů, a proto je potřebné v teoretické části ty základní vysvětlit, např. samotný koncept Smart City, IoT, Big data nebo ICT, tím snáze pochopí praktickou část práce.
Vedlejším cílem je zjistit, jestli občané Slovenské a České republiky vnímají implementaci konceptu chytrého města pozitivně a zda to nějakým způsobem ovlivňuje kvalitu jejich života.
V teoretické části se práce zabývá základními pojmy v souvislosti se Smart Cities. Podrobněji se probírá historie Smart City, jednotlivé komponenty, úrovně a realizace na Slovensku a v Česku. Teoretická část se dále zaměřuje na používané technologie v Smart City, jako jsou například loT, Big data a ICT.
Praktická část bakalářské práce zahrnuje dotazníkové šetření a následnou analýzu získaných výsledků. Dotazníkové šetření je realizováno za účelem zjištění informovanosti obyvatel o konceptu Smart City v Česku a na Slovensku. Autor si níže v práci vytýčil tři hypotézy, které jsou na základě provedené analýzy výsledků dotazníkového šetření vyvráceny, nebo potvrzeny.
Závěrem práce je zhodnocen a porovnán stav znalostí lidí o konceptu Smart City mezi Slovenskou a Českou republikou. Dále jsou v závěru na základě získaných dat sepsána doporučení, jak zlepšit povědomí lidí o konceptu Smart City pro jednotlivé země. Závěry se opírají o informace z teoretické části práce, ale také o výsledky získané provedeným dotazníkovým šetřením.
Metodika
Metodika práce spočívá v literární rešerši odborných publikací, především pak titulů dostupných online. V době pandemie Covid-19 byla totiž omezená možnost půjčovat si fyzické výtisky knih v knihovnách v ČR. Významnými zdroji informací jsou statistické úřady jak v Česku, tak na Slovensku a také webové stránky Evropské unie.
K větší přehlednosti použitých zdrojů se používá v celé práci citační norma ISO-690 v číselné variantě s hranatými závorkami.
Na základě zmíněného cíle této práce jsou formulovány hypotézy autora:
1. Pojem Smart City je pro občany České a Slovenské republiky neznámý pojem.
2. Česká republika je dle názoru účastníků ankety úspěšnější v implementaci konceptu Smart City než Slovenská republika.
3. Implementace konceptu Smart City je vnímaná spíše jako prospěšná a pozitivní.
Za účelem potvrzení, nebo vyvrácení hypotéz jsou následně vytvořeny dotazy v dotazníkovém šetření, které je dostupné jako příloha. Za účelem sběru dat a komplexního zmapování situace na Slovensku a v Česku je použita analytická metoda, a to konkrétně dotazníkové šetření.
V důsledku pandemického stavu, který se v době psaní práce vyskytoval na území Slovenska i Česka neprobíhalo šíření dotazníku oslovováním lidí na ulici, ale formou online dotazníku, který byl zveřejněn pomocí elektronické komunikace s vybranou segmentací (věk, dosažené vzdělání, město pobytu apod). Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 122 lidí, z nichž bylo 51 % z České republiky. Dotazník se skládá z uzavřených i otevřených otázek, které jsou navržené tak, aby bylo možné dosáhnout definovaného cíle práce. Otázky slouží ke zjištění znalostí dotázané osoby o Smart City projektech a jejich výhodách, případně nevýhodách.
Podrobněji je dotazník rozebrán v kapitole číslo 2 praktické části této závěrečné práce.
Na základě dat získaných z dotazníkového šetření jsou dále vytvořeny grafy a interpretovány výsledky. Kvantitativní analýzou výsledků dotazníkového šetření jsou pomocí statistického vyhodnocení dat zpracovány získané odpovědi. Uzavřené otázky jsou vyhodnoceny na základě četnosti jednotlivých odpovědí, otevřené otázky jsou porovnávány a shlukovány do podobných kategorií. Při analýze výsledků jsou brány v úvahu i údaje získané od respondentů, jako jsou například: město trvalého bydliště, země, ze které pocházejí, nebo nejvyšší dosažené vzdělání.
1 Smart Cities
Koncentrace lidí do velkých měst je v současné době stále více skloňovaný problém. S tímto problémem se do povědomí lidí dostává pojem Smart City, který byl předmětem této závěrečné práce. Pod názvem Smart City neboli chytré město si každý představí jinou definici, proto bude v první části práce koncept Smart City detailněji představen a definován.
1.1 Definice
Pro pojem Smart Cities existuje v odborné literatuře a na internetu mnoho různých definic, ale pro potřeby mé závěrečné práce jsem si vybral tři, které jsou pro moji práci nejvíc relevantní.
Jelikož se zabývám problematikou Smart Cities na Slovensku a v České republice, vybral jsem si oficiální definici Ministerstva pro místní rozvoj České republiky a formulaci Ministerstva hospodárstva Slovenskej republiky. Oba výše vzpomínané státy patří do Evropské unie, takže považuji za důležité zmínit i definici Evropské komise.
Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky vymezuje pojem Smart Cities následovně:
„Pojmem Smart Cities rozumíme koncept strategického řízení města, resp. obce nebo regionu (pro jednoduchost dále pouze „Smart Cities“, „koncept SC“, „SC“ bez dalšího rozlišení).
Primárním cílem SC je zajištění kvalitního života obyvatelům, kdy jsou jako nástroj využívány moderní technologie pro ovlivňování kvality života ve městě, a následně k dosahování hospodářských a sociálních cílů města. Přitom dochází k synergiím mezi různými aktivitami a veřejnými službami, díky nimž město funguje – především doprava, logistika, bezpečnost, energetika, správa budov atd. V konceptu Smart Cities je současně kladen důraz na „tvrdé“
i „měkké“ aspekty řízení života ve městě a na soulad „šedé“ a „zelené“ infrastruktury města“
[2].
Pojem zelená infrastruktura je v dokumentu vysvětlen jako nezbytná součást městského parteru a tvoří ji propustné plochy, městská zeleň a vodní prvky včetně retenčních a akumulačních ploch. Pojem šedá infrastruktura je objasněn jako infrastruktura tvořená městskou mobilitou, energetikou a dalšími městskými službami, dohromady propojenými a podporovanými informačními a komunikačními technologiemi.
Ministerstvo hospodářství Slovenské republiky definuje pojem Smart Cities na svých oficiálních stránkách následně:
„Smart City je nový přístup v rozvoji měst a městských regionů, jejich správě a plánování, využívaje technické a technologické inovace včetně informačních a komunikačních technologií.
Jde o úsilí zvýšit kvalitu života a kvalitu podnikatelského prostředí ve městech a regionech, zvýšit efektivitu jejich fungování, udělat je bezpečnějšími, čistšími, energeticky účinnějšími a schopnými reagovat na společenské, ekologické či jiné výzvy a potřeby“ [3] (vlastní překlad autora1).
V dokumentu slovenského ministerstva se dále píše, že definice vychází z definice Evropské unie, která je také volně dostupná na oficiálních stránkách Evropské unie:
„Smart City je místo, kde se zefektivňují tradiční sítě a služby s využitím digitálních a telekomunikačních technologií ve prospěch jeho obyvatel a podnikání.
Smart city přesahuje rámec využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) pro lepší využívání zdrojů a nižší emise. Znamená to chytřejší městské dopravní sítě, modernizované zásobování vodou a zařízení na likvidaci odpadu a efektivnější způsoby osvětlení a vytápění budov. Znamená to také interaktivnější a citlivější správu měst, bezpečnější veřejné prostory a uspokojování potřeb stárnoucí populace“ [4] (vlastní překlad autora2).
1.2 Historie
Pojem Smart Cities se intenzivně používá pouze několik let, takže to vzbuzuje dojem, že se jedná o něco nového, doposud nepoznaného. Technologie jsou ale kolem nás všude a pomáhají nám v běžném životě již poměrně dlouhou dobu, zatím to jenom nikdo nenazval přívlastkem
„smart“.
Důsledkem urbanizace přibývají i důvody lidí vytvářet Smart Cities. Již v letech 2013 žila polovina světové populace ve městech, dle předpokladů bude žít ve městech polovina populace Afriky už do roku 2035. Spolu s tím se ale objevují problémy, s nimiž se lidé musí vypořádat, a to například:
1 originální text: „Smart City je nový prístup v rozvoji miest a mestských regiónov, ich spravovaní a plánování, využívajúc technické a technologické inovácie vrátane informačných a komunikačních technológií. Ide o úsilie zvýšiť kvalitu života a kvalitu podnikateľského prostredia v mestách a regiónoch, zvýšiť efektivitu ich fungovania, urobiť ich bezpečnejšími, čistejšími, energeticky úspornějšími a schopnými reagovať na spoločenské, ekologické či iné výzvy a potreby“ [3].
2 originální text: „A smart city is a place where traditional networks and services are made more efficient with the use of digital and telecommunication technologies for the benefit of its inhabitants and business.
A smart city goes beyond the use of information and communication technologies (ICT) for better resource use and less emissions. It means smarter urban transport networks, upgraded water supply and waste disposal facilities and more efficient ways to light and heat buildings. It also means a more interactive and responsive city administration, safer public spaces and meeting the needs of an ageing population“ [4].
• rostoucí úrovně znečištění,
• vysoké životní náklady,
• obrovské investice do infrastruktury,
• rostoucí kriminalita a mnohé další [5].
Obr. 1: Smart City – časová osa Zdroj: autor
Jak znázorňuje Obrázek 1, vývoj Smart City začal už v roce 1986. Osa dále poukazuje na rok 1992, ve kterém proběhla mezinárodní konference v Riu s názvem United Nations Conference on Enviroment and Development pod záštitou organizace Agenda 21, což je organizace zabývající se životním prostředím, globální politikou a sociálním inženýrstvím.
Další zajímavá událost se odehrála v roku 1997 na konferenci Global Forum World Foundation for Smart Communities, kde byla představena příručka pro takzvané Smart Communities, Na události se zadefinovali různé definice, mezi něž patří i samotný pojem Smart City, a v neposlední řadě byl prezentován i projekt Smart Growth, který byl představen na půdě Evropské unie. Odborníci se při příležitosti této konference také shodli, že cca 50 tisíc měst na celém světě v průběhu 10 let bude vyvíjet takzvanou „smart iniciativu“. To znamená, že tato města vytvoří dokumenty a iniciativu, které povedou k budování prostředí dle konceptu Smart City [6].
V roce 1999 byla založena organizace Cittaslow, která sdružuje města respektující zdraví občanů, snažící se žít ekologicky a podporující férový obchod a mnohé další aktivity [7].
Municipal open data (1986)
„Smart growth"
Agenda 21 (1992)
„Smart communities"
Global Forum World Foundation for Smart
Communities (1997)
Cittaslow (1999)
Y2K „Millenium bug panic"
(2000)
Youkohama Digital City Project
(2010)
„Smart Society for Innovative and Sustainable Cities"
(2011)
Smart Thinking Solutions
(2012)
„Smart Cities Change the World"
(2013)
Smart City Expo World Congress
(2014)
St. Albert Smart City Centre of Excellence
(2015)
The Limits to growth (2017)
V roce 2010 vznikl projekt Yokohama Digital City Project, který se dá považovat za první velký projekt konceptu Smart City, jenž se orientoval na obnovitelnou energii, elektrická vozidla a sdílení informačních a komunikačních technologií. Dalším projektem byl později Masdar City [8].
Koncem roku 2011 se konal první světový kongres na téma Smart City s názvem Smart Society for Innovative and Sustainable Cities. Témata tohoto kongresu byly oblasti jako například internet věcí, městské plánování, inteligentní auta, inteligentní domy, senzory a mnohé další.
Kongres navštívilo 9 tisíc lidí z celého světa a vystupovalo na něm celkem 200 řečníků [9].
Druhý ročník kongresu Smart City se konal pod názvem Smart Thinking Solutions v roce 2012 v Barceloně. Probírala se zde témata jako Big data, Internet of Things a senzorové řešení pro městské plánování [9].
Rok 2013 přinesl třetí ročník kongresu Smart City pod názvem Smart City Change the World.
Na téhle události představila svoje plány na realizaci chytrých měst i města Londýn a město z Jižní Korey Songdo. Na kongresu bylo také vyhlášené město Rio de Janeiro za Smart City roku 2013 [10].
Další ročník světového kongresu se konal v roce 2014 ve třech městech, a to ve městech Bogota, Koyto a Barcelona. Název ročníku 2014 byl Next-Generation Cities and New industries throught „Green innovation“. Hlavními tématy byly nové technologie a směr vývoje konceptu Smart City a kongres navštívilo téměř 2000 lidí [10].
V roce 2015 projevili lidé zájem o inteligentní města, a tak se jmenoval pátý ročník kongresu Designing Smart Cities – Practical Challenges of Implementing Smart Cities. Zúčastnilo se ho více jak 8200 lidí z 25 zemí světa a na kongresu působilo 115 účinkujících z různých světových organizací [10].
Časovou osu uzavírá vydání St. Albert Smart City Master Plan, který představuje ucelenou strategii toho, jak těžit z příležitostí konceptu Smart City. Smart City představuje jako město, které podporuje inovace, aplikuje nové technologie, data a zlepšuje poskytování služeb [10].
1.3 Úrovně Smart Cities
Sféru chytrého města neboli Smart City lze rozdělit do čtyř úrovní, které na sebe navzájem navazují. Jsou to úrovně organizace, komunita, infrastruktura a kvalita/atraktivita města [2].
1.3.1 Organizace
Organizace klade důraz na správu města a jeho další rozvoj. Prvním krokem organizace je politické rozhodnutí a vyvíjená aktivita občanů nebo jiných veřejných či soukromých subjektů, které vedou k rozhodnutí vedení města vytvořit vizi. Vize musí mít přesně vytýčené cíle, jež musí být měřitelné a musí mít určeno datum, dokdy mají být realizované. Nejedná se
o strategický plán, vize by měly reagovat na klimatické změny nebo urbanizaci nebo na jiné globální proměnné.
V dalším kroku vedení města vytvoří tým, u menších obcí bude zvolena osoba, která bude odpovědná za tvorbu strategického plánu. Tým je tvořen z interních pracovníků, kteří si můžou povolat externí pracovníky či odborníky na danou problematiku.
Následně je vytvořen strategický a akční plán, kde je přesně popsaná vize města či obce. Při tvorbě strategického plánu si města často nechávají vytvářet specializované studie, jako je například dopravní strategie. Tvorba chytrého města by se neobešla bez spolupráce různých sponzorů nebo partnerů, jako jsou například odborné firmy, univerzity, které pomáhají se znalostmi, nebo firmy, jež projekt sponzorují finančně.
1.3.2 Komunita
Finanční stránka realizace projektu Smart City nemusí být jedinou překážkou, na kterou může město narazit. Další z úrovní konceptu Smart City je například komunita. Vedení města nebo obce musí dbát na to, aby v komunitě nedocházelo ke střetům mezi jednotlivými subjekty.
Klasickým příkladem je střet kultur mezi podnikatelskou, byrokratickou nebo politickou sférou.Předcházením nebo řešením těchto sporů je pověřen komunitní koordinátor.
Cílem chytrého města je zapojování jednotlivců a podnikatelské sféry do veřejného života a spojit je do jedné komunity, v níž se může každý realizovat. Město by mělo podporovat vzdělávání o rozvoji města a plnění cílů jednotlivých subjektů patřících do komunity.
Dalším důležitým aspektem, k němuž může komunita výrazně přispět, je sdílení. Město nebo obec by měly podporovat politiku sdílení, které může výrazně prospět například infrastruktuře a odlehčení dopravní situace ve městech. Pro odlehčení dopravy se používají nástroje jako sdílení aut (car sharing) nebo půjčování kol či koloběžek, které slouží lidem dojíždějícím do práce nebo dopravujícím je za jinými aktivitami do vzdálenosti, již jsou jednotlivé dopravní prostředky schopné zvládnout. Další službou, která se dostává do popředí, je například i pronájem kanceláří za nízký nájem nebo podpora práce z domova, která může také výrazně odlehčit dopravní infrastruktuře.
Důležitou stránkou podpory komunit a zvyšování kvality života v chytrých městech je budování veřejného prostoru. Ten by měl občanům sloužit k naplnění potřeb, jako jsou například volnočasové aktivity, dostupná doprava nebo všechny potřebné služby, které požadují. Neměl by ale být jenom funkční, ale také atraktivní, což také přiláká podnikatele, kteří jsou ochotni do města investovat realizací svých podnikatelských aktivit. Vytváření veřejného prostoru si můžou zabezpečovat samotní občané, nebo k tomu slouží funkce koordinátora úprav, pokud existuje [2].
1.3.3 Infrastruktura
Infrastruktura poskytuje základ pro všechna klíčová témata související s inteligentním městem, včetně smart lidí, smart mobility, smart ekonomiky, smart života, smart správy věcí veřejných a smart prostředí. Základní charakteristikou, která je základem většiny těchto komponent, je to, že jsou propojeny a že generují data, která lze použít inteligentně, tím zajistit optimální využití zdrojů a zlepšit výkon. Tato část představuje některé klíčové složky infrastruktury inteligentních měst a končí zdůrazněním potřeby integrovaného přístupu při řešení této infrastruktury [11].
Inteligentní budovy
Inteligentní budova integruje různé fyzické systémy, aby zajistila, že všechny budou fungovat společně optimalizovaným a efektivním způsobem. Inteligentní systémy správy budov mohou zlepšit jejich energetickou účinnost, snížit množství odpadu a zajistit optimální využití vody spolu s provozní účinností a spokojeností obyvatel.
Odhaduje se, že implementace řešení inteligentních budov by mohla ušetřit až 30 % spotřeby vody a 40 % spotřeby energie a snížit celkové náklady na údržbu budovy o 10–30 %. Například v Rakousku je Plus-Energie-Bürohochhaus uznáván jako první inteligentní kancelářská budova, která dodává do sítě více energie, než kolik spotřebuje [11, 12].
Smart mobilita
Smart neboli inteligentní mobilitu lze nejlépe popsat jako přístupy, které snižují dopravní kolony a podporují rychlejší, ekologičtější a levnější možnosti dopravy. Většina inteligentních systémů mobility využívá data shromážděná z různých zdrojů o vzorcích mobility, aby pomohla holisticky optimalizovat dopravní podmínky. Inteligentní systémy mobility zahrnují systémy hromadné dopravy i individuální systémy mobility, které zahrnují sdílení jízdních kol, jízd, vozidel a v poslední době přepravu na vyžádání. Například systém sdílení jízdních kol v brazilském Sao Paulu ušetřil od zahájení provozu v roce 2012 už 570 tun emisí oxidu uhličitého [13].
Objevují se nové rušivé obchodní modely využívající koncepty sdílení, pohodlí a používání technologií (například taxíky Uber). Je zapotřebí dalšího výzkumu ke kvantifikaci dopadu těchto modelů na dopravní kolony a frekvenci používání vozidel ve městech. Inteligentní dopravní systémy efektivně integrují celou řadu možností multimodální dopravy ve městě, včetně individuální mobility a hromadné dopravy. Moderní inteligentní dopravní systémy obvykle zahrnují mimo jiné síť senzorů, veřejnou dopravu sledovanou systémem globálního určování polohy, dynamické semafory, informační panely pro cestující, automatické čtečky registračních značek vozidel, navigační zařízení, signalizační systémy apod. To může vést ke zlepšení bezpečnosti, správy sítě, k omezení dopravních kolon, zvýšení pozitivního vlivu na životní prostředí, přístupnosti, pohodlí a veřejného vnímání [11].
Smart spotřeba vody
Města se neustále snaží řešit problémy s nedostatkem vody pomocí inovativních technologií a lepšího hospodaření s vodou. Vylepšené měření a řízení toku jsou klíčem k dobrému systému distribuce vody. Inteligentní systém hospodaření s vodou využívá digitální technologii, která pomáhá šetřit vodou, snižovat náklady a zvyšovat spolehlivost a transparentnost její distribuce.
Potrubní sítě jsou překryty datovými a informačními sítěmi. Systém obvykle analyzuje dostupné údaje o průtoku a tlaku, aby detekoval problém (například netěsnost) v reálném čase a dle zjištěného problému lépe řídil tok vody. Zákazníkům mohou být v reálném čase poskytnuty informace o stavu vody, které pomohou ji šetřit, což povede ke snížení účtů za vodu [11, 14].
Produkce odpadu
Produkce odpadu roste rychleji než v případě urbanizace. Města mají stále větší potíže se získáváním, tříděním a používáním různých druhů odpadu, které mohou být potenciálně vráceny do životního cyklu spotřebitele. Nakládání s odpady obvykle zahrnuje jejich monitorování, sběr, přepravu, zpracování, recyklaci a likvidaci. Inteligentní systémy nakládáním s odpady snižují množství a kategorizují druh odpadu u zdroje a vyvíjejí metody správného nakládání s odpady. Takové systémy lze použít k proměně odpadu na zdroj a k vytvoření ekonomik uzavřené smyčky. Jejich primární výhody spočívají ve zlepšení efektivity sběru, třídění, opětovného použití a recyklace odpadu. Jednou z primárních neefektivností nakládání s odpady je neschopnost předpovědět, kdy má být odpad sebrán;
kamiony jsou často odesílány ke sběru odpadu, když koše nejsou plné. Senzory, připojení a internet věcí nabízejí způsoby, jak zmírnit dodatečné náklady vyplývající z takové neúčinnosti. Inteligentní systémy nakládání s odpady umožňují sledování pohybu různých jejich druhů a lze využít technologii k lepšímu porozumění a řízení toku odpadu od zdroje k uložení [11].
Zdraví obyvatel
Zdraví a pohoda obyvatel měst je obzvláště znepokojující, pokud jde o udržitelnost městských oblastí a jejich podpůrných ekosystémů. Inteligentní města mohou rozvíjet schopnost využívat technologie, jako jsou Big data, k vývoji předpovědí nebo identifikaci hotspotů, zdraví obyvatel (například epidemie nebo zdravotní dopady během extrémních povětrnostních jevů).
Inteligentní správa zdravotní péče převádí údaje týkající se zdraví do klinických a obchodních poznatků, které zahrnují digitální zdravotní záznamy, domácí zdravotní služby a vzdálené diagnózy, systémy léčby a monitorování pacientů. Rovněž usnadňuje poskytování zdravotní péče pomocí inteligentních a síťových technologií, které pomáhají sledovat zdravotní stav občanů. Umožňuje širší pohled na orientaci na prevenci místo léčby. Inteligentní systémy zdravotní péče mají velký potenciál ve stárnoucích společnostech ve vyspělých zemích a mohou snížit rozdíly ve zdravotní péči mezi vysokými a nízkými příjmy. Mezi příklady přístupů inteligentního zdraví patří crowdsourcing, který shromažďuje údaje o epidemiích, předpovídá jejich propuknutí a přijímá nezbytná preventivní opatření, vzdáleně shromažďuje údaje o zdraví
pacientů a údaje pro diagnostické účely a zavádí automatická upozornění na pacienty týkající se léků a zdravotních prohlídek. Například v Africe využívá projekt Medic Mobile ve venkovských oblastech lokálně dostupnou mobilní technologii, která pomáhá zdravotnickým pracovníkům hlásit příznaky nejbližší klinice, přijímat rady k léčbě a doporučení v případě nouze a poskytovat informace o prevalenci zátěže chorobami ve vesnici nebo v komunitě [11, 15].
1.3.4 Kvalita/Atraktivita města
Jedním z nejdůležitějších cílů konceptu Smart City je zlepšení kvality života ve městě a efektivnější správa procesů města. K tomu je potřebná průběžná evidence dosažených cílů a potřeb obyvatel. Proto je práce s daty nezbytnou součástí konceptu chytrého města. Data by měla být vytěžována pomocí Big data (bude rozebráno později v textu) a interpretovány objektivně.
Ke zlepšení atraktivity a kvality životní úrovně ve městě významnou měrou napomáhá životní prostředí. Je důležité, aby město dbalo na snížení hluku z dopravy, nulové emise nebo například na dostatek městské zeleně. Tyhle všechny zmíněné aspekty napomáhají udělat z města příjemnější místo pro život jeho obyvatel. Město, které bude atraktivnější pro život, přiláká nové obyvatele a s tím spojené finanční investice lidí a podnikatelů.
V neposlední řadě přispívá k atraktivitě města i dobře zvládnutý marketing a dobrá pověst.
Vedení města by proto mělo aktivně sledovat trendy a pozorovat, jak je město vnímané okolím a podle toho přizpůsobit jeho propagaci města [2].
1.4 Komponenty
Řešení v rámci Smart City by z dlouhodobého hlediska měla generovat i ekonomické benefity, tj. úspory, ať už na straně aktivních příjmů, nebo přímo na úrovni samosprávy, resp. na úrovni jednotlivých aktérů. Moderní města jsou atraktivní pro inovativní firmy, díky nimž roste inovativní potenciál celého města. Na straně druhé je zde otázka zdrojů samosprávy na podporu
„smart“ aktivit a otázka politické udržitelnosti časově a finančně nákladných řešení.
Podnikatelské subjekty, zejména malé a střední podniky, představují klíčovou hybnou sílu ve fázi tvorby řešení a jsou zdrojem kreativního a inovativního potenciálu reflektujícího specifické místní potřeby. Podmínky pro podporu zavádění inovativních řešení ve městech musí být nastaveny tak, aby měly podniky plně možnost zapojit se do tohoto procesu. Rozvoj a plánování na úrovni samospráv nelze řídit bez patřičné angažovanosti obyvatel. Nová řešení by neměla aktivní participaci občanů komplikovat a snižovat, jejich účelem by měla být naopak motivace.
Jakékoliv zlepšení musí respektovat absorpční a adaptabilní schopnost socioekonomického prostředí, s čímž nevyhnutelně souvisí zvyšování informovanosti, podpora učení a aktivní komunikace mezi zástupci samospráv a všemi skupinami obyvatelstva.
Budování chytrých měst vyžaduje komplexní přístup a účast co nejvíce zúčastněných stran z různých odvětví. Úspěšnost transformace míst na Smart City předpokládá posloupnost kroků, které by měly být v tomto procesu uskutečněné, a to počínaje identifikací problémů a potřeb ve městě. Vzhledem k unikátnosti každého města neexistuje univerzální postup na to, jak se stát
„smart“. Intenzivní doprava a hustý provoz typický pro města s tranzitní polohou a vysokou hustotou obyvatelstva nemusí vůbec představovat problém pro města, která naopak trápí vysoké energetické náklady na poskytování veřejných služeb. Inteligentní město využívá moderní technologie na poskytování efektivních veřejných služeb, na využívání všech lokálních zdrojů (přírodní, lidské, finanční atd.), ale i na definování potřeb a výzev, kterým čelí všechny zúčastněné strany. Energetika a doprava jsou dvě největší a nejperspektivnější oblasti, ve kterých je možné díky nasazení technologií a podpoře inovací dosáhnout velkého pokroku.
Jádrem města je energetická infrastruktura postavená na prvcích inteligentní sítě, umožňující využívání obnovitelných forem energie a upravující chování nejen producentů, ale i spotřebitelů. Doprava v kontextu Smart City se zaměřuje především na její komplexní regulaci, tj. regulaci individuální automobilové, veřejné, cyklistické a pěší dopravy včetně řešení statické dopravy. Cílem by měl být především přesun cestujících z individuální automobilové dopravy do udržitelných druhů dopravy. Představitelé míst by měli hledat co nejefektivnější řešení, které umožní transformaci dopravního systému a povedou ke spokojenosti všech obyvatel. Doprava ve městě souvisí kromě budování odpovídající infrastruktury také s dostatkem parkovacích míst, nebo naopak s omezením přístupu aut do centra města a s podporou městské hromadné dopravy [3]. Špatně řízená doprava má přitom i ekonomické dopady: až jedno procento HDP ročně Evropská unie ztrácí kvůli času, který její obyvatelé stráví v dopravních kolonách [16]. Technické a technologické inovace nabízejí řešení v podobě mobilních aplikací pro obyvatele, kteří pracují s open daty (data, která jsou bezplatně a volně dostupná v čitelném formátu), využívají internet věcí, který umožní fungování autonomních aut bez řidičů. Fenoménem, který úzce souvisí s konceptem Smart City, je sdílená doprava, která propojuje řidiče s volnými místy s potenciálními zákazníky, kteří se chtějí přepravit.
Přístup Smart City implikuje institucionální kapacity a řízení dostupné pro podniky a jejich zaměstnance, kteří s dalšími klíčovými stranami mají možnost podílet se na aktivitách podporujících inovace ve městech. Přinášejí dlouhodobě udržitelné využívání přírodního, lidského, sociálního, finančního a institucionálního kapitálu a zároveň využívání dostupných informací, dat, know-how, technologií, služeb a procesů [3].
Obr. 2: Komponenty Smart City [3]
1.5 Prvky
V této části se bude bakalářská práce věnovat technologiím, které se používají a jsou důležité při tvorbě Smart City. Tyto prvky umožnují lepší a efektivnější správu měst a žádné město, které se snaží implementovat koncept Smart City by je nemělo opomínat.
1.5.1 IoT
Jádrem iniciativ Smart City je internet věcí (IoT), což je technologie umožňující všudypřítomnou digitalizaci, vedoucí ke konceptu inteligentních měst. Internet věcí odkazuje na všudypřítomné připojení zařízení k internetu, což umožňuje odesílat informace do cloudu a potenciálně získat pokyny pro provádění akcí. IoT zahrnuje sběr dat a provádění operací analýzy dat za účelem extrakce informací k podpoře rozhodování a tvorby zásad. Odhaduje se, že do roku 2025 bude k internetu připojeno více než 75 miliard zařízení, což povede k ještě
většímu vývoji aplikací. V kontextu inteligentního města umožňuje IoT senzorům shromažďovat a odesílat data o stavu města do centrálního cloudu, který se pak těží nebo zpracovává pro účely extrakce vzorů a rozhodování [17].
Internet věcí sjednocuje operace snímání, přenosu/příjmu, zpracování a ukládání dat prostřednictvím cloudových služeb. Obecná architektura IoT založená na technologii se skládá z pěti vrstev, kde po sobě následující vrstvy fungují na informacích z předchozí vrstvy, jak je znázorněno na obrázku č. 3. Rovněž ukazuje tři různé architektury, které existují pro systémy IoT. Snímací vrstva se také nazývá vrstva vnímání a skládá se z korektorů, jež mohou získat informace o fyzikálních veličinách, které nás zajímají v jakékoli aplikaci, a také z ovladačů, jež mohou působit na fyzické objekty, jako jsou čtečky RFID pro čtení štítků RFID, a další taková zařízení. Data načtená snímací vrstvou se předávají dále do vrstvy middlewaru pomocí síťové vrstvy prostřednictvím bezdrátové sítě, technologie jako Wi-Fi, mobilní internet, Zigbee a Bluetooth atd. Middlewarová vrstva poskytuje obecné rozhraní pro hardware snímací vrstvy a aplikační vrstvu, která využívá data prostřednictvím různých služeb API a správy databází k poskytování služeb uživatelům. Obchodní vrstva je připojena k aplikační vrstvě a slouží k vývoji strategií a formulování zásad, které pomáhají spravovat celý systém [18].
Obr. 3: Vrstvy IoT [18]
1.5.2 Big data
Big data označují data generovaná digitálními technologiemi, jako jsou mobilní telefony, webové stránky, satelity nebo senzory. Tato data vyžadují nástroje nebo metody datové vědy nebo umělé inteligence, aby je bylo možné efektivně zachytit, spravovat a analyzovat. Big data
jsou často vedlejším produktem našeho digitálního chování, které vzniká při interakci se systémy nebo stroji v každodenním životě.
V kontextu cílů udržitelného rozvoje se Big data používají k prozkoumání všeho od analýzy dat mobilních telefonů k předpovědi chudoby jednotlivců až po pochopení genderových rozdílů v městské mobilitě. Big data však mají zvláštní význam v souvislosti s inteligentními městy a ve větší míře přispívají ke zlepšení městského prostředí.
Zdroje dat za velkými daty lze seskupit do dat z lidských zdrojů (jako jsou sociální média, blogy apod.), zpracovat data zprostředkovaná (včetně finančních přechodů, elektronických zdravotních záznamů a daňových záznamů), strojově generovaná data (například satelitní snímky a data ze zařízení internetu věcí) a data získaná z médií (například rozhlasové vysílání a digitální zprávy).
Všechny tyto zdroje dat jsou zvláště přítomné v městském prostředí a jejich využití může hrát zásadní roli při vytváření obyvatelnějších míst ve městech. Například strojově generovaná data ze zařízení Internet of Things včetně údajů o mobilitě, využití dopravy a životních podmínkách pomáhají mnoha úředníkům města a jejich partnerům vytvářet lepší rozhodnutí. Data mobilní sítě se také používají k pochopení interakce lidí s městem. Mnoho z těchto zdrojů dat lze také kombinovat a získat tak informace, které jsou podrobnější, včasnější a relevantnější.
Big data však nejsou všelékem. Mají skutečná omezení a můžou představovat skutečné výzvy.
Big data nejsou úplným zdrojem dat, mají mezery a je potřeba kombinovat jejich zdroje.
Rovněž jsou často nepřístupná, a to hlavně v případech, když je vlastní nebo spravuje mnoho soukromých organizací, jež řídí velké aspekty našeho digitálního chování. To také zdůrazňuje další výzvu: zaujatost je neustálé riziko.
V souvislosti s tím je při použití přístupů založených na Big datech třeba vzít v úvahu řadu etických zásad. Byly údaje shromažďovány a jsou používány spravedlivě a zákonně? Jsou zavedeny vhodné kontroly a procesy odpovědnosti? Jsou data vysoce kvalitní nebo jsou zkreslená? A používáme minimální množství dat, nebo shromažďujeme obrovské objemy dat bez ohledu na práva, soukromí a agenturu jednotlivců?
Big data vyžadují zásadní přehodnocení toho, jak používáme data v mezinárodním vývoji.
Stejně jako každá jiná technologie nebo inovace je ale také nutné Big data použít strategickým, promyšleným a inkluzivním způsobem. To zahrnuje zabránit vytváření, prohlubování nebo upevňování jakékoli digitální propasti.
Big data jsou důležitým prvkem inteligentních měst a mohou mít zásadní význam pro zlepšení fungování měst. Když se systémy zaměří na globální centrum, můžeme také pomocí velkých dat vidět město v jeho nejširším smyslu včetně neformálních sídel a venkovských a městských vazeb. Při správném použití mají velká data potenciál řídit formování městských prostor, jež mohou fungovat pro všechny občany [19].
1.5.3 ICT
Informační a komunikační technologie (ICT) jsou doplňujícím výrazem pro informační technologie (IT), který zdůrazňuje roli jednotné komunikace a integrace telekomunikací (telefonní linky a bezdrátové signály) a počítačů, jakož i nezbytného podnikání, softwaru, middlewaru, úložiště a audiovizuálních médií, která uživatelům umožňují přístup, ukládání, přenos, porozumění a manipulaci s informacemi podle mezinárodní federace ICT.
Informační a komunikační technologie jsou širokým tématem a jejich koncepty se vyvíjejí.
Zahrnují jakýkoli produkt, který bude ukládat, načítat, manipulovat, přenášet nebo přijímat informace elektronicky v digitální podobě (např. osobní počítače, digitální televize, e-mail apod.) [20].
Nastavení inteligentního města je více než zdokonalení starého systému pomocí technologie jednoduchým přidáním senzorů, vzdáleného dohledu a ovládání k základním městským službám. Mělo by se jednat o úplný posun paradigmatu v každodenním životě při používání nových technologií, zejména nových informačních technologií, které vedou k smart výsledkům.
Neexistuje žádný jedinečný a obecný přístup pro jednoduchý postup pozvolného budování inteligentních měst pomocí ICT. Ve výsledku se obvykle začíná modelováním inteligentních měst. ICT má v konceptu Smart City klíčovou roli, protože funguje jako platforma pro sběr a agregaci informací a dat z terénu, což pomáhá zlepšovat porozumění fungování města.
1.6 Realizace Smart Cities v Slovenské republice
Města jsou při hledání řešení socioekonomických problémů častokrát odkázána buď na vlastní kapacity, nebo kapacity subjektů, které neposkytují výstupy přímo úměrné k vynaloženým (často přehnaným) finančním prostředkům. Návrh Ministerstva hospodářství Slovenské republiky (dále jen MH SR) přináší prostor pro vstup podniků do procesu nejen hledání řešení, ale i jejich pilotní otestování v praxi přímo na území města a následně za pomoci aktivního cíleného poradenství umožní lépe zvládnout přechod k administrativním a také finančně náročnějším aktivitám. V neposlední řadě přispívá ke snížení iniciačních nákladů na transfer takových řešení z prostředí soukromého sektoru do míst a také ke vzniku přirozených partnerství více typů subjektů, které v daném regionu přispívají ke zlepšení životní a ekonomické situace.
Návrh MH SR se skládá ze tří fází podpory, přičemž první dvě spadají přímo do podpůrného schématu MH SR. Celý proces začíná sdílením informací z prostředí již realizovaných řešení, která jsou dostupná jak městům, tak i podnikům samotným.
Cílovou skupinou navrhovaného podpůrného mechanismu jsou malé a střední podniky nabízející inovativní řešení a nepřímý příjem města. Cílem mechanismu je poskytnout prostředky na vytvoření prvotního vztahu města a vybraného podniku prostřednictvím
konkrétních studií proveditelnosti a následně pilotního odzkoušení daného řešení na vybraném testovacím území města.
0. fáze
Tato fáze sestává z pasivních informací o příkladech dobré praxe v oblasti Smart City na Slovensku a v zahraničí a ze „živého" přehledu firem působících v této oblasti, které jsou uvedeny buď přímo v tomto dokumentu, nebo tvoří jeho přílohu. Představuje manuál, v jehož rámci se mají podniky a samosprávy možnost inspirovat a zformovat iniciační partnerství a rovněž se snadněji zorientovat v nových trendech, které s sebou Smart City přináší, prostřednictvím teoretické části materiálu. Předpokladem je, že bude sloužit jako vstupní brána do následujících fází. Do této fáze vstupuje nejen MH SR, ale i ostatní resorty i ostatní klíčoví hráči, kteří tak budou mít aktivní i pasivní možnost představit další možnosti podpory.
I. fáze
Tato fáze počítá s již domluveným možným partnerstvím podnikatelského subjektu a města (např. na základě 0. fáze) a návrhem řešení v konkrétní problémové oblasti. V rámci této fáze bude poskytnuta finanční podpora na vypracování studie proveditelnosti navrhovaného řešení včetně vymezení působnosti a úkolů města, jakož i podnikatelského subjektu v příštím procesu jeho realizace. Náklady spojené s realizací uvedené aktivity budou uhrazeny prostřednictvím dotace s intenzitou 100 % s navrhovanou maximální výškou dotace 20 000 EUR na studii.
Po ukončení I. fáze, resp. před vstupem partnerství podnik – město do II. fáze se uskuteční odborná oponentura. Komise na základě studie proveditelnosti zhodnotí opodstatněnost řešení a doporučí, nebo nedoporučí jeho realizaci v rámci II. fáze (na toto hodnocení je možné využít například stávající skupinu expertů zformovanou v rámci Smart City Klubu).
II. fáze
Základ této fáze staví na již existující a ověřené studii popisující konkrétní řešení a na expertním posudku hodnotícím jeho opodstatněnost. Do této fáze mohou vstoupit prioritně projekty, respektive partnerství z I. fáze, ale mechanismus nevylučuje v budoucnu rozšíření podpory také o takové projekty, respektive partnerství, jež vznikly mimo a dosud nebyly podpořeny například z důvodu chybějících finančních prostředků, nedostatku času apod. Nezbytnou podmínkou je kladné stanovisko odborné komise.
Cílem II. fáze je finanční podpora pilotního odzkoušení navrhovaného řešení, tzv. „Proof of Concept". Za účelem motivace k efektivnímu využívání prostředků bude v této fázi vyžadována spoluúčast žadatele (podniku nebo kombinace prostředků podniku a samosprávy – tento vztah je možné podchytit v rámci I. fáze) např. ve výši 50 % způsobilých nákladů. V budoucnosti lze upravit model financování tak, aby co nejvíce umožňoval využít nejen kombinaci zdrojů státního rozpočtu, zdrojů města a podnikatelského subjektu, ale zároveň umožnil vstup úvěrových nástrojů, ať už soukromého, či státního sektoru (např. inovační fond nebo
mikropůjčkový program). Vzhledem k navrhované intenzitě spolufinancování je navržena podpora prostřednictvím dotace v maximální výši 150 000 EUR.
Finanční pomoc podle tohoto schématu bude poskytována v souladu s podmínkami de minimis, které jsou stanovené v nařízení Komise (EU) č. 1407/20133 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis, tj. příjemce (podnikatelský subjekt) nesmí během tří po sobě jdoucích let přijmout souhrnnou pomoc převyšují 200 000 EUR a konkrétní nastavení samotného procesu financování a časového rámce jednotlivých fází, jež bude respektovat možnosti státního rozpočtu i příslušné požadavky a potřeby soukromého sektoru a zástupců měst.
III. fáze
Tato fáze se netýká přímých podpor v rámci schématu MH SR. Sestává z podpůrných aktivit, které pomohou k hledání způsobu realizace a podpory komplexních řešení (ať už z pohledu prostoru, financování nebo zapojení všech potřebných aktérů) vycházejících z předchozích fází.
Jde o fázi využití dostupných ostatních zdrojů, tj. projektů PPP, Evropských strukturálních a investičních fondů, Evropské investiční banky, Slovenského investičního holdingu a podobně.
V této fázi je možné využít experty, kteří byli zapojeni do hodnocení projektů v rámci I. a II.
fáze za účelem poradenství při financování řešení, ať už pro podnikatelské subjektu, nebo města. Do této fáze vstupují i zástupci orgánů odpovědných za řízení a provádění uvedených finančních zdrojů, čímž se jen zvyšuje provázanost s aktivitami v oblasti Smart City ostatních relevantních aktérů. Náčrt logiky mechanismu podpory zavádění inovativních řešení ve městech, jakož i jeho pozice v rámci tohoto materiálu znázorňuje obrázek níže [3].
Obr. 4: Podpora inovativních řešení v slovenských městech [3]
3 Celé nařízení dostupné na adrese: https://eur-lex.europa.eu/legal- content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32013R1407&from=CS
1.7 Realizace Smart Cities v České republice
V České republice na rozdíl od Slovenské republiky není realizace rozdělena do čtyř fází, ale postup je složitější.
Prvním krokem je diskuse města nebo územní správy se zúčastněnými stranami, což můžou být stakeholdery, spolky nebo podnikatelé.
Následně dojde k vytvoření krátkodobého, nebo dlouhodobého plánu strategického rozvoje.
V plánu se vymezí seznam cílů, projektů včetně priorit. Ze seznamu cílů se vybere hlavní cíl projektu, který se bude řešit, aby se mohly dle cíle předběžně zajistit finance.
Když se najdou sponzoři, nebo dotace a jsou zajištěné finance, je sestaven řešitelský tým, který má na starosti řešení potřebných úkolů spojených s projektem a zároveň přebírá zodpovědnost za projekt.
Po sestavení řešitelského týmu proběhne podrobná analýza projektu, kde se stanoví kromě hlavního cíle i další strategické cíle, jichž může být více.
Dle určených strategických cílů se kvalifikovaně vybírají optimální řešení pro každý ze strategických cílů. Ze všech strategických cílů vznikne výstup, dle kterého se následně kvalifikovaným řízením vybírá dodavatel.
Po dohledání vhodného dodavatele se sepíše smlouva s dodavatelem, ve které jsou detailně specifikované všechny nutné body realizace.
Řešitelský tým průběžně dohlíží a kontroluje průběh realizace a snaží se upravovat a co nejvíce optimalizovat procesy, tak aby byly co nejvíce efektivní.
Po dokončení realizace dodavatelem se projekt převezme a ukončí se tím smlouva, dále se musí zajistit provoz a servis dle daného projektu.
Posledním krokem je vyhodnocení úspěšnosti a efektivnosti projektu a případný vznik nového plánu rozvoje [21].
Celý proces je pro lepší pochopení zachycen na obrázku č. 5:
Obr. 5: Proces realizace Smart City v Česku Zdroj: autor
Vytvoření plánu strategického
rozvoje
Seznam cílů a projektů
Výběr cíle, projektu k řešení
Vytvoření řešitelského týmu
Analýza projektu Strategický cíl
1 až x Typová opatření
Kvalifikovaný výběr optimálního
řešení
Specifikace
výstupů Výběr dodavatele Smlouva
s dodavatelem
Průběžná kontrola realizace
Úpravy optimalizace
Převzetí výsledku
projektu Ukončení smlouvy Provoz/Servis
Vyhodnocení projektu
Plán dalšího rozvoje projektu
2 Praktická část
Novodobý svět se v posledních letech hodně mění. Stále více lidí se přesouvá do měst, ať už kvůli práci, nebo dostupnosti služeb, které je dané město schopné poskytnout. V zájmu udržitelnosti rozvoje zahraniční města využívají a implementují koncept Smart City. Aby mohlo město zlepšovat úroveň kvality života a kvality služeb, musí vyvíjet potřebnou aktivitu v tomhle směru inovací [1].
V praktické části této bakalářské práce je provedena analýza situace a současného stavu vývoje Smart City na Slovensku a v České republice. Zjišťuje se, jestli občané těchto dvou zemí znají pojem Smart City a co si pod ním představují. Dále je ze získaných dat provedena analýza, jestli je stav povědomí lidí o chytrých městech lepší na Slovensku, nebo v Česku.
Dotazník tvoří pět informačních dotazů o respondentech a sedm otázek, která se přímo týkají tématu. Tři dotazy jsou otevřené, ve čtyřech dotazech mají respondenti na výběr možnosti podle toho, která je jim nejbližší.
2.1 Předmět průzkumu
Předmětem průzkumu je zjistit informovanost občanů o konceptu Smart City ve dvou vybraných zemích a vzájemně porovnat její úroveň. K získání dat bylo zvoleno dotazníkové šetření. K vytvoření dotazníku byla zvolena aplikace Survio a dotazník byl rozeslán prostřednictvím sociálních sítí Facebook a Instagram. Na Facebooku byl dotazník vložen do skupin, tak aby oslovil co nejširší věkovou škálu respondentů. Pro zasažení i té nejstarší věkové skupiny byl dotazník vytištěn a vyplněn od rodinných příslušníků a známých. Dotazy byly směrovány zejména na slovenské a české občany. Odpovědi jsou následně zpracovány a analyzovány tak, aby na základě dosažených výsledků mohly být vyhodnoceny stanovené hypotézy.
Průzkumu se zúčastnilo a dotazník vyplnilo celkem 122 respondentů, z toho bylo 67 žen a 55 mužů.
Graf č. 1: Pohlaví respondentů Zdroj: autor
Jak je možno vidět na grafu č. 2, nejvíc účastníků ankety je ve věkovém rozmezí 18–29 let, spadá do něj téměř 70 % všech dotázaných. Druhým nejpočetnějším segmentem jsou lidé ve věku 30–49 let, a to 15 %. Respondenti nad 50 let tvoří jen něco málo pod 10 % z celkových účastníků ankety a nejméně zastoupenou věkovou kategorií jsou dotazovaní do 18 let, kterých je pouze 6 %.
Graf č. 2: Věk respondentů Zdroj: autor
45 % 55 %
Pohlaví
Muži Ženy
6 %
69 % 15 %
10 %
Věk
méně než 18 18-29 30-49 50 a více
U respondentů mírně převažuje česká národnost, a to v poměru 51 % ku 47 %. Pouze tři účastníci dotazování jsou jiné než české nebo slovenské národnosti.
Graf č. 3: Národnost respondentů Zdroj: autor
Celkem 48 % všech dotázaných má nejvyšší ukončené vzdělání středoškolské s maturitou, což je nejpočetnější skupina, dalších 39 % představovali respondenti s dokončeným vysokoškolským vzděláním. Zanedbatelné procento představovali respondenti s ukončeným pouze základním, nebo středoškolským vzděláním bez maturity.
47 % 51 %
2 %
Národnost
Slovenská Česká Jiná
Graf č. 4: Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů Zdroj: autor
Dle bydliště respondentů patří k nejpočetnějším městům Praha, Bratislava a Brno. Jak je vidět z grafu č. 5, další účastníci dotazníku jsou z menších měst po celé České a Slovenské republice, jež jsou označena jako jiné.
Graf č. 5: Město bydliště respondentů Zdroj: autor
9 % 3 %
49 % 39 %
Vzdělání
Základní Středoškolské bez maturity Středoškolské s maturitou Vysokoškolské
35 %
30 % 12 %
23 %
Město bydliště
Praha Bratislava Brno Jiné
2.2 Hypotézy
Hlavním cílem praktické části je zjistit, jestli občané Slovenské a České republiky znají pojem Smart City a co si pod ním představují. Na základě tohoto cíle jsou vymezené i další vedlejší cíle, a to určit, jestli je v implementaci konceptu Smart City dle respondentů úspěšnější Slovenská, nebo Česká republika. Druhý vedlejší cíl sleduje, zda je implementace Smart City mezi lidmi vnímaná jako prospěšná a pozitivní.
Na základě takto stanoveného cíle a dvou vedlejších cílů jsou vytýčené 3 hypotézy.
• Hypotéza č. 1
o Pojem Smart City je pro občany České a Slovenské republiky neznámý pojem.
• Hypotéza č. 2
o Česká republika je dle názoru účastníků ankety úspěšnější v implementaci konceptu Smart City než Slovenská republika.
• Hypotéza č. 3
o Implementace konceptu Smart City je vnímaná spíše jako prospěšná a pozitivní.
2.3 Analýza výsledků dotazníku
Dotazník, který byl účastníkům průzkumu odeslán přes sociální sítě, obsahuje sedm otázek.
Průzkumu se zúčastnilo celkem 122 českých a slovenských respondentů, tři položené dotazy jsou otevřené a respondenti měli možnost se volně vyjádřit, čtyři otázky nabízely možnost vybrat si jednu z uvedených odpovědí. Kompletní dotazník je součástí příloh (viz Příloha č. 1).
2.3.1 Otázka č. 1
Otázka č. 1 se ptá, jestli respondenti znají koncept Smart City. Na výběr je pět možností: Ano, Spíše ano, Spíše ne, Ne, Nevím. Podrobné výsledky je možné vidět na grafu č. 6 níže. Ukazují, že největší zastoupení měla odpověď Spíše ano, kterou zvolilo 41 respondentů. Druhou nejpočetnější odpovědí je odpověď Ne, tu označilo 29 dotázaných, a téměř shodný počet dotázaných, a to 27 a 29, odpověděl Ano a Spíše ne. Pouze 1 respondent uvedl neutrální odpověď Nevím. Když se odpovědi Spíše ano a Ano budou považovat za pozitivní odpovědi, lze shrnout, že většina respondentů koncept Smart City zná.
Graf č. 6: Otázka č. 1 Zdroj: autor 2.3.2 Otázka č. 2
Otázka č. 2 je otevřená a má za úkol zjistit, co si lidé pod pojmem Smart City představují.
V odpovědích se často opakovala slovní spojení jako: futuristické, inteligentní město, město budoucnosti, město plně fungující na obnovitelné zdroje apod. V odpovědích se také několikrát opakovalo, že by moderní technologie měly napomoct k bezpečnosti a čistotě měst, že by měl být omezen přístup aut do velkoměst nebo by měla být inteligentně vyřešena doprava a parkování ve městech. Mnoho odpovědí bylo zaměřených i na problémy spojené s propojením úřadů a jednotlivých složek města. Téměř 35 % respondentů na otázku neodpovědělo, nebo uvedlo odpověď nevím. Z vyhodnocených odpovědí na otázku č. 2 vyplývá, že když se lidé rozhodli odpovědět, téměř vždy pojmenovali alespoň nějaké aspekty Smart City správně.
2.3.3 Otázka č. 3
Další otevřená otázka má znění: Jaké služby souvisí s konceptem Smart City? Na tuto otázku neodpovědělo kolem 30 % respondentů. Odpovědi, které se opakovaly, jsou shrnuté do kategorií a percentuálně vyjádřené níže v tabulce č. 1.
Inteligentní doprava/parkování 6 %
Neplacený internet (wifi zadarmo) 7 %
Inteligentní energetika (podpora obnovitelných zdrojů, podpora ekologicky čistých pohonů, řízení spotřeby energie apod.)
5 %
22 %
33 % 20 %
24 %
1 %
Znáte koncept Smart City?
Ano Spíše ano Spíše ne Ne Nevím
Propojenost/automatizace procesů jednotlivých úřadů 4 % Efektivnost města (inteligentní osvětlení, řízení spotřeby energie
a vody apod.)
3 % Tabulka č. 1: Otázka č. 3
Zdroj: autor 2.3.4 Otázka č. 4
V poslední otevřené otázce mají respondenti vypsat česká a slovenská města, která jsou podle nich „smart“. Až 40 % dotazovaných neuvedlo na tuhle otázku žádnou odpověď, což je vnímáno tak, že dle jejich názoru nejsou na Slovensku nebo v Česku žádná města, jež lze označit jako chytrá. Nejvíce hlasů jako chytré město získala Praha, kterou uvedlo celkem 22 respondentů. Na Slovensku byla 17 dotázanými označena Bratislava. Zbytek lidí jmenoval města Brno, Nitra, Trnava, Ostrava a několik dalších měst, která jsou na grafu č. 7 kvůli přehlednosti označená jako jiné, protože je napsal jeden, maximálně 2 lidé.
Graf č. 7: Otázka č. 4 Zdroj: autor 2.3.5 Otázka č. 5
Otázka č. 5 se ptala, jestli respondenti považují město, ve kterém žijí, za „smart“. Dotazovaní měli stejně jako u otázky č. 1 na výběr z pěti možností: Ano, Spíše ano, Spíše ne, Ne, Nevím.
Výsledky jsou mírně překvapivé, protože jen 8 respondentů označilo plně kladnou odpověď Ano. Dalších 31 účastníků ankety se přiklánělo k odpovědi Spíše ano a nejpočetnější odpovědí je možnost Spíše ne, kterou označilo až 40 respondentů. Pro volbu Ne se rozhodlo
18 %
14 %
8 % 3 % 5 %
7 % 39 %
6 %
Existují podle Vás na Slovensku (v Česku) města, která implementují koncept Smart City? (Když ano, vypište, která to podle Vás jsou.)
Praha Bratislava Brno Nitra Trnava Ostrava Neexistují Jiné
35 respondentů, což spolu s možností Spíše ne tvoří dohromady 62 % pro negativní odpověď.
Pouze 8 dotázaných zvolilo odpověď Nevím. Všechny zaznamenané odpovědi najdeme percentuálně vyjádřené níže v grafu č. 8.
Graf č. 8: Otázka č. 5 Zdroj: autor 2.3.6 Otázka č. 6
V předposlední otázce je zkoumáno, jak vnímají lidé implementaci konceptu Smart City v závislosti na zlepšení kvality života. S výjimkou jednoho respondenta neukázaly výsledky žádné vysloveně negativní odpovědi, jenom 10 účastníků ankety zvolilo odpověď, že Smart City spíše nemá pozitivní vliv na život občanů města. Na základě volby kladných odpovědí považuje 105 dotázaných implementaci konceptu Smart City jako za pozitivní. Z těchto výsledků je zřejmé, že lidé mají zájem o rozvíjení chytrých měst a vnímají je spíše kladně, jako něco, co má pozitivní vliv na jejich život. Pouze 6 respondentů neumělo na tuto otázku odpovědět.
6 %
25 %
33 % 29 %
7 %
Považujete město, ve kterém žijete, za „smart"?
Ano Spíše ano Spíše ne Ne Nevím
Graf č. 9: Otázka č. 6 Zdroj: autor 2.3.7 Otázka č. 7
V poslední otázce je zjišťováno, který z uvedených států je na tom s implementací konceptu Smart City dle respondentů lépe. Většina respondentů, a to až 70, je názoru, že Česká republika je úspěšnější s implementací konceptu Smart City. Pouze 40 lidí považuje za úspěšnější Slovenskou republiku a jenom 12 účastníků ankety odpovědělo, že jsou na tom obě země stejně.
Nikdo neoznačil odpověď Nevím. Procentuální vyjádření se nachází níže v grafu č. 10.
38 %
48 % 8 %
1 % 5 %
Myslíte si, že implementace konceptu Smart City má pozitivní vliv na život občanů města?
Ano Spíše ano Spíše ne Ne Nevím
