Hlavní práce6430_xcizm10.pdf, 604.7 kB Stáhnout

(1)

Fakulta mezinárodních vztah ů

B a k a l á ř s k á p r á c e

2007 Martin Č ížek

(2)

Fakulta mezinárodních vztah ů Obor: Mezinárodní obchod

Bakalá ř ská práce:

Vývoj a obnova vybrané obchodní firmy

Vypracoval: Martin Čížek

Vedoucí práce: doc.Ing. František Drozen, CSc.

(3)

Prohlášení

Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma

„Vývoj a obnova vybrané obchodní firmy“

jsem vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály

uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Praze dne 31.6.2007 Martin Čížek

(4)

Na tomto místě bych rád poděkoval panu doc. Ing. Františku Drozenovi, CSc. za velmi cenné nápady a připomínky při vedení mé bakalářské práce.

(5)

Obsah

ÚVOD...6

1 SPOLEČNOST KOFOLA ...8

1.1 HISTORIE SPOLEČNOSTI...8

1.2 STRUKTURA SKUPINY KOFOLA...9

1.3 PRODUKTY SPOLEČNOSTI...10

2 MARKETINGOVÁ SITUACE V LETECH 2002-2006 ...11

2.1 KLASIFIKACE SPOLEČNOSTI...12

2.1.1 SWOT ANALÝZA...12

2.1.2 METODA VRIO...13

2.2 KLASIFIKACE VÝROBKU...15

2.2.1 ŽIVOTNÍ CYKLUS VÝROBKU...15

2.2.2 PORTFOLIO ANALÝZA (METODA BCG) ...17

2.3 VÝVOJ TRŽNÍCH PODÍLŮ...19

3 FINANČNÍ SITUACE V LETECH 2002-2006...22

3.1 ROZVAHA...22

3.1.1 VÝVOJ AKTIV...22

3.1.2 VÝVOJ PASIV...23

3.2 VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁT...25

3.3 CASHFLOW...27

3.4 UKAZATEL ČISTÉHO PRACOVNÍHO KAPITÁLU...28

3.5 POMĚROVÉ UKAZATELE...29

3.5.1 UKAZATELE RENTABILITY...29

3.5.2 UKAZATELE LIKVIDITY...31

3.5.3 UKAZATELE AKTIVITY...34

3.5.4 UKAZATELE ZADLUŽENOSTI...35

ZÁVĚR ...38

LITERATURA...39

PŘÍLOHY...40

(6)

Úvod

Tato práce se bude zabývat tématem vývoje a obnovy obchodní firmy. Jde o velmi závažnou problematiku, neboť každá firma, zvláště pak obchodní, postupně absolvuje etapy vlastního rozvoje.

Některé etapy, jako například vznik, expanze a vrchol jsou do určité míry pro okruh firem v daném oboru stejné. Odlišnosti se pak projevují v méně standardních situacích jako je obnova či restrukturalizace firmy. Zde velmi záleží na zvolených postupech a rozhodnutí, které se aplikují v souvislosti s úmyslem rozvinout nebo obnovit firmu na konkurenceschopnou a úspěšnou společnost.

V návaznosti na uskutečněné změny v pracovních, informačních, finančních a dalších procesech firmy můžeme pozorovat změny, které nepochybně nastanou. Problémem však je, jak přesně dané výsledky změřit. Nejde zde o důležitost přesného změření výsledků daných opatření, ale o kvalifikované přiřazení uskutečněného postupu k objektivnímu výsledku.

Marketingové úspěchy lze měřit výzkumem trhu o povědomí produktu či samotné firmy, finanční situaci lze zanalyzovat odbornou finanční analýzou, ale je velmi těžké určitým postupům přesně přiřadit výsledky, kterých daná společnost dosáhne.

Velmi totiž záleží na nestálém trhu. Při aplikaci za běžných podmínek vhodných opatření, lze často pozorovat negativní vliv na ekonomické výsledky firmy. Na trhu totiž stále na firmu působí těžko ovlivnitelné a změřitelné síly jako například rozhodovací proces zákazníků, klimatické změny, politická opatření, kulturní události. Tyto vlivy jsou pochopitelně těžko měřitelné a těžko uchopitelné – s touto skutečností musí každý analytický přístup počítat. Komplexní analýza, pokud je možná, je úkolem především výzkumných týmů a každopádně převyšuje nároky na výstupy bakalářské práce. Z tohoto důvodu níže uvedený cíl práce je volen tak, aby mohl být naplněn.

Cílem mé bakalářské práce je rozebrat (v tomto případě považuji rozbor a analýzu za synonymum) vývoj a obnovu firmy „Kofola“ v její novodobé historii a to především se zaměřením na marketingovou a finanční stránku věci. Tyto okolnosti života podniku budou popsány vícero metodami k utvoření přehledu o průběhu vývoje společnosti. Jednotlivá kritéria vývoje stručně zanalyzuji, abychom docílili detailnějšího pohledu na danou problematiku. Pro velmi podrobnou analýzu (v souvislosti s komplexní analýzou) zde není místo, neb toto zkoumání, byť jen jednoho kritéria, by bezpečně přesahovalo rozsah této práce. Metodický aparát je podřízen rešerši dostupné ekonomické literatury. Celá práce je

(7)

psána v duchu střední roviny abstrakce, přesněji řečeno, pohybuje se v rozmezí střední a nízké roviny abstrakce.

V souladu s cílem práce strukturuji její obsah.

První kapitola se věnuje popisu společnosti Kofola. Nebude chybět důvod jejího výběru, následuje stručná historie firmy, popis její aktivity v souvislosti s výrobou a prodejem produktů a zařazení firmy na trhu.

Druhá kapitola uvádí marketingovou situaci v posledních letech, kdy společnost Kofola zaznamenala nebývalý vzestup. Společnost i její produkt bude popsán několika marketingovými klasifikacemi.

Předmětem třetí kapitoly je finanční situace posledních let. Je zaměříena na rozbor finančních výkazů - rozvahy, výsledovky a cashflow. Finanční situace firmy je dokreslena uvedením finančních ukazatelů – poměrových ukazatelů, ukazatele čistého pracovního kapitálu.

Závěr je shrnutím situace společnosti Kofola a komentáři k jejímu dosavadnímu proběhlému vývoji.

(8)

1 Spole č nost Kofola

Za „společnost Kofola“ budeme v této práci považovat firmu Kofola a.s. se sídlem v Krnově v České republice. Jde o mateřskou společnost, která ovládá více dceřinných firem, jejichž propojenost bude uvedena dále v podkapitole Struktura skupiny Kofola. Tato společnost ovládá skupinu firem které se podílí na výrobě nealkoholických nápojů, mezi které náleží i vlajková loď těchto produktů a to nápoj Kofola Original. Firma Kofola a.s. právně vznikla teprve nedávno, takže při zmínkách o letech dřívějších budeme za „společnost Kofola“ považovat tu firmu, která právě disponovala s právem vyrábět produkt Kofola (nyní Kofola Original).

Výběr společnosti Kofola byl záměrný, neboť tato firma prodělala ve své historii, zvláště pak v posledních pěti letech, mnoho změn a velmi dynamicky se rozvíjela. To je vidět zejména v její komunikaci s trhem a marketingovou strategií obecně, dále pak v jejích finančních výkazech, a to především v ukazatelích obratu.

Společnosti Kofola je tedy vhodným objektem k popisu vývoje obchodní firmy. Při dlouholeté tradici lze pozorovat různé fáze života obchodní firmy a jejího nosného produktu.

1.1 Historie spole č nosti

Vznik společnosti Kofola lze přiřadit k roku 1900, kdy nealkoholický nápoj Kofola poprvé spatřil světlo světa. Od této doby uplynulo již mnoho let. Firma má tedy velkou část své historie vsazenou do tehdejšího komunistického režimu, kde firma nebyla ovlivňována přírodním tržním prostředím.

Novodobou historii můžeme datovat od roku 1993 kdy soukromí investoři zprivatizovali sodovkárny státního podniku Nealko Olomouc v Krnově pod názvem SP Vrachos s.r.o. Tehdejší výrobní program obsahoval výrobu sycených nápojů běžného sortimentu. V roce 1996 došlo k převedení aktivit na nově vzniklou akciovou společnost SANTA NÁPOJE Krnov, a.s., ze které se stává přední český výrobce a distributor nealkoholických nápojů, sirupů a koncentrátů. O rok později byla založena dceřiná dopravní společnost SANTA – TRANS s.r.o., rok nato dceřiná distribuční společnost SANTA NÁPOJE SLOVAKIA, spol. s r.o. a v letech následujících se postupně na trh uváděly nové produkty či formáty již existujících produktů.

V poslením roce 20.století dochází k uzavření licenční smlouvy na stáčení nápoje Kofola. Klíčový okamžik nastáva o dva roky později, v červnu roku 2002, kdy společnost

(9)

kupuje ochrannou známku Kofola. Tato doba se dá označit za počátek nové éry společnosti Kofola. Společnost investuje do prodejního zařízení a dále také navyšuje základní kapitál ve svých dceřinných společnostech. V červnu 2003 zakládá dceřinou společnost v Polsku a v říjnu 2004 v Maďarsku. Tentýž rok je ve znamení uvedení nového výrobku na trh nealkoholických nápojů a to produktu RAJEC. V roce 2005 dochází k otevření nového výrobního závodu v Polsku. Společnost si také zajišťuje výhradní výrobu a distribuci značky Capri Sonne pro Českou a Slovenskou republiku.

1.2 Struktura skupiny Kofola

Skupině Kofola vévodí mateřská společnost Kofola a.s. se sídlem v České republice.

V níže uvedené tabulce můžeme vidět, že mateřský podnik vlastní ve všech dceřiných společnostech plný stoprocentní podíl, což je velmi důležitý aspekt při vedení celé skupiny.

obrázek 1.1 Struktura společnosti Kofola

Zdroj: Výroční zpráva Kofola a.s. 2005

Ze struktury firem je patrné, že společnost Kofola nyní působí na trzích čtyř států středí a východní Evropy. Jde o Českou a Slovenskou republiku, Polsko a Maďarsko. Výrobní závody jsou umístěny ve třech zemích vyjma Maďarska. První se nachází v České republice

(10)

v Krnově, další na Slovensku v Rajecké lesné a poslední v polské Kutně. V hlavním městě Maďarska Budapešti má společnost pouze obchodní zastoupení.

1.3 Produkty spole č nosti

Společnost Kofola vyrábí a prodává velkou škálu produktů nealkoholických nápojů. Nejvýznamnější postavení má kolový sycený nápoj Kofola Original. Jedná se o vedoucí produkt firmy, podle kterého se tato společnost pojmenovala.

Další sycené nápoje v portfoliu společnosti Kofola jsou RC cola, Top Topic, Jupí limonáda a Chito. Mezi nesycené nápoje spadá dětský nápoj Jupík a Capri Sonne.

Nezastupitelnou pozici v sortimentu zastává přírodní pramenitá voda Rajec, která má do budoucna největší možnost významně se podílet, vedle vedoucího produktu Kofola Original, na tržbách a tržním podílu celé skupiny Kofola.

Na neposledním místě se v sortimentním portfoliu ocitají sirupové výrobky. Sirupy Jupí a Luna mají nezastupitelnou úlohu mezi ostatními produkty. Společně s přírodní pramenitou vodou Rajec a kolovým nápojem Kofola Original tvoří hlavní skupinu nealkoholických nápojů určených k běžným nákupům do domácností.

V následující tabulce je pro celkový přehled uveden seznam všech produktů společnosti Kofola. V příloze 1 jsou potom jednotlivé produkty detailně rozepsány dle variant, ve kterých se prodávají a dále podle zemí, ve kterých je zavedena distribuce.

Tabulka 1.1 Produkty společnosti Kofola:

Kofola kolový sycený nápoj

Jupí limonáda

Jupí fruit drink

Jupí ovocné džusy a nápoje

Jupí sirupy

Jupí citronový koncentrát

Jupík nesycený nápoj

Rajec přírodní pramenitá voda

2 Marketingová situace v letech 2002-2006

Marketing je velice důležitá součást každé firmy. Zvláště pak výrobní a obchodní společnosti jako je firma Kofola.

V souvislosti s těmito druhy firem se marketing často spojuje s prodejem zboží. Jde však o mylné spojení dvou odlišných aktivit. Prodej usiluje o odbyt vyrobených výrobků či nakoupeného zboží přímo zákazníkům. Ať už je realizovaný zisk při prodeji jakýkoliv, účelem prodeje je přimět zákazníky ke koupi daného zboží.

Marketing je mnohem širší a komplexnější pojem, který se vytváří takové podmínky, aby následný prodej mohl být realizován s co nejlepším zhodnocením. Marketing se snaží vést podnik k výrobě a prodeji takového zboží, které zákazník požaduje a pravděpodobně dále požadovat bude. Zkoumá potřeby a přání zákazníků a podle toho utváří atributy svých výrobků, například cenu, design, image, distribuci atd. Marketingu tedy nejde o momentální největší zisk, ale o zhodnocení vykonaných operací, ze kterých může firma do budoucna dále těžit.

Na vyspělém trhu se často setkáváme se situací, kdy nabídka stabilně převažuje nad poptávkou. Jde o situaci kdy se od marketingu očekává stimulace poptávky. Ne vždy se však setkáme s takovým rozpoložením sil na trhu. Poptávku i nabídku ovlivňuje mnoho faktorů, jako například sezónní výkyvy, politická a právní opatření, megatrendy a mnohé další.

Marketing má však za úkol poradit si s těmito problémy a vytvářet tak podmínky pro prodej se stálým ziskem za jakékoli situace.

Marketingová situace společnosti Kofola bude popsána pomocí několika marketingových klasifikací a to jak společnosti jako celku, tak i jejího dominantního výrobku.

Klasifikaci společnosti popíše SWOT analýza a metoda VRIO. Výrobek společnosti bude popsán z hlediska jeho funkce v životě obchodní firmy. Dále pomocí portfolio analýzy (modelem BCG).

Závěr této kapitoly se bude zabývat vývojem tržních podílů společnosti Kofola, pomocí něhož se můžeme konstatovat zhodnocení úspěšnosti vývoje firmy a jejích výrobků.

(12)

2.1 Klasifikace spole č nosti 2.1.1 SWOT analýza

SWOT analýza se snaží zohlednit jak vnitřní, tak i vnější faktory, které na podnik působí. Na základě jejích výsledků můžeme upravit strategii pro budoucí řízení společnosti.

Cílem je pak zlepšení jejího konkurenčního postavení na trhu.

Metoda SWOT je založena na kombinaci následujících faktorů:

• Strengths - silné stránky podniku

• Weaknesses - slabé stránky podniku

• Opportunities - příležitosti okolí podniku

• Threats - hrozby okolí podniku

Silné a slabé stránky podniku popisují vnitřní faktory působící na organizaci. Jedná se o veškeré oblasti podniku, které ovlivňují jeho výkon. Může jít například o personální vybavení firmy, finanční situaci podniku, strategii výroby a distribuce atd.

Příležitosti a hrozby okolí podniku popisují vnější faktory, které ovlivňují chod organizace. Příležitosti a hrozby mohou na jedné straně eliminovat samy sebe, ale na straně druhé mohou působit nezávisle na sobě, což může podnik výrazně posouvat k úspěchu i neúspěchu na trhu. Jedná se například o perspektivu trhu, vyzrálost a počet konkurenčních subjektů, právní a daňová politika státu, nákladnost a nezaměnitelnost obchodovaných výrobků atd.

SWOT analýza společnosti Kofola

Zde uvedeme analýzu společnosti Kofola vztahující se ke konci sledovaného období, tj. k roku 2006.

Silné stránky:

• Portfolio produktů

• Tradice dominantního produkt Kofola Original

• Mezinárodní působnost

• Zajetá výroba a distribuce

(13)

Slabé stránky:

• Závislost na dominantním produktu

• Relativně nízká hodnota značky Kofola

Příležitosti:

• Působnost na velmi výnosném trhu

• Růst hodnoty značky Kofola

• Možnost rozsáhlého mezinárodního rozšíření firmy

Hrozby:

• Silná konkurence na trhu

• Substituční výrobky

Z předešlé analýzy můžeme tedy společnosti předpovídat příznivý vývoj. Zvolená marketingová strategie společnosti se zdá býti účinná a dobře zvolená. Organizace je ve fázi utužování jejího postavení na trhu, převládají hlavně silné stránky a příležitosti. Hlavní cíl do budoucna by tedy mohl být zesílení postavení na stávajících trzích a rozšíření na trhy nové.

Spolu s růstem hodnoty značky dominantního produktu Kofola Original by pevná účast na mnoha trzích dělala ze společnosti Kofola velmi cenný výnosný podnik.

2.1.2 Metoda VRIO

Metoda VRIO hodnotí zdroje podniku z hlediska konkurenční výhody. Tuto výhodu mohou zdroje pro podnik získat, pokud splňují následující aspekty zdrojů:

• Value – hodnotnost zdroje

• Rareness – vzácnost zdroje

• Imitability – napodobitelnost zdroje

• Organization – soulad zdroje s organizační strukturou firmy

(14)

Různé zdroje podniku posuzujeme podle těchto čtyř aspektů, přičemž daný zdroj považujeme za tím větší konkurenční výhodu, čím více aspektům vyhovuje. Následující tabulka ilustruje sílu významu zdrojů.

Tabulka 2.1 Význam zdroje pro konkurenční výhodu

Hodnotnost zdroje

Vzácnost zdroje Napodobitelnost zdroje

Soulad s organizací

Vyhodnocení zdroje

Ne Ne - - Slabá stránka

Ano Ne Snadná Ano Silná stránka

Ano Ne Ne příliš snadná Ano Dočasná výhoda

Ano Ano Nesnadná Ano Trvalá výhoda

Zdroj: Veber: Management, 2002, str.435.

Podle Vebera [Management, 2002, str.434] můžeme zdroje podniku roztřídit do čtyř základních oblastí. První oblastí jsou fyzické zdroje, čímž chápeme výrobní budovy, plochy a infrastrukturu, technické a technologické vybavení atd. Lidské zdroje zaujímají oblast druhou.

Jedná se o počet a strukturu zaměstnanců, jejich schopnosti, dovednosti a způsobilost, sociální prostředí a podnikové klima a další. Třetí oblastí jsou zdroje finanční. Sem můžeme zahrnout celkový a disponibilní kapitál, likvidní prostředky a hotovost, rentabilitu provozu, zisk apod.

Poslední čtvrtou oblastí jsou nehmotné zdroje, kam spadají průmyslová práva, know-how, znalost trhu, informační zdroje atd.

Analýza společnosti Kofola metodou VRIO

Zdroje společnosti Kofola lze taktéž s určitým zjednodušením rozdělit do zmíněných čtyř skupin. Následující tabulka zhodnotí pomocí metody VRIO dané zdroje a vyhodnotí tak význam zdroje pro podnik.

Tabulka 2.2 Význam zdroje společnosti Kofola

Zdroje Hodnotnost zdroje

Vzácnost zdroje

Napodobitelnost zdroje

Soulad s organizací

Vyhodnocení zdroje

Fyzické Ano Ne Snadná Ano Silná stránka

Lidské Ano Ne Ne příliš snadná Ano Dočasná výhoda

Finanční Ano Ne Snadná Ano Silná stránka

Nehmotné Ano Ano Nesnadná Ano Trvalá výhoda

Zdroj: Vlastní tvorba na základě Vebera (Management, 2002, str. 435).

(15)

Nyní můžeme zdroje společnosti Kofola pomocí metody VRIO zhodnotit. Jako tzv.

trvalá výhoda se jeví zdroje nehmotné. Týká se to především průmyslových práv a ochranných známek. Hlavní výkony společnosti Kofola, jak uvidíme dále, produkuje dominantní výrobek Kofola Original. Právo na výrobu a prodej tohoto produktu je jedinečné, tudíž pro podnik velmi vzácné a pro konkurenci jen velmi těžko substitutovatelné.

Dočasnou výhodu tvoří zdroje lidské. Toto je relativní, neboť lidský kapitál je často snadno nahraditelný a upravitelný, ale ve společnosti našeho zájmu funguje efektivně ku prospěchu organizace. Tento lidský potenciál, zejména řídící pracovníky, lze tedy označit za nepříliš lehce nahraditelný a tudíž pro podnik důležitý.

Fyzické a finanční zdroje jsou kvůli hodnotnosti zdroje silné stránky. Neoznačení zdrojů za vzácné a těžko napodobitelné se může jevit zvláštně, avšak při dnešních úvěrových či jiných finančních možnostech to pro danou organizaci v našem případě platí.

2.2 Klasifikace výrobku 2.2.1 Životní cyklus výrobku

„Výrobek je cokoli, co lze na trhu nabídnout, co získá pozornost, co může sloužit ke spotřebě, co může uspokojit nějaké přání nebo potřebu.“ [Kotler, Marketing Management, 1991, str.461]

Výrobek je z hlediska marketingu definován velmi široce. V životě samotného podniku má nezastupitelnou úlohu. Jeho vývoj a postupné utváření na základě požadavků trhu, formuje existenci a produktivitu celé organizace.

Pro podnik je z hlediska výrobku důležitý jeho životní cyklus. Výrobek se ve své existenci může nacházet v několika etapách, které se vyznačují odlišnými atributy výrobku ve vztahu k firmě, jako jsou zisky, které výrobek produkuje, náklady na vývoj a výrobu výrobku, objem prodeje atd.

Klasický výrobek prochází čtyřmi základními etapami životního cyklu. První etapa zahrnuje zavedení výrobku na trh. Jedná se o nejdůležitější část života výrobku, neboť zde se rozhoduje, zda výrobek bude úspěšný a přežije do dalších etap, či zda bude muset být firmou pro neúspěch stažen z trhu. Důvodů pro neúspěch výrobků je mnoho, od nepřesného marketingového zacílení až po špatnou technickou připravenost na výrobu a prodej výrobku.

Překoná-li výrobek prvotní fázi zavádění, dostává se do etapy růstu. V této části je nejdůležitější dynamický rozvoj výrobku a růst prodeje. Když už výrobek přežil zavádění na

(16)

trh, musí posílit natolik, aby mohl splatit náklady na jeho vývoj a hlavně počít fázi generování zisku vyrábějící společnosti.

Zralost je vytoužená fáze života výrobku. V této době dosahuje produkt maximálního objemu prodeje. Zisk je na nejvyšší úrovni, ale rychle se začíná snižovat díky dozrávání produktů konkurence a další požadavkům trhu. Udržení pevné pozice na trhu se dá dosáhnout modifikací původního výrobku či snížením ceny.

Poslední etapou životního cyklu výrobku je úpadek. Zde dochází k poklesu prodeje a s ním následně také zisku. Zde už záleží pouze na rozhodnutí, zda se vyplatí výrobek držet při životě nebo zda je lepší hledat jiné příležitosti. Jednotlivé etapy zachycuje následující obrázek.

Obrázek 2.1 Průběh životního cyklu výrobku

Zdroj: Stehlík a kol.: Základy marketingu, 2003, str.105.

Každý výrobek má průběh životního cyklu trochu jiný. Existuje mnoho variací, kdy výrobky prožívají fáze svého života v různém pořadí. Podle Stehlíka [Základy marketingu, 2003, str.107] však existují nejobvyklejší 4 základní typy výrobků, reprezentující modifikace životního cyklu.

Nestárnoucí výrobky jsou vytoužené produkty každého podniku. Převažuje zde fáze zralosti a naopak fáze úpadku téměř chybí.

Výrobky typu růst-úpadek jsou charakteristické absencí fáze zralosti. Po etapě růstu následuje ihned úpadek. Výrobek je v tomto případě úspěšný v průniku na trh, není ale schopen si vytvořit pevnou pozici a z trhu tak vzápětí mizí.

Výrobek s obnoveným cyklem se vyznačuje tím, že po fázi úpadku je schopen se znovu vzkřísit a nově podstoupit zavedení na trh, růst či dokonce fázi zralosti.

(17)

Výrobek, který přechází z fáze zavádění na trh rovnou do fáze úpadku je nejméně lákavý průběh životního cyklu výrobku. Velká část výrobků takto skončí a to hlavně proto, jak již bylo řečeno, že důvodů pro neúspěch výrobku je na trhu mnoho.

Životní cyklus výrobku Kofola

Chceme-li shrnout životní cyklus výrobku Kofola Original, musíme se podívat trochu do historie. Tento produkt existuje již mnoho desítek let a během nich zaznamenal s menšími či většími odklony celkem klasický průběh životního cyklu.

Na počátku 90.let 20.století v době politických změn byl tento výrobek ve fázi úpadku.

Nebyl zcela mrtvý, ale objem prodeje byl mizivý. Produkt Kofola měl, jak už dnes můžeme vidět, stále velký potenciál a trh o něm ještě úplně zcela neztratil povědomí. Během 90.let a zejména na počátku nového století tak dochází ke renesanci tohoto, dnes již úspěšně obnoveného produktu. Produkt Kofola tedy můžeme za označit za výrobek s obnoveným životním cyklem.

2.2.2 Portfolio analýza (metoda BCG)

Účelem portfolio analýzy je roztřídění různých výrobků do skupin podle užitku, jaký organizaci přinášejí. Každý výrobek může mít jiné postavení na trhu, tvoří odlišný zisk, je různě pro podnik nákladný. Pro podnik je tak vhodné vyrábět, prodávat a investovat do vývoje takových výrobků, které jsou do budoucna rentabilní.

Asi nejznámější metodou portfolio analýzy je metoda BCG, která pochází od firmy Boston Consulting Group. [Henderson Bruce: Intuitive strategy, 1970]

Metoda BCG využívá porovnání dvou aspektů výrobku a to podílu výrobku na trhu a růstu trhu, na kterém se výrobek nachází. Vzniká tak matice, na jejíchž dvou osách jsou uvedená kritétria. Výrobek se může vyskytovat kdekoli v této matici, pro zjednodušení však celou matici lze rozdělit na čtyři kvadranty podle toho, zda je relativní podíl výrobku na trhu či tempo růstu trhu malé nebo vysoké.

Výrobky spadající do jednotlivých kvadrantů lze následovně souhrnně popsat. Skupina výrobků, které mají malý podíl na trhu a tempo růstu trhu je vysoké, jsou označovány za

„otazníky“. Často jde o nové výrobky, které tudíž nemají velký podíl na trhu, ale pochopitelně se snaží prorazit na trh s vysokým tempem růstu. Díky vysoké obtížnosti zvyšování podílu výrobku na trhu je budoucnost těchto výrobků nejistá.

(18)

Za „hvězdy“ označujeme výrobky, které účinkují také na trhu s vysokým tempem růstu, ale dosáhly již i velkého podílu na trh. Jsou to žádoucí výrobky, na kterých podnik vydělává. Díky vysokému tempu růstu trhu nejsou ale „hvězdy“ úplně stabilní a podnik musí tomuto výrobku věnovat velkou pozornost, aby udržel kýžený velký podíl na trhu.

Takzvané „dojné krávy“ jsou většinou výrobky ve fázi zralosti. Zaujímají velký podíl na trhu, ale tempo růstu trhu je již nízké.To zapříčiňuje pro podnik vysoké zisky, neboť při stagnaci tempa růstu trhu už není potřeba tolik investovat do udržení podílu výrobku na trhu.

Výrobky na trhu s nízkým tempem růstu mající malý podíl na trhu označujeme za

„psi“. Jde většinou o výrobky ve fázi úpadku a na těch podnik často spíše prodělává nežli vydělává. U této skupiny výrobků je tedy velmi důležité zvážit, jak naložit s jejich budoucím vývojem.

Matici BCG názorně ilustruje následující obrázek, kde je vyznačena i cesta, po které se pohybuje výrobek s klasickým životním cyklem.

Obrázek 2.2 Model BCG

Zdroj: Stehlík a kol.: Základy marketingu, 2003, str.110.

(19)

Analýza výrobku Kofola metodou BCG

Jak již bylo řečeno v komentáři životního cyklu, výrobek Kofola si už nějaký ten vývoj prožil. Můžeme předpokládat, že za svůj život prožil víceméně klasický životní cyklus.

Na přelomu století 20. a 21. byl podíl Kofoly na trhu malý. Tempo růstu trhu nealkoholických nápojů v zemích střední Evropy je již velmi nízké, trh je výrobky již nasycen. Z tohoto pohledu můžeme výrobek Kofola na začátku námi sledovaného období zařadit do kvadrantu

„psů“.

Díky strategickým a taktickým změnám vedení společnosti se však podíl Kofoly na trhu zvyšuje. Podle Humla, tajemníka Svazu výrobců nealkoholických nápojů nemá spotřeba klesat a vzroste prodej kvalitních značkových nápojů. Výrobek Kofola se tak při zvyšování podílu na trhu a velmi malém tempu růstu trhu postupně dostává do kategorie „dojné krávy“, což se pro budoucí vývoj společnosti jeví jako velmi příznivé.

2.3 Vývoj tržních podíl ů

Tržní podíl je pro obchodní společnost velmi významná veličina. Udává relativní velikost rozšíření produktů společnosti na trhu. S jeho pomocí lze konstatovat účinnost zvolených obchodník taktik a marketingových opatření.

Vývoj tržních podílů za roky 2003 až 2005 celé společnosti Kofola najdeme v příloze 2.

Zde se zaměříme pouze na tržní podíly těch výrobků, které hrají z hlediska celku společnosti významnější roli.

Rozhodně nejvýznamnějším výrobkem společnosti Kofola je produkt Kofola Original.

V následující tabulce uvedeme vývoj tržních podílů v České a Slovenské republice v letech 2003-2005.

Tabulka 2.3 Vývoj tržních podílů sycených nápojů Cola v ČR a SR v letech 2003-2005

Kofola ČR v mln.CZK Kofola SR v mln.SKK

Vývoj podílů 2003 2004 2005 2003 2004 2005

Sycené nápoje Cola, trh celkem

1 741 1 874 1 981 971 1 019 1 147

Kofola 17% 24% 25% 20% 29% 33%

(20)

Tržní podíl výrobku Kofola v České i Slovenské republice za poslední roky značně stoupá. V ČR stoupl v procentním vyjádření o 8%, což je relativní nárůst ve výši 47%.

V hodnotovém vyjádření podíl stoupl z 295,97 mln. CZK na 495,25 mln. CZK, což je nárůst o 67%.

Ve Slovenské republice stoupl podíl v procentním vyjádření o 13%, což činí nárůst ve výši 65%. V hodnotovém vyjádření stoupl z 194,2 mln. SKK na 378,51 mln. SKK, jedná se tedy o nárůst v hodnotě 95%.

Ze strategického hlediska je pro podnik důležitější procentní nárůst. Ten je, v časovém rozmezí dvou let a v hodnotách okolo 50%, pro podnik znamením úspěšného vývoje.

Z hlediska zisku je však důležitý také hodnotový nárůst a ten se jeví, v hodnotách kolem 80%, pro podnik ještě příznivěji.

Další dominantní produkt společnosti Kofola je sirup Jupí. Následující tabulka zachycuje vývoj tržních podílů v ČR a SR za roky 2003-2005.

Tabulka 2.4 Vývoj tržních podílů sirupů v ČR s SR v letech 2003-2005

Vývoj podílů 2003 2004 2005 2003 2004 2005

Sirupy, trh celkem 852 810 810 514 428 354

Jupí 39% 42% 43% 7% 15% 18%

V České republice stoupl tržní podíl v procentním vyjádření o 4%, což je nárůst ve výši 10%. V hodnotovém vyjádření stoupl z 332,28 mln. CZK na 348,3 mln. CZK, což činí nárůst ve výši 4,8%.

Ve Slovenské republice stoupl tržní podíl v procentním vyjádření o 11% a dosáhl tak 157%-ního nárůstu. V hodnotovém vyjádření stoupl z 35,98 mln. SKK na 63,72 mln. SKK, což je nárůst výše 77%.

Slovenská republika předčila ČR v růstu tržních podílů v obojím vyjádření. Za povšimnutí ale stojí fakt, že hodnotové vyjádření bylo v obou zemích poloviční. Při zvyšování podílů na trhu se tak zisk zvyšuje pomaleji. To by dalším snižováním rozsahu trhu mohlo firmu v konečné fázi i donutit tento trh opustit, což se ale v segmentu sirupů nepředpokládá.

Nakonec si shrneme situaci společnosti Kofola uvedením vývoje tržních podílů v ČR a SR na celkovém trhu nealkoholických nápojů. Data poskytuje následující tabulka.

(21)

Tabulka 2.5 Vývoj tržních podílů trhu nealkoholických nápojů v ČR a SR v letech 2003-2005

Vývoj podílů 2003 2004 2005 2003 2004 2005

Trh

nealkoholických nápojů, celkem

13 473 13 043 12 167 6 326 5 883 5 925

Společnost Kofola 8% 10% 11,5% 5% 8% 10%

V ČR stoupl podíl procentně o 3,5% a jedná se o nárůst ve výši 44%. V hodnotovém vyjádření vzrostl z 1 077,84 mln. CZK na 1 399,205 mln. CZK, což činí nárůst 30%.

V SR stoupl podíl v procentním vyjádření o 5%, za což může nárůst 100%.

V hodnotovém vyjádření vzrostli z 316,3 mln. SKK na 592,5 mln. SKK a jedná se o 87%-ní nárůst.

Společnost Kofola si na celkovém trhu nealkoholických nápojů stabilně posiluje své postavení. Může za to především produkt Kofola Original. V České a Slovenské republice zaujímal v roce 2005 v hodnotovém vyjádření 873,76 mln. CZK. V poměru ke všem výrobkům společnosti v témže roce v hodnotě 1 991,705 mln. CZK to činí 44%. Jedná se tedy rozhodující produkt společnosti.

Velmi perspektivní je také produkt Rajec. Společnost Kofola s ním zatím zaujímá jen malé podíly na trhu (v roce 2005 2% v ČR a 3% v SR na trhu vod), ale rozsah daného trhu je určitě zajímavý. V ČR činil v roce 2005 5 981 mln. CZK ku celkové trhu nealkoholických nápojů 12 167 mln.CZK. V SR v témže roce 2 319 mln. SKK ku 5925 mln. SKK na celkovém trhu. Jedná se tedy o podíly na trhu 49% a 39%. Z výše zmíněných údajů je jasné, že podíl sycených colových nápojů zaujímá na celkové trhu nealkoholických nápojů ani ne poloviční.

Produkt Rajec by tedy mohl být do budoucna pro Společnost Kofola, vedle výrobku Kofola Original, velmi významný.

(22)

3 Finan č ní situace v letech 2002-2006

Podnik, ať už jde o výdělečnou organizaci nebo obecně prospěšnou společnost, se musí zajímat o svou finanční situaci. Především proto, že na financích stojí veškeré úkony, které firma hodlá uspořádat. Nákup materiálu, zboží, pořízení budov, výrobního zařízení, investování, poskytování služeb, to všechno je podmíněno průtokem finančních prostředků.

Finanční situaci společnosti Kofola si popíšeme základními finančními ukazateli.

Nejdříve rozebereme aktiva a pasiva rozvahy a to z pohledu horizontálního i vertikálního.

Horizontální zkoumání popisuje změnu údajů v závislosti na čase. Vertikální šetření se pak soustřeďuje na jedno období a zkoumá strukturu dané veličiny. Na výkaz zisků a ztrát se také podíváme z hlediska horizontálního a vertikálního. Dále okomentujeme vývoj cash flow. Na závěr sestrojíme několik poměrových ukazatelů a ukazatel čistého pracovního kapitálu.

Veškeré údaje budeme popisovat za roky 2002 až 2005, jelikož údaje za rok 2006 ještě nejsou k dispozici.

3.1 Rozvaha 3.1.1 Vývoj aktiv

Celková aktiva rostla stále až do roku 2005, kde dosáhla hodnoty 2 208 639 tis. Kč. Na růstu se podílel dlouhodobý majetek i oběžná aktiva.

Graf 3.1Hotizontální vývoj aktiv

Horizontální vývoj aktiv

0 500 000 1 000 000 1 500 000 2 000 000 2 500 000

2002 2003 2004 2005

tis. Kč

Aktiva celkem Dlouhodobý majetek Oběžná aktiva Přechodné účty aktiv

(23)

Zdroj: Vlastní tvorba na základě dat z výroční zprávy Kofola a.s. 2005

Ve struktuře dlouhodobého majetku se nejvíce zvýšila položka staveb a movitých věcí.

Je to logický následek rozšiřování společnosti Kofola na nové trhy a zvyšování kapacity výroby. Z oběžných aktiv nejvíce narostly zásoby a krátkodobé pohledávky z obchodních vztahů.

Ze struktury aktiv společnosti je zřejmé, že podíl dlouhodobého majetku na celkových aktivech se za celé sledované období výrazně neodchýlil od hodnoty 50%. Zbytek aktiv tvořila převážně oběžná aktiva. Přechodné účty aktiv tvořili jen minoritní položku. Při stabilním růstu celkových aktiv, který za tři roky dosáhl hodnoty 153%, se tedy struktura aktiv příliš nezměnila.

Graf 3.2 Vertikální vývoj aktiv

Vertikální vývoj aktiv

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

2002 2003 2004 2005

tis. Kč Přechodné účty aktiv

Oběžná aktiva Dlouhodobý majetek

3.1.2 Vývoj pasiv

Celková pasiva společnosti rostla samozřejmě stejně konstantně jako aktiva. Největší podíl na tom měly cizí zdroje, které se za sledované období zvýšily z 703 672 tis. Kč na konečných 1 802 266 tis. Kč. Jedná se především o nárůst krátkodobých závazků z obchodních vztahů a krátkodobých i dlouhodobých bankovních úvěrů. Tyto úvěry bank se zvýšili z 421 021 tis. Kč na 1 148 689 tis. Kč a zvýšily svůj objem o 173%.

(24)

Graf 3.3 Horizontální vývoj pasiv

Horizontální vývoj pasiv

0 500 000 1 000 000 1 500 000 2 000 000 2 500 000

2002 2003 2004 2005

tis. Kč

Pasiva celkem Vlastní kapitál Cizí zdroje

Přechodné účty pasiv

Vlastní kapitál již nerostl tak rychle jako cizí zdroje. Za celé období se zvýšil z 155 087 tis. Kč na 385 998 tis. Kč. Významně se navýšil pouze nerozdělený zisk z minulých let a to z 36 164 tis. Kč na 305 925 tis. Kč. Základní kapitál zůstal po celé období stejný ve výši 50 000 tis. Kč.

Graf 3.4 Vertikální vývoj pasiv

Vertikální vývoj pasiv

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

2002 2003 2004 2005

tis. Kč Přechodné účty pasiv

Cizí zdroje Vlastní kapitál

(25)

Struktura pasiv za celé období nevykazovala žádné větší odchýlení. Cizí zdroje tvořily podíl pohybující se okolo hodnoty 80% z celkových aktiv. Nejmenší část v hodnotě 73%

tvořili v roce 2003, nejvíce pak v roce 2005, kde podíl cizích zdrojů na celkových pasivech dosáhl 82%.

Přechodné účty pasiv tvořily minoritní položku, pohybující se okolo hranice jednoho procenta z celkových pasiv. Strukturu pasiv můžeme, podobně jako tomu bylo u aktiv, považovat ve sledovaném období za rovnovážnou.

3.2 Výkaz zisk ů a ztrát

Popis výkazu zisků a ztrát začneme v provozní oblasti a to popisem výkonů a přidané hodnoty na těchto výkonech vytvořené.

Z grafu můžeme konstatovat, že výkony ve sledovaném období lineárně stoupaly.

Z hodnoty 1 235 042 tis. Kč v roce 2002 dosáhly v roce 2005 již 2 812 691 tis. Kč. Jedná se tedy o nárůst ve výši 128% v období tří let.

Přidaná hodnota již takto lineárně nestoupala. V roce 2003 meziročně vzrostla, v roce 2004 však dosáhla téměř stejné úrovně jako v roce minulém. Připisovat to můžeme službám ve výkonové spotřebě, které narostly o 66%, kdežto materiál a energie ve výkonové spotřebě narostla jen o 30%. V roce 2005 dále opět přidaná hodnota meziročně rostla až do hodnoty 625 250 tis. Kč.

Graf 3.5 Vývoj výkonů a přidané hodnoty

Vývoj výkonů a přidané hodnoty

0 500 000 1 000 000 1 500 000 2 000 000 2 500 000 3 000 000

2002 2003 2004 2005

tis. Kč

Výkony

Přidaná hodnota

(26)

Provozní hospodářský výsledek zažíval v daném období poměrně velký rozptyl.

V roce 2003 dosáhl na hodnotu 221 156 tis. Kč, další rok spadl na úroveň 46 959 tis. Kč. Za příčinu můžeme považovat prodej dlouhodobého materiálu. Jeho zůstatková cena totiž významně převýšila tržby z jeho prodeje. Za materiál v zůstatkové hodnotě 122 987 tis. Kč se utržilo jen 52 054 tis. Kč. Jen zde tedy vznikla ztráta ve výši 70 933 tis. Kč.

V roce 2005 dosáhl provozní hospodářský výsledek opět velký zisk a to v hodnotě 200 537 tis. Kč. Na tomto úspěchu se podepsala především velká přidaná hodnota vyrobených výrobků ve výši 625 250 tis. Kč.

Graf 3.6 Vývoj výsledovky

Vývoj výsledovky

0 50 000 100 000 150 000 200 000 250 000

2002 2003 2004 2005

tis. Kč

Provozní HV HV z běžné činnosti HV za účetní období HV před zdaněním

Hospodářský výsledek z běžné činnosti měl podobný trend jako hospodářský výsledek provozní. Nejblíže byl provoznímu HV v roce 2004, kdy rozdíl mezi oběma HV činil 44 402 tis. Kč. Naopak největší rozdíl ve sledovaném období byl v roce 2005, kdy se HV z běžné činnosti odlišoval od provozního HV o 113 990 tis. Kč.

Hospodářský výsledek za účetní období se vyvíjel téměř stejným způsobem jako HV z běžné činnosti. O malinko větší hodnoty HV za účetní období byly způsobeny nevysokým mimořádným HV.

Hospodářský výsledek před zdaněním byl díky konstantnímu zápornému finančnímu HV vždy nižší než provozní HV. Důvodem byly především nákladové úroky a ostatní finanční náklady.

(27)

3.3 Cashflow

Podnik musí mít dostatek peněžních prostředků, aby mohl dostát svých finančních závazků. Peněžní toky z a do podniku popíšeme na úrovni provozní, finanční, investiční a z hlediska celku.

Provozní cashflow dosahoval po celé období kladných hodnot. To je pro společnost Kofola velmi důležité, neboť to signalizuje fakt stálého převyšování příjmů nad výdaji v provozní oblasti podniku. V roce 2003 se provozní cashflow ustálil na nejvyšší hodnotě v daném období a to ve výši 153 146 tis. Kč.

Investiční cashflow nabýval pouze záporných hodnot. Tato situace je spojena s investicemi do dlouhodobého majetku. Nejvýraznější a nejnižší hodnota investičního cashflow nastala v roce 2005, kdy dosáhla záporné výše 494 745 tis. Kč.

Hodnoty finančního cashflow se pohybovali výrazně v kladné oblasti. Největší měrou se o tento vývoj postaralo čerpání dlouhodobých bankovních úvěrů. Výjimkou byl rok 2003, kdy čerpání těchto úvěrů dosáhlo výše jen 26 175 tis. Kč a finanční cashflow tak dosáhl jen na hodnotu 17 778 tis. Kč.

Celkový cashflow společnosti se po celé období výrazně neodchýlil od nulové hranice.

Výraznější peněžního příjmu se podnik dočkal v roce 2004, kdy celkové cashflow činilo 16 542 tis. Kč.

Graf 3.7 Vývoj cashflow

Vývoj Cashflow

-600 000 -500 000 -400 000 -300 000 -200 000 -100 000 0 100 000 200 000 300 000 400 000 500 000

2002 2003 2004 2005

tis. Kč

Provozní Investiční Finanční Celkový

(28)

3.4 Ukazatel č istého pracovního kapitálu

Ukazatel čistého pracovního kapitálu je rozdílový ukazatel. Je vyjádřen jako rozdíl oběžných aktiv a krátkodobých závazků. Převýšení oběžných aktiv nad krátkodobými závazky je signálem o dobré likvidnosti podniku. Společnost je tak schopna plnit své závazky a má čím „krýt“ své dluhy.

Tabulka3.1 Vývoj čistého pracovního kapitálu

Rok 2002 2003 2004 2005

Oběžná aktiva 392 394 589 064 889 744 978 731 Krátkodobé závazky 261 512 386 024 639 490 625 127 Čistý pracovní kapitál 130 882 203 040 250 254 353 604 Zdroj: Vlastní tvorba na základě dat z výroční zprávy Kofola a.s. 2005

Ze získaných dat vidíme, že čistý pracovní kapitál se v celém období pohyboval v kladných hodnotách. Růst oběžných aktiv byl způsoben, jak již bylo řečeno při popisu aktiv, nárůstem materiálu v zásobách a krátkodobých pohledávek z obchodních vztahů.

Kladná výše čistého pracovního kapitálu a její vzestupná tendence je pro společnost znamením dobré likvidnosti podniku. Společnost Kofola by se tedy neměla obávat nemožnosti dostát svých závazků.

Graf 3.8 Vývoj čistého pracovního kapitálu

Vývoj čistého pracovního kapitálu

0 200 000 400 000 600 000 800 000 1 000 000 1 200 000

2002 2003 2004 2005

tis. Kč Oběžná aktiva

Krátkodobé závazky Čistý pracovní kapitál

(29)

3.5 Pom ě rové ukazatele

Poměrové ukazatele popisují vztah dvou hodnot, které získáme z účetních výkazů podniku. Poměrových ukazatelů existuje více a dají se sloučit do určitých skupin podle povahy zkoumaného problému. V našem popisu si uvedeme poměrové ukazatele následujících skupin, tj. ukazatele:

• rentability

• likvidity

• aktivity

• zadluženosti

3.5.1 Ukazatele rentability

Tyto ukazatele vyjadřují efektivnost podnikání celé organizace. Z investičního hlediska poskytují informaci o výhodnosti vložených prostředků do podniku. Kombinují různě vzatý zisk z výsledovky se stavovými veličinami z rozvahy.

Společnost Kofola popíšeme následujícími ukazateli rentability:

• ROA – Return on assets (rentabilita aktiv)

• ROE – Return on equity (rentability vlastního kapitálu)

• ROS – Return on sales (rentabilita tržeb)

• ROCE – Return on capital employed (rentabilita investovaného kapitálu)

Tabulka3.2 Rentabilita

Rentabilita 2002 2003 2004 2005

ROA 12,6% 20,1% 3,6% 9,0%

ROE 37,6% 48,8% 2,1% 23,6%

ROS 4,0% 8,3% 0,3% 3,2%

ROCE 25,9% 45,4% 9,6% 20,0%

Zdroj: Vlastní tvorba na základě dat z výroční zprávy Kofola a.s. 2005

Rentabilita aktiv (ROA)

(30)

Ukazatel rentability aktiv popisuje zhodnocení celkových aktiv podniku. Jako ukazatel zisku bereme provozní hospodářský výsledek. Tento ukazatel nám tedy vypovídá o rentabilitě podniku bez závislosti na metodě financování a výši daní.

ROA = EBIT (Zisk před odečtením úroků a daní) / Celková aktiva

Rentabilita aktiv dosáhla svého maxima ve sledovaném období v roce 2003 hodnoty 20,1%. V roce 2004 prudce klesla na 3,6% především díky nízkému provoznímu hospodářskému výsledku. Následující rok ukazatel opět vzrostl až na hodnotu 9%.

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE)

Tento ukazatel slouží k zhodnocení vloženého kapitálu vlastníky společnosti, kteří tak mohou zhodnotit svou investici vůči riziku, které s vkladem finančních prostředků do podniku předpokládají. Poměřujeme zde zisk po zdanění ku vlastnímu kapitálu.

ROE = EAT (Zisk po zdanění) / VK

ROE dosahoval po většinu období vyšších hodnot nad 20%. V roce 2003 dosáhl na největší hodnotu 48,8%. Rok poté naopak spadl na 2,1%, což byl za dané období nejnižší údaj.

Rentabilita tržeb (ROS)

ROS informuje o zisku, který podnik vyprodukuje v závislosti na tržbách za vyrobené výrobky, poskytnuté služby a prodané zboží. Ukazatel tedy uvádí, jak velkým dílem jsou uskutečněné tržby zhodnocovány.

ROS = EAT / Tržby

Tento ukazatel u společnosti Kofola vykazuje stabilně nízké hodnoty. Ve sledovaném období nepřesáhl 9%. Svého maxima dosáhl v roce 2003 hodnotou 8,3%. Následující rok byl opět ve znamení minima a to s hodnotou 0,3%.

U společnosti Kofola jsou však nižší hodnoty tohoto ukazatele očekávány, neboť to zapříčiňuje povaha jí vyráběných výrobků. V oboru nealkoholický nápojů je obchodní marže

(31)

(respektive přidaná hodnota) na obchodovaných produktech malá a tak nemůžeme očekávat vysokou rentabilitu následných tržeb.

Rentabilita celkového investovaného kapitálu (ROCE)

Ukazatel rentability celkového investovaného kapitálu podává informaci o zhodnocení dlouhodobých zdrojů. Poměřuje se tedy zisk před odečtením úroků a daní vůči vlastnímu kapitálu a dlouhodobých závazků včetně dlouhodobých úvěrů.

ROCE = EBIT / VK + Dlouhodobé závazky včetně dlouhodobých úvěrů

ROCE má podobný vývoj jako ROE. Nižší hodnoty po většinu období jsou zapříčiněny velkými bankovními úvěry, které podnik využívá. Maximální hodnota podobně jako u ostatních ukazatelů rentability v roce 2003, kdy nabývá hodnoty 45,4%. Minimum obdobně v roce následujícím ve výši 9,6%.

Graf 3.9 Rentabilita

Rentabilita

0,0%

10,0%

20,0%

30,0%

40,0%

50,0%

60,0%

2002 2003 2004 2005

ROA ROE ROS ROCE

3.5.2 Ukazatele likvidity

Pomocí ukazatelů likvidity zjišťujeme jak je podnik schopen plnit své vlastní závazky.

Pro podnik tedy není důležité zajímat se jen o ziskovost podnikání, ale i o schopnost dostát

(32)

svých závazků u věřitelů. Ukazatele likvidity tak zkoumají vztah možných platidel, tj.

oběžných aktiv, s urgentními závazky, tj. krátkodobými závazky.

Společnost Kofola popíšeme následujícími ukazateli likvidity:

• Celková likvidita (Current ratio)

• Běžná likvidita (Quick ratio)

• Okamžitá likvidita (Cash position ratio)

Tabulka3.3 Likvidita

Likvidita 2002 2003 2004 2005

Celková 1,500 1,526 1,391 1,566

Běžná 1,124 1,034 0,977 1,112

Okamžitá 0,027 0,017 0,036 0,044

Celková likvidita

Tento ukazatel stanoví, jak celková oběžná aktiva pokryjí veškeré krátkodobé závazky. Dostáváme tedy informaci, zda má podnik dostatek oběžných aktiv na plnění svých krátkodobých závazků a jak velkou část oběžných aktiv je v případě nutnosti potřeba přeměnit na peněžní prostředky. Za přiměřené hodnoty tohoto druhu likvidity považujeme hodnoty okolo čísla 2.

Celková likvidita = Oběžná aktiva / Krátkodobé závazky

Celková likvidita se u společnosti Kofola ve sledovaném období pohybuje především okolo hodnoty 1,5, což ještě představuje únosnou mez. Je to dáno především tím, že zásoby nepředstavují v poměru k pohledávkám a závazkům z obchodních vztahů významnou roli.

Běžná likvidita

Běžná likvidita na rozdíl od likvidity celkové nezahrnuje do prostředků, kterými lze krýt krátkodobé závazky, zásoby všeho druhu. K plnění závazků zde tedy slouží především peněžní prostředky a pohledávky. Za normální hodnotu tohoto ukazatele považujeme hodnotu okolo jedné.

Běžná likvidita = (Oběžná aktiva – Zásoby) / Krátkodobé závazky

(33)

V případě běžné likvidity se společnost Kofola po celé sledované období pohybuje v přiměřených hodnotách okolo jedné. Zapříčiňují to hlavně jen mírně převyšující hodnoty pohledávek z obchodních vztahů nad závazky z obchodních vztahů.

Okamžitá likvidita

Okamžitá likvidita vyjadřuje okamžitou schopnost podniku dostát svých krátkodobých závazků. Poměřují se tedy peněžní prostředky s krátkodobými závazky. Za přiměřené hodnoty okamžité likvidity považujeme hodnoty větší než 0,2.

Okamžitá likvidita = Peněžní prostředky / Krátkodobé závazky

Okamžitá likvidita společnosti Kofola se ve sledovaném období pohybuje pod úrovní 0,05 a nenachází se tedy v příznivých mezích. Je to zapříčiněno zejména malým poměrem peněžních prostředků vůči závazkům z obchodních vztahů. Do určité míry toto zjištění ale lze, s přihlédnutím k výši pohledávek z obchodních vztahů a rozsahu podnikání, akceptovat.

Graf 3.10 Likvidita

Likvidita

0,000 0,200 0,400 0,600 0,800 1,000 1,200 1,400 1,600 1,800

2002 2003 2004 2005

Celková Běžná Okamžitá

(34)

3.5.3 Ukazatele aktivity

Tato skupina ukazatelů popisuje jak jsou využívána aktiva podniku. Nadměrné i nedostatečné používání aktiv je pro organizaci nežádoucí. V prvním případě vznikají dodatečné náklady na obhospodařování přebytečných aktiv, v případě druhém pak podnik přichází o tržby, které by tyto aktiva mohla vyprodukovat.

Existují dvě základní skupiny ukazatelů aktivity. Ukazatele obratu (počtu obrátek) udávají, kolikrát se „obrátí“ daná část aktiv za dané časové období (většinou účetní období).

Ukazatele doby obratu stanoví čas, který je potřebný k jedné obrátce dané části aktiv, tzn. čas, po který jsou finanční prostředky vázány v dané skupině aktiv.

Společnost Kofola popíšeme následujícími ukazateli aktivity:

• Obrat aktiv

• Doba obratu zásob

• Doba obratu krátkodobých pohledávek (doba inkasa)

Tabulka 3.4 Aktivita

Likvidita 2002 2003 2004 2005

Obrat aktiv 1,66 1,54 1,36 1,29

Doba obratu zásob 24,84 39,18 40,89 36,40

Doba obratu pohledávek (doba inkasa) 72,29 81,06 92,73 85,63

Obrat aktiv

Pomocí tohoto ukazatele aktivity stanovíme, kolikrát se obrátí celková aktiva za jeden rok. Poměřujeme zde celkové tržby za výrobky a zboží vůči celkovým aktivům.

Obrat aktiv = Tržby / Celková aktiva

Hodnoty obratu aktiv společnosti Kofola se během námi sledovaného období stále zmenšovaly. Z hodnoty 1,66 v roce 2002 se ukazatel dostal až na hodnotu 1,29 v roce 2005.

Tento vývoj je zapříčiněn především velkým nárůstem aktiv v části dlouhodobého hmotného majetku, což souvisí s uskutečněným rozšiřováním společnosti.

Doba obratu zásob

(35)

Doba obratu zásob podává informaci o využití zásob podniku. Tento ukazatel stanoví, jak dlouhou dobu jsou oběžná aktiva fixována v podobě zásob.

Doba obratu zásob = Zásoby / (Tržby / 365)

Při sledování doby obratu zásob v daném období zjišťujeme, že hodnoty tohoto ukazatele měli spíše vzestupnou tendenci. Zásoby, především materiál a výrobky totiž stoupaly rychleji, nežli tržby za výrobky a zboží. Pro lepší vypovídací schopnost doby obratu zásob bychom mohli místo celkových zásob, také použít průměrné denní zásoby.

Doba obratu pohledávek (doba inkasa)

Tento ukazatel aktivity vypovídá o tzv. době inkasa. Skrze něj lze tedy zjistit dobu, po kterou jsou uskutečněné tržby vázány v pohledávkách, tzn. čas, po který zůstávají odběratelé dlužni svým dodavatelům.

Doba inkasa = Pohledávky / (Tržby / 365)

Doba inkasa společnosti Kofola měla ve sledovaném období podobný průběh jako doba obratu zásob. Nejnižší hodnota nastala v roce 2002, kdy činila 72,3. Nejvyšší hodnoty doby inkasa dosáhl ukazatel v roce 2004 s hodnotou 92,7.

3.5.4 Ukazatele zadluženosti

Ukazatele zadluženosti slouží k informování o poměru vlastních a cizích zdrojů, které organizace využívá. Podle tohoto poměru pak můžeme zhodnotit riziko, které podnik nese při daném poměru financování. Nelze obecně říci, zda-li je lepší využívat více vlastní či cizí kapitál. Cizí zdroje bývají obvykle levnější než zdroje vlastní, ale při přemíře cizího kapitálu se organizace lehce může dostat do problémů díky vysokým úrokům. Je tedy potřeba pro každou společnost zvolit optimální strukturu financování.

Společnost Kofola popíšeme následujícími ukazateli zadluženosti:

• Celková zadluženost

• Úrokové krytí

(36)

Tabulka 3.5 Zadluženost

Zadluženost 2002 2003 2004 2005

Celková zadluženost 80,6% 73,3% 81,4% 81,6%

Úrokové krytí 7,325 9,540 2,015 6,239

Celková zadluženost

Tento ukazatel stanoví velikost podílu cizího kapitálu na celkových aktivech společnosti. S růstem tohoto ukazatele roste i riziko finančních problémů podniku, což nevítají především věřitelé. Vlastníci podniku jsou často ochotni toto riziko, hlavně kvůli možnému navýšení rentability vlastního kapitálu, přijmout lépe.

Celková zadluženost = Cizí zdroje / Celková aktiva

Celková zadluženost společnosti Kofola se po celé období pohybovala okolo hodnoty 81%, vyjma roku 2003, kdy dosáhla hodnoty 73,3%. Tento stav můžeme označit za poměrně vysoké zadlužení. Jak celková aktiva, tak i cizí zdroje se z roku 2002 do roku 2005 zvýšili asi dvaapůlkrát.

Graf 3.11 Zadluženost

Celková zadluženost

68,0%

70,0%

72,0%

74,0%

76,0%

78,0%

80,0%

82,0%

84,0%

2002 2003 2004 2005

Celková zadluženost

Úrokové krytí

(37)

Ukazatel úrokového krytí podává informaci jak je schopen celkový profit podniku hradit nákladové úroky. Jako profit zde bereme zisk před odečtením úroků a daní.

Úrokové krytí = EBIT / Úroky

Hodnoty úrokového krytí společnosti Kofola měly v dané období různorodý průběh.

Nejdříve v roce 2003 dosáhl ukazatel maxima s hodnotou 9,54. Rok následující pak znamenal pád na minimum sledovaného období a to na hodnotu 2,02. Podle Vebera [Management, 2002, str. 415] se průměrná hodnota tohoto ukazatele v amerických průmyslových podnicích pohybuje okolo hodnoty osm. Vyloučíme-li již zmíněný rok 2004, můžeme konstatovat, že hodnoty úrokového krytí společnosti Kofola se v okolí této meze pohybují.