VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE
Fakulta mezinárodních vztah ů
DIPLOMOVÁ PRÁCE
STRUKTURÁLNÍ FONDY EU V Č R: SOU Č ASNÝ STAV IMPLEMENTACE A BUDOUCÍ
PERSPEKTIVY
VEDOUCÍ PRÁCE: AUTOR:
MARTIN ZOUBEK
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a že jsem uvedl všechny použité prameny a literaturu, ze kterých jsem čerpal. Chtěl bych také vyjádřit poděkování Josefu Abrhámovi za podnětné připomínky a účinnou pomoc při zpracování této diplomové práce.
V Praze dne 29.11.2006 ...
podpis
OBSAH
1 Úvod ... 5
2 Politika hospodářské a sociální soudržnosti ... 7
2.1 Vývoj politiky HSS ... 7
2.2 Principy politiky HSS... 8
2.3 Nástroje politiky HSS... 9
2.3.1 Strukturální fondy... 10
2.3.2 Systém strukturální fondů... 10
2.4 Programovací procedury... 12
2.5 Hlavní změny politiky HSS v rozpočtových obdobích 2000 – 2006 a 2007 – 201313 2.5.1 Změny v cílech politiky... 13
2.5.2 Změny finančních nástrojů... 16
3 Implementace strukturálních fondů v ČR ... 18
3.1 Předvstupní nástroje EU ... 19
3.1.1 Phare ... 19
3.1.2 ISPA ... 20
3.1.3 SAPARD ... 20
3.2 Strukturální fondy EU v období 2000 - 2006 ... 21
3.2.1 Členění na regiony NUTS ... 21
3.2.2 Systém programových dokumentů... 22
3.3 Příprava na čerpání v období 2007 – 2013 ... 25
3.3.1 Strategie NSRR pro období 2007 – 2013 ... 26
3.3.2 Finanční perspektiva EU na léta 2007 – 2013 ... 32
3.4 Operační programy v období 2007 – 2013... 34
3.4.1 Operační program Podnikání a inovace ... 34
3.4.2 Operační program Doprava ... 35
3.4.3 Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost... 36
3.4.4 Operační program Výzkum a vývoj pro inovace... 37
3.4.5 Operační program Vzdělávání a konkurenceschopnost ... 38
3.4.6 Operační program Životní prostředí ... 38
3.4.7 Integrovaný operační program... 39
3.4.9 Operační program Technická pomoc ... 41
3.4.10 Operační program Praha – Konkurenceschopnost ... 41
3.4.11 Operační program Praha – Adaptabilita ... 42
3.4.12 Evropská územní spolupráce ... 42
4 Čerpání strukturálních fondů v ČR: postupy a best practices... 44
4.1 Postup při zpracování projektové žádosti a řízení projektu... 45
4.1.1 Dotační cyklus ... 45
4.1.2 Výběr dotačního titulu ... 46
4.1.3 Projektový záměr... 46
4.1.4 Vyhodnocení vhodnosti dotačního titulu... 51
4.1.5 Zpracování projektové dokumentace... 53
4.1.6 Hodnocení projektů a výběrová kriteria ... 57
4.1.7 Řízení a realizace projektů... 58
4.2 Příklady úspěšných projektů v ČR ... 60
4.2.1 Průmysl a podnikání ... 61
4.2.2 Věda, výzkum a inovace... 62
4.2.3 Životní prostředí a energetika... 63
4.2.4 Lidské zdroje a vzdělávání ... 64
4.2.5 Cestovní ruch a lázeňství¨... 65
5 Závěr ... 67
Seznam literatury a zdrojů... 70
1 Úvod
Česká republika vstoupila v květnu 2004 do nové éry své existence jako samostatného státu připojením se k Evropské unii (EU). Vstup do EU a hlavně příprava na něj znamenaly pro Českou republiku významný posun v oblasti legislativy, ale i všech ostatních oblastí veřejného zájmu. Již před vstupem naše země čerpala prostředky z programů předvstupní pomoci určených právě pro čekatelské země. Po vstupu do EU jsme dostali výjimečnou příležitost k čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU.
V současné době se blíží konec prvního programového období 2004 - 2006 a začátek nového, které sebou nese nové příležitosti pro řadu subjektů na území ČR, které mají zájem se ucházet o dotace, které lze prostřednictvím strukturálních fondů obdržet. Nové programové období pro léta 2007 – 2013 bude v jistém smyslu specifické. Zaprvé, celková suma objemu podpor, které budou dány České republice k dispozici, bude několikanásobně vyšší než v předchozím období.
Zadruhé pak není jisté, jestli se takto příznivá situace bude i v dalších letech opakovat.
Dnes všechny regiony ČR s výjimkou Prahy nedosahují 100% unijního průměru a proto mohou čerpat prostředky v rámci cílů, které zajišťují konvergenci zaostalejších regionů s těmi vyspělejšími. V případě, že by se EU rozšířila směrem na východ o další, méně rozvinuté státy, totiž hrozí, že by se většina těchto podpor přesunula dále na východ. I z tohoto důvodu je podstatné, aby v tomto období bylo dosaženo lepších výsledků při žádání o přidělení dotací z EU a aby suma skutečně vyplacených dotací se co nejvíce blížila celkovému objemu dotací, které bude mít Česká republika k dispozici pro toto období.
Tato diplomová práce se zabývá vývojem a zhodnocením dosavadních forem podpory podnikání a dotací ze strukturálních fondů. Cílem práce je komplexně zmapovat systém implementace strukturálních fondů v ČR, především se zaměřením na následující finanční perspektivu v období 2007-2013, a přispět tak k lepší orientaci subjektůČR ve velice složitém systému předkládání žádostí a projektových záměrů a umožnit jim získat obecné povědomí o fungování dotační politiky EU. Dále by měla práce přispět i v oblasti metodiky zpracování projektových žádostí a řízení projektů spolufinancovaných ze strukturálních fondů EU.
V první části diplomové práce se budu zabývat politikou hospodářské a sociální soudržnosti EU s důrazem nejprve na vývoj politiky EU, její nástroje a principy a poté se zaměřím na politiku soudržnosti EU v obdobích 2000 – 2006 a 2007 – 2013.
Ve druhé části práce přesunu svoji pozornost od obecnější formulace evropských politik na způsob jejich implementace ve specifických podmínkách České republiky. Tady se budu zajímat o dotační programy z období 2004 – 2006 a poté programy připravovanými v rámci Národního strategického rozvojového rámce pro období 2007 – 2013.
Ve třetí části práce se více zaměřím na praktičtější a více detailní informace o způsobu podávání žádostí o dotace, postup při zpracování projektové dokumentace a úskalí spojená s tímto složitým procesem. Ve druhé části této kapitoly se zaměřím také na příklady úspěšných žadatelů o dotace v rámci období 2004 – 2006.
2 Politika hospodá ř ské a sociální soudržnosti
Evropská unie je jednou z nejvíce prosperujících hospodářských oblastí na světě. Aby však mohla konkurovat Spojeným státům americkým, jako hospodářsky nejvyspělejší ekonomice světa, ale hlavně v budoucnu, rozvíjejícímu se regionu jihovýchodní Asie, v čele s Čínou, bude nutné vytvořit silné společenství států. Vstupem deseti nových členských zemí k 1. květnu 2004 rozšířila Evropská unie (dále jen „EU“) svůj vnitřní trh s více než 450 miliony obyvatel. Jedním z hlavních problémů současné EU je ekonomická a sociální diversita jednotlivých členských států. Tyto rozdíly, které se týkají nejenom méně vyspělých členů, ale také jednotlivých regionů v rámci původních členských států, snižují celkově dynamiku rozvoje celého Společenství.
Snahou EU je tedy vytvoření hospodářsky homogenního prostoru, čemuž má napomoci politika hospodářské a sociální soudržnosti (dále jen HSS“), která je financována ze strukturálních fondů a Kohezního fondu. Politikou HSS se snaží podporovat harmonický, vyrovnaný a udržitelný rozvoj hospodářských činností, vysokou míru zaměstnanosti a v neposlední řadě zvyšování úsilí v oblasti ochrany životního prostředí. Důležitost této politiky vzrůstá už od 80. let, která se projevuje mimo jiné růstem rozpočtu vydávanou na tuto politiku. Z hlediska objemu finančních prostředků se dlouhodobě politika HSS řadí na druhé místo, hned za společnou zemědělskou politiku.
2.1 Vývoj politiky HSS
Základy regionální politiky byly položeny již v polovině 50. let. S výjimkou Itálie a Francie nebyly rozdíly mezi jednotlivými státy nikterak velké. Římská smlouva zakotvila vznik Evropské investiční banky, která měla za úkol poskytovat půjčky a garance na nejrůznější projekty podporující rozvoj zaostalejších regionů. Současně došlo k ustavení Evropského sociálního fondu pro potřeby financování sociální politiky, která byla v této době prováděna nezávisle na regionální politice. Výsledkem bylo posilování národních regionálních politik jednotlivých členů, ale bez jakékoli společné koordinace. Hlavní část prostředků směřovala na pomoc regionům, postiženým útlumem těžkého průmyslu a zaostalé venkovské oblasti.
Vznik regionální politiky jako takové můžeme datovat od počátku 70. let. Za hlavní důvod můžeme považovat rozšíření členské základny o tři nové členy – Velkou Británii, Irsko a Dánsko. A dále pak tehdejší ekonomický vývoj, který byl ovlivněn strukturálními krizemi v podobě ropných šoků. Evropské společenství přistoupilo na hledání nových možností jak překonat nepříznivý ekonomický vývoj. Jednou z možností bylo vytvoření nové formy integrace v podobě hospodářské a měnové unie, která byla podpořena v roce 1973 Tomsonovou zprávou, jejímž hlavním závěrem bylo konstatování, že regionální rozdíly ohrožují dokončení vnitřního trhu a vytváření hospodářské a měnové unie.
Zásluhou hlavně Velké Británie, která potřebovala restrukturalizovat své staré průmyslové oblasti, došlo k prosazení regionální politiky a ustanovení Evropského fondu regionálního rozvoje (dále jen „ERDF“), jako základního nástroje spravování a financování této politiky. Tento fond se stal hlavním nástrojem podpory podnikání, jehož prostřednictvím se financují investice do infrastruktury, produktivních investic pro vytváření a zachovávání trvale udržitelných pracovních míst. Dále podporuje malé a střední podniky, výzkum a technický vývoj a rozvoj informační společnosti.
Další rozvoj nastal přijetím Jednotného evropského aktu, který mimo jiné umožnil posílení regionální politiky. Hlavním podnětem byly strukturální problémy ve Velké Británii, severní Francii, Belgii, severní Itálii a také vstup nových členů – Španělska a Portugalska.
Výsledná reforma zavedla principy regionální politiky a poprvé se objevil prvek víceletých koordinovaných rozvojových programů. V roce 1988 došlo ke sjednocení regionální politiky s částí sociální a zemědělské politiky do tzv. regionální a strukturální politiky. Oficiálně se pro tuto politiku začal užívat termín „politika hospodářské a sociální soudržnosti“.
2.2 Principy politiky HSS
V programové a právní úpravě celého procesu poskytování pomoci se odrážejí základní principy politiky HSS:
1) Princip programování znamená, že se pomoc realizuje na základě víceletých a víceoborových programů, pro které jsou zpracovány programové dokumenty.
Výsledkem je vzájemně integrovaný programový celek realizovaný v dlouhodobém horizontu.
2) Princip partnerství má dvě úrovně – vertikální a horizontální. Vertikální úroveň představuje spolupráci Evropské komise a odpovídajícími orgány určenými
členským státem pro všechny etapy implementace. Horizontální úroveň na druhé straně představuje spolupráci mezi partnery na úrovni členského státu nebo regionu, čímž se zajišťuje, že se samotní příjemci budou podílet na konkrétním rozdělení prostředků.
3) Princip koncentrace umožňuje soustředění největších objemů prostředků do regionů, které jsou nejvíce postižené. Pomoc je ale směrována pouze na předem stanovené cíle a priority. Dochází tedy k realizaci větších projektů, které by měli zajistit co největší přínos a také je u těchto projektů snadnější monitorování a kontrola.
4) Princip adicionality zajišťuje, že pomoc EU má doplňovat, resp. posilovat prostředky příjemci pomoci, které plynou nad rámec národních prostředků.
Záměrem tohoto principu je důraz na finanční zainteresování členského státu, což má vést k vyšší efektivnosti a zodpovědnosti při využívání poskytnutých prostředků. Poměr mezi národními a unijními prostředky musí dosáhnout minimální stanovené hranice.
5) Princip monitorování a vyhodnocování má za úkol průběžně sledovat a analyzovat plnění jednotlivých programů a projektů. Je prováděno v průběhu celého období a zabezpečuje smluvně sjednané podmínky realizace projektů.
Následné hodnocení má za cíl vytvořit závěry o úspěšnosti realizovaného projektu a efektivním financování a využití přidělených prostředků.
2.3 Nástroje politiky HSS
Cíle politiky HSS jsou uskutečňovány prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a dalších nástrojů, jako jsou Iniciativy Společenství a inovační akce. Jádrem politiky HSS jsou strukturální fondy, které představují největší část finančních prostředků alokovaných v rámci této politiky. Z tohoto důvodu se budu v této kapitole věnovat pouze charakteristice a systému strukturálních fondů a na ostatní nástroje politiky HSS odkazuji čtenáře na odbornou literaturu.
2.3.1 Strukturální fondy
Hlavním zaměřením těchto fondů je snižování rozdílů v úrovni rozvoje různých regionů členských států a snižování zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů v rámci EU.
Oblasti, které mohou být podporovány ze strukturálních fondů jsou následující:
•••• přímé investice do vytváření nových pracovních míst
•••• služby pro malé firmy (poradenství, zahájení podnikání, záchrana stávajících firem, atd.) s cílem rozvinout potenciál dané oblasti (regionu)
•••• základní hospodářská infrastruktura (doprava, telekomunikace, čištění odpadních vod, obnova průmyslových lokalit, podnikatelské parky)
•••• výzkum a rozvoj, technologická inovace
•••• infrastruktura pro vzdělávání a zdravotnictví, osobní služby
•••• ochrana životního prostředí a přírodního dědictví
•••• rozvoj kulturních hodnot, rekonstrukce budov
•••• obnova krizí postižených městských oblastí
•••• diverzifikace hospodářských aktivit ve venkovských oblastech (hlavně prostřednictvím turistiky)
•••• modernizace zařízení, certifikáty kvality pro místní zemědělské a řemeslné výrobky
•••• přeshraniční a nadnárodní spolupráce, výměna zkušeností
•••• vyhledávání pracovních příležitostí pro rizikové skupiny (mladí lidé,
nezaměstnaní, strádající sociální izolací)
•••• rozvoj nových kvalifikací, např. za účelem zvýšení adaptability vůči změnám na pracovním trhu
•••• přizpůsobení struktury školení a zaměstnanosti
2.3.2 Systém strukturální fond ů
1. Evropský fond regionálního rozvoje (European Regional Development Fund –
ERDF)
Byl zřízen v roce 1974 jako základní nástroj regionální politiky k financování strukturální pomoci prostřednictvím regionálních rozvojových programů zaměřených na nejvíce postižené oblasti a ke snižování meziregionálních diskrepancí. Co do objemu finančních prostředků je největším ze všech strukturálních fondů. Zahrnuje investice do infrastruktury, vytváření pracovních míst a podporu malého a středního podnikání.
2. Evropský sociální fond (European Social Fund – ESF)
Založen v roce 1960 jako hlavní nástroj společné sociální politiky se zaměřením na prevenci a boj s nezaměstnaností, na rozvoj lidských zdrojů a na podporu na trhu práce.
Podporuje stejné příležitosti na trhu práce, adaptaci pracovníků na změny a systém dalšího vzdělávání a kvalifikace.
3. Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond (European Agricultural Guidance and Guarantee fund – EAGGF)
EAGGF se skládá ze dvou částí – Podpůrná sekce a Záruční sekce. Byl založen roku 1962 a do systému strukturálních fondů patří jen jeho podpůrná sekce. Ta si klade za úkol podporovat rozvoj venkova, což se promítá do modernizace a strukturálního zlepšení v zemědělství.
4. Finanční nástroj pro usměrňování rybolovu (Financial Instrument for Fisheries Guidance – FIFG)
Fond založený roku 1993 (formálně uznaný strukturálním fondem až v roce 2000) se zaměřuje na podporu rybolovu ve všech pobřežních oblastech a financuje opatření, jakými jsou modernizace a restrukturalizace loďstva, rozvoj aquakultury, marketing a podpora produkce, přístavní zařízení.
2.4 Programovací procedury
Programování je v EU založeno na zpracovávání víceletých rozvojových programů.
Strukturální fondy nepřispívají k financování jednotlivých akcí, ale podporují jednotlivé rozvojové programy, které mají svůj vlastní rozpočet rozdělený podle priorit a jednotlivých opatření. Struktura těchto programů zahrnuje analýzu území včetně vymezení slabých a silných stránek, tzv. SWOT analýzu a stanovení celkové strategie rozvoje území. Následně pak na tuto strategii navazuje podrobné rozpracování jednotlivých opatření (nikoliv ovšem na úrovni projektů) včetně vymezení finančního rámce. Finanční rámec zahrnuje jak prostředky EU, tak i národní prostředky (státní, regionální, místní a další) a rovněž prostředky soukromého sektoru.
Tvorba základních programových dokumentů je první fází přípravy. Dokumenty jsou vzájemně provázané a dokument pro vyšší úroveň rozvíjí dokumenty pro nižší úroveň, až na nejnižší úroveň jednotlivých projektů.
Nejprve je tedy zpracován Regionální rozvojový plán. Jedná se o dokument připravený členským státem založený na příslušných prioritách regionů, který musí být v souladu s legislativou Společenství.
Na základě NRP formuluje Evropská komise (EK) ve spolupráci s členským státem tzv. Rámec podpory Společenství (RPS), který má charakter smlouvy mezi EU a státem přijímající podporu o výši a zaměření pomoci ze strukturálních fondů. Je rozčleněn podle priorit a realizuje se prostřednictvím jednoho nebo více operačních programů.
Dle schváleného RPS předkládá členský stát jednotlivé operační programy, které mohou být tématické a regionální. Operační programy obsahují soubor priorit zahrnujících víceletá opatření. Mohou být financovány z jednoho nebo více fondů, z jednoho nebo více různých stávajících nástrojů a EIB1.
Dalším dokumentem, který je určen pro podpory nižší než 1mld. EUR, je Jednotný programový dokument (JPD), který v sobě zahrnuje výše popsané úrovně vícestupňového systému programových dokumentů.
1 EIB (European Investment Bank) – Evropská investiční banka
2.5 Hlavní změny politiky HSS v rozpočtových obdobích 2000 – 2006 a 2007 – 2013
Již v průběhu rozpočtového období 2000 – 2006 bylo nutné vypracovat legislativní návrhy pro nové rozpočtové období. S celkovou dotací přes 336 mld. eur dojde ke zvýšení úlohy této politiky v porovnání s ostatními politikami a je zde patrný důraz na dosažení daných cílů, které se orientují mimo jiné na vytvoření „znalostní ekonomiky“. Dále jsou navrhovány významné inovace a zjednodušení celého systému, jako například:
•••• posílení financování oblastí s přírodním handicapem a větší podpora měst
•••• širší delegování pravomocí na členské státy a regiony
•••• snížení počtu finančních nástrojů
•••• financování operačních programů jediným fondem, s výjimkou programů
„infrastruktur“
•••• každoroční strategický dialog se členskými státy v rámci Rady
2.5.1 Změny v cílech politiky
Cíle pro období 2000 - 2006
Současné programovací období 2000 – 2006 lze obecně vymezit následujícím způsobem: za prvé snahou o snížení rozdílů v životní úrovni obyvatel jednotlivých regionů a zajištění relativně vyváženého ekonomického a sociálního vývoje, a to takovým způsobem, ze kterého bude mít prospěch co největší počet obyvatel EU. Za druhé předcházet novým regionálním problémům, které mohou být způsobeny strukturálními změnami v evropském, případně světovém hospodářství.
Pro toto období bylo rozhodnuto o naplňování tří cílů, a to dvou regionálních a jednoho horizontálního pro lidské zdroje.
Cíl 1 – Podpora rozvoje a strukturálních změn zaostávajících regionů
Tento cíl se zaměřuje na rozvojovou pomoc méně vyspělým regionům EU. Klade
hospodářských činností. Jedná se o regiony na úrovni NUTS II2, jejichž HDP na obyvatele měřený podle parity kupní síly za poslední tři roky nedosáhl 75% průměru EU. Vztahuje se také na odlehlé regiony (francouzská zámořská území a některé ostrovy) a řídce zalidněné regiony (Finsko, Švédsko). Seznam všech regionů s nárokem na pomoc podle cíle 1 má na starosti Komise.
Cíl 2 – Podpora hospodářské a sociální přeměny oblastí, jež čelí strukturálním obtížím (strukturálně postižené regiony)
Vztahuje se na regiony NUTS III, ve kterých dochází k hospodářským a sociálním změnám v sektoru průmyslu a služeb. Důsledkem těchto změn je vznik strukturálních problémů. Jedná se zejména o venkovské oblasti upadající z důvodu nedostatku ekonomické diverzifikace, dále pak o městská sídla, která se dostala do potíží v důsledku ztráty ekonomických aktivit, či zaostávající oblasti závislé na rybolovu.
Při čerpání prostředků v rámci Cílů 1 a 2 musí být dodržena podmínka, že každá jednotlivá oblast je způsobilá pro pomoc jen podle jednoho z výše uvedených cílů. Na obrázku, který je součástí přílohy, jsou vyznačeny oblasti EU, které spadají do Cílů 1 a 2.
Cíl 3 – Podpora přizpůsobování a modernizace politika a systémů vzdělávání, rekvalifikací a zaměstnanosti
Tento cíl se vztahuje na celé území EU mimo regionů spadajících pod Cíl 1. Slouží jako referenční rámec pro všechna opatření k podpoře lidských zdrojů na národní úrovni.
Záměrem cíle je zlepšit přístup ke vzdělání, modernizovat systém vzdělávání, vzdělávacích programů a podpořit zaměstnanost. Východiskem tohoto cíle je Amsterodamská smlouva o zaměstnanosti a nová evropská strategie zaměstnanosti.
V současném programovacím období 2000 – 2006 existují vedle již zmíněných cílů čtyři iniciativy, na které bylo vyčleněno 10,44 mld. eur.
2 NUTS neboli nomenklatura územních statistických jednotek (z francouzského Nomenclature des unités territoriales statistiques) byla vytvořena Evropských úřadem pro statistiku (EUROSTAT) k jednotné a konzistentní struktuře územního srovnávání a distribuci prostředků. Pro politiku HSS, přesněji pro systém cílů jsou nejdůležitější jednotky NUTS úrovně II a III, které jsou klíčem k zařazování regionů pod jednotlivé rozvojové programy (cíle).
INTERREG III – přeshraniční, mezistátní a meziregionální spolupráce s cílem podporovat hospodářský rozvoj včetně regionálního plánování a rozvoje venkova URBAN – hospodářská a sociální obnova městských oblastí postižených krizí LEADER+ – rozvoj venkova
EQUAL – nadnárodní podpora boje proti diskriminaci a nerovnoprávnosti na trhu práce
Cíle pro období 2007 – 2013
Tři současné prioritní Cíle strukturálních fondů udělají v roce 2007 místo třem následujícím cílům:
Cíl 1 – Konvergence
Cíl Konvergence se nejvíce podobá současnému Cíli 1 a je určen k urychlení hospodářské konvergence nejméně rozvinutých regionů. Snahou je zlepšit podmínky pro růst zaměstnanosti díky investicím do materiálních a lidských zdrojů. Dalším zaměřením budou inovace, společnost zaměřená na znalostech, efektivitu administrativy a životní prostředí.
Prostředky z tohoto cíle budou nejdůležitější pro nově přistoupivší státy, které čelí největším rozdílům v hospodářské úrovni oproti starým členským státům.
Cíl bude zaměřen, stejně jako Cíl 1 z předchozího rozpočtového období na regiony, jejichž HDP/obyvatele nedosáhne 75% průměru rozšířené úrovně EU, což je především případ nových členských států. Přechodně bude možné čerpat podporu i nad 75-ti procenty průměru, pro ty regiony, které budou postiženy statistickým efektem rozšíření.
Zdroje plynoucí na tento cíl by měly dosahovat 264 mld. eur, což je 78,54 % všech investic do fondů. Zdroje budou rozděleny následujícím způsobem:
•••• 67,34% pro regiony s HDP/obyvatele nižším než 75% průměru EU
•••• 8,38% pro regiony, které budou postiženy statistickým efektem
•••• 23,86% pro státy, které jsou příjemci pomoci z Fondu soudržnosti
•••• 0,42% pro nejvzdálenější regiony
Cíl 2 – Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost
Zbytek EU, nespadající pod cíl Konvergence je navrhován dvojí přístup. Pomocí programů regionálního rozvoje posílit konkurenceschopnost a atraktivitu regionů, předvídat hospodářské a společenské změny a dále na základě národních programů podporovat přizpůsobivost pracovníků a podniků.
Cíle budou moci využívat všechny regiony nespadající pod cíl Konvergence. Regiony spadající v současnosti pod Cíl 1, které nebudou splňovat kvůli hospodářskému pokroku kritéria pro cíl Konvergence, budou mít nárok na přechodnou podporu právě z tohoto cíle („phasing-in“).
Tento cíl bude mít k dispozici částku 57,9 mld. eur, což představuje 17,22 z celkové sumy, která bude rozdělena následovně:
•••• 83,44% pro regiony, které nadále spadají pod současný Cíl 1
•••• 16,56% pro regiony ve „phasing-in“
Cíl 3 – Evropská územní spolupráce
Tento cíl je pokračováním iniciativy Společenství INTERREG a má prohloubit přeshraniční spolupráci prostřednictvím společných programů a vybudování sítí pro výměnu zkušeností v celé Unii. Hlavní snahou je podpořit vyvážený, harmonický a trvale udržitelný rozvoj evropského území. Cíl se bude vztahovat jednak na regiony tvořící vnitřní hranici, ale i na přímořské regiony.
Částka přidělená na tento cíl odpovídá 3,94% z celkové sumy, což v absolutní hodnotě znamená 13,2 mld. eur a má být rozdělena následovně:
•••• 47,73% na přeshraniční spolupráci
•••• 47,73% pro zóny nadnárodní spolupráce
•••• 4,54% pro evropské sítě spolupráce a výměny
2.5.2 Zm ě ny finan č ních nástroj ů
V kapitole 1.3.2 – Systém strukturálních fondů, jsem vymezil jednotlivé fondy, které se podílejí na financování politiky HSS. V novém rozpočtovém období dochází ke změně a sice ke zjednodušení a celkové větší přehlednosti strukturálních fondů.
V novém rozpočtovém období 2007 – 2013 budou do sekce strukturálních fondů patřit pouze Evropský fond regionálního rozvoje, Evropský sociální fond a nově Fond soudržnosti, pro který budou platit stejná pravidla jako pro strukturální fondy. Ke změně dochází také ve financování rybolovu a zemědělských oblastí. Tyto byly financovány pomocí fondů – Finanční nástroj pro podporu rybolovu, resp. Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond. Nově budou koordinovány Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (FEADER) a Evropským fondem pro rybolov (FEP). V novém období však nebudou již patřit mezi strukturální fondy.
Na následujícím obrázku je přehledné porovnání jednak jednotlivých cílů, ale také finančních nástrojů, které k těmto cílům mají pomoci.
Obr. č. 3: Srovnání Cílů a nástrojů politiky soudržnosti v současném a budoucím programovém období
2000 – 2006 2007 - 2013
Cíle Finan č ní nástroj Cíle Finanční nástroj
Fond soudržnosti
2.5.2.1 Fond
soudržnosti
Cíl 1
ERDF ESF
EAGGF – orientační sekce
FIFG
Konvergence
Fond soudržnosti ERDF
ESF
Cíl 2
ERDF ESF
Regionální
konkurenceschopnost a
Cíl 3 ESF
zaměstnanost - regionální
úroveň
- národní úroveň
ERDF ESF
INTERREG ERDF
URBAN ERDF
EQUAL ESF
LEADER+ EAGGF – orientační sekce
Evropská územní
spolupráce ERDF
Rozvoj venkova a restrukturalizace rybolovu mimo rámec Cíle 1
EAGGF – záruční sekce FIFG
Problematika rozvoje venkova a rybolovu nebude nadále součástí politiky soudržnosti, ale zařadí se pod Společnou zemědělskou politiku.
9 CÍLŮ 6 FINANČNÍCH
NÁSTROJŮ 3 CÍLE 3 FINANČNÍ
NÁSTROJE
3 Implementace strukturálních fond ů v Č R
V této části práce se nejprve zmíním o předvstupní pomoc ze strany EU, která je tvořena osou tří hlavních nástrojů (Phare, ISPA a program SAPARD), jejichž cílem bylo napomáhat při řešení konkrétních úkolů při zavádění evropské legislativy (tzv. acquis communautaire). V dalších subkapitolách se budu věnovat vytvořením regionálního statistického členění EU pro Českou republiku na regiony NUTS a rozeberu systém
programových dokumentů, tvořen Národním rozvojovým plánem České republiky 2004 – 2006 a Rámcem podpory Společenství.
3.1 Předvstupní nástroje EU
Předvstupní nástroje Evropské unie byly určené pro kandidátské země, jak bylo navrženo Evropskou komisí, s cílem napomáhat při zavádění acquis communautaire.
Realizace předstupních nástrojů byla nahrazena po vstupu ČR do EU možností využívání strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti. Projekty realizované prostředky z předstupních nástrojů dobíhají až do roku 2006. Výše podpor z předstupních nástrojů nedosahovala objemu, který má ČR jako řádný člen EU k dispozici nyní. V průměru se jednalo zhruba o třetinu finančních prostředků ve vztahu k rozpočtovému období 2004 – 2006.
Hlavním rozdílem mezi předvstupními nástroji a nástroji reprezentujícími politiku HSS je systematický posun v organizaci čerpání pomoci z EU. Zatímco předvstupní fondy (Phare, ISPA) byly realizovány na základě tzv. projektového přístupu, kdy Evropská komise prostřednictvím Evropské delegace v Praze schvalovala výběr jednotlivých projektů a současně nesla celkovou odpovědnost za využití finančních zdrojů, pro pomoc ze strukturálních fondů EU je uplatňován přístup programový. Česká republika vytvoří program rozvoje (Národní rozvojový plán), který poté schválí Evropská komise. Členský stát bude odpovědný za výběr projektu a nakládání s prostředky získanými ze strukturálních fondů.
3.1.1 Phare
Fond Phare byl založen v roce 1989 původně pouze pro Polsko a Maďarsko. Později i ostatní kandidátské země mohly začít čerpat z tohoto fondu. Česká republika začala využívat prostředky z tohoto fondu od roku 1990. Z fondu Phare byly financovány projekty, které napomáhaly překlenout hospodářskou a politickou propast mezi ČR a zeměmi západní Evropy.
Programy Phare lze rozdělit do čtyř základních kategorií: národní programy, programy přeshraniční spolupráce (Phare CBC), mnohonárodní programy implementované Českou republikou a mnohonárodní programy implementované Evropskou komisí.
3.1.2 ISPA
Nástroj předvstupních strukturálních politik ISPA byl zaměřen na financování velkých projektů v oblasti životního prostředí a dopravy. Po vstupu do EU jej nahradil Fond soudržnosti. ISPA se zaměřoval na podporu týkající se směrnic v oblasti investic do životního prostředí, zejména dodávek pitné vody, čištění odpadních vod, nakládání s tuhými palivy a znečištění ovzduší.
Jen pro dokreslení uvádím některé konkrétní případy realizované v rámci ISPA v oblasti dopravy. V tomto sektoru těžili České dráhy společně s novou Správou železniční dopravní cesty a Ředitelstvím silnic a dálnic z externí pomoci při přípravě projektů před jejich předložením EK a také z technické pomoci poskytnuté Ministerstvu dopravy a dalším konečným příjemcům, zaměřené na posílení jejich administrativních kapacit. V oblasti životního prostředí se nejdříve zprvu objevily problémy týkající se počtu kvalitních žádostí, které by umožnily absorpci přidělených částek. Během existence nástroje ISPA se počet kvalitních projektů neustále zvyšoval, tudíž v období 2000 – 2003 bylo dosaženo cíle, kterým je rovnoměrné rozložení ročních příspěvků mezi sektor dopravy a životního prostředí.
3.1.3 SAPARD
Tento předvstupní program měl za cíl připravit Českou republiku na společnou zemědělskou politiku EU a také na strukturální fondy, a to podporou investic do sektoru zemědělství a rozvoje venkova. Program SAPARD je zcela decentralizován, proto byla ČR odpovědná za administrativu programu (byla svěřena Agentuře SAPARD), tak jako jsou členské státy odpovědné za spravování strukturálních fondů.
Nejdůležitějšími úkoly podporovanými tímto programem bylo zemědělství České republiky s důrazem na posílení konkurenceschopnosti prvovýroby a zpracovatelského odvětví, dosažení vysoké kvality zemědělských a potravinářských výrobků s vyšší přidanou hodnotou, dokončení restrukturalizace zemědělských a zpracovatelských podniků, posílení pozice zemědělské prvovýroby na trhu a zavedení práva Evropského společenství do praxe.
Celkem bylo schváleno 1550 projektů zahrnující celkovou částku (EU + ČR) ve výši 129,7 mil. EUR. Česká republika tedy uplatnila svoji alokaci v plné výši.
3.2 Strukturální fondy EU v období 2000 - 2006
3.2.1 Č len ě ní na regiony NUTS
Pro účely politiky HSS byla Česká republika na základě regionálního statistického členění EU rozdělena na regiony NUTS. Vláda ČR dne 26. října 1998 doporučila předsedovi ČSÚ, aby po dohodě s Eurostatem vymezil statistické územní jednotky NUTS na území České republiky dle návrhu předloženého vládě. Celá ČR tvoří region na úrovni NUTS I, který se dále dělí na 8 tzv. regionů soudržnosti – NUTS II. Dále rozlišujeme 14 krajů, které spadají každý pod NUTS III a ty se dále dělí na okresy – NUTS IV a dále až na obce – NUTS V.
Obrázek č. 2: NUTS II a NUTS III v České republice
Zdroj: www.mpo.cz
Nejrozvinutějším regionem v České republice je hlavní město Praha, které jako jediný region dosahuje více jak 100% průměru EU. Tím nesplňuje kritéria pro zařazení pod Cíl 1 a bude čerpat prostředky pouze v rámci Cílů 2 a 3, a sice pomocí jednotných programových dokumentů zaměřujících se na hlavní priority. Ostatní území splňuje kritéria pro zařazení do kategorie regionů podporovaných z Cíle 1.
3.2.2 Systém programových dokumentů
O této oblasti bylo obecně pojednáno v subkapitole Programovací procedury, která je součástí vymezení politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU. Cílem zde bude charakterizovat Národní rozvojový plán České republiky 2004 – 2006, určit jeho cíle, strategie a priority a dále seznámit se s dalším programových dokumentem, který je na rozdíl o prvně jmenovaného formulován EK na základě NRP a nazývá se Rámcem podpory Společenství. Prostor zde dostanou také operační programy, které slouží k dosažení globálního a specifických cílů RPS.
Národní rozvojový plán České republiky 2004 – 2006
Národní rozvojový plán zaujímá mezi programovými dokumenty výjimečné místo.
Představuje základní strategický dokument pro získání podpory ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti EU ve zkráceném období 2004 – 2006. Obsahuje popis současné situace v ČR, na základě hodnocení celé řady ekonomicko-sociálních kritérií včetně vytipování problematických oblastí a následného definování hlavních cílů rozvojové strategie. Tuto strategii NRP dále rozvíjí pomocí operačních programů. NRP také určuje systém pro řízení a monitorování realizace strukturálních fondů a zajišťuje finanční rámec podpory včetně rozdělení prostředků mezi jednotlivé operační programy.
NRP ČR 2004 – 2006 schválila vláda ČR v prosinci 2002 a již 3. března byl předložen EK. ČR se tak stala druhou přistupující zemí, která předložila konečnou verzi NRP a mohla tedy zahájit jednání o výši a zaměření podpory ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti.
Předpokladem pro čerpání zdrojů z fondů je zajištění dostatečného počtu kvalitních projektů a zajištění prostředků na spolufinancování. V případě projektů na využití strukturálních fondů je možné získat z EU až 75% celkových nákladů a v případě Fondu soudržnosti dokonce až 85%.
Globální cíl NRP 2004 – 2006 byl definován jako: „Udržitelný rozvoj založený na konkurenceschopnosti“. Tato definice v sobě zahrnuje urychlení ekonomického růstu, který převýší průměr zemí EU, zlepšení konkurenčního postavení ČR v rámci EU a urychlení kvalitativních změn v ekonomice. Tento globální cíl se dále soustřeďuje na dosažení několika specifických cílů:
•••• vytvoření podmínek pro růst ekonomiky posilováním vnitřních faktorů (např.
dokončení restrukturalizace podniku)
•••• zvýšení kvalifikační úrovně, konkurenceschopnosti a mobility pracovní síly při současném vyrovnávání dopadů růstu ekonomiky na znevýhodněné skupiny (týká se dlouhodobě nezaměstnaných, rovného postavení žen na trhu práce, apod.)
•••• přiblížení se standardům EU v oblasti životního prostředí (např. znečištění ovzduší)
•••• vyvážený rozvoj regionů
Základní oblastí rozvoje, jejichž realizaci budou naplňovat specifické cíle, jsou definovány jako tzv. prioritní osy. V NRP je definováno celkem šest prioritních os:
1. Posílení konkurenceschopnosti průmyslu a podnikatelských služeb 2. Rozvoj dopravní infrastruktury
3. Rozvoj lidských zdrojů
4. Ochrana a zkvalitňování životního prostředí 5. Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství 6. Rozvoj cestovního ruchu
Těžiště strategie NRP leží v naplňování první a třetí prioritní osy. Tyto prioritní osy jsou v těsném vztahu k prvnímu a druhému specifickému cíli. Z pohledu globálního cíle se jedná o cíle stěžejního významu s největším přínosem pro jeho dosažení. Zbývající osy mají z tohoto pohledu (pohled dosažení globálního cíle) druhotný význam.
Rámec podpory Společenství – ČR – 2004 – 2006
Programový dokument RPS představuje základní strategii socio-ekonomického rozvoje pro regiony soudržnosti ČR mimo území hlavního města Prahy. Byl vypracován Evropskou komisí ve spolupráci s ČR na základě předloženého NRP. Na základě RPS bylo České republice přiděleno k čerpání v prvních třech letech členství v EU až 1,454 mld. EUR.
Tato částka odpovídá alokaci prostředků pro realizaci Cíle 1 HSS na zkrácené programové období 2004 – 2006. Rámec podpory Společenství vymezuje strategii, priority a cíle, které jsou od 1. května 2004 hrazeny za spolufinancování Společenství.
V první části RPS je popsána současná situace ČR, a sice z pohledu profilu území, makroekonomické situace, regionálních rozdílů, dopravy a infrastruktury, postavení a situace
zaměstnanosti, vzdělávání, zemědělství a životního prostředí. Druhá část se zaměřuje na rozvojové strategie a priority. Nalezneme zde SWOT analýzu ČR, rozvojové strategie, specifické cíle, horizontální cíle a také jednotlivé prioritní osy. Další části RPS pojednávají o shodě a soudržnosti strategie v rámci shody politiky Společenství s národními a regionálními politikami. Významný prostor je tu také věnován operačním programům a jejich zaměření.
Poslední část představuje nejrůznější prováděcí ustanovení, která zahrnují řízení, monitorování, hodnocení a finanční řízení a kontrolu.
Operační programy
Česká republika má k dispozici v rámci RPS čtyři sektorové operační programy a jeden regionální – Společný regionální operační program (SROP). Konkrétní zaměření priorit a opatření operačních programů včetně pravidel spolufinancování a požadavků žadatele o podporu dále rozpracovávají programové doplňky, které připravují Řídící orgány všech operačních programů. RPS pak celý proces koordinuje a zastřešuje.
•••• Operační program Průmysl a podnikání
Operační program Průmysl a podnikání (OPPP) rozpracovává cíle a strategii průmyslové politiky České republiky. Globálním cílem je zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu a podnikatelských služeb a dokončení potřebných strukturálních změn v průmyslu3, což je plně v souladu s 1. prioritní osou Národního rozvojového plánu. Je financován z jediného strukturálního fondu, a to z Evropského fondu regionálního rozvoje. Podle současného rozvržení zdrojů se pro OPPP předpokládá uvolnění téměř 18% všech zdrojů uvolněných na politiku HSS v České republice.
•••• Operační program Infrastruktura
OP Infrastruktura (OPI) rozpracovává rozvojové priority resortu dopravy a resortu životního prostředí v ČR. Tento program se zabývá především dosažením specifického cíle RPS Zlepšování kvality infrastruktury, dále také podporuje horizontální cíle Udržitelný rozvoj a Vyvážený rozvoj regionů4. Za realizaci jednotlivých priorit odpovídá Ministerstvo dopravy a Ministerstvo životního prostředí, které bylo určeno také jako Řídící orgán. Podpora v rámci tohoto programu bude čerpána z jednoho strukturálního fondu, a to Evropského fondu
3 www.mpo.cz
4 více o horizontálních cílech pojednává publikace ministerstva pro místní rozvoj Rámec podpory Společenství, konkrétně kapitola rozvojová strategie a priority
regionálního rozvoje. Z celkového objemu prostředků pro RPS se počítá téměř se 17% pro tento operační program.
•••• Operační program Rozvoj lidských zdrojů
Tvoří základ pro realizaci podpory z Evropského sociálního fondu v oblasti rozvoje lidských zdrojů v ČR na období 2004 – 2006. Globálním cílem je dosažení vysoké a stabilní úrovně zaměstnanosti založené na kvalifikované a flexibilní pracovní síle, integraci menšin do společnosti a konkurenceschopnosti podniků při respektování udržitelného rozvoje. Tomuto operačnímu programu je přiděleno téměř 22% disponibilního rozpočtu ze strukturálních fondů.
•••• Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství
Hlavní důraz na rozvoj venkova a zemědělství je dán zejména podporou multifunkčního zemědělství a zvyšováním kvality životního prostředí, které bude základem dlouhodobého ekonomického růstu. Hlavní váha tohoto programu spočívá tedy v investicích do zemědělství, podpory malých zemědělců a do zpracování zemědělských produktů. Spolufinancování těchto investic je zabezpečováno z orientační sekce EAGGF. Opatření v oblasti rybolovu je podporováno z FIFG. Na tento program je vyčleněno celkem 12%
rozpočtu ze strukturálních fondů v rámci RPS.
•••• Společný regionální operační program
Společný regionální program (SROP) obsahuje rozvojové priority 7 regionů soudržnosti (NUTS II), které mohou získat podporu v rámci Cíle 1. Oproti předchozím operačním programům je SROP horizontálně průřezovým programem, který se zaměřuje na čtyři z celkem šesti prioritních os. Je tudíž komplementárním programem k dalším operačním programům zaměřeným na jednotlivá odvětví. Investice v rámci SROP se týkají především dopravní infrastruktury, systémů veřejné dopravy, regenerace měst a infrastruktury lidských zdrojů. Tyto investice jsou směrovány hlavně do oblastí, která jsou považována za regionální růstová centra, jako např. Brno, Ostrava, České Budějovice, Hradec Králové. Prostředky vydané na tento program představují 31% všech výdajů na RPS.
3.3 Příprava na čerpání v období 2007 – 2013
Přípravy na čerpání v novém rozpočtovém období začaly již v roce 2005. Jako první
ČR, která se jím zabývala dne 22. února 2006. Dokument byl vypracován rozsáhlým týmem odborníků pod vedením Řídícího a koordinačního výboru jakožto nejvyššího orgánu zřízeného Ministerstvem pro místní rozvoj pro přípravu země na čerpání unijních zdrojů v letech 2007 – 2013. Národní rozvojový plán vznikal na principu partnerství a jednotliví aktéři měli možnost ho svými připomínkami ovlivnit.
Na základě Národního rozvojového plánu byl vytvořen Národní strategický referenční rámec (NSRR), který už slouží ke konkrétnímu vyjednávání o podobě jednotlivých operačních programů s Evropskou komisí.
Obsahem NSRR je popis pozice ČR v rámci celé EU a následně ekonomická výkonnost doplněná o socioekonomickou analýzu. Nechybí také analýza regionálních disparit a urbánní problematika, která je doplněna o SWOT analýzu. V další části se hodnotí výsledky realizace dosavadní pomoci ze Strukturálních fondů. Součástí je strategie ČR pro další období, na kterou se podíváme trochu podrobněji.
3.3.1 Strategie NSRR pro období 2007 – 2013
Východiskem pro formování strategie NSSR pro období 2007 – 2013 jsou jednak zásady EU pro naplňování lisabonské strategie a zároveň zohledňování i českých specifik jako jsou narůstající hrozby regionální a také sociální disparity.
Při nastavení strategie politiky HSS v ČR se vychází z následujících zásad:
•••• využití vysoké otevřenosti ČR a její zapojení do společného trhu EU, což by se mělo odrazit ve vhodné kombinaci vnitřních a vnějších faktorů
konkurenceschopnosti
•••• soustředění finanční pomoci do regionů, které mají vysoký potenciál růstu, jednak z pohledu věcného, tak i územního
•••• zaměření podpory do urychlení ekonomického růstu a tím zvyšování celkové
zaměstnanosti s co největším multiplikačním efektem. Dále do podpory rozvoje infrastruktury v oblasti podnikání, výzkumu a vývoje, do systémových změn ve veřejné správě a do lidského kapitálu
•••• intervence do veřejné správy, které povedou k modernizaci a daleko větší produktivitě a efektivnosti celého systému, a to na všech úrovních. Efektivní výkon veřejné správy implikuje kvalitní aplikaci politiky HSS, čímž je tato
oblast pokládána za nedílnou součást strategie NSRR
•••• podpora aplikace komplexního přístupu k územní soudržnosti, kterým bude
umožněno rozvíjení místního potenciálu, optimalizování jednotlivých intervencí a přispívání k udržitelnosti ekonomických a sociálních struktur v jednotlivých typech území
•••• rozvojová strategie je v souladu s ostatními politikami Společenství realizovanými v ČR a také s vlastními politikami ČR. Národní dotační programy budou realizovány pouze v souladu se strategií NSRR.
•••• hospodářský růst musí být s ohledem k životnímu prostředí, tzn. že respektování a zlepšování životního prostředí je základem pro budoucí udržitelný rozvoj. Kvalitní životní prostředí je nezbytným předpokladem udržitelnosti hospodářského růstu.
Předpokladem realizování hlavního cíle Společenství, posílení konkurenceschopnosti EU, musí být nejprve zvýšení konkurenceschopnosti jednotlivých členských států a jejich regionů, což v konečném důsledku povede k požadovanému výsledku.
Dlouhodobé zvyšování konkurenceschopnosti ČR umožní dosáhnout udržitelného hospodářského růstu, který je hlavním předpokladem postupné konvergence vůči původním členským států EU. Jedině rychlejší, než průměrný růst, české ekonomiky umožní odstraňování dlouhodobého zaostávání a napomůže dosáhnout celkového primárního cíle.
Mezi hodnotová hlediska formování strategie udržitelného rozvoje patří zejména:
•••• konkurenceschopnost spojená s modernizací ekonomik (viz. Lisabonský proces), která je považována za základní nástroj ekonomické a sociální přeměny. Výsledkem by měla být vysoce konkurenceschopná společnost zaměřená na znalosti a technologie. Strategie tímto navazuje na Národní Lisabonský program 2005 – 20085, který pak implementuje ve vybraných oblastech.
5 Národní Lisabonský program 2005 – 2008 obsahuje opatření, která se týkají makroekonomické oblasti, mikroekonomické oblasti a trhu práce. V makroekonomické oblasti se vychází z toho, že stabilní makroekonomické prostředí je důležitým
•••• územní integrita usilující o jednotný přístup k rozvoji území
•••• zlepšování stavu životního prostředí, jako nutného předpokladu pro zvyšování kvality obyvatelstva a udržitelného hospodářského růstu
•••• rovnost příležitostí mužů a žen a také v oblastech, kde existuje riziko diskriminace z hlediska věku, rasy, zdravotního stavu či náboženství.
•••• zvyšování kvality obyvatel a tím podporovat sociální soudržnost
•••• odbourávání ekonomických rozdílů mezi státy či regiony s budováním ekonomické soudržnosti EU
Vize České republiky po roce 2013
Po úspěšné realizaci politiky HSS v českých podmínkách by se měli regiony řadit mezi jedny z nejrozvinutějších oblastí Evropy i světa. Ekonomika je na vysoké úrovni a nemá problémy s globální konkurencí. Dochází k posilování celkového postavení v rámci střední Evropy. Česká republika je stabilním místem, které je vyhledáváno investory a z pohledu obyvatel je atraktivním místem pro žití. Vzdělání obyvatelstva je na vysoké úrovni, zdravotní systém je na vysoké úrovni a vykazuje společně se sociální péči vysokou míru soudržnosti.
Kvalita životního prostředí se podstatně zlepšila, došlo k dobudování kvalitní infrastruktury, která odpovídá standardu nejrozvinutějších zemí. Byl vytvořen moderní systém veřejné správy, který je schopen aktivně odhalovat a analyzovat problémy a nalézat optimální řešení.
Globální cíl NSRR 2007 – 2013
Globální cíl již chápe posilování konkurenceschopnosti ne jako cíl, ale jako prostředek k dosažení udržitelného růstu s vyšším tempem, než je průměrný růst EU. ČR bude usilovat o růst zaměstnanosti a o vyvážený a harmonický rozvoj regionů, který povede ke zvyšování úrovně kvality života obyvatelstva.
Globální cíl se dále rozpadá nikoli na specifické cíle a priority, jako tomu bylo v předchozím rozpočtovém období, ale na čtyři strategické cíle, které se dále dělí na jednotlivé priority.
Strategické cíle NSRR 2007 – 2013
•••• Strategický cíl: Konkurenceschopná česká ekonomika
Posilování konkurenceschopnosti podnikatelského sektoru zvyšováním jeho produktivity a urychlením udržitelného hospodářského růstu založeném na inovačním potenciálu silné a progresivně strukturované české ekonomiky, generující robustní a udržitelný ekonomický růst.
Pozornost je zaměřena na posílení úrovně výzkumu a technologického rozvoje, spolupráci veřejných a soukromých vývojových institucí a snaha o co největší míru zavádění nových postupů a inovací do praxe v podobě výrobkových inovací.
Zohledňování turistického ruchu, jako důležitého faktoru zvyšující zaměstnanost a napomáhající rozvoji podnikání. Dále také podpora zakládání nových a rozvoj stávajících podnikatelských subjektů.
K realizaci strategického cíle Konkurenceschopná česká ekonomika má dopomoci prioritní osa Posilování konkurenceschopnosti ČR, která se dělí na tři priority:
a) Konkurenceschopný podnikatelský sektor – vybudování vysoce konkurenceschopného podnikatelského sektoru s vysokou produktivitou práce
b) Rozvoj udržitelného cestovního ruchu – efektivnější využití potenciálu cestovního ruchu a rozvoj nejvýznamnějších turistických center a snaha o diversifikaci příjmů z pohledu posílení příjmů z cestovního ruchu
c) Podpora kapacit výzkumu a vývoje pro inovace – neustálé zvyšování znalostní ekonomiky a rozšiřování výzkumných kapacit a zavádění inovací
•••• Strategický cíl: Otevřená, flexibilní a soudržná společnost
Cílem je vytvoření moderní občanské společnosti otevřené vnějším příležitostem a podpořit rozvoj vnitřně různorodé sociálně citlivé a soudržné společnosti a přispět ke zkvalitňování života obyvatel. Zásadním cílem je vytvoření silné schopnosti ekonomiky vytvářet dostatečné množství kvalitních pracovních míst.
V oblasti zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti reaguje strategický cíl na snahu
jsou také rovné příležitosti na trhu práce. Mimo tuto oblast se zaměřuje také na zvyšování efektivnosti veřejné správy a veřejných služeb na všech úrovních.
Pro dosažení tohoto strategického cíle byly vytyčen prioritní osa Rozvoj moderní a konkurenceschopné společnosti, která se dělí na následující priority:
a) Vzdělávání – snahou je zvýšit adaptabilitu české pracovní síly a využití jeho potenciálu
b) Zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti – především posílením adaptibility obyvatelstva a zvýšení flexibility trhu práce
c) Posilování sociální soudržnosti – vytvářet rovné šance pro všechny bez výjimky, umožnit integraci minorit a problémových skupin do majoritní společnosti
d) Rozvoj informační společnosti – podpora rozvoje služeb informační společnosti a snaha o dostupnost co největšímu počtu uživatelů
e) Chytrá veřejná správa – výkonná a efektivní veřejná správa užívající moderních technologií
•••• Strategický cíl: Atraktivní prostředí
Zajištění kvalitní základny pro hospodářský a sociální rozvoj prostřednictvím investic do zlepšení kvality životního prostředí a do rozšíření dopravních možností. Primárně implementuje závazky České republiky v oblasti životního prostředí, které jsou uvedené v přístupové smlouvě. Snahou je zlepšit prostorovou mobilitu pracovní síly a zvýšení konkurenceschopnosti celého dopravního sektoru v České republice.
Tento strategický cíl se realizuje pomocí prioritní osy Životní prostředí a dostupnost, dělící se na dvě priority:
a) Ochrana a zlepšení kvality životního prostředí – obnova a zlepšení životního prostředí a snaha o energetické úspory
b) Zlepšení dostupnosti dopravou – posílení dopravní dostupnosti a podpora ekologicky nenáročných dopravních prostředků
•••• Strategický cíl: Vyvážený rozvoj území
Cílem je vyvážený a harmonický rozvoj celého území ČR. S ohledem na přírodní, ekonomické a sociokulturní odlišnosti regionů bude posílen jejich ekonomický růst a růst zaměstnanosti. Odráží potřeby v oblasti rozvoje regionální ekonomiky, podpory budování regionálních a místních dopravních a komunikačních systémů, zlepšování dostupnosti regionů, odstraňování environmentálních problémů a řešení lokálně omezených potíží.
Tento cíl bude realizován prostřednictvím prioritní osy Vyvážený a harmonický rozvoj území České republiky. V rámci této prioritní osy budou realizovány aktivity jak na národní úrovni, tak na regionální úrovni.
Národní úroveň:
- koordinace územních aspektů zásahů tématického charakteru - podpora územní spolupráce
- koordinace velkých klíčových infrastrukturních projektů - realizace systémových aktivit
Regionální úroveň:
- zvyšování konkurenceschopnosti regionů, tvorba pracovních míst ve venkovských oblastech
- rozvoj měst
- podpora přeshraniční spolupráce
- posilování Prahy jako významného středoevropského centra
- podpora rozvoje venkova a vzájemná spolupráce s městskými sídly - dostupnost veřejných služeb pro všechny obyvatele
Tento strategický cíl bude realizován pomocí následujících priorit:
a) Vyvážený rozvoj regionů – snaha o snižování v socioekonomické úrovni v rámci regionůČR
b) Rozvoj městských oblastí – růst role měst jako akcelerátorů hospodářského růstu
c) Rozvoj venkovských oblastí – udržitelný rozvoj venkovských oblastí
d) Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost - hl. město Praha –
e) Evropská územní spolupráce – zapojení regionů ČR do socioekonomických procesů probíhajících v prostoru EU, jak na úrovni přeshraniční, tak i nadnárodní a meziregionální
Obr. č. 3 Závislost mezi jednotlivými prvky strategie NRP
3.3.2 Finan č ní perspektiva EU na léta 2007 – 2013
Definitivní schválení finančního rozpočtu pro rozpočtové období 2007 – 2013 proběhlo na summitu Evropské rady dne 16. prosince 2005. Více než třetina z celkové částky bude směřovat na politiku HSS, což v absolutních číslech znamená 308,1 mld. eur.
Pro ČR nejdůležitější částka z rozpočtu EU plyne právě ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Na období 2007 – 2013 se bude jednat o 778 mld. Kč (v běžných cenách).
To představuje průměrnou roční alokaci 111,1 mld. Kč. Oproti předchozímu období se jedná o přibližně čtyřnásobný nárůst.
Růst HDP
Rozvoj lidských zdrojů – vzdělávání, zaměstnanost
a sociální začleňování
UDRŽITELNÝ ROZVOJ
Vyšší konkurenceschopnost ČR
Výzkum, vývoj, inovace
Podpora konkurenceschopnosti
ekonomiky:
průmysl, služby, cestovní ruch
Fyzické prostředí:
životní prostředí
doprava
Regionální konkurence-
schopnost a soudržnost, rozvoj měst a městských oblastí,
rozvoj venkova
Faktory Faktory
Konkrétní podoba rozložení finančních prostředků ze Strukturálních fondů mezi operační programy, kterým se detailně bude věnovat další kapitola, je následující:
Cíl: Konvergence
•••• OP Podnikání a inovace – 11,75% (3041, 2 mil. eur)
•••• OP Výzkum a vývoj pro inovace – 8% (2070,6 mil. eur)
•••• OP Lidské zdroje a zaměstnanost – 10% (2588,2 mil. eur)
•••• OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost – 7% (1811,8 mil. eur)
•••• OP Životní prostředí – 20% (5176,5 mil. eur)
•••• OP Doprava – 21,5% (5564,7 mil. eur)
•••• Integrovaný operační program – 7,5% (1941,2 mil. eur)
•••• Regionální operační programy – 13,25% (3429,4 mil. eur)
•••• OP Technická pomoc – 1% (258,8 mil. eur)
Cíl: Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost
•••• OP Praha Adaptibilita – 29% (121,6mil. eur)
•••• OP Praha Konkurenceschopnost – 71% (297,7 mil. eur)
Cíl: Evropská územní spolupráce
•••• OP Přeshraniční spolupráce – 90% (345,6 mil. eur)
•••• OP Nadnárodní spolupráce – 10% (38,4 mil. eur)
Současně s novou podobou rozpočtu došlo i k určitým změnám, týkajícím se pravidel pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů:
•••• míra spolufinancování z fondů až 85%
•••• aplikace pravidla N+36
•••• nevratná DPH jako způsobilý výdaj
•••• možnost financovat projekty v oblasti regenerace bydlení a rozvoje měst
•••• spolufinancování vztaženo k celkovým způsobilým výdajům
3.4 Operační programy v období 2007 – 2013
Zatímco v současném období jsou prostředky ze strukturálních fondů poskytovány prostřednictvím pěti operačních programů, dvou jednotných programových dokumentů a dvou Iniciativ Společenství, v období 2007 – 2013 se počítá s využitím pouze operačních programů, kterých ale bude daleko větší počet. Operační program bude v novém programovacím období zjednodušen a popisný dokument bude kratší, než je tomu nyní a současně budě více strategický.
Zaměření operačních programů vychází z globálního a ze strategických cílů a priorit NSRR. Pro období 2007 – 2013 byly vymezeny následující operační programy: OP Podnikání a inovace, OP Výzkum, vývoj a inovace, OP Vzdělávání, OP Životní prostředí, OP Rozvoj lidských zdrojů, OP Doprava, Integrovaný operační program a Regionální operační program, který se dále rozpadá na několik dílčích programů dle regionů soudržnosti, Operační programy pro region Praha a OP Technická pomoc.
3.4.1 Opera č ní program Podnikání a inovace
Operační program Podnikání a inovace (OPPI) je hlavním programovým dokumentem realizujícím politiku HSS v oblasti průmyslu a také je významným realizátorem Koncepce rozvoje malého a středního podnikání v letech 2007 – 2013. Navazuje na předchozí Operační program Průmysl a podnikání. Bude realizován v rámci cíle Konvergence a vztahovat se bude na celé území ČR s výjimkou Prahy.
Globálním cílem je zvýšit konkurenceschopnost české ekonomiky a přiblížit inovační výkonnost sektoru průmyslu a obchodu na úroveň nejvyspělejších zemí Evropy. Tento program bude plnit následující specifické cíle:
•••• zintenzivnit aktivitu malých a středních firem
•••• zvýšit inovační činnost v průmyslu
•••• zintenzivnit zavádění nových technologií, výrobků a služeb
•••• zvýšit účinnost užití energií v průmyslu a využívat více obnovitelných zdrojů
•••• povzbudit spolupráci sektoru průmyslu s výzkumem a vývojem
•••• zlepšit využití lidského potenciálu v průmyslu
•••• zkvalitnit podnikatelskou infrastrukturu
•••• zlepšit rozvoj poradenských a informačních služeb pro podnikání
Finanční prostředky, vyčleněné na tento program budou směřovat do hlavních třech priorit programu:
•••• Podnikání a inovace – zahrnuje vznik a rozvoj firem, zavádění inovací a budování zdrojů efektivní energie
•••• Prostředí pro podnikání a inovace – rozvoj infrastruktury pro podnikání a inovace,
důraz na spolupráci a rozvoj lidských zdrojů
•••• Služby pro rozvoj podnikání – podpora služeb a nových trendů
•••• Technická pomoc
Řídícím orgánem je Ministerstvo průmyslu a obchodu, stejně jako u předchozího operačního programu. Zprostředkujícími subjekty jsou CzechInvest, Czechtrade, Česká energetická agentura a Českomoravská záruční a rozvojová banka.
3.4.2 Opera č ní program Doprava
Operační program Doprava je určen pro realizaci cílů evropského a nadregionálního významu v oblasti dopravy a dopravní infrastruktury. Je zároveň zaměřen na realizaci priorit a cílů daných Dopravní politikou ČR a dalšími strategickými dokumenty.
Globálním cílem je zlepšování dostupnosti dopravou a bude naplňován v těchto typech dopravy: železniční, silniční, vnitrozemská vodní, městská doprava. Realizace se bude snažit dosahovat následujících specifických cílů:
•••• Výstavba a modernizace sítě TEN-T7 a sítí navazujících
•••• Výstavba a modernizace regionálních drážní dopravy
•••• Výstavba a rozvoj dálniční sítě mimo TEN-T
•••• Zlepšování kvality dopravy s ohledem na ochranu životního prostředí
•••• Výstavba a modernizace důležitých dopravních spojení na území hl. města Prahy
Financování programu se bude soustředit na následující priority:
