V YSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V P RAZE
FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2020 Polina Butko
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Obor: Mezinárodní obchod
Dopad sankcí na ruskou ekonomiku a jejich vliv na obyvatelstvo
Bakalářská práce
Autor: Polina Butko
Vedoucí práce: Ing. Ilya Bolotov, MBA, Ph.D.
2020
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma
„Dopad sankcí na ruskou ekonomiku a jejich vliv na obyvatelstvo“
jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.
V Praze dne 04. 12. 2020
podpis
Obsah
Úvod ... 1
1 Historicko-ekonomický rámec ... 3
1.1 Teorie sankcí ... 3
1.2 Historie protiruských sankcí ... 9
1.3 Struktura ekonomiky Ruska ... 12
1.4 Aktuální problémy ruské ekonomiky ... 17
2 Specifika sankcí a vliv na hospodářství Ruska ... 19
2.1 Ekonomické a politické důvody pro sankce proti Rusku v letech 2014—2020 ... 19
2.2 Dopad na ruskou ekonomiku ... 23
2.3 Kontrasankce ... 24
3 Sociální sektor Ruska ... 28
3.1 Změny v kvalitě života obyvatel Ruska v důsledku sankcí ... 28
3.2 Změna struktury spotřeby obyvatelstva Ruska ... 33
3.3 Vývoj nálady obyvatelstva Ruska vůči vládní politice ... 36
4. Scénáře budoucího vývoje ... 38
4.1 Prognózy vývoje ekonomiky vzhledem k dopadům budoucích sankcí ... 38
4.1.1 Pesimistická prognóza ... 39
4.1.2 Optimistická prognóza ... 40
4.2 Možná řešení vzniklých ekonomických problémů ... 41
Závěr ... 43
Seznam literatury ... 1
Seznam tabulek a grafů
Tabulka 1. Příklady úspěšných sankcí 1921–1994 ... 8
Tabulka 2. Poměr sfér ruské ekonomiky od roku 2014 do roku 2019 ... 17
Tabulka 3. Proč byly na Rusko uvaleny sankce a jejich počet (údaje do 10. září 2020) ... 21
Graf 1. Počet uložených sankcí v závislosti na cílech v období od roku 1910 do roku 2001 .... 6
Graf 2. HDP Ruska 2012-2022... 13
Graf 3. Obrat zboží Ruska 2013-2018 ... 14
Graf 4. Mezinárodní rezervy Ruské federace v miliardách USD (2013-2020) ... 16
Graf 5. Dopad uvalení sankcí na kvalitu života ... 29
Graf 6. Dopad zrušení sankcí na kvalitu života podle Rusů ... 29
Graf 7. Dopad uvalení sankcí na trávení volného času ... 30
Graf 8. Změny výdajů na trávení volného času po uložení sankcí ... 30
Graf 9. Dopad sankcí na cestování do zámoří ... 31
Graf 10. Dopad sankcí na cestování Rusů v Rusku a zemích SNS ... 31
Graf 11. Dopad sankcí na příjem ... 32
Graf 12. Dopad sankcí na životní spokojenost ... 32
Graf 13. Dopad sankcí na ruský spotřebitelský koš ... 34
Graf 14. Dopad sankcí na výběr potravin ... 34
Graf 15. Dopad sankcí na množství nakupovaných domácích produktů ... 35
Graf 16. Dopad sankcí na množství nakupovaných zakoupených dovezených produktů... 35
1
Úvod
V moderním světě jsou sankce jedním z klíčových nástrojů tlaku na politické scéně a také hrají klíčovou roli a představují vysoká rizika v mezinárodním obchodě. Kvůli ukrajinské krizi a ruským krokům byly Rusko, Spojené státy a Evropská unie nevyhnutelně vtaženy do konfliktu.
Dříve existující rozpory mezi těmito stranami v souvislosti s krizí se velmi prohloubily.
Účelem této práce je zvážit důvody vzniku sankcí a posoudit dopad uplatněných sankcí vůči Rusku a jeho kontrasankcí na ekonomiku a kvalitu života obyvatel Ruska. Navíc se domnívám, že je nutné zvážit účinnost uplatňování sankcí z historického hlediska, abychom pochopili, zda jsou sankce skutečně účinným nástrojem a zda je státy používají k dosažení svých politických cílů.
K dosažení tohoto cíle jsem v první kapitole popsala teorii sankcí a historii jejich vzniku,dále jsem popsala jejich klasifikaci a studovala konkrétní typy sankcí v historii a účel jejich aplikace.
Vzhledem k tomu, že důsledky sankcí mohou být nejednoznačné, je třeba na základě teorie zvážit konkrétní příklady a formy sankcí a pochopit, zda byly aplikované sankce úspěšné, a pokud ano, které z nich byly úspěšné a jaký měly účinek. Sankce, které byly uplatněny proti Rusku, nebyly prvními sankcemi v jeho historii, v souvislosti s čímž se domnívám, že je nutné vzít v úvahu sankce, které existovaly před rokem 2014, a sankce proti SSSR, abychom pochopili trend ve vývoji těchto vztahů. Abychom pochopili, jak sankce ovlivnily ruskou ekonomiku, je třeba vzít v úvahu strukturu ruské ekonomiky a její současné problémy, protože sankce by mohly zhoršit stávající problémy a zasáhnout hlavní průmyslová odvětví, na nichž je ruská ekonomika závislá.
Ve druhé kapitole se podívám na základní příčiny sankcí proti Rusku a jejich důsledky. Dále je třeba zvážit kontrasankce, které Rusko použilo ve vztahu k západním zemím a Spojeným státům. Sankce a kontrasankce se týkají jak země, proti které byly uplatněny, tak země, která je uplatnila.
Ve třetí kapitole, která je koncipována jako případová studie, jsem provedla průzkum změn v kvalitě života Rusů a jejich vzorcích spotřeby s cílem posoudit škody způsobené sankcemi vůči ruské populaci. Vzhledem k tomu, že účelem sankcí je změnit politiku země, lze je uplatnit proti obyvatelstvu, takže v důsledku toho lidé poté trvají na změně politiky sledované úřady. V tomto ohledu je třeba prostřednictvím průzkumu posoudit, zda uplatnění sankcí ovlivnilo
2
kvalitu života Rusů, spokojenost a jejich strukturu spotřeby. Ve třetí kapitole se také budu zabývat tím, jak se v období 2014–2020 změnil postoj obyvatel Ruska k veřejné politice.
V závěrečné kapitole se budu zabývat scénáři budoucího vývoje (pozitivní a negativní prognózy), založenými na hodnoceních různých odborníků a institucí, a možných řešení vzniklých ekonomických problémů.
3
1 Historicko-ekonomický rámec
Cílem této kapitoly je seznámit se s termínem „sankce“, klasifikovat tento pojem, určit jeho typy a cíle, pochopit důvody, proč lze tímto způsobem přimět státy k odpovědnosti a zvážit rizika spojená s uplatňováním sankcí. Také v této kapitole budou uvedeny historické příklady uplatňování sankcí proti různým zemím za účelem stanovení účinnosti tohoto postupu.
1.1 Teorie sankcí
Sankce bude v této práci definována jako jednostranná nebo kolektivní činnost proti státu, který porušil mezinárodní právo. Jedná se o opatření, jehož cílem je přimět danou zemi, aby dodržovala zvyklosti mezinárodního práva.1 Sankce uplatňují zpravidla vyspělé státy a směřují proti zemím se slabším mezinárodním postavením. Pokud jsou státy relativně rovnocenné, pak se sankce ukládají pouze tehdy, jsou-li dotčeny zájmy národní bezpečnosti.
Sankce jsou ekonomicky a humanitárně šetrnější akcí zahraniční politiky, protože na rozdíl od vojenských operací řeší mezinárodní konflikty a neshody s menšími náklady a lidskými ztrátami. To je částečně důvod, proč se používají poměrně často: například od roku 1970 do roku 1998 byly sankce ve světě uplatněny v 117 případech.2
Avšak navzdory mírovému charakteru sankcí, na rozdíl od války, nejradikálnější sankce mohou mít velmi negativní dopad na společnost, zejména na děti, ženy, obyvatele se zdravotním postižením a další relativně zranitelné vrstvy obyvatelstva.3 Sankce se uplatňují zčásti s očekáváním, že obyvatelstvo začne působit na vládu. Občané země,kterým se kvůli sankcím zhoršuje kvalita života, zpravidla nemají tendenci analyzovat důvody pro uvalení sankcí. Jsou neochvějně přesvědčeni, že jejich utrpení je vinou států, které tyto sankce uložily. Sankce se ve větší míře netýkají politiků, ale civilního obyvatelstva.4
1 DAJANI, Munther a Mohammed DAOUDI. Economic Sanctions: Ideals and Experience. Boston, 1983, s. 5-8.
ILE (Series). ISBN 071009583X.
2 ELLIOTT, Kimberly Ann a Gary Clyde HUFBAUER. The American Economic Review: Same Song, Same Refrain? Economic Sanctions in the 1990's. 1999, 89(2), 403-408. ISSN 0002-8282.
3 WHAPLES, Robert a Jac C. HECKELMAN. The American Economist: Public Choice Economics: Where Is There Consensus? 2005, 1(49), 66–78. ISSN 0569-4345.
4 BRATĚRSKIJ, Maxim. Ekonomičeskije instrumenty vněšněj politiki i političeskije riski: Istorija i evoljucija sankcij. GU-VŠE, 2010. ISBN 978-5-7598-0699-8.
4
Sankce mohou mít různou formu, intenzitu a mohou sledovat různé cíle. Mezi běžnější formy, které se v poslední době používají, patří například omezení mezinárodního obchodu se zemí, na niž jsou uvaleny sankce5 a omezení finančních operací6. Podle studie R. Garfielda, D. Devina a D. Facyho,7lze rozlišit čtyři typy ekonomických sankcí:
• finanční sankce;
• blokace vývozu ze země;
• blokace dovozu do země;
• kombinace prvních tří typů
Sankce lze klasifikovat dle tří dalších parametrů: s ohledem na velikost a limit sankcí (sankce s limitem, průměrná sankce, komplexní sankce); podle počtu zemí ukládajících sankce (jednostranné, mnohostranné, mezinárodní); rozdělení na ekonomické a neekonomické sankce.
Uplatňování neekonomických sankcí se týká oblasti mezinárodního práva a mezinárodního postavení země, která je sankcionována. Příkladem je vyloučení země z mezinárodních politických, kulturních a sociálních organizací a hnutí, odmítnutí udělit víza občanům a zrušení schůzek hlav států. Ekonomické sankce se týkají oblasti obchodu, financí a služeb.
Je nutné zmínit rizika sankcí, která s nimi souvisejí. Příkladem sankčních rizik může být zpoždění finančních prostředků za účelem určení důvodů platby a zdroje finančních prostředků, po kterém mohou tito prostředky být zmrazeny. Také je možné riziko spojené s přerušením práci banky prostřednictvím makléře, s odpojením od platebních systémů, s konfiskaci majetku a nemovitostí právnických nebo fyzických osob země, na kterou se vztahují sankce nebo riziko spjaté s existence několika kurzů ve stejné měně současně8.
Sankce se mohou lišit ve stupni intenzity působení na sankcionovanou zemi:
• ekonomiku celé země;
• politický režim nebo soukromé zájmy politiků u moci;
• konkurenceschopnost jednotlivých odvětví hospodářství a průmyslu;
5 Viz níže.
6 MAXIMCEV, PIVOVAROV, MAJZEL a TRIFONOVA. Meždunarodnyj bizněs: Učebnik dlja vuzov. Pitěr, 2018. ISBN 978-5-4461-0720-9.
7 GARFIELD, Richard; DEVIN, Julia; FAUSEY, Joy. The health impact of economic sanctions. Bulletin of the New York academy of medicine, 1995, 72(2), 454-469
8 ZERNOVA, Ljudmila a Mochsen FARZANIAN. Innovacionnyje těchnologii upravlenija i prava:
Klassifikacija sankcij i riskov iz-za vveděnija sankcij. 2014, 3(10), 98-101. ISSN 2226-0056.
5
• zájmům určitých finančních a průmyslových skupin, společností a struktur společnosti Příkladem sankce s vysokou intenzitou je ukončení odebírání významné části exportu země, například ropy. Jedním z příkladů sankcí proti politické reprezentaci daného státu byly americké sankce proti R. Mugabemu a členům jeho vlády9 nebo sankce EU proti vysoce postaveným politikům v Bělorusku.10 Dále na Angolu byla uplatněna sankce zacílená na omezení exportu diamantů. Z výnosu z jejich prodeje byl financován nákup zbraní používaných v občanské válce. Příkladem sankcí proti jednotlivým společnostem jsou sankce proti společnostem ruského vojensko-průmyslového komplexu, které spolupracovaly s Íránem.11 Ve většině případů jsou sankce aplikovány za účelem změny režimu země nebo změny politického chování země. V 21. století se za hlavní cíle považuje podpora šíření demokracie a politických svobod, zakláních lidských práv, propouštění rukojmí a stažení z okupovaných území.Busygin a Nureyev provedli analýzu sankcí v závislosti na cílech sledovaných zeměmi uvalujícími sankce.12 Graf č. 1 ukazuje počet uložených sankcí klasifikovaných Busyginem a Nureyevem podle účelu jejich použití. Na základě grafu lze tvrdit, že od 50. let 20. století. došlo k prudkému nárůstu počtu sankcí, jejichž účelem byla změna režimu a demokratizace. V letech 1951-1960 byl počet sankcí pět, zatímco do konce roku 2000 dosáhl 24. Sankce spojené s oslabením vojenského potenciálu země byly často uplatňovány během a po druhé světové válce.
9 RBK: SŠA podgotovili sankcii protiv Zimbabve [online]. 2008. Dostupné také z:
https://www.rbc.ru/politics/01/07/2008/5703cd7a9a79470eaf76b82d
10 ITAR-TASS: Sankcii Jevrosojuza v otnošenii Belorussii. Dosje [online]. 2016. Dostupné také z:
https://tass.ru/info/2669668
11 BRATĚRSKIJ, Maxim. Bezopasnosť Jevrazii: Torgovo-ekonomičeskije sankcii: effektivnosť, cena, problemy ispolzovanija. 2009, 2(36), 335-347. ISSN 1607-7334.
12 NUREJEV, Rustěm a Jevgenij BUSYGIN. Terra Economicus: Ekonomičeskije sankcii: izděržki i vygody konfrontacii [online]. 2017, 15(3), 56-74. ISSN 2073-6606.
6
Graf 1. Počet uložených sankcí v závislosti na cílech v období od roku 1910 do roku 2001
Zdroj:NUREJEV, Rustěm a Jevgenij BUSYGIN. Terra Economicus: Ekonomičeskije sankcii: izděržki i vygody konfrontacii [online]. 2017, 15(3), 56-74. ISSN 2073-6606
Dále lze sankce použít k omezení vývozu země, vůči níž jsou tyto sankce uplatňovány, což dále oslabí její hrubý národní důchod, a tím sníží možnost nákupu nezbytného zboží na světovém trhu. Dovozní omezení mohou zahrnovat zákaz dovozu zboží a surovin. Kontrola vývozních a dovozních toků je zpravidla úspěšnější a efektivnější, pokud jsou uvaleny větším množstvím zemí. Ekonomicky vyspělé země představují velkou část globální ekonomiky, a proto má značný vliv na světový obchod.13
Sankce mohou mít rovněž následky pro zemi, jež je uvalila. Například ve formě přímých ekonomických ztrát, které spočívají ve snížení obchodní výměny s cílovou zemí, zlevnění hodnoty aktiv. Následně může vzrůst míra nezaměstnanosti obyvatel v uvalující zemi jelikož se snižuje objem výroby. V neposlední řadě se při sankci ve formě zastavení exportu určitých
13 DREZNER, Daniel. The Sanctions Paradox: Economic Statecraft and International Relations. Cambridge University Press, 1999. ISBN 0521644151.
1 0 1 2
5
7
13
21
24
0
2 3
0
2 1
4
0 1
2
0 0
6 5
4
12
6
10
0 0
2 1
3
7
9
7
12
1910-1920 1921-1930 1931-1940 1941-1950 1951-1960 1961-1970 1971-1980 1981-1990 1991-2000 Sankce týkající se změny režimu a demokratizace
Sankce související s zásahem do vojenských operací Sankce vztahující se k oslabení vojenských kapacit
Sankce související s jinými významnými změnami politiky
7
komodit, může být toto dočasné „vakuum“, poměrně rychle využito konkurencí ze zemí, jež se neúčastní sankčního režimu.14
Jak již bylo uvedeno výše, sankce se uplatňují relativně často a zaujímají v současné době vedoucí postavení mezi silovými prostředky provádění zahraniční politiky. Nicméně již od starověku byly sankce uplatňovány jako forma vlivu jedné země na druhou. Příkladem jednoho z nejstarších případů sankcí je námořní blokáda přístavů Megary přijatá athénským lidovým shromážděním na podnět Perikla v roce 432 nebo př. n.l., představující katalyzátor vypuknutí peloponéské války. Zavedení tohoto embarga bylo mimo jiné motivováváno snahou poškodit konkurenci, jelikož Atény a Megara byly bohatými středisky obchodu nedaleko od sebe. Toto embargo vedlo ke skutečnosti, že megarští obchodníci nemohli obchodovat v Aténách pod hrozbou smrti. V průběhu historie se formy a metody sankcí měnily. Například nejčastěji uplatňovanými sankcemi v 19. století byly námořní blokády jako součást „gunboat“
diplomacie. Jednalo se o flotilu u pobřeží cílového státu, kterou vyslala země nebo koalice zemí, za účelem bránit námořnímu obchodu s daným státem. Tyto blokády mohly být provedeny v průběhu válečného konfliktu, stejně jako bez vyhlášení války.15
Legitimita námořních blokád byla uznána příchodem Společnosti národů, která v roce 1921 schválila kolektivní sankce proti Jugoslávii, proti Řecku v 1925, v letech 1932-1935 proti Bolívii a Paraguayi a britské sankce proti Itálii v letech 1935-1936.16 Charta Organizace spojených národů zaznamenala právo, v případě potřeby, uchýlit se k sankcím, a to i násilím, v čl. 2 (4), 39, 41, 42, 43 a 46.17 Šířeji ekonomické sankce byly aplikovány po druhé světové válce, stejně jako po konci studené války na konci 20. století. V 21. století Spojené státy často řeší sankční politiku. Za posledních 20 let se americké sankce rozšířily do 75 zemí, jejichž populace tvoří 52% lidstva.18
14 Viz níže.
15 Istorija Jevropy: Tom 1. Drevňaja Jevropa. Nauka, 1988. ISBN 5-02-008937-0.
16 BRATĚRSKIJ, Maxim. Ekonomičeskije instrumenty vněšněj politiki i političeskije riski: Istorija i evoljucija sankcij. GU-VŠE, 2010. ISBN 978-5-7598-0699-8.
17 UNITED NATIONS. Ustav Organizacii Objediněnnych Nacij i Statut Meždunarodnogo Suda: GLAVA VII:
DĚJSTVIJA V OTNOŠENII UGROZY MIRU, NARUŠENIJ MIRA I AKTOV AGRESSII. 1945. ISBN 9789210562294.
18 SARDAR, Ziauddin a Merryl Wyn DAVIS. Why Do People Hate America? Disinformation Books, 2003.
ISBN 0971394253.
8
Robert Pape provedl studii v roce 1997, která ukázala, že úspěch ekonomických sankcí 20.
století je odhadován na 34 %.19 Tato studie byla kritizována ekonomy světové úrovně, včetně Adama Taylora, který svou studii zveřejnil v roce 2014. Týkalo se období 1921–2002. Bylo identifikováno pouze 13 případů sankcí, které lze považovat za docela úspěšné (pravděpodobnost úspěchu - 6 %).20
Sankce slouží zemím a aliancím jako politický a ekonomický nástroj k dosažení jejich vlastních zájmů. Mezi další klasifikace existuje klasifikace sankcí na taktické a strategické. Strategické sankce jsou ze své podstaty složitější, zpravidla ekonomicky méně rigidní a zaměřené na dosažení cíle v dlouhodobém horizontu. Zatímco taktické sankce jsou spíše reakcí na jakékoli akce (porušení) předmětu sankcí (například politické atentáty nebo jiná porušení mezinárodních smluv), zaměřené primárně na ekonomiku a co nejrychlejší dosažení cíle. Tabulka tedy ukazuje, že taktické sankce byly uplatňovány častěji a ovlivňovaly HDP více než strategické sankce (tabulka 2).
Tabulka 1. Příklady úspěšných sankcí 1921–1994
19 PAPE, Robert. International Security: Why Economic Sanctions Do Not Work. 1997, (22), 90–136. ISSN 1531-4804.
20 TAYLOR, Adam. The Washington Post: 13 times that economic sanctions really worked. [online]. 2014.
ISSN 0190-8286. Dostupné z: https://www.washingtonpost.com/news/worldviews/wp/2014/04/28/13-times-that- economic-sanctions-really-worked/
Rok
Země (organizace) , které používají
sankce
Cílová země Trvání
sankce Druh sankcí
Poškození od sankce,%
HDP 1921 Společnost národů Jugoslávie Méně než 1 rok Taktické – 1925 Společnost národů Řecko Méně než 1 rok Taktické –
1948 USA Nizozemsko 1 rok Taktické 1,1
1958 Sovětský svaz Finsko 5 měsíců Taktické 1,1
1961 USA Cejlon 4 roky Taktické 0,6
1965 USA Indie 2 roky Taktické 0,08
1975 USA Jižní Korea 1 rok Taktické –
1976 USA Tchaj-wan 1 rok Taktické 0,1
1982 JAR Lesotho 4 roky Taktické 0,1
1987 USA Salvador 1 rok Taktické –
1992 USA Malawi 1 rok Strategické –
1993 USA Guatemala Méně než 1 rok Strategické 1,3
1994 Řecko Albánie 1 rok Taktické 2,9
9
Zdroj:TAYLOR, Adam. The Washington Post: 13 times that economic sanctions really worked. [online]. 2014.
ISSN 0190-8286. Dostupné z: https://www.washingtonpost.com/news/worldviews/wp/2014/04/28/13-times-that- economic-sanctions-really-worked/
Před druhou světovou válkou byl úspěch sankcí vyšší. V intervalu mezi světovými válkami se úspěch odhaduje na 50 %. V 70. letech úspěch sankcí se výrazně snížil.21 Na základě toho lze dojít k závěru, že bylo málo případů, kdy sankce způsobily škody na hospodářství státu, a dokonce méně případů, kdy sankce vedly zemi ke změně její politiky. Analytici Teimour Mohammadi a Sara Shearkhani. zkoumali dopad sankcí na íránský zahraniční obchod s ropou se 42 partnerskými zeměmi (1977–2006) a dospěli k závěru, že uplatňování sankcí negativně ovlivnilo iránský obchod s ropou.22 Sankce však navzdory bolestivé hospodářské škodě Írán nedonutily k tomu, aby změnil svou politiku. Snížení účinnosti ekonomických sankcí lze vysvětlit globalizací moderní ekonomiky, protože globální ekonomický prostor se hodně změnil. Charakteristickým rysem ekonomického prostředí je jednotný trh, který omezuje dominanci americké ekonomiky a ekonomik politických spojenců Spojených států. Jak poznamenává M. Bratersky, se zavedením sankcí stát není úplně izolován od světa kolem něj, protože vstupuje na alternativní trhy financí, prodeje a zadávání veřejných zakázek.23
1.2 Historie protiruských sankcí
Gary Hufbauer, výzkumník Petersonova institutu světové ekonomiky, studoval sankce uložené od roku 1910 do roku 2000 a celkové náklady cílových zemí. Většina sankcí proti jiným zemím byla uplatňována USA, včetně proti SSSR. To vedlo ke zhoršení vojenského potenciálu a také destabilizaci národního režimu SSSR.24 Vezměme si historické příklady od ekonomické
21 TAYLOR, Adam. The Washington Post: 13 times that economic sanctions really worked. [online]. 2014.
ISSN 0190-8286. Dostupné z: https://www.washingtonpost.com/news/worldviews/wp/2014/04/28/13-times-that- economic-sanctions-really-worked/
22 HADINEJAD, Manijeh, Teimour MOHAMMADI a Sara SHEARKHANI. SSRN Electronic Journal: Examine the Sanctions' Efficiency on Iran's Non-Oil Trade (Gravity Model) [online]. DOI: 10.2139/ssrn.1661723. ISSN 1556-5068. Dostupné z: http://www.ssrn.com/abstract=1661723
23 ZAJERŇUK, Viktor a Sejjedamirchossejn ALAVIFAR. Finansovaja analitika: problemy i rešenija: Ocenka effektivnosti vveděnija sankcij: mirovoj opyt. [online]. 2015, (42), 27–37. ISSN 2311-8768.
24 HUFBAUER, Gary Clyde. Economic sanctions reconsidered. 3rd ed. Expanded ed. Washington, DC: Peterson Institute for International Economics, 2007. ISBN 978-088-1324-075.
10
blokády Ententy proti sovětskému Rusku do sankce uvalené na SSSR administrativou Ronalda Reagana, 25 vědeckou „černou listinu“ a Magnitského zákon.
Ekonomická blokáda sovětského Ruska
Poté, co bolševici v říjnu 1917 přišli k moci v Ruské republice, začaly státy Entente ekonomickou blokádu a zcela s ní ukončily veškeré hospodářské vztahy. Důvodem blokády bylo zahájení jednání o samostatném míru mezi sovětskou vládou a Německem, odmítnutí plateb dluhů Ruské říše a znárodnění podniků, jejichž kapitál patřil cizím zemím. Německo se brzy připojilo k ekonomické izolaci RSFSR, která byla nucena provádět rozhodnutí vítězných zemí. Sankce Ententy měly významný dopad na zahraniční obchod RSFSR: pokud v roce 1918 činil jeho obrat 88,9 milionu rublů, pak v roce 1919 - 2,6 milionu rublů.26
Sankce Spojeného království proti SSSR
V roce 1933 sovětské úřady zatklo několik britských inženýrů obviněných ze špionáže a sabotáže. Británie požadovala okamžité propuštění svých občanů, ale sovětský soud shledal britskou vinu. Spojené království v reakci na to uvalilo embargo na dovozy obilí, bavlny, dřeva a ropných produktů z SSSR do propuštění britských vězňů. SSSR také přijal odvetná opatření- tranzit britského zboží přes sovětské území byl uzavřen. Také sovětské organizace měly zakázáno zadávat objednávky ve Velké Británii. Po neveřejných jednáních se země dohodly, britští občané byly následně propuštěny a vzájemné sankce byly zrušeny. Podle sovětských statistik se objem sovětsko-britského obchodu v roce 1933 ve srovnání s rokem 1932 padl téměř dvakrát: z 1 milionu rublů. až 515 tisíc rublů.27
Sankce během sovětsko-finské války
30. listopadu 1939 sovětská vojska vyhlásila válku proti Finsku. Vzhledem k bombardování obytných oblastí v Helsinkách 2. prosince 1939 vyhlásila administrace Amerického prezidenta Franklina Roosevelta tzv. „Morální embargo“ na obchod s SSSR a zakázala dodávku letadel,
25 ITAR-TASS: Sankcii Zapada protiv SSSR. Dosje [online]. 2016. Dostupné z: https://tass.ru/info/2728444
26 TIMOFEJEV, Ivan, Vladimir MOROZOV a Julija TIMOFEJEVA. Sankcii protiv Rossii: vzgljad v 2020 g.
[online]. Moskva, 2020. ISBN 978-5-6042567-8-7. Dostupné z: https://russiancouncil.ru/papers/Sactions2020- Report51-Rus.pdf
27 LINDSAY, James M. “Trade Sanctions as Policy Instruments: A Re-Examination.”. International Studies Quarterly. 1986, 2(30), 153-173.
11
hliníku a leteckého benzinu do SSSR. Přes uložené sankce se obchodní obrat Sovětského svazu po válce zvýšil: z 271,4 milionu rublů. v roce 1939 na 485,2 milionu rublů. v roce 1940.28
Jackson-Vanikův pozměňovací návrh
Jackson-Vanikův pozměňovací návrh byl zaveden ve vztahu k SSSR v roce 1974. Důvodem přijetí této sankce byl nedostatek svobody emigrace v Sovětském svazu. Touto novelou byly zrušeny nejoblíbenější režimy obchodování s zeměmi, poskytování půjček a úvěrových záruk pro země. Od roku 1989 bylo na pozměňovací návrh Jacksona-Vanika uvaleno moratorium, protože byla povolena emigrace ze SSSR. Podle statistik objem obchodu mezi SSSR a USA v roce 1975 činil 1,6 miliardy rublů., V roce 1976 - 2,2 miliardy, v roce 1977 - 1,5 miliardy rublů.
29
Bojkot moskevských olympijských her
V prosinci 1979 byly do Afghánistánu zavedeny sovětská vojska a v reakci na to prezident USA Jimmy Carter oznámil bojkot letních olympijských her v Moskvě. Americké orgány dále vyzvaly své spojence v NATO, aby toto rozhodnutí podpořily. Celkem se bojkotu zúčastnilo 61 zemí (včetně západního Německa, Japonska, Číny, Kanady, Norska, Argentiny).30
Sankce uvalené na SSSR administrativou Ronalda Reagana
Za vlády Ronalda Reagana se vztahy mezi Spojenými státy a Sovětským svazem eskalovaly a zavedla se řada sankcí. Vzhledem k účasti SSSR na „zavedení výjimečného stavu v Polsku“ a represím „proti polskému lidu“, Reaganova administrativa v roce 1981 zakázala dodávku amerických elektronických a ropných zařízení. Objem obchodu mezi SSSR a USA v roce 1979 činil 2 miliardy 837 milionů rublů a v roce 1983 došlo k poklesu na 1,9 miliardy rublů.31
Vědecká " černá listina"
Sankce mohou být neekonomické. V roce 1998 Spojené státy uvalily sankce na ruské vědecké instituce. Seznam zahrnoval Baltskou státní technickou univerzitu, Moskevský letecký institut,
28 ITAR-TASS: Sankcii Zapada protiv SSSR. Dosje [online]. 2016. Dostupné z: https://tass.ru/info/2728444
29 PHLIPOT, Constance a J. Boone BARTHOLOMEES. ''ECONOMIC DIPLOMACY: VIEWS OF A PRACTITIONER''. Strategic Studies Institute. 2020, (9), 197.
30 GUTTMANN, Allen. “The Cold War and the Olympics.”. International Journal. 1988, 4(43), 554–568.
31 OBERDORFER, Don a John M. GOSHKO. ''Reagan Orders Economic Steps Against Soviets ''. Washington Post. 1981, (30).
12
Ruskou univerzitu chemické technologie D.I. Mendeleev et al. Předpokládalo se, že tyto instituce spolupracovaly s Íránem.32
Magnitského zákon
Ruský auditor Magnitsky, který pracoval pro poradenskou společnost Firestone Duncan a byl svědkem a podezřelým ve věci Hermitage Capital Management, zemřel ve vězení "Matrosskaja tišina". V roce 2012 byl proto přijat zákon, podle kterého bylo zakázáno vstupovat do Spojených států úředníkům ministerstva vnitra, FSB, FSIN a dalších struktur. Podle amerických úřadů jsou vinni ze smrti Sergeje Magnitského. Ačkoli vina těchto jednotlivců nebyla prokázána, americké úřady používají tento zákon jako nátlak na Rusko a hrozí rozšířením tohoto seznamu.33
1.3 Struktura ekonomiky Ruska
Struktura ekonomiky odráží souhrn proporcí a vztahů mezi všemi prvky ekonomického systému a zajišťuje jeho integritu. Koncept struktury národního hospodářství je mnohostranný, lze na něj nahlížet z různých úhlů pohledu, které charakterizují poměr různých prvků ekonomického systému. Na utváření struktury národního hospodářství mají vliv: vědecký a technický pokrok, dlouhodobé procesy sociální dělby práce, růst a komplikace potřeb lidí, rozsah a omezení zdrojů primární výroby s přihlédnutím k vnějším ekonomickým faktorům.34 Hlavním makroekonomickým ukazatelem charakterizujícím strukturu ruské ekonomiky je hrubý domácí produkt (nebo HDP). HDP pokrývá hotovou hodnotu všech finálních produktů vytvořených na domácím trhu (domácími i zahraničními výrobci), ale nebere v úvahu hodnotu produktů vyrobených domácími výrobci v zahraničí.35
Zvážíme podle výpočtů MMF HDP v ruské ekonomice od roku 2014 do roku 2021 v grafu č.2.
32 Vesti Ekonomika: 5 sankcij SŠA protiv Rossii v istorii XX veka [online]. 2014. Dostupné také z:
https://www.vestifinance.ru/articles/42331
33 Vesti Ekonomika: 5 sankcij SŠA protiv Rossii v istorii XX veka [online]. 2014. Dostupné také z:
https://www.vestifinance.ru/articles/42331
34 GARAŠČENKO, N.L. ''Gosudarstvennoje regulirovanije ekonomiki. '' . Petropavlovsk-Kamčatskij:
KamčatGTU, 2007, 166.
35 Rosstat: Rossija i strany mira [online]. 2008. Dostupné z:
https://rosstat.gov.ru/bgd/regl/b08_39/IssWWW.exe/Stg/04-00.htm
13
Graf 2. HDP Ruska 2012-2022
Zdroj: PLECHER, H. Gross domestic product (GDP) in Russia 2021 [online]. 2020. Dostupné z:
https://www.statista.com/statistics/263772/gross-domestic-product-gdp-in-russia/
Jak je patrné z grafu, HDP Ruské federace v roce 2015 poklesl v důsledku uvalených sankcí, poté se každý rok stále zvyšoval. V roce 2020 se podle dubnových prognóz fondu očekává opětovný pokles způsobený spíše pandemií viru SARS-Cov-2 než dříve uloženými sankcemi.
23. října 2020 guvernérka Ruské centrální banky Elvira Nabiullina na tiskové konferenci uvedla: „Podle odhadů HDP do konce roku 2020 poklesne o 4–5 %, což je lepší, než se předpokládá v červenci. …. Růst HDP v roce 2021 byl revidován dolů o půl procentního bodu – na 3-4 %. Toto zdokonalení rovněž odráží účinek vyšší základny pro rok 2020, protože se zlepšila prognóza HDP na rok 2020. …. Ekonomika se v roce 2022 oživí tempem 2,5–3,5 % a v roce 2023 2–3 %. V první polovině roku 2022 stále očekáváme návrat na předkrizovou úroveň. ... S přihlédnutím k současné měnové politice se inflace v roce 2021 předpokládá v rozmezí 3,5–4,0 % a poté zůstane blízko 4 % “.36
36 Zajavlenije Predsedatělja Banka Rossii El'viry Nabiullinoj po itogam zasedanija Soveta direktorov 23 oktjabrja 2020 goda. [online]. Dostupné z:
http://www.cbr.ru/press/event/?id=8220#highlight=%D0%BE%D1%86%D0%B5%D0%BD%D0%BA%D0%B 0%D0%BC
3 796,67 3 894
3 857,64
3 908,74
4 053,81
4 257,84
4 389,96
4 176,35
4 406,63
3700 3800 3900 4000 4100 4200 4300 4400 4500
2012 2014 2016 2018 2020 2022
billion international dollars
Rok
(HDP Ruska) GDP by IMF
14
Změny v dovozu a vývozu také charakterizují strukturu ruské ekonomiky. Import a export jsou dva vzájemně protichůdné ekonomické procesy, které navzájem ekonomicky propojují celou skupinu zemí a určují jejich vzájemný ekonomický zájem. Níže je uveden graf vývozu a dovozu v Rusku od roku 2013 do roku 2018 (graf č. 3) podle údajů Rosstatu.37
Graf 3. Obrat zboží Ruska 2013-2018
Zdroj: Eksport i import Rossii po tovaram i stranam. [online]. Dostupné z: https://ru-stat.com/date-Y2013- 2018/RU/trade/world
Vývoz z Ruska za období 2013–2019 činil 2878 miliard USD.38 Vyváženy byly hlavně
„minerální výrobky“ (54 %), „skrytá sekce (klasifikovaná)“ (15 %). Ve struktuře vývozu podle zemí je na prvním místě Nizozemsko (12 %), na druhém místě Čína (9 %).39
Dovoz do Ruska za období 2013–2019 činil 1 655,3 miliardy USD.40 Dováženy byly zejména
„stroje, zařízení a přístroje“ (30 %), „výrobky chemického průmyslu“ (12 %). Ve struktuře dovozu podle zemí je na prvním místě Čína (19 %), na druhém místě Německo (11 %).41
37 Eksport i import Rossii po tovaram i stranam. [online]. Dostupné z: https://ru-stat.com/date-Y2013- 2018/RU/trade/world
38 Obzory vněšněj torgovli. [online]. Dostupné z:
http://www.ved.gov.ru/monitoring/foreign_trade_statistics/monthly_trade_russia/
39 Eksport v Rossiju «Vse tovary» «2013 - 2018». [online]. Dostupné z: https://ru-stat.com/date-Y2013- 2018/RU/export/world
40 Obzory vněšněj torgovli. [online]. Dostupné z:
http://www.ved.gov.ru/monitoring/foreign_trade_statistics/monthly_trade_russia/
41 Import v Rossiju «Vse tovary» «2013 - 2018». [online]. Dostupné z: https://ru-stat.com/date-Y2013- 2018/RU/import/world
315,3
287,1
182,9 179,8 227,5 238,4 224,3
526 497,4
343,5
280,7
357,8
449,8 422,8
0 100 200 300 400 500 600
2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
mlrd dolaruv USA
Rok
Obrat zboží Ruska
Import Export
15
Kladný zůstatek běžného účtu platební bilance země v letech 2013-2019 zůstal i v roce 2020.
Podle odhadů Ruské centrální banky činil v lednu až září 2020 přebytek běžného účtu platební bilance Ruské federace 24,1 miliardy USD, který se ve srovnání s ukazatelem stejného období roku 2019 snížil o více než polovinu. To bylo způsobeno poklesem vývozu zboží v důsledku zhoršující se mezinárodní situace a snížením nabídky naturálního zboží.42
Z analýzy změn v ruských mezinárodních rezervách v období 2013 až 2020 podle Centrální banky Ruské federace43 (graf č.4) je patrné, že množství kumulovaných rezerv by mohlo plně pokrýt veškerý dovoz v zemi a zajistit platbu zahraničního dluhu, což zajistí stabilitu finančního systému. Zároveň v letech 2014-2015 dochází k aktivnímu poklesu rezerv, primárně způsobenému poklesem cen ropy44 a udržováním směnného kurzu rublu45: k 24. prosinci 2013 činil vážený průměrný kurz amerického dolaru v UTS 32,63 rublů a 27. dubna 2015 - 51,44 rublů.46
42 Ocenka ključevych agregatov platěžnogo balansa Rossijskoj Feděracii v janvare-sentjabre 2020 goda. [online].
Dostupné z: https://www.cbr.ru/statistics/macro_itm/svs/bop-eval/
43 Meždunarodnye rezervy Rossijskoj Feděracii. [online]. Dostupné z:
https://www.cbr.ru/hd_base/mrrf/mrrf_7d/?UniDbQuery.Posted=True&UniDbQuery.From=01.2013&UniDbQu ery.To=10.2020
44 Cena na něft' marki Brent opustilas' do urovnja maja 2009 goda. RBK [online]. Dostupné z:
https://www.rbc.ru/economics/31/12/2014/54a3c5b99a79476563009f65
45 FSB i Genprokuratura budut rassledovat' obval rublja v «černyj vtornik». RBK [online]. Dostupné z:
https://www.rbc.ru/finances/14/01/2015/54b6a1df9a7947de9a17ad61
46 Dinamika kursov dollara SŠA i jevro k rublju i pokazatěli birževych torgov. [online]. Dostupné z:
https://www.cbr.ru/hd_base/micex_doc/?UniDbQuery.Posted=True&UniDbQuery.From=24.12.2013&UniDbQu ery.To=27.04.2015
16
Graf 4. Mezinárodní rezervy Ruské federace v miliardách USD (2013-2020)
Zdroj: Dinamika kursov dollara SŠA i jevro k rublju i pokazatěli birževych torgov. [online]. Dostupné z:
https://www.cbr.ru/hd_base/micex_doc/?UniDbQuery.Posted=True&UniDbQuery.From=24.12.2013&UniDbQu ery.To=27.04.2015
Sektorová struktura Ruska je poměrem sfér a sektorů ekonomiky země. Odráží úroveň rozvoje produktivní síly a sociální dělbu práce. Na základě údajů z Rosstatu4748 byla sestavena tabulka č. 2, která charakterizuje poměr sfér ruské ekonomiky od roku 2014 do roku 2019.
47 Rossija v cifrach – 2016 g. Rosstat [online]. Dostupné z: https://rosstat.gov.ru/bgd/regl/b16_11/Main.htm
48 Rossija v cifrach – 2020 g. Rosstat [online]. Dostupné z: https://rosstat.gov.ru/bgd/regl/b20_11/Main.htm 340
360 380 400 420 440 460 480 500 520 540 560 580 600 620
08.01.2013 24.12.2013 09.12.2014 24.11.2015 08.11.2016 24.10.2017 09.10.2018 24.09.2019 08.09.2020
Miliard USD
Datum
Mezinárodní rezervy Ruské federace
17
Tabulka 2. Poměr sfér ruské ekonomiky od roku 2014 do roku 2019
2014 2015 2016 2017 2018 2019
Sektor služeb 73,3 71,7 73,1 71,5 68,6 69,3
Oblast průmyslové výroby 22,7 23,9 22,6 24,6 27,6 27,2
Zemědělství 4 4,4 4,3 3,9 3,8 3,5
Zdroj: Rossija v cifrach – 2016 g. Rosstat [online]. Dostupné z: https://rosstat.gov.ru/bgd/regl/b16_11/Main.htm Rossija v cifrach – 2020 g. Rosstat [online]. Dostupné z: https://rosstat.gov.ru/bgd/regl/b20_11/Main.htm
Ruská ekonomika se vyvíjí hlavně díky sektoru služeb, ale důležitou roli hraje sféra průmyslové výroby, zejména prodej ropy na světový trh. Sféra zemědělství každým rokem klesá. Za zmínku stojí také to, že v oblasti průmyslové výroby v Rusku dochází k nárůstu podílu odvětví surovin, což vede k negativním důsledkům, jako jsou:
- zhoršení struktury vývozu;
- zpomalení růstu vědeckého a technologického pokroku a snížení technické úrovně výroby;
- zvyšující se závislost Ruska na jiných zemích v oblasti nových technologií a produktů49
1.4 Aktuální problémy ruské ekonomiky
Dnešní ruská ekonomika se výrazně liší od sovětské ekonomiky, jejíž hlavní znaky byly centralizované plánování a základ na státním vlastnictví.V důsledku znárodnění, odmítnutí trhu a obchodu pomocí konkurenčního mechanismu ukázala sovětská ekonomika svou neefektivitu.
Rusko v současné době zaujímá na světové scéně poněkud skromné postavení, protože je založená na surovinové, neefektivní a neinovační ekonomice. Demokratické instituce byly nedostatečně vyvinuty pod autoritářským politickým systémem. Místo principu rovnosti, svobody názoru a moderní kolegiality se systém řízení řídí zásadou „boss-podřízený“, kdy všechna rozhodnutí jsou diktována „shora“ i v těch otázkách, o nichž by se mělo rozhodovat na místní úrovni. Ruské vědecké prostředí pro skutečný a konstruktivní výzkum se také dostalo pod útok. Vědecká sféra je oddělena od ekonomiky, což se zase odráží ve zhoršení podnikání,
49 SUDARKINA, E. S. ''Analiz struktury rossijskoj ekonomiki na sovremennom etape i perspektivy razvitija.''.
Juvenis scientia [online]. 2016, 57-58.
18
protože bez vědy není možné zvýšit efektivitu výroby. S pomocí vědy může být obchod vylepšen inovacemi, vynálezy, tvorbou nového zboží a služeb. Problémem ruské ekonomiky je také poměr mezi obchodem a státem. Za vlády Jelcina se díky jeho reformám podíl státu na národní produkci snížil o 30 % (v SSSR byl podíl téměř 100 %), zatímco u Putina za posledních 14 let se podíl státu na HDP zvýšil na 50 %. Také v Rusku je aktivně podporována ideologie militarizace, což znamená zvýšení výdajů na vojensko-průmyslový komplex, což způsobuje snížení podílu výdajů na vzdělání a zdravotnictví. Nadměrný důraz je kladen na vytváření nových vojenských aparátů a vynakládají se obrovské prostředky, přičemž nové aparáty nenahrazují zastaralé a nevedou k modernizaci vojenských produktů.50
V roce 2008 Pogosov posoudil paritu kupní síly (PPP je „poměr mezi dvěma nebo více měnami, určený jejich kupní silou ve vztahu k určité sadě zboží a služeb“51), bylo zjištěno, že míra akumulace v Rusku je 10 %, což je 1,5 až 2krát nižší než ve vyspělých zemích, a naopak inflace je mnohem vyšší. Aby se ruská ekonomika dostala na úroveň zemí OECD, je třeba zvýšit úspory dvakrát, což bude přibližně 1/3 HDP.52
V blízké budoucnosti je nutné vydat se na cestu modernizace a vyvinout program na zlepšení výroby,ekonomiky a společnosti.Provádění této strategie by mělo být doprovázeno spoluprací se zeměmi s rozvinutými tržními ekonomikami. Jinak umělé zpoždění dlouho opožděné modernizace nevyhnutelně povede ke zvýšení nespokojenosti veřejnosti, protestů, a dokonce k vytvoření revoluční situace. Kromě toho Rusko vyžaduje vládní politiku povzbuzující podniky, aby využívaly nejnovější vědecké a technické úspěchy a vytvářely inovativní produkty ve výrobě. Vzhledem k tomu, že malé a střední podniky představují pouze 2 % všech inovací v Rusku, zatímco je zapotřebí více než 50 %, je obzvláště důležité je motivovat.53
50 KUDROV, Valentin. Sovremennaja Jevropa: Aktualnyje problemy rossijskoj ekonomiki [online]. 2015, 3(63), 137–147. ISSN 0201-7083. Dostupné z:
https://publications.hse.ru/mirror/pubs/share/folder/79yshawsbd/direct/172329610
51 GUSAKOV, Vladimir, Zinaida ILJINA a Valerij BELSKIJ. Prodovolstvennaja bezopasnosť: Těrminy i poňatija. Litres, 2017. ISBN 9785457634466.
52 POGOSOV, Igor. Ekonomist: Makroekonomičeskij potěncial nakoplenija [online]. 2008, 7, 34-47. ISSN 0869-4672.
53 KUDROV, Valentin. Sovremennaja Jevropa: Aktualnyje problemy rossijskoj ekonomiki [online]. 2015, 3(63), 137–147. ISSN 0201-7083. Dostupné z:
https://publications.hse.ru/mirror/pubs/share/folder/79yshawsbd/direct/172329610
19
2 Specifika sankcí a vliv na hospodářství Ruska
Tato kapitola bude analyzovat politické a ekonomické důvody pro uložení ekonomických sankcí, zvážíme také konkrétní příklady sankcí, jak tyto sankce ovlivnily ruskou ekonomiku na mikro a makro úrovni (včetně toho, jak sankce ovlivnily práci banky, firem, ekonomický růst), je nutné zjistit, zda byla očekávání zemí, které vůči Rusku uplatnily sankce, oprávněná. Stejně tak je třeba zvážit odvetné sankce Ruska (kontrasankce), které zasáhly také ekonomiky ostatních zemí.
2.1 Ekonomické a politické důvody pro sankce proti Rusku v letech 2014—
2020
Charakteristickým rysem ekonomických sankcí proti Rusku je jejich bodová orientace. Jinými slovy, sankce se nevztahují na stát jako celek, ale na jednotlivé obyvatele země (obchodní struktury a jednotlivce).54
Existuje několik důvodů, kvůli kterým se mnoho zemí rozhodlo uplatnit vůči Rusku sankce, zejména politické. Rusko zasahovalo do státních záležitostí jiné země – Ukrajiny. Na konci roku 2013 začala na Ukrajině občanská revoluce, která vedla k státnímu převratu. Západní a střední část populace Ukrajiny podpořila státní převrat, druhá (jihovýchodní) část populace země byla proti. Vzhledem k tomu, že tento konflikt byl doprovázen násilnými činy, na Ukrajině se zvýšily samostatné nálady na jihovýchodě země. Prvními, kdo ohlásili odtržení od Ukrajiny, byla Krymská republika a město Sevastopol po referendu o vytvoření Krymské republiky ze dne 16. března 201455 s následným záměrem připojit se k Rusku jako předmět Ruské federace. Referendum se konalo navzdory skutečnosti, že podle ukrajinské legislativy není poskytován koncept regionálního referenda, protože legislativa předepisuje řešení územních otázek pouze v celokrajinském referendu.56 Ruská vláda rozhodla o vojenské přítomnosti na poloostrově,57 proto chtěla podpořit pořádání referenda. V referendu hlasovalo
54 NUREYEV, Rustem a Pavel PETRAKOV. Ekonomičeskije sankcii protiv Rossii: ožidanija i real'nost'. Mir novoj ekonomiki [online]. 2016, 3, 14-31. ISSN 2220-6469. Dostupné z:
https://wne.fa.ru/jour/article/viewFile/78/79.pdf
55 Referendum o statuse Kryma projdět 16 marta. TASS [online]. 2014. Dostupné z:
https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/1025586
56 TOKAREV, А.А. Elektoral'naja istorija postsovetskogo Kryma: ot USSR do Rossii. Vestnik MGIMO- Universitěta. 2015, 5(44), 32-41. ISSN 2071-8160.
57 Intěrv'ju Vladimira Putina radio «Jevropa-1» i tělekanalu TF1. Kremlin.ru: Sajt preziděnta Rossii [online].
2014. Dostupné z: http://kremlin.ru/events/president/news/45832#sel=41:1:EUi,45:1:0je
20
82,71 % voličů, s výsledkem 96,77 % pro vstup do Ruské federace.58 Ruská federace uznala referendum na Krymu, po kterém připojila poloostrov k Rusku. Země s vyspělou tržní ekonomikou považovaly anexi Krymu za akt vojenské agrese.59
Včetně, jak již bylo zmíněno výše, sankce proti Rusku byly uloženy kvůli smrti Magnitského, protože se věří, že jeho smrt v roce 2009 souvisela s odhalením korupčních schémat pro vracení daní, do nichž byli údajně zapojeni ruští úředníci a bezpečnostní činitelé.60
Evropská unie a USA rovněž zavedly sankce proti strukturám a občanům Ruska za kybernetické útoky. EU tvrdí, že „hlavní středisko pro speciální technologie“ hlavního ředitelství generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace „je odpovědné za kybernetické útoky s významným dopadem“.61
Rusko navíc poskytlo Sýrii vojenskou pomoc, konkrétně dodávku dílů pro letadla a obchodování s ropnými produkty.62
4. března 2018 v Salisbury byli otráveni Sergej Skripal (bývalý zaměstnanec GRU, později pracoval pro britské zpravodajské služby) a jeho dcera Julia. Byli otráveni nervovým činidlem a později britští odborníci z chemické laboratoře zjistili, že otravou byl chemický bojový prostředek A-234 třídy „Novichok“. 63V souvislosti s používáním zakázaných chemických
58 Protokol Komissii Avtonomnoj Respubliki Krym po proveděniju obščekrymskogo referenduma o rezul'tatach referenduma.: Gosudarstvennyj Sovet Respubliki Krym. Krym v istorii Rossii [online]. 2014. Dostupné z:
http://krym.rusarchives.ru/dokumenty/protokol-komissii-avtonomnoy-respubliki-krym-po-provedeniyu- obshchekrymskogo-referenduma-o
59 OON ně priznala prisojediněnije Kryma k Rossii. BBC News [online]. 2014. Dostupné z:
https://www.bbc.com/russian/international/2014/03/140327_un_crimea_russia_referendum_illegal
60 ŠIŠLIN, Vladimir. Smert' Magnitskogo: ot pobojev do pytki. Intěrfaks [online]. 2011. Dostupné z:
https://www.interfax.ru/russia/197957
61 Jevrosojuz vvel sankcii protiv struktur i graždan Rossii, Kitaja i KNDR za kiberataki. TASS [online]. 2020.
Dostupné z: https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/9088043
62 SAMOŽNĚV, Aleksandr. Senat SŠA podděržal sankcii protiv Rossii za pomošč' Sirii. RG.RU [online]. 2019.
Dostupné z: https://rg.ru/2019/02/06/senat-ssha-podderzhal-sankcii-protiv-rossii-za-pomoshch-sirii.html
63 Russian spy poisoning: What we know so far. BBC [online]. 2018. Dostupné z:
https://www.bbc.com/news/uk-43315636
21
zbraní zavedlo mnoho zemí vůči Rusku sankce64, kromě toho některé země vyhostily ruské diplomaty a pozastavily dvoustranné kontakty na vysoké úrovni s ruskými orgány.65
V roce 2019 došlo v důsledku pokusu o puč ve Venezuele k politické konfrontaci mezi úřadujícím prezidentem Nicolasem Madurem a předsedou opozičního Národního shromáždění Juanem Guaidem, který se prohlásil za prozatímního prezidenta země. Rusko Madura okamžitě podpořilo. Navzdory skutečnosti, že Maduro ztratil podporu nejen středních, ale i marginalizovaných vrstev populace, díky podpoře Ruska dokázal zůstat u moci, protože Rusko pomohlo financovat finanční podporou, a tím zachovat loajalitu armády a tajných služeb.66 V souvislosti s podporou, kterou Rusko poskytlo venezuelskému prezidentovi, uvalily USA na Rusko sankce.67
Tabulka 3. Proč byly na Rusko uvaleny sankce a jejich počet (údaje do 10. září 2020)
Jednotlivci Právnické osoby
Anexe Krymu a události na východě Ukrajiny
289 479
Smrt Sergeje Magnitského, korupce a porušování
lidských práv
57 1
Kybernetické útoky proti USA a EU
37 13
Podpora vlády Sýrie 12 6
Prodej zboží nebo zbraní do KLDR, Íránu a Sýrie
6 11
Použití chemických zbraní 4 -
Podpora vlády Venezuely - 3
Zdroj: Sem' let sankcij protiv Rossii. Glavnoje. RBK [online]. 2020. Dostupné z:
https://www.rbc.ru/politics/23/09/2020/5bffb0f09a79470ff5378627
64 Bureau of International Security and Nonproliferation; Imposition of Additional Sanctions on Russia Under the Chemical and Biological Weapons Control and Warfare Elimination Act of 1991. Federal Register [online].
2019. Dostupné z: https://www.federalregister.gov/documents/2019/08/26/2019-18050/bureau-of-international- security-and-nonproliferation-imposition-of-additional-sanctions-on-russia
65 Spy poisoning: Russian diplomats expelled across US and Europe. BBC [online]. 2018. Dostupné z:
https://www.bbc.com/news/world-us-canada-43545565
66 $17 mlrd na konu: čto možet potěrjat' Rossija iz-za perevorota v Veněsuele. RBK [online]. 2019. Dostupné z:
https://www.rbc.ru/economics/24/01/2019/5c49bbac9a79475ffe868c49
67 Bolton prigrozil sankcijami inostrannym organizacijam za pomošč' Maduro. Interfaks [online]. 2019.
Dostupné z: https://www.interfax.ru/world/653290
22
Kromě politických důvodů pro ukládání sankcí proti Rusku existují i důvody ekonomické.
Hlavním průmyslovým odvětvím v Rusku je ropný a plynárenský průmysl, který představuje 50 % až 80 % ruského vývozu.68 Hlavním odbytovým trhem je Evropská unie, a proto, když došlo ke zvýšení poptávky a cen po ropných a plynových produktech, došlo ke zvýšení likvidity ruské ekonomiky a ke zvýšení přílivu cizí měny. Ekonomiky Ruska a EU závisely jeden na druhém, protože Evropská unie závisela na ruských dodávkách a Rusko zase záviselo na devizových příjmech z EU. Díky této spolupráci se Rusku podařilo nashromáždit finanční zdroje na diverzifikaci a rozvoj dalších oblastí (kromě ropného a plynárenského průmyslu), které se mohou stát konkurenceschopnými na globálním trhu.69 Od roku 2007 se v Rusku zakládají státní korporace a byly posíleny regulační právní akty o základním kapitálu podniků, které hrají v ruské ekonomice důležitou strategickou roli.70 Vznikly státní korporace jako Vnesheconombank (státní investiční banka financující projekty hospodářského rozvoje)71, Rusnano (přispívající k provádění státní politiky rozvoje nanotechnologií prostřednictvím přímých investic a prostřednictvím specializovaných investičních fondů k vytváření nových průmyslových odvětví v Ruské federaci)72, Rosatom ( státní holding, který sdružuje více než 400 podniků v jaderném průmyslu)73, stejně jako velké státní a polostátní společnosti: ruská Sberbank (největší nadnárodní a univerzální banka)74, Gazprom (globální energetická společnost, jejíž hlavní oblasti jsou: výroba, doprava, skladování , zpracování a prodej plynu a ropy, výroba a prodej tepla a elektřiny atd.)75, Rosněfť (největší ropná a plynárenská společnost zabývající se zpracováním těžených surovin, prodejem ropy a zemního plynu atd.)76.
Všechny výše uvedené společnosti dokázaly zaujmout vedoucí postavení nejen na světovém trhu, ale také na evropském. Jinými slovy, tyto společnosti dokázaly globálně konkurovat předním nadnárodním společnostem v zemích vyspělých kapitalistických ekonomik. Za současných okolností byl ukrajinský konflikt vhodnou záminkou (důvodem) pro omezení
68 Eksport i import Rossijskoj Feděracii po tovaram: Tovarnaja struktura eksporta. Feděral'naja tamožennaja služba [online]. 2020. Dostupné z: https://customs.gov.ru/folder/519
69 JEMELINA, Irina. "Otnošenija Rossii i Jevrosojuza v uslovijach vzaimnych sankcij." Aktual'nye problemy sovremennych meždunarodnych otnošenij. 2016, (7), 34-41.
70 KOLESNIK, I.Ju. "Sozdanije i dějatěl'nost' gosudarstvennych korporacij." Kontury global'nych transformacij:
politika, ekonomika, pravo [online]. 2009, (2), 85-109.
71 DĚMENT'JEVA, Anna. Pervyj zamglavy VEB.RF: naša cel' — stat' investbankom dlja finansirovanija nacprojektov. Buduščeje Rossii [online]. 2019. Dostupné z: https://futurerussia.gov.ru/nacionalnye- proekty/474267
72 O ROSNANO. Dostupné také z: https://www.rusnano.com/about
73 O Rosatome. Dostupné také z: https://rosatom.ru/about/
74 Bank Rossii: Publičnoje akcioněrnoje obščestvo "Sberbank Rossii". Dostupné také z:
https://cbr.ru/banking_sector/credit/coinfo/?id=350000004
75 O «Gazprome». Dostupné také z: https://www.gazprom.ru/about/
76 «Rosněft'» segodnja. Dostupné také z: https://www.rosneft.ru/about/Glance/
23
konkurence ruských společností na světovém trhu. Prostřednictvím informační a politické lobby byla omezena nebo vyloučena konkurence s ruskými společnostmi na americkém a klíčových evropských trzích.
2.2 Dopad na ruskou ekonomiku
Hodnocení účinnosti přijatých sankcí vůči Rusku se radikálně liší, a to i mezi hlavami států.
Podle prezidenta Ruské federace Vladimira Putina: „Takzvané sankce a vnější omezení jsou pobídkou pro efektivnější a rychlejší dosažení stanovených cílů.“.77 Bývalý americký prezident Barack Obama se naopak domníval, že sankce jsou faktorem prudkého zpomalení ruského vývoje, a uvedl, že „Rusko je izolované a jeho ekonomika je v troskách“.78
Od zavedení sankcí proti Rusku uplynulo šest let a my můžeme posoudit škody způsobené sankcemi na ekonomiku, pochopit, zda se splnila očekávání zemí, nebo naopak, ekonomické sankce se staly pobídkou pro efektivnější využívání dostupných zdrojů.
V roce 2014 mělo uvalení sankcí na Rusko a pokles cen ropy dvojí dopad na ruskou ekonomiku, což mělo synergický účinek. To následně způsobilo zpomalení ekonomického růstu ruského HDP. V boji proti volatilitě zvýšila centrální banka v roce 2014 svou hlavní úrokovou sazbu třikrát v jednom čtvrtletí, což následně způsobilo silný nárůst nákladů na půjčky. Kvůli růstu nákladů na půjčky mnoho podniků zkrachovalo, což následně vedlo ke zvýšení nezaměstnanosti. Došlo ke zvýšení nákladů na spotřebitelské, hypotéční a půjčky na automobily a oslabení rublu vedlo k prudkému nárůstu měny s kurzem eura, který nejprve vzrostl z 46,54 (v červnu 2014) na 78,16 rublů (v lednu 2015)) a v důsledku toho dovážené zboží.79
V důsledku uvalení sankcí na bankovní sektor došlo ke krizi v bankovním systému, ke ztrátě jeho likvidity a ke snížení investičních příležitostí ekonomiky. Zákaz prodeje zařízení na těžbu
77 Poslanije Preziděnta RF V. V. Putina Feděral'nomu Sobraniju. Kremlin.ru: Sajt preziděnta Rossii [online].
2014. Dostupné také z: http://kremlin.ru/events/president/news/47173
78 Obama B. Remarks by the President in State of the Union Address.: The White House. 2015. Dostupné také z:
https:// www.whitehouse.gov/the-press-offi ce/2015/01/20/remarks-president-state-union-address-january-20–
2015
79 Vosstanovlenije ekonomiki Rossii: naskol'ko ustojčivy priznaki rosta? Doklad ob ekonomike Rossii. Gruppa vsemirnogo banka [online]. 2017, (38). Dostupné z:
https://openknowledge.worldbank.org/bitstream/handle/10986/28930/121802RU.pdf?sequence=8
24
ropy a zemního plynu vedl ke snížení produkce ropy a zemního plynu, ale pokles se ukázal jako nevýznamný.80
V roce 2018 se auditoři amerického kontrolního úřadu rozhodli zkontrolovat účinnost uložených sankcí. Ukázalo se, že je obtížné posoudit „čistý“ účinek sankcí, protože se kryly s poklesem cen ropy. Zkomplikovalo to také úkol posuzovat variabilitu politických cílů, protože pokud se tyto cíle změní, je obtížnější posoudit účinnost finančních prostředků. Auditoři dospěli k závěru, že sekundární sankce vůči podnikům hrály klíčovou roli. Ukázalo se, že jsou efektivnější než primární omezení vůči státům, protože když společnost podléhá sankcím, téměř vždy souhlasí se spoluprací s americkými úřady, akceptuje jejich podmínky a málokdy porušuje. Díky sankcím bylo tedy cílů částečně dosaženo. Ale pokud jde o státy, taková loajalita je mnohem méně častá.81
Dopad sankcí však nebyl pouze negativní, protože nedostatek produktů vyplývající ze zákazu jejich dovozu do Ruska umožnil rozvoj ruské výroby a rozšířil se také vývoz do dalších zemí.
Například zákaz dovozu masa vedl k rozvoji vlastní produkce masa, vzniku nových směrů a zvýšení objemu dodávek z Brazílie a Argentiny.82 Zákaz dovozu mléčných výrobků vedl k rozvoji vlastní mléčné výroby a ke zlepšení logistiky (v některých regionech země se v období 2014–2015 zvýšil podíl domácích výrobců ze 60 na 90 %).83
2.3 Kontrasankce
První oficiální reakce Ruska na uvalené sankce se uskutečnila 6. srpna 2014, kdy ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret „O uplatňování některých zvláštních ekonomických opatření k zajištění bezpečnosti Ruské federace“, čímž uvalil embargo na dovoz zemědělských produktů a potravin (maso, uzeniny, ryby a mořské plody, zelenina, ovoce, mléčné výrobky atd.), stejně jako vstup určitých osob na území Ruské federace byl prohlášen za nežádoucí.84
80 NUREYEV, Rustem a Pavel PETRAKOV. Ekonomičeskije sankcii protiv Rossii: ožidanija i real'nost'. Mir novoj ekonomiki [online]. 2016, 3, 14-31. ISSN 2220-6469. Dostupné z:
https://wne.fa.ru/jour/article/viewFile/78/79.pdf
81 Sankcii SŠA proverila Sčetnaja palata: Programmnyj direktor RSMD Ivan Timofejev — o sankcionnych itogach oktjabrja. Kommersant' [online]. 2019. Dostupné z: https://www.kommersant.ru/doc/4147585
82 BOGOMOLOVA, I.P., A.V. KOTAREV a A.O. KOTAREVA. Ocenka sovremennogo sostojanija i perspektiv razvitija otěčestvennogo rynka mjasa i mjasoproduktov. Vestnik Kurskoj gosudarstvennoj sel'skochozjajstvennoj akaděmii. 1, 105-112.
83 KUZINA, Jelena a Vladimir OSTRECOV. Ocenka sovremennogo sostojanija i perspektiv razvitija
otěčestvennogo rynka mjasa i mjasoproduktov. Moločnochozjajstvennyj vestnik [online]. 2016, 1(21), 115-123.
84 JERMAK, S. a T. PEČENKINA. Parnikovyj effekt. Ekspert [online].2016, (40). 44-52.
