Josef Čapek:
POVÍDEJME SI, DĚTI!
aneb Vyprávění jako hra
Jakub Cepník, 18. května 2022
Charakteristika textu
• rámcové vyprávění
• neznačený dialog vypravěč–děti
• moment vyprávění přímo tematizován
• nonsens, grotesknost, hyperbola
Otázky nad textem
• Čím je Čapkův text specifický oproti jiným knihám pro děti?
• Jakým způsobem se v něm uplatňuje princip hry?
• Jakým způsobem se v něm uplatňuje princip nápodoby?
• Je text didaktický ve smyslu, že by v něm bylo obsaženo „ponaučení“? Jaké a pro koho?
• Kdo je modelovým čtenářem textu?
Definiční rysy hry podle R. Cailloise
Činnost bytostně
• svobodná;
• vydělená z každodenního života;
• nejistá;
• neproduktivní;
• podřízená pravidlům nebo fiktivní.
(Caillois, 1998: 31 n.)
Klasifikace her podle R. Cailloise
1. Agón – princip soutěže 2. Alea – princip náhody
3. Mimikry – princip chování „jako by“
4. Ilinx – princip závrati
+ dva póly – paidia (fantazie) × ludus (vynalézavost)
(Caillois, 1998: 33 n.)
Hra typu mimikry
„Potěšení být někým jiným nebo být pokládán za někoho jiného je veliké. Jelikož však jde o hru, nejedná se v
zásadě o oklamání diváka. Dítě, které si hraje na mašinku, může odmítnout dát tatínkovi pusu s
podotknutím, že se mašinky přece nelíbají, ale nesnaží se mu vnutit přesvědčení, že je doopravdy lokomotivou.“
(Caillois, 1998: 42)
Společenský aspekt her
„Hry nabydou svého plného smyslu teprve ve chvíli, kdy vzbudí spikleneckou odezvu. […] Hry vyžadují pozornou a sympatizující přítomnost.“
(Caillois, 1998: 61)
Čapkův text jako hra
• Hra je v textu tematizována (např. vyprávění o holčičce, která si nechtěla hrát)
• Sám akt vypravování (interakce mezi vypravěčem a posluchači) je hrou (typu mimikry)
• Můžeme sám text považovat za hru, nebo jde o
nápodobu hry? Nebo se stává hrou tehdy, když ho čteme?
Protichůdné principy v literatuře pro děti?
Princip zobrazení Demonstruje
společenské a etické normy, nese výpověď o
světě, dává
„ponaučení“…
Princip hry
Je samoúčelný: „blábolí“, napodobuje pro
napodobení („jako by“), zveličuje…
Nápodoba ale může být přítomna v obou těchto principech.
Obsahuje text „ponaučení“?
Možné interpretace:
1. Ano, text obsahuje ponaučení určené dětem: „buďte poslušné, čistotné, nebuďte útlocitné atd.“
2. Ne, jde jen o hru pro hru, všechny zdánlivá
„ponaučení“ jsou jen nápodoby řeči dospělých.
3. Ano, text obsahuje ponaučení určené dospělým: „hrát si s dětmi je radost“.
→ ambivalentní text?
„A tak když uvidíte někde nějakou maminku na lyžích
nebo tatínka, jak jsou s dětmi v jednom houfu a bujností povykují, tak to mají od těch dětí. Když ne ty sáňky a ty lyže, tak aspoň tu radost. Kdepak by děti sebraly peníze na takové dárky, které by chtěly všem dospělým na světě k ježíšku dát! Ale radost, ta může být zadarmo, ta často nic nestojí a bývá ze všeho na světě to nejlepší.“
Ponaučení pro dospělé?
Původní vydání v Lidových novinách
• 24. prosince 1929
• 9. března 1930 (rubrika Dětský koutek)
• 25. prosince 1930
• 5. dubna 1931
• 24. prosince 1931
• 24. prosince 1933 (rubrika Dětský koutek)
Prameny a literatura
ČAPEK, Josef. Povídejme si, děti! Ed. Luboš Merhaut.
Praha: Triáda, 2014.
CAILLOIS, Roger. Hry a lidé. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1998.
