Procesní model bezhotovostních plateb bankomatů v UML Process model of non-cash payments ATMs in UML

(1)

Bankovní institut vysoká škola Praha

Katedra matematiky, statistiky a informačních technologií

Procesní model bezhotovostních plateb bankomatů v UML

Process model of non-cash payments ATMs in UML

Diplomová práce

Autor: Bc. Michal Chudoba, DiS.

Ekonomika a management,

Informační technologie a management

Vedoucí práce: Doc. Ing. Bohumil Miniberger, CSc.

Praha Duben 2012

(2)

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu.

Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne 16. dubna 2012 Bc. Michal Chudoba, DiS.

(3)

Poděkování

Rád bych poděkoval vedoucímu práce Doc. Ing. Bohumilu Minibergerovi, CSc. za konzultace při vedení práce.

Mé díky taktéž patří Ing. Michalovi Voráčkovi, Ph.D. za množství přínosných rad a připomínek při zpracování této práce čerpající z jeho praktických zkušeností.

(4)

Anotace práce

Diplomová práce se zabývá problematikou návrhu nových bezhotovostních transakcí na bankomatech v UML. Teoretická část práce je věnována popisu bankomatů a základních funkcí v UML. Praktickým přínosem práce je návrh nových bezhotovostních transakcí bez nutnosti změny v komunikaci bankomatu a jeho zabezpečení a následně vypracovaná analýza v UML.

Klíčová slova: bankomat, UML, návrh, analýza, bezhotovostní, transakce

Annotation

Diploma thesis deals with the design of new non–cash transactions at ATMs in the UML.

The theoretical part describes ATMs and the basic functions of ATM in the UML. The practical benefit of this work is the design of new non–cash transactions without having to change the ATMs communication and security, and subsequently developed analysis in UML.

Key words: ATM, UML, design, analysis, non-cash, the transaction

(5)

5

Obsah

Úvod ... 9

1 Popis činností bankomatů v UML ... 11

1.1 Co je to bankomat a jeho druhy ... 11

1.2 Historie bankomatů ... 12

1.2.1 První bankomat ... 12

1.2.2 Šedesátá léta ... 12

1.2.3 Vynález platební karty ... 12

1.2.4 Bankomaty se staly běžnou součástí ... 13

1.2.5 Spojení bankomatů ... 13

1.2.6 Vývoj bankomatů a transakcí v ČR ... 13

1.3 Vzhled bankomatu a jeho základní prvky ... 15

1.4 Zjednodušené schéma recyklačního bankomatu ... 16

1.5 Typy transakcí na bankomatech ... 17

1.6 Popis činnost bankomatu v UML ... 18

1.6.1 Diagram komponent bankomatu ... 18

1.6.2 Diagram komunikace bankomatu ... 19

1.6.3 Sekvenční diagram komunikace bankomatu ... 20

1.6.4 Proces použití bankomatu ... 22

(6)

6

1.6.5 Diagram aktivit proces použití bankomatu ... 27

1.6.6 Diagram aktivity zadání PINu ... 28

1.6.7 Diagram aktivit ukončení transakce ... 29

1.6.8 Diagram komponent bankomatu ... 30

1.6.9 Sekvenční diagram použití bankomatu ... 31

1.6.10 Tok obrazovek – Proces použití bankomatu ... 32

2 Návrh rozšíření činností bankomatů o aktivní operace ... 33

2.1 Platba vstupenek na kulturní akce ... 33

2.2 Nastavení výpisů ... 33

2.3 Trvalý příkaz ... 33

2.4 Příkaz do zahraničí ... 34

2.5 Povolení k inkasu ... 34

2.6 Splátka kreditní karty... 35

2.7 SEPA ... 35

2.7.1 Platební instrumenty ... 35

2.7.2 Geografická působnost SEPA ... 36

2.7.3 SEPA v České republice ... 36

3 Návrh bezhotovostních plateb v UML ... 37

3.1.1 Případ užití ... 39

(7)

7

3.1.2 Diagram aktivity – Kulturní akce ... 44

3.1.3 Diagram komponent – Kulturní akce ... 45

3.1.4 Sekvenční diagram – Kulturní akce ... 46

3.2 Nastavení zasílání výpisů ... 47

3.2.2 Diagram aktivity – Nastavení zasílání výpisů ... 54

3.2.3 Class diagram – Nastavení zasílání výpisů ... 55

3.2.4 Diagram komponent – Nastavení zasílání výpisů ... 55

3.2.5 Sekvenční diagram – Nastavení zasílání výpisů ... 56

3.3 Bezhotovostní transakce ... 57

3.3.2 Diagram aktivity – Bezhotovostní transakce ... 63

3.3.3 Class diagram – Bezhotovostní transakce ... 64

3.3.4 Diagram komponent – Bezhotovostní transakce ... 64

3.3.5 Sekvenční diagram – Bezhotovostní transakce ... 65

4 Implementace realizace navrženého procesu ... 66

4.1.1 Diagram nasazení – Platba vstupenek na kulturní akce ... 66

4.1.2 Flow obrazovek – Platba vstupenek na kulturní akce ... 67

4.2 Nastavení zasílání výpisů ... 70

(8)

8

4.2.1 Diagram nasazení – Nastavení zasílání výpisů ... 70

4.2.2 Flow obrazovek – Nastavení zasílání výpisů ... 71

4.3 Bezhotovostní transakce ... 74

4.3.1 Diagram nasazení – Bezhotovostní transakce ... 74

4.3.2 Flow obrazovek – Bezhotovostní transakce ... 75

Závěr ... 77

Seznam použité literatury ... 79

Seznam obrázků ... 81

Seznam grafů ... 82

Seznam tabulek ... 83

Seznam diagramů ... 84

Seznam příloh ... 86

Slovník pojmů ... 87

(9)

9

Úvod

Cílem této práce je rozvoj služeb na bankomatech o bezhotovostní transakce za použití současného systému. V práci budou navrženy nové transakce, které může, nebo by mohl, uživatel provádět na pobočkách bank nebo v elektronickém bankovnictví. Návrh nových typů transakcí včetně zpracování v UML bude řešeno za použití aktuálních bezpečnostních a technologických prostředků a to pouhým rozšířením aplikačního systému bankomatu případně bankovního systému. Přínosem pro držitele karet, zprostředkovatele karetních služeb a bankovní instituce by měly být:

Držitel karty

okamžitý přístup k novým typům transakcí na každém bankomatu bez nutnosti připojení k internetu,

nonstop provoz, jednoduchost.

Zprostředkovatel karetních služeb růst počtu bankomatů,

růst obratu.

Bankovní instituce noví klienti, růst obratu,

snížení nákladů na provoz poboček.

Ke zpracování na straně bankovní instituce bude docházet na základě přijaté zprávy z bankomatu a mělo by záviset na individuálním řešení.

Barterový obchod, mince, bankovky, platební karty a nakonec elektronické bankovnictví – všechny jsou svým způsobem prostředky, jak získat produkty a služby.

Barterový obchod je nezákladnější formou obchodu tedy směny služby či produktu za jinou službu nebo produkt. V minulosti před vynálezem peněz byl jedinou možností k uspokojení

(10)

10

potřeb, i když dnes je možné se s tímto typem obchodu potkat a to hlavně v nejméně rozvinutých zemích a málo civilizovaných oblastech.

Mince a bankovky prošly dlouhým historickým vývojem od počátku, kdy mince měly stejnou nominální hodnotu jako reálnou hodnotu až po současnost, kdy mince i bankovky mají reálnou hodnotu nižší než nominální a jsou v ČR kryty aktivy ČNB (České národní banky).

Platební karta je nástroj určený především k bezhotovostním platbám a je ve většině případů spojena s účtem vlastníka. Patří k životnímu stylu moderního člověka, který vlastní více než jednu platební kartu různých typů. Platebními kartami je v dnešní době možné platit v obchodech na internetu nebo získat hotovost z bankomatů.

Elektronické bankovnictví umožňuje provádět finanční a nefinanční transakce na zabezpečených stránkách finančních institucí.

finanční transakce: platby, splátky půjček, nákupy investic atd.,

nefinanční transakce: prohlížení historie transakcí, generování výpisů, změny limitů atd.

Ačkoliv dnešním trendem u bankovních institucí je zlepšování internetového bankovnictví, tato služba má jistá úskalí, jako například nutnost internetového připojení nebo větší míru rizika zneužití. Z tohoto pohledu platební karty nejsou na vrcholu současného vývoje v oblasti plateb za služby a produkty, ale považuji je za velmi rozšířený a hojně používaný platební nástroj, u kterého se stále vyplatí rozšiřovat nabídku služeb a tím zvyšovat podíl na trhu pro bankovní instituci.

Práce obsahuje:

Historický vývoj bankomatů, současný stav v ČR popis transakcí na bankomatech a jejich zpracování.

Návrh rozšíření činností bankomatů o aktivní operace. Slovní popis nově navržených transakcí.

Návrh bezhotovostních plateb v UML. Popis případů užití včetně UML diagramů.

Implementace navrženého procesu. Popis navrženého řešení.

(11)

11

1 Popis činností bankomatů v UML

1.1 Co je to bankomat a jeho druhy

Bankomat je samoobslužné zařízení, které umožňuje zákazníkům finanční instituce provádět peněžní i nepeněžní transakce bez přítomnosti pracovníka. Jako každý vynález i bankomaty procházejí postupným vývojem na základě potřeb zákazníků. V současné době lze v České republice nalézt 3 druhy bankomatů – výběrové, vkladové a recyklační.

Výběrové: V současné době nejrozšířenější, které kromě bezhotovostních a evidenčních transakcí umožňují pouze výběr hotovosti z bankomatu.

Vkladové: Oproti předchozímu modelu lze na tomto typu provádět i vkladové hotovostní operace. Což znamená vyšší náklady na údržbu hotovosti v bankomatu.

Vedle kontroly, zda je v bankomatu dostatečná hotovost a jejího doplňování je třeba bankomat obsluhovat i v případě, když jsou vkladové kazety plné a ty vyprázdnit.

Recyklační: Nejnovější typ, který umožňuje tzv. recyklaci bankovek. Pokud klient vloží hotovost, tak bankomat sám rozezná bankovky vhodné pro další oběh a zařadí je opět do výběrových kazet pro dalšího klienta, který provádí výběr. Tento typ v současné době prochází testovacím procesem a v blízké době nahradí předchozí modely na nejvíce frekventovaných místech z důvodu snížení nákladů na údržbu hotovosti v bankomatu.

(12)

12

1.2 Historie bankomatů

¹

1.2.1 První bankomat

První bankomat vynalezl Američan Luther G. Simjian v roce 1939. L. G. Simjian přesvědčil banku City Bank of New York, aby nainstalovala jeho vynález na zkušební dobu 6 měsíců.

Bankomat nebyl přijatý širokou veřejností a využívali ho především prostitutky a hazardní hráči, kteří se tímto vyhýbali přímému kontaktu tváří v tvář na pobočkách. Z tohoto důvodu banka ukončila jejich provoz.

1.2.2 Šedesátá léta

Bankomaty se vrátily zpět o dalších 25 let později. V roce 1967 Brit John Shepherd-Barron vynalezl stroj na výdej hotovosti a nápad prodal společnosti De La Rue Industries, která stroj pojmenovala DACS (De La Rue Automatic Cash System – De La Rue automatický pokladní systém). První testovací jednotka byla instalována v Barclays Bank v Londýně. Zařízení fungovalo tak, že si zákazníci museli kupovat papírové kupóny, které zůstávaly v zařízení.

O rok později se papírové kupóny změnily na plastové karty se stejnou funkčností – tedy zůstávaly v zařízení po každém použití

1.2.3 Vynález platební karty

V roce 1969 americká společnost Docutel přišla na trh s podobným zařízením DocuTeller, jako bylo britské DACS. Banka, která toto zařízení instalovala, se jmenovala Chemical Bank v New Yorku a bylo to první zařízení, které využívalo znovu použitelné plastové karty klientů banky. Karty používaly kódovaný magnetický proužek, který je činil bezpečnými a znovupoužitelnými. Jednalo se o dnešního předchůdce nám známých bankomatů. Jako vynálezce byl oceněn zaměstnanec Docutel Donald Wetzel.

1 SINGH, By S. K. Bank regulations. New Delhi: Discovery Pub. House, 2009.

(13)

13

1.2.4 Bankomaty se staly běžnou součástí

První bankomaty byly příliš drahé a banku stály o 8000 amerických dolarů ročně více než pracovník banky na přepážce. Ve chvíli, kdy zákazníci začali pravidelně využívat bankomaty, začaly je ostatní banky nakupovat, aby zabránily přechodu zákazníků k jiným bankám.

Do čtyř let po vzniku zařízení DocuTeller bylo instalováno přes 2000 bankomatů v celých Spojených státech i přesto, že cena za jeden kus byl více než 30 000 amerických dolarů.

Zařízení společnosti Docutel se stalo průmyslovým standardem a banky na celém světě začaly s nákupem bankomatů. Do roku 2009 existovalo více než 1,5 miliónu bankomatů a jejich počet se zvyšuje závratnou rychlostí – každých 5 minut přibude další bankomat. Trh ČR disponoval k 12/2010 více než 3900 ks bankomatů což je množství, které se pohybuje okolo 60% evropského standardu (počet bankomatů na milion obyvatel).

1.2.5 Spojení bankomatů

Bankomaty byly původně napojeny přímo do bank, které je vlastnily. V roce 1974 byla vytvořena první síť bankomatů a to mělo za následek, že zákazníci mohli vybírat hotovost na celém světě bez ohledu na to, která banka je vlastnila. To dovolilo bankám umístit bankomaty na různá místa jako například sportovní areály, nákupní centra, ale i výletní lodě.

V letech 1970 a 1980 byly vytvořeny mezi bankovnísítě Cirrus a Plus

Cirrus: Mezinárodní síť bankomatů vlastněných MasterCard International.

Plus: Mezinárodní síť bankomatů platebních karet se značkou PLUS, známé jako Síť bankomatů Visa/PLUS.

Přestože existuje mnoho výrobců bankomatů, tak základní funkce se z uživatelského pohledu příliš neliší.

1.2.6 Vývoj bankomatů a transakcí v ČR

O první zmínku „bankomat v České republice” se v roce 1989 zasloužila tehdejší bankovní instituce Česká státní spořitelna. Instalovala první bankomat na Václavském náměstí v Praze a z bankomatu bylo povoleno vybírat hotovost pouze zaměstnancům banky. Dnes je bankomatů v Česku přes 4 tisíce, přibylo mnoho dalších služeb pro klienty a slouží všem

(14)

14

držitelům platebních karet. Počet vydaných karet se blíží k 10 miliónům, tedy v průměru 1 karta na každého občana ČR [8].

Graf znázorňuje vývoj/instalaci bankomatů a vydaných platebních karet v ČR od roku 1989 až do 3 kvartál roku 2011 [9].

Graf 1: Graf vývoje/instalace bankomatů a vydávání platebních karet v ČR [9].

0 2000 4000 6000 8000 10000 12000

Vydané karty (tis.ks) Instalované bankomaty

(15)

15

1.3 Vzhled bankomatu a jeho základní prvky

Vzhled bankomatů se může u jednotlivých modelů lišit, ale obsahuje základní prvky pravidelně používané uživateli u všech typů bankomatů.

Obrázek 1: Vzhled (recyklačního/vkladového) bankomatu a jeho části (vlastní práce)

1. Vstupní otvor pro platební kartu včetně čtecího zařízení.

2. Numerická klávesnice s možností psaní čísel i textů včetně 4 funkčních tlačítek.

3. Obrazovka s osmi funkčními tlačítky F1 – F8.

4. Výstupní otvor pro výdej bankovek.

5. Vstupní otvor pro vklad bankovek – netýká se výběrového bankomatu.

6. Výstupní otvor pro vytištěnou potvrzenku k provedené transakci.

4 3

6 1 2

5

(16)

16

1.4 Zjednodušené schéma recyklačního bankomatu

Obrázek 2: Zjednodušené schéma recyklačního bankomatu (vlastní práce)

Scanner = skener vložených bankovek k rozpoznání „podezřelých“, nebo „falešných“

bankovek.

Válec 1 až 4 = bude zpracovávat (nabalovat a znovu vydávat) nepoškozené bankovky v dané nominální hodnotě.

Inbox 1 a 2 = určeno pro ukládání vložené hotovosti, která nebude umístěna na recyklační válce z důvodu poškození nebo zaplnění válce.

Cash out 1 a 2 = standardně bude plněno daným nominálem.

Reject = slouží pro ukládání „podezřelých“ nebo „duplicitních“ bankovek, které bankomat natáhl z kazety omylem.

(17)

17

Retract = slouží pro ukládání neodebraných bankovek (klient si neodebral hotovost, bankomat vtáhl zpět do této kazety). Jedná se o bankovky neodebrané z „výběrových“ transakcí.

1.5 Typy transakcí na bankomatech

Tabulka ukazuje seznam transakcí poskytovaných u bank v ČR s poměrovým porovnáním oproti bankomatům v Evropě.

Název služby poskytované na

bankomatu

% bankomatů v Evropě, které tyto

funkce nabízí

ČSOB PSB ČS KB GE Unicredit Dobíjení

předplacených tel.

karet 86%

X X X X X X

Transfery peněz

mezi účty 70% X X X X X X

Nabíjení elektronických

peněženek 28%

X X X X X X

Tisk mini výpisů 72% X X X X X X

Obálkový deposit (obdoba nočního

trezoru) 17%

X X X X X X

Recyklační ATM 2,10% X X X X X X

Změna PIN

Není přesné srovnání s evropskými statistikami.

Nicméně se jedná o ve světě běžně využívané funkce

ATM.

X X X X X X

Dotaz na zůstatek X X X X X X

Nabídka úvěrů X X X X X X

Zobrazení

expirace PK X X X X X X

Marketingová sdělení na obrazovce

X X X X X X

Rychlý výběr – výběr oblíbené částky k výběru

X X X X X X

Cestovní pojištění X X X X X X

Tabulka 1: Přehled funkčností na bankomatech u významných bankovních institucí v ČR a porovnání k Evropě. Zdroj dat ČSOB CZ

(18)

18 Transakce na bankomatech lze rozdělit:

hotovostní transakce – všechny transakce, u kterých se manipuluje s hotovostí, tedy výběr a vklad.

bezhotovostní transakce – transakce, u kterých dochází ke změně zůstatku na účtu bez manipulace s hotovostí. Do této kategorie lze zařadit dobíjení předplacených karet, převody mezi účty a jiné

administrativní transakce – transakce netýkající se prostředků na účtu, jako je změna PIN platební karty, tisk výpisu, vyřízení požadavku k půjčce a další

informativní transakce – transakce, u kterých jsou zjišťovány informace o účtu a o majiteli platební karty

1.6 Popis činnost bankomatu v UML

Základní činnost bankomatu spočívá v samotném zařízení, které řídí celý proces průběhu transakcí. V případě, že potřebuje získat další data nebo provést ověření, zašle online dotaz do autorizačního centra nebo bankovní instituce.

1.6.1 Diagram komponent bankomatu

Diagram 1: Diagram komponent bankomatu (vlastní práce)

cmp Komunikace

Zařízení bankomatu Autorizační centrum Asociace

bankov ních karet

Bankov ní instituce Protistrana

bankov ní instituce

Autorizační centrum protistrany

(19)

19

Zařízení bankomatu – bankomat, který je přístupný uživatelům.

Bankovní instituce – banka uživatele, která má pronajatý, či vlastní bankomat.

Autorizační centrum banky – ověřovací centrum pro vloženou platební kartu a zadaný PIN.

Zároveň jsou zde drženy informace o aktuálním zůstatku na účtu. V případě, že provozovatelem bankomatu i vydavatelem karty je jedna banka, toto centrum je kontaktováno přímo.

Asociace bankovních karet – jedná se o směrovač, který rozhoduje, do které bankovní instituce zašle informaci o požadavku na transakci a ověření PIN, v případě, že karta je vydaná jinou bankou než tou, která provozuje bankomat.

Autorizační centrum protistrany – ověřovací centrum pro vloženou platební kartu a zadaný PIN uživatelem, který není klientem banky, která bankomat provozuje. Zároveň jsou zde drženy informace o aktuálním zůstatku na účtu.

Protistrana bankovní instituce – banka, která vydala platební kartu.

1.6.2 Diagram komunikace bankomatu

Komunikace bankomatu při ověřování PINu, transakcí nebo jejich provádění anebo zjišťování informací o klientovi je zobrazeno na diagramu komunikace.

Diagram 2: Diagram komunikace bankomatu (vlastní práce)

sd Komunikacce

Zařízení bankomatu Autorizační centrum

Bankov ní instituce

Asociace bankov ních karet

Autorizační centrum protistrany Protistrana bankov ní

instituce

1: požadavek na autorizaci karty, ověření a provedení transakce()

2: požadavek na ověření a provedení transakce()

3: požadavek na ověření a provedení transakce()

4: informace o provedení transakce()

5: potvrzení/odmítnutí transakce() 6: potvrzení transakce()

7: potvrzení autorizace karty a/nebo transakce()

8: dotaz na služby pro klienta banky (personalizované transakce)

9: ověření PIN/transakce() 10: potvrzení PIN/provedení transakce()

11: zaslání dat o klientovi/provedení transakce()

(20)

20

1.6.3 Sekvenční diagram komunikace bankomatu

Diagram 3: Sekvenční diagram komunikace bankomatu (vlastní práce)

2Procesní komunikace transakce v bankomatu

Po vložení karty do bankomatu dojde k rozpoznání, zda se jedná o klienta nebo neklienta.

V případě klienta dojde ke komunikaci s bankovní institucí a načte se personalizované menu (personalizované transakce: nabídka předschválených limitů, marketingová sdělení, atd.). Je- li rozpoznán neklient, zobrazí se standardní menu bankomatu.

Jedná se o neklienta:

1. Po zadání PINu bankomat samotný PIN zašifruje a čeká na zadání konkrétní transakce (výběr, dotaz na zůstatek…).

2. Bankomat zašle požadavek na Autorizační centrum bankovní instituce a ta požádá Asociaci bankovních karet (směrovač, který rozpozná, které bankovní instituci

2 Procesní komunikace je vysvětlen na zjednodušeném modelu ČSOB a.s. Jednotlivé bankovní instituce mohou používat obdobný proces s různými obměnami dle dostupných technologických řešení.

sd Komunikace bankomatu

Bankomat Authorizační

centrum

Asociace bankovních karet

Autorizační centrum protistrany

Protistrana bankovní instituce

alt Klient / neklient

alt Výsledek prov edené transakce Požadavek na autorizaci()

Potvrzení / odmítnutí transakce klient()

Požadavek na ověření()

Ověření transakce()

Informace o provedení transakce() Potvrzení / odmítnutí transakce()

Potvrzení / odmítnutí transakce()

Potvrzení / odmítnutí transakce neklient()

(21)

21

karta patří a přesměruje dotaz) o ověření zašifrovaného PINu a možnosti provedení transakce Autorizační centrum protistrany.

3. Výsledek ověření odeslán zpět až do bankomatu:

a. transakce povolena: zadán správný PIN (ověření majitele) a například je dostatek prostředků na účtu, umožní požadovaný výběr. A dále je zaslána zpráva z Autorizačního centra protistrany o transakci do bankovní instituce protistrany (vydavatele karty).

b. transakce zamítnuta: PIN nesouhlasí a/nebo není dostatek prostředků na účtu, bankomat zamítne provedení transakce a ukončí práci s kartou.

Zpráva o výsledku ověření PINu a možnosti provedení transakce postupuje stejnou cestou, jako byl zaslán dotaz zpět do bankomatu.

Jedná se o klienta:

1. Po zadání PINu bankomat samotný PIN zašifruje a čeká na zadání konkrétní transakce (výběr, dotaz na zůstatek, personalizovaná transakce…).

a. nepersonalizovaná transakce:

2. Bankomat zašle požadavek na Autorizační centrum bankovní instituce, kde je ověřen zašifrovaný PIN a možnost provedení transakce.

3. Výsledek ověření odeslán zpět z Autorizačního centra do bankomatu:

i. transakce povolena: zadán správný PIN (ověření majitele) a například je dostatek prostředků na účtu, umožní požadovaný výběr. A dále je zaslána zpráva z Autorizačního centra o transakci do bankovní instituce.

ii. transakce zamítnuta: PIN nesouhlasí a/nebo není dostatek prostředků na účtu, bankomat zamítne provedení transakce a ukončí práci s kartou.

b. personalizovaná transakce: U personalizovaného menu jsou zobrazeny pouze veřejné informace. Pro zobrazení důvěrných informací nebo provedení personalizované transakce je nutné ověření PINu (majitele karty). Předpokladem pro personalizované transakce je nutnost spojení bankomatu a bankovní instituce.

(22)

22

2. Zaslán dotaz přímo do bankovní instituce. Před provedením transakce je zaslán dotaz do Autorizačního centra k ověření zašifrovaného PINu. Bankovní instituce čeká na odpověď.

3. Výsledek ověření odeslán zpět do bankovní instituce:

i. transakce povolena: zadán správný PIN (ověření majitele). Od tohoto bodu komunikuje bankomat pouze přímo s bankovní institucí při provádění operací.

ii. transakce zamítnuta: PIN nesouhlasí, bankomat dostane zprávu přes bankovní instituci, zamítne provedení transakce a ukončí práci s kartou.

Důvodem, proč po zadání PINu nedochází k okamžitému ověření PINu (tedy zda se jedná o majitele karty), je zpoplatnění každého přenosu do Autorizačního centra. Bankovní instituce snižují náklady tak, že v rámci jednoho dotazu (jedné platby poskytovateli Autorizace) ověří PIN i zadají požadavek na transakci.

1.6.4 Proces použití bankomatu

Proces použití bankomatu

Popis Případ užití popisuje přihlášení uživatele k bankomatu. Na základě dostupnosti bankomatu je zobrazeno on-line/off-line menu. Systém bankomatu rozhodne na základě vlastnictví platební karty (zda se jedná o klienta či neklienta banky, která vlastní bankomat), jaká verze menu bude zobrazena a jaké budou marketingové nabídky uživateli.

Online menu – bankomat má přímé spojení do bankovní instituce a je schopen personalizovat volby v menu podle kritérií například předschválené úvěrové limity. Služba je určena pouze pro klienty bankovní instituce.

Offline menu – základní nabídka služeb bankomatu. Pro neklienty a klienty v případě výpadku spojení mezi bankomatem a bankovní institucí.

(23)

23

Zadaní PINu je nutný předpoklad pro provádění operací na bankomatech a bez potvrzení správných hodnot nesmí být umožněna žádná operace.

Ukončení práce s bankomatem – Ukončení transakce / práce s bankomatem je vyvoláno bankomatem a to většinou po ukončení transakce. Uživatel může jej také vyvolat stisknutím tlačítka STOP/CANCEL v jakékoliv části transakce.

Sled událostí

Základní tok

B1. Bankomat neobsluhuje klienta

V bankomatu není vložená platební karta a na obrazovce bankomatu je zobrazeno reklamní sdělení.

B2. Identifikace karty

Do bankomatu je vložena platební karta a probíhá ověřování platnosti karty.

B3. Volba jazyka

Zobrazena obrazovka s volbou jazyka. Jazyk je možné zvolit na základě funkčních kláves. Zobrazení jazyků je dáno tabulkou jazykových mutací.

B4. Zadání PINu

Bankomat zobrazí obrazovku s návodem, jak správně zadat kód PIN (3 vteřiny) a poté obrazovku s aktivním polem pro samotné zadání.

Zadání PINu potvrdí uživatel klávesou OK. Zrušení požadavku zadá uživatel klávesou CANCEL.

B5. Ověření PINu

Bankomat zašifruje PIN zadaný uživatelem a vyčkává na zadání transakce.

B6. Kontrola tiskárny

Bankomat provede kontrolu komunikace s tiskárnou a zobrazí obrazovku s dotazem, zda bude proveden tisk po potvrzení transakce. Je vyžadována akce

(24)

24 uživatele – stisknutí funkčního tlačítka.

B7. Zobrazení menu

Bankomat ověří, zda se jedná o klienta banky, která provozuje bankomat a zda je dostupná komunikace do banky. Zobrazí v on-line menu transakce, které může uživatel provádět na bankomatu. Hodnoty jsou načítány z backend systému banky z tabulky funkcí.

B8. Tisk potvrzení

Zadá-li uživatel v nabídce před transakcí „TISK“, bankomat provede tisk stvrzenky dle provedené transakce.

B9. Ukončení transakce

Bankomat zobrazí obrazovku s informací o ukončení transakce a vrátí zpět klientovi platební kartu.

B10. Návrat na reklamní smyčku

Nehlásí-li bankomat chybu, zobrazí se reklamní smyčka a dochází k vypnutí bezpečnostní kamery.

Alternativní tok A1. Kontrola tiskárny

Bankomatu se nepodařilo ověřit funkčnost tiskárny, nebo tiskárna hlásí chybu, která neumožní tisk. Je zobrazena obrazovka, zda uživatel bude pokračovat v případě nemožnosti provést tisk po dokončení transakce.

Je vyžadována akce uživatele – stisknutí funkčního tlačítka, kde hodnoty jsou načítány z tabulky boolean hodnot.

ANO: návrat k základnímu toku B7. Zobrazení menu.

NE: návrat k základnímu toku B9. ukončení transakce.

A2. Zobrazení menu

(25)

25

Bankomat zjistí, že uživatel je neklient a zobrazí pouze offline menu.

A3. Zobrazení menu

Bankomat nenaváže spojení s bankou a zobrazí pouze offline menu.

A4. Tisk potvrzení

Provede se tisk u dokončené transakce, která vyžaduje explicitní tisk, ačkoliv uživatel tisk nepožadoval.

A5. Ukončení transakce

Není-li vyjmuta platební karta, spustí po 2 vteřinách od navrácení karty zvukovou signalizaci, která zní po dobu dalších 28 vteřin. Po této době bankomat platební kartu opět zachytí a fyzicky zablokuje v bankomatu.

A6. Ukončení transakce

Je-li zadán 3x nesprávně PIN dochází k zadržení karty v bankomatu.

Výjimečný tok

E1. Bankomat neobsluhuje klienta

Hlásí-li bankomat jakýkoliv problém, je zobrazena obrazovka o poruše bankomatu.

E2. Identifikace karty

Bankomat zjistí neplatnost platební karty, je zobrazena obrazovka s typem chyby a pokračuje se krokem B9. ukončení transakce a současně je karta zadržena.

E3. Ověření PINu

Při chybě v ověřování PIN kódu bankomat opakovaně vyzve k zadání a zapamatuje si chybný pokus. Pokud uživatel zadá pouze 3 chybný kód, bankomat kartu blokuje, oznámí to uživateli a pokračuje krokem B9.

(26)

26 ukončení transakce.

Vstupní podmínky

C1. Bankomat je v provozu.

C2. Bankomat je připojen k autorizačnímu serveru nebo k bankovní instituci, v případě, že je prováděna personalizovaná transakce.

C3. Hardwarová periferie je v pořádku.

Používané tabulky kódů

Tabulka jazykových mutací Tabulka boolean hodnot ANO/NE

Tabulka funkcí – předdefinované hodnoty.

Tabulka chyb z modulu GPE

(27)

27

1.6.5 Diagram aktivit proces použití bankomatu

Diagram 4: Diagram aktivit proces použití bankomatu (vlastní práce)

act Proces použití bankomatu

Reklamní smyčka

Kontrola karty v pořádku Karta vložena

Volba j azyka

Tiskárna OK

Neplatná karta

Klient / neklient Volba tisku

Pokračovat Printer NOK Spuštění

bankomatu

Online menu Zadání PINu

Ukončení transakce Konec práce s bankomatem

On-line menu

Off-line menu

[ANO]

[NE]

[ANO]

[ANO] [NE]

[NE]

[ANO]

[neklient]

[klient] [ano]

[ne]

(28)

28

1.6.6 Diagram aktivity zadání PINu

Diagram 5: Diagram aktivity zadání PINu (vlastní práce)

act Zadání PINu

Zadání PINu

Správný PIN 3 chbyné pokusy

Blokace karty Požadavek na

kontrolu PINu

Konec transakce Potv rzení ov ěření

Dokočení zadání PINu

Ukončení transakce [ANO]

[NE]

[ANO]

(29)

29

1.6.7 Diagram aktivit ukončení transakce

Diagram 6: Diagram aktivit ukončení transakce (vlastní práce)

act Ukončení transakce

Oznámení o ukončení

Karta zadržena

Karta odebrána

Tisk potv rzení Požadován tisk

Požadavek na ukončení transakce

Konec Karta blokována

[ANO]

[NE]

[ANO]

[NE]

(30)

30

1.6.8 Diagram komponent bankomatu

Diagram 7: Diagram komponent bankomatu (vlastní práce)

Řídící jednotka – Čtečka karet: čtečka karet odesílá informace o kartě a přijímá příkazy, jak dále postupovat s vloženou kartou.

Řídící jednotka – Uživatelské rozhraní bankomatu: uživatelské rozhraní (obrazovka) zobrazuje informace uživateli a přes klávesnici odesílá příkazy uživatele.

Řídící jednotka – Tiskárna: tiskárna přijímá data k provedení tisku a odesílá aktuální stav tiskárny.

cmp Bankomat

Čtečka karet

Řídící j ednotka bankomatu

Uživ atelské rozhraní bankomatu

Tiskárna

«flow»

«flow» «flow» «flow»

«flow»

(31)

31

1.6.9 Sekvenční diagram použití bankomatu

Diagram 8: Sekvenční diagram použití bankomatu (vlastní práce)

sd Bankomat

Uživatel Čtečka karet Bankomat Uživatelské rozhraní

bankomatu

Session

Tiskárna

Transakce alt Karta odmítnuta

alt Neplatná karta

alt Ukončení transakce alt Porucha tiskárny

loop Prov ádění transakcí

alt Požadov án tisk Vložení karty()

Kontrola karty()

Vrácení karty()

Karta vložena()

Nový()

Vytvoř session()

Načtení dat z karty()

Kontrola dat karty()

Neplatná karta() Blokace karty()

Volba jazyka()

Zadání PIN()

Kontrola tiskárny()

Pokračovat()

Ukončení transakce() Vrácení karty()

Typ klienta()

Zahájení transakce()

Tisk potvrzenky()

Ukončení transakce() Vrácení karty()

(32)

32

1.6.10 Tok obrazovek – Proces použití bankomatu

Diagram 9: Tok obrazovek – Proces použití bankomatu (vlastní práce)

ui Přihlášení k bankomatu

Reklamní smyčka Výběr j azyka

Select your language zvolte jazyk

wählen sie eine sprache

Zadání PINu Informace jak správně zadat PIN

Zadání PINu

Zadejte PIN a stiskněte klávesu OK Požadav ek na stv rzenku

Požadujete stvrzenku pro tuto transakci

ano ne Kontrola tiskárny

Stvrzenku nelze vydat.

Přejete si pokračovat?

ano ne

Menu

Výběr hotovosti Dotaz na zůstatek Transakce

Ukončení transakce Vyjmutí karty

Odebrání strv rzenky

Vezměte si stvrzenku

Karta nebyla odebrána

Čas pro odebrání karty vypršel a karta byla zadržena.

Konec transakce

«flow»

«flow» «flow»

(33)

33

2 Návrh rozšíření činností bankomatů o aktivní operace

Bankomaty v současné době nabízejí různé typy transakcí hotovostní, bezhotovostní administrativní atd. (podrobný seznam je uveden v kapitole 1.5 TYPY TRANSAKCÍ NA BANKOMATECH). Pro klienty, kteří nedůvěřují zabezpečení a administraci přes internet a zároveň pro ně není vyhovující navštěvovat pobočku banky a přitom potřebují-li další služby je volba správy přes bankomat nejlepším řešením a to z důvodu dostupnosti bankomatů 24*7 (tedy nepřetržitě).

Následuje seznam transakcí vhodných pro uskutečnění na bankomatech.

2.1 Platba vstupenek na kulturní akce

Možnost zakoupit vstupenku na kulturní akci. Tu umožní bankomat na základě dat stažených od poskytovatele a aktuálního stavu volných vstupenek. Kulturní akce je možné zobrazovat dle krajů. Bankomat zobrazí platné vstupenky.

Při vstupu na kulturní akci se osoba prokáže lístkem vytištěným z bankomatu, který obsahuje jedinečný identifikátor.

2.2 Nastavení výpisů

V současnosti je možné získávat výpis k účtu dvěma možnými způsoby a to korespondenčně nebo elektronicky.

Bankomat umožní zvolit způsob zasílání výpisů a také změnu samotné adresy ať už korespondenční nebo elektronické

2.3 Trvalý příkaz

Trvalý příkaz k úhradě je používán při opakujících se automatických platbách za těchto podmínek:

Pevně stanovená částka.

(34)

34 Pevný opakující se termín splatnosti.

Neměnící se účet příjemce.

Účet odesílatele a příjemce je v CZK.

Účet příjemce nemusí být ve stejném bankovním ústavu jako účet odesílatele.

První platba přes trvalý příkaz může být zadána v časovém rozmezí D+2 až D+364 Trvalý příkaz je prováděn pouze v obchodní dny banky. Je-li trvalý příkaz zadán na neobchodní den, transakce se provede první následující obchodní den.

Trvalý příkaz zadává majitel účtu

2.4 Příkaz do zahraničí

Transakce příkaz do zahraničí umožňuje platbu v CZK nebo v cizí měně do zahraničí nebo platbu v cizí měně v rámci České republiky. Podmínky pro vytvoření příkazu do zahraničí:

Příkaz je možné zadat s dopředným datem splatnosti, maximálně však 364 dnů.

U příkazů s dopřednou splatností bude použit kurzovní lístek, platný až v okamžiku zpracovávání příkazu bankou, tj. v den splatnosti.

2.5 Povolení k inkasu

Povolení zřídit inkaso v bankomatu může provést přihlášený majitel a platba je účtována z účtu, na který je navázaná platební karta. Zřízením povolení inkasa umožňuje majitel účtu protistraně (účtu příjemce platby), aby inkasoval z jeho účtu (převáděl z jeho účtu na svůj účet peněžní prostředky). Podmínky pro zřízení inkasa:

Majitel nastavuje maximální výši limitu pro jednotlivé platby.

Limit platby je možné nastavit do maximální výše celkového denního limitu uživatele.

V případě překročení celkového denního limitu subjektu nebude zřízení povolení inkasa umožněno.

Účet odesílatele a příjemce je v CZK.

Nastavení minimálního počtu dní mezi jednotlivými inkasy. Tedy jaká doba musí proběhnout, než bude povolena další platba.

(35)

35

Majitel účtu musí informovat protistranu o zřízení povolení inkasa.

2.6 Splátka kreditní karty

Bezhotovostní transakce splátka kreditní karty umožňuje splatit částku, kterou klient bankovní instituce čerpal z kreditní karty. Je možné vybrat ze tří možností splátky:

minimální – částka vypočtená systémem, která musí být uhrazena, aby nedošlo k sankcím,

volitelná – jedná se o libovolnou částku mezi minimální a celou částkou,

celá částka – nejvyšší možná částka, kterou klient využil v předchozím zúčtovacím období.

2.7 SEPA

SEPA (Single Euro Payment Area) je jednotnou oblastí pro provádění plateb v EUR.

Transakce typu SEPA mají umožnit plátci provádět a přijímat platby v EUR v rámci Evropské unie a to za stejných podmínek jako mají v dané zemi. Regulátorem SEPA je Evropská rada pro platební styk.

2.7.1 Platební instrumenty

bezhotovostní převody (Credit Transfers) – platba z účtu plátce na účet příjemce vytvořená plátcem,

inkasa (Direct Debits) – platba z účtu plátce na účet příjemce požadovaná příjemcem úhrady,

platební karty (Card Framework) – platba nebo výběr hotovosti kartou.

Každý platební instrument má vlastní pravidla, která musí každá bankovní instituce dodržovat, poskytuje-li SEPA klientům. Pravidla obsahují:

technické standardy (formát a strukturu platby),

procesní pravidla (např. lhůta, ve které musí být převod uskutečněn).

(36)

36

2.7.2 Geografická působnost SEPA

SEPA zahrnuje země Evropského hospodářského prostoru (země EU + Norsko, Lichtenštejnsko, Island) a Švýcarsko. SEPA transakce může provádět pouze ta banka, která přizpůsobila platební styk SEPA standardům.

2.7.3 SEPA v České republice

Cílem SEPA je provádění plateb v zemích eurozóny a dochází tak ke sjednocení mezinárodního platebního styku v EUR. Země, které mají jinou národní měnu tedy i Česká republika, byly přizvány, aby se SEPA zúčastnily v rámci eurového přeshraničního platebního styku.

SEPA platbu je možné použít v měně EUR do zahraničí nebo pro platbu v EUR v rámci České republiky mimo dané bankovní instituce a do tzv. SEPA kompatibilní banky.

(37)

37

3 Návrh bezhotovostních plateb v UML

K analýze návrhu bezhotovostních plateb budou použity tyto postupy, nástroje a metodika:

UML (Unified Modeling Language): je standardizovaný grafický modelovací jazyk, který popisuje návrh objektově orientované analýzy, specifikaci a dokumentaci software. Definici UML má na starosti skupina OMG (Object Model Group) od roku 1997 a to tak, aby modely byly schopné různé popisovat reálné stavy a byly srozumitelné jak pro odborníka na straně informačních technologií tak pro laika na straně zadavatele. [7]

Enterprise Architect: Nástroj vyvinutý a stále aktualizovaný australskou firmou Sparx Systém, který slouží k návrhu diagramů v analytické části vývoje software. Může být taktéž použit k modelování obchodních procesů. Vše s podporou nejnovějších standardů UML.

Vybrané funkce Enterprise Architect

Modelování software a hardware systémů s využitím UML kompatibilního zápisu.

Modelování, správa a sledování požadavků řešení.

Generování kvalitní dokumentace v RTF, PDF a HTML formátu.

Generování a zpětné inženýrství (reverse engineer) kódu.

Modelování databází, vytvoření DDL skriptů.

Centralizace celopodnikové dokumentace procesů a informačních systémů.

Modelování závislostí mezi prvky.

Další popis funkčností a možností Enterprise Architect je možné získat na http://www.sparxsystems.com [6].

Metodika analýzy a návrhu: vycházím ze zkušeností z praxe ve vývoji bankovních aplikací, která je částečně odvozena z metodiky UP (Unified Process) popsaná v [1]. Pro tuto analýzu se metodika skládá z těchto částí:

Popis změnového požadavku: Na základě popisu požadavků od zadavatele by měly být stanoveny požadavky na realizaci nových transakcí. Požadavky jsou zaznamenány a popsány.

Typy jednotlivých požadavků jsou:

(38)

38

Must have – požadavky, bez kterých by systém nesplňoval požadovanou funkčnost.

Nice to have – požadavky, které nejsou zásadní pro funkčnost a jejich realizace může být odložena.

Popis a modelování případů užití:

Pro každou transakci je definován popis celého případu užití na základě zadaných požadavků.

Budou definovány vstupní podmínky, popis základních, alternativních a chybových scénářů, které mohou nastat v daném případu užití a seznam použitých tabulek.

UML popis:

Na základě slovního popisu je sestaven diagram znázorňující celý proces se všemi jeho alternativními možnostmi. Dále dle metodiky je z podstatných jmen a sloves ze slovního popisu je sestaven diagram tříd. Slovesa pomohou odhalit metody a podstatná jména samotné třídy nebo jejich atributy.

Pro znázornění dynamického chování systému v čase je sestaven na základě diagramu tříd sekvenční diagram. V průběhu návrhu dynamického chování může dojít k upřesňování modelu tříd.

Realizace případů užití

Popisuje navržené řešení z implementačního pohledu a z pohledu hlavních komunikujících komponent. Diagramy jsou podstatné pro analytické, vývojářské a implementační týmy a obsahuji informace o komunikaci. Pro zadavatele je podstatný spíše tok obrazovek s popisem, jak se bude systém chovat z uživatelského hlediska. V případě návrhu zcela nového systému je vhodné doplnění i vzhledu samotných obrazovek, aby nedocházelo ke změnovým požadavkům na konci vývoje a následně zvýšení nákladů. U rozšiřujících aplikací je grafická stránka dána již hotovou částí aplikace či systému.

(39)

39

3.1 Platba vstupenek na kulturní akce

3.1.1 Případ užití

Platba vstupenek na kulturní akce

Popis Uživatel systému si vybere vstupenku z předem vybraných kulturních akcí a po potvrzení výběru dojde k převodu z prostředků z účtu uživatele na účet prodejce.

Sled událostí

Základní tok

B1. Výběr kulturní akce

Je zobrazena obrazovka, kde je přes funkční klávesy možné zobrazit všechny akce, nebo je řadit dle města konání.

Podmínky pro zobrazení akce:

aktuální datum je v intervalu začátek prodeje až konec prodeje, zároveň existují volné vstupenky.

Systém kontroluje vstupenky při každém požadavku a to tak, že zašle dotaz do banky.

Funkční klávesy:

F1: zobrazit vše – umožňuje zobrazit všechny dostupné akce.

F3: filtrovat dle města konání – umožnit filtrování dle města konání.

Stiskem funkční klávesy dojde k zaslání dotazu do backendu banky.

B2. Zobrazení seznamu akcí

Je spuštěna obrazovka s názvy akcí, kterých je maximálně 6 na jedné obrazovce a také případná možnost listování, je-li nalezeno více než 6 akcí.

Funkční klávesy:

(40)

40

F1-F6: u funkčních kláves jsou zobrazeny názvy akcí, výběrem dojde k zobrazení detailu akce.

F7 a F8: umožňuje zobrazení předchozí případně následující stránky.

Text u klávesy je zobrazen pouze tehdy, existuje-li předchozí či následující stránka.

Cancel – dokončí transakci a provede navrácení karty.

B3. Detail akce

Obrazovka detail akce zobrazí veškeré v systému dostupné informace o akci.

Na numerické klávesnici ji možné zadat počet vstupenek, které chce uživatel zakoupit.

Funkční klávesy:

F7: zpět – návrat na seznam akcí. Dle parametru je určeno, zda byl seznam filtrován dle města konání, na jehož základě je zobrazen správný seznam.

F8: potvrdit – zobrazení obrazovky shrnutí s vypočtenou částkou za počet požadovaných vstupenek. Dále je vytvořena blokace požadovaného počtu vstupenek a tím snížení počtu volných vstupenek.

Cancel: dokončí transakci a provede navrácení karty.

B4. Zobrazení shrnutí

Obrazovka shrnutí zobrazí opět veškeré informace včetně celkové částky za vstupenky a počtu požadovaných vstupenek.

Funkční klávesy:

F7: zpět – návrat na detail akce. Dle parametru je určeno, která akce je zobrazena a dojde ke zrušení blokací na požadované vstupenky.

F8: potvrdit – kontrola tiskárny a její funkčnosti. Dle vyplněného parametru dojde k zaúčtování transakce, tisku vstupenek a návratu

(41)

41 do základního menu bankomatu.

Cancel: dokončí transakci, provede navrácení karty a dojde ke zrušení blokací na požadované vstupenky.

Alternativní tok

A1. Výběr města konání akce

Je-li zvolen výběr akcí dle města konání, je nabídnuta obrazovka s názvy měst, kde jsou k dispozici akce a to maximálně 6 na jedné obrazovce a případné možnosti listování je-li nalezeno více než 6 měst, kde se konají akce.

Funkční klávesy:

F1 – F6: u funkčních kláves jsou zobrazeny názvy měst a při volbě dojde k zobrazení seznamu akcí dle vybraného kritéria.

F7 a F8: umožňuje zobrazení předchozí případně následující stránky. Text u klávesy je zobrazen pouze tehdy, existuje-li předchozí či následující stránka.

Výjimečný tok E1. Detail akce

Systém ověří zadanou hodnotu počtu vstupenek k zakoupení, která musí být nižší než aktuální počet volných vstupenek. Je-li zadán vyšší počet vstupenek, je zobrazena hláška „Počet požadovaných vstupenek je vyšší, než aktuální počet volných“.

E2. Detail akce

Systém ověří zadanou hodnotu počtu vstupenek k zakoupení, která musí být větší než 0. Není-li zadán počet vstupenek, je zobrazena hláška

„Nutno zadat počet vstupenek“.

E3. Shrnutí požadované transakce

(42)

42

Systém ověří dostupnost finančních prostředků na účtu oproti celkové částce za vstupenky. Není-li dostatek prostředků, je zobrazena obrazovka s hláškou „Nedostatek prostředků na účtu“.

Funkční klávesy:

F8: ukončit – dokončí transakci a provede navrácení karty.

F7: zpět – návrat na předchozí obrazovku.

E4. Shrnutí požadované transakce

Systém ověří dostupnost požadovaného počtu vstupenek. Není-li dostatek vstupenek, je zobrazena obrazovka s hláškou „Počet vstupenek je nižší než požadovaný počet“.

Funkční klávesy:

F8: ukončit – dokončí transakci a provede navrácení karty.

E5. Kontrola tiskárny

Nekomunikuje-li tiskárna je zobrazena hláška „Litujeme, není možné vytisknout vstupenku a transakci dokončit.“.

Funkční klávesy:

F8: ukončit – dokončí transakci, provede navrácení karty a dojde ke zrušení blokací na požadované vstupenky.

F7: menu – návrat do základního menu bankomatu a dojde ke zrušení blokací na požadované vstupenky.

Cancel: dokončí transakci, provede navrácení karty a dojde

(43)

43

ke zrušení blokací na požadované vstupenky.

Vstupní podmínky

C1. Kulturní akce:

nemá místenky,

bankovní instituce má předem rezervovaný přesný počet vstupenek,

počet vstupenek je nastavován parametricky,

je možné třídit dle města konání a jsou zobrazeny pouze ty města, kde se bude v budoucnu konat kulturní akce,

je nastaven datum počátku a konce prodeje.

Vstupenkou na kulturní akci je potvrzenka, která je vytištěna po ukončení transakce.

C2. Volba v menu je dostupná pouze v případě, kdy existuje aktivní kulturní akce:

aktuální datum je v intervalu začátek prodeje až konec prodeje zároveň existují volné vstupenky

C3. Bankomat komunikuje s bankou

Používané tabulky kódů

Tabulka akcí, tabulka prodejců, tabulka měst

(44)

44

3.1.2 Diagram aktivity – Kulturní akce

Diagram 10: Diagram aktivity – kulturní akce (vlastní práce)

act Kulturní akce

Spuštění transakce

Zobrazení akcí

Výběr města

Zobrazení seznamu akcí

Detail akce

Zobrazení shrnutí Dostatek volných vstupenek

Zadán počet vstupenek

Dostatek finančních prostředků

Dostatek volných vstupenek pro rezervaci

Tiskárna funkční Tiskárna nekomunikuj e

Návrat do menu Ukončení práce s bankomatem

Návrat do menu bankomatu

Tisk v stupenek

Dokončení transakce [ANO]

[UKONČENÍ SESSION]

[NE]

[ANO]

[UKONČENÍ SESSION]

[ZPĚT]

[ANO]

[NE]

[ANO]

[NE]

[FILTROVAT]

[VŠE]

(45)

45

3.1.3 Diagram komponent – Kulturní akce 3.1.3.1 Platba vstupenek na kulturní akce

Diagram 11: Diagram komponent – Platba vstupenek na kulturní akce (vlastní práce)

3.1.3.2 Bankomat

Diagram 12: Diagram komponent – Bankomat (vlastní práce)

3.1.3.3 Řídící jednotka

Diagram 13: Diagram komponent – Řídící jednotka (vlastní práce)

cmp Platba v stupenek na kulturní akce

Banka Bankomat

«flow»

cmp Bankomat

Tiskárna Řídící j ednotka

Uživ atelské rozhraní

«flow» «flow»

cmp Řídící j ednotka

Menu transakcí Města

Seznam transakcí Detail akce

Session

«flow» «flow»

«flow»

(46)

46

3.1.4 Sekvenční diagram – Kulturní akce

Diagram 14: Sekvenční diagram – Kulturní akce (vlastní práce)

sd Kulturní akce

Uživatel

Menu transakcí Transakční systém

Tiskárna

Session

Města Seznam akcí Detail akce

alt Filtrov at dle měst

loop Vybrat další stránku loop Vybrat další stránku

alt chyba tiskárny

alt Nedostatek finančních prostředků

alt Nedostatek v olných v stupenek cardInserted()

New()

buyTicket()

getPlaceActionAtm()

getListActionAtm()

getDetailActionAtm()

setNumberTicketRezervation()

checkNumberTicket()

setActionPaymentAtm()

checkBalance()

smallBalance()

getDetailAction()

noTicket()

checkPrinter()

printerNotOk()

setActionPaymentAtm()

print()

(47)

47

3.2 Nastavení zasílání výpisů

3.2.1 Případ užití

Nastavení zasílání výpisů

Popis Uživatel má možnost nastavení, jak bude získávat výpisy k účtům. Vždy je možný pouze jeden typ:

Elektronicky.

Korespondenčně.

Adresy je možné libovolně měnit a změna je platná vždy pro následující výpis.

Speciální znaky pro elektronickou adresu si uživatel může vybrat z předem definovaného seznamu.

Korespondenční adresy jsou ověřovány přes celostátní seznam UIR-ADR, který poskytuje ministerstvo práce a sociálních věcí. Tento seznam je vždy aktualizován přímo v bankomatu podle aktualizací MPSV. Tedy není možné zadat neexistující adresu, protože zadání je vždy ověřeno s celostátním registrem.

Korespondenční adresa se skládá z:

Ulice.

ČP/ČE – číslo popisné a číslo evidenční pokud existuje.

Město.

PSČ – poštovní směrovací číslo.

Sled událostí

Základní tok

B1. Změna zasílací adresy

Uživatel vybere v hlavním menu transakci „Změna zasílací adresy“ a zobrazí se obrazovka s aktuálně platnou zasílací adresou pro výpisy. Obrazovka obsahuje aktuálně zadané zasílací adresy. Není-li zadána adresa (korespondenční nebo elektronická), nejsou zobrazeny žádné informace. Vždy je zobrazena alespoň

(48)

48 jedna adresa.

Adresa, která je aktuálně používaná pro zasílání výpisů, je označená textem

„Adresa pro zasílání“.

Uživatel má tyto možnosti:

1. Zadat korespondenční adresu – zobrazeno, pokud korespondenční adresa není zadána.

2. Změnit korespondenční adresu – zobrazeno, pokud korespondenční adresa je zadána.

3. Zadat elektronickou adresu – zobrazeno, pokud elektronická adresa není zadána.

4. Změnit elektronickou adresu – zobrazeno, pokud elektronická adresa je zadána.

5. Vybrat typ zasílání výpisů – zobrazeno pouze v případě, že jsou vyplněny obě adresy pro zasílání.

B2. Zadání/změna korespondenční adresy – PSČ

Rozdíl mezi zadáním a změnou adresy není na obrazovce žádný, všechna pole jsou prázdná.

Uživatel zadá přes numerickou klávesnici pět čísel ve formátu XXXXX do editovatelného pole a potvrdí.

Korespondenční adresa:

Zobrazeno pole pro zadání PSČ.

F8: potvrdit – vyhledání seznamu měst patřících do zadaného PSČ.

(49)

49 B3. Vyhledání města

Obrazovka pro vyhledání města dle zadaného PSČ.

Je zobrazeno u funkčních kláves:

F1-F4: seznam měst k zadanému PSČ a to maximálně 4 města na jedné obrazovce. Výběrem je akceptované město u funkční klávesy.

F5, F6: umožňuje zobrazení předchozí případně následující stránky.

F8: pole filtrovat, pomocí něhož je možné omezit seznam. Vkládají se alfanumerické znaky bez diakritiky z klávesnice (1 až n znaků), podle kterých lze omezit počet vyhledaných měst. Kde 1 je vždy první znak v názvu města. Vyhledávání neuvažuje diakritické znaky v názvech měst. Zadáním znaků a potvrzením se zobrazí seznam měst, která začínají znakem zadaným uživatelem.

B4. Vyhledání ulice

Obrazovka pro vyhledání ulic dle zadaného města.

Je zobrazeno u funkčních kláves:

F1-F4: seznam ulic k zadanému městu a to maximálně 4 ulice na jedné obrazovce. Výběrem je akceptovaná ulice u funkční klávesy.

F5, F6: umožňuje zobrazení předchozí případně následující stránky.

F8: pole filtrovat, pomocí něhož je možné omezit seznam. Vkládají se