18BPKond
Posudek na bakalářskou práci Michala K o n d e r l na téma:
Finanční struktura podniku a její hodnocení z hlediska nákladů kapitálu
Cílem předložené práce je „hodnocení finanční struktury z hlediska nákladu kapitálu“.
Přitom má být použito metody průměrných vážených nákladů na kapitál. (5). Kromě tohoto hlavního cíle jde o vysvětlení a rozbor problematiky, která se týká optimální finanční
struktury, analýzy zadluženosti a leasingu jako zvláštní formy financování. (5) Podle anotace jde o pokus o analýzu finanční struktury, a to ve vazbě na náklady kapitálu. (3) Dále anotace popisuje jednotlivé body obsahu práce (viz rovněž formální obsah práce). (4)
Závěr práce (32,33) v podstatě opakuje obsah práce, uvedený v anotaci. V podstatě nějaké vlastní závěry autor neuvádí, resp. uvádí v práci – podle anotace – první a druhý (prakticky jeden) a třetí. (3) Vzávěru (32,33) uvádí první a druhý (prakt. jeden), třetí a čtvrtý dílčí závěr; na s. 30 je další dílčí závěr. Jde tedy o značnou nepřehlednost, možná neujasněnost autora. Přesvědčení autora o informacích v bakalářské práci… vstupních údajích apod. považuji za silně nadnesená. (33). Mj. proto, že vstupní údaje chybí, např. rozvaha je obecným vzorem bez číselných údajů (37 an.); jde spíše o literární záležitost. Mj. autor používá prakticky jen základní studijní literaturu (34) a v textu odkazuje prakticky pouze na tři prameny (2 x Valach, 1 x Pavelková/Knápková). Nepovažuji to za seriozní přístup.
Poznámky k závěrům:
1. Financování závisí do značné míry na povaze podnikání a zvolené strategii firmy a vyváženost vzájemného vztahu mezi majetkovou a finanční strukturou není v některých případech primárním ukazatelem optimální finanční struktury. (15)
2. Konkrétní struktura pasiv jedné společnosti pro ni představuje optimální složení při
vyvážení míry rizika a nákladů spojených s používáním kapitálu, zatímco pro jinou společnost je optimální finanční struktura a úroveň rizika a nákladů odlišná, proto vyvozuji, že volba optimální finanční struktury závisí především na míře podstupovaného rizika a nákladech používaného kapitálu. (15)
3. Spolehlivost poměrových ukazatelů zadluženosti a úrokového krytí závisí na vstupech…
(není to samozřejmé?). Měly by být vykazovány dvojí údaje – ukazatele zadluženosti:
jedny bez leasingu, druhé včetně leasingu. (19).
4. Požadované výnosnosti poskytovatelů vlastních a cizích zdrojů na sebe vzájemně reagují;
tzn. že náklady na kapitál se mění v závislosti na poměru mezi vlastním a cizím kapitálem.
(25) K tomu dodatek v závěru (33): výpočet PVNK představuje hodnotný způsob, jak může společnost stanovit svou optimální strukturu ve vazbě na minimalizaci nákladů na tento kapitál. (Proč hodnotný? Závěr č. 5 to v podstatě popírá, resp. silně podmiňuje).
5. Pokud je společnost schopna získat informace o požadovaných výnosech poskytovatelů vlastního a cizího kapitálu při různých mírách zadlužení společnosti, je schopna metodou PVNK zjistit optimální finanční strukturu podniku. (30)
Všechny tyto závěry doporučuji při obhajobě vysvětlit, a to zejména z hlediska jejich obsahu, resp. logiky jejich odvození z obsahu – textu - práce a z hlediska jejich původnosti (jsou to vývody autorovy či převzaté z literatury bez udání konkrétních pramenů?. Může autor konkretizovat a odlišit jeho vlastní závěry od závěrů převzatých?
Z dalších dílčích připomínek uvádím:
S. 6 – V čem vidí autor význam rozlišení finanční a kapitálové struktury? Co znamená, že v praxi se užívá ve většině ukazatelů finanční struktura, např. Rentabilita vloženého
kapitálu. (Věta mj. nedává smysl).
S. 8 – mezi cizí zdroje patří kapitálové fondy; v rozvaze – s. 39 jsou ve vlastním kapitálu. Oč tedy jde?
S. 7 – 10 jsou velmi popisné a vzhledem k charakteru a úrovni studia pro bakalářskou práci v této forma zbytečné. (Popis položek pasiv).
S. 11 – Určitá konkrétní skladba aktiv a pasiv (zejména pasiv, zdůrazňuji) není zá- rukou úspěšného podnikání, a pro podnik je nezbytné efektivně využívat svá aktiva a nalézt optimální finanční strukturu. (není první část téze – skladba pasiv a druhá část – optimální finanční struktura – v rozporu?).
Jsou výčty (11 – důvody různé struktury pasiv, 12 – vliv předmětu podnikání na vý- ši a strukturu dlouhodobých a krátkodobých závazků, 17,18 – důsledky mimobilančního zachycení leasingu, 20 - faktory požadované výnosnosti, 22 – faktory podílu na zisku – dividend aj.) vlastními závěry nebo jde o poznatky převzaté z literatury?
S. 13 – vodítkem při hledání optimální struktury pasiv by mohl být vzájemný vztah finanční a majetkové struktury podniku, tj. vztah dlouhodobosti a krátkodobosti podnikového majetku a jeho zdrojů financování. (Lze tyto téze interpretovat? Váže to na optimalizaci kapitálové struktury ve smyslu minimalizace nákladů na kapitál?).
S. 15 – Jak vlastně vidí autor vztah nákladů kapitálu a podstupovaného rizika?
(Viz rovněž dílčí závěr 2).
Pozn.: i další části práce (leasing, náklady kapitálu atd. jsou velmi popisné
a reprodukční). Pokud jde o praktické využití PVNK v praxi, lze názor autora považovat za problematický: - zejména – zjišťování nákladů kapitálu je považováno za neúčelné, protože všechny složky kapitálu nejsou společnosti dostupné (pak smysl optimalizace fin. struktury uniká zcela), a vycházet jen z dostupných zdrojů je zřejmě neúplné. Může se k tomu
autor vyjádřit? (30).
S. 31 – lze daňovou optimalizaci postavit na roveň daňové znatelnosti úroků nebo leasingových splátek?
Z průběhu posudku je zřejmé, že předložená bakalářská práce je napsána na hranici únosnosti a požadavků na bakalářskou práci, a to jak po straně obsahové (viz posudek) tak po stránce formální (prameny, jejich často chybějící označení, formální, resp. obsahová
neuspořádanost práce apod.). Autor dospěl k některým dílčím závěrům, které bude třeba v průběhu obhajoby důkladně věcně, obsahově interpretovat.
Poznámky k obhajobě jsou obsaženy prakticky v celém posudku.
Práci navrhuji klasifikovat známkou dobře (s případnou korekcí dle průběhu obhajoby).
Praha, 10.září 2007 Doc. Ing. František Ducheček, CSc.
vedoucí BP
